Ústava České republiky Ze dne 16. prosince 1992
Změna: 347/1997 Sb. Změna: 300/2000 Sb. Změna: 448/2001 Sb. Změna: 395/2001 Sb. Změna: 515/2002 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně:
Preambule My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky
Hlava první - Základní ustanovení Čl. 1
(1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
(2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.
Čl. 2
(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
(2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.
(3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
Čl. 3
Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.
Čl. 4
Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci.
Čl. 5
Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.
Čl. 6
Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.
Čl. 7
Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
Čl. 8
Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.
Čl. 9
(1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.
(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
(3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.
Čl. 10
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.
Čl. 10a
(1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.
(2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.
Čl.10 b
(1) Vláda pravidelně a předem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v čl. 10a.
(2) Komory Parlamentu se vyjadřují k připravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce způsobem, který stanoví jejich jednací řády.
(3) Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, může svěřit výkon působnosti komor podle odstavce 2 společnému orgánu komor.
Čl. 11
Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.
Čl. 12
(1) Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky stanoví zákon.
(2) Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.
Čl. 13
Hlavním městem České republiky je Praha.
Čl. 14
(1) Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.
(2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon.
Hlava druhá - Moc zákonodárná Čl. 15
(1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu.
(2) Parlament je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.
Čl. 16
(1) Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let.
(2) Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů.
Čl. 17
(1) Volby do obou komor se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí.
(2) Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění.
Čl. 18
(1) Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení.
(2) Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad většinového systému.
(3) Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.
Čl. 19
(1) Do Poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
(2) Do Senátu může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.
(3) Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením.
Čl. 20
Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.
Čl. 21
Nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu.
Čl. 22
(1) S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon.
(2) Dnem, kdy se poslanec nebo senátor ujal úřadu prezidenta republiky, nebo dnem, kdy se ujal funkce soudce nebo jiné funkce neslučitelné s funkcí poslance nebo senátora, zaniká jeho mandát poslance nebo senátora.
Čl. 23
(1) Poslanec složí slib na první schůzi Poslanecké sněmovny, které se zúčastní.
(2) Senátor složí slib na první schůzi Senátu, které se zúčastní.
(3) Slib poslance a senátora zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.".
Čl. 24
Poslanec nebo senátor se může svého mandátu vzdát prohlášením učiněným osobně na schůzi komory, jejímž je členem. Brání-li mu v tom závažné okolnosti, učiní tak způsobem stanoveným zákonem.
Čl. 25
Mandát poslance nebo senátora zaniká a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou, b) uplynutím volebního období, c) vzdáním se mandátu, d) ztrátou volitelnosti, e) u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny, f) vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22.
Čl. 26
Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.
Čl. 27
(1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.
(2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.
(3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.
(4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře- li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
(5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.
Čl. 28
Poslanec i senátor má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého mandátu, a to i poté, kdy přestal být poslancem nebo senátorem.
Čl. 29
(1) Poslanecká sněmovna volí a odvolává předsedu a místopředsedy Poslanecké sněmovny.
(2) Senát volí a odvolává předsedu a místopředsedy Senátu.
Čl. 30
(1) Pro vyšetření věci veřejného zájmu může Poslanecká sněmovna zřídit vyšetřovací komisi, navrhne-li to nejméně pětina poslanců.
(2) Řízení před komisí upraví zákon.
Čl. 31
(1) Komory zřizují jako své orgány výbory a komise.
(2) Činnost výborů a komisí upraví zákon.
Čl. 32
Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise nebo komisí.
Čl. 33
(1) Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.
(2) Senátu však nepřísluší přijímat zákonné opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle čl. 10.
(3) Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vláda.
(4) Zákonné opatření Senátu podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády; vyhlašuje se stejně jako zákony.
(5) Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti.
Čl. 34
(1) Zasedání komor jsou stálá. Zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Poslanecká sněmovna třicátý den po dni voleb.
(2) Zasedání komory může být usnesením přerušeno. Celková doba, po kterou může být zasedání přerušeno, nesmí překročit sto dvacet dnů v roce.
(3) V době přerušení zasedání může předseda Poslanecké sněmovny nebo Senátu svolat komoru ke schůzi před stanoveným termínem. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejméně pětina členů komory.
(4) Zasedání Poslanecké sněmovny končí uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštěním.
Čl. 35
(1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry, c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné, d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi
(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.
(3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.
Čl. 36
Schůze komor jsou veřejné. Veřejnost může být vyloučena jen za podmínek stanovených zákonem.
Čl. 37
(1) Společnou schůzi komor svolává předseda Poslanecké sněmovny.
(2) Pro jednání společné schůze komor platí jednací řád Poslanecké sněmovny.
Čl. 38
(1) Člen vlády má právo účastnit se schůzí obou komor, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.
(2) Člen vlády je povinen osobně se dostavit do schůze Poslanecké sněmovny na základě jejího usnesení. To platí i o schůzi výboru, komise nebo vyšetřovací komise, kde však se člen vlády může dát zastupovat svým náměstkem nebo jiným členem vlády, není-li výslovně požadována jeho osobní účast.
Čl. 39
(1) Komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů.
(2) K přijetí usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů, nestanoví-li Ústava jinak.
(3) K přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu a k přijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i k přijetí usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů.
(4) K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.
Čl. 40
K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.
Čl. 41
(1) Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně.
(2) Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.
Čl. 42
(1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda.
(2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna.
Čl. 43
(1) Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.
(2) Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.
(3) Parlament vyslovuje souhlas a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.
(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu, c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.
(5) Vláda dále rozhoduje a) o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky, b) o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky.
(6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.
Čl. 44
(1) Vláda má právo vyjádřit se ke všem návrhům zákonů.
(2) Nevyjádří-li se vláda do třiceti dnů od doby, kdy jí byl návrh zákona doručen, platí, že se vyjádřila kladně.
(3) Vláda je oprávněna žádat, aby Poslanecká sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, pokud s tím vláda spojí žádost o vyslovení důvěry.
Čl. 45
Návrh zákona, se kterým Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, postoupí Poslanecká sněmovna Senátu bez zbytečného odkladu.
Čl. 46
(1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení.
(2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím.
(3) Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat.
Čl. 47
(1) Jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců.
(2) Jestliže Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna ve znění schváleném Senátem. Jejím usnesením je návrh zákona přijat.
(3) Jestliže Poslanecká sněmovna neschválí návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců.
