2014年2月26日欧洲议会和理事会关于版权及相关权的集体管理和内部市场在线使用音乐作品权利的跨国许可2014/26/EU指令, 欧洲联盟, WIPO Lex

主要文本

保加利亚语 Директива 2014/26/ЕС на Европейския Парламент и на Съвета от 26 февруари 2014 година относно колективното управление на авторското право и сродните му права и многотериториалното лицензиране на правата върху музикални произведения за използване онлайн на вътрешния пазар

希腊语 Οδηγια 2014/26/ΕΕ Του Ευρωπαϊκου Κοινοβουλιου Και Του Συμβουλιου της 26ης Φεβρουαρίου 2014 για τη συλλογική διαχείριση δικαιωμάτων πνευματικής ιδιοκτησίας και συγγενικών δικαιωμάτων καθώς και τη χορήγηση πολυεδαφικών αδειών για επιγραμμικές χρήσεις μουσικών έργων στην εσωτερική αγορά

捷克语 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu

斯洛伐克语 Smernica Európskeho Parlamentu A Rady 2014/26/EÚ z 26. februára 2014 o kolektívnej správe autorských práv a práv súvisiacich s autorským právom a o poskytovaní multiteritoriálnych licencií na práva na hudobné diela na online využívanie na vnútornom trhu

德语 Richtlinie 2014/26/EU des Europäischen Parlaments und des Rates vom 26. Februar 2014 über die kollektive Wahrnehmung von Urheber- und verwandten Schutzrechten und die Vergabe von Mehrgebietslizenzen für Rechte an Musikwerken für die Online-Nutzung im Binnenmarkt

荷兰语 Richtlijn 2014/26/Eu Van Het Europees Parlement en de Raad van 26 februari 2014 betreffende het collectieve beheer van auteursrechten en naburige rechten en de multiterritoriale licentieverlening van rechten inzake muziekwerken voor het online gebruik ervan op de interne markt

立陶宛语 Europos Parlamento ir Tarybos Direktyva 2014/26/ES 2014 m. vasario 26 d. dėl kolektyvinio autorių teisių ir gretutinių teisių administravimo ir daugiateritorių licencijų naudoti muzikos kūrinius internete teikimo vidaus rinkoje

瑞典语 Europaparlamentets Och Rådets Direktiv 2014/26/EU av den 26 februari 2014 om kollektiv förvaltning av upphovsrätt och närstående rättigheter och gränsöverskridande licensiering av rättigheter till musikaliska verk för användning på nätet på den inre marknaden

丹麦语 Europa-Parlamentets og Rådets Direktiv 2014/26/EU af 26. februar 2014 om kollektiv forvaltning af ophavsret og beslægtede rettigheder samt multiterritoriale licenser for rettigheder til musikværker med henblik på onlineanvendelse i det indre marked

芬兰语 Euroopan Parlamentin ja Neuvoston Direktiivi 2014/26/EU, annettu 26 päivänä helmikuuta 2014, tekijänoikeuden ja lähioikeuksien kollektiivisesta hallinnoinnista sekä usean valtion alueen kattavasta musiikkiteosten oikeuksien lisensioinnista verkkokäyttöä varten sisämarkkinoilla

爱沙尼亚语 Euroopa Parlamendi Ja Nõukogu Direktiiv 2014/26/EL, 26. veebruar 2014, autoriõiguse ja autoriõigusega kaasnevate õiguste kollektiivse teostamise ning muusikateose internetis kasutamise õiguse multiterritoriaalse litsentsimise kohta siseturul

拉脱维亚语 Eiropas Parlamenta Un Padomes Direktīva 2014/26/ES (2014. gada 26. februāris) par autortiesību un blakustiesību kolektīvo pārvaldījumu un muzikālo darbu tiesību lietošanai tiešsaistē daudzteritoriālo licencēšanu iekšējā tirgū

波兰语 Dyrektywa Parlamentu Europejskiego i Rady 2014/26/UE z dnia 26 lutego 2014 r. w sprawie zbiorowego zarządzania prawami autorskimi i prawami pokrewnymi oraz udzielania licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych do korzystania online na rynku wewnętrznym

马耳他语 Direttiva 2014/26/Ue Tal-Parlament Ewropew U Tal-Kunsill tas-26 ta’ Frar 2014 dwar l-immaniġġjar kollettiv tad-drittijiet tal-awtur u drittijiet relatati u ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali ta’ drittijiet f’xogħlijiet mużikali għall-użu onlajn fis-suq intern

意大利语 Direttiva 2014/26/UE del Parlamento Europeo e del Consiglio del 26 febbraio 2014 sulla gestione collettiva dei diritti d’autore e dei diritti connessi e sulla concessione di licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali per l’uso online nel mercato interno

葡萄牙语 Diretiva 2014/26/UE do Parlamento Europeu e do Conselho de 26 de fevereiro de 2014 relativa à gestão coletiva dos direitos de autor e direitos conexos e à concessão de licenças multiterritoriais de direitos sobre obras musicais para utilização em linha no mercado interno

克罗地亚语 Direktiva 2014/26/Eu Europskog Parlamenta i Vijeća od 26. veljače 2014. o kolektivnom ostvarivanju autorskog prava i srodnih prava te izdavanju odobrenja za više državnih područja za prava na internetsko korištenje glazbenih djela na unutarnjem tržištu

斯洛文尼亚语 Direktiva 2014/26/EU Evropskega Parlamenta In Sveta z dne 26. februarja 2014 o kolektivnem upravljanju avtorske in sorodnih pravic ter izdajanju več ozemeljskih licenc za pravice za glasbena dela za spletno uporabo na notranjem trgu

法语 Directive 2014/26/UE du Parlement européen et du Conseil du 26 février 2014 concernant la gestion collective du droit d'auteur et des droits voisins et l'octroi de licences multiterritoriales de droits sur des œuvres musicales en vue de leur utilisation en ligne dans le marché intérieur

英语 Directive 2014/26/EU of the European Parliament and of the Council of 26 February 2014 on collective management of copyright and related rights and multi-territorial licensing of rights in musical works for online use in the internal market

西班牙语 Directiva 2014/26/UE del Parlamento Europeo y del Consejo de 26 de febrero de 2014 relativa a la gestión colectiva de los derechos de autor y derechos afines y a la concesión de licencias multiterritoriales de derechos sobre obras musicales para su utilización en línea en el mercado interior

罗马尼亚语 Directiva 2014/26/UE A Parlamentului European Și A Consiliului din 26 februarie 2014 privind gestiunea colectivă a drepturilor de autor și a drepturilor conexe și acordarea de licențe multiteritoriale pentru drepturile asupra operelor muzicale pentru utilizare online pe piața internă

匈牙利语 Az Európai Parlament És A Tanács 2014/26/EU Irányelve (2014. február 26.) a szerzői és szomszédos jogokra vonatkozó közös jogkezelésről és a zeneművek belső piacon történő online felhasználásának több területre kiterjedő hatályú engedélyezéséről

下载PDF open_in_new

Директива 2014/26/ЕС на Европейския парламент и на Съвета от 26 февруари 2014 година относно колективното управление на авторското право и сродните му права и многотериториалното лицензиране на правата върху музикални произведения за използване онлайн на вътрешния пазартекст от значение за ЕИП

ДИРЕКТИВИ

ДИРЕКТИВА 2014/26/ЕС НА ЕВРОПЕЙСКИЯ ПАРЛАМЕНТ И НА СЪВЕТА

от 26 февруари 2014 година

относно колективното управление на авторското право и сродните му права и многотериториалното лицензиране на правата върху музикални произведения за използване

онлайн на вътрешния пазар

(текст от значение за ЕИП)

ЕВРОПЕЙСКИЯТ ПАРЛАМЕНТ И СЪВЕТЪТ НА ЕВРОПЕЙСКИЯ СЪЮЗ,

като взеха предвид Договора за функционирането на Евро пейския съюз, и по-специално член 50, параграф 1, член 53, параграф 1 и член 62 от него,

като взеха предвид предложението на Европейската комисия,

след предаване на проекта на законодателния акт на нацио налните парламенти,

като взеха предвид становището на Европейския икономически и социален комитет (1),

в съответствие с обикновената законодателна процедура (2),

като имат предвид, че:

(1) Директивите на Съюза, приети в областта на авторското право и сродните му права, вече осигуряват високо равнище на защита за носителите на права, а следователно и уредба, съгласно която се извършва използването на съдържание, защитено от тези права. Тези директиви допринасят за развитието и запазването на творчеството. Защитата на новаторството и интелектуалното творчество насърчава също инвестициите в иновативни услуги и продукти в условията на вътрешен пазар, на който конку ренцията не е изкривена.

(2) Разпространението на съдържание, което е защитено от авторското право и сродните му права, включително книги, аудиовизуални продукции и записана музика и свързаните с тях услуги, изискват различните носители на авторско право и сродните му права, като автори, изпълнители, продуценти и издатели, да лицензират правата си. Обикновено носителят на права избира между индивидуално или колективно управление на правата си, освен ако държавите-членки предвидят друго в съответствие с правото на Съюза и с международните задължения на Съюза и държавите-членки. Управлението на авторското право и сродните му права включва пред оставяне на лицензи на ползвателите, одит на ползва телите, мониторинг на използването на правата, прилагане на авторското право и сродните му права, събиране на приходите от упражняването на правата, реализирани от използването на правата, и разпределяне на дължимите суми сред носителите на права. Органи

зациите за колективно управление на авторски права дават възможност на носителите на права да получават възнаграждение за използване, което те не биха били в състояние да контролират или да наложат спазването на правата, включително извън националните пазари.

(3) В съответствие с член 167 от Договора за функциони рането на Европейския съюз (ДФЕС), в своите действия Съюзът трябва да взема предвид културното разнообразие и да допринася за процъфтяването на културите на държавите-членки при зачитане на тяхното национално и регионално разнообразие, като същевременно опазва общото културно наследство. Организациите за колективно управление на авторски права играят и следва да продължават да играят важна роля като попу ляризатори на разнообразието на културното изразяване, както като дават достъп до пазара и на най-малките и по- слабо популярни репертоари, така и като осигуряват социални, културни и образователни услуги от полза за носителите на правата им и за обществеността.

(4) Когато са установени в Съюза, организациите за колективно управление на авторски права следва да разполагат със свободите, предвидени в Договорите, когато представляват носители на права, пребиваващи или установени в други държави-членки, или когато пред оставят лицензи на ползвателите, пребиваващи или уста новени в други държави-членки.

(5) Съществуват значителни разлики в националните правни норми, уреждащи функционирането на организациите за колективно управление на авторски права, по-специално по отношение на прозрачността и отчетността спрямо техните членове и носителите на права. Това доведе до редица трудности, особено за носителите на права с произход от друга държава в опитите им да упражняват правата си, и до лошо финансово управление на събраните приходи. Проблемите с работата на органи зациите за колективно управление на авторски права водят до неефективност при упражняването на авторското право и сродните му права в рамките на вътрешния пазар, което е в ущърб на членовете на организациите за колективно управление на авторски права, на носителите на права и на ползвателите.

BGL 84/72 Официален вестник на Европейския съюз 20.3.2014 г.

(1) ОВ C 44, 15.2.2013 г., стр. 104. (2) Позиция на Европейския парламент от 4 февруари 2014 г. (все още

непубликувана в Официален вестник) и решение на Съвета от 20 февруари 2014 г.

(6) Необходимостта да се подобри работата на организациите за колективно управление на авторски права беше вече посочена в Препоръка 2005/737/ЕО на Комисията (1). В тази препоръка са изложени редица принципи, като свободата на носителите на права да избират своята орга низация за колективно управление на авторски права, равно третиране на различните категории носители на права и справедливо разпределение на възнагражденията. В препоръката организациите за колективно управление на авторски права се приканват да осигурят на ползва телите преди началото на преговорите между тях достатъчно информация за тарифите и репертоара. Тя също така съдържа препоръки за отчетността, представи телството на носителите на права в органите за вземане на решения на организациите за колективно управление на авторски права и за разрешаване на спорове. Препоръката обаче беше прилагана непоследователно.

(7) Защитата на интересите на членовете на организациите за колективно управление на авторски права, носителите на права и трети лица налага законодателствата на държавите-членки, свързани с управление на авторското право и многотериториалната лицензионна система на използване на музикални произведения онлайн, да бъдат координирани с цел да съществуват еднакви гаранции в целия Съюз. Следователно настоящата директива следва да се основава на член 50, параграф 1 от ДФЕС.

(8) Настоящата директива има за цел да предвиди координи рането на националните правила относно достъпа до дейността по управление на авторското право и сродните му права от организации за колективно управление на авторски права, особеностите на тяхното управление и надзорната рамка, и поради това следва да се основава и на член 53, параграф 1 от ДФЕС. Освен това, тъй като това засяга сектор, предоставящ услуги в целия Съюз, настоящата директива следва да се основава на член 62 от ДФЕС.

(9) Настоящата директива има за цел да определи изисква нията, приложими за организациите за колективно управление на авторски права, за да се гарантира висок стандарт на управление, финансово управление, прозрачност и отчетност. Това обаче не следва да възпре пятства държавите-членки да поддържат или да налагат, по отношение на организации за колективно управление на авторски права, установени на тяхната територия, по- строги стандарти от тези, посочени в дял II от настоящата директива, при условие че тези по-строги стандарти са съвместими с правото на Съюза.

(10) Нищо в настоящата директива не следва да възпрепятства дадена държава-членка да прилага същите или подобни разпоредби по отношение на организации за колективно управление на авторски права, които са установени извън Съюза, но които извършват дейност в тази държава- членка.

(11) Нищо в настоящата директива не следва да възпрепятства организациите за колективно управление на авторски права да сключват споразумения за представителство с други организации за колективно управление на авторски права – в съответствие с правилата на конку ренцията по членове 101 и 102 от ДФЕС – в областта на управлението на авторски права, с цел да се улеснят, подобрят и опростят процедурите за предоставяне на лиценз на ползватели, включително за целите на единично фактуриране, при равни, недискриминиращи и прозрачни условия, и да се предоставят многотерито риални лицензи също и в области, различни от посо чените в дял III от настоящата директива.

(12) Настоящата директива, като същевременно се прилага към всички организации за колективно управление на авторски права, с изключение на глава III, която се прилага само за организациите за колективно управление на авторски права, които управляват авторските права върху музикални произведения за използване онлайн на многотериториална основа, следва да не възпрепятства договорености по отношение на управлението на правата в държавите-членки, като например индивидуално управ ление, удължено действие на споразумение между пред ставителна организация за колективно управление и ползвател, т.е. разширено колективно лицензиране, задъл жително колективно управление, правни презумпции за представителство и прехвърляне на права на органи зациите за колективно управление.

(13) Настоящата директива следва да не засяга възможността държавите-членки да определят със закон, регламент или с всеки друг специфичен механизъм за тази цел спра ведливо компенсационно възнаграждение на носителите на авторски права за изключения или ограничения на правото на възпроизвеждане, предвидено в Директива 2001/29/ЕО на Европейския парламент и на Съвета (2), и възнаграждение на носителите на авторски права за дерогации от изключителното право по отношение на публичното отдаване в заем, предвидено в Директива 2006/115/ЕО на Европейския парламент и на Съвета (3), приложими на тяхна територия, както и условията за тяхното събиран.

(14) Настоящата директива следва да не изисква от органи зациите за колективно управление на авторски права да възприемат определена правна форма. На практика тези организации действат в различни правни форми, като например сдружения, кооперации или дружества с огра ничена отговорност, които се контролират или притежават от носителите на авторско право и сродните му права или от образуванията, представляващи тези носители на авторски права. В някои изключителни случаи обаче, поради правната форма на организация за колективно управление, елементът на собственост или контрол не е наличен. Такъв е например случаят с фондации, които нямат членове. Независимо от това разпоредбите на настоящата директива следва да се прилагат и за тези организации. По същия начин държавите-членки следва да предприемат подходящи мерки, за да се предотврати заобикалянето на задължения

BG20.3.2014 г. Официален вестник на Европейския съюз L 84/73

(1) Препоръка 2005/737/ЕО на Комисията от 18 май 2005 г. относно колективно трансгранично управление на авторско право и сродните му права за законни онлайн музикални услуги (ОВ L 276, 21.10.2005 г., стр. 54).

(2) Директива 2001/29/ЕО на Европейския парламент и на Съвета от 22 май 2001 г. относно хармонизирането на някои аспекти на авто рското право и сродните му права в информационното общество (ОВ L 167, 22.6.2001 г., стр. 10).

(3) Директива 2006/115/ЕО на Европейския парламент и на Съвета от 12 декември 2006 г. за правото на отдаване под наем и в заем, както и за някои права, свързани с авторското право в областта на инте лектуалната собственост (ОВ L 376, 27.12.2006 г., стр. 28).

по настоящата директива посредством избор на правна форма. Освен това образуванията, които представляват носители на авторски права и които са членове на орга низации за колективно управление, могат да бъдат други организации за колективно управление, сдружения на носители на авторски права, съюзи и други организации.

(15) Носителите на авторски права следва да могат да възложат управлението на техните права на независими образувания за управление на авторски права. Независимите образ увания за управление на авторски права са търговски образувания, които се различават от организациите за колективно управление на авторски права, inter alia, по това, че те не са притежавани или контролирани от носи телите на авторски права. Въпреки това, доколкото такива независими образувания за управление на авторски права извършват същата дейност като организациите за колективно управление на авторски права, те следва да бъдат задължени да предоставят определени сведения на носителите на авторски права, които те представляват, на организациите за колективно управление, на ползвателите и на обществеността.

(16) Аудиовизуалните продуценти, продуцентите на записи и разпространителите лицензират своите собствени права, в някои случаи наред с правата, които са им били прехвърлени, например от изпълнители, въз основа на индивидуално договорени споразумения, и действат в свой интерес. Книгоиздателите, издателите на музикални произведения или издателите на вестници лицензират права, които са им били прехвърлени въз основа на инди видуално договорени споразумения, и действат в свой интерес. Следователно аудиовизуалните продуценти, продуцентите на записи, разпространителите и издателите, не следва да се считат за „независими образувания за управление на авторски права“. Освен това управителите и агентите на авторите и изпълнителите, действащи като посредници и представляващи носителите на права в техните отношения с организации за колективно управление на авторски права, не следва да се считат за „независими образувания за управление на авторски права“, тъй като те не управляват права по смисъла на определяне на тарифи, предоставяне на лицензи или събиране на пари от ползвателите.

(17) Организации за колективно управление на авторски права следва да могат да изберат някои от техните дейности, като фактуриране на ползватели или разпределението на сумите, дължими на носителите на авторски права, да се извършват от дъщерни дружества или други образувания, които те контролират. В такива случаи разпоредбите на настоящата директива, които биха били прилагани, ако съответните дейности се осъществяват пряко от орга низация за колективно управление на авторски права, следва да се прилагат по отношение на дейностите на тези дъщерни дружества или други образувания.

(18) С цел да се гарантира, че носителите на авторски и сродни права могат напълно да се възползват от пред имствата на вътрешния пазар, когато правата им се управляват колективно, и че тяхната свобода да упражняват правата си не е неоснователно накърнена, е необходимо да бъде предвидено, че необходимите за това гаранции ще бъдат включени в устава на организациите за колективно управление на авторски права. Освен това дадена организация за колективно управление на авторски права, когато предоставя услуги по управление на правата, не следва да дискриминира, пряко или непряко, носителите на права въз основа на тяхната

националност, място на пребиваване или място на уста новяване.

(19) Като се имат предвид свободите, установени в ДФЕС, колективното управление на авторски и сродни права следва да предполага, че носителят на права има възможност свободно да избира организация за колективно управление на авторски права, на която да възложи управлението на своите права, били те права за разгласяване пред публика или права за възпроизвеждане, или категории права, свързани с форми на експлоатация, като излъчване, театрално показване или възпроизвеждане за онлайн разпространение, при условие че тази орга низация за колективно управление на авторски права, която носителят на авторски права желае да избере, вече управлява такива права или категории права. Правата, категориите права или видовете произведения и другите обекти, управлявани от организацията за колективно управление на авторски права, следва да бъдат определени от общото събрание на членовете на тази организация, ако те вече не са определени в нейния устав или не са предвидени в закона. Важно е правата и категориите права да бъдат определени по такъв начин, че да се запази балансът между свободата на носителите на права да разполагат със своите произведения и други обекти и способността на органи зацията да управлява правата ефективно, като се вземе предвид по-специално категорията на управляваните от организацията права и творческият сектор, в който тя осъществява дейност. Като се отчете надлежно този баланс, носителите на права следва да могат лесно да оттеглят такива права или категории права от дадена орга низация за колективно управление на авторски права и да управляват тези права индивидуално или да поверят или прехвърлят управлението на всички или част от тях на друга организация за колективно управление на авторски права или друго образувание, независимо от държавата- членка на националността, пребиваването или установя ването на организацията за колективно управление на авторски права, другото образувание или носителя на правото. Когато дадена държава-членка, в съответствие с правото на Съюза и международните задължения на Съюза и на неговите държави-членки, предвижда задъл жително колективно управление на авторски права, изборът на носителите на права ще бъде ограничен до други организации за колективно управление на авторски права. Организациите за колективно управление на авторски права, които управляват различни видове произведения и други обекти, като например литературни, музикални или фотографски произведения, следва също да пред оставят подобна гъвкавост на носителите на права по отношение на управлението на различни видове произведения и други обекти. Що се отнася до несто панската цел, държавите-членки следва да предвидят, че организации за колективно управление на авторски права предприемат необходимите действия, за да гарантират, че техните носители на авторски права могат да упражняват правото си да предоставят лицензи за такова използване. Такива действия следва да включват, inter alia, решение от организацията за колективно управление на авторски права относно условията, свързани с упражняването на това право, както и предоставянето на информация на членовете ѝ относно тези условия. Организациите за колективно управление на авторски права следва да информират носителите на права за този избор и да им предоставят правата, свързани с този избор, възможно

BGL 84/74 Официален вестник на Европейския съюз 20.3.2014 г.

най-лесно. Носителите на авторски права, които вече са разрешили на организацията за колективно управление на авторски права, могат да бъдат уведомени чрез уебсайта на организацията. Изискване в разрешението за одобрението на носителите на авторски права за управлението на всяко право, категория права или вид произведения и други обекти, не следва да възпрепятства носителите на авторски права да приемат предложените последващи изменения на това разрешение с мълчаливо съгласие в съответствие с условията, установени в националното законодателство. Настоящата директива следва да не възпрепятства нито договорни споразумения, според които такова прекратяване или оттегляне от носителите на авторски права, има незабавно действие върху лицензи, издадени преди това прекратяване или оттегляне, нито договорни споразумения, съгласно които такива лицензи остават незасегнати за определен период от време след прекратяването или оттеглянето. Тези договорености обаче не следва да създават пречка пред пълното прилагане на настоящата директива. Настоящата директива следва да не засяга възможността на носителите на права да управляват самостоятелно правата си, вклю чително за нетърговски цели.

(20) Членството в организация за колективно управление на авторски права следва да се основава на обективни, прозрачни и недискриминационни критерии, вклю чително по отношение на издатели, които по силата на споразумение за използването на права, имат право на дял от приходите от правата, управлявани от организации за колективно управление на авторски права, и да получават такива приходи от организацията за колективно управление на авторски права. Тези критерии не следва да задължават организациите за колективно управление на авторски права да приемат членове, управлението на чиито права, категории права или видове произведения или други обекти попада извън техния обхват на действие. Всяка организация за колективно управление на авторски права следва да води документация, която да дава възможност за установяване на идентичността или местонахождението на нейните членове и носители на авторски права, чиито права организацията пред ставлява въз основа на разрешение, дадено от тези носители на авторски права.

(21) С цел защита на тези носители на авторски права, чиито права са пряко представлявани от организация за колективно управление на авторски права, но които не отговарят на нейните изисквания за членство, е целесъ образно да се изисква някои разпоредби на тази директива, отнасящи се до членовете, да се прилагат също към тези носители на авторски права. Държавите- членки следва да могат също така да предвидят такива носители на авторски права да разполагат с права на участие в процеса на вземане на решения от органи зацията за колективно управление на авторски права.

(22) Организациите за колективно управление на авторски права следва да действат в най-добрия колективен интерес на носителите на авторски права, които представ ляват. Поради това е важно да се предвидят системи, които позволяват на членовете на дадена организация за колективно управление на авторски права да упражнява правата си на членство, като участва в процеса на вземане на решения от организациите. Някои организации за колективно управление на авторски права имат различни категории членове, които могат да представляват

различни видове носители на авторски права, като например продуценти и изпълнители. Тези различни категории членове следва да бъдат справедливо и балан сирано представени в процеса на вземане на решения. Ефективността на правилата относно общото събрание на членовете на организациите за колективно управление на авторски права би била застрашена, ако липсват разпоредби относно провеждането на общото събрание. Следователно, необходимо е да се гарантира, че общото събрание се свиква редовно и поне веднъж годишно и че то взема най-важните решения в организацията за колективно управление на авторски права.

(23) Всички членове на организациите за колективно управление на авторски права следва да имат право да участват и гласуват на общото събрание на членовете. Упражняването на тези права следва да бъде ограничено единствено от справедливи и пропорционални изиск вания. В някои изключителни случаи организациите за колективно управление на авторски права са учредени в правната форма на фондация и следователно нямат членове. В такива случаи функциите на общото събрание на членовете следва да се упражняват от органа, на който е възложена надзорна функция. В случаите в които организациите за колективно управление на авторски права имат образувания, представляващи носителите на авторски права като техни членове, какъвто може да бъде например случаят, когато орга низация за колективно управление на авторски права е дружество с ограничена отговорност и нейните членове са асоциации на носители на авторски права, държавите- членки следва да могат да предвидят, че някои или всички функции на общото събрание на членовете се упражняват от събрание на тези носители на авторски права. Общото събрание на членовете следва да има най-малко правото да определя рамката на дейностите по управление, по-специално по отношение на изпол зването от страна на организацията за колективно управление на авторски права на приходите от управ лението на такива права. Това обаче не следва да засяга възможността държавите-членки да предвидят по-строги правила относно например инвестициите, сливанията или сключването на заеми, включително забрана за всички такива операции. Организациите за колективно управление на авторски права следва да насърчават активното участие на членовете си в общото събрание. Упражняването на правото на глас следва да бъде улеснено за членовете, които присъстват на общото събрание, както и за тези, които не присъстват. В допълнение към упражняването на техните права по елек тронен път, следва да се разреши на членовете да участват и да гласуват в общото събрание на членовете чрез пълно мощник. Гласуването чрез пълномощник следва да бъде ограничено в случай на конфликт на интереси. В същото време държавите-членки следва да предвиждат огра ничения по отношение на пълномощниците само ако това не засяга подходящото и ефективно участие на членовете в процеса на вземане на решения. По- специално, назначаване на пълномощници допринася за подходящото и ефективно участие на членовете в процеса на вземане на решения и дава възможност на носителите на авторски права да имат същинска възможност да изберат организация за колективно управление на авторски прав по техен избор, независимо от държавата- членка на установяване на организацията.

BG20.3.2014 г. Официален вестник на Европейския съюз L 84/75

(24) Членовете следва да имат право да участват в постоянния контрол върху управлението на организациите за колективно управление на авторски права. За тази цел тези организации следва да имат надзорна функция, съоб разена с тяхната организационна структура, и да позволят членовете да бъдат представлявани в органа, който упражнява тази функция. В зависимост от организаци онната структура на организацията за колективно управление на авторски права надзорната функция може да бъде упражнявана от отделен орган, като например надзорен съвет, или от няколко или всички директори в съвета на директорите, които не управляват стопанската дейност на организацията за колективно управление на авторски права. Изискването за справедливо и балан сирано представителство на членовете не следва да пречи на организацията за колективно управление на авторски права да назначава трети страни, които да упражняват надзорна функция, включително лица с подходящ професионален експертен опит и носители на авторски права, които не отговарят на изискванията за членство или които не са представени от организацията пряко, а чрез образувание, което е член на организацията за колективно управление на авторски права.

(25) С оглед на доброто управление ръководството на органи зацията за колективно управление на авторски права трябва да бъде независимо. От управителите, независимо дали са избрани за директори или са назначени или наети от организацията въз основа на договор, следва да се изисква да декларират, преди да встъпят в длъжност и след това ежегодно, дали съществуват конфликти между техните интереси и тези на носителите на авторски права, представлявани от организацията за колективно управление на авторски права. Такива годишни декларации следва да бъдат направени и от лицата, упражняващи надзорната функция. Държавите-членки следва сами да могат да решат дали да изискват от орга низациите за колективно управление на авторски права публичното оповестяване на тези декларации или пред аването им на публичните органи.

(26) Организациите за колективно управление на авторски права събират, управляват и разпределят приходите от използването на правата, които са им възложени от носи телите на права. Тези приходи в крайна сметка са дължими на носителите на права, които могат да имат пряко правоотношение с организацията или могат да бъдат представлявани чрез образувание, което е член на организацията за колективно управление на авторски права, или по силата на споразумение за представителство. Поради това е важно организациите за колективно управление на авторски права да полагат максимално старание при събирането, управлението и разпределянето на тези приходи. Точното разпределяне е възможно само когато организациите за колективно управление на авторски права поддържат стриктна документация за членството, лицензите и използването на произведенията и другите обекти. Съответните данни, които са необ ходими за ефикасното колективно управление на авторски права, следва също да бъдат предоставени от носителите на права и ползвателите и да бъдат проверени от организацията за колективно управление на авторски права.

(27) Сумите, събрани и дължими на носителите на авторски права, следва да се държат в отделни сметки от тези на собствените активи, които организацията за колективно управление на авторски права може да има. Без да се засяга възможността на държавите-членки да предвидят

по-строги правила относно инвестирането, включително забрана за инвестиране на приходите от управление на авторски права, когато такива суми се инвестират, това следва да се извършва в съответствие с общата политика на организацията за колективно управление на авторски права относно инвестирането и управлението на риска. С цел да се осигури висока степен на защита на правата на носителите на права и да се гарантира, че всеки приход, който може да бъде получен от използване на тези права, се начислява в тяхна полза, инвестициите, направени и държани от организация за колективно управление на авторски права, следва да се управляват в съответствие с критерии, които да задължават организацията за колективно управление на авторски права да действа разумно, като същевременно се дава възможност на орга низацията за колективно управление на авторски права да прилага най-сигурната и най-ефикасна инвестиционна политика. Това следва да позволи на организациите за колективно управление на авторски права да разпределят активите си по начин, който отчита конкретното естество и продължителността на излагането на риск по отношение на инвестираните приходи от упражняването на правата и не засяга неоснователно приходите от упражняване на правата, дължими на носителите на права.

(28) Тъй като носителите на права имат право да получават възнаграждение за използването на техните права, е важно таксите за управлението да не надхвърлят оправданите разходи по управлението на правата и членовете на орга низацията за колективно управление на авторски права следва да одобряват всяка удръжка, различна от такси за управление, например удръжки за социални, културни или образователни цели. Организациите за колективно управление на авторски права следва да прилагат прозрачни правила, регламентиращи такива удръжки. Същите изисквания следва да се прилагат към всяко решение за използване на приходите от управление на авторски права за колективно разпределение, като например стипендии. Носителите на права следва да имат достъп на недискриминационна основа до всички социални, културни или образователни услуги, финан сирани чрез тези удръжки. Настоящата директива не засяга удръжки съгласно националното законодателство, като например удръжки за предоставяне на социални услуги на носителите на правата, по отношение на всички въпроси, които са извън обхвата на настоящатa директивa, при условие че тези удръжки са в съответствие с правото на Съюза.

(29) Разпределението и изплащането на суми, дължими на отделни носители на авторски права, или според конкретния случай на категории носители на авторски права, следва да се извършва своевременно и в съот ветствие с общата политика за разпространението на съот ветната организация за колективно управление на авторски права, включително когато те се осъществяват чрез друго образувание, представляващо носителите на авторски права. Само обективни причини, които са извън контрола на организация за колективно управление на авторски права, могат да обосноват забавяне на разпределението и плащането на сумите, дължими на носителите на авторски права. Следователно обстоя телства, като например дата на падежа при инвестиране на приходите от управление на авторски права, не следва да отговарят на условията за валидни причини за подобно забавяне. Уместно е да се остави на държавите-членки да вземат решения относно правила за гарантиране на

BGL 84/76 Официален вестник на Европейския съюз 20.3.2014 г.

своевременно разпределение и за ефективното търсене и идентифициране на носителите на авторски права в случаите, когато възникнат такива обективни причини. С цел да се гарантира, че сумите, дължими на носителите на авторски права, са разпределени правилно и ефективно, без да се засяга възможността на държавите-членки да предвиждат по-строги правила, е необходимо да се изисква от организациите за колективно управление на авторски права да предприемат разумни и стриктни мерки въз основа на добросъвестност, за да се установят идентичността или местонахождението на съответните носители на авторски права. Целесъобразно е също така членовете на организация за колективно управление на авторски права, доколкото това е предвидено в нацио налното законодателство, да вземат решение за изпол зването на всякакви суми, които не могат да се разпределят в случаите, когато идентичността или место нахождението на носителите на авторски права, които имат право на тези суми, не могат да бъдат установени.

(30) Организации за колективно управление на авторски права следва да може да управляват правата и да събират приходите от тяхното използване по силата на спораз умения за представителство с други организации. За да се защитят правата на членовете на други организации за колективно управление на авторски права, органи зацията не следва да прави разлика между правата, които тя управлява съгласно споразумения за представи телство, и правата, които управлява пряко от името на носителите на права. Организацията за колективно управление на авторски права също не може да прави удръжки от приходите от упражняване на правата, събрани от името на друга организация за колективно управление на авторски права, различни от удръжките за таксите за управление, без изричното съгласие на другата организация. Също така е целесъобразно да се изисква от организации за колективно управление на авторски права да разпределят и да извършват плащания по отношение на други организации въз основа на тези споразумения за представителство не по-късно от момента, в който те разпределят и плащат на своите собствени членове и представляваните от тях носители на авторски права, които не са членове. Освен това организацията бенефициент следва на свой ред да е длъжна да разпределя своевременно сумите, които се дължат на представляваните от нея носители на авторски права.