(4) Pozměňovací návrhy nejsou při projednávání zamítnutého nebo vráceného návrhu zákona v Poslanecké sněmovně přípustné.
Čl. 48
Jestliže Senát vyjádří vůli nezabývat se návrhem zákona, je tímto usnesením návrh zákona přijat.
Čl. 49
K ratifikaci mezinárodních smluv a) upravujících práva a povinnosti osob, b) spojeneckých, mírových a jiných politických, c) z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci, d) hospodářských, jež jsou všeobecné povahy, e) o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu, je třeba souhlasu obou komor Parlamentu.
Čl. 50
(1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.
(2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.
Čl. 51
Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.
Čl. 52
(1) K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen.
(2) Způsob vyhlášení zákona a mezinárodní smlouvy stanoví zákon.
Čl. 53
(1) Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti.
(2) Interpelovaní členové vlády odpovědí na interpelaci do třiceti dnů ode dne jejího podání.
Hlava třetí - Moc výkonná Prezident republiky
Čl. 54
(1) Prezident republiky je hlavou státu.
(2) Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor.
(3) Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný.
Čl. 55
Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu.
Čl. 56
Volba se koná v posledních třiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná se volba do třiceti dnů.
Čl. 57
(1) Prezidentem republiky může být zvolen občan, který je volitelný do Senátu.
(2) Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
Čl. 58
(1) Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů.
(2) Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů.
(3) Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo volby.
(4) Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu.
(5) Je-li více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, nebo více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Senátu, sečtou se hlasy odevzdané pro ně v obou komorách. Do druhého kola postupuje kandidát, který takto získal nejvyšší počet hlasů.
(6) Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
(7) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do čtrnácti dnů třetí kolo volby, v němž je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů.
(8) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby.
Čl. 59
(1) Prezident republiky složí slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny na společné schůzi obou komor.
(2) Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.".
Čl. 60
Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen.
Čl. 61
Prezident republiky se může vzdát svého úřadu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny.
Čl. 62
Prezident republiky a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny, c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu, d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády, e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení, h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, i) podepisuje zákony, j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky, l) vyhlašuje referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii a jeho výsledek.
Čl. 63
(1) Prezident republiky dále a) zastupuje stát navenek, b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, c) je vrchním velitelem ozbrojených sil, d) přijímá vedoucí zastupitelských misí, e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, g) jmenuje a povyšuje generály, h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, i) jmenuje soudce, j) má právo udělovat amnestii.
(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.
Čl. 64
(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.
(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.
Čl. 65
(1) Prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
(2) Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
(3) Trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno.
Čl. 66
Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), h), i), j), čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a), b), c), d), e), k), n( � uvolní- li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu.
Vláda
Čl. 67
(1) Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci.
(2) Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů.
Čl. 68
(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.
(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.
(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
(5) V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
Čl. 69
(1) Člen vlády skládá slib do rukou prezidenta republiky.
(2) Slib člena vlády zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.".
Čl. 70
Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon.
Čl. 71
Vláda může předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry.
Čl. 72
(1) Poslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru.
(2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.
Čl. 73
(1) Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády.
(2) Vláda podá demisi, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru. Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny.
(3) Podá-li vláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi přijme.
Čl. 74
Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.
Čl. 75
Prezident republiky odvolá vládu, která nepodala demisi, ačkoliv ji byla povinna podat.
Čl. 76
(1) Vláda rozhoduje ve sboru.
(2) K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
Čl. 77
(1) Předseda vlády organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony.
(2) Předsedu vlády zastupuje místopředseda vlády nebo jiný pověřený člen vlády.
Čl. 78
K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády.
Čl. 79
(1) Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem.
(2) Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon.
(3) Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Čl. 80
(1) Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon.
(2) Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon.
Hlava čtvrtá - Moc soudní Čl. 81
Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy.
Čl. 82
(1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.
(2) Soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu; výjimky vyplývající zejména z kárné odpovědnosti stanoví zákon.
(3) Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný.
Ústavní soud
Čl. 83
Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti.
Čl. 84
(1) Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let.
(2) Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.
(3) Soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání.
Čl. 85
(1) Složením slibu do rukou prezidenta republiky se soudce Ústavního soudu ujímá své funkce.
(2) Slib soudce Ústavního soudu zní: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně.".
(3) Odmítne-li soudce složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován.
Čl. 86
(1) Soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
(2) Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen, byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi Senátu. Nedá-li předseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi Senát rozhodne o přípustnosti trestního stíhání s konečnou platností.
(3) Soudce Ústavního soudu má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i poté, kdy přestal být soudcem Ústavního soudu.
Čl. 87
(1) Ústavní soud rozhoduje a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem, b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem, c) o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu, d) o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod, e) o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora, f) v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25, g) o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst. 2, h) o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66, i) o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak, j) o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony, k) spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu, l) o opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii nevyhlásí, m) o tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení.
(2) Ústavní soud dále rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle čl. 10a a čl. 49 s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu nemůže být smlouva ratifikována.
(3) Zákon může stanovit, že namísto Ústavního soudu rozhoduje Nejvyšší správní soud a) o zrušení právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu se zákonem, b) spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu.
Čl. 88
(1) Zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení a další pravidla o řízení před Ústavním soudem.
(2) Soudci Ústavního soudu jsou při svém rozhodování vázáni pouze ústavním pořádkem a zákonem podle odstavce 1.
Čl. 89
(1) Rozhodnutí Ústavního soudu je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno způsobem stanoveným zákonem, pokud Ústavní soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak.
(2) Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby.
(3) Rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl podle čl. 87 odst. 2 vysloven nesoulad mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem, brání ratifikaci smlouvy do doby, než bude nesoulad odstraněn.
Soudy
Čl. 90
Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy.
Čl. 91
(1) Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Zákon může stanovit jejich jiné označení.
(2) Působnost a organizaci soudů stanoví zákon.
Čl. 92
Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud.
Čl. 93
(1) Soudce je jmenován do funkce prezidentem republiky bez časového omezení. Své funkce se ujímá složením slibu.
(2) Soudcem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské právnické vzdělání. Další předpoklady a postup stanoví zákon.
Čl. 94
(1) Zákon stanoví případy, kdy soudci rozhodují v senátu a jaké je jeho složení. V ostatních případech rozhodují jako samosoudci
(2) Zákon může stanovit, ve kterých věcech a jakým způsobem se na rozhodování soudů podílejí vedle soudců i další občané.
Čl. 95
(1) Soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.
(2) Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu.
Čl. 96
(1) Všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva.
(2) Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.
Hlava pátá - Nejvyšší kontrolní úřad Čl. 97
(1) Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.
(2) Prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.
(3) Postavení, působnost, organizační strukturu a další podrobnosti stanoví zákon.
Hlava šestá - Česká národní banka Čl. 98
(1) Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.
(2) Postavení, působnost a další podrobnosti stanoví zákon.
Hlava sedmá - Územní samospráva Čl. 99
Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
Čl. 100
(1) Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody.
(2) Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku.
(3) Vytvořit nebo zrušit vyšší územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem.
Čl. 101
(1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem.
(2) Vyšší územní samosprávný celek je samostatně spravován zastupitelstvem.
(3) Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.
(4) Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.
Čl. 102
(1) Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.
(2) Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období.
Čl. 103
zrušen
Čl. 104
(1) Působnost zastupitelstev může být stanovena jen zákonem.
(2) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem svěřeny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku.
(3) Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky.
Čl. 105
Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.
Hlava osmá - Přechodná a závěrečná ustanovení Čl. 106
(1) Dnem účinnosti této Ústavy se Česká národní rada stává Poslaneckou sněmovnou, jejíž volební období skončí dnem 6. června 1996.
(2) Do doby zvolení Senátu podle Ústavy vykonává funkce Senátu Prozatímní Senát. Prozatímní Senát se ustaví způsobem, který stanoví ústavní zákon. Do nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává funkce Senátu Poslanecká sněmovna.
(3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit, dokud vykonává funkci Senátu podle odstavce 2
(4) Do přijetí zákonů o jednacím řádu komor se postupuje v jednotlivých komorách podle jednacího řádu České národní rady.
Čl. 107
(1) Zákon o volbách do Senátu stanoví, jakým způsobem se při prvních volbách do Senátu určí třetina senátorů, jejichž volební období bude dvouleté, a třetina senátorů, jejichž volební období bude čtyřleté.
(2) Zasedání Senátu svolá prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Senát třicátý den po dni voleb.
Čl. 108
Vláda České republiky jmenovaná po volbách v roce 1992 a vykonávající svou funkci ke dni účinnosti Ústavy se považuje za vládu jmenovanou podle této Ústavy.
Čl. 109
Do doby zřízení státního zastupitelství vykonává jeho funkce prokuratura České republiky.
Čl. 110
Do 31. prosince 1993 tvoří soustavu soudů též vojenské soudy.
Čl. 111
Soudci všech soudů České republiky vykonávající funkci soudce ke dni nabytí účinnosti této Ústavy se považují za soudce jmenované podle Ústavy České republiky.
Čl. 112
(1) Ústavní pořádek České republiky tvoří tato Ústava, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992.
(2) Zrušují se dosavadní Ústava, ústavní zákon o československé federaci, ústavní zákony, které je měnily a doplňovaly, a ústavní zákon České národní rady č. 67/1990 Sb., o státních symbolech České republiky.
(3) Ostatní ústavní zákony platné na území České republiky ke dni účinnosti této Ústavy mají sílu zákona.
Čl. 113
Tato Ústava nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Uhde v. r. Klaus v. r.
- Constitution of the Czech Republic
- Preamble
- Chapter One - Fundamental Provisions
- Chapter Two - Legislative Power
- Art. 15
- Art. 16
- Art. 17
- Art. 18
- Art. 19
- Art. 20
- Art. 21
- Art. 22
- Art. 23
- Art. 24
- Art. 25
- Art. 26
- Art. 27
- Art. 28
- Art. 29
- Art. 30
- Art. 31
- Art. 32
- Art. 33
- Art. 34
- Art. 35
- Art. 36
- Art. 37
- Art. 38
- Art. 39
- Art. 40
- Art. 41
- Art. 42
- Art. 43
- Art. 44
- Art. 45
- Art. 46
- Art. 47
- Art. 48
- Art. 49
- Art. 50
- Art. 51
- Art. 52
- Art. 53
- Chapter Three - Executive Power
- Chapter Four - Judicial Power
- Chapter Five - The Supreme Control Office
- Chapter Six - The Czech National Bank
- Chapter Seven - Territorial Self-government
- Chapter Eight - Interim and Final Provisions
Constitution of the Czech Republic
Of December 16, 1992.
Amended by Act No. 347/1997 Coll., Amended by Act No. 300/2000 Coll., Amended by Act No. 448/2001 Coll., Amended by Act No. 395/2001 Coll., Amended by Act No. 515/2002 Coll.
The Czech National Council passed the following Constitutional Act:
Preamble
We, the citizens of the Czech Republic in Bohemia, Moravia and Silesia, at this time of the reconstitution of an independent Czech State, true to all the sound traditions of the ancient statehood of the Lands of the Crown of Bohemia as well as of Czechoslovak statehood, resolute to build, protect and develop the Czech Republic in the spirit of the inalienable values of human dignity and freedom as the home of and free citizens who are aware of their obligations towards others and of their responsibility to the community, as a free and democratic State founded on respect for human rights and on principles of civil society, as a member of the family of European and World democracies, resolute to protect and develop their natural, cultural, material and spiritual heritage, resolute to take heed to all the well-proven tenets of law-abiding state, have adopted this Constitution of the Czech Republic through our freely elected representatives.
Chapter One - Fundamental Provisions Art. 1
(1) The Czech Republic is a sovereign, unitary and democratic, law-abiding State, based on respect for the rights and freedoms of man and citizen.
(2) The Czech Republic shall observe its obligations under international law. Art. 2
(1) The people are the source of all power in the State; they exercise it through bodies of legislative, executive and judiciary powers.
(2) A Constitutional Act may define when the people exercise state power directly.
(3) State power shall serve all citizens and may be applied only in cases, within limits and by methods defined by law.
(4) Every citizen may do what is not prohibited by law and nobody may be forced to do what the law does not instruct them to do. Art. 3
An integral component of the constitutional system of the Czech Republic is the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. Art. 4
The fundamental rights and freedoms shall be protected by the judiciary power. Art. 5
The political system is based on free and voluntary formation of and free competition between political parties respecting the basic democratic principles and rejecting violence as a means of asserting their interests. Art. 6
Political decisions shall proceed from the will of the majority, expressed by free vote. Majority decisions shall respect protection of minorities. Art. 7
The State shall attend to a prudent utilization of natural resources and to protection of natural wealth. Art. 8
Self-government of territorial self-governing units is guaranteed. Art. 9
(1) Constitution may be supplemented or amended only by Constitutional Acts.