(31) Изключително важно е чрез справедливи и недискрими национни търговски условия на лицензиране да се гарантира, че ползвателите могат да получат лицензи за произведения и други обекти, по отношение на които организация за колективно управление на авторски права представлява права, и да се гарантира подходящо възнаграждение на носителите на права. Организациите за колективно управление на авторски права и ползвателите следва да провеждат свързаните с лицензирането преговори добросъвестно и да използват тарифи, които следва да бъдат определени въз основа на обективни и недискриминационни критерии. Целесъобразно е да се изисква лицензионната такса или възнаграждение, определени от организации за колективно управление на авторски права, да бъдат близки до, inter alia, икономи ческата стойност на използването на правата в конкретен контекст. Накрая, организациите за колективно управление следва да отговарят своевременно на искания за лицензи от страна на ползвателите.

(32) В цифровата среда организациите за колективно управление на авторски права са задължени да

лицензират редовно репертоарите си поради появата на изцяло нови форми на използване и бизнес модели. В такива случаи и с цел насърчаване на благоприятна среда за развитието на такива лицензи, без да се засяга прилагането на законодателството в областта на конкурен цията, организациите за колективно управление на авторски права следва да проявят гъвкавост, необходима, за да се предоставят възможно най-бързо индивидуали зирани лицензи за иновативни онлайн услуги, без да се рискува условията на тези лицензи да бъдат използвани като прецедент за определяне на условията за други лицензи.

(33) С цел да се гарантира, че организациите за колективно управление на авторски права могат да спазват задълже нията, предвидени в настоящата директива, ползвателите следва да предоставят на тези организации съответната информация относно използването на правата, представ лявани от организациите за колективно управление на авторски права. Това задължение не следва да се прилага по отношение на физическите лица, които действат извън рамките на своята търговска дейност, стопанска дейност, занаят или професия, които поради това попадат извън определението за ползвател така, както е определено в настоящата директива. Освен това информацията, изисквана от организациите за колективно управление на авторски права, следва да бъде ограничена до това, което е разумно, необходимо и е на разположение на ползвателите, за да могат организациите да изпълняват функциите си, като се взема предвид особеното положение на малките и средните пред приятия. Това задължение може да бъде включено в споразумение между организация за колективно управление на авторски права и ползвател. Това включване не възпрепятства установените в националното законодателство права на информация. Сроковете, които се прилагат за предоставянето на информация от ползва телите, следва да бъдат такива, че да позволяват на орга низациите за колективно управление на авторски права да спазват крайните срокове, определени за разпределението на сумите, дължими на носителите на авторски права. Настоящата директива не следва да засяга възможността на държавите-членки да изискват от организациите за колективно управление на авторски права, установени на тяхна територия, да издават съвместна фактури.

(34) За да се повиши доверието на носителите на права, ползвателите и други организации за колективно управление на авторски права в управлението на права от страна на организации за колективно управление на авторски права, всяка организация за колективно управление на авторски права следва да спазва специални изисквания за прозрачност. От всяка орга низация за колективно управление на авторски права или неин член, който е образувание, отговарящо за пред оставяне или плащане на суми, дължими на носителите на авторски права, следва да се изисква да предоставят определена информация на отделните носители на права поне веднъж годишно, като например сумите, които са им предоставени или платени и направените удръжки. Орга низациите за колективно управление на авторски права следва също така да предоставят достатъчно информация, включително и финансова информация, на останалите организации за колективно управление на авторски права, чиито права те управляват по силата на спораз умения за представителство.

(35) За да се гарантира, че носителите на авторски права, други организации за колективно управление на авторски права

BG20.3.2014 г. Официален вестник на Европейския съюз L 84/77

и ползвателите имат достъп до информация относно обхвата на дейност на организацията и произведенията или други обекти, които тя представлява, организацията за колективно управление на авторски права следва да предоставя информация относно тези въпроси в отговор на надлежно обосновано искане. Въпросът дали и до каква степен могат да бъдат начислявани разумни такси за предоставянето на тази услуга следва да бъде оставен на националното право. Всяка организация за колективно управление на авторски права също така следва да публикува информация относно своята структура и начина си на дейност, включително по-специално своя устав и общите си политики относно таксите за управ ление, удръжките и тарифите.

(36) За да се гарантира, че носителите на права са в състояние да наблюдават и да сравняват работата на организациите за колективно управление на авторски права, тези орга низации следва да публикуват годишен доклад за прозрачността, включващ сравнима одитирана финансова информация, специфична за техните дейности. Органи зациите за колективно управление на авторски права следва също да публикуват специален годишен доклад, който е част от годишния доклад за прозрачността, относно използването на сумите, заделени за социални, културни и образователни услуги. Настоящата директива следва да не възпрепятства организация за колективно управление на авторски права да публикува информа цията, изисквана от годишния доклад за прозрачността, в един документ, например като част от своите годишни финансови отчети, или в отделни доклади.

(37) Доставчици на услуги онлайн, които използват музикални творби, като напр. музикални услуги, които позволяват на потребителите да изтеглят музика или да я слушат онлайн, както и други услуги, които осигуряват достъп до филми или игри, в които музиката е важен елемент, трябва първо да получат право да ползват такива произве дения. Директива 2001/29/ЕО изисква да бъде получен лиценз за всяко от правата за използване онлайн на музикални произведения. По отношение на авторите тези права са изключителното право на възпроизвеждане и изключителното право на разгласяване пред публика на музикални произведения, което включва правото да се предоставя на разположение. Тези права могат да бъдат управлявани от отделни носители на права, като автори или издатели на музика, или от организациите за колективно управление на авторски права, които пред оставят на носителите на права услуги по колективно управление. Правата на авторите за възпроизвеждане и за разгласяване пред публика може да бъдат управлявани от различни организации за колективно управление на авторски права. Освен това има случаи, при които носи телите на права имат права върху едно и също произведение и могат да упълномощят различни орга низации за колективно управление на авторски права да лицензират техните съответни дялове от правата върху произведението. Всеки ползвател, който желае да пред остави услуга онлайн, предлагаща на потребителите широк избор от музикални произведения, трябва да обедини правата върху произведенията на различни носители на права и организации за колективно управление на авторски права.

(38) Въпреки че интернет няма граници, пазарът за пред оставяне онлайн на музикални услуги в Съюза все още е фрагментиран и в тази област все още не е постигнат единен цифров пазар. Сложността и трудностите, свързани

с колективното управление на авторски права в Европа, в много случаи засилват разпокъсаността на европейския цифров пазар за музикални услуги онлайн. Тази ситуация е в пълно противоречие с бързо растящото търсене от страна на потребителите на достъп до цифрово съдържание и свързаните с него иновационни услуги, включително и отвъд националните граници.

(39) Препоръка 2005/737/ЕО насърчава създаването на нова регулаторна среда, която е по-добре пригодена за управление на ниво Съюз на авторското право и сродните му права за предоставянето онлайн на законни музикални услуги. В нея се признава, че във века на използването онлайн на музикални произведения, търговските потребители се нуждаят от лицензионна политика, която съответства на особеностите на онлайн средата и има многотериториален характер. Препоръката обаче не може да насърчи достатъчно широкото многоте риториално лицензиране на използването онлайн на музикални произведения или да отговори на специ фичните изисквания на многотериториалното лицен зиране.

(40) Изключително важно е в сектора на музиката, пред оставяна онлайн, където колективното управление на авторските права на териториален принцип остава норма, да се създадат условия, които водят до най-ефек тивните лицензионни практики от страна на организации за колективно управление на авторски права, във все по- трансграничен контекст. Поради това е целесъобразно да се предвиди набор от правила за определяне на основните условия, на които организациите за колективно управление на авторски права трябва отговарят при пред оставянето на многотериториално колективно лицен зиране на авторските права върху музикални произведения за използване онлайн, включително на текстове на песни. Същите правила следва да се прилагат за такова лицензиране на всички музикални произведения, включително музикални произведения, включени в аудиовизуални произведения. Онлайн услуги, обаче, които единствено предоставят достъп до музикалните произведения в партитури форма, не следва да бъдат включени в обхвата. Разпоредби на настоящата директива следва да осигурят необходимото минимално качество на трансграничните услуги, предоставяни от организации за колективно управление на авторски права, особено по отношение на прозрачността на пред ставяния репертоар и точността на финансовите потоци, свързани с използването на правата. Те също така следва да утвърдят нормативна уредба, с която да се улесни доброволното обединяване на музикални репертоари и права, като по този начин се намали броят на лицензите, които ползвател трябва да получи, за да може да пред оставя многотериториална многорепертоарна услуга. Тези разпоредби следва да позволят на дадена организация за колективно управление на авторски права да поиска от друга организация да представлява нейния репертоар на многотериториална основа, ако самата тя не отговаря на условията за това или не желае да ги изпълни. Организа цията, към която е отправено искането, е задължена да приеме мандата на организацията, отправяща искането, ако вече обединява репертоари и предлага или предоставя многотериториални лицензи. Развитието на законните музикални услуги онлайн в целия Съюз следва да допринесе също за борбата срещу нарушенията онлайн на авторското право.

BGL 84/78 Официален вестник на Европейския съюз 20.3.2014 г.

(41) Наличието на точна и изчерпателна информация за музи калните произведения, носителите на права и правата, които всяка организация за колективно управление на авторски права е упълномощена да представлява на дадена територия, е от особено значение за ефективната и прозрачна процедура на лицензиране, за последващото обработване на отчетите на ползвателите и на съответното фактуриране на доставчиците на услуги и за разпред елянето на дължимите суми. По тази причина органи зациите за колективно управление на авторски права, които предоставят многотериториални лицензи за музикални произведения, трябва да могат да обработват бързо и точно тези подробни данни. Това изисква използване на бази данни за собствеността на права, които са лицензирани на многотериториален принцип, съдържащи данни, които дават възможност за идентифи циране на произведенията, правата и носителите на права, които организацията за колективно управление на авторски права има правомощията да представлява, и териториите, на които действа упълномощаването. Всички промени в тази информация следва своевременно да се взема предвид и базите данни следва да бъдат постоянно актуализирани. Тези бази данни следва да спомогнат за съпоставяне на информацията за произведения с информацията за звукозаписите или друг запис, в които участва произведението. Важно е също така да се гарантира, че бъдещите ползватели и носителите на права, както и организациите за колективно управление на авторски права, имат достъп до информацията, от която се нуждаят, за да идентифицират репертоара, който представляват тези организации. Организациите за колективно управление на авторски права могат да пред приемат мерки за защита на точността и целостта на данните, за контрол на тяхното повторно използване и за защита на чувствителната търговска информация.

(42) Организациите за колективно управление на авторски права, които предоставят многотериториални лицензи за музикални произведения, следва да бъдат задължени непрекъснато и своевременно при необходимост да актуа лизират своите бази данни, за да се гарантира, че данните за музикалния репертоар, които обработват, са възможно най-точни. Те следва да въведат лесно приложими процедури, за да позволят на доставчиците на услуги онлайн, както и на носителите на права, на други орга низации за колективно управление на авторски права, да се информират за всяка неточност, която базата данни на организациите за колективно управление на авторски права може да съдържа във връзка с произведенията, които притежават или контролират, включително правата – изцяло или частично, както и териториите, за които са упълномощили съответната организация за колективно управление на авторски права да предостави лиценз, без обаче да се нарушават истинността и целостта на данните, съхранявани от организация за колективно управление на авторски права. Тъй като Директива 95/46/ЕО на Европейския парламент и на Съвета (1) пред оставя на всяко физическо лице правото да получи поправяне, изтриване или блокиране на неточни или непълни данни, настоящата директива също така следва да гарантира, че неточна информация относно носителите на авторски права или други организации за колективно

управление на авторски права в случай на многотерито риални лицензи, следва да бъде поправена без ненужно забавяне. Организациите за колективно управление на авторски права следва също да могат да обработват елек тронно регистрацията на произведенията и разрешенията за управление на права. Като се има предвид значението на автоматизацията за бързата и ефективна обработка на данни, организациите за колективно управление на авторски права следва да осигурят използване на елек тронни средства, с помощта на които носителите на права да предават тази информация по структуриран начин. Организациите за колективно управление на авторски права следва, доколкото е възможно, да гаран тират, че тези електронни средства са съобразени със съот ветните доброволни промишлени стандарти или практики, разработени на международно равнище или на равнището на Съюза.

(43) Промишлените стандарти за използване на музика, отчитане на продажби и фактуриране са от основно значение за подобряване на ефективността в обмена на данни между организациите за колективно управление на авторски права и ползвателите. При мониторинга на използването на лицензите следва да се спазват основни права, включително правото на зачитане на личния и семейния живот и правото на защита на личните данни. За да се гарантира, че тези подобрения в работата водят до по-бърза финансова обработка и в крайна сметка до по-бързи плащания на носителите на права, органи зациите за колективно управление на авторски права следва да са задължени своевременно да фактурират на доставчиците на услуги и да разпределят сумите, дължими на носителите на права. С цел това изискване да даде желаните резултати, е необходимо ползвателите да предоставят на организациите за колективно управление на авторски права точни и навременни отчети за изпол зването на произведенията. Организациите за колективно управление на авторски права следва да не приемат отчетите на ползвателите в собствени формати, когато съществуват широко разпространени промишлени стан дарти. Организациите за колективно управление на авторски права следва да могат да възлагат на подизпълнител услугите, свързани с предоставянето на многотериториални лицензи за използване онлайн на музикални произведения. Споделянето или консолиди рането на вътрешните административни възможности следва да помогне на организациите за колективно управление на авторски права да подобрят услугите по управление и да рационализират инвестициите в инструменти за управление на данни.

(44) Обединяването на различни музикални репертоари за многотериториално лицензиране улеснява процеса на лицензиране, като прави всички репертоари достъпни на пазара за многотериториално лицензиране, повишава културното многообразие и допринася за намаляване на броя на сделките, които доставчикът на услуги онлайн трябва да извърши, за да може да предлага тази услуга. Това обединяване на репертоари следва да способства за развитието на нови услуги, предоставяни онлайн, а също и да доведе до намаляване на разходите по сделката, които се прехвърлят на потребителите. Следователно орга низациите за колективно управление на авторски права, които не желаят или не са в състояние да издават много териториални лицензи директно за собствения си музикален репертоар, следва да възлагат на доброволни начала на други организации за колективно управление на авторски права да управляват техните репертоари на

BG20.3.2014 г. Официален вестник на Европейския съюз L 84/79

(1) Директива 95/46/ЕО на Европейския парламент и на Съвета от 24 октомври 1995 г. за защита на физическите лица при обработ ването на лични данни и за свободното движение на тези данни (ОВ L 281, 23.11.1995 г., стр. 31).

недискриминационна основа. Тъй като споразуменията за издаване на многотериториални лицензи имат ексклузивен характер, това би ограничило възможностите за избор, предоставени на ползвателите, които търсят да получат многотериториални лицензи, а също би ограничило възможностите за избор, предоставени на организациите за колективно управление на авторски права, които търсят управленски услуги за репертоара си на многотерито риален принцип. Поради това всички споразумения за представителство между организациите за колективно управление на авторски права, които предвиждат много териториално лицензиране, следва да нямат ексклузивен характер.

(45) Прозрачността на условията, при които организациите за колективно управление на авторски права управляват правата за използване онлайн, е от особено значение за членовете на организациите за колективно управление на авторски права. Организациите за колективно управление на авторски права следва да предоставят достатъчно информация на своите членове относно основните условия на всяко споразумение, по силата на което се възлага на друга организация за колективно управление на авторски права да представлява правата за използване на музикални произведения онлайн на тези членове, с цел да бъде предоставен многотериториален лиценз.

(46) Важно е също така всяка организация за колективно управление на авторски права, която предлага или пред оставя многотериториално лицензиране, да бъде задължена да приеме да представлява репертоара на всички организации за колективно управление на авторски права, които решат да не го правят директно. За да се гарантира, че това изискване не е прекомерно и не надхвърля необходимото, организация за колективно управление на авторски права, към която е отправено искането, следва да бъде задължена да приеме представи телството, ако искането е ограничено до онлайн правата или категории от онлайн права, които тя самата пред ставлява. В допълнение, това изискване следва да се прилага само за организации за колективно управление на авторски права, които обединяват репертоар, и не следва да обхваща организациите за колективно управление на авторски права, които предоставят много териториални лицензи само за собствения си репертоар. То не следва да се прилага към организациите за колективно управление на авторски права, които просто обединяват права в същите произведения, с цел да могат да лицензират съвместно както правото на възпро извеждане, така и правото на разгласяване пред публика на такива произведения. С цел защита на интересите на носителите на авторски права в упълномощаващата орга низация за колективно управление на авторски права и за да се гарантира, че малките и по-слабо познати репертоари в държавите-членки могат да получат достъп до единния пазар при равни условия, е важно репер тоарът на упълномощаващата организация за колективно управление на авторски права да се управлява при същите условия, както за репертоара на упълномощената орга низация за колективно управление на авторски права, и да бъде включен в предложения, отправени от упълномо щената организация за колективно управление на авторски права към доставчици на онлайн услуги. Таксата за управление, прилагана от упълномощената организация за колективно управление на авторски права, следва да позволява на тази организация възвръщане на направените необходими и разумни инвес тиции. Всяко споразумение, по силата на което дадена

организация за колективно управление на авторски права възложи на друга организация или организации за колективно управление на авторски права да предоставя многотериториални лицензи за нейния собствен музикален репертоар за използване онлайн, не следва да пречи на първата организация за колективно управление на авторски права да продължи да предоставя лицензи, ограничени до територията на държавата-членка, в която тази организация е установена за собствения си репертоар и всеки друг репертоар, който е упълномощена да пред ставлява на тази територия.

(47) Целите и ефективността от разпоредбите за многотерито риалното лицензиране от организации за колективно управление на авторски права ще бъдат значително заст рашени, ако носителите на права нямат възможността да упражняват тези права по отношение на многотеритори алните лицензи, когато организацията за колективно управление на авторски права, на които са предоставени тези права, не е предоставила или предложила многоте риториални лицензи и освен това не е поискала да възложи на друга организация за колективно управление на авторски права да го направи. Поради тази причина би било важно в тези случаи да се позволи на носителите на права да упражняват правото да предоставят сами или чрез друга страна или страни многотериториални лицензи, изисквани от доставчиците на услуги онлайн, като оттеглят своите права от тяхната първоначална орга низация за колективно управление на авторски права в степента, необходима за многотериториално лицензиране за използване онлайн, и оставят същите права в първона чалната организация за колективно управление на авторски права за целите на монотериториално лицен зиране.

(48) Излъчващите организации разчитат обикновено на лиценз от местна организация за колективно управление на авторски права за собствените им предавания на телеви зионни и радиопрограми, които включват музикални произведения. Този лиценз често е ограничен до дейност по излъчване. Лиценз за онлайн права върху музикални произведения би бил необходим, за да могат такива теле визионни или радио излъчвания да бъдат достъпни и онлайн. За да се улесни лицензирането на онлайн права върху музикални произведения за целите на едновременно и забавено излъчване онлайн на телевизионни и радио предавания е необходимо да се предвиди дерогация от разпоредбите, които иначе се прилагат за многотеритори алното лицензиране на онлайн права върху музикални произведения. Такава дерогация следва да се ограничи до необходимото с цел осигуряване на онлайн достъп до телевизионни или радиопрограми и до материали с ясна и подчинена връзка с първоначалното излъчване, произведени за цели като допълване, предварителен или последващ преглед на тези телевизионни или радиопро грами. Тази дерогация не следва да функционира така, че да наруши конкуренцията с други услуги, които пред оставят на потребителите онлайн достъп до индивидуални музикални или аудиовизуални произведения, нито да води до ограничителни практики, като разпределяне на пазари или потребители, което би било в нарушение на членове 101 или 102 от ДФЕС.

(49) Необходимо е да се осигури ефективното прилагане на разпоредбите на националното право, приети в изпълнение на настоящата директива. Организациите за колективно управление на авторски права следва да предлагат на своите членове специфични процедури за разглеждане на жалби. Тези процедури следва също така

BGL 84/80 Официален вестник на Европейския съюз 20.3.2014 г.

да бъдат достъпни и за други носители на авторски права, представлявани пряко от организацията за колективно управление на авторски права, и за други организации за колективно управление на авторски права, от чието име тя управлява права съобразно споразумението за представителство. Освен това държавите-членки следва да могат да предвидят, че споровете между организации за колективно управление на авторски права, техните членове, носителите на авторски права или ползвателите по отношение на прилагането на настоящата директива могат да подлежат на бърза, независима и безпристрастна процедура за алтернативно разрешаване на спорове. По- специално, ефективността на правилата относно многоте риториалното лицензиране за онлайн права върху музикални произведения би могла да бъде засегната, ако споровете между организациите за колективно управление на авторски права и другите страни не се разрешават бързо и ефикасно. Като резултат е целесъобразно да се предвиди, без да се засяга правото на достъп до съд, възможността за леснодостъпна, ефикасна и безпри страстна извънсъдебна процедура, като например медиация или арбитраж, за разрешаване на конфликти между, от една страна, организациите за колективно управление на авторски права, и от друга страна, достав чиците на онлайн услуги, носителите на авторски права или други организации за колективно управление на авторски права. Настоящата директива не предвижда конкретно начина, по който това алтернативното разрешаване на спорове следва да бъдат организирано, нито определя кой орган следва да го извършва, при условие че неговата независимост, безпристрастност и ефикасност е гарантирана. На последно място е целесъ образно да се изисква от държавите-членки да разполагат с независими, безпристрастни и ефективни процедури за разрешаване на спорове, чрез органи с експертен опит в областта на интелектуалната собственост или чрез съдилища, компетентни за уреждане на търговски спорове между организации за колективно управление на авторски права и ползватели относно съществуващи или предложени лицензионни условия или относно нарушение на договор.

(50) Държавите-членки следва да установят подходящи процедури, чрез които ще бъде възможно да се наблюдава спазването на настоящата директива от страна на организациите за колективно управление на авторски права. Въпреки че не е целесъобразно настоящата директива да ограничава избора на държавите-членки по отношение на компетентните органи, нито по отношение на предварителния или последващия характер на контрола над организациите за колективно управление на авторски права, следва да се гарантира, че тези органи са в състояние да се справят по ефективен и своевременен начин с опасения, които могат да възникнат при прилагането на настоящата директива. Държавите-членки не следва да бъдат задъл жавани да създават нови компетентни органи. Освен това членовете на организация за колективно управление на авторски права, носителите на авторски права, ползва телите, организациите за колективно управление на авторски права и други заинтересовани страни следва също така да могат да уведомят даден компетентен орган за дейности или обстоятелства, които според тях представляват нарушение на закона от страна на орга низации за колективно управление на авторски права и по целесъобразност на ползвателите. Държавите-членки

следва да гарантират, че компетентните органи разполагат с правомощията да налагат санкции или мерки, когато разпоредбите на националното законодателство за прилагане на настоящата директива не се спазват. Настоящата директива не предвижда специфични видове санкции или мерки, при условие че те са ефективни, пропорционални и възпиращи. Такива санкции или мерки могат да включват разпореждания за освобож даване от длъжност на директори, които са действали небрежно, проверки в помещенията на организация за колективно управление на авторски права или, в случаите когато дадено упълномощаване е направено за дадена организация, оттеглянето на това упълномощаване. Настоящата директива следва да остане неутрална по отношение на режимите на предварително упълномо щаване и надзор в държавите-членки, включително и изискването за представителността на организация за колективно управление на авторски права, доколкото тези режими са съвместими с правото на Съюза и не създават пречка за пълното прилагане на настоящата директива.

(51) За да се гарантира спазването на изискванията за много териториално лицензиране, следва да се предвидят специфични разпоредби за наблюдение на тяхното изпъл нение. Компетентните органи на държавите-членки и Комисията следва да си сътрудничат за осъществяване на тази цел. Държавите-членки следва да си оказват взаи мопомощ посредством обмен на информация между своите компетентни органи, с цел да се улесни наблю дението на организациите за колективно управление на авторски права.

(52) За организациите за колективно управление на авторски права е важно да зачитат правата на личен живот и защита на личните данни на всеки носител на авторски права, член, ползвател и друго лице, чиито лични данни те обработват. Директива 95/46/ЕО урежда обработката на лични данни, извършвана в държавите-членки в контекста на тази директива и под надзора на компет ентните органи на държавите-членки, в частност на неза висими публични органи, определени от държавите- членки. На носителите на авторски права следва да се предоставя подходяща информация за обработването на личните им данни, получателите на тези данни, сроковете за съхраняването на тези данни във всяка база данни, и начина, по който носителите на авторски права могат да упражняват правото си на достъп, коригиране и заличаване на личните данни, които ги касаят, в съот ветствие с Директива 95/46/ЕО. По-специално, уникалните идентификатори, които дават възможност за косвена идентификация на дадено лице, следва да се третират като лични данни по смисъла на посочената директива.

(53) Разпоредбите относно мерките за принудително изпълнение не следва да засягат компетентността на националните независими публични органи, установени от държавите-членки по силата на Директива 95/46/ЕО, да контролират прилагането на националните разпоредби, приети в изпълнение на посочената директива.

(54) Настоящата директива зачита основните права и спазва принципите, залегнали в Хартата на основните права на Европейския съюз („Хартата“). Разпоредбите в директивата, свързани с разрешаване на спорове, не следва да възпре пятстват страните да упражняват правото си на достъп до съд, гарантирано от Хартата.

BG20.3.2014 г. Официален вестник на Европейския съюз L 84/81

(55) Доколкото целите на настоящата директива, а именно подобряване на възможността на членовете на органи зациите за колективно управление на авторски права да упражняват контрол над дейностите на тези организации, гарантиране на достатъчна прозрачност от страна на орга низациите за колективно управление на авторски права и подобряване на многотериториалното лицензиране на авторските права върху музикални произведения за използване онлайн, не могат да бъдат постигнати в достатъчна степен от държавите-членки, а поради техния мащаб и последици могат да бъдат по-добре постигнати на равнището на Съюза, Съюзът може да приема мерки в съответствие с принципа на субсидиарност, уреден в член 5 от Договора за Европейския съюз. В съответствие с принципа за пропорционалност, уреден в същия член, настоящата директива не надхвърля мерките, необходими за постигането на тези цели.

(56) Разпоредбите на настоящата директива се прилагат, без да се засяга прилагането на правилата в областта на защитата на конкуренцията и във всяка друга правна област, вклю чително поверителността, търговските тайни, неприкосно веността на личния живот, достъпа до документи, дого ворното право и международното частно право по отношение на стълкновението на закони и на компет ентността на съдилищата, свободата на сдружаване на работодатели и работници и служители и тяхното право на организиране.

(57) В съответствие със Съвместната политическа декларация от 28 септември 2011 г. на държавите-членки и Комисията относно обяснителните документи (1) държавите-членки са поели задължение уведомяването за мерките им за транспониране в обосновани случаи да бъде придружавано от един или повече документи, в които се обяснява връзката между елементите на дирек тивата и съответстващите им части от националните инструменти за транспониране. По отношение на настоящата директива законодателят смята, че предоста вянето на такива документи е обосновано.

(58) Европейският надзорен орган по защита на данните беше консултиран в съответствие с член 28, параграф 2 от Регламент (ЕО) № 45/2001 на Европейския парламент и на Съвета (2) и прие становище на 9 октомври 2012 г.,

ПРИЕХА НАСТОЯЩАТА ДИРЕКТИВА:

ДЯЛ I

ОБЩИ РАЗПОРЕДБИ

Член 1

Предмет

Настоящата директива определя изисквания, необходими, за да се гарантира правилното функциониране на управлението на авторското право и сродните му права от организациите за колективно управление на авторски права. Тя също така определя изискванията за многотериториалното лицензиране от организации за колективно управление на авторските права върху музикални произведения за използване онлайн.

Член 2

Обхват

1. Дялове I, II, IV и V, с изключение на член 34, параграф 2 и член 38, се прилагат за всички организации за колективно управление на авторски права, установени в Съюза.

2. Дял III, член 34, параграф 2 и член 38 се прилагат за организации за колективно управление на авторски права, които управляват авторските права върху музикални произведения за използване онлайн на многотериториална основа.

3. Съответните разпоредби на настоящата директива се прилагат по отношение на образувания, притежавани или контролирани пряко или непряко, изцяло или частично, от организация за колективно управление на авторски права, при условие че тези образувания извършват дейност, която, ако се осъществява от организация за колективно управление на авторски права, би била обект на тези разпоредбите на настоящата директива.

4. Член 16, параграф 1, членове 18 и 20, член 21, параграф 1, букви а), б), в), д), е) и ж) и членове 36 и 42 се прилагат за всички независими образувания за управление на авторски права, установени в Съюза.

Член 3

Определения

За целите на настоящата директива се прилагат следните опред еления:

а) „организация за колективно управление на авторски права“ означава организация, която е оправомощена по закон или чрез възлагане, лиценз или други договорни условия да управлява авторски или сродните им права от името на повече от един носител на авторски права, в обща полза на тези носители на авторски права, като нейна изключителна или основна цел и която отговаря на единия или на двата от следните критерии:

i) тя е собственост на нейните членове или се контролира от тях;

ii) тя е с нестопанска цел;

б) „независимо образувание за управление на авторски права“ означава организация, която е оправомощена по закон или чрез възлагане, лиценз или други договорни условия да управлява авторски или сродните им права от името на повече от един носител на авторски права в обща полза на тези носители на авторски права като нейна изключителна или основна цел и която:

i) нито е притежавана, нито е контролирана, пряко или непряко, изцяло или частично, от носители на авторски права, и

ii) е със стопанска цел;

в) „носител на авторско право“ означава всяко физическо лице или образувание, различно от организация за колективно управление на авторски права, което притежава авторски или сродните им права, или което по споразумение за упраж няването на права или по закон има право на дял от приходите от правата;

BGL 84/82 Официален вестник на Европейския съюз 20.3.2014 г.

(1) ОВ C 369, 17.12.2011 г., стр. 14. (2) Регламент (ЕО) № 45/2001 на Европейския парламент и на Съвета от

18 декември 2000 г. относно защитата на лицата по отношение на обработката на лични данни от институции и органи на Общността и за свободното движение на такива данни (ОВ L 8, 12.1.2001 г., стр. 1).

г) „член “ означава носител на авторско право или образувание, представляващо носители на авторски права, включително други организации за колективно управление на авторски права и асоциации на носители на авторски права, който отговаря на изискванията за членство в организация за колективно управление на авторски права и е приет от нея;

д) „устав“ означава меморандумът и уставът, статутът, правилникът или учредителните документи на организацията за колективно управление на авторски права;

е) „общо събрание на членовете“ е органът на организацията за колективно управление на авторски права, в който членовете участват и упражняват своето право на глас, независимо от правната форма на организацията;

ж) „директор“ е:

i) всеки член на съвета на директорите, когато националното право или уставът на организацията за колективно управление на авторски права предвиждат едностепенна система на управление;

ii) всеки член на управителния или надзорния съвет, когато националното право или уставът на организацията за колективно управление на авторски права предвиждат двустепенна система на управление;

з) „приходи от управление на авторски права“ означава приходи, събирани от организацията за колективно управление на авторски права от името на носителите на авторски права, произхождащи от изключително право, от право на възнаграждение или от право на компенсационно възнаграж дение;

и) „такси за управление“ означава сумата, удържана, приспадната или компенсирана от организацията за колективно управление на авторски права от постъпленията от права или от приходите от инвестиране на такива постъпления за покриване на нейните разходи по управление на услугите, свързани с авторското право или сродните му права;

й) „споразумение за представителство“ означава всяко спораз умение между организациите за колективно управление на авторски права, съгласно което една организация за колективно управление на авторски права упълномощава друга организация за колективно управление на авторски права да управлява правата, които тя представлява, вклю чително споразумение, сключено в съответствие с членове 29 и 30;

к) „ползвател“ означава всяко физическо лице или образувание, което извършва действия, подлежащи на разрешение от носители на авторски права, на възнаграждение на носители на авторски права, възнаграждение или изплащане на компен сационно възнаграждение на носителите на авторски права, и което не действа в качеството си на потребител;

л) „репертоар“ означава произведения, по отношение на които една организация за колективно управление на авторски права управлява права;

м) „многотериториален лиценз“ означава лиценз, който обхваща територията на повече от една държава-членка;

н) „онлайн права върху музикални произведения“ означава всяко едно от правата на автор върху дадено музикално произве дение, предвидени в членове 2 и 3 от Директива 2001/29/ЕО, които са необходими за предоставяне на услуга онлайн.

ДЯЛ II

ОРГАНИЗАЦИИ ЗА КОЛЕКТИВНО УПРАВЛЕНИЕ НА АВТОРСКИ ПРАВА

ГЛАВА 1

Представляване на носителите на авторски права и членство и организация на организациите за колективно

управление на авторски права

Член 4

Общи принципи

Държавите-членки гарантират, че организациите за колективно управление на авторски права действат в интерес на носителите на авторски права, чиито права представляват, и че не им налагат задължения, които не са обективно необходими за защита на правата и интересите им или за ефективното управление на правата им.

Член 5

Права на носителите на авторски права

1. Държавите-членки гарантират, че носителите на авторски права разполагат с правата по параграфи 2—8 и че тези права са включени в устава или в условията за членство в организацията за колективно управление на авторски права.

2. Носителите на авторски права имат правото да оправо мощават избрана от тях организация за колективно управление на авторски права да управлява правата, категориите права или видовете произведения и други обекти по техен избор, за избрани от тях територии, независимо от държавата-членка, чиито граждани са, или държавата-членка на пребиваване или установяване на носителя на авторски права или на органи зацията за колективно управление на авторски права. Ако орга низацията за колективно управление на авторски права няма обективно обосновани причини да откаже да осъществи управ ление, тя се задължава да управлява такива права, категории права или видове произведения и други обекти, при условие че управлението им попада в рамките на обхвата на нейната дейност.

3. Носителите на права имат право да предоставят лицензи за упражняване с нетърговска цел на права, категории права или видове произведения и други обекти по техен избор.