(2) The substantive requisites of the democratic, law-abiding State may not be amended.
(3) Interpretation of legal rules may not be used as authorization to eliminate or imperil the foundations of the democratic State. Art. 10
Promulgated international agreements, the ratification of which has been approved by the Parliament and which are binding on the Czech Republic, shall constitute a part of the legal order; should an international agreement make provision contrary to a law, the international agreement shall be applied. Art. 10a
(1) An international agreement may provide for a transfer of certain powers of bodies of the Czech Republic to an international organization or institution.
(2) An approval of the Parliament is required to ratify an international agreement stipulated in Subsection 1 unless a constitutional law requires an approval from a referendum. Art. 10b
(1) The Government shall inform the Parliament regularly and in advance on issues related to obligations arising for the Czech Republic from its membership in an international organization or institution stipulated in Section 10a.
(2) The Chambers of Parliament express their opinions on the decisions of such an international organization or institution in a form provided for by their rules of procedure.
(3) An Act on the principles of conduct and relations between both Chambers and in their external relations, may entrust the exercise of the competence of the Chambers under Subsection 2 to a joint body of the Chambers. Art. 11
The territory of the Czech Republic constitutes an indivisible entity the state frontiers whereof may be changed only by a Constitutional Act. Art. 12
(1) Acquisition and loss of citizenship of the Czech Republic shall be governed by law.
(2) Nobody may be deprived of his or her citizenship against his or her will. Art. 13
The capital of the Czech Republic shall be the city of Prague. Art. 14
(1) The national symbols of the Czech Republic shall be the large and the small state coat-of-arms, the national colours, the national flag, the standard of the President of the Republic, the state seal and the national anthem.
(2) The national symbols and their use shall be defined by law.
Chapter Two - Legislative Power Art. 15
(1) Legislative power in the Czech Republic shall be vested in the Parliament.
(2) The Parliament shall have two chambers which shall be the Chamber of Deputies and the Senate. Art. 16
(1) The Chamber of Deputies shall have 200 Deputies who shall be elected for a term of four years.
(2) The Senate shall have 81 Senators who shall be elected for a term of six years. One third of the Senators shall be elected every two years. Art. 17
(1) Elections to both chambers shall be held within a term beginning on the thirtieth day prior to the expiration of the electoral term and ending on the day of its expiration.
(2) If the Chamber of Deputies is dissolved, the elections shall be held within sixty days of its dissolution. Art. 18
(1) Elections to the Chamber of Deputies shall be held by secret ballot on the basis of universal, equal and direct suffrage and under the principles of proportional representation.
(2) Elections to the Senate shall be held by secret ballot on the basis of universal, equal and direct suffrage and under the principles of the majority system.
(3) Every citizen of the Czech Republic who has attained the age of eighteen years shall have the right to vote. Art. 19
(1) Every citizen of the Czech Republic who has the right to vote and who has attained the age of twenty-one years may be elected to the Chamber of Deputies.
(2) Every citizen of the Czech Republic who has the right to vote and who has attained the age of forty years may be elected to the Senate.
(3) The mandate of a Deputy or a Senator shall be established on his or her election. Art. 20
Other conditions of the exercise of the right to vote, the organization of elections and the scope of judicial review shall be set by law. Art. 21
Nobody may be at the same time member of both chambers of the Parliament. Art. 22
(1) The office of Deputy or Senator shall be incompatible with the exercise of the office of the President of the Republic, of a judge or of other offices specified by law.
(2) On the day when a Deputy or Senator assumes the office of President of the Republic or on the day when he or she assumes the office of judge or another office incompatible with the office of Deputy or Senator, his or her mandate as Deputy or Senator shall cease. Art. 23
(1) A Deputy shall take an oath of office at the first meeting of the Chamber of Deputies he or she attends.
(2) A Senator shall take an oath of office at the first meeting of the Senate he or she attends.
(3) The oath of office of Deputies and Senators shall read: "I hereby swear my allegiance to the Czech Republic. I swear to uphold its Constitution and its laws. I swear on my honour that I shall discharge my office in the interest of all the people, and to the best of my belief." Art. 24
A Deputy or a Senator may resign from his or her office by a statement made personally at a meeting of the chamber the member whereof he or she is. If serious circumstances prevent him or her from doing so, he or she may so act in a manner specified by law. Art. 25
The office of a Deputy or a Senator shall be terminated by a) refusal to take the oath of office or by taking the oath with reservation; b) expiration of the electoral term; c) resignation from office; d) loss of eligibility; e) dissolution of the Chamber of Deputies in the case of Deputies; and f) emergence of incompatibility of office under Article 22. Art. 26
Deputies and Senators shall exercise their office in person and in conformity with the oath they have taken and in doing so they shall not be bound by any instructions. Art. 27
(1) No Deputy or Senator may be disciplined for his or her voting in the Chamber of Deputies or in the Senate, or in their bodies.
(2) No Deputy or Senator may be criminally prosecuted for statements made in the Chamber of Deputies or in the Senate, or in their bodies. A Deputy or a Senator shall be subject only to the disciplinary jurisdiction of the chamber of which he or she is member.
(3) A Deputy or a Senator who has committed a transgression shall be subject only to the disciplinary jurisdiction of the chamber of which he or she is member, unless the law provides differently.
(4) No Deputy or Senator may be criminally prosecuted without the consent of the chamber of which he or she is member. If the respective chamber denies its consent, criminal prosecution shall be excluded forever.
(5) A Deputy or a Senator may be detained only if he or she has been apprehended when committing a criminal offence or immediately thereafter. The competent agency shall immediately report the detention to the chairman of the chamber of which the detainee is member; if the chairman of the respective chamber does not consent within twenty-four hours of the detention to the surrender of the detainee to a court, the competent agency shall release him or her. At its first subsequent meeting the respective chamber shall decide with final validity on the admissibility of the prosecution. Art. 28
A Deputy and a Senator may refuse giving evidence on facts of which he or she may have learned while performing his or her office even after he or she has ceased being a Deputy or a Senator. Art. 29
(1) The Chamber of Deputies shall elect and recall the Chairman and the Vice-Chairmen of the Chamber of Deputies.
(2) The Senate shall elect and recall the Chairman and the Vice-Chairmen of the Senate. Art. 30
(1) In order to investigate a matter of public interest, the Chamber of Deputies may establish an investigation commission if not less than one fifth of the Deputies so move.
(2) The proceedings before the commission shall be governed by law. Art. 31
(1) The chambers shall establish as their bodies committees and commissions.
(2) The work of the committees and commissions shall be governed by law. Art. 32
A Deputy or a Senator who is a member of the Government may not be the Chairman or Vice-Chairman of the Chamber of Deputies or of the Senate, or a member of a parliamentary committee, an investigation commission or commission. Art. 33
(1) If the Chamber of Deputies is dissolved, the Senate shall adopt legal measures regarding matters which cannot be delayed and which would otherwise require the enactment of a law.
(2) However, the Senate may not adopt legal measures regarding the Constitution, the State Budget, the final state budgetary account, the electoral law and international treaties under Article 10.
(3) A legal measure may be proposed to the Senate for adoption only by the Government.
(4) A legal measure adopted by the Senate shall be signed by the Chairman of the Senate, the President of the Republic and the Prime Minister; it shall be promulgated in the same manner as laws.
(5) A legal measure of the Senate shall have to be approved by the Chamber of Deputies at its first meeting. If the Chamber of Deputies does not approve it, its continued validity shall cease. Art. 34
(1) Both chambers shall be in session permanently. Sessions of the Chamber of Deputies shall be convened by the President of the Republic so that a session opens not later than on the thirtieth day following election day; if the President fails to do so, the Chamber of Deputies shall meet on the thirtieth day after the election day.
(2) The session of a chamber may be recessed by resolution. The total period for which the session may be recessed may not exceed one hundred and twenty days in a year.
(3) When a session is in recess, the Chairman of the Chamber of Deputies or of the Senate may convene the chamber prior to the set term of recess. He or she shall do so always when so requested by the President of the Republic, the Government or by at least one fifth of the members of the respective chamber.
(4) The session of the Chamber of Deputies shall end on the expiration of its electoral term or by its dissolution. Art. 35
(1) Chamber of Deputies may be dissolved by the President of the Republic, if a) the Chamber of Deputies fails to vote confidence in a newly appointed Government the Prime Minister whereof was appointed by the President on the proposal of the Chairman of the Chamber of Deputies; b) the Chamber of Deputies has not decided on a Government Bill the consideration whereof the Government tied to the question of confidence; c) the session of the Chamber of Deputies has been recessed for a longer than admissible term; and d) the Chamber of Deputies has not had a quorum for a period longer than three months although its session was not recessed and although during the said period it had been repeatedly convened to meet.
(2) The Chamber of Deputies may not be dissolved three months prior to the end of its electoral term. Art. 36
Meetings of both chambers shall be public. The public may be excluded only under conditions defined by law. Art. 37
(1) Joint meetings of both chambers shall be convened by the Chairman of the Chamber of Deputies.
(2) Deliberations of joint meetings of both chambers shall be governed by the Rules of Procedure of the Chamber of Deputies. Art. 38
(1) Any member of the Government may attend meetings of either chamber its committees and commissions. He or she shall be given the floor whenever he asks for it.
(2) This shall also apply to meetings of a committee, a commission or investigating commission, where, however, the respective member of the Government may let himself or herself be represented by his or her deputy or another member of Government, unless his or her personal presence is explicitly requested. Art. 39
(1) Both chambers shall have a quorum if at least one third of their members are present.
(2) The decision of a chamber shall be adopted if approved by absolute majority of the Deputies or Senators present, unless the Constitution stipulates otherwise.
(3) Decision on declaration of war, approval of a dispatch of Czech military forces outside the territory of the Czech Republic or of the presence of foreign military forces on the territory of the Czech Republic as well as a decision on the participation of the Czech Republic in defence systems of international organizations of which the Czech Republic is a member, shall require the consent of absolute majority of all Deputies and absolute majority of all Senators.
(4) An approval of a three-fifths majority of all Deputies and of a three-fifths majority of Senators in attendance is required to pass a constitutional Act, as well as to approve the ratification of an international agreement stipulated in Section 10a Subsection 1. Art. 40
The electoral law, the law defining the principles of transactions and contacts internally between the two chambers, as well as externally, and the law on the rules of procedure of the Senate shall be passed if and when approved by both the Chamber of Deputies and the Senate. Art. 41
(1) Bills shall be introduced in the Chamber of Deputies.
(2) Bills may be introduced by a Deputy, a group of Deputies, the Senate, the Government, or the representative body of a superior self-governing territorial unit. Art. 42
(1) The Draft State Budget and the Draft Final State Budgetary Account shall be introduced by the Government.
(2) The aforesaid drafts shall be considered and decided upon at public meetings by the Chamber of Deputies alone. Art. 43
(1) The Parliament may decide to declare a state of war should the Czech Republic be attacked or should international contractual obligations concerning common defence be met.
(2) The Parliament shall decide on the participation of the Czech Republic in defence systems of an international organization of which the Czech Republic is a member.
(3) The Parliament shall give its approval of a) dispatch of Czech military forces outside the territory of the Czech Republic; and b) presence of foreign military forces on the territory of the Czech Republic, unless these decisions have been reserved for the government.
(4) The government shall decide on a dispatch of Czech military forces outside the territory of the Czech Republic and on the presence of foreign military forces on the territory of the Czech Republic for up to 60 days at most when they concern a) fulfilment of international contractual obligations concerning common defence against aggression; b) participation in peace operations pursuant to a decision of an international organization of which the Czech Republic is a member, and providing there is an approval of the receiving state; and c) participation in rescue operations in case of natural, industrial and ecological disasters.
(5) The government shall also decide a) on the passage or fly of foreign military forces through/over the territory of the Czech Republic; and b) on the participation of Czech military forces in military exercises outside the territory of the Czech Republic and on the participation of foreign military forces in military exercises on the territory of the Czech Republic.
(6) The government shall inform both Chambers of the Parliament of its decisions under Subsections 4 and 5 with no delay. The Parliament may revoke such a decision of the Government by an objecting resolution of at least one of its Chambers approved by half of all Members of this Chamber. Art. 44
(1) The Government may express its opinion on all Bills.
(2) If the Government does not express its opinion on a Bill within thirty days of the day the Bill was delivered to it, it shall be deemed to have expressed itself positively.