4. Носителите на авторски права имат правото да прекратяват оправомощаването на организацията за колективно управление на авторски права за управление на авторски права, категории права или видове произведения и други обекти, или да оттеглят от организация за колективно управление на авторски права управлението на избрани от тях права, категории права или видове произведения и други обекти, съобразно посоченото в параграф 2, за избрани от тях територии, след предизвестие в разумен срок, който не надвишава шест месеца. Организацията за колективно управление на авторски права може да реши, че такова прекратяване или оттегляне ще влезе в сила в края на финансовата година.

BG20.3.2014 г. Официален вестник на Европейския съюз L 84/83

5. Ако има суми, дължими на носител на авторски права за действия, свързани с използване, извършени преди влизането в сила на прекратяването на оправомощаването или на оттеглянето на правата, или по лиценз, предоставен преди влизането в сила на прекратяването на оправомощаването или на оттеглянето на правата, носителят на авторски права запазва правата си по членове 12, 13, 18, 20, 28 и 33.

6. Организациите за колективно управление на авторски права не ограничават упражняването на права, предоставени им по силата на параграфи 4 и 5, чрез изискване, като условие за упражняването на тези права, управлението на авторски права, категории права или видове произведения и други обекти, които са предмет на прекратяването или отнемането, да бъде възложено на друга организация за колективно управление на авторски права.

7. В случаите в които носител на авторски права оправо мощава организация за колективно управление на авторски права да управлява неговите права, той дава изрично съгласие за всяко право, категория права или вид произведения и други обекти, за чието управление той оправомощава организацията за колективно управление на авторски права. Всяко такова съгласие се доказва с писмен документ.

8. Организациите за колективно управление на авторски права информират носителите на авторски права за техните права по параграфи 1—7, както и за условия, които са свързани с правото, посочено в параграф 3, преди да получат тяхното съгласие за управление на право, категория права или вид произведения и други обекти.

Организациите за колективно управление на авторски права информират носителите на авторски права, които вече са ги упълномощили, относно правата им по параграфи 1—7, както и относно всякакви условия, които са свързани с правото, посочено в параграф 3, в срок до 10 октомври 2016 г.

Член 6

Правила за членство в организации за колективно управление на авторски права

1. Държавите-членки гарантират, че организациите за колективно управление на авторски права спазват разпоредбите, установени в параграфи 2—5.

2. Организациите за колективно управление на авторски права приемат носители на авторски права и образувания, пред ставляващи носителите на авторски права, включително други организации за колективно управление на авторските права и сдружения на носителите на авторски права, за членове, ако те отговарят на изискванията за членство, които се основават на обективни, прозрачни и недискриминационни критерии. Тези критерии за членство са включени в устава или в условията за членство в организацията за колективно управление на авторски права и до тях има публичен достъп. В случаи когато орга низация за колективно управление на авторски права откаже

да приеме искане за членство, тя предоставя на носителят на авторски права ясно обяснение за решението си.

3. В устава на организацията за колективно управление на авторски права се предвиждат подходящи и ефективни механизми за участие на всичките ѝ членове в нейния процес на вземане на решения. Различните категории членове следва да бъдат справедливо и балансирано представени в процеса на вземане на решения.

4. Организацията за колективно управление на авторски права създава условия за комуникация по електронен път на своите членове с нея, включително за целите на упражняване на правата на тези членове.

5. Организацията за колективно управление на авторски права съхранява досиета за членовете си, които се актуализират редовно.

Член 7

Права на носителите на авторски права, които не са членове на организацията за колективно управление на

авторски права

1. Държавите-членки гарантират, че организациите за колективно управление на авторски права спазват правилата, които са посочени в член 6, параграф 4, член 20, член 29, параграф 2 и член 33, по отношение на носителите на авторски права, които имат пряка юридическа връзка по закон или чрез възлагане, лиценз или други договорни условия с тях, но не са техни членове.

2. Държавите-членки могат да прилагат други разпоредби на настоящата директива по отношение на носителите на авторски права, които са посочени в параграф 1.

Член 8

Общо събрание на членовете на организацията за колективно управление на авторски права

1. Държавите-членки гарантират, че общите събрания на членовете са организирани съгласно разпоредбите в параграфи 2—10.

2. Общо събрание на членовете се свиква най-малко веднъж годишно.

3. Общото събрание на членовете одобрява всички изменения на устава и на условията за членство в организацията за колективно управление на авторски права, когато тези условия не са уредени в устава.

4. Общото събрание на членовете взема решения за назна чаване или освобождаване от длъжност на директорите, следи работата им като цяло, и одобрява техните възнаграждения и други ползи, например парични и непарични възнаграждения, отпускане на пенсии и други права, право на други възнаграждения и право на обезщетение при прекратяване на трудово правоотношение.

BGL 84/84 Официален вестник на Европейския съюз 20.3.2014 г.

В организация за колективно управление на авторски права с двустепенна система на управление общото събрание на членовете не взема решения относно назначаването и освобож даването от длъжност на членовете на управителния съвет, нито одобрява тяхното възнаграждение и други ползи в случаите, в които правомощието за вземане на тези решения е делегирано на надзорния съвет.

5. В съответствие с разпоредбите на глава 2 от дял II общото събрание на членовете взема решения най-малко по следните въпроси:

а) общата политика за разпределението на суми, дължими на носителите на авторски права;

б) общата политика за използването на суми, които не могат да бъдат разпределени;

в) общата инвестиционна политика по отношение на приходите от управление на авторски права и всички приходи от инвес тираните приходи от управление на авторските права;

г) общата политика за удръжки от приходите от управление на авторски права и от всички приходи от инвестираните приходи от управление на авторските права;

д) използването на суми, които не могат да бъдат разпределени;

е) политиката за управление на риска;

ж) одобряването на всяко придобиване, продажба или ипоте киране на недвижимо имущество;

з) одобряването на сливанията и сдруженията, на създаването на дъщерни дружества и на придобиването на други пред приятия, на придобиването на акции или на права в други предприятия;

и) одобряването на предложения за сключването на заеми, пред оставянето на заеми и предоставянето на обезпечения по заеми.

6. Общото събрание на членовете може да делегира правомо щията, посочени в букви е), ж), з) и и) от параграф 5, с решение или по силата на разпоредба в устава, на органа, който упражнява надзорна функция.

7. За целите на параграф 5, букви а) - г), държавите-членки могат да изискат от общото събрание на членовете да определи по-подробни условия за използването на приходите от управление на авторски права и приходите от инвестираните приходи от управление на авторските права.

8. Общото събрание на членовете контролира дейностите на организацията за колективно управление на авторски права най- малко чрез вземането на решение за назначаване и освобож даване на одитора и чрез одобряване на годишния доклад за прозрачността, посочен в член 22.

Държавите-членки могат да допуснат алтернативни системи или условия за назначаването и освобождаването на одитора, при условие че тези системи или условия са създадени, за да гарантират независимостта на одитора от лицата, които управляват стопанската дейност на организациите за колективно управление на авторски права.

9. Всички членове на организациите за колективно управление на авторски права имат право да участват и да гласуват на общото събрание на членовете. Въпреки това, държавите-членки могат да допуснат ограничения върху правото на членовете на организации за колективно управление на авторски права да участват и да гласуват на общо събрание на членовете, въз основа на един или два от следните критерии:

а) продължителност на членството;

б) получени суми или суми, дължими на член,

при условие че тези критерии са определени и прилагани по справедлив и пропорционален начин.

Критериите, установени в първа алинея, букви а) и б) се включват в устава или в условията за членство в организацията за колективно управление на авторски права и до тях има публичен достъп в съответствие с членове 19 и 21.

10. Всеки член на организацията за колективно управление на авторски права има право да упълномощи друго физическо лице или образувание да присъства и да гласува на общото събрание на членовете от негово име, при условие че това упъл номощаване не води до конфликт на интереси, който може да възникне например в случаите, когато упълномощителят и упъл номощеното лице принадлежат към различни категории носители на авторски права в рамките на организацията за колективно управление на авторски права.

При все това, държавите-членки могат да предвидят ограничения относно упълномощаването на лица и упражняването на правата на глас на съответните представлявани членове, ако такива огра ничения не засягат подходящото и ефективно участие на членове в процеса на вземане на решения на организацията за колективно управление на авторски права.

Упълномощаването важи за едно общо събрание на членовете. На общото събрание на членовете пълномощникът разполага със същите права като тези, на които би имал право упълномощи телят. Пълномощникът гласува съгласно указанията, дадени му от упълномощилия го член.

11. Държавите-членки могат да решат, че правомощията на общото събрание на членовете могат да се упражняват от събрание на делегати, избирани най-малко веднъж на четири години от членовете на организацията за колективно управление на авторски права, при условие че:

BG20.3.2014 г. Официален вестник на Европейския съюз L 84/85

а) е гарантирано подходящо и ефективно участие на членовете в процеса на вземане на решения в организацията за колективно управление на авторски права; както и

б) представителството на различните категории членове в събранието на делегатите е справедливо и балансирано.

Правилата, определени в параграфи 2—10, се прилагат с необ ходимите промени и за събранието на делегатите.

12. Държавите-членки могат да решат, че когато в дадена организация за колективно управление на авторски права няма общо събрание на членовете поради нейната правна форма, правомощията на това събрание да бъдат упражнявани от органа, осъществяващ надзорна функция. Установените в параграфи 2 - 5, 7 и 8 се прилагат mutatis mutandis по отношение на упражняващия надзорна функция орган.

13. Държавите-членки могат да решат, в случаите, когато организация за колективно управление на авторски права има членове, които са образувания, представляващи носители на авторски права, всички или някои от правомощията на общото събрание на членовете да бъдат упражнявани от събрание на тези носители на авторски права. Правилата, определени в параграфи 2—10, се прилагат mutatis mutandis за събранието на носителите на авторски права.

Член 9

Надзорна функция

1. Държавите-членки гарантират, че всяка организация за колективно управление на авторски права има орган с надзорна функция, който непрекъснато наблюдава дейностите и изпълнението на задълженията на лицата, които управляват дейността на тази организация.

2. В органа, който упражнява надзорната функция, различните категории членове на организацията за колективно управление на авторски права се представляват справедливо и балансирано.

3. Всяко лице, което упражнява надзорната функция, представя пред общото събрание на членовете индивидуална годишна декларация за конфликт на интереси, която съдържа информацията, посочена в член 10, параграф 2, втора алинея.

4. Органът, който изпълнява функциите по надзора, заседава редовно и има най-малко следните правомощия:

а) да упражнява правомощията, които са му делегирани от общото събрание на членовете, включително съобразно член 8, параграфи 4 и 6;

б) да наблюдава дейностите и изпълнението на задълженията на лицата, посочени в член 10, включително изпълнението на решенията на общото събрание на членовете, и по-специално на общите политики, изброени в член 8, параграф 5, букви а)—г).

5. Органът, който осъществява надзорната функция, докладва относно изпълнението на правомощията си пред общото събрание на членовете най-малко веднъж годишно.

Член 10

Задължения на лицата, ръководещи стопанската дейност на организацията за колективно управление на авторски

права

1. Държавите-членки гарантират, че всяка организация за колективно управление на авторски права взима всички необ ходими мерки така, че лицата, които управляват нейната стопанска дейност, да извършват това по надежден, разумен и целесъобразен начин, като използват надеждни административни и счетоводни процедури и механизми за вътрешен контрол.

2. Държавите-членки гарантират, че организациите за колективно управление на авторските права въвеждат и прилагат процедури за избягване на конфликт на интереси, като в случаите, в които такива конфликти не могат да се избегнат - съответно за откриване, управление, наблюдение и оповестяване на действителни или потенциални конфликти на интереси, като по този начин се предотврати неблагоприятно засягане на колективните интереси на носителите на авторски права, които организациите представляват.

Процедурите, посочени в първа алинея, включват индивидуална годишна декларация от всяко от лицата, посочени в параграф 1, до общото събрание на членовете, която съдържа следната информация:

а) всякакви интереси, свързани с организацията за колективно управление на авторски права;

б) всякакви възнаграждения, получавани през предходната финансова година от организацията за колективно управление на авторски права, включително под формата на пенсионни схеми, възнаграждения в натура и други видове ползи;

в) всякакви суми, получени през предходната финансова година в качеството на носител на авторски права от организацията за колективно управление на авторски права;

г) декларация, отнасяща се до всеки действителен или възможен конфликт между личните интереси и тези на организацията за колективно управление на авторски права, или между всякакви други задължения към организацията за колективно управление на авторски права и всякакви задължения към други физически или юридически лица.

ГЛАВА 2

Управление на приходи от управление на авторски права

Член 11

Събиране и използване на приходи от управление на авторски права

BGL 84/86 Официален вестник на Европейския съюз 20.3.2014 г.

2. Организациите за колективно управление на авторски права трябва да бъдат стриктни при събирането и управлението на приходите от управление на авторски права.

3. Организацията за колективно управление на авторски права поддържа отделно в своите счетоводни отчети:

а) приходите от управление на авторски права и приходите от инвестиции от приходи от управление на авторски права; както и

б) всички собствени активи, които може да има, и приходи от такива активи, от такси за управление или други дейности.

4. Организацията за колективно управление на авторски права не може да използва приходите от управление на авторски права или приходите от инвестиции на приходи от авторски права за цели, различни от разпределянето за носи телите на авторски права, освен когато е разрешено да удържи или компенсира с таксите си за управление в съответствие с решение, взето съобразно буква г) от член 8, параграф 5, или да използва приходите от управление на авторски права или приходи от инвестиции на приходи от управление на авторски права в съответствие с решение, взето съобразно член 8, параграф 5.

5. Когато организацията за колективно управление на авторски права инвестира приходите от управление на авторски права или приходите от инвестиции на приходи от авторски права, тя извършва това във възможно най-голяма степен в интерес на носителите на авторски права, чиито права представлява, в съответствие с общата инвестиционна политика и политика на управление на риска, посочена в член 8, параграф 5, букви в) и е), както и със следните разпоредби:

а) когато е налице потенциален конфликт на интереси, органи зацията за колективно управление на авторски права гарантира, че инвестициите са направени единствено в интерес на носителите на авторски права;

б) активите се инвестират така, че да се гарантира сигурността, качеството, ликвидността и рентабилността на портфейла като цяло;

в) активите се диверсифицират надлежно, така че да се избегне прекомерната зависимост от определен актив, както и преко мерното акумулиране на риск в съвкупния портфейл.

Член 12

Удръжки

1. Държавите-членки гарантират, че в случаите, когато носител на авторски права оправомощава организация за колективно управление на авторски права да управлява неговите авторски права, от тази организация се изисква да пред оставя на носителя на авторски права информация относно удръжки от такси за управление на авторски права и от всякакви приходи от инвестиции на приходи от управление на авторски права, преди да получи съгласието му за управление на авторските му права.

2. Удръжките трябва да бъдат разумни по отношение на услугите, предоставени от организацията за колективно управление на авторски права на носителите на авторски права, включително по целесъобразност услугите, посочени в параграф 4, и трябва да бъдат определени в съответствие с обективни критерии.

3. Таксите за управление не надвишават оправданите и доку ментирани разходи, извършени от организацията за колективно

управление на авторски права за управлението на авторското право и сродните му права.

Държавите-членки гарантират, че изискванията, които са приложими по отношение на използването и прозрачността на използването на суми, които са удържани или компенсирани с такси за управление, се прилагат по отношение на всякакви други удръжки, направени с цел покриване на разходите за управлението на авторското право и сродните му права.

4. Когато дадена организация за колективно управление на авторски права предоставя социални, културни или образ ователни услуги, финансирани чрез удръжки от приходите или от евентуални доходи от инвестирането на приходи от авторски права, тези услуги са предоставят въз основа на справедливи критерии, по-специално по отношение на достъпа до услугите и техния обхват.

Член 13

Разпределение на суми, дължими на носителите на авторски права

1. Без да се засягат член 15, параграф 3 и член 28, държавите-членки гарантират, че всяка организация за колективно управление на авторски права редовно, стриктно и точно разпределя и изплаща дължимите суми на всички носители на авторски права в съответствие с общата политика за разпределянето, посочена в член 8, параграф 5, буква а).

Държавите-членки също така гарантират, че организациите за колективно управление на авторски права или техните членове, които са образувания, представляващи носители на права, разпределят и изплащат тези суми на носителите на права във възможно най-кратък срок, но не по-късно от девет месеца, считано от края на финансовата година, през която са постъпили приходите от управление на авторски права, освен ако обективни причини, свързани в частност с докладването от ползватели, идентифицирането на авторски права, носители на права или съпоставянето на информация относно произведения и други обекти с носителите на права, пречат на организациите за колективно управление на авторски права или, съответно, на техните членове, да спазят този срок.

2. Когато дължимите суми на носителите на авторски права не могат да бъдат разпределени в рамките на срока, установен в параграф 1, тъй като съответните носители на авторски права не могат да бъдат идентифицирани или местонахождението им не може да бъде определено, а изключението за този срок не се прилага, тези суми се отразяват отделно в отчетите на органи зациите за колективно управление на авторски права.

3. Организациите за колективно управление на авторски права вземат всички необходими мерки, в съответствие с параграф 1, за да бъдат идентифицирани носителите на авторски права. В частност, най-късно три месеца след изти чането на посочения в параграф 1 срок, организациите за колективно управление на авторски права предоставят информация относно произведения и други обекти, за които един или повече носители на авторски права не са идентифи цирани или чието местонахождение не е определено, на:

а) носителите на авторски права, които представляват, или на образуванията, които представляват носители на авторски права, когато тези образувания са членове на организация за колективно управление; и

BG20.3.2014 г. Официален вестник на Европейския съюз L 84/87

б) всички организации за колективно управление на авторски права, с които са сключили споразумения за представляване.

Информацията, посочена в първа алинея, включва, при наличност на данни, следното:

а) заглавието на произведението или другия обект;

б) името на носителя на авторски права;

в) името на съответния издател или продуцент; и

г) всяка друга налична релевантна информация, която може да спомогне за идентифицирането на носителя на авторски права.

Организациите за колективно управление на авторски права също така проверяват документацията, посочена в член 6, параграф 5, и други лесно достъпни документи. Ако горепосо чените мерки не водят до постигане на резултати, организациите за колективно управление на авторски права предоставят тази информация на обществеността най-късно една година след изти чането на срока от три месеца.

4. Когато дължимите суми на носителите на авторски права не могат да бъдат разпределени след три години, считано от края на бюджетната година, през която са събрани приходите от управление на авторски права, и при условие че организацията за колективно управление на авторски права е взела всички необходими мерки, за да бъдат идентифицирани носителите на авторски права и да бъде открито местонахождението им, съобразно параграф 3, тези суми се считат за неподлежащи на разпределяне.

5. Общото събрание на членовете на организация за колективно управление на авторски права вземат решение относно използването на суми, които не могат да се разпределят съобразно член 8, параграф 5, буква б), без да засягат правото на носителите на авторски права да предявяват претенция за такива суми към организацията за колективно управление на права в съответствие със законите на държавите-членки относно статута на ограниченията на претенциите.

6. Държавите-членки могат да ограничат или определят разрешените видове използване на суми, които не могат да се разпределят, inter alia, като гарантират, че тези суми се използват отделно и независимо с цел финансиране на социални, културни и образователни дейности в полза на носителите на авторски права.

ГЛАВА 3

Управление на авторски права от името на други орга низации за колективно управление на авторски права

Член 14

Права, управлявани по силата на споразумения за представителство

Държавите-членки гарантират, че организациите за колективно управление на авторски права не допускат дискриминиране на носители на авторски права, чиито права управляват по силата на споразумение за представителство, по-специално по отношение на приложимите тарифи, таксите за управление и условията за събиране на приходите от управление на авторски

права и разпределението на дължими суми на носителите на авторски права.

Член 15

Удръжки и плащания при споразумения за представителство

1. Държавите-членки гарантират, че организациите за колективно управление на авторски права не прилагат удръжки, различни от таксите за управление, от приходите от управление на авторски права, реализирани от правата, които те управляват въз основа на споразумения за представителство, или от всякакви доходи в резултат на инвестиране на приходите от управление на авторски права, освен ако други организации за колективно управление на авторски права, които са страна по споразумението за представителство, изрично дават съгласие за такива удръжки.

2. Организацията за колективно управление на авторски права редовно, стриктно и точно разпределя и изплаща сумите, дължими на други организации за колективно управление на авторски права.

3. Организацията за колективно управление на авторски права извършва посочените разпределение и плащания на други организации за колективно управление на авторски права възможно най-бързо и не по-късно от девет месеца след края на финансовата година, в която са събрани приходите от управление на авторски права, освен ако обективни причини, свързани по-специално с докладването от ползватели, устано вяване на права, носители на авторски права или съпоставяне на информация относно произведения и други обекти с носи телите на авторски права, не попречат на организацията за колективно управление на авторски права да спази този краен срок.

Другата организация за колективно управление на авторски права или нейните членове, които са образувания, представ ляващи носители на права, разпределя и изплаща на носителите на права тези суми във възможно най-кратък срок, но не по- късно от шест месеца, считано от получаването на сумите, освен ако обективни причини, свързани в частност с докладването от ползватели, установяването на авторски права, носители на авторски права или съпоставянето на информация относно произведения и други обекти с носителите на авторски права, пречат на организацията за колективно управление на авторски права или, съответно, на нейните членове, да спази този срок.

ГЛАВА 4

Отношения с ползвателите

Член 16

Лицензиране

1. Държавите-членки гарантират, че организациите за колективно управление на авторски права и ползвателите провеждат преговори за лицензиране на права добросъвестно. Организациите за колективно управление на авторски права и ползвателите си предоставят едни на други цялата необходима информация.

BGL 84/88 Официален вестник на Европейския съюз 20.3.2014 г.

2. Лицензионните условия се основават на обективни и недискриминиращи критерии. Когато лицензират права, органи зациите за колективно управление на авторски права не са задължени да се позовават за други видове онлайн услуги, на лицензионните условия, договорени с ползвател, когато последният предоставя нов вид онлайн услуга, която е на разположение на обществеността в Съюза от по-малко от три години.

Носителите на авторски права получават подходящо възнаграждение за използването на правата им. Тарифите за изключителни права и права на възнаграждение са обвързани в разумна степен, inter alia, с икономическата стойност на ползването на търгуваните права, като се отчита характерът и обхватът на използване на произведението и на други обекти, както и икономическата стойност на услугите, предоставяни от организацията за колективно управление на авторски права. Организациите за колективно управление на права информират заинтересования ползвател за критериите, които са използвани при определянето на тарифите.

3. Организациите за колективно управление на авторски права отговарят незабавно на исканията на ползвателите, като посочват, inter alia, информацията, необходима на организацията за колективно управление на авторски права да представи пред ложение за лиценз.

Когато получат цялата необходима информация, организациите за колективно управление на авторски права незабавно предлагат лиценз или предоставят на ползвателя обосновано становище с обяснение на това защо не възнамеряват да лицензират определена услуга.

4. Организациите за колективно управление на авторски права създават условия за комуникация по електронен път на ползвателите с тях, включително, когато е уместно, с цел докладване за използването на лиценза.

Член 17

Задължения на ползвателите

Държавите-членки приемат разпоредби, за да гарантират, че ползвателите предоставят на организациите за колективно управление на авторски права, в рамките на договорени или предварително определени срок и формат, релевантната налична информацията относно ползването на представляваните от тях авторски права, необходима за събиране на приходите от управление на авторски права и за разпределението и плащането на сумите, дължими на носителите на авторски права. Когато решават относно формата на предоставяне на тази информация, организациите за колективно управление на права и ползвателите отчитат, доколкото това е възможно, доброволните отраслови стандарти.

ГЛАВА 5

Прозрачност и отчетност

Член 18

Информация, предоставяна на носителите на авторски права, относно управлението на техните авторски права

1. Без да се засяга действието на параграф 2 от настоящия член, член 19 и член 28, параграф 2, държавите-членки гаран

тират, че организациите за колективно управление на авторски права предоставят не по-рядко от веднъж годишно на всеки носител на авторски права, на който е начислила приходи от управление на авторски права или към когото е извършила плащане в периода, за който се отнася информацията, най- малко следната информация:

а) всички данни за контакт, за използването на които носителят на авторски права е оправомощил организацията за колективно управление на авторски права с цел идентифи циране и определяне на местоположението на носителя на авторски права;

б) приходите от управление на авторски права, начислени на носителя на авторски права;

в) сумите, изплатени от организацията за колективно управление на авторски права на носителя на авторски права по категория управлявани права и вид използване;

г) периодът, през който е осъществено използването, за което са начислени и изплатени суми на носителя на авторските права, освен когато обективни причини, свързани с отчитането от страна на ползвателите, възпрепятстват организацията за колективно управление на авторски права да предостави тази информация;

д) направените удръжки за такси за управление;

е) удръжките, направени за цел, различна от такси за управ ление, включително тези, които могат да се изискват от националното законодателство за предоставяне на всички социални, културни или образователни услуги;

ж) всички приходи от управление на авторски права, начислени на носителя на авторски права, които не са изплатени през всеки един период.

2. В случаите, в които организация за колективно управление на авторски права начисли приходи от управление на авторски права и има като членове образувания, които са отговорни за разпределянето на приходите от управление на авторски права на носителите на тези права, организацията за колективно управление предоставя посочената в параграф 1 информация на тези образувания, при условие че те не разполагат с тази инфор мация. Държавите-членки гарантират, че тези образувания пред оставят най-малко посочената в параграф 1 информация, не по- рядко от един път годишно, на всеки носител на авторски права, на когото са начислени приходи от управление на авторски права или на когото са извършени плащания през периода, за който се отнася информацията.

Член 19

Информация, предоставяна на други организации за колективно управление на авторски права, относно

управлението на авторски права по силата на споразумения за представителство

Държавите-членки гарантират, че организациите за колективно управление на авторски права предоставят най-малко следната информация на разположение, най-малко веднъж в годината и в електронен вид, на организации за колективно управление на авторски права, от името на които управляват права по силата на споразумение за представителство за периода, за който се отнася информацията:

BG20.3.2014 г. Официален вестник на Европейския съюз L 84/89

а) начислените приходи от управление на авторски права, сумите, изплащани от организацията за колективно управление на авторски права по категория управлявани права и вид използване, за правата, които тя управлява съгласно споразумението за представителство, както и всички начислени приходи от управление на авторски права, които не са изплатени през съответния период;

б) направените удръжки за такси за управление;

в) удръжки за цел, различна от таксите за управление, посочени в член 15;

г) информация за всякакви лицензи, които са предоставени или отказани по отношение на произведенията или другите обекти, обхванати от споразумението за представителство;

д) резолюции, приети от общото събрание на членовете, доколкото тези резолюции са от значение за управлението на авторските права съобразно споразумението за представи телство.

Член 20

Информация, предоставяна при поискване на носители на авторски права, други организации за колективно

управление на авторски права и ползватели

Без да се засяга член 25, държавите-членки гарантират, че в отговор на надлежно обосновано искане организацията за колективно управление на авторски права предоставя на разположение по електронен път и без ненужно забавяне на всяка организация за колективно управление на авторски права, от името на която управлява права съгласно споразумение за представителство, или на всеки носител на авторски права или на всеки ползвател най-малко следната информация:

а) произведенията или другите обекти, които представлява, правата, които управлява пряко или чрез споразумения за представителство, и обхванатите територии; или,

б) когато поради обхвата на дейността на организацията за колективно управление на авторски права тези произведения или други обекти не могат да бъдат определени — видовете произведенията или другите обекти, които тя представлява, правата, които управлява и обхванатите територии.

Член 21

Публично оповестяване на информация

1. Държавите-членки гарантират, че организациите за колективно управление на авторски права оповестяват публично най-малко следната информация:

а) своя устав;

б) условията за членство в тях и за прекратяване на оправомо щаването за управление на авторски права, ако те не са включени в устава;

в) стандартни лицензионни договори и стандартни приложими тарифи, включително намаления,

г) списъка на лицата по член 10;

д) общата си политика за разпределение на суми, дължими на носителите на авторски права;

е) общата си политика относно таксите за управление;

ж) общата си политика относно удръжките, с изключение на таксите за управление, от приходите от управление на авторски права и от приходи от инвестиране на приходите от управление на авторски права, включително удръжки за предоставяне на социални, културни и образователни услуги;

з) списък на споразуменията за представителство, които са сключили, и наименованията на организациите за колективно управление на авторски права, с които тези споразумения за представителство са били сключени;

и) общата политика за използването на суми, които не могат да бъдат разпределени;

й) текущите процедури за разглеждане на жалби и за разрешаване на спорове по членове 33, 34 и 35.

2. Организацията за колективно управление на авторски права публикува и актуализира на своя уебсайт информацията, посочена в параграф 1.

Член 22

Годишен доклад за прозрачността

1. Държавите-членки гарантират, че, независимо от правната ѝ форма по националното законодателство, организацията за колективно управление на авторски права изготвя и оповестява годишен доклад за прозрачността, включително посочения в параграф 3 специален доклад за всяка финансова година, не по-късно от осем месеца след края на тази финансова година.

Организацията за колективно управление на авторски права публикува на уебсайта си годишния доклад за прозрачността, който остава на разположение на обществеността на този уебсайт за срок не по-малко от пет години.

2. Годишният доклад за прозрачността съдържа най-малко информацията, посочена в приложението.

3. Специален доклад се отнася за използването на сумите, удържани за социални, културни и образователни услуги, и съдържа най-малко информацията, посочена в точка 3 от прило жението.

4. Счетоводната информация, съдържаща се в годишния доклад за прозрачността, се одитира от едно или повече лица, оправомощени да извършват одит на отчети в съответствие с Директива 2006/43/ЕО на Европейския парламент и на Съве та (1).

BGL 84/90 Официален вестник на Европейския съюз 20.3.2014 г.

(1) Директива 2006/43/ЕО на Европейския парламент и на Съвета от 17 май 2006 г. относно задължителния одит на годишните счетоводни отчети и консолидираните счетоводни отчети, за изменение на директиви 78/660/ЕИО и 83/349/ЕИО и за отмяна на Директива 84/253/ЕИО на Съвета (ОВ L 157, 9.6.2006 г., стр. 87).

Докладът от одита, заедно с евентуалните резерви към него, се възпроизвежда без съкращения в годишния доклад за прозрач ността.

За целите на настоящия параграф „счетоводна информация“ включва счетоводните отчети, посочени в точка 1, буква а) от приложението, както и финансовата информация, посочена в точка 1, букви ж) и з) и точка 2 от приложението.

ДЯЛ III

МНОГОТЕРИТОРИАЛНО ЛИЦЕНЗИРАНЕ НА ОНЛАЙН ПРАВА ВЪРХУ МУЗИКАЛНИ ПРОИЗВЕДЕНИЯ ОТ ОРГАНИЗАЦИИ ЗА

КОЛЕКТИВНО УПРАВЛЕНИЕ НА АВТОРСКИ ПРАВА

Член 23

Многотериториално лицензиране на вътрешния пазар

Държавите-членки гарантират, че организациите за колективно управление на авторски права, установени на тяхната територия, съответстват на изискванията по настоящия дял, когато пред оставят многотериториални лицензи за онлайн права върху музикални произведения.

Член 24

Капацитет за обработка на данни, свързани с многотериториални лицензи

1. Държавите-членки гарантират, че организациите за колективно управление на авторски права, които предоставят многотериториални лицензи за онлайн права върху музикални произведения, разполагат с достатъчен капацитет да обработват по електронен път, по ефикасен и прозрачен начин, данните, необходими за администрирането на тези лицензи, включително за целите на идентифициране на репертоар и за текущо наблюдение на неговото използване, за фактуриране на ползватели, за събиране на приходите от управление на авторски права и за разпределяне на суми, дължими на носи телите на авторски права.

2. За целите на параграф 1 организациите за колективно управление на авторски права отговарят най-малко на следните условия:

а) имат способност точно да идентифицират, изцяло или частично, музикалните произведения, които са оправомощени да представляват;

б) имат способност точно да установяват, изцяло или частично, по отношение на всяка релевантна територия, авторските права и съответните носители на авторски права за всяко музикално произведение или част от музикално произведение, които организациите за колективно управление на авторски права са оправомощени да представляват;

в) използват уникални идентификатори за идентификация на носителите на авторски права и на музикалните произведения, като се вземат предвид, доколкото е възможно, доброволните отраслови стандарти и практики, разработени на между народно равнище или на равнището на Съюза;

г) използват подходящи средства за установяване и своевременно и ефективно разрешаване на въпроси, свързани с несъот ветствия в данните, с които разполагат други организации за колективно управление на авторски права, предоставящи многотериториални лицензи за онлайн права върху музикални произведения.

Член 25

Прозрачност на информацията за репертоара по многотериториални лицензи

1. Държавите-членки гарантират, че организацията за колективно управление на авторски права, предоставяща много териториални лицензи за онлайн права върху музикални произведения, предоставя по електронен път на доставчиците на онлайн услуги, на носителите на авторски права, чиито авторски права представлява, и на други организации за колективно управление на авторски права, в отговор на надлежно обосновано искане, актуална информация, която позволява да бъде идентифициран репертоарът от онлайн музикални услуги, който тя представлява. Това включва:

а) представляваните музикални произведения;

б) представляваните права, изцяло или частично; както и

в) обхванатите територии.

2. Организациите за колективно управление на авторски права могат да предприемат разумни мерки, при необходимост, за защита на точността и целостта на данните, за контрол на тяхното повторно използване и за защита на чувствителната търговска информация.

Член 26

Точност на информацията за репертоара по многотериториални лицензи

1. Държавите-членки гарантират, че организация за колективно управление на авторски права, предоставяща много териториални лицензи за онлайн права върху музикални произведения, въвежда процедури, даващи възможност на носи телите на авторски права, други организации за колективно управление на авторски права и доставчици на онлайн услуги да изискат корекция на данните, посочени в списъка с условията по член 24, параграф 2, или информацията, предоставена съгласно член 25, когато тези носители на авторски права, орга низации за колективно управление на авторски права и доставчици на онлайн услуги, въз основа на разумни доказа телства, считат, че данните или информацията са неточни по отношение на техните онлайн права върху музикални произве дения. Когато твърденията са подкрепени с достатъчни доказа телства, организацията за колективно управление на авторски права гарантира, че данните или информацията ще бъдат кори гирани незабавно.