(3) The Government may ask the Chamber of Deputies to complete its consideration of a Government Bill within three months of its introduction, provided that the Government ties thereto its request for a vote of confidence. Art. 45
A Bill passed by the Chamber of Deputies shall be referred by it to the Senate without unnecessary delay. Art. 46
(1) The Senate shall consider a Bill referred to it and decide thereon within thirty days of the day the Bill was sent to it.
(2) In its decision the Senate shall pass or defeat the Bill or shall return it to the Chamber of Deputies with amendments, or shall express its resolve not to consider it.
(3) If the Senate does not express itself within the term set in paragraph 1, the Bill shall be considered as having been passed. Art. 47
(1) If the Senate defeats a Bill, the Chamber of Deputies shall take a second vote thereon. The Bill shall pass if approved by absolute majority of all Deputies.
(2) If the Senate returns a Bill to the Chamber of Deputies with amendments, the Chamber of Deputies shall vote on its version passed by the Senate. The Bill shall pass by its resolution.
(3) If the Chamber of Deputies does not pass the Bill in the version approved by the Senate, it shall take a new vote on the Bill in the version in which it was referred to the Senate. The Bill shall then pass if approved by absolute majority of all Deputies.
(4) No amendments may be introduced when a defeated or returned Bill is considered in the Chamber of Deputies. Art. 48
If the Senate resolves not to consider a Bill, its resolution shall pass the Bill. Art. 49
An approval of both Chambers of Parliament is required to ratify international agreements a) governing rights and duties of persons; b) of alliance, peace, or other political treaties; c) which result in the membership of the Czech Republic in an international organization; d) that are economic of a general nature; and(e) on other issues to be governed by the law. Art. 50
(1) The President of the Republic may return an enacted law, with the exception of Constitutional Acts, together with the grounds for the return, within fifteen days of the day the law was referred to him.
(2) The Chamber of Deputies shall take a new vote on the returned law. No amendments may be introduced. If the Chamber of Deputies upholds the returned law by absolute majority of vote of all Deputies, the law shall be promulgated. If not, the law shall be considered defeated. Art. 51
Laws which have been enacted shall be signed by the Chairman of the Chamber of Deputies, the President of the Republic and the Prime Minister. Art. 52
(1) For a law to be valid, it must be promulgated.
(2) The law shall stipulate the way a law or an international agreement is promulgated.
Amended by Act No. 347/1997 Coll., Amended by Act No. 300/2000 Coll., Amended by Act No. 448/2001 Coll., Amended by Act No. 395/2001 Coll., Amended by Act No. 515/2002 Coll.
The Czech National Council passed the following Constitutional Act:
We, the citizens of the Czech Republic in Bohemia, Moravia and Silesia, at this time of the reconstitution of an independent Czech State, true to all the sound traditions of the ancient statehood of the Lands of the Crown of Bohemia as well as of Czechoslovak statehood, resolute to build, protect and develop the Czech Republic in the spirit of the inalienable values of human dignity and freedom as the home of and free citizens who are aware of their obligations towards others and of their responsibility to the community, as a free and democratic State founded on respect for human rights and on principles of civil society, as a member of the family of European and World democracies, resolute to protect and develop their natural, cultural, material and spiritual heritage, resolute to take heed to all the well-proven tenets of law-abiding state, have adopted this Constitution of the Czech Republic through our freely elected representatives.
(1) The Czech Republic is a sovereign, unitary and democratic, law-abiding State, based on respect for the rights and freedoms of man and citizen.
(2) The Czech Republic shall observe its obligations under international law. (1) The people are the source of all power in the State; they exercise it through bodies of legislative, executive and judiciary powers.
(2) A Constitutional Act may define when the people exercise state power directly.
(3) State power shall serve all citizens and may be applied only in cases, within limits and by methods defined by law.
(4) Every citizen may do what is not prohibited by law and nobody may be forced to do what the law does not instruct them to do. An integral component of the constitutional system of the Czech Republic is the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The fundamental rights and freedoms shall be protected by the judiciary power. The political system is based on free and voluntary formation of and free competition between political parties respecting the basic democratic principles and rejecting violence as a means of asserting their interests. Political decisions shall proceed from the will of the majority, expressed by free vote. Majority decisions shall respect protection of minorities. The State shall attend to a prudent utilization of natural resources and to protection of natural wealth. Self-government of territorial self-governing units is guaranteed. (1) Constitution may be supplemented or amended only by Constitutional Acts.
(2) The substantive requisites of the democratic, law-abiding State may not be amended.
(3) Interpretation of legal rules may not be used as authorization to eliminate or imperil the foundations of the democratic State. Promulgated international agreements, the ratification of which has been approved by the Parliament and which are binding on the Czech Republic, shall constitute a part of the legal order; should an international agreement make provision contrary to a law, the international agreement shall be applied. (1) An international agreement may provide for a transfer of certain powers of bodies of the Czech Republic to an international organization or institution.
(2) An approval of the Parliament is required to ratify an international agreement stipulated in Subsection 1 unless a constitutional law requires an approval from a referendum. (1) The Government shall inform the Parliament regularly and in advance on issues related to obligations arising for the Czech Republic from its membership in an international organization or institution stipulated in Section 10a.
(2) The Chambers of Parliament express their opinions on the decisions of such an international organization or institution in a form provided for by their rules of procedure.
(3) An Act on the principles of conduct and relations between both Chambers and in their external relations, may entrust the exercise of the competence of the Chambers under Subsection 2 to a joint body of the Chambers. The territory of the Czech Republic constitutes an indivisible entity the state frontiers whereof may be changed only by a Constitutional Act. (1) Acquisition and loss of citizenship of the Czech Republic shall be governed by law.
(2) Nobody may be deprived of his or her citizenship against his or her will. The capital of the Czech Republic shall be the city of Prague. (1) The national symbols of the Czech Republic shall be the large and the small state coat-of-arms, the national colours, the national flag, the standard of the President of the Republic, the state seal and the national anthem.
(2) The national symbols and their use shall be defined by law.
(1) Legislative power in the Czech Republic shall be vested in the Parliament.
(2) The Parliament shall have two chambers which shall be the Chamber of Deputies and the Senate. (1) The Chamber of Deputies shall have 200 Deputies who shall be elected for a term of four years.
(2) The Senate shall have 81 Senators who shall be elected for a term of six years. One third of the Senators shall be elected every two years. (1) Elections to both chambers shall be held within a term beginning on the thirtieth day prior to the expiration of the electoral term and ending on the day of its expiration.
(2) If the Chamber of Deputies is dissolved, the elections shall be held within sixty days of its dissolution. (1) Elections to the Chamber of Deputies shall be held by secret ballot on the basis of universal, equal and direct suffrage and under the principles of proportional representation.
(2) Elections to the Senate shall be held by secret ballot on the basis of universal, equal and direct suffrage and under the principles of the majority system.
(3) Every citizen of the Czech Republic who has attained the age of eighteen years shall have the right to vote. (1) Every citizen of the Czech Republic who has the right to vote and who has attained the age of twenty-one years may be elected to the Chamber of Deputies.
(2) Every citizen of the Czech Republic who has the right to vote and who has attained the age of forty years may be elected to the Senate.
(3) The mandate of a Deputy or a Senator shall be established on his or her election. Other conditions of the exercise of the right to vote, the organization of elections and the scope of judicial review shall be set by law. Nobody may be at the same time member of both chambers of the Parliament. (1) The office of Deputy or Senator shall be incompatible with the exercise of the office of the President of the Republic, of a judge or of other offices specified by law.
(2) On the day when a Deputy or Senator assumes the office of President of the Republic or on the day when he or she assumes the office of judge or another office incompatible with the office of Deputy or Senator, his or her mandate as Deputy or Senator shall cease. (1) A Deputy shall take an oath of office at the first meeting of the Chamber of Deputies he or she attends.
(2) A Senator shall take an oath of office at the first meeting of the Senate he or she attends.
(3) The oath of office of Deputies and Senators shall read: "I hereby swear my allegiance to the Czech Republic. I swear to uphold its Constitution and its laws. I swear on my honour that I shall discharge my office in the interest of all the people, and to the best of my belief." A Deputy or a Senator may resign from his or her office by a statement made personally at a meeting of the chamber the member whereof he or she is. If serious circumstances prevent him or her from doing so, he or she may so act in a manner specified by law. The office of a Deputy or a Senator shall be terminated by a) refusal to take the oath of office or by taking the oath with reservation; b) expiration of the electoral term; c) resignation from office; d) loss of eligibility; e) dissolution of the Chamber of Deputies in the case of Deputies; and f) emergence of incompatibility of office under Article 22. Deputies and Senators shall exercise their office in person and in conformity with the oath they have taken and in doing so they shall not be bound by any instructions. (1) No Deputy or Senator may be disciplined for his or her voting in the Chamber of Deputies or in the Senate, or in their bodies.
(2) No Deputy or Senator may be criminally prosecuted for statements made in the Chamber of Deputies or in the Senate, or in their bodies. A Deputy or a Senator shall be subject only to the disciplinary jurisdiction of the chamber of which he or she is member.
(3) A Deputy or a Senator who has committed a transgression shall be subject only to the disciplinary jurisdiction of the chamber of which he or she is member, unless the law provides differently.
(4) No Deputy or Senator may be criminally prosecuted without the consent of the chamber of which he or she is member. If the respective chamber denies its consent, criminal prosecution shall be excluded forever.
(5) A Deputy or a Senator may be detained only if he or she has been apprehended when committing a criminal offence or immediately thereafter. The competent agency shall immediately report the detention to the chairman of the chamber of which the detainee is member; if the chairman of the respective chamber does not consent within twenty-four hours of the detention to the surrender of the detainee to a court, the competent agency shall release him or her. At its first subsequent meeting the respective chamber shall decide with final validity on the admissibility of the prosecution. A Deputy and a Senator may refuse giving evidence on facts of which he or she may have learned while performing his or her office even after he or she has ceased being a Deputy or a Senator. (1) The Chamber of Deputies shall elect and recall the Chairman and the Vice-Chairmen of the Chamber of Deputies.
(2) The Senate shall elect and recall the Chairman and the Vice-Chairmen of the Senate. (1) In order to investigate a matter of public interest, the Chamber of Deputies may establish an investigation commission if not less than one fifth of the Deputies so move.
(2) The proceedings before the commission shall be governed by law. (1) The chambers shall establish as their bodies committees and commissions.
(2) The work of the committees and commissions shall be governed by law. A Deputy or a Senator who is a member of the Government may not be the Chairman or Vice-Chairman of the Chamber of Deputies or of the Senate, or a member of a parliamentary committee, an investigation commission or commission. (1) If the Chamber of Deputies is dissolved, the Senate shall adopt legal measures regarding matters which cannot be delayed and which would otherwise require the enactment of a law.
(2) However, the Senate may not adopt legal measures regarding the Constitution, the State Budget, the final state budgetary account, the electoral law and international treaties under Article 10.
(3) A legal measure may be proposed to the Senate for adoption only by the Government.
(4) A legal measure adopted by the Senate shall be signed by the Chairman of the Senate, the President of the Republic and the Prime Minister; it shall be promulgated in the same manner as laws.
(5) A legal measure of the Senate shall have to be approved by the Chamber of Deputies at its first meeting. If the Chamber of Deputies does not approve it, its continued validity shall cease. (1) Both chambers shall be in session permanently. Sessions of the Chamber of Deputies shall be convened by the President of the Republic so that a session opens not later than on the thirtieth day following election day; if the President fails to do so, the Chamber of Deputies shall meet on the thirtieth day after the election day.
(2) The session of a chamber may be recessed by resolution. The total period for which the session may be recessed may not exceed one hundred and twenty days in a year.
(3) When a session is in recess, the Chairman of the Chamber of Deputies or of the Senate may convene the chamber prior to the set term of recess. He or she shall do so always when so requested by the President of the Republic, the Government or by at least one fifth of the members of the respective chamber.
(4) The session of the Chamber of Deputies shall end on the expiration of its electoral term or by its dissolution. (1) Chamber of Deputies may be dissolved by the President of the Republic, if a) the Chamber of Deputies fails to vote confidence in a newly appointed Government the Prime Minister whereof was appointed by the President on the proposal of the Chairman of the Chamber of Deputies; b) the Chamber of Deputies has not decided on a Government Bill the consideration whereof the Government tied to the question of confidence; c) the session of the Chamber of Deputies has been recessed for a longer than admissible term; and d) the Chamber of Deputies has not had a quorum for a period longer than three months although its session was not recessed and although during the said period it had been repeatedly convened to meet.
(2) The Chamber of Deputies may not be dissolved three months prior to the end of its electoral term. Meetings of both chambers shall be public. The public may be excluded only under conditions defined by law. (1) Joint meetings of both chambers shall be convened by the Chairman of the Chamber of Deputies.