2. Организацията за колективно управление на авторски права предоставя на носителите на авторски права, чиито музикални произведения са включени в нейния собствен репертоар, и на носителите на авторски права, които са ѝ поверили управлението на онлайн правата си върху музикални произведения в съответствие с член 31, средства за представяне по електронен път на информация относно техните музикални произведения, техните права върху тези произведения и терито риите, по отношение на които носителите на авторски права оправомощават организацията. При това организациите за колективно управление на авторски права и носителите на авторски права вземат предвид, доколкото е възможно, добро волните отраслови стандарти и практики за обмен на данни, разработени на международно равнище или на равнището на Съюза, даващи възможност на носителите на авторски права да определят изцяло или частично музикалното произведение и онлайн правата, както и териториите, по отношение на които те оправомощават съответната организация за колективно управление на авторски права.

BG20.3.2014 г. Официален вестник на Европейския съюз L 84/91

3. В случаите, когато организация за колективно управление на авторски права упълномощи друга организация за колективно управление на авторски права да предоставя мултитериториални лицензи за онлайн авторски права върху музикални произведения в съответствие с членове 29 и 30, упълномощената организация за колективно управление също прилага параграф 2 от настоящия член по отношение на носителите на авторски права, чиито музикални произведения са включени в репертоара на упълномощаващата организация за колективно управление на авторски права, освен ако съответните организации не се договорят за друго.

Член 27

Точно и навременно отчитане и фактуриране

1. Държавите-членки гарантират, че организацията за колективно управление на авторски права наблюдава изпол зването на онлайн права върху музикални произведения, които тя представлява изцяло или частично, от доставчиците на онлайн услуги, на които е издала многотериториален лиценз за тези права.

2. Организацията за колективно управление на авторски права предлага на доставчиците на онлайн музикални услуги възможността за отчитане по електронен път на действителното използване на онлайн права върху музикални произведения, а доставчиците на онлайн услуги докладват точно за действи телното използване на тези произведения. Организацията за колективно управление на авторски права предоставя ползването най-малко на един метод на отчитане, който взема предвид отрасловите стандарти и практики за електронен обмен на такива данни, разработени на международно равнище или на равнището на Съюза. Организацията за колективно управление на авторски права може да откаже да приеме отчет от доставчика на онлайн услуги в негов собствен формат, ако орга низацията допуска отчитане с използване на отраслов стандарт за електронен обмен на данни.

3. Организацията за колективно управление на авторски права фактурира доставчиците на онлайн услуги по електронен път. Организацията за колективно управление на авторски права предоставя ползване на поне един формат, който отчита добро волните отраслови стандарти или практики, разработени на международно равнище или на равнището на Съюза. Във фактурата се идентифицират произведенията и правата, които са обект на лиценз, изцяло или частично, на основа на данните, посочени в списъка с условията по член 24, параграф 2, и съответното действително използване, доколкото е възможно предвид информацията, предоставена от доставчика на онлайн услуги, и формата, използван за предоставяне на тази инфор мация. Доставчикът на онлайн услуги не може да откаже да приеме фактурата поради формата ѝ, ако организацията за колективно управление на авторски права използва отраслов стандарт.

4. Организацията за колективно управление на авторски права фактурира доставчиците на онлайн услуги точно и без забавяне след отчитането на действителното използване на онлайн правата върху дадено музикално произведение, освен когато това не е възможно поради причини, свързани с достав чиците на онлайн музикални услуги.

5. Организацията за колективно управление на авторски права въвежда подходящи процедури, даващи възможност на доставчиците на онлайн услуги да оспорят точността на фактурата, включително когато доставчикът на онлайн услуги получава фактури от една или повече организации за колективно управление на авторски права за същите онлайн права и за същото музикално произведение.

Член 28

Точно и навременно плащане на носителите на авторски права

1. Без да се засяга параграф 3, държавите-членки гарантират, че организациите за колективно управление на авторски права, които предоставят многотериториални лицензи за онлайн права върху музикални произведения, разпределят сумите, дължими на носителите на авторски права, произтичащи от такива лицензи, точно и без забавяне след отчитането на действителното използване на произведението, освен когато това не е възможно поради причини, свързани с доставчиците на онлайн услуги.

2. Без да се засяга параграф 3, организацията за колективно управление на авторски права предоставя на носителите на авторски права най-малко следната информация, заедно с всяко плащане, което извършват съобразно параграф 1:

а) периода, през който е извършено използването, за което се дължат суми на носителите на авторски права и териториите, в които е извършено използването;

б) събраните суми, направените удръжки и сумите, разпределени от организацията за колективно управление на авторски права за всяко онлайн право върху всяко музикално произведение, за което носителите на авторски права са оправомощили орга низацията за колективно управление на авторски права да ги представлява изцяло или частично;

в) събраните суми за носителя на авторски права, направените удръжки и сумите, разпределени от организацията за колективно управление на авторски права по отношение на всеки доставчик на онлайн музикални услуги.

3. Когато организация за колективно управление на авторски права упълномощи друга организация за колективно управление на авторски права да издава многотериториални лицензи за онлайн права върху музикални произведения в съответствие с членове 29 и 30, упълномощената организация за колективно управление на авторски права разпределя сумите, посочени в параграф 1, точно и незабавно, и предоставя информацията, посочена в параграф 2, на упълномощаващата организация за колективно управление на авторски права. Упълномощаващата организация за колективно управление на авторски права отговаря за последващото разпределение на такива суми и за информирането на носителите на авторски права, освен ако орга низациите за колективно управление на права не се споразумеят за друго

Член 29

Споразумения за многотериториални лицензи между организациите за колективно управление на авторски

права

1. Държавите-членки гарантират, че всяко споразумение за представителство между организации за колективно управление на авторски права, съобразно което дадена организация за колективно управление на авторски права упълномощава друга организация за колективно управление на авторски права да издава многотериториални лицензи за онлайн права върху музикални произведения от нейния собствен музикален репертоар, има неизключителен характер. Упълномощената орга низация за колективно управление на авторски права управлява тези онлайн права при недискриминационни условия.

BGL 84/92 Официален вестник на Европейския съюз 20.3.2014 г.

2. Упълномощаващата организация за колективно управление на авторски права информира членовете си относно основните условия на споразумението, включително неговия срок на действие и разходите за услугите, предоставяни от упълномо щената организация за колективно управление на авторски права. 3. Упълномощената организация за колективно управление на авторски права информира упълномощаващата организация за колективно управление на авторски права за основните условия, съобразно които следва да бъдат лицензирани онлайн правата на последната, включително естеството на използването, всички разпоредби, които се отнасят до или засягат таксата за лиценза, продължителността на лиценза, отчетните периоди и обхванатите територии.

Член 30

Задължение за представляване на друга организация за колективно управление на авторски права за

многотериториално лицензиране

1. Държавите-членки гарантират, че в случаите, в които орга низация за колективно управление на авторски права, която не предоставя или не предлага предоставяне на многотериториални лицензи за онлайн права върху музикални произведения, включени в нейния собствен репертоар, отправя предложение към друга организация за колективно управление на авторски права да сключат споразумение за представителство, с което да представляват тези права, организацията за колективно управление на авторски права, към която е отправено пред ложение, е задължена да го приеме, ако към дадения момент вече предоставя или предлага предоставяне на многотерито риални лицензи за същата категория онлайн права върху музикални произведения, включени в репертоара на една или повече други организации за колективно управление на авторски права. 2. Организацията за колективно управление на авторски права, към която е отправено предложението, отговаря на отпра вилата искане организация писмено и без неоправдано забавяне. 3. Без да се засягат параграфи 5 и 6, организацията за колективно управление на авторски права, към която е отправено предложението, управлява представлявания репертоар на отправящата предложение организация при същите условия, които прилага към управлението на собствения си репертоар. 4. Организацията за колективно управление на авторски права включва представлявания репертоар на отправилата пред ложение организация във всички оферти, които адресира до доставчиците на онлайн услуги. 5. Таксата за управление за услугата, предоставена от органи зацията за колективно управление на авторски права, към която е отправено предложението, на организацията за колективно управление на авторски права, отправила предложението, не надвишава разходите, разумно извършени от организацията за колективно управление на авторски права, към която е отправено предложението. 6. Организацията за колективно управление на авторски права, отправила предложението, предоставя на организацията за колективно управление на авторски права, към която е отправено предложението, информация за своя собствен музикален репертоар, изисквана за предоставяне на многотерито риални лицензи за онлайн права върху музикални произведения. Когато информацията е недостатъчна или е предоставена във форма, която не позволява на организацията за колективно управление на авторски права, към която е отправено предложе нието, да бъде в съответствие с изискванията на настоящия дял,

организацията за колективно управление на авторски права, към която е отправено предложението, има право да начислява разходи в разумни граници, извършени за постигане на съот ветствие с тези изисквания, или да изключи произведенията, за които информацията е недостатъчна или не може да бъде ползвана.

Член 31

Възможност за получаване на многотериториални лицензи

Държавите-членки гарантират, че когато дадена организация за колективно управление на авторски права не предоставя или не предлага предоставяне на многотериториални лицензи за онлайн права върху музикални произведения, или не допуска друга орга низация за колективно управление на авторски права да пред ставлява тези права с такава цел до 10 април 2017 г., носи телите на авторски права, които са оправомощили тази орга низация за колективно управление на авторски права да пред ставлява техните онлайн права върху музикални произведения, могат да оттеглят от тази организация за колективно управление на авторски права онлайн правата върху музикални произведения за целите на многотериториалното лицензиране за всички територии, без да се налага да оттеглят онлайн правата върху музикални произведения за целите на монотери ториално лицензиране, така че да предоставят многотерито риални лицензи за техните онлайн права върху музикални произведения самостоятелно или чрез друга страна, която упъл номощават, или чрез организация за колективно управление на авторски права, която отговаря на изискванията по настоящия дял.

Член 32

Дерогация за права за онлайн достъп до музика, необходими за радио- и телевизионни програми

Изискванията по настоящия дял не се прилагат за организации за колективно управление на авторски права, когато предоставят, въз основа на доброволно обединяване на необходимите права в съответствие с правилата на конкуренцията по членове 101 и 102 от ДФЕС, многотериториален лиценз за онлайн права върху музикални произведения, изискван от радио- или телевизионен оператор за публично представяне или предоставяне на негови радио- или телевизионни програми, едновременно със или след първоначалното им излъчване, както и всякакви онлайн мате риали, включително предварителни прегледи, произведени от този радио- или телевизионен оператор или за него, които са спомагателни по отношение на първоначалното излъчване на неговите радио- или телевизионни програми.

ДЯЛ IV

МЕРКИ ЗА ИЗПЪЛНЕНИЕ

Член 33

Процедура за подаване на жалби

1. Държавите-членки гарантират, че организациите за колективно управление на авторски права предоставят на разположение на техните членове и на организациите за колективно управление на авторски права, от чието име те управляват права съобразно споразумение за представителство, ефективни и навременни процедури за разглеждане на жалби и за разрешаване на спорове, по-специално във връзка с оправомо щаването за управление на права и прекратяването му, или с оттеглянето на права, с условията за членство, със събирането на суми, дължими на носителите на авторски права, с удръжките и разпределенията.

BG20.3.2014 г. Официален вестник на Европейския съюз L 84/93

2. Организациите за колективно управление на авторски права отговарят писмено на жалби от страна на членовете или организациите за колективно управление на авторски права, от чието име управляват права съобразно споразумение за предста вителство. Когато организацията за колективно управление на авторски права откаже да уважи дадена жалба, тя мотивира своя отказ.

Член 34

Процедури за алтернативно разрешаване на спорове

1. Държавите-членки могат да предвидят, че споровете между организации за колективно управление на авторски права, членове на организации за колективно управление на авторски права, носители на авторски права или ползватели по отношение на разпоредби от националното законодателство, приети съгласно изискванията на настоящата директива, могат да подлежат на бърза, независима и безпристрастна процедура за алтернативно разрешаване на спорове.

2. Държавите-членки гарантират за целите на дял III, че следните спорове, които са свързани с организация за колективно управление на авторски права, която е установена на тяхната територия и предоставя или предлага за предоставяне многотериториални лицензи за онлайн права върху музикални произведения, могат да бъдат предмет на независима и безпри страстна процедура за алтернативно разрешаване на спорове:

а) спорове с действителен или потенциален доставчик на онлайн услуги във връзка с прилагането на членове 16, 25, 26 и 27;

б) спорове с един или повече носители на авторски права във връзка с прилагането на членове 25, 26, 27, 28, 29, 30 и 31;

в) спорове с друга организация за колективно управление на авторски права във връзка с прилагането на членове 25, 26, 27, 28, 29 и 30.

Член 35

Разрешаване на спорове

1. Държавите-членки гарантират, че споровете между органи зациите за колективно управление на авторски права, свързани в частност със съществуващи и предлагани условия за лицензиране или нарушаване на договор, могат да се разглеждат от съд или, по целесъобразност, друг независим и безпристрастен орган за разрешаване на спорове, когато този орган има експертен опит в областта на правото на интелектуална собственост.

2. Членове 33 и 34 и параграф 1 от настоящия член не засягат правото на страните да отстояват и да защитават правата си чрез предявяване на иск в съда.

Член 36

Спазване

1. Държавите-членки гарантират, че компетентните органи, определени да извършват тази функция, наблюдават спазването на разпоредбите на националното законодателство, приети и приложени съгласно предвидените в настоящата директива изисквания, от страна на организациите за колективно управление на авторски права, установени на тяхната територия.

2. Държавите-членки гарантират, че са създадени процедури, позволяващи на членовете на организациите за колективно

управление на авторски права, носителите на авторски права, ползвателите, организациите за колективно управление на авторски права и други заинтересовани страни да уведомяват компетентните органи, определени за тази цел, във връзка с дейностите или обстоятелствата, които според тях представляват нарушение на разпоредбите на националното право, приети съобразно изискванията, посочени в настоящата директива.

3. Държавите-членки гарантират, че компетентните органи, определени за тази цел, имат правомощия да налагат подходящи санкции или да предприемат подходящи мерки при неспазване на разпоредбите на националното право, приети в изпълнение на настоящата директива. Наказанията и мерките са ефективни, пропорционални и възпиращи.

Държавите-членки уведомяват Комисията за компетентните органи, посочени в настоящия член и в членове 37 и 38 до 10 април 2016 г. Комисията публикува получената в тази връзка информация.

Член 37

Обмен на информация между компетентните органи

1. С цел улесняване на наблюдението на прилагането на настоящата директива, всяка държава-членка трябва да гарантира, че дадено искане за информация, получена от компетентен орган от друга държава-членка, определен за тази цел, по въпроси, свързани с прилагането на настоящата директива, в частност, що се отнася до дейността на органи зациите за колективно управление, установени на територията на държавата-членка, до която е отправено искането, получава, без неоправдано забавяне, отговор от компетентен орган, определен за тази цел, при условие че искането е надлежно обоснована.

2. Когато компетентен орган счита, че организация за колективно управление, установена в друга държава-членка, но действаща в рамките на неговата територия, може да не изпълнява разпоредбите на националното законодателство на държавата-членка, в която е установена съответната организация и което е прието в съответствие с изискванията на настоящата директива, той може да предостави цялата необходима информация на компетентния орган на държавата-членка, в която е установена организацията за колективно управление, придружавана, където е целесъобразно, от искане към този орган да предприеме необходимите действия в рамките на неговите правомощия. Компетентният орган, до който е отправено искането, предоставя мотивиран отговор в срок от три месеца.

3. Въпросите, посочени в параграф 2, могат да бъдат отнесени от компетентния орган, отправил такова искане, до експертната група, създадена съгласно член 41.

Член 38

Сътрудничество за развитието на многотериториално лицензиране

1. Комисията насърчава редовния обмен на информация между компетентните органи, определени за тази цел, в държавите-членки и между тези органи и Комисията относно състоянието и развитието на многотериториалното лицензиране.

BGL 84/94 Официален вестник на Европейския съюз 20.3.2014 г.

2. Комисията провежда редовни консултации с представители на носителите на авторски права, на организациите за колективно управление на авторски права, на ползвателите, на потребителите и на други заинтересовани страни за техния опит по прилагането на разпоредбите на дял III от настоящата директива. Комисията предоставя на компетентните органи цялата относима информация, която произтича от тези консул тации, в рамката на обмен на информация, посочена в параграф 1.

3. Държавите-членки гарантират, че до 10 октомври 2017 г. техните компетентни органи представят на Комисията доклад относно състоянието и развитието на многотериториалното лицензиране на тяхна територия. Докладът включва инфор мация, по-специално, за наличността на многотериториални лицензи в засегнатата държава-членка и за спазването от органи зациите за колективно управление на авторски права на разпоредбите на националното право, приети при изпълнението на дял III от настоящата директива, заедно с оценката на развитието на многотериториалното лицензиране на онлайн правата върху музикални произведения от ползватели, потребители, носители на авторски права и други заинтересовани страни.

4. Въз основа на получените доклади по параграф 3, както и на информация, събрана по силата на параграфи 1 и 2, Комисията оценява прилагането на дял III от настоящата директива. При необходимост и където е целесъобразно въз основа на специален доклад, тя разглежда по-нататъшни стъпки за отстраняване на проблеми, ако има такива. Оценката обхваща, по-специално, следното:

а) броя на организациите за колективно управление на авторски права, които отговарят на изискванията в дял III;

б) прилагането на членове 29 и 30, включително броя на споразуменията за представителство, сключени от органи зациите за колективно управление съобразно тези членове;

в) дела на репертоара в държавите-членки, който е достъпен за лицензиране на многотериториална основа.

ДЯЛ V

ОТЧЕТИ И ЗАКЛЮЧИТЕЛНИ РАЗПОРЕДБИ

Член 39

Уведомяване на организациите за колективно управление на авторски права

До 10 април 2016 г. държавите-членки предоставят на Коми сията, въз основа на информацията, с която разполагат, списък на организациите за колективно управление на авторски права, установени на тяхната територия.

Държавите-членки съобщават за всички евентуални промени в този списък на Комисията без неоправдано забавяне.

Комисията публикува тази информация и я поддържа актуална.

Член 40

Докладване

До 10 април 2021 г. Комисията оценява прилагането на настоящата директива и представя доклад пред Европейския

парламент и пред Съвета относно прилагането на настоящата директива. Този доклад включва оценка на въздействието на настоящата директива върху развитието на трансгранични услуги, както и върху културното многообразие, отношенията между организациите за колективно управление на авторски права и ползвателите, както и начина, по който действат в рамките на Съюза организации за колективно управление на авторски права, които са установени извън него, и, ако е необ ходимо, относно нуждата от преразглеждане. Ако е уместно, докладът на Комисията се придружава от законодателно пред ложение.

Член 41

Експертна група

С настоящото се създава експертна група. Тя се състои от пред ставители на компетентните органи на държавите-членки. Експертната група се председателства от представител на Комисията и заседава или по инициатива на председателя, или по искане на делегацията на държава-членка. Задачите на групата са:

а) да проучва въздействието на транспонирането на настоящата директива върху функционирането на организациите за колективно управление и независимите управленски органи в рамките на вътрешния пазар, както и да посочва труд ностите;

б) да организира консултации по всички въпроси, произтичащи от прилагането на настоящата директива;

в) да улеснява обмена на информация относно релевантните развития в областта на законодателството и съдебната практика, както и релевантни икономически, социални, културни и технологични развития, особено свързани с диги талния пазар на произведения и други обекти.

Член 42

Защита на личните данни

Обработката на лични данни в рамките на настоящата директива се извършва в съответствие с Директива 95/46/ЕО.

Член 43

Транспониране

1. Държавите-членки въвеждат в сила законовите, подзако новите и административните разпоредби, необходими за постигане на съответствие с настоящата директива, не по-късно от 10 април 2016 г. Те незабавно съобщават за това на Коми сията.

Когато държавите-членки приемат тези мерки, в тях се съдържа позоваване на настоящата директива или то се извършва при официалното им публикуване. Условията и редът на позоваване се определят от държавите-членки.

2. Държавите-членки съобщават на Комисията текста на основните мерки от националното законодателство, които те приемат в областта, уредена с настоящата директива.

BG20.3.2014 г. Официален вестник на Европейския съюз L 84/95

Член 44

Влизане в сила

Настоящата директива влиза в сила на двадесетия ден след публикуването ѝ в Официален вестник на Европейския съюз.

Член 45

Адресати

Адресати на настоящата директива са държавите-членки.

Съставено в Страсбург на 26 февруари 2014 година.

За Европейския парламент Председател M. SCHULZ

За Съвета Председател

D. KOURKOULAS

BGL 84/96 Официален вестник на Европейския съюз 20.3.2014 г.

ПРИЛОЖЕНИЕ

1. Информация, която се предоставя в годишните доклади за прозрачността, посочени в член 22, параграф 2:

а) финансови отчети, включващи баланс или отчет на активите и пасивите, отчет за приходите и разходите за финан совата година и отчет за паричните потоци;

б) отчет за дейността през финансовата година;

в) информация относно отказите за предоставяне на лиценз съобразно член 16, параграф 3;

г) описание на правната и ръководната структура на организацията за колективно управление на авторски права;

д) информация за всички дружества, които са притежавани или контролирани пряко или косвено, изцяло или отчасти, от организация за колективно управление;

е) информация относно общата сума на възнагражденията, изплатени на лицата по член 9, параграф 3 и член 10 през предходната година, и относно други предоставени им облаги;

ж) финансовата информация, посочена в точка 2 от настоящото приложение;

з) специален доклад за ползването на суми, удържани за социални, културни и образователни услуги, съдържащ информацията, посочена в точка 3 от настоящото приложение.

2. Финансова информация, която се предоставя в годишния доклад за прозрачността:

а) финансова информация за приходите от управление на авторски права, по категории управлявани права и по вид използване (напр. радио- и телевизионно излъчване, онлайн използване, публично изпълнение), включително инфор мацията относно приходите от инвестиране на приходи от управление на авторски права и използването на такива приходи (независимо от това дали са разпределяни сред носителите на авторски права или други организации за колективно управление на авторски права, или са използвани по друг начин);

б) финансова информация за разходите за управленски услуги на авторски права и други услуги, предоставяни от организацията за колективно управление на авторски права на носителите на авторски права, с подробно описание, включващо най-малко следните елементи:

i) всички текущи и финансови разходи, с разбивка по категории управлявани права и, в случаите, в които разходите са косвени и не могат да се начислят към една или повече категории авторски права, обяснение на методиката за разпределяне на такива косвени разходи;

ii) текущи и финансови разходи, с разбивка по категории управлявани права, и, в случаите, в които разходите са косвени и не могат да се начислят към една или повече категории авторски права, обяснение на метода, който е използван за разпределяне на такива косвени разходи, само по отношение на управлението на права, включително таксите за управление, приспаднати от или компенсирани от приходите от управление на авторски права, или всеки доход, произтичащ от инвестиране на приходите от управление на правата, в съответствие с член 11, параграф 4 и член 12, параграфи 1, 2 и 3;

iii) текущи и финансови разходи, по отношение на услугите, различни от услуги за управление на права, но включително социални, културни и образователни услуги;

iv) ресурси, използвани за покриване на разходите;

v) удръжки от приходите от управление на авторски права, с разбивка по категории управлявани права и по вид използване, както и цел на удръжките, като например разходи, свързани с управлението на права или със социални, културни или образователни услуги;

vi) процентът на разходите, свързани с управлението на авторски права и с други услуги, предоставяни от органи зацията за колективно управление на носителите на авторски права, спрямо приходите от управление на авторски права за съответната финансова година, по категории управлявани права, като в случаите, в които разходите са косвени и не могат да се причислят към една или повече категории права, обяснение на метода, който е използван за разпределяне на такива косвени разходи;

в) финансова информация за суми, дължими на носителите на авторски права, с подробно описание най-малко на следните елементи:

i) общата сума, отнесена към носителите на авторски права, с разбивка по категории управлявани права и вид използване;

ii) общата сума, изплатена на носителите на авторски права, с разбивка по категории управлявани права и вид използване;

iii) честотата на плащанията, с разбивка по категории управлявани права и вид използване;

BG20.3.2014 г. Официален вестник на Европейския съюз L 84/97

iv) обща събрана, но не отнесена към носителите на авторски права сума, с разбивка по категории управлявани права и вид използване, с посочване на финансовата година, през която тези суми са били събрани;

v) обща отнесена към, но все още неразпределена на носителите на авторски права сума, с разбивка по категории управлявани права и вид използване, с посочване на финансовата година, през която тези суми са били събрани;

vi) когато дадена организация за колективно управление на авторски права не е извършила разпределението и плащанията в рамките на сроковете, определени в член 13, параграф 1, причините за закъснението;

vii) общия размер на суми, които не могат да се разпределят, заедно с обяснение за използването на тези суми;

г) информация за връзките с други организации за колективно управление на авторски права с описание най-малко на следните елементи:

i) суми, получени от други организации за колективно управление на авторски права и суми, платени на други организации за колективно управление на авторски права, с разбивка по категории управлявани права, по вид използване и по организации за колективно управление на авторски права;

ii) такси за управлението и други удръжки от приходите от управление на права, дължими на други организации за колективно управление на авторски права, с разбивка по категории управлявани права, по вид на използването и по организации за колективно управление на авторски права;

iii) такси за управлението и други удръжки от сумите, изплатени от други организации за колективно управление на авторски права, с разбивка по категории управлявани права и по организации за колективно управление на авторски права;

iv) суми, разпределени пряко на носители на авторски права с произход от други организации за колективно управление на авторски права, с разбивка по категории управлявани права и по организации за колективно управление на авторски права.

3. Информация, която се предоставя в специалния доклад, посочен в член 22, параграф 3:

а) сумите, удържани за социални, културни и образователни услуги през финансовата година, с разбивка по вид на целта и за всеки вид цел с разбивка по категории управлявани права и по вид използване;

б) обяснение на използването на тези суми, с разбивка по видове цели, включително разходите за управление на суми, удържани за финансиране на социални, културни и образователни услуги, и отделните суми, използвани за социални, културни и образователни услуги.

BGL 84/98 Официален вестник на Европейския съюз 20.3.2014 г.

下载PDF open_in_new

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhuText s významem pro EHP

SMĚRNICE

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/26/EU

ze dne 26. února 2014

o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 50 odst. 1, a čl. 53 odst. 1 a článek 62 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parla mentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociál ního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice Unie, které byly přijaty v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, poskytují již nyní nosi telům práv vysokou úroveň ochrany a nabízejí rámec, v němž může být využíván obsah chráněný těmito právy. Tyto směrnice přispívají k rozvoji a udržování tvořivosti. Na vnitřním trhu, kde nedochází k narušování hospo dářské soutěže, podporuje ochrana inovací a duševní tvorby rovněž investice do inovačních služeb a produktů.

(2) Pro šíření obsahu, který je chráněn autorskými právy a právy s nimi souvisejícími, včetně knih, audiovizuální produkce a hudebních nahrávek, a související služby je třeba od různých nositelů autorských práv a souvisejících práv, jako jsou autoři, výkonní umělci, producenti

a vydavatelé, obdržet licence k právům. Nositel práv si v souladu s právními předpisy Unie a s mezinárodními závazky Unie a jejích členských států běžně volí mezi individuální nebo kolektivní správou svých práv, pokud členské státy nestanoví jinak. Správa autorských práv a práv s nimi souvisejícími zahrnuje udělování licencí uživatelům a provádění auditu u nich, sledování užití práv, prosazování autorského práva a práv s ním souvi sejících, vybírání příjmů z výkonu práv pocházejících z využívání práv a rozdělení částek příslušejících nosi telům práv. Organizace kolektivní správy umožňují nosi telům práv, aby získali odměnu za užití práv, která by sami nemohli kontrolovat nebo prosazovat, a to i na zahraničních trzích.

(3) Podle článku 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má Unie v rámci své činnosti zohledňovat kulturní rozmanitost, přispívat k rozkvětu kultur členských států a respektovat přitom jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňovat společné kulturní dědictví. Organizace kolektivní správy hrají jako propagátoři rozmanitosti kulturních projevů důležitou úlohu, v rámci které umož ňují přístup nejmenšímu a méně rozšířenému repertoáru na trh a poskytují sociální, kulturní a vzdělávací služby ve prospěch svých nositelů práv a ve prospěch veřejnosti a kterou by měly plnit i nadále.

(4) Organizace kolektivní správy, které se usadí v Unii, by měly mít možnost při zastupování nositelů práv, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni v jiných členských státech, nebo při udělování licencí uživatelům, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni v jiných členských státech, využívat svobod, jež poskytují Smlouvy.

(5) Existují významné rozdíly ve vnitrostátních pravidlech upravujících fungování organizací kolektivní správy, zejména pokud jde o jejich transparentnost a odpověd nost vůči svým členům a nositelům práv. To vedlo v řadě případů k problémům při výkonu práv, zejména v případě zahraničních nositelů práv, a k nekvalitní finanční správě vybraných příjmů. Problémy s fungováním organizací kolektivní správy vedou k neefektivnímu využívání autor ských práv a práv s nimi souvisejících na vnitřním trhu na úkor členů těchto organizací, nositelů práv a uživatelů.

CSL 84/72 Úřední věstník Evropské unie 20.3.2014

(1) Úř. věst. C 44, 15.2.2013, s. 104. (2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. února 2014 (dosud nezve

řejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. února 2014.

(6) Již v doporučení Komise 2005/737/ES (1) se zjistilo, že je zapotřebí zlepšit fungování organizací kolektivní správy. V tomto doporučení je uvedena celá řada zásad, jako je svoboda nositelů práv vybrat si svou organizaci kolek tivní správy, rovné zacházení s kategoriemi nositelů práv a spravedlivé rozdělení licenčních odměn. Doporučení rovněž vyzývá organizace kolektivní správy, aby uživa telům poskytly před jednáním s nimi dostatečné infor mace o sazbách a repertoáru. Obsahuje také doporučení týkající se odpovědnosti, zastoupení nositelů práv v rozhodovacích orgánech organizací kolektivní správy a řešení sporů. Doporučení však nebylo zohledněno všemi stejnou měrou.

(7) V zájmu zajištění rovnocenných záruk v celé Unii vyžaduje ochrana zájmů členů organizací kolektivní správy, nositelů práv a třetích stran, aby byly právní předpisy členských států týkající se správy autorských práv a udělování licencí pro více území k právům k hudebním dílům online koordinovány. Právním základem by pro tuto směrnici tedy měl být čl. 50 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(8) Cílem této směrnice je koordinace vnitrostátních před pisů týkajících se přístupu k činnosti organizací kolek tivní správy v oblasti správy autorských práv a práv s nimi souvisejících, způsobu jejich správy a jejich dozor čího rámce, a proto by za právní základ měla mít rovněž čl. 53 odst. 1Smlouvy o fungování EU. Protože se kromě toho jedná o odvětví nabízející služby v celé Unii, měla by tato směrnice mít za právní základ článek 62 Smlouvy o fungování EU.

(9) Cílem této směrnice je stanovit požadavky, které by se vztahovaly na organizace kolektivní správy, aby byla zajištěna vysoká úroveň správy, finančního řízení, trans parentnosti a podávání zpráv. To by však nemělo člen ským státům bránit v tom, aby v případě organizací kolektivní správy usazených na jejich území zachovaly nebo zavedly přísnější normy, než jsou normy stanovené v hlavě II této směrnice, pokud jsou tyto přísnější normy v souladu s právními předpisy Unie.

(10) Žádné ustanovení této směrnice by nemělo členskému státu bránit v tom, aby na organizace kolektivní správy usazené mimo Unii, které však působí v daném členském státě, uplatňoval stejná nebo obdobná ustanovení.

(11) Žádné ustanovení této směrnice by nemělo organizacím kolektivní správy bránit v tom, aby v souladu s pravidly hospodářské soutěže stanovenými články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU uzavíraly v oblasti správy práv smlouvy o zastupování s dalšími organizacemi kolektivní správy s cílem usnadnit, zlepšit a zjednodušit postupy pro udělování licencí uživatelům, a to i pro účely jediné fakturace, za rovných, nediskriminačních a transparentních podmínek a nabízet licence pro více území také v jiných oblastech, než jsou uvedeny v hlavě III této směrnice.

(12) Přestože se tato směrnice vztahuje na všechny organizace kolektivní správy s výjimkou hlavy III, která se vztahují pouze na organizace kolektivní správy, jež spravují autorská práva k užití hudebních děl online pro více území, není v rozporu s opatřeními týkajícími se správy práv v členských státech, jako je individuální správa práv, rozšířená působnost smlouvy mezi zastupující organizací kolektivní správy a uživatelem, tj. rozšířené kolektivní licence, povinná kolektivní správa, právní domněnky zastoupení a převod práv na organizaci kolektivní správy.

(13) Tato směrnice se nedotýká možnosti členských států stanovit na základě zákona, správního předpisu nebo jakéhokoli jiného specifického mechanismu spravedlivou odměnu za výjimky nebo omezení práva na rozmnožo vání podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES (2) a odměnu vyplácenou nositelům práv za výjimky z výlučného práva, pokud jde o veřejné půjčování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES (3) vztahujících se na jejich území, a také podmínky platné pro jejich výběr.

(14) Tato směrnice nevyžaduje, aby měly organizace kolek tivní správy určitou právní formu. V praxi působí tyto organizace na základě nejrůznějších právních forem, jako jsou sdružení, družstva nebo společnosti s ručením omezeným, které ovládají nebo vlastní nositelé autor ských práv a práv s nimi souvisejících, nebo subjekty, které tyto nositele práv zastupují. V některých výjimeč ných případech však není kvůli právní formě organizace kolektivní správy prvek vlastnictví nebo ovládání příto men. To se týká například nadací, které nemají členy. Ustanovení této směrnice by se však měla vztahovat i na tyto organizace. Stejně tak by měly členské státy

CS20.3.2014 Úřední věstník Evropské unie L 84/73

(1) Doporučení Komise 2005/737/ES ze dne 18. května 2005 o kolek tivní přeshraniční správě autorského práva a práv s ním souvisejících pro zákonné on-line hudební služby (Úř. věst. L 276, 21.10.2005, s. 54).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci některých aspektů autorských a souvisejících práv v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 28).

přijmout vhodná opatření, která by zabránila obcházení povinností podle této směrnice na základě určité zvolené právní formy. Je třeba mít na paměti, že subjekty zastu pující nositele práv, které jsou členy organizací kolektivní správy práv, mohou být jinou organizací kolektivní správy práv, sdružením nositelů práv, svazem nebo jinou organizací

(15) Nositelé práv by měli mít možnost pověřit správou svých práv nezávislé správce práv. Tito nezávislí správci práv jsou komerčními subjekty, které se od organizací kolek tivní správy liší mimo jiné tím, že je nevlastní ani neovlá dají nositelé práv. Pokud však tito nezávislí správci práv provozují stejnou činnost jako organizace kolektivní správy, měli by mít povinnost poskytovat nositelům práv, které zastupují, organizacím kolektivní správy, uživatelům a veřejnosti určité informace.

(16) Producenti audiovizuálních děl a hudebních nahrávek a vysílací organizace poskytují na svá práva licence, v některých případech i na práva, která na ně převedli například výkonní umělci, na základě individuálně sjed naných dohod, a jednají ve svém vlastním zájmu. Vydavatelé knih a novin a hudební vydavatelství udělují licence k právům, která na ně byla převedena, na základě individuálně sjednaných dohod a jednají ve svém vlastním zájmu. Proto nelze producenty audiovizuálních děl a hudebních nahrávek, vysílací organizace ani vydava tele považovat za „nezávislé správce práv“. Kromě toho nelze za „nezávislé správce práv“ považovat ani manažery a agenty autorů a výkonných umělců, kteří jednají jako zprostředkovatelé a zastupují nositele práv v jejich vztahu k organizacím kolektivní správy, jelikož nespravují tato práva ve smyslu stanovování sazeb, udělování licencí nebo vybírání peněz od uživatelů.

(17) Organizace kolektivní správy by měly mít možnost zadat některé své činnosti, jako je vystavování faktur uživa telům a rozdělování částek příslušejících nositelům práv, dceřiným společnostem či jiným subjektům, které ovládají. V těchto případech by se ustanovení této směr nice, která by se použila, pokud by příslušnou činnost vykonávala přímo organizace kolektivní správy, měla použít na činnost těchto dceřiných společností či jiných subjektů.

(18) V zájmu zajištění toho, aby nositelé autorských práv a práv s nimi souvisejících mohli využívat veškerých výhod vnitřního trhu, jsou-li jejich práva spravována kolektivně, a aby jejich svoboda vykonávat svá práva nebyla nepřiměřeně dotčena, je nezbytné zajistit, aby stanovy organizací kolektivní správy obsahovaly vhodné záruky. Kromě toho by organizace kolektivní správy neměly při poskytování svých správních služeb přímo ani nepřímo diskriminovat nositele práv na základě jejich státní příslušnosti, místa bydliště nebo místa usazení.

(19) S ohledem na svobody zakotvené ve Smlouvě o fungo vání EU by kolektivní správa autorských práv a práv s nimi souvisejících měla zahrnovat možnost nositele práv svobodně si vybrat organizaci kolektivní správy pro správu svých práv, ať už se jedná o práva týkající se sdělení díla veřejnosti nebo o práva na rozmnožování díla či o kategorie práv týkající se formy využívání děl, jako je vysílání, divadelní představení nebo rozmnožení díla za účelem jeho distribuce prostřednictvím internetu, a to za předpokladu, že organizace kolektivní správy, kterou si nositel práv vybere, tato práva nebo kategorie práv již spravuje.

Práva, kategorie práv či druhy děl a další předměty ochrany, které jsou spravovány danou organizací kolek tivní správy, by měly být stanoveny valným shromáž děním členů této organizace, pokud již nejsou stanoveny v jejích stanovách nebo v právních předpisech. Je důle žité, aby práva a kategorie práv byly stanoveny takovým způsobem, který by zajistil rovnováhu mezi svobodou nositelů práv nakládat se svými díly a dalšími předměty ochrany a možností dané organizace účinně spravovat práva při současném zohlednění zejména kategorie práv spravovaných organizací a tvůrčího odvětví, v němž organizace provozuje svou činnost. S řádným přihléd nutím k této rovnováze by nositelé práv měli mít možnost organizaci kolektivní správy snadno odejmout svá práva nebo kategorie práv a spravovat je individuálně nebo svěřit či převést správu všech práv nebo jejich části na jinou organizaci kolektivní správy nebo jiný subjekt bez ohledu na členský stát státní příslušnosti, bydliště nebo usazení organizace kolektivní správy, jiného subjektu či nositele práv. Pokud v souladu s právními předpisy Unie a mezinárodními závazky Unie a jejích členských států zavedl členský stát povinnou kolektivní správu práv, je možnost volby v případě nositele práv omezena na jiné organizace kolektivní správy.

Tuto flexibilitu, pokud jde o správu různých druhů děl a jiných předmětů ochrany, by organizace kolektivní správy, které spravují různé druhy děl a jiné předměty ochrany, jako jsou literární, hudební nebo fotografická díla, měly nositelům práv rovněž umožnit. Pokud jde o nekomerční užití děl, měly by členské státy stanovit, že organizace kolektivní správy mají přijmout nezbytné kroky, aby zajistily, že jejich nositelé práv budou mít právo udělovat licence k tomuto užití děl. Mezi tyto kroky by mělo patřit mimo jiné rozhodnutí organizace kolektivní správy týkající se podmínek, za nichž lze toto právo vykonávat, jakož i poskytování informací členům dané organizace o uvedených podmínkách. Organizace kolektivní správy by měly informovat nositele práv o této možnosti a umožnit jim vykonávat práva, která se pojí s těmito možnostmi, co nejjednodušším způso bem. Nositelé práv, kteří již pověřili organizace kolektivní správy správou svých práv, mohou být informováni prostřednictvím internetových stránek dané organizace. Požadavek uvedený v pověření týkající se souhlasu nosi tele práv se správou každého jednotlivého práva, kate gorie práv nebo druhu děl a jiných předmětů ochrany by

CSL 84/74 Úřední věstník Evropské unie 20.3.2014

neměl nositelům práv bránit v přijímání navrhovaných dalších změn tohoto pověření na základě tichého souhlasu v souladu s ustanoveními právních předpisů členských států. Tato směrnice nijak nebrání smluvním ujednáním, podle nichž by ukončení nebo odnětí práv nositeli práv mělo okamžitý dopad na licence udělené před ukončením nebo odnětím práv, ani na smluvní ujednání, podle nichž by to na tyto licence po určitou dobu po ukončení nebo odnětí práv vliv nemělo. Tato ujednání by však neměla být překážkou řádného uplat ňování této směrnice. Touto směrnicí by neměla být dotčena možnost nositelů práv spravovat si svá práva individuálně, i pro nekomerční účely.

(20) Členství v organizacích kolektivní správy by mělo být založeno na objektivních, transparentních a nediskrimi načních kritériích, i pokud jde o vydavatele, kteří mají na základě smlouvy o využívání práv nárok na podíl z příjmu z práv spravovaných organizacemi kolektivní správy a na výběr tohoto příjmu od organizací kolektivní správy. Tato kritéria by neměla organizacím kolektivní správy ukládat povinnost přijímat za členy subjekty, v jejichž případě jde správa práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany nad rámec činnosti těchto organizací. Záznamy organizací kolektivní správy práv by měly umožňovat zjištění a dohledání jejích členů a nositelů práv, jejichž práva organizace zastupuje na základě pověření těchto nositelů.

(21) S cílem chránit nositele práv, jejichž práva zastupuje organizace kolektivní správy přímo, kteří však nesplňují požadavky na členství, je vhodné požadovat, aby se některá ustanovení této směrnice vztahující se na členy těchto organizací vztahovala i na tyto nositele práv. Členské státy by měly mít také možnost těmto nositelům práv udělit právo účastnit se rozhodování v rámci orga nizace kolektivní správy.

(22) Organizace kolektivní správy by měly jednat v nejlepším kolektivním zájmu nositelů práv, které zastupují. Je proto

důležité stanovit systémy, které členům organizací kolek tivní správy umožní vykonávat svá členská práva prostřednictvím účasti v rozhodovacím procesu organi zace. Některé organizace kolektivní správy mají různé kategorie členů, kteří mohou zastupovat různé druhy nositelů práv, jako jsou producenti a výkonní umělci. Zastoupení těchto různých kategorií členů v rozhodo vacím procesu by mělo být spravedlivé a vyvážené. Účin nost pravidel týkajících se valného shromáždění členů organizací kolektivní správy by byla oslabena, pokud by se nestanovilo, jakým způsobem má valné shromáž dění probíhat. Je tedy třeba zajistit, aby se valné shro máždění konalo pravidelně, nejméně jednou ročně, a aby se na něm přijímala nejvýznamnější rozhodnutí organi zace kolektivní správy.

(23) Všichni členové organizace kolektivní správy by měli mít možnost účastnit se valného shromáždění členů a hlasovat na něm. Na výkon těchto práv by se měla vztahovat pouze spravedlivá a přiměřená omezení. V některých výjimečných případech jsou organizace kolektivní správy zřízeny v právní formě nadace, tudíž nemají žádné členy. V takovýchto případech by pravo moci valného shromáždění členů měl vykonávat subjekt, jemuž byla svěřena dozorčí funkce. Pokud mají organi zace kolektivní správy jako své členy subjekty zastupující nositele práv, jako tomu může být v případě, kdy je organizace kolektivní správy společností s ručením omezeným a jejími členy jsou sdružení nositelů práv, měly by mít členské státy možnost stanovit, že veškeré pravomoci valného shromáždění členů nebo jejich část má vykonávat shromáždění těchto nositelů práv. Valné shromáždění členů by mělo mít alespoň pravomoc stanovit rámec pro činnosti v oblasti správy, především pokud jde o využití příjmů z výkonů práv ze strany organizace kolektivní správy. To by však nemělo mít vliv na možnost členských států stanovit přísnější pravidla například pro investice, fúze nebo využívání půjček, včetně zákazu každé takovéto transakce. Organi zace kolektivní správy by měly podporovat aktivní účast svých členů na valném shromáždění. Výkon hlasovacích práv by měl být usnadněn v případě členů, kteří jsou přítomni na valném shromáždění, a také v případě členů, kteří přítomni nejsou. Kromě možnosti výkonu svých práv elektronickou formou by členům mělo být umož něno účastnit se valného shromáždění a hlasovat na něm prostřednictvím zmocněné osoby. Hlasování prostřednic tvím zmocněné osoby by mělo být v případě střetu zájmů omezeno. Zároveň by členské státy měly stanovit omezení týkající se zmocněné osoby, pouze pokud to nebrání řádné a účinné účasti členů v rozhodovacím procesu. Jmenování zmocněných osob přispívá zejména k vhodnému a účinnému zapojení členů do rozhodova cího procesu a umožňuje nositelům práv skutečně se rozhodnout pro organizaci kolektivní správy podle své volby nehledě na členský stát, v němž je daná organizace usazena.

CS20.3.2014 Úřední věstník Evropské unie L 84/75

(24) Členům by mělo být umožněno podílet se na soustavném sledování správy organizací kolektivní správy. Za tímto účelem by tyto organizace měly mít dozorčí funkci vhodnou pro jejich organizační strukturu a měly by umožnit členům zastoupení v orgánu, který tuto funkci vykonává. V závislosti na organizační struk tuře organizace kolektivní správy může dozorčí funkci vykonávat samostatný subjekt, jako je například dozorčí orgán, nebo někteří či všichni členové vedení, kteří neřídí činnost organizace kolektivní správy. Požadavek na spra vedlivé a vyvážené zastoupení členů by neměl bránit organizacím kolektivní správy, aby do subjektu vykoná vajícího dozorčí funkci volily třetí strany, včetně osob s příslušnými odbornými zkušenostmi, a nositele práv, kteří nesplňují požadavky pro členství nebo nejsou přímo zastoupeni danou organizací, ale prostřednictvím subjektu, který je členem organizace kolektivní správy.

(25) Z důvodů řádné správy musí být vedení organizace kolektivní správy nezávislé. Vedoucí pracovníci, ať už se jedná o volené členy vedení nebo o osoby najaté nebo zaměstnané danou organizací na základě smlouvy, by měli kolektivnímu správci předtím, než se ujmou dané funkce, a poté každoročně předkládat prohlášení, v němž uvedou případný střet mezi svými zájmy a zájmy nosi telů práv, kteří jsou zastoupeni organizací kolektivní správy. Toto každoroční prohlášení předkládají rovněž osoby vykonávající dozorčí funkci. Členské státy by měly mít možnost požadovat, aby organizace kolektivní správy tato prohlášení zveřejňovaly nebo je předkládaly orgánům veřejné správy.

(26) Organizace kolektivní správy vybírají, spravují a rozdělují příjmy z využívání práv, která jim byla nositeli práv svěřena. Tento příjem náleží především nositelům práv, kteří mohou mít přímý právní vztah s organizací, nebo mohou být zastoupeni prostřednictvím subjektu, který je členem organizace kolektivní správy, nebo prostřednic tvím dohody o zastupování. Je proto důležité, aby orga nizace kolektivní správy při výběru, správě a rozdělování těchto příjmů postupovaly s nejvyšší péčí. Přesné rozdě lování těchto příjmů je možné pouze v případě, že orga nizace kolektivní správy vede řádné záznamy o členství, licencích a užití děl a jiných předmětů ochrany. Nositelé práv a uživatelé by měli rovněž poskytovat příslušné údaje, které jsou zapotřebí z hlediska účinné kolektivní správy a které organizace kolektivní správy ověří.

(27) Vybrané částky příslušející nositelům práv by se měly na účtech zaznamenávat odděleně od veškerých jiných aktiv, které organizace vlastní. Aniž by byla dotčena možnost členských států stanovit přísnější předpisy týkající se investování, včetně zákazu investování příjmů z výkonu práv, pokud k těmto investicím dochází, měly by být

prováděny v souladu s obecnou strategií organizace kolektivní správy v oblasti investic a řízení rizik. V zájmu zachování vysoké úrovně ochrany práv nositelů práv a zajištění, že se každý příjem, který lze získat z využívání těchto práv, připíše v jejich prospěch, by se investice provedené a držené organizací kolektivní správy měly spravovat v souladu s kritérii, která by od dané organizace vyžadovala, aby jednala obezřetně, a zároveň by jí umožňovala, aby se rozhodla pro tu nejbezpečnější a nejúčinnější investiční politiku. Tím by se organizaci kolektivní správy mělo umožnit, aby zvolila takové rozvržení aktiv, které přesně vyhovuje povaze investova ných příjmů z výkonu práv a době trvání jejich vystavení riziku a nepřiměřeně neohrozí příjmy z práv, jež nosi telům práv dluží.

(28) Jelikož mají nositelé práv nárok na odměnu za využívání svých práv, je důležité, aby úhrada nákladů na správu práv nepřesáhla odůvodněné náklady na správu práv a aby o všech jiných srážkách, než je úhrada nákladů na správu práv, například o srážkách pro sociální, kulturní a vzdělávací účely, rozhodovali všichni členové organizace kolektivní správy. Organizace kolektivní správy by měly být vůči nositelům práv transparentní, pokud jde o pravidla, jimiž se takové srážky řídí. Stejné požadavky by se měly vztahovat na veškerá rozhodnutí týkající se kolektivního rozdělení příjmů z výkonu práv například pro účely stipendií. Žádný nositel práv by neměl být v přístupu k sociálním, kulturním nebo vzdě lávacím službám financovaným prostřednictvím těchto srážek diskriminován. Tato směrnice by neměla ovlivnit srážky podle vnitrostátního práva, jako jsou srážky na poskytování sociálních služeb ze strany organizací kolek tivní správy nositelům práv, v žádném z aspektů, které nejsou touto směrnicí upraveny, pokud jsou tyto srážky v souladu s právními předpisy Unie.

(29) Rozdělení a vyplácení částek příslušejících jednotlivým nositelům práv, případně kategoriím nositelů práv, by mělo probíhat včas a v souladu s obecnou politikou rozdělování dotčené organizace kolektivní správy, a to i pokud jej provádí jiný subjekt zastupující nositele práv. Zpožděné rozdělení a vyplácení částek příslušejících nositelům práv je odůvodněné pouze v případě objektiv ních důvodů, nad nimiž organizace kolektivní správy nemá kontrolu. Proto případ, kdy se čeká na splatnost investovaných příjmů z výkonu práv, by neměl být oprávněným důvodem pro takové zpoždění. Rozhodo vání o předpisech, které by zajistily včasné rozdělování příjmů a účinné vyhledávání a zjišťování nositelů práv v případech, kdy nastanou tyto objektivní důvody, by mělo být ponecháno na členských státech. V zájmu zajiš tění náležitého a účinného rozdělování částek příslušejí cích nositelům práv je nezbytné požadovat, aby organi zace kolektivní správy přijaly s náležitou péčí a v dobré víře přiměřená opatření ke zjištění a dohledání přísluš ných nositelů práv, aniž by byla omezena možnost, aby

CSL 84/76 Úřední věstník Evropské unie 20.3.2014

členské státy přijaly přísnější předpisy. Je také vhodné, pokud to umožňují právní předpisy daného členského státu, aby o využívání částek, které není možné rozdělit vzhledem k tomu, že nositele práv, kteří mají na tyto částky nárok, nelze zjistit či dohledat, rozhodovali členové organizací kolektivní správy.

(30) Organizace kolektivní správy by měly mít možnost spra vovat práva a vybírat příjmy z jejich využívání na základě smluv o zastupování s jinými organizacemi. V zájmu ochrany práv členů jiných organizací kolektivní správy by organizace kolektivní správy neměla rozlišovat mezi právy, která spravuje na základě smlouvy o zastupování, a právy, která spravuje přímo pro své nositele práv. Organizaci kolektivní správy by ani nemělo být umož něno, aby uplatňovala srážky na příjmy z výkonu práv vybírané jménem jiné organizace kolektivní správy jiné než je úhrada nákladů na správu práv, bez jejího výslov ného souhlasu. Je také vhodné požadovat, aby organizace kolektivní správy rozdělovaly příjmy a vyplácely částky jiným organizacím na základě smluv o zastupování nejpozději v okamžiku, kdy rozdělují příjmy a vyplácejí částky svým vlastním členům a nositelům práv (nečle nům), které zastupují. Kromě toho by organizace, která tyto platby získá, měla naopak okamžitě rozdělit částky příslušející nositelům práv, které zastupuje.

(31) Je obzvláště důležité, aby obchodní podmínky v oblasti udělování licencí byly spravedlivé a nediskriminační, aby se zajistilo, že uživatelé mohou získat licence k dílům a jiným předmětům ochrany, ke kterým zastupuje práva organizace kolektivní správy, a aby se zajistila příslušná odměna pro nositele práv. Organizace kolek tivní správy a uživatelé by proto měli vést jednání o udělování licencí v dobré víře a uplatňovat sazby, které by měly být stanoveny na základě objektivních a nediskriminačních kritérií. Je vhodné požadovat, aby licenční odměna, kterou stanovily organizace kolektivní správy, byly přiměřené mimo jiné ekonomické hodnotě využívání práv v daném kontextu. A konečně by organi zace kolektivní správy měly bez odkladu reagovat na žádosti uživatelů o licence.

(32) V digitálním prostředí jsou organizace kolektivní správy neustále nuceny poskytovat licence ke svému repertoáru pro zcela nové způsoby využívání a obchodní modely. V takových případech a za účelem co možná nejrychlej šího vybudování prostředí, které by vedlo k rozvoji těchto licencí, by organizace kolektivní správy měly mít nezbytnou míru pružnosti k tomu, aby co nejrychleji poskytovaly individualizované licence pro zcela nové

internetové služby bez rizika, že by podmínky těchto licencí mohly být použity jako precedens pro určení podmínek jiných licencí.

(33) Aby bylo zajištěno, že organizace kolektivní správy budou plnit povinnosti stanovené v této směrnici, měly by jim uživatelé poskytovat příslušné informace o využí vání práv, která daná organizace zastupuje. Tato povin nost by se neměla vztahovat na fyzické osoby, které jednají za účelem nesouvisejícím s jejich obchodem, živností, řemeslem nebo výkonem svobodného povolání, jež proto nespadají do definice uživatele stanovené v této směrnici. Informace požadované organizacemi kolektivní správy by se měly navíc omezovat na to, co je přiměřené, a co mají uživatelé k dispozici, aby mohly tyto organi zace plnit svou funkci, s přihlédnutím ke specifické situaci malých a středních podniků. Tato povinnost by mohla být součástí smlouvy mezi organizací kolektivní správy a uživatelem; takové zahrnutí však neomezuje zákonem stanovená práva členských států na informace. Lhůty, v nichž musejí uživatelé poskytnout tyto infor mace, by měly umožnit organizacím kolektivní správy dodržet lhůty stanovené k rozdělení vybraných částek nositelům práv. Touto směrnicí není dotčena možnost členských států, aby vyžadovaly od organizací kolektivní správy usazených na jejich území, aby vystavovaly společné faktury.

(34) K posílení důvěry nositelů práv, uživatelů i jiných orga nizací kolektivní správy v oblasti správy práv ze strany těchto organizací by měla každá organizace kolektivní správy dodržovat zvláštní požadavky týkající se trans parentnosti. Každá organizace kolektivní správy nebo její členové, jakožto subjekt odpovědný za přidělování nebo vyplácení částek příslušejících nositelům práv, by proto měli mít povinnost poskytovat alespoň jednou v roce jednotlivým nositelům práv určité informace, například o částkách, které jim byly přiděleny nebo vyplaceny, a o příslušných srážkách. Organizace kolek tivní správy by měly být rovněž povinny poskytnout jiným organizacím kolektivní správy, jejichž práva spra vují prostřednictvím smluv o zastupování, dostatečné informace, včetně finančních informací.

(35) Aby zajistila, že nositele práv, jiné organizace kolektivní správy a uživatelé budou mít přístup k informacím o rozsahu činnosti organizace kolektivní správy a o dílech či jiných předmětech ochrany, které zastupuje, měla by tato organizace poskytnout na náležitě odůvod něnou žádost tyto informace. Otázku, zda a nakolik by

CS20.3.2014 Úřední věstník Evropské unie L 84/77

mělo být možné požadovat za poskytnutí těchto služeb přiměřenou odměnu, by měly řešit předpisy členských států. Každá organizace kolektivní správy by měla zveřej ňovat také informace o své struktuře a o tom, jak vykonává svou činnost, zejména o svých stanovách a o obecné strategii týkající se úhrad na správu práv, srážek a sazeb.

(36) Aby nositelé práv byli schopni sledovat a srovnávat příslušnou výkonnost organizací kolektivní správy, měly by tyto organizace zveřejňovat výroční zprávu o trans parentnosti obsahující srovnatelné finanční informace po provedeném auditu, které se týkají jejich konkrétních činností. Organizace kolektivní správy by rovněž měly každoročně zveřejnit zvláštní zprávu o použití částky určené na sociální, kulturní a vzdělávací služby, která by byla součástí výroční zprávy o transparentnosti. Tato směrnice by neměla organizacím kolektivní správy bránit ve zveřejňování informací požadovaných výroční zprávou o transparentnosti v jediném dokumentu, který by byl například součástí každoročních finančních výkazů, nebo v samostatných zprávách.

(37) Poskytovatelé online hudebních služeb, kteří využívají hudební díla, například hudební služby, které spotřebi telům umožňují stahovat hudbu nebo ji poslouchat ve streamingovém režimu, jakož i další služby, které posky tují přístup k filmům nebo hrám, v nichž je hudba důle žitým prvkem, musí nejprve získat právo k užití těchto děl. Směrnice 2001/29/ES požaduje, aby byla pro každé z práv k využívání hudebních děl online získána licence. Z hlediska autorů jsou těmito právy výlučné právo na rozmnožování a výlučné právo na sdělování hudebních děl veřejnosti, které zahrnuje právo na zpřístupnění. Tato práva mohou spravovat sami jednotliví nositelé práv, jako jsou autoři nebo hudební vydavatelé, nebo organi zace kolektivní správy, které poskytují nositelům práv služby kolektivní správy práv. Autorská práva na rozmnožování a na sdělování veřejnosti mohou spra vovat různé organizace kolektivní správy. Kromě toho existují případy, kdy práva k témuž dílu vlastní několik nositelů práv a kdy tito nositelé případně zmocnili různé organizace kolektivní správy k udělování licencí k přísluš nému podílu práv k dílu. Každý uživatel, jenž chce poskytovat služby online, které spotřebitelům nabízejí široký výběr hudebních děl, musí získat práva k dílům od všech jednotlivých nositelů práv a organizací kolek tivní správy.

(38) Přestože Internet nezná hranic, trh s online hudebními službami je v Unii stále roztříštěný a jednotný digitální

trh dosud není plně dokončen. V mnohých případech prohloubila roztříštěnost evropského digitálního trhu s online hudebními službami složitost a náročnost kolek tivní správy práv v Evropě. Tato situace je v hlubokém rozporu s rychle narůstající poptávkou spotřebitelů po přístupu k digitálnímu obsahu a souvisejícím inovativním službám, včetně služeb přeshraničních.

(39) Doporučení 2005/737/ES podpořilo nové regulační prostředí, lépe přizpůsobené správě autorského práva a práv s ním souvisejících na úrovni Unie, pokud jde o poskytování zákonných online hudebních služeb. Doporučení uznalo, že v době využívání hudebních děl online potřebují komerční uživatelé licenční politiku, která by odpovídala všudypřítomnosti internetového prostředí a je použitelná na více územích. Doporučení však nedocílilo toho, aby se udělování licencí pro více území k právům k hudebním dílům online všeobecně rozšířilo ani aby se řešily specifické požadavky udělování licencí pro více území.

(40) V online hudebním odvětví, v němž normou zůstává kolektivní správa autorských práv na územní bázi, je nezbytné v rozšiřujícím se přeshraničním kontextu vytvořit předpoklady pro co nejúčinnější postupy udělo vání licencí organizacemi kolektivní správy. Je proto vhodné stanovit soubor pravidel stanovících základní podmínky pro poskytování licencí pro více území k autorským právům k užití hudebních děl online, včetně textů, organizacemi kolektivní správy. Stejná pravidla by měla platit pro udělování těchto licencí pro všechna hudební díla, včetně hudebních děl, která jsou součástí audiovizuálních děl. Tato pravidla by se však neměla vztahovat na služby online, které poskytují přístup pouze k hudebním dílům formou hudebnin. Ustanovení této směrnice by měla zajistit nezbytnou minimální kvalitu přeshraničních služeb poskytovaných organiza cemi kolektivní správy, zejména pokud jde o transparent nost zastoupeného repertoáru a přesnost finančních toků spojených s užitím práv. Měla by rovněž stanovit rámec pro usnadnění dobrovolného slučování hudebního reper toáru a práv, a snížit tak počet licencí, které uživatel potřebuje k provozování služby pro více území a různý repertoár. Tato ustanovení by měla umožnit organizaci kolektivní správy, která sama nemůže tyto požadavky splnit nebo si to nepřeje, aby požádala jinou organizaci o zastupování svého repertoáru pro více území. Pokud žádaná organizace již sloučila reper toár a nabízí nebo uděluje licence pro více území, měla by mít povinnost přijmout mandát žádající organizace. Rozvoj zákonných hudebních služeb online v rámci Unie by měl přispět i k boji proti porušování autorského práva online.

CSL 84/78 Úřední věstník Evropské unie 20.3.2014

(41) Dostupnost přesných a úplných informací o hudebních dílech, nositelích práv a právech, která je každá organi zace kolektivní správy zmocněna zastupovat na daném území, má zvláštní význam pro efektivní a transparentní udělování licencí, pro následné zpracování hlášení uživa telů a související fakturaci poskytovatelů služeb, a pro rozdělení splatných částek. Z tohoto důvodu by organi zace kolektivní správy, které udělují licence pro více území k hudebním dílům, měly být schopny tyto podrobné údaje rychle a přesně zpracovat. To vyžaduje používání databází pro vlastnická práva, k nimž jsou uděleny licence pro více území, obsahujících údaje, které umožňují určení děl, práv a nositelů práv, které je organizace kolektivní správy zmocněna zastupovat, a určení území, na něž se toto zmocnění vztahuje. Mělo by se bez prodlení přihlížet k veškerým změnám těchto informací a databáze by se měly neustále aktuali zovat. Tyto databáze by měly rovněž přispět ke sladění informací o dílech s informacemi o zvukových zázna mech nebo jiných záznamech, do nichž je dílo začle něno. Je rovněž důležité zajistit, aby budoucí uživatelé a nositelé práv, jakož i organizace kolektivní správy měli přístup k informacím, které potřebují k určení reper toáru, jejž tyto organizace zastupují. Organizace kolek tivní správy by měly mít možnost přijímat opatření na ochranu přesnosti a úplnosti údajů, kontrolu jejich opakovaného použití a na ochranu obchodně citlivých informací.

(42) V zájmu zajištění co největší přesnosti údajů o hudebním repertoáru, jež zpracovávají, by organizace kolektivní správy, které udělují licence pro více území k hudebním dílům, měly mít povinnost neustále a bez prodlení své databáze podle potřeby aktualizovat. Měly by zavést snadno dostupné postupy, které umožní poskytovatelům online služeb a také nositelům práv a jiným organizacím kolektivní správy, aby je informovali o jakýchkoli nepřes nostech, které databáze těchto organizací mohou obsa hovat, pokud jde o díla, jež vlastní nebo mají pod kontrolou, včetně práv (v celém rozsahu nebo zčásti), a území, pro něž zmocnili příslušnou organizaci kolek tivní správy k jednání, aniž by přitom došlo k ohrožení pravdivosti a úplnosti údajů, které uchovává organizace kolektivní správy. Jelikož směrnice Evropského parla mentu a Rady 95/46/ES (1) přiznává každému subjektu údajů právo na opravu, výmaz nebo blokování nepřes ných nebo neúplných údajů, tato směrnice by měla rovněž zajistit, že nepřesné informace týkající se nositelů práv nebo jiných organizací kolektivní správy v případě licencí pro více území je třeba opravit bez zbytečného prodlení. Organizace kolektivní správy by měly mít rovněž kapacitu elektronicky zpracovávat registraci děl a zmocnění ke správě práv. Vzhledem k významu auto matizace informací pro rychlé a efektivní zpracování údajů by organizace kolektivní správy měly zavést

použití elektronických prostředků pro strukturované sdělování uvedených informací nositeli práv. Organizace kolektivní správy by pokud možno měly zajistit, aby tyto elektronické prostředky zohledňovaly příslušná dobro volná odvětvová pravidla nebo postupy, které byly vypra covány na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie.

(43) Pro zefektivnění výměny údajů mezi organizacemi kolek tivní správy a uživateli jsou nezbytná odvětvová pravidla pro užití hudby, podávání hlášení o prodeji a vystavování faktur. Při sledování užívání licencí by měla být dodržo vána základní práva, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu osobních údajů. Aby se zajistilo, že zefektivnění povede k rychlejšímu finančnímu zpracování a v konečném důsledku k dřívějším platbám nositelům práv, mělo by se od organizací kolektivní správy vyžadovat, aby bez prodlení vystavily fakturu poskytovatelům služeb a rozdě lily částky příslušející nositelům práv. To vyžaduje, aby uživatelé poskytovali organizacím kolektivní správy přesná a včasná hlášení o užívání děl. Organizace kolek tivní správy by neměly být povinny přijímat hlášení uživatelů v chráněném formátu, pokud jsou k dispozici běžně používaná odvětvová pravidla. Organizacím kolek tivní správy by nemělo být bráněno ve využívání exter ního zajišťování služeb souvisejících s udělováním licencí k právům k hudebním dílům online platných pro více území. Společné využívání nebo sloučení správních kapacit by organizacím kolektivní správy mělo pomoci při zlepšování správních služeb a racionalizaci investic do nástrojů ke správě údajů.

(44) Slučování různých hudebních repertoárů pro udělování licencí pro více území usnadňuje postup udělování licencí a tím, že se všechny repertoáry zpřístupní trhu s udělo váním licencí pro více území, posiluje kulturní rozmani tost a přispívá ke snižování počtu transakcí, které potře buje poskytovatel online služeb k jejich poskytování. Toto slučování repertoárů by mělo usnadnit rozvoj nových online služeb a vést ke snížení nákladů na tran sakce, které se přenášejí na spotřebitele. Organizace kolektivní správy, které nejsou ochotny nebo schopny udělovat licence pro více území přímo v rámci svého vlastního hudebního repertoáru, by měly být podporo vány v tom, aby dobrovolně pověřovaly jiné organizace kolektivní správy úkolem spravovat jejich repertoár za nediskriminačních podmínek. Ustanovení o výlučnosti ve smlouvách o licencích pro více území by omezovala možnosti výběru pro uživatele, kteří si chtějí opatřit

CS20.3.2014 Úřední věstník Evropské unie L 84/79

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osob ních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

licenci pro více území, i pro organizace kolektivní správy, které potřebují přeshraniční administrativní služby pro svůj repertoár pro více území. Všechny smlouvy o zastu pování mezi organizacemi kolektivní správy udělujícími licence pro více území by proto měly být uzavřeny bez ustanovení o výlučnosti.

(45) Pro členy organizací kolektivní správy má mimořádný význam transparentnost podmínek, za nichž organizace kolektivní správy spravují práva k užití online, pro která jsou zmocněny zastupovat nositele práv. Organizace kolektivní správy by proto měly svým členům posky tnout dostatečné informace o hlavních podmínkách každé smlouvy, kterou se pověřuje jiná organizace kolek tivní správy zastupováním práv těchto členů k hudebním dílům online pro účely udělování licencí pro více území.

(46) Rovněž je důležité požadovat, aby organizace kolektivní správy, které nabízejí nebo udělují licence pro více území, souhlasily se zastupováním repertoáru jiných organizací kolektivní správy, které se rozhodly neučinit tak přímo. Aby se zajistilo, že tento požadavek nebude nepřiměřený a nepřekročí rámec toho, co je nezbytné, měla by mít dožádaná organizace kolektivní správy povinnost přijmout zastoupení pouze v případě, že se žádost omezuje na právo k užití online nebo na kategorie práv k užití online, které sama zastupuje. Tento poža davek by se měl navíc vztahovat pouze na organizace kolektivní správy, které slučují repertoár, a neměl by se rozšířit na organizace kolektivní správy, které poskytují licence pro více území jen pro svůj vlastní repertoár. Neměl by se vztahovat ani na organizace kolektivní správy, které slučují práva k týmž dílům pouze proto, aby mohly u těchto děl udělit licenci společně k právu na rozmnožování i k právu na sdělování těchto děl veřej nosti. Aby bylo možné chránit zájmy nositelů práv pově řující organizace kolektivní správy a zajistit, aby se na vnitřní trh dostal za stejných podmínek i malý a méně známý repertoár v členských státech, je důležité, aby byl repertoár pověřující organizace spravován za stejných podmínek jako repertoár pověřené organizace kolektivní správy a aby to bylo součástí nabídek, které pověřená organizace předkládá poskytovatelům online služeb. Náklady na správu práv účtované pověřenou organizací kolektivní správy by měly této organizaci umožnit vynahradit si nezbytné a přiměřené prostředky, které investovala. Smlouva, na jejímž základě organizace kolek tivní správy pověřuje jinou organizaci nebo jiné organi zace udělováním licencí pro více území ke svému vlast nímu hudebnímu repertoáru k užití online, by neměla bránit pověřující organizaci v tom, aby nadále udělovala licence omezené na území členského státu, v němž je usazena, ke svému repertoáru a všem ostatním reperto árům, které může na základě zmocnění na daném území zastupovat.

(47) Pokud by nositelé práv nemohli vykonávat svá práva na licence pro více území v případech, kdy organizace kolektivní správy, jíž svá práva udělili, neudělila nebo nenabídla udělování licencí pro více území a navíc tím nechtěla pověřit jinou organizaci kolektivní správy, byly by ve značné míře ohroženy cíle a účinnost pravidel pro

udělování licencí pro více území organizacím kolektivní správy. Z tohoto důvodu by bylo důležité, aby nositelé práv mohli za takových okolností právo na udělování licencí pro více území, které potřebují poskytovatelé online služeb, vykonávat sami nebo prostřednictvím jiné strany či stran tím, že by své původní organizaci kolektivní správy odejmuli dle potřeby práva na udělo vání licencí na užití děl online pro více území a ponechali jí stejná práva pro účely udělování licencí pro jedno území.

(48) Vysílací organizace se při vysílání svých vlastních rozhla sových a televizních programů, které zahrnují hudební díla, obvykle spoléhají na licenci od místní organizace kolektivní správy. Tato licence je často omezena na vysílání. K tomu, aby byl tento druh televizního nebo rozhlasového vysílání dostupný též online, by byla nezbytná licence k právům k hudebním dílům online. Za účelem snadnějšího udělování licencí k právům k hudebním dílům online pro účely souběžného i pozděj šího online přenosu televizního a rozhlasového vysílání je nezbytné stanovit výjimku z pravidel, která by se jinak na udělování licencí pro více území k právům k hudebním dílům online uplatňovala. Tato výjimka by měla být omezena na to, co je nezbytné k umožnění přístupu k televizním nebo rozhlasovým programům online a k materiálu, který má jednoznačně podřadný vztah k původnímu vysílání, vyrobenému pro účely, jakými jsou doplnění, upoutávky nebo recenze dotyč ného televizního nebo rozhlasového programu. Neměla by vést k narušení hospodářské soutěže ve vztahu k jiným službám, které poskytují spotřebitelům přístup k jednotlivým hudebním nebo audiovizuálním dílům online, ani k restriktivním praktikám, např. rozdělení trhu nebo zákazníků, které by byly v rozporu s články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU.

(49) Je nezbytné zajistit účinné prosazování ustanovení vnit rostátních právních předpisů přijatých podle této směr nice. Organizace kolektivní správy by měly svým členům nabídnout zvláštní postupy pro vyřizování stížností. Tyto postupy by měly být k dispozici rovněž dalším nositelům práv, které organizace kolektivní správy přímo zastupuje, a také organizacím kolektivní správy, jejichž jménem spravuje práva na základě smlouvy o zastupování. Kromě toho by měly mít členské státy možnost stanovit, že spory mezi organizacemi kolektivní správy, jejich členy, nositeli práv nebo uživateli, pokud jde o uplatňo vání této směrnice, mohou podléhat rychlému, nezávis lému a nestrannému postupu pro alternativní řešení sporů. Pokud by se spory mezi organizacemi kolektivní správy a jinými stranami neřešily rychle a účinně, mohlo by dojít zejména k oslabení účinnosti pravidel pro udělo vání licencí k právům k užití hudebních děl online plat ných pro více území. Aniž je dotčeno právo na přístup k soudu, je v důsledku toho vhodné stanovit pro řešení střetů mezi organizacemi kolektivní správy udělujícími licence pro více území na jedné straně a poskytovateli hudebních služeb online, nositeli práv nebo jinými orga nizacemi kolektivní správy na straně druhé možnost snadno přístupného, účinného a nestranného mimosoud ního postupu, jako je mediační nebo rozhodčí řízení.

CSL 84/80 Úřední věstník Evropské unie 20.3.2014

Tato směrnice nepředepisuje, jakým konkrétním způsobem by se mělo organizovat alternativní řešení sporů, ani nestanovuje, který orgán by to měl provádět, pokud je zaručena jeho nezávislost, nestrannost a účin nost. A konečně je také vhodné požadovat, aby členské státy měly zavedeny nezávislé, nestranné a účinné postupy schopné řešit prostřednictvím orgánů s odbor nými znalostmi v oblasti práva duševního vlastnictví nebo prostřednictvím soudů obchodní spory mezi orga nizacemi kolektivní správy a uživateli, které by se týkaly platných nebo navrhovaných licenčních podmínek nebo porušení smlouvy.

(50) Členské státy by měly zavést vhodné postupy, které by umožnily sledovat dodržování této směrnice ze strany organizací kolektivní správy. Není vhodné, aby tato směr nice omezovala možnost volby členských států, pokud je o příslušné orgány, ani pokud jde o předběžné či následné kontroly organizací kolektivní správy, je však nutné zajistit, aby tyto orgány byly schopny zabývat se účinně a včas veškerými otázkami, které by mohly vznik nout při uplatňování této směrnice. Členské státy by neměly být povinny zřizovat nové příslušné orgány. Mělo by kromě toho být možné, aby členové organizací kolektivní správy, nositelé práv, uživatelé, organizace kolektivní správy a další zúčastněné strany informovali příslušné orgány o činnosti nebo okolnostech, které podle jejich mínění představují porušení práv ze strany organizací kolektivní správy, případně uživatelů. Členské státy by měly zajistit, aby příslušné orgány měly pravomoc ukládat sankce nebo přijímat opatření v přípa dech, kdy dochází k porušování právních předpisů člen ských států, kterými se provádí tato směrnice. Tato směr nice nestanovuje konkrétní sankce nebo opatření, pokud jsou účinné, přiměřené a odrazující. Tyto sankce nebo opatření mohou zahrnovat příkaz k propuštění členů vedení, kteří jednali v nedbalosti, k provedení kontrol v prostorách organizace kolektivní správy, nebo k odnětí povolení k činnosti, pokud se toto povolení vydává k tomu, aby mohla organizace provozovat svou činnost. Tato směrnice by měla zůstat neutrální, pokud jde o před chozí systémy vydávání povolení a provádění kontrol v členských státech, včetně požadavku na reprezentativ nost organizací kolektivní správy, pokud jsou tyto systémy v souladu s právními předpisy Unie a nevytvářejí překážky bránící uplatňování této směrnice v plném rozsahu.

(51) Aby se zajistilo, že budou požadavky týkající se udělo vání licencí pro více území dodržovány, měla by být přijata zvláštní ustanovení o sledování jejich provádění. Příslušné orgány členských států a Komise by měly za tímto účelem navzájem spolupracovat. Členské státy by si měly na základě výměny informací mezi svými

příslušnými orgány poskytovat vzájemnou pomoc, tak aby usnadnily sledování činnosti organizací kolektivní správy.

(52) Je důležité, aby organizace kolektivní správy dodržovaly právo na soukromý život a na ochranu osobních údajů nositelů práv, členů, uživatelů a ostatních osob, jejichž osobní údaje zpracovávají. Zpracovávání osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s touto směr nicí a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých orgánů veřejné správy určených členskými státy, se řídí směrnicí 95/46/ES. Nositelé práv by měli být v souladu se směrnicí 95/46/ES patřičně informováni o zpracování svých údajů, příjemcích těchto údajů, lhůtách pro uchovávání těchto údajů v jakékoli databázi a způsobu, jakým mohou uplatňovat svá práva na přístup ke svým osobním údajům, jejich opravu nebo výmaz. Jako k osobním údajům ve smyslu uvedené směr nice by se mělo přistupovat zejména k jedinečným iden tifikátorům, které umožňují nepřímou identifikaci osoby.

(53) Ustanoveními o opatřeních k prosazování tohoto před pisu by neměly být dotčeny pravomoci vnitrostátních nezávislých orgánů veřejné správy zřízených členskými státy podle směrnice 95/46/ES ke sledování dodržování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení uvedené směrnice.

(54) Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady obsa žené v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Ustanovení této směrnice týkající se řešení sporů by neměla stranám sporu bránit ve výkonu jejich práva na přístup k soudu, které zaručuje Listina.

CS20.3.2014 Úřední věstník Evropské unie L 84/81

(55) Jelikož cílů této směrnice, totiž zlepšení schopnosti členů organizací kolektivní správy vykonávat kontrolu nad činností těchto organizací, zaručení dostatečné trans parentnosti ze strany organizací kolektivní správy a zlep šení udělování licencí pro více území k autorským právům k užití hudebních děl online, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou propor cionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(56) Ustanoveními této směrnice není dotčeno použití práv ních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a dalších právních předpisů příslušných pro jiné oblasti zahrnující důvěrnost údajů, obchodní tajemství, soukromí, přístup k dokumentům, smluvní právo a mezinárodní právo soukromé týkající se kolizních norem a příslušnosti soudů, ani svoboda sdružování pracovníků a zaměstnava telů a jejich právo organizovat se.

(57) V souladu se společným politickým prohlášením ze dne 28. září 2011 členských států a Komise k informativním dokumentům (1) se členské státy zavázaly v odůvodně ných případech přikládat k oznámení svých prováděcích opatření jeden či více dokumentů vysvětlujících vztah mezi prvky směrnice a odpovídajícími částmi vnitrostát ních prováděcích nástrojů. Ve vztahu k této směrnici považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(58) V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parla mentu a Rady (ES) č. 45/2001 (2) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který dne 9. října 2012 vydal stanovisko,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanovuje požadavky, které jsou nezbytné k zajiš tění řádného výkonu správy autorských práv a práv s nimi souvisejících organizacemi kolektivní správy. Stanovuje rovněž požadavky na udělování licencí k autorským právům k užití hudebních děl online na více územích organizacemi kolektivní správy.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Hlavy I, II, IV a V s výjimkou čl. 34 odst. 2 a článku 38 se použijí na všechny organizace kolektivní správy usazené v Unii.

2. Hlava III a čl. 34 odst. 2 a článek 38 se vztahují na organizace kolektivní správy usazené v Unii, které spravují autorská práva k užití hudebních děl online pro více území.

3. Příslušná ustanovení této směrnice se vztahují na subjekty přímo či nepřímo, v celém rozsahu nebo zčásti, vlastněné či ovládané organizací kolektivní správy, jestliže tyto subjekty vykonávají činnost, na kterou by se ustanovení této směrnice vztahovala, pokud by ji vykonávala organizace kolektivní správy.

4. Ustanovení čl. 16 odst. 1, článků 18 a 20, čl. 21 odst. 1 písm. a), b), c), e), f) a g) a článků 36 a 42 se vztahují na všechny nezávislé správce práv usazené v Unii.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a) „organizací kolektivní správy“ organizace, která je ze zákona nebo prostřednictvím postoupení, licence nebo jiného smluvního ujednání oprávněna spravovat jménem více než jednoho nositele práv autorská práva nebo práva s nimi související k prospěchu nositelů práv jako svým jediným a hlavním účelem, a která splňuje alespoň jedno z těchto kritérií:

i) je vlastněna nebo ovládána svými členy,

ii) je svou podstatou neziskovou organizací;

b) „nezávislým správcem práv“ organizace, která je ze zákona nebo prostřednictvím postoupení, licence nebo jiného smluvního ujednání oprávněna spravovat jménem více než jednoho nositele práv autorská práva nebo práva s nimi související ke prospěchu nositelů práv jako svým jediným a hlavním účelem a která:

i) není přímo či nepřímo, v celém rozsahu ani zčásti, vlast něna ani ovládána nositeli práv a

ii) je svou podstatou ziskovou organizací;

c) „nositelem práv“ jakákoli osoba nebo subjekt, jiný než orga nizace kolektivní správy, který je nositelem autorských práv nebo práva s nimi souvisejících nebo který má podle dohody o výkonu práv nebo ze zákona nárok na podíl z příjmů z výkonu těchto práv;

CSL 84/82 Úřední věstník Evropské unie 20.3.2014

(1) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14. (2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne

18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpra cováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

d) „členem“ nositel práv nebo subjekt zastupující nositele práv, včetně jiných organizací kolektivní správy a sdružení nosi telů práv, který splňuje požadavky na členství v organizaci kolektivní správy a je touto organizací přijat;

e) „stanovami“ zakladatelská smlouva a stanovy, statut, pravidla nebo doklad o založení organizace kolektivní správy;

f) „valným shromážděním členů“ orgán organizace kolektivní správy, jehož se účastní členové a v němž vykonávají svá hlasovací práva, bez ohledu na právní formu organizace;

g) „členem vedení“:

i) člen správní rady – pokud vnitrostátní právní předpisy nebo stanovy organizace kolektivní správy stanovují monistický systém řízení,

ii) člen představenstva nebo dozorčí rady – pokud vnitros tátní právní předpisy nebo stanovy organizace kolektivní správy stanovují dualistický systém řízení;

h) „příjmy z výkonu práv“ příjmy vybrané organizací kolek tivní správy jménem nositelů práv, ať už na základě výluč ného práva, práva na odměnu nebo práva na náhradní odměnu;

i) „úhradou nákladů na správu práv“ částky, které si organi zace kolektivní správy účtuje, odečte nebo započte z příjmů z výkonu práv nebo z jakýchkoli příjmů z investování příjmů z výkonu práv za účelem pokrytí svých nákladů na správu autorských práv nebo práv s nimi souvisejících;

j) „smlouvou o zastupování“ jakákoli smlouva mezi organiza cemi kolektivní správy, kterou jedna organizace kolektivní správy pověří jinou organizaci kolektivní správy správou práv, která zastupuje, včetně smlouvy uzavřené podle článků 29 a 30;

k) „uživatelem“ osoba nebo subjekt, který provádí úkony, jež vyžadují svolení nositelů práv, odměnu nositelům práv nebo zaplacení náhradní odměny nositelům práv, a který nejedná jako spotřebitel;

l) „repertoárem“ díla, k nimž práva spravuje organizace kolek tivní správy;

m) „licencí pro více území“ licence, která se vztahuje na území více než jednoho členského státu;

n) „právy k hudebním dílům online“ práva autora k hudebnímu dílu podle článků 2 a 3 směrnice 2001/29/ES, která jsou nezbytná k poskytování služby online.

HLAVA II

ORGANIZACE KOLEKTIVNÍ SPRÁVY

KAPITOLA 1

Zastupování nositelů práv a členství a uspořádání organizací kolektivní správy

Článek 4

Obecné zásady

Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy jednaly v nejlepším zájmu nositelů práv, jejichž práva zastupují, a neukládaly jim žádné povinnosti, které nejsou objektivně nezbytné pro ochranu jejich práv a zájmů nebo pro účinnou správu jejich práv.

Článek 5

Práva nositelů práv

1. Členské státy zajistí, aby nositelé práv měli práva stano vená v odstavcích 2 až 8 a aby tato práva byla uvedena ve stanovách nebo v podmínkách členství v organizaci kolektivní správy.

2. Nositelé práv mají právo zmocnit organizaci kolektivní správy podle své volby ke správě práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany dle své volby pro území podle svého výběru, bez ohledu na členský stát, jehož je organizace kolektivní správy či nositel práv státním přísluš níkem, v němž má bydliště nebo místo usazení. Pokud správa takových práv spadá do rozsahu působnosti dané organizace kolektivní správy a pokud nemá tato organizace kolektivní správy objektivní důvody k odmítnutí správy práv, je povinna tato práva, kategorie práv nebo druhy děl a jiné předměty ochrany spravovat.

3. Nositelé práv mají právo udělovat licence pro nekomerční užití jimi zvolených práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany.

4. Nositelé práv mají právo v přiměřené výpovědní lhůtě nepřesahující šest měsíců ukončit zmocnění ke správě práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, které udělili organizaci kolektivní správy, nebo organizaci kolek tivní správy odejmout jakékoli z těchto práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, jak jsou vymezeny podle odstavce 2, pro území podle svého výběru. Organizace kolektivní správy může rozhodnout, že toto ukončení nebo odnětí má nabýt účinku až na konci účetního období.

CS20.3.2014 Úřední věstník Evropské unie L 84/83

5. Existují-li částky příslušející nositeli práv za užití, ke kterému došlo před ukončením zmocnění nebo před tím, než nabylo účinku odnětí práv, nebo v rámci licence poskytnuté před tím, než nabylo účinku ukončení či odnětí, ponechává si nositel práv svá práva podle článků 12, 13, 18, 20, 28 a 33.

6. Organizace kolektivní správy nesmí omezovat výkon práv uvedených v odstavcích 4 a 5 tím, že bude požadovat za podmínku k výkonu práv, aby byla správa práv nebo kategorií práv nebo druhů děl a jiného předmětu ochrany, na které se vztahuje ukončení nebo odnětí, svěřena jiné organizaci kolek tivní správy.

7. Pokud nositel práv zmocní organizaci kolektivní správy ke správě svých práv, dá nositel práv souhlas konkrétně pro každé právo nebo kategorii práv nebo druh děl a jiný předmět ochrany, kterým organizaci kolektivní správy zmocňuje ke správě. Každý takový souhlas je doložen v listinné podobě.

8. Organizace kolektivní správy informuje nositele práv o jejich právech podle odstavců 1 až 7 a o jakýchkoli podmín kách, které se vztahují k právu stanovenému v odstavci 3, před obdržením jejich souhlasu se správou práva nebo kategorie práv nebo druhu děl a jiného předmětu ochrany.

Organizace kolektivní správy informuje nositele práv, kteří ji již zmocnili, o jejich právech podle odstavců 1 až 7 a o podmín kách, které se vztahují k právu stanovenému v odstavci 3, nejpozději do 10. října 2016.

Článek 6

Podmínky členství v organizacích kolektivní správy

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy dodržovaly pravidla stanovená v odstavcích 2 až 5.

2. Organizace kolektivní správy přijmou nositele práv a subjekty zastupující nositele práv, včetně jiných organizací kolektivní správy a sdružení nositelů práv, za členy, pokud splňují požadavky na členství založené na objektivních, trans parentních a nediskriminačních kritériích. Tyto požadavky jsou obsaženy ve stanovách organizace kolektivní správy nebo v podmínkách členství v organizaci kolektivní správy a jsou veřejně přístupné. Pokud organizace kolektivní správy odmítne přijmout žádost o členství, poskytne nositeli práv jasné zdůvod nění tohoto rozhodnutí.

3. Stanovy organizace kolektivní správy stanovují vhodný a účinný mechanismus pro účast svých členů v rozhodovacím procesu organizace. Zastoupení jednotlivých kategorií členů v rozhodovacím procesu musí být spravedlivé a vyvážené.

4. Organizace kolektivní správy umožní svým členům komu nikovat s ní elektronickými prostředky i pro účely výkonu člen ských práv.

5. Organizace kolektivní správy uchovávají záznamy o svých členech a pravidelně je aktualizují.

Článek 7

Práva nositelů práv, kteří nejsou členy organizace kolektivní správy

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy dodržovaly pravidla stanovená v čl. 6 odst. 4, článku 20, čl. 29 odst. 2 a článku 33, pokud jde o nositele práv, kteří mají s organizacemi kolektivní správy přímý právní vztah ze zákona nebo prostřednictvím postoupení, licence nebo jiného smluv ního ujednání, ale nejsou jejich členy.

2. Členské státy mohou na nositele práv uvedené v odstavci 1 uplatňovat i další ustanovení této směrnice.

Článek 8

Valné shromáždění členů organizace kolektivní správy

1. Členské státy zajistí, aby valné shromáždění členů bylo organizováno v souladu s pravidly stanovenými v odstavcích 2 až 10.

2. Valné shromáždění členů se svolává nejméně jednou ročně.

3. Valné shromáždění členů rozhoduje o změnách stanov a podmínek členství v organizaci kolektivní správy, pokud tyto podmínky nejsou upraveny stanovami.

4. Valné shromáždění členů rozhoduje o jmenování nebo odvolání členů vedení, obecně sleduje jejich plnění funkce a schvaluje jejich odměnu a jiné výhody, jako například peněžní a nepeněžní výhody, důchodové dávky a nároky, práva na další dávky a práva na odstupné.

CSL 84/84 Úřední věstník Evropské unie 20.3.2014

V organizaci kolektivní správy s dualistickou strukturou valné shromáždění členů nerozhoduje o jmenování nebo odvolání členů představenstva nebo o schválení jejich odměn a dalších výhod, pokud je pravomoc přijímat tato rozhodnutí přenesena na dozorčí radu.

5. V souladu s ustanoveními stanovenými v kapitole 2 hlavy II rozhoduje valné shromáždění členů alespoň o těchto otáz kách:

a) obecném způsobu rozdělení částek příslušejících nositelům práv;

b) obecném způsobu použití nerozdělitelných částek;

c) obecné investiční politice, pokud jde o příjmy z výkonu práv a o veškeré příjmy z investování příjmů z výkonu práv;

d) obecné politice týkající se srážek z příjmů z výkonu práv a srážek z veškerých příjmů z investování příjmů z výkonu práv;

e) použití nerozdělitelných částek;

f) politice řízení rizik;

g) schvalování každého nabytí, prodeje nebo zastavení nemovi tého majetku;

h) schvalování fúzí a aliancí, zakládání dceřiných společností a pořizování jiných subjektů nebo podílů nebo práv v jiných subjektech;

i) schvalování návrhů k čerpání půjček, poskytnutí půjček nebo poskytnutí záruky za půjčky.

6. Valné shromáždění členů může prostřednictvím usnesení nebo prostřednictvím ustanovení ve stanovách přenést pravo moci uvedené v odst. 5 písm. f), g), h) a i) na subjekt, který vykonává dozorčí funkci.

7. Pro účely odst. 5 písm. a) až d) mohou členské státy po valném shromáždění členů požadovat, aby stanovilo podrob nější podmínky použití příjmů z výkonů práv a příjmů z inves tování příjmů z výkonu práv.

8. Valné shromáždění členů kontroluje činnost organizace kolektivní správy alespoň tím, že rozhoduje o jmenování a odvolání auditora a schvaluje výroční zprávu o transparent nosti uvedenou v článku 22.

Členské státy mohou povolit alternativní systémy nebo způsoby jmenování a odvolání auditora za předpokladu, že tyto systémy nebo způsoby zajistí nezávislost auditora na osobách, které řídí činnost organizace kolektivní správy.

9. Všichni členové organizace kolektivní správy mají právo účastnit se valného shromáždění členů a hlasovat na něm. Členské státy však mohou umožnit omezení práva členů orga nizace kolektivní správy práv na účast a výkon hlasovacích práv na valném shromáždění členů na základě jednoho nebo obou z těchto kritérií:

a) doba trvání členství;

b) částky, které člen obdržel, nebo mu jsou splatné,

pokud jsou tato kritéria určena a uplatňována spravedlivým a přiměřeným způsobem.

Kritéria stanovená v prvním pododstavci písm. a) a b) jsou obsažena ve stanovách nebo v podmínkách členství v organizaci kolektivní správy a jsou zveřejněna v souladu s články 19 a 21.

10. Každý člen organizace kolektivní správy má právo zmocnit jakoukoli jinou osobu nebo subjekt, aby se jeho jménem účastnil valného shromáždění členů a hlasoval na něm, pokud toto zmocnění nevede ke střetu zájmů, jenž by mohl nastat například tehdy, pokud by zmocňující člen a zmoc něná osoba patřili v rámci organizace kolektivní správy do různých kategorií nositelů práv.

Členské státy však mohou umožnit omezení zmocnění a výkon hlasovacích práv členů, které zmocněné osoby zastupují, pokud tímto omezením není dotčena vhodná a efektivní účast členů v rozhodovacím procesu organizace kolektivní správy.

Každé zmocnění platí pro jedno valné shromáždění členů. Zmocněná osoba má na valném shromáždění členů stejná práva jako člen, který zmocnění udělil. Zmocněná osoba je povinna hlasovat v souladu s pokyny, jež mu dal člen, který jej zmocnil.

11. Členské státy mohou rozhodnout, že pravomoci valného shromáždění členů může vykonávat shromáždění delegátů vole ných nejméně každé čtyři roky členy organizace kolektivní správy, a to za předpokladu, že:

CS20.3.2014 Úřední věstník Evropské unie L 84/85

a) je zajištěna vhodná a účinná účast členů na rozhodování organizace kolektivní správy a

b) zastoupení jednotlivých kategorií členů ve shromáždění dele gátů je spravedlivé a vyvážené.

Pravidla stanovená v odstavcích 2 až 10 se použijí obdobně na shromáždění delegátů.

12. Členské státy mohou rozhodnout, že pokud organizace kolektivní správy vzhledem ke své právní formě nemá valné shromáždění členů, pravomoci uvedeného shromáždění má plnit orgán, který vykonává dozorčí funkci. Pravidla stanovená v odstavcích 2 až 5, 7 a 8 se na tento orgán, který vykonává dozorčí funkci, použijí obdobně.

13. Členské státy mohou rozhodnout, že pokud má organi zace kolektivní správy členy, kteří jsou subjekty zastupující nosi tele práv, mají všechny nebo některé pravomoci valného shro máždění členů vykonávat shromáždění těchto nositelů práv. Pravidla stanovená v odstavcích 2 až 10 se použijí obdobně na shromáždění nositelů práv.

Článek 9

Dozorčí funkce

1. Členské státy zajistí, aby každá organizace kolektivní správy měla dozorčí funkci pro nepřetržité sledování činností a plnění povinností osob, které řídí činnost organizace.

2. Jednotlivé kategorie členů organizace kolektivní správy jsou v orgánu vykonávajícím dozorčí funkci spravedlivě a vyváženě zastoupeny.

3. Každá osoba vykonávající dozorčí funkci předloží valnému shromáždění členů roční individuální prohlášení o střetu zájmů, které obsahuje informace uvedené v čl. 10 odst. 2 druhém pododstavci.

4. Orgán vykonávající dozorčí funkci se pravidelně schází a má alespoň tyto pravomoci:

a) vykonávat pravomoci, které mu udělilo valné shromáždění členů, a to i podle čl. 8 odst. 4 a 6;

b) sledovat činnost a plnění povinností osob uvedených v článku 10, včetně provádění rozhodnutí valného shromáž dění členů, a zejména provádění obecných politik uvedených v čl. 8 odst. 5 písm. a) až d).

5. Orgán vykonávající dozorčí funkci podává valnému shro máždění členů alespoň jednou ročně zprávu o výkonu svých pravomocí.

Článek 10

Povinnosti osob, které řídí činnost organizace kolektivní správy

1. Členské státy zajistí, aby každá organizace kolektivní správy přijala veškerá nezbytná opatření k tomu, aby osoby, které řídí její činnost, tak činily řádně, obezřetně a náležitě pomocí řádných správních a účetních postupů a vnitřních kontrolních mechanismů.

2. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy zavedly a uplatňovaly postupy, které zamezí střetům zájmů, a pokud těmto střetům zamezit nelze, aby nastalé i potenciální střety zájmů identifikovaly, řešily, sledovaly a zveřejňovaly, s cílem zabránit tomu, aby negativně ovlivnily kolektivní zájmy nositelů práv, které organizace zastupuje.

Postupy uvedené v prvním pododstavci zahrnují roční individu ální prohlášení všech osob uvedených v odstavci 1 určené valnému shromáždění členů, které obsahuje tyto informace:

a) všechny zájmy v rámci organizace kolektivní správy;

b) všechny odměny přijaté v předchozím účetním období od organizace kolektivní správy, též ve formě důchodových systémů, věcných dávek a jiných druhů výhod;

c) všechny částky získané v předchozím účetním období v postavení nositele práv od organizace kolektivní správy;

d) prohlášení týkající se nastalého nebo potenciálního střetu mezi osobními zájmy a zájmy organizace kolektivní správy nebo mezi závazky vůči organizaci kolektivní správy a povin ností vůči jiné fyzické nebo právnické osobě.

KAPITOLA 2

Správa příjmů z výkonu práv

Článek 11

Výběr a použití příjmů z výkonu práv

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy dodržovaly pravidla stanovená v odstavcích 2 až 5.

CSL 84/86 Úřední věstník Evropské unie 20.3.2014

2. Organizace kolektivní správy vybírá a spravuje příjmy z výkonu práv s náležitou péčí.

3. Organizace kolektivní správy vede na svých účtech oddě leně:

a) příjmy z výkonu práv a veškeré příjmy z investování příjmů z výkonu práv a

b) veškerá případná vlastní aktiva a příjmy pocházející z těchto aktiv, z úhrad nákladů na správu práv nebo z jiných činností.

4. Organizace kolektivní správy nesmí využívat příjmy z výkonu práv nebo jakékoli příjmy z investování příjmů z výkonu práv k jiným účelům, než je rozdělení nositelům práv, s výjimkou případů, kdy je možné odečíst nebo započíst její náklady na správu práv v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 8 odst. 5 písm. d) nebo využívat příjmy z výkonu práv nebo jakékoli příjmy z investování příjmů z výkonu práv v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 8 odst. 5.

5. Investuje-li organizace kolektivní správy příjmy z výkonu práv nebo jakékoli příjmy z investování příjmů z výkonu práv, činí tak v nejlepším zájmu nositelů práv, jejichž práva zastupuje, v souladu s obecnou investiční politikou a politikou řízení rizik uvedenou v čl. 8 odst. 5 písm. c) a f) a s ohledem na tato pravidla:

a) pokud existuje potenciální střet zájmů, organizace kolektivní správy zajistí, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu těchto nositelů práv;

b) aktiva se investují tak, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost celého portfolia;

c) aktiva musí být náležitě diverzifikována, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu a kumu laci rizik v celém portfoliu.

Článek 12

Srážky

1. Členské státy zajistí, aby v případě, že nositel práv zmocní organizaci kolektivní správy ke správě svých práv, byla organi zace kolektivní správy povinna poskytnout nositeli práv infor mace o úhradě nákladů na správu a jiných srážkách z příjmů z výkonu práv a z jakýchkoli příjmů z investování příjmů z výkonu práv před tím, než od něj získá souhlas, aby spravo vala jeho práva.

2. Srážky musí být přiměřené a musí odpovídat službám, které organizace kolektivní správy poskytuje nositelům práv, včetně případných služeb uvedených v odstavci 4, a musí být stanoveny na základě objektivních kritérií.

3. Úhrada nákladů na správu práv nepřesáhne odůvodněné a doložené náklady, které organizaci kolektivní správy vznikly v souvislosti se správou autorských práv a práv s nimi souvi sejících.

Členské státy zajistí, aby se požadavky platné pro použití a transparentnost použití částek odečtených nebo započtených k úhradě nákladů na správu práv uplatňovaly i na jakékoli jiné srážky sloužící k pokrytí nákladů za správu autorských práv a práv s nimi souvisejících.

4. Pokud organizace kolektivní správy poskytuje sociální, kulturní nebo vzdělávací služby financované prostřednictvím srážek z příjmů z výkonu práv nebo z jakýchkoli příjmů z inves tování příjmů z výkonu práv, jsou tyto služby poskytovány na základě spravedlivých kritérií, zejména pokud jde o přístup k těmto službám a jejich rozsah.

Článek 13

Rozdělení částek příslušejících nositelům práv

1. Aniž jsou dotčeny čl. 15 odst. 3 a článek 28, členské státy zajistí, aby každá organizace kolektivní správy pravidelně, s nále žitou péčí a přesně rozdělovala a vyplácela částky příslušející nositelům práv, a to v souladu s obecným způsobem rozdělení částek uvedeným v čl. 8 odst. 5 písm. a).

Členské státy rovněž zajistí, aby organizace kolektivní správy nebo jejich členové, kteří jsou subjekty zastupující nositele práv, rozdělovaly a vyplácely tyto částky nositelům práv co nejdříve, avšak nejpozději do devíti měsíců od konce účetního období, v němž byly vybrány příjmy z výkonu práv, ledaže objektivní důvody související zejména s podáváním hlášení uživateli, určením práv, nositeli práv nebo přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům práv brání organizaci kolektivní správy nebo případně jejím členům v dodržení této lhůty.

2. Pokud nemohou být částky příslušející nositelům práv rozděleny v rámci lhůty stanovené v článku 1, protože příslušní nositelé práv nemohou být určeni nebo vyhledáni a výjimka z uvedené lhůty se nepoužije, jsou tyto částky v účetnictví organizace kolektivní správy vedeny odděleně.

3. Organizace kolektivní správy přijmou veškerá nezbytná opatření, která jsou v souladu s článkem 1, jejichž cílem je určit a vyhledat nositele práv. Zejména nejpozději tři měsíce po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1, organizace kolektivní správy zpřístupní informace o dílech a jiných předmětech ochrany, u nichž nebyl určen ani vyhledán jeden nebo více nositelů práv:

a) nositelům práv, jež zastupuje, nebo subjektům zastupujícím nositele práv, pokud jsou tyto subjekty členy organizace kolektivní správy, a

CS20.3.2014 Úřední věstník Evropské unie L 84/87

b) všem organizacím kolektivní správy, s nimiž uzavřela smlouvy o zastupování.

Informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují, pokud jsou dostupné:

a) název díla nebo jiného předmětu ochrany;

b) jméno nositele práv;

c) jméno příslušného vydavatele či producenta a

d) jakékoli další relevantní dostupné informace, jež by mohly pomoci určit nositele práv.

Organizace kolektivní správy rovněž ověří záznamy zmiňované v čl. 6 odst. 5 a v jiných dosažitelných záznamech. Pokud výše uvedená opatření nepřinesou výsledky, organizace kolektivní správy zveřejní tyto dostupné informace nejpozději jeden rok po uplynutí tohoto tříměsíčního období.

4. Pokud nelze částky příslušející nositelům práv rozdělit do tří let od konce účetního období, v němž došlo k výběru příjmů z výkonu práv, a za předpokladu, že organizace kolektivní správy přijala veškerá nezbytná opatření, jejichž cílem je určit a vyhledat nositele práv, jak je stanoveno v odstavci 3, považují se tyto částky za nerozdělitelné.

5. Valné shromáždění členů organizace kolektivní správy rozhodne o použití těchto nerozdělitelných částek v souladu s čl. 8 odst. 5 písm. b), aniž je dotčeno právo nositelů práv uplatnit nárok na tyto částky u organizace kolektivní správy v souladu s právními předpisy členských států týkajícími se promlčení.

6. Členské státy mohou omezit nebo stanovit povolené způsoby použití nerozdělitelných částek mimo jiné tím, že zajistí, aby tyto částky byly použity odděleně a nezávisle k finan cování sociálních, kulturních a vzdělávacích činností ve prospěch nositelů práv.

KAPITOLA 3

Správa práv jménem jiných organizací kolektivní správy

Článek 14

Práva spravovaná v rámci smluv o zastupování

Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy neznevý hodňovala žádné nositele práv, jejichž práva spravuje podle

smlouvy o zastupování, zejména pokud jde o použitelné sazby, úhradu nákladů na správu práv a podmínky výběru příjmů z výkonu práv a rozdělení částek příslušejících nositelům práv.

Článek 15

Srážky a platby ve smlouvách o zastupování

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy neuplatňovala na příjmy z výkonu práv pocházející z práv, která spravuje na základě smlouvy o zastupování, ani na jaké koli příjmy z investování těchto příjmů z výkonu práv jiné srážky než na úhradu nákladů na správu práv, ledaže jiná orga nizace kolektivní správy, která je stranou smlouvy o zastupování, výslovně vyjádří souhlas s těmito srážkami.

2. Organizace kolektivní správy rozděluje a vyplácí částky splatné jiným organizacím kolektivní správy pravidelně, s nále žitou péčí a přesně.

3. Organizace kolektivní správy uskuteční tato rozdělení a platby jiné organizaci kolektivní správy co nejdříve, avšak nejpozději do devíti měsíců od konce účetního období, v němž byly vybrány příjmy z výkonu práv, ledaže objektivní důvody související zejména s podáváním hlášení uživateli, určením práv, nositeli práv nebo přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům práv brání organizaci kolektivní správy v dodržení této lhůty.

Jiná organizace kolektivní správy, nebo pokud má členy, kteří jsou subjekty zastupující nositele práv, tito členové, rozdělí a vyplatí tyto částky nositelům práv co nejdříve, avšak nejpoz ději do šesti měsíců od obdržení těchto částek, ledaže objektivní důvody související zejména s podáváním hlášení uživateli, určením práv, nositeli práv nebo přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům práv brání organizaci kolektivní správy nebo případně jejím členům v dodržení této lhůty.

KAPITOLA 4

Vztahy s uživateli

Článek 16

Udělování licencí

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy a uživatelé vedli jednání o udělování licencí k právům v dobré víře. Organizace kolektivní správy a uživatelé si navzájem poskytují veškeré nezbytné informace.

CSL 84/88 Úřední věstník Evropské unie 20.3.2014

2. Licenční podmínky musí být založeny na objektivních a nediskriminačních kritériích. Při udělování licencí k právům není organizace kolektivní správy povinna použít jako precedens pro jiné online služby podmínky licence dohodnuté s uživatelem, pokud tento uživatel poskytuje nový typ služby online, který je k dispozici veřejnosti v Unii po dobu kratší než tři roky.

Nositelé práv obdrží za užití svých práv příslušnou odměnu. Sazby za výlučná práva a práva na odměnu musí být přiměřené, mimo jiné vzhledem k hospodářské hodnotě obchodního využí vání těchto práv, přičemž se zohlední povaha a rozsah užití děl a jiných předmětů ochrany, jakož i hospodářská hodnota služeb poskytovaných organizací kolektivní správy. Organizace kolek tivní správy informují dotčeného uživatele o kritériích použitých pro stanovení těchto sazeb.

3. Organizace kolektivní správy bez zbytečného odkladu odpoví na žádosti uživatelů a uvedou mimo jiné informace, které tato organizace kolektivní správy pro nabídku licence potřebuje.

Po obdržení všech relevantních informací organizace kolektivní správy buď licenci bez zbytečného odkladu nabídne, nebo poskytne uživateli zdůvodnění, proč nemá v úmyslu udělit licenci k určité službě.

4. Organizace kolektivní správy umožní uživatelům komuni kovat s ní elektronickými prostředky, případně i pro účely podávání hlášení o využívání licence.

Článek 17

Povinnosti uživatelů

Členské státy přijmou ustanovení s cílem zajistit, aby uživatelé poskytli organizaci kolektivní správy v dohodnutém nebo předem stanoveném časovém období a v dohodnuté či předem stanovené podobě informace, jež mají k dispozici o užití práv, která zastupují organizace kolektivní správy, a jež jsou nezbytné k výběru příjmu z výkonu práv a k jejich rozdělení a výplatě příslušným nositelům práv. Při rozhodování o formátu pro poskytování těchto informací zohlední organizace kolektivní správy a uživatelé v nejvyšší možné míře dobrovolná odvětvová pravidla.

KAPITOLA 5

Transparentnost a podávání zpráv

Článek 18

Informace poskytované nositelům práv o správě jejich práv

1. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku a článek 19 a čl. 28 odst. 2, zajistí členské státy, aby organizace kolektivní správy

každému nositeli práv, kterému v období, jehož se dotčené informace týkají, přidělila příjmy z výkonu práv či v jehož prospěch provedla platbu, poskytla nejméně jednou ročně přinejmenším tyto informace:

a) veškeré kontaktní údaje, které nositel práv povolil organizaci kolektivní správy používat, za účelem určení a vyhledání nositele práv;

b) příjmy z výkonu práv přidělené nositeli práv;

c) částky, které organizace kolektivní správy vyplatila nositeli práv, podle kategorie spravovaných práv a podle způsobu užití;

d) období, během něhož došlo k užití, za něž byly nositeli práv přiděleny a vyplaceny částky, ledaže organizaci kolektivní správy brání v poskytnutí těchto informací objektivní důvody související s podáváním hlášení uživateli;

e) srážky za úhradu nákladů na správu práv;

f) srážky pro jiný účel než na úhradu nákladů na správu práv, včetně srážek, které může požadovat vnitrostátní právní předpis za poskytování sociálních, kulturních nebo vzděláva cích služeb;

g) všechny příjmy z výkonu práv přidělené nositeli práv, které za jakékoli období nebyly dosud vyrovnány;

2. V případech, v nichž organizace kolektivní správy přidě luje příjmy z výkonu práv a má za členy subjekty, jež jsou odpovědné za přidělení příjmů z výkonu práv nositelům práv, poskytne organizace kolektivní správy těmto subjektům infor mace uvedené v odstavci 1 za předpokladu, že tyto subjekty nedisponují uvedenými informacemi. Členské státy zajistí, aby tyto subjekty zpřístupnily alespoň informace uvedené v odstavci 1, a to nejméně jednou ročně, každému nositeli práv, jemuž přidělily příjmy z výkonu práv nebo provedly platby v období, k němuž se vztahují tyto informace.

Článek 19

Informace poskytované jiným organizacím kolektivní správy o správě práv v rámci smluv o zastupování

Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy poskytla elektronickými prostředky alespoň jednou ročně organizaci kolektivní správy, jejímž jménem spravuje práva v rámci smlouvy o zastupování, přinejmenším tyto informace za období, k němuž se vztahují:

CS20.3.2014 Úřední věstník Evropské unie L 84/89

a) přidělené příjmy z výkonu práv, částky vyplacené organizací kolektivní správy podle kategorie spravovaných práv, způsobu užití pro práva, která spravuje v rámci smlouvy o zastupování, a jakékoli přidělené příjmy z výkonu práv, které za jakékoli období nebyly dosud vyrovnány;

b) srážky na úhradu nákladů na správu práv;

c) srážky provedené pro jakýkoli jiný účel než na úhradu nákladů na správu práv, jak je stanoveno v článku 15;

d) informace o licencích udělených či odmítnutých s ohledem na díla a jiné předměty ochrany, na něž se vztahuje smlouva o zastupování;

e) usnesení přijatá valným shromážděním členů, pokud se tato usnesení vztahují ke správě práv podle smlouvy o zastupo vání.

Článek 20

Informace poskytované na žádost nositelům práv, jiným organizacím kolektivní správy a uživatelům

Aniž je dotčen článek 25, zajistí členské státy, aby na základě řádně odůvodněné žádosti organizace kolektivní správy zpřís tupnila elektronickými prostředky kterékoli organizaci kolek tivní správy, jejímž jménem spravuje práva v rámci smlouvy o zastupování, nebo kterémukoli nositeli práv či kterémukoli uživateli bez zbytečného odkladu přinejmenším tyto informace:

a) díla nebo jiné předměty ochrany, které zastupuje, práva, která spravuje, a to přímo či v rámci smluv o zastoupení, a území, jichž se správa týká, nebo

b) pokud není možné vzhledem k rozsahu působnosti organi zace kolektivní správy určit tato díla nebo jiné předměty ochrany, druhy děl nebo jiných předmětů ochrany, které zastupuje, práva, která spravuje, a území, jichž se správa týká.

Článek 21

Zveřejňování informací

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy zveřejnila přinejmenším tyto informace:

a) své stanovy;

b) své podmínky členství a podmínky ukončení platnosti zmoc nění ke správě práv, nejsou-li obsaženy ve stanovách;

c) vzorové licenční smlouvy a standardní používané sazby, včetně slev;

d) seznam osob uvedených v článku 10;

e) svou obecný způsob rozdělování částek příslušejících nosi telům práv;

f) svou obecnou politiku pro úhradu nákladů na správu práv;

g) svou obecnou politiku pro srážky z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv pro jiné účely než na úhradu nákladů na správu práv, včetně srážek pro účely sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb;

h) seznam smluv o zastupování, které uzavřela, a jména orga nizací kolektivní správy, s nimiž byly uzavřeny tyto smlouvy o zastupování;

i) obecný způsob použití nerozdělitelných částek;

j) postupy vyřizování stížností a řešení sporů, které jsou k dispozici podle článků 33, 34 a 35.

2. Informace uvedené v odstavci 1 organizace kolektivní správy zveřejní a aktualizuje na svých veřejných internetových stránkách.

Článek 22

Výroční zpráva o transparentnosti

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy bez ohledu na svou právní formu podle vnitrostátního práva vypra covala a zveřejnila pro každé účetní období nejpozději do osmi měsíců po jeho skončení výroční zprávu o transparentnosti, jejíž součástí je zvláštní zpráva uvedená v odstavci 3.

Výroční zprávu o transparentnosti zveřejní organizace kolek tivní správy na svých internetových stránkách, přičemž zpráva zůstane na těchto stránkách veřejně přístupná po dobu alespoň pěti let.

2. Výroční zpráva o transparentnosti musí obsahovat alespoň informace uvedené v příloze.

3. Zvláštní zpráva se zabývá použitím částek sražených pro účely sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb a musí obsa hovat alespoň informace uvedené v bodě 3 přílohy.

4. Účetní údaje obsažené ve výroční zprávě o transparent nosti musí být auditovány jednou nebo několika osobami zmocněnými zákonem k provádění auditu účtů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (1).

CSL 84/90 Úřední věstník Evropské unie 20.3.2014

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).

Zpráva auditora včetně případných výhrad se v plném znění uvede ve výroční zprávě o transparentnosti.

Pro účely tohoto odstavce zahrnují účetní údaje finanční výkazy uvedené v bodě 1 písm. a) přílohy a finanční údaje uvedené v bodě 1 písm. g) a h) a bodě 2 přílohy.

HLAVA III

UDĚLOVÁNÍ LICENCÍ PRO VÍCE ÚZEMÍ K PRÁVŮM K HUDEBNÍM DÍLŮM ONLINE ORGANIZACEMI KOLEKTIVNÍ

SPRÁVY

Článek 23

Udělování licencí pro více území na vnitřním trhu

Členské státy zajistí, aby při udělování licencí pro více území k právům k hudebním dílům online splňovaly organizace kolek tivní správy usazené na jejich území požadavky této hlavy.

Článek 24

Kapacita k vyřizování licencí pro více území

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy, která uděluje licence pro více území k právům k hudebním dílům online, měla dostatečnou kapacitu k účinnému a trans parentnímu elektronickému zpracování údajů potřebných pro správu takových licencí, včetně pro účely identifikace repertoáru a sledování jeho užití, fakturace uživatelů, výběru příjmů z výkonu práv a rozdělování částek příslušejících nositelům práv.

2. Pro účely odstavce 1 musí organizace kolektivní správy splňovat alespoň tyto podmínky:

a) je schopna přesně identifikovat, v celém rozsahu nebo zčásti, ta hudební díla, která je organizace kolektivní správy, opráv něna zastupovat;

b) je schopna přesně identifikovat, v celém rozsahu nebo zčásti, a ve vztahu ke každému příslušnému území práva a jejich příslušné nositele ke každému hudebnímu dílu či jeho části, které je organizace kolektivní správy oprávněna zastupovat;

c) používá jednoznačné identifikační kódy k určení nositelů práv a hudebních děl, přičemž v co největší míře zohlední dobrovolná odvětvová pravidla a postupy, které byly vypra covány na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie;

d) používá odpovídající prostředky k rozpoznání a účinnému a včasnému řešení nesrovnalostí v údajích, jimiž disponují jiné organizace kolektivní správy udělující licence pro více území k právům k hudebním dílům online.

Článek 25

Transparentnost informací o repertoáru pro více území

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy, jež uděluje licence pro více území k právům k hudebním dílům online, poskytovala poskytovatelům online služeb, nositelům práv, jejichž práva zastupuje, a ostatním organizacím kolektivní správy elektronickými prostředky a na základě řádně odůvod něné žádosti aktuální informace umožňující identifikaci online hudebního repertoáru, který zastupuje. Tyto informace zahrnují:

a) zastupovaná hudební díla;

b) práva zastupovaná v celém rozsahu nebo zčásti a

c) dotčená území.

2. Organizace kolektivní správy může v případě potřeby přijmout přiměřená opatření na ochranu přesnosti a úplnosti údajů, ke kontrole jejich opětovného použití a na ochranu osobních údajů a na ochranu obchodně citlivých informací.

Článek 26

Přesnost informací o repertoáru pro více území

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy, jež uděluje licence pro více území k právům k hudebním dílům online, měla zavedeny postupy, které nositelům práv, jiným organizacím kolektivní správy a poskytovatelům online služeb umožní požádat o opravu údajů uvedených v seznamu podmínek podle čl. 24 odst. 2 nebo informací poskytovaných podle článku 25, pokud se tito nositelé práv, organizace kolek tivní správy a poskytovatelé online služeb na základě přiměře ných důkazů domnívají, že údaje nebo informace jsou ve vztahu k jejich právům k hudebním dílům online nepřesné. Jsou-li námitky dostatečně opodstatněné, organizace kolektivní správy zajistí, aby údaje nebo informace byly bez zbytečného odkladu opraveny.

2. Organizace kolektivní správy poskytne nositelům práv, jejichž hudební díla jsou součástí jejího vlastního hudebního repertoáru a nositelům práv, kteří jí svěřili správu svých práv k hudebním dílům online v souladu s článkem 31, v elektro nické podobě informace týkající se jejich hudebních děl, jejich práv vztahujících se k těmto dílům a území, pro něž tito nosi telé práv tuto organizaci zmocňují. Organizace kolektivní správy a nositelé práv přitom v co nejvyšší míře zohlední dobrovolná odvětvová pravidla nebo postupy pro výměnu údajů, které byly vypracovány na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie a které nositelům práv umožní přesně určit hudební dílo v celém rozsahu nebo zčásti, práva k užití díla online v celém rozsahu nebo zčásti a území, pro něž zmocňují tuto organizaci.

CS20.3.2014 Úřední věstník Evropské unie L 84/91

3. Pokud organizace kolektivní správy pověří udělováním licencí pro více území k právům k hudebním dílům l online podle článků 29 a 30 jinou organizaci kolektivní správy, pově řená organizace kolektivní správy uplatní odstavec 2 tohoto článku rovněž na nositele práv, jejichž hudební díla jsou součástí repertoáru pověřující organizace kolektivní správy, nedohodnou-li se tyto organizace kolektivní správy jinak.

Článek 27

Přesné a včasné podávání hlášení a fakturace

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy sledovala užití práv online k hudebním dílům, která zastupuje v celém rozsahu nebo zčásti, poskytovateli online služeb, kterým udělila licence pro více území k uvedeným právům.

2. Organizace kolektivní správy nabídne poskytovatelům online služeb možnost podávání hlášení o skutečném užití práv online k hudebním dílům elektronickými prostředky a poskytovatelé online služeb podávají přesná hlášení o skutečném užití těchto děl. Organizace kolektivní správy nabídne k podávání hlášení alespoň jednu metodu, která zohledňuje dobrovolná odvětvová pravidla nebo postupy pro elektronickou výměnu takových údajů, které byly vypracovány na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie. Organizace kolek tivní správy může odmítnout přijetí hlášení poskytovatelem online služeb v chráněném formátu, pokud organizace umož ňuje použít k podávání hlášení odvětvová pravidla pro elektro nickou výměnu údajů.

3. Organizace kolektivní správy vystaví fakturu poskytovateli online služeb elektronicky. Organizace kolektivní správy nabídne použití alespoň jednoho formátu, jenž zohledňuje dobrovolná odvětvová pravidla nebo postupy, které byly vypra covány na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie. Na faktuře se na základě údajů uvedených na seznamu podmínek podle čl. 24 odst. 2 uvedou díla a práva, k nimž byla udělena licence v celém rozsahu nebo zčásti, a odpovídající skutečná užití, pokud je to na základě informací poskytnutých poskytovatelem online služeb a formátu použitého k poskytnutí informací možné. Poskytovatel online služeb nemůže odmítnout fakturu kvůli jejímu formátu, pokud organizace kolektivní správy používá odvětvová pravidla.

4. Organizace kolektivní správy vystaví fakturu poskytovateli online služeb s přesnými údaji a neprodleně po podání hlášení o skutečném užití práv k hudebním dílům online, ledaže to není možné z důvodů na straně poskytovatele online služeb.

5. Organizace kolektivní správy musí mít zavedeny vhodné postupy, které umožní poskytovateli online služeb zpochybnit správnost faktury, včetně případu, kdy poskytovatel online služeb obdrží faktury od jedné nebo více organizací kolektivní správy za tatáž práva k hudebnímu dílu online.

Článek 28

Přesná a včasná platba nositelům práv

1. Aniž je dotčen odstavec 3, členské státy zajistí, aby orga nizace kolektivní správy, jež uděluje licence pro více území k právům k hudebním dílům online, rozdělovala částky příslu šející nositelům práv, které získá z těchto licencí, přesně a neprodleně po podání hlášení o skutečném užití díla, ledaže to není možné z důvodů na straně poskytovatele online služeb.

2. Aniž je dotčen odstavec 3, organizace kolektivní správy poskytne nositeli práv společně s každou platbou, kterou provede podle odstavce 1, alespoň tyto informace:

a) období, během něhož došlo k užití, za něž nositeli práv tyto částky přísluší, a území, na nichž k užití došlo;

b) vybrané částky, provedené srážky a částky rozdělené organi zací kolektivní správy u každého práva k hudebnímu dílu online, k jehož zastupování v celém rozsahu nebo zčásti zmocnil nositel práv organizaci kolektivní správy;

c) částky vybrané pro nositele práv, provedené srážky a částky rozdělené organizací kolektivní správy s ohledem na každého poskytovatele online služeb.

3. Pokud organizace kolektivní správy pověří udělováním licencí pro více území k právům k hudebním dílům online podle článků 29 a 30 jinou organizaci kolektivní správy, pově řená organizace kolektivní správy rozdělí částky uvedené v odstavci 1 přesně a neprodleně a poskytne informace uvedené v odstavci 2 pověřující organizaci kolektivní správy. Pověřující organizace kolektivní správy je odpovědná za následné rozdě lení těchto částek a poskytnutí těchto informací nositelům práv, nedohodnou-li se tyto organizace kolektivní správy jinak.

Článek 29

Smlouvy mezi organizacemi kolektivní správy o udělování licencí pro více území

1. Členské státy zajistí, aby každá smlouva o zastupování mezi organizacemi kolektivní správy, kterou jedna organizace kolektivní správy pověřuje jinou organizaci kolektivní správy udělováním licencí pro více území k právům k hudebním dílům online ze svého vlastního hudebního repertoáru, měla nevýhradní povahu. Pověřená organizace kolektivní správy spra vuje tato práva k užití online nediskriminačním způsobem.

CSL 84/92 Úřední věstník Evropské unie 20.3.2014

2. Pověřující organizace kolektivní správy informuje své členy o hlavních podmínkách smlouvy, včetně doby jejího trvání a nákladů na služby poskytované pověřenou organizací kolektivní správy.

3. Pověřená organizace kolektivní správy informuje pověřu jící organizaci kolektivní správy o hlavních podmínkách, za nichž se licence k jejím právům k užití online uděluje, včetně způsobu užití, všech ustanovení, která se týkají licenční odměny nebo která ji ovlivňují, časového rozsahu licence, účetních období a území, na něž se licence vztahuje.

Článek 30

Povinnost zastupovat jinou organizaci kolektivní správy při udělování licencí pro více území

1. Členské státy zajistí, aby v případě, kdy organizace kolek tivní správy, která neuděluje licence pro více území k právům k hudebním dílům online ze svého vlastního repertoáru ani nenabízí jejich udělování, požádá jinou organizaci kolektivní správy o uzavření smlouvy o zastupování za účelem zastupo vání uvedených práv, dožádaná organizace kolektivní správy byla povinna takové žádosti vyhovět, pokud již uděluje licence pro více území nebo nabízí jejich udělování pro tutéž kategorii práv k hudebním dílům online v repertoáru jedné nebo více organizací kolektivní správy.

2. Dožádaná organizace kolektivní správy odpoví žádající organizaci kolektivní správy písemně a bez zbytečného odkladu.

3. Aniž jsou dotčeny odstavce 5 a 6, dožádaná organizace kolektivní správy spravuje zastupovaný repertoár žádající orga nizace kolektivní správy za stejných podmínek jako těch, které se použijí na správu vlastního repertoáru.

4. Dožádaná organizace kolektivní správy zahrne zastupo vaný repertoár žádající organizace kolektivní správy do všech nabídek, které předkládá poskytovatelům online služeb.

5. Úhrada nákladů na správu práv za služby poskytované dožádanou organizací kolektivní správy žádající organizaci nesmí překročit náklady, které odůvodněně vznikly dožádané organizaci kolektivní správy.

6. Žádající organizace kolektivní správy poskytne dožádané organizaci kolektivní správy informace týkající se jejího

vlastního hudebního repertoáru, které jsou zapotřebí pro posky tnutí licence pro více území k právům k hudebním dílům online. Pokud jsou informace nedostatečné nebo v podobě, která neumožňuje dožádané organizaci kolektivní správy splnit požadavky této hlavy, má dožádaná organizace kolektivní správy nárok na úhradu nákladů, které odůvodněně vznikly při plnění těchto požadavků, nebo na vyloučení děl, u nichž jsou informace nedostatečné nebo je nelze použít.

Článek 31

Přístup k udělování licencí pro více území

Členské státy zajistí, aby v případě, kdy organizace kolektivní správy do 10. dubna 2017 neudělí licence pro více území k právům k hudebním dílům online ani nenabídne jejich udělo vání a ani neumožní, aby jiná organizace kolektivní správy zastupovala uvedená práva za tímto účelem, mohli nositelé práv, kteří zmocnili tuto organizaci kolektivní správy k zastupo vání svých práv k hudebním dílům online, odejmout této orga nizaci kolektivní správy práva k hudebním dílům online za účelem udělování licencí pro veškerá území, aniž by museli odejmout práva k hudebním dílům online za účelem udělování licencí pro jednotlivá území, a mohli tak udělovat licence pro více území ke svým právům k hudebním dílům online sami nebo prostřednictvím jiné strany, kterou k tomu zmocní, nebo prostřednictvím jakékoli organizace kolektivní správy, která splňuje ustanovení této hlavy.

Článek 32

Výjimka týkající se práv k hudebním dílům online pro rozhlasové a televizní programy

Požadavky podle této hlavy se nevztahují na organizace kolek tivní správy, pokud na základě dobrovolného sloučení požado vaných práv v souladu s pravidly hospodářské soutěže podle článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU udělují licence pro více území k právům k hudebním dílům online požadované vysílatelem ke sdělování nebo zpřístupňování veřejnosti jeho rozhlasových nebo televizních programů veřejnosti současně s jeho původním vysíláním nebo po jeho skončení, jakož i online materiálu, včetně upoutávek, vyrobeného tímto vysíla telem nebo pro něj a který je doplňkem původního vysílání jeho rozhlasového nebo televizního programu.

HLAVA IV

OPATŘENÍ K PROSAZOVÁNÍ TOHOTO PŘEDPISU

Článek 33

Postup pro vyřizování stížností

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy poskytly svým členům a organizacím kolektivní správy, jejichž jménem spravují práva na základě smlouvy o zastupování, účinné a včasné postupy pro vyřizování stížností, zejména v souvislosti se zmocněním ke správě práv, ukončením zmoc nění nebo odnětím práv, podmínkami členství, vybíráním částek příslušejících nositelům práv, srážkami a rozdělováním.

CS20.3.2014 Úřední věstník Evropské unie L 84/93

2. Na stížnosti členů nebo organizací kolektivní správy, jejichž jménem spravují práva na základě smlouvy o zastupo vání, odpovídají organizace kolektivní správy písemně. Pokud organizace kolektivní správy stížnost zamítne, musí uvést důvody.

Článek 34

Postupy pro alternativní řešení sporů

1. Členské státy mohou stanovit, aby spory mezi organiza cemi kolektivní správy, členy organizací kolektivní správy, nosi teli práv nebo uživateli, které se týkají ustanovení vnitrostátního práva přijatých podle požadavků této směrnice, podléhaly rych lému, nezávislému a nestrannému postupu pro alternativní řešení sporů.

2. Členské státy zajistí, aby pro účely hlavy III následující spory týkající se organizace kolektivní správy usazené na jejich území, která uděluje licence pro více území k právům k hudebním dílům online nebo nabízí jejich udělování, podléhaly nezávislému a nestrannému postupu pro alternativní řešení sporů:

a) spory se současným nebo potenciálním poskytovatelem online služeb týkající se použití článků 16, 25, 26 a 27;

b) spory s jedním nebo více nositeli práv ohledně použití článků 25, 26, 27, 28, 29, 30 a 31;

c) spory s jinou organizací kolektivní správy týkající se použití článků 25, 26, 27, 28, 29 a 30.

Článek 35

Řešení sporů

1. Členské státy zajistí, aby spory mezi organizacemi kolek tivní správy a uživateli, které se týkají především stávajících a navrhovaných podmínek udělování licencí nebo porušení smlouvy, bylo možno předložit soudu nebo případně jinému nezávislému a nestrannému orgánu pro řešení sporů, jenž má odborné znalosti v oblasti práva duševního vlastnictví.

2. Články 33 a 34 a odstavcem 1 tohoto článku není dotčeno právo smluvních stran prosazovat a hájit svá práva soudní cestou.

Článek 36

Dodržování předpisů

1. Členské státy zajistí, aby na to, zda organizace kolektivní správy usazené na jejich území dodržují ustanovení vnitrostát ních právních předpisů přijatá podle požadavků stanovených v této směrnici, dohlížely příslušné orgány určené pro tento účel.

2. Členské státy zajistí, aby byly pro členy organizace kolek tivní správy, nositele práv, uživatele, organizace kolektivní správy a další zúčastněné strany zavedeny postupy umožňující ohlašovat příslušným orgánům určeným pro tento účel činnosti nebo okolnosti, které podle jejich názoru představují porušení ustanovení vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě požadavků stanovených v této směrnici.

3. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené pro tento účel měly pravomoc ukládat přiměřené sankce nebo přijímat vhodná opatření v případě, že nejsou dodržena ustanovení vnit rostátních právních předpisů přijatá k provedení této směrnice. Tyto sankce a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy oznámí Komisi do 10. dubna 2016 příslušné orgány uvedené v tomto článku a ve článcích 37 a 38. Komise obdržené informace zveřejní.

Článek 37

Výměna informací mezi příslušnými orgány

1. K usnadnění dohledu nad uplatňováním této směrnice zajistí každý členský stát, aby na žádost o informace obdrženou od příslušného orgánu jiného členského státu, který je k tomuto účelu příslušný, týkající se záležitostí souvisejících s uplatňo váním této směrnice, zejména pokud jde o činnost organizací kolektivní správy usazených na území dožádaného členského státu, odpovídal příslušný orgán určený za tímto účelem bez zbytečného odkladu, pokud je tato žádost řádně odůvodněna.

2. Pokud se příslušný orgán domnívá, že organizace kolek tivní správy usazená v jiném členském státě, která však provozuje činnost na jeho území, nedodržuje ustanovení vnit rostátních právních předpisů daného členského státu, v němž je tato organizace kolektivní správy usazena, přijatá v souladu s požadavky této směrnice, může předat veškeré relevantní údaje příslušnému orgánu členského státu, v němž je tato orga nizace kolektivní správy usazena, přičemž k těmto informacím případně připojí žádost adresovanou uvedenému orgánu, aby v rámci svých pravomocí přijal vhodná opatření. Dožádaný příslušný orgán poskytne do tří měsíců odůvodněnou odpověď.

3. Záležitost uvedenou v odstavci 2 může příslušný orgán podávající žádost rovněž postoupit odborné skupině zřízené v souladu s článkem 41.

Článek 38

Spolupráce za účelem rozvoje udělování licencí pro více území

1. Komise podporuje pravidelnou výměnu informací o situaci a vývoji v oblasti udělování licencí pro více území mezi přísluš nými orgány k tomuto účelu určenými v členských státech a mezi těmito orgány a Komisí.

CSL 84/94 Úřední věstník Evropské unie 20.3.2014

2. Komise vede se zástupci nositelů práv, organizací kolek tivní správy, uživatelů, spotřebitelů a dalších zúčastněných stran pravidelné konzultace o jejich zkušenostech s používáním usta novení hlavy III této směrnice. Komise poskytne v rámci výměny informací stanovené v odstavci 1 příslušným orgánům veškeré příslušné informace vyplývající z těchto konzultací.

3. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány do 10. října 2017 poskytly Komisi zprávu o situaci a vývoji v oblasti udělování licencí pro více území. Zpráva obsahuje informace zejména o dostupnosti licencí pro více území v dotčeném členském státu a dodržování ustanovení vnitrostát ních právních předpisů přijatých při provádění hlavy III této směrnice organizacemi kolektivní správy a zároveň hodnocení rozvoje udělování licencí pro více území k právům k hudebním dílům online ze strany uživatelů, spotřebitelů, nositelů práv a jiných zúčastněných stran.

4. Na základě zpráv obdržených podle odstavce 3 a informací získaných podle odstavců 1 a 2 zhodnotí Komise používání hlavy III této směrnice. V případě potřeby a případně na základě zvláštní zprávy zváží další kroky s cílem řešit jakékoli zjištěné problémy. Toto hodnocení se vztahuje zejména na tyto případy:

a) počet organizací kolektivní správy, které splňují požadavky hlavy III;

b) uplatňování článků 29 a 30, včetně počtu smluv o zastupo vání, které uzavřely organizace kolektivní správy podle těchto článků;

c) podíl repertoáru v členských státech, který je k dispozici pro udělování licencí pro více území.

HLAVA V

PODÁVÁNÍ ZPRÁV A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 39

Poskytování informací o organizacích kolektivní správy

Do 10. dubna 2016 členské státy poskytnou Komisi na základě informací, které mají k dispozici, seznam organizací kolektivní správy usazených na jejich území.

Členské státy oznámí Komisi bez zbytečného odkladu jakékoli změny tohoto seznamu.

Komise tyto informace zveřejní a průběžně je aktualizuje.

Článek 40

Zpráva

Do 10. dubna 2021 zhodnotí Komise používání této směrnice a podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování

této směrnice. Tato zpráva zahrnuje posouzení dopadu této směrnice na rozvoj přeshraničních služeb a kulturní rozmani tost, na vztahy mezi organizacemi kolektivní správy a uživateli a na činnosti organizací kolektivní správy, usazených mimo Unii, které v Unii působí, a případně potřeby přezkumu. Ke zprávě Komise případně připojí legislativní návrh.

Článek 41

Odborná skupina

Zřizuje se odborná skupina. Skládá se ze zástupců příslušných orgánů členských států. Odborné skupině předsedá zástupce Komise a zasedá z podnětu předsedy nebo na žádost delegace členského státu. Úkoly skupiny jsou následující:

a) posuzovat dopad provedení této směrnice do vnitrostátního práva na fungování organizací kolektivní správy a nezávislých správců práv v rámci vnitřního trhu a upozorňovat na jaké koli problémy;

b) organizovat konzultace týkající se veškerých otázek vyplýva jících z používání této směrnice;

c) usnadňovat výměnu informací ohledně souvisejícího vývoje právních předpisů a judikatury a hospodářského, společen ského, kulturního a technologického vývoje, především na digitálním trhu s díly a jinými předměty ochrany.

Článek 42

Ochrana osobních údajů

Zpracování osobních údajů prováděné v rámci této směrnice se řídí směrnicí 95/46/ES.

Článek 43

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 10. dubna 2016. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnit rostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

CS20.3.2014 Úřední věstník Evropské unie L 84/95

Článek 44

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 45

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 26. února 2014.

Za Evropský parlament předseda

M. SCHULZ

Za Radu předseda

D. KOURKOULAS

CSL 84/96 Úřední věstník Evropské unie 20.3.2014

PŘÍLOHA

1. Informace, které mají být poskytnuty ve výroční zprávě o transparentnosti uvedené v čl. 22 odst. 2:

a) finanční výkazy zahrnující rozvahu nebo výkaz aktiv a pasiv, rozpis nákladů a výnosů za účetní období a přehled o peněžních tocích;

b) zpráva o činnosti v účetním období;

c) informace o případech odmítnutí udělit licenci podle čl. 16 odst. 3);

d) popis právní struktury a struktury řízení organizace kolektivní správy;

e) informace o všech subjektech, které jsou v celém rozsahu nebo zčásti, přímo či nepřímo, vlastněny nebo ovládány organizací kolektivní správy;

f) informace o celkové výši odměn vyplacených osobám uvedeným v čl. 9 odst. 3) a článku 10 v předchozím roce a o dalších výhodách, které jim byly poskytnuty;

g) finanční informace uvedené v bodě 2 této přílohy;

h) zvláštní zpráva o využití částek sražených pro účely sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb, obsahující informace uvedené v bodě 3 této přílohy.

2. Finanční informace, které mají být poskytnuty ve výroční zprávě o transparentnosti:

a) finanční informace o příjmech z výkonu práv podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití (např. vysílání, online, veřejné provozování) včetně informací o příjmech z investování příjmů z výkonu práv a použití těchto příjmů (zda jsou rozděleny mezi nositele práv či jiné organizace kolektivní správy, nebo použity jiným způsobem);

b) finanční informace o nákladech na správu práv a jiné služby poskytované organizací kolektivní správy nositelům práv s podrobným popisem alespoň těchto bodů:

i) všechny provozní a finanční náklady s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů,

ii) provozní a finanční náklady s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů, týkají-li se pouze správy práv, včetně úhrady nákladů na správu práv, která je odečtena nebo vyrovnána z příjmů výkonu práv nebo z příjmů z investování příjmů z výkonu práv v souladu s čl. 11 odst. 4 a čl. 12 odst. 1, 2 a 3,

iii) provozní a finanční náklady týkající se jiných služeb než správy práv, avšak včetně sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb,

iv) zdroje použité k pokrytí nákladů,

v) srážky z příjmů z výkonu práv s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití a účel srážky, např. náklady spojené se správou práv nebo se sociálními, kulturními nebo vzdělávacími službami,

vi) procentní podíl, jenž představují náklady na správu práv a jiné služby poskytované organizací kolektivní správy nositelům práv v porovnání s příjmy z výkonu práv v příslušném účetním období podle kategorie spravova ných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů;

c) finanční informace o částkách příslušejících nositelům práv s komplexním popisem alespoň těchto bodů:

i) celková částka přidělená nositelům práv s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití,

ii) celková částka vyplacená nositelům práv s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití,

iii) četnost plateb s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a způsobu užití,

CS20.3.2014 Úřední věstník Evropské unie L 84/97

iv) celková vybraná částka, která však ještě nebyla nositelům práv přidělena, s rozdělením podle kategorie spra vovaných práv a způsobu užití a uvedením účetního období, v němž byly tyto částky vybrány,

v) celková přidělená částka, která však ještě nebyla nositelům práv rozdělena, s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití a uvedením účetního období, v němž byly tyto částky vybrány,

vi) důvody prodlení, pokud organizace kolektivní správy neprovedla rozdělení a platby ve lhůtě stanovené v čl. 13 odst. 1,

vii) celkový souhrn nerozdělitelných částek společně s vysvětlením užití těchto částek;

d) informace o vztazích s jinými organizacemi kolektivní správy s popisem alespoň těchto bodů:

i) částky obdržené od jiných organizací kolektivní správy a částky vyplacené jiným organizacím kolektivní správy s rozdělením podle kategorie práv, způsobu užití a organizace,

ii) úhrada nákladů na správu práv a jiné srážky z příjmů z výkonu práv splatných jiným organizacím kolektivní správy s rozdělením podle kategorie práv, způsobu užití a organizace,

iii) úhrada nákladů na správu práv a jiné srážky z částek vyplacených jinými organizacemi kolektivní správy s rozdělením podle kategorie práv a organizace,

iv) částky rozdělené přímo nositelům práv pocházející od jiných organizací kolektivní správy s rozdělením podle kategorie práv a organizace.

3. Informace, které mají být poskytnuty ve zvláštní zprávě uvedené v čl. 22 odst. 3:

a) částky sražené pro účely sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb v daném účetním období s rozdělením podle účelu a u každého účelu s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití;

b) vysvětlení použití těchto částek s rozdělením podle účelu včetně částek nákladů na správu sražených pro účely sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb a oddělených částek použitých pro účely sociálních, kulturních a vzdě lávacích služeb.

CSL 84/98 Úřední věstník Evropské unie 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2014/26/EU af 26. februar 2014 om kollektiv forvaltning af ophavsret og beslægtede rettigheder samt multiterritoriale licenser for rettigheder til musikværker med henblik på onlineanvendelse i det indre markedEØS-relevant tekst

DIREKTIVER

EUROPA-PARLAMENTETS OG RÅDETS DIREKTIV 2014/26/EU

af 26. februar 2014

om kollektiv forvaltning af ophavsret og beslægtede rettigheder samt multiterritoriale licenser for rettigheder til musikværker med henblik på onlineanvendelse i det indre marked

(EØS-relevant tekst)

EUROPA-PARLAMENTET OG RÅDET FOR DEN EUROPÆISKE UNION HAR —

under henvisning til traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde, særlig artikel 50, stk. 1, samt artikel 53, stk. 1, og artikel 62,

under henvisning til forslag fra Europa-Kommissionen,

efter fremsendelse af udkast til lovgivningsmæssig retsakt til de nationale parlamenter,

under henvisning til udtalelse fra Det Europæiske Økonomiske og Sociale Udvalg (1),

efter den almindelige lovgivningsprocedure (2), og

ud fra følgende betragtninger:

(1) EU-direktiverne, der er vedtaget vedrørende ophavsret og beslægtede rettigheder, giver allerede et højt niveau af beskyttelse for rettighedshavere og danner en retlig ramme for udnyttelsen af det indhold, som er beskyttet af disse rettigheder. Disse direktiver bidrager til at udvikle og fastholde kreativiteten. I et indre marked uden konkurrenceforvridninger vil beskyttelsen af innovation og intellektuel kreativitet også fremme investeringer i innovative tjenester og produkter.

(2) Udbredelsen af indhold, der er beskyttet af ophavsret og beslægtede rettigheder, herunder bøger, audiovisuelle produktioner og musikindspilninger, og de hermed forbundne tjenester, kræver udstedelse af licensrettigheder fra forskellige indehavere af ophavsret og beslægtede rettigheder, f.eks. forfattere, udøvere, producenter og forlæggere. Det er normalt, at rettighedshaveren kan vælge mellem individuel eller kollektiv forvaltning af sine rettigheder, medmindre medlemsstaterne træffer bestemmelse om andet i overensstemmelse med EU- lovgivningen samt Unionens og medlemsstaternes inter nationale forpligtelser. Forvaltning af ophavsret og

beslægtede rettigheder omfatter udstedelse af licenser til brugere, kontrol af brugere, overvågning af anvendelsen af rettigheder, håndhævelse af ophavsret og beslægtede rettigheder, opkrævning af rettighedsindtægter hidrørende fra udnyttelsen af rettigheder og fordeling af skyldige beløb til rettighedshavere. Kollektive forvaltningsorgani sationer giver rettighedshavere mulighed for at få et vederlag for anvendelser, som de ellers ikke ville være i stand til selv at kontrollere eller håndhæve, herunder på udenlandske markeder.

(3) Artikel 167 i traktaten om Den Europæiske Unions funk tionsmåde (TEUF) pålægger Unionen at tage hensyn til den kulturelle mangfoldighed i sin indsats og bidrage til, at medlemsstaternes kulturer kan udfolde sig, idet den respekterer den nationale og regionale mangfoldighed og samtidig fremhæver den fælles kulturarv. De kollektive forvaltningsorganisationer spiller og bør også fremover spille en vigtig rolle i at fremme de kulturelle udtryk sformers mangfoldighed ved både at give de mindste og mindre populære repertoirer adgang til markedet og ved at yde sociale, kulturelle og uddannelsesmæssige tjenester til fordel for deres rettighedshavere og offentlig heden.

(4) Kollektive forvaltningsorganisationer, som er etableret i Unionen, bør kunne nyde godt af de friheder, som trak taterne sikrer, når de repræsenterer rettighedshavere, som er bosiddende eller etableret i andre medlemsstater, eller udsteder licenser til brugere, som er bosiddende eller etableret i andre medlemsstater.

(5) Der er betydelige forskelle i de nationale regler for driften af kollektive forvaltningsorganisationer, særlig med hensyn til deres gennemsigtighed og ansvar over for medlemmer og rettighedshavere. Dette har ført til en række vanskeligheder, navnlig for udenlandske rettigheds havere, når de forsøger at håndhæve deres rettigheder, og til dårlig finansiel forvaltning af opkrævede indtægter. Endvidere har en række problemer i forbindelse med den måde, hvorpå de kollektive forvaltningsorganisa tioner fungerer, ført til en række mangler i udnyttelsen af ophavsret og beslægtede rettigheder på tværs af det indre marked til skade for de kollektive forvaltningsorga nisationers medlemmer, rettighedshavere og brugere.

DAL 84/72 Den Europæiske Unions Tidende 20.3.2014

(1) EUT C 44 af 15.2.2013, s. 104. (2) Europa-Parlamentets holdning af 4.2.2014 (endnu ikke offentliggjort

i EUT) og Rådets afgørelse af 20.2.2014.

(6) Behovet for at forbedre den måde, hvorpå de kollektive forvaltningsorganisationer fungerer, er allerede blevet påpeget i Kommissionens henstilling 2005/737/EF (1). Denne henstilling indeholder en række principper, herunder rettighedshavernes ret til frit at vælge deres kollektive forvaltningsorganisationer, lige behandling af kategorier af rettighedshavere og ligelig fordeling af royalties. Den henstiller også til de kollektive forvalt ningsorganisationer at give brugerne tilstrækkelig infor mation om tariffer og repertoirer forud for forhandlinger mellem disse. Den indeholder endvidere henstillinger med hensyn til rapporteringspligt, rettighedshavernes repræ sentation i de kollektive forvaltningsorganisationers beslutningstagende organer og tvistbilæggelse. Det er imidlertid meget forskelligt, hvorledes der er fulgt op på denne henstilling.

(7) Beskyttelsen af de interesser, som medlemmer af kollek tive forvaltningsorganisationer, rettighedshavere og tred jeparter har, kræver, at medlemsstaternes lovgivning om forvaltning af ophavsret og udstedelsen af multiterrito riale licenser for onlinemusikrettigheder koordineres med henblik på at opnå en ensartet beskyttelse i hele Unionen. Direktivet bør således have artikel 50, stk. 1, i TEUF som retsgrundlag.

(8) Formålet med dette direktiv er at samordne de nationale regler om kollektive forvaltningsorganisationers adgang til at udøve virksomhed med forvaltning af ophavsret og beslægtede rettigheder og reglerne vedrørende deres styring og tilsyn, og direktivet bør således have artikel 53, stk. 1, i TEUF som retsgrundlag. Eftersom dette er et område, hvor der tilbydes tjenester i Unionen, bør dette direktiv desuden have artikel 62 i TEUF som rets grundlag.

(9) Formålet med direktivet er at fastsætte krav til kollektive forvaltningsorganisationer med henblik på at sikre en høj standard for forvaltning, økonomisk forvaltning, gennemsigtighed og rapportering. Dette bør imidlertid ikke forhindre medlemsstater i at opretholde eller indføre strengere standarder end dem, der er fastsat i afsnit II i dette direktiv, for kollektive forvaltningsorgani sationer, der er etableret på deres område, forudsat at sådanne strengere standarder er forenelige med EU-retten.

(10) Dette direktiv bør ikke forhindre en medlemsstat i at anvende samme eller tilsvarende bestemmelser over for kollektive forvaltningsorganisationer, der er etableret uden for Unionen, men som er aktive i den pågældende medlemsstat.

(11) Dette direktiv bør ikke forhindre, at kollektive forvalt ningsorganisationer indgår repræsentationsaftaler med andre kollektive forvaltningsorganisationer — i overens stemmelse med konkurrencereglerne fastsat ved artikel 101 og 102 i TEUF — inden for rettighedsfor valtning for at lette, forbedre eller forenkle procedurerne for udstedelse af licenser til brugere, herunder med henblik på fælles fakturering, på lige, ikke-diskrimine rende og gennemsigtige vilkår, eller at tilbyde multiterri toriale licenser også på andre områder end dem, der omtales i dette direktivs afsnit III.

(12) Dette direktiv finder anvendelse på alle kollektive forvalt ningsorganisationer, med undtagelse af afsnit III, som kun finder anvendelse på kollektive forvaltningsorganisa tioner, der forvalter ophavsmænds rettigheder til musik værker med henblik på onlineanvendelse på multiterrito rial basis, men blander sig ikke i ordninger vedrørende forvaltning af rettigheder i medlemsstaterne, såsom indi viduel forvaltning, udvidelse af en aftale mellem en repræsenterende kollektiv forvaltningsorganisation og en bruger, dvs. aftalelicenser, obligatorisk kollektiv forvalt ning, retlige formodninger om repræsentation og over førsel af rettigheder til kollektive forvaltningsorganisatio ner.

(13) Dette direktiv berører ikke medlemsstaters mulighed for gennem lovgivning, regulering eller en anden særlig mekanisme til dette formål at fastsætte en rimelig kompensation til rettighedshaveren i tilfælde af undtagelser eller indskrænkninger i den ret til reproduk tion, der er omhandlet i Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2001/29/EF (2), og et vederlag til rettighedshol deren for indskrænkninger i eneretten til offentligt udlån, som omhandlet i Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2006/115/EF (3), som gælder på deres område, samt de betingelser der gælder for opkrævningen heraf.

(14) Dette direktiv kræver ikke, at kollektive forvaltningsorga nisationer antager en bestemt retlig form. I praksis fungerer disse organisationer i forskellige retlige former, såsom sammenslutninger, kooperativer og selskaber med begrænset ansvar, som kontrolleres eller ejes af indeha verne af ophavsretten og dertil knyttede rettigheder, eller af enheder, der repræsenterer sådanne rettighedshavere. I visse særlige tilfælde indebærer den kollektive forvalt ningsorganisations retlige form imidlertid, at elementet ejerskab eller kontrol ikke er til stede. Dette gør sig f.eks. gældende for fonde, som ikke har medlemmer. Ikke desto mindre bør dette direktivs bestemmelser også finde anvendelse på disse organisationer. Medlems staterne bør tilsvarende træffe de fornødne foranstalt ninger for at forhindre omgåelse af forpligtelserne i

DA20.3.2014 Den Europæiske Unions Tidende L 84/73

(1) Kommissionens henstilling 2005/737/EF af 18. maj 2005 om græn seoverskridende kollektiv forvaltning af ophavsret og beslægtede rettigheder i tilknytning til lovlige musiktjenester på nettet (EUT L 276 af 21.10.2005, s. 54).

(2) Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2001/29/EF af 22. maj 2001 om harmonisering af visse aspekter af ophavsret og beslægtede rettigheder i informationssamfundet (EFT L 167 af 22.6.2001, s. 10).

(3) Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2006/115/EF af 12. december 2006 om udlejnings- og udlånsrettigheder samt om visse andre ophavsretsbeslægtede rettigheder i forbindelse med intellektuel ejen domsret (EUT L 376 af 27.12.2006, s. 28).

henhold til dette direktiv gennem valget af retlig form. Det bør endvidere bemærkes, at enheder, der repræsen terer rettighedshavere og er medlemmer af kollektive forvaltningsorganisationer, kan være andre kollektive forvaltningsorganisationer, sammenslutninger af rettig hedsindehavere, foreninger eller andre organisationer.

(15) Rettighedshavere bør frit kunne betro forvaltningen af deres rettigheder til uafhængige forvaltningsenheder. Sådanne uafhængige forvaltningsenheder er kommercielle enheder, der adskiller sig fra de kollektive forvaltnings organisationer, bl.a. fordi de ikke er ejet eller kontrolleret af rettighedshavere. I det omfang sådanne uafhængige forvaltningsenheder udfører de samme aktiviteter som kollektive forvaltningsorganisationer, bør de imidlertid være forpligtet til at forsyne de rettighedshavere, de repræsenterer, og kollektive forvaltningsorganisationer, brugere samt offentligheden med visse oplysninger.

(16) Producenter af audiovisuelt materiale, pladeproducenter og radio- og tv-selskaber udsteder licenser for deres egne rettigheder, i visse tilfælde side om side med rettig heder, som er blevet overdraget til dem, f.eks. af udøvende kunstnere, på basis af individuelt forhandlede aftaler, og handler ud fra egne interesser. Bog-, musik- eller avisudgivere udsteder licenser for rettigheder, som de har fået overdraget på basis af individuelt forhandlede aftaler, og handler ud fra egne interesser. Derfor bør producenter af audiovisuelt materiale, pladeproducenter og radio- og tv-selskaber samt forlæggere/udgivere ikke betragtes som »uafhængige forvaltningsenheder«. Endvidere bør ophavsmænds og udøvende kunstneres managere og agenter, der fungerer som mellemmænd, og som repræsenterer rettighedshaverne i deres forbin delser med kollektive forvaltningsorganisationer, ikke betragtes som »uafhængige forvaltningsenheder«, da de ikke forvalter rettigheder i den forstand, at de fastsætter tariffer, udsteder licenser eller opkræver penge fra brugere.

(17) Kollektive forvaltningsorganisationer bør frit kunne vælge at lade visse af deres aktiviteter, såsom fakturering af brugere eller fordeling af skyldige beløb til rettigheds havere, udføre af datterselskaber eller andre enheder, som de kontrollerer. I sådanne tilfælde bør de bestem melser i dette direktiv, der ville gælde, hvis den pågæl dende aktivitet blev udført direkte af den kollektive forvaltningsorganisation, finde anvendelse på dattersel skabernes eller de andre enheders aktiviteter.

(18) For at sikre, at indehavere af ophavsret og beslægtede rettigheder kan få fuldt udbytte af det indre marked, når deres rettigheder forvaltes kollektivt, og at deres frihed til at udøve deres rettigheder ikke berøres i urimelig grad, er det nødvendigt at indføre en række passende sikkerhedsforanstaltninger i de kollektive forvaltningsorganisationers statutter. En kollektiv forvalt ningsorganisation bør desuden, når den leverer sine

forvaltningstjenester, ikke direkte eller indirekte diskrimi nere mellem rettighedshavere på grundlag af deres natio nalitet, opholdssted eller etableringssted.

(19) Under hensyn til frihederne sikret ved TEUF bør kollektiv forvaltning af ophavsret og tilhørende rettigheder medføre, at en rettighedshaver frit kan vælge en kollektiv forvaltningsorganisation til forvaltningen af sine rettighe der, uanset om der er tale om rettigheder vedrørende overføring til almenheden eller reproduktionsrettigheder eller kategorier af rettigheder vedrørende udnyttelses former såsom radio- og tv-udsendelser, teaterforestillinger eller reproduktion til distribution på internettet, såfremt den kollektive forvaltningsorganisation, som rettigheds haveren ønsker at vælge, allerede forvalter sådanne rettig heder eller kategorier af rettigheder.

De rettigheder eller kategorier af rettigheder og andre frembringelser, som skal forvaltes af den kollektive forvaltningsorganisation, bør fastsættes af den pågæl dende organisations generalforsamling for medlemmer, hvis de ikke allerede er fastsat i dens statutter eller er et lovkrav. Det er vigtigt, at rettighederne og kategorierne af rettigheder fastsættes på en måde, der bevarer en balance mellem rettighedshavernes frihed til at disponere over deres værker og andre frembringelser og organisa tionens evne til at forvalte rettighederne effektivt, navnlig under hensyntagen til den kategori af rettigheder, som organisationen og den kreative sektor, som den er aktiv i, forvalter. Under behørigt hensyn til denne balance bør rettighedshavere nemt kunne trække deres rettigheder eller kategorier af rettigheder tilbage fra en kollektiv forvaltningsorganisation og forvalte disse rettigheder indi viduelt eller overlade eller overdrage forvaltningen af alle eller nogle af disse rettigheder til en anden kollektiv forvaltningsorganisation eller en anden enhed, uanset i hvilken medlemsstat den kollektive forvaltningsorganisa tion, den anden enhed eller rettighedshaveren er stats borger, har bopæl eller er etableret. Hvis en medlemsstat i overensstemmelse med EU-lovgivningen og Unionens og dens medlemsstaters internationale forpligtelser bestemmer, at der skal være obligatorisk kollektiv forvalt ning af rettigheder, vil rettighedshaverens valg være begrænset til andre kollektive forvaltningsorganisationer.

Kollektive forvaltningsorganisationer, der forvalter forskellige typer af værker og andre frembringelser, herunder litterære, musiske eller fotografiske værker, bør også give rettighedshavere denne fleksibilitet med hensyn til forvaltningen af forskellige typer af værker eller frembringelser. For så vidt angår ikke-kommerciel anvendelse bør medlemsstaterne sørge for, at kollektive forvaltningsorganisationer træffer de nødvendige foranstaltninger til at sikre, at deres rettighedshavere kan udøve retten til at udstede licenser for sådanne anvendelser. Disse foranstaltninger bør bl.a. omfatte en beslutning fra den kollektive forvaltningsorganisations side vedrørende de betingelser, der er tilknyttet denne ret, samt levering af information til deres medlemmer

DAL 84/74 Den Europæiske Unions Tidende 20.3.2014

om disse betingelser. Kollektive forvaltningsorganisa tioner bør informere rettighedshavere om disse valg muligheder og give dem mulighed for nemt at anvende de rettigheder, der knytter sig til disse valgmuligheder. Rettighedshavere, som allerede har bemyndiget den kollektive forvaltningsorganisation, kan informeres via organisationens websted. Et krav om rettighedshaverens samtykke i bemyndigelsen til forvaltning af hver enkelt rettighed, kategori af rettighed eller type af værker og andre frembringelser bør ikke forhindre, at rettigheds haveren kan acceptere forslag om efterfølgende ændringer til bemyndigelsen efter stiltiende aftale i over ensstemmelse med de betingelser, der er fastsat i national ret. Dette direktiv bør principielt hverken være til hinder for aftalemæssige ordninger, i henhold til hvilke en ophævelse eller tilbagetrækning fra rettighedshaverens side har umiddelbart effekt på de licenser, der er udstedt forud for en sådan ophævelse eller tilbagetræk ning, eller for aftalemæssige ordninger, i henhold til hvilke sådanne licenser forbliver uberørte af en sådan ophævelse eller tilbagetrækning i en vis periode derefter. Sådanne ordninger bør imidlertid ikke udgøre en hindring for den fulde implementering af dette direktiv. Dette direktiv bør ikke tilsidesætte rettighedshavernes mulighed for at forvalte deres rettigheder individuelt, herunder til ikke-kommercielle formål.

(20) Medlemskabet af en kollektiv forvaltningsorganisation bør være baseret på objektive gennemsigtige og ikke- diskriminerende kriterier, herunder med hensyn til udgi vere, der i henhold til en aftale om udnyttelse af rettig heder har ret til en andel af indtægterne fra de rettighe der, der forvaltes af den kollektive forvaltningsorganisa tion, og til at opkræve sådanne indtægter fra den kollek tive forvaltningsorganisation. Disse kriterier bør ikke forpligte kollektive forvaltningsorganisationer til at accep tere medlemmer, hvis forvaltningen af disses rettigheder, kategorier af rettigheder eller typer af værker eller andre frembringelser falder uden for deres aktivitetsområde. De registre, der føres af en kollektiv forvaltningsorganisation, bør give mulighed for identifikation og lokalisering af dens medlemmer og rettighedshavere, hvis rettigheder organisationen repræsenterer på basis af bemyndigelser fra disse rettighedshaveres side.

(21) Med henblik på at beskytte de rettighedshavere, hvis rettigheder repræsenteres direkte af den kollektive forvalt ningsorganisation, men som ikke opfylder kravene til medlemsskab, er det hensigtsmæssigt at kræve, at visse af dette direktivs bestemmelser vedrørende medlemmer også gælder for sådanne rettighedshavere. Medlemsstater bør også kunne give sådanne rettighedshavere ret til at deltage i beslutningsprocessen i den kollektive forvalt ningsorganisation.

(22) Kollektive forvaltningsorganisationer bør handle i de repræsenterede rettighedshaveres bedste kollektive inter esse. Det er derfor vigtigt at skabe nogle rammer, der

giver medlemmerne af en kollektiv forvaltningsorganisa tion mulighed for at udøve deres medlemsrettigheder ved at deltage i organisationens beslutningsproces. Visse kollektive forvaltningsorganisationer har forskellige kate gorier af medlemmer, som kan repræsentere forskellige typer rettighedshavere, såsom producere og udøvende kunstnere. Repræsentationen af disse forskellige katego rier af medlemmer i beslutningsprocessen bør være retfærdig og afbalanceret. Effektiviteten af reglerne for generalforsamlingen for kollektive forvaltningsorganisa tioners medlemmer ville blive undermineret, hvis der ikke var nogen bestemmelser om, hvorledes generalfor samlingen bør foregå. Det er derfor nødvendigt at sikre, at der indkaldes til generalforsamling på regelmæssig basis, mindst årligt, og at de vigtigste beslutninger i den kollektive forvaltningsorganisation træffes af general forsamlingen.

(23) Alle medlemmer af kollektive forvaltningsorganisationer bør have adgang til at deltage i og stemme på general forsamlingen for medlemmer. Udøvelsen af disse rettig heder bør kun være underlagt retfærdige og forholds mæssige begrænsninger. I visse undtagelsestilfælde etab leres kollektive forvaltningsorganisationer juridisk som en fond og har derfor ingen medlemmer. I så fald udøves beføjelserne på generalforsamlingen af det organ, der varetager tilsynsfunktionen. Hvis kollektive forvaltnings organisationer har enheder, der repræsenterer rettigheds havere, som medlemmer, som det kan være tilfældet, hvis en kollektiv forvaltningsorganisation er et selskab med begrænset ansvar, og dets medlemmer er sammenslut ninger af rettighedshavere, bør medlemsstaterne kunne sørge for, at visse eller alle beføjelser for generalforsam lingen for medlemmer skal udøves af en forsamling af disse rettighedshavere. Generalforsamlingen for medlemmer bør som minimum have beføjelse til at fast sætte rammerne for ledelsens aktiviteter, navnlig med hensyn til den kollektive forvaltningsorganisations anven delse af rettighedsindtægter. Dette bør imidlertid ikke gribe ind i medlemsstaternes mulighed for at indføre strengere bestemmelser vedrørende f.eks. investeringer, fusioner eller låntagning, herunder et forbud mod sådanne transaktioner. Kollektive forvaltningsorganisa tioner bør tilskynde deres medlemmer til at deltage aktivt i generalforsamlingen. Det bør være nemt for medlemmer, der deltager i generalforsamlingen, men også for dem, der ikke gør det, at udøve stemmerettig heder. Ud over at kunne udøve deres rettigheder elek tronisk bør medlemmerne have adgang til at deltage i og stemme på generalforsamlingen for medlemmer pr. fuld magt. Afstemning pr. fuldmagt bør begrænses i sager med interessekonflikter. Samtidig bør medlemsstater kun give mulighed for at begrænse anvendelsen af fuld magter, hvis dette ikke griber ind i medlemmers mulighed for at deltage i beslutningsprocessen på behørig og effektiv vis. Navnlig giver muligheden for udpegelsen af fuldmagtshavere medlemmer mulighed for at deltage på behørig og effektiv vis i beslutnings tagningen og rettighedshaverne reel mulighed for at vælge en kollektiv forvaltningsorganisation efter eget valg, uanset hvilken medlemsstat organisationen er etab leret i.

DA20.3.2014 Den Europæiske Unions Tidende L 84/75

(24) Medlemmerne bør have mulighed for at deltage i den løbende overvågning af de kollektive forvaltningsorgani sationers ledelse. Disse organisationer bør til dette formål have en tilsynsfunktion, der passer til deres organisations struktur, og bør give medlemmerne mulighed for at være repræsenteret i det organ, der varetager denne funktion. Afhængigt af den kollektive forvaltningsorganisations organisationsstruktur kan tilsynsfunktionen varetages af et særskilt organ, f.eks. et tilsynsråd, eller af nogle eller alle de bestyrelsesmedlemmer, som ikke leder den kollek tive forvaltningsorganisations aktiviteter. Kravet om, at medlemmerne skal være repræsenteret på en rimelig og afbalanceret måde, bør ikke forhindre den kollektive forvaltningsorganisation i at vælge tredjeparter til tilsyns funktionen, herunder personer med relevant professionel ekspertise og rettighedsindehavere, som ikke opfylder kravene til medlemskab, eller som ikke er repræsenteret direkte af organisationen, men via en enhed, som er medlem af den kollektive forvaltningsorganisation.

(25) For at sikre en forsvarlig forvaltning skal en kollektiv forvaltningsorganisations ledelse være uafhængig. Ledere bør, hvad enten de er valgt som bestyrelsesmedlemmer eller ansat af organisationen på kontrakt, oplyse om eventuelle interessekonflikter mellem egne interesser og interesserne hos de rettighedshavere, der repræsenteres af den kollektive forvaltningsorganisation, inden de indtager deres post og derefter på årlig basis. Sådanne årlige erklæringer bør også udfærdiges af personer, der udøver tilsynsfunktionen. Medlemsstaterne bør frit kunne kræve, at de kollektive forvaltningsorganisationer skal offentliggøre sådanne erklæringer eller indgive dem til offentlige myndigheder.

(26) Kollektive forvaltningsorganisationer opkræver, forvalter og fordeler indtægter fra udnyttelsen af de rettigheder, de får overdraget af rettighedshaverne. Disse indtægter tilfalder i sidste instans rettighedshaverne, der kan have en direkte juridisk forbindelse til organisationen eller kan være repræsenteret via en enhed, der er medlem af den kollektive forvaltningsorganisation, eller gennem en repræsentationsaftale. Det er derfor vigtigt, at en kollektiv forvaltningsorganisation udviser størst mulig omhu i forbindelse med opkrævning, forvaltning og fordeling af disse indtægter. En nøjagtig fordeling er kun mulig, hvis den kollektive forvaltningsorganisation opretholder passende registre over medlemskab, licenser og anven delsen af værker og andre frembringelser. Rettigheds havere og brugere bør også indgive relevante data, der er nødvendige for en effektiv kollektiv forvaltning af rettighederne, og som kontrolleres af den kollektive forvaltningsorganisation.

(27) Beløb, der opkræves og tilfalder rettighedshaverne, bør bogføres separat i forhold til organisationens eventuelle egne aktiver. Uden at det berører medlemsstaternes mulighed for at indføre strengere bestemmelser

vedrørende investeringer, herunder et forbud mod inve stering af rettighedsindtægterne, bør sådanne investerin ger, hvis de foretages, gennemføres i overensstemmelse med den kollektive forvaltningsorganisations generelle investerings- og forvaltningspolitik. For at opretholde et højt beskyttelsesniveau for rettighedshavernes rettigheder og for at sikre, at enhver form for indtægt, der måtte opstå gennem udnyttelsen af sådanne rettigheder, er til fordel for dem, bør de investeringer, der foretages og besiddes af den kollektive forvaltningsorganisation, forvaltes i overensstemmelse med en række kriterier, som pålægger organisationen at udvise forsigtighed og samtidig giver den mulighed for at vælge den mest sikre og effektive investeringspolitik. Dette bør give den kollektive forvaltningsorganisation mulighed for at vælge den aktivallokering, der passer til arten og varigheden af enhver risikoeksponering for eventuelle rettighedsindtæg ter, der investeres, og som ikke i urimelig grad begrænser eventuelle rettighedsindtægter, der tilfalder rettigheds haverne.

(28) Da rettighedshaverne har ret til vederlag for udnyttelsen af deres rettigheder, er det vigtigt, at administrations omkostninger ikke overstiger de berettigede omkost ninger ved forvaltningen af rettighederne, og at eventuelle andre fradrag end fradrag vedrørende administrations omkostninger, f.eks. et fradrag til sociale, kulturelle eller uddannelsesmæssige formål, bør fastlægges af den kollek tive forvaltningsorganisations medlemmer. De kollektive forvaltningsorganisationer bør være gennemsigtige over for rettighedshaverne for så vidt angår reglerne vedrørende sådanne fradrag. Samme krav bør gælde for eventuelle beslutninger om at anvende rettighedsind tægter til kollektiv uddeling, såsom stipendier. Rettigheds havere bør have adgang på ikke-diskriminatorisk basis til eventuelle sociale, kulturelle eller uddannelsesmæssige tjenester, der finansieres gennem disse fradrag. Dette direktiv bør ikke berøre fradrag i henhold til national ret, såsom fradrag med henblik på levering af sociale ydelser fra kollektive forvaltningsorganisationer til rettig hedshavere, eller for så vidt angår eventuelle aspekter, der ikke er omfattet af dette direktiv, forudsat at sådanne fradrag er i overensstemmelse med EU-retten.

(29) Fordeling og betaling af skyldige beløb til individuelle rettighedshavere eller, hvilket kan forekomme, til katego rier af rettighedshavere bør gennemføres rettidigt og i overensstemmelse med de berørte kollektive forvaltnings organisationers generelle politik vedrørende fordeling, også hvis de gennemføres gennem en anden enhed, der repræsenterer rettighedshaverne. Kun objektive grunde, der ligger uden for den kollektive forvaltningsorganisa tions kontrol, kan begrunde en forsinkelse i fordelingen og betalingen af skyldige beløb til rettighedshavere. Omstændigheder, såsom investering af rettighedsind tægter med en fast løbetid, bør derfor ikke udgøre en gyldig grund til en sådan forsinkelse. Det er hensigtsmæs sigt at overlade det til medlemsstaterne at træffe beslut ning