(2) Deliberations of joint meetings of both chambers shall be governed by the Rules of Procedure of the Chamber of Deputies. (1) Any member of the Government may attend meetings of either chamber its committees and commissions. He or she shall be given the floor whenever he asks for it.
(2) This shall also apply to meetings of a committee, a commission or investigating commission, where, however, the respective member of the Government may let himself or herself be represented by his or her deputy or another member of Government, unless his or her personal presence is explicitly requested. (1) Both chambers shall have a quorum if at least one third of their members are present.
(2) The decision of a chamber shall be adopted if approved by absolute majority of the Deputies or Senators present, unless the Constitution stipulates otherwise.
(3) Decision on declaration of war, approval of a dispatch of Czech military forces outside the territory of the Czech Republic or of the presence of foreign military forces on the territory of the Czech Republic as well as a decision on the participation of the Czech Republic in defence systems of international organizations of which the Czech Republic is a member, shall require the consent of absolute majority of all Deputies and absolute majority of all Senators.
(4) An approval of a three-fifths majority of all Deputies and of a three-fifths majority of Senators in attendance is required to pass a constitutional Act, as well as to approve the ratification of an international agreement stipulated in Section 10a Subsection 1. The electoral law, the law defining the principles of transactions and contacts internally between the two chambers, as well as externally, and the law on the rules of procedure of the Senate shall be passed if and when approved by both the Chamber of Deputies and the Senate. (1) Bills shall be introduced in the Chamber of Deputies.
(2) Bills may be introduced by a Deputy, a group of Deputies, the Senate, the Government, or the representative body of a superior self-governing territorial unit. (1) The Draft State Budget and the Draft Final State Budgetary Account shall be introduced by the Government.
(2) The aforesaid drafts shall be considered and decided upon at public meetings by the Chamber of Deputies alone. (1) The Parliament may decide to declare a state of war should the Czech Republic be attacked or should international contractual obligations concerning common defence be met.
(2) The Parliament shall decide on the participation of the Czech Republic in defence systems of an international organization of which the Czech Republic is a member.
(3) The Parliament shall give its approval of a) dispatch of Czech military forces outside the territory of the Czech Republic; and b) presence of foreign military forces on the territory of the Czech Republic, unless these decisions have been reserved for the government.
(4) The government shall decide on a dispatch of Czech military forces outside the territory of the Czech Republic and on the presence of foreign military forces on the territory of the Czech Republic for up to 60 days at most when they concern a) fulfilment of international contractual obligations concerning common defence against aggression; b) participation in peace operations pursuant to a decision of an international organization of which the Czech Republic is a member, and providing there is an approval of the receiving state; and c) participation in rescue operations in case of natural, industrial and ecological disasters.
(5) The government shall also decide a) on the passage or fly of foreign military forces through/over the territory of the Czech Republic; and b) on the participation of Czech military forces in military exercises outside the territory of the Czech Republic and on the participation of foreign military forces in military exercises on the territory of the Czech Republic.
(6) The government shall inform both Chambers of the Parliament of its decisions under Subsections 4 and 5 with no delay. The Parliament may revoke such a decision of the Government by an objecting resolution of at least one of its Chambers approved by half of all Members of this Chamber. (1) The Government may express its opinion on all Bills.
(2) If the Government does not express its opinion on a Bill within thirty days of the day the Bill was delivered to it, it shall be deemed to have expressed itself positively.
(3) The Government may ask the Chamber of Deputies to complete its consideration of a Government Bill within three months of its introduction, provided that the Government ties thereto its request for a vote of confidence. A Bill passed by the Chamber of Deputies shall be referred by it to the Senate without unnecessary delay. (1) The Senate shall consider a Bill referred to it and decide thereon within thirty days of the day the Bill was sent to it.
(2) In its decision the Senate shall pass or defeat the Bill or shall return it to the Chamber of Deputies with amendments, or shall express its resolve not to consider it.
(3) If the Senate does not express itself within the term set in paragraph 1, the Bill shall be considered as having been passed. (1) If the Senate defeats a Bill, the Chamber of Deputies shall take a second vote thereon. The Bill shall pass if approved by absolute majority of all Deputies.
(2) If the Senate returns a Bill to the Chamber of Deputies with amendments, the Chamber of Deputies shall vote on its version passed by the Senate. The Bill shall pass by its resolution.
(3) If the Chamber of Deputies does not pass the Bill in the version approved by the Senate, it shall take a new vote on the Bill in the version in which it was referred to the Senate. The Bill shall then pass if approved by absolute majority of all Deputies.
(4) No amendments may be introduced when a defeated or returned Bill is considered in the Chamber of Deputies. If the Senate resolves not to consider a Bill, its resolution shall pass the Bill. An approval of both Chambers of Parliament is required to ratify international agreements a) governing rights and duties of persons; b) of alliance, peace, or other political treaties; c) which result in the membership of the Czech Republic in an international organization; d) that are economic of a general nature; and(e) on other issues to be governed by the law. (1) The President of the Republic may return an enacted law, with the exception of Constitutional Acts, together with the grounds for the return, within fifteen days of the day the law was referred to him.
(2) The Chamber of Deputies shall take a new vote on the returned law. No amendments may be introduced. If the Chamber of Deputies upholds the returned law by absolute majority of vote of all Deputies, the law shall be promulgated. If not, the law shall be considered defeated. Laws which have been enacted shall be signed by the Chairman of the Chamber of Deputies, the President of the Republic and the Prime Minister. (1) For a law to be valid, it must be promulgated.
(2) The law shall stipulate the way a law or an international agreement is promulgated. Preamble
Chapter One - Fundamental Provisions
Art. 1
Art. 2
Art. 3
Art. 4
Art. 5
Art. 6
Art. 7
Art. 8
Art. 9
Art. 10
Art. 10a
Art. 10b
Art. 11
Art. 12
Art. 13
Art. 14
Chapter Two - Legislative Power
Art. 15
Art. 16
Art. 17
Art. 18
Art. 19
Art. 20
Art. 21
Art. 22
Art. 23
Art. 24
Art. 25
Art. 26
Art. 27
Art. 28
Art. 29
Art. 30
Art. 31
Art. 32
Art. 33
Art. 34
Art. 35
Art. 36
Art. 37
Art. 38
Art. 39
Art. 40
Art. 41
Art. 42
Art. 43
Art. 44
Art. 45
Art. 46
Art. 47
Art. 48
Art. 49
Art. 50
Art. 51
Art. 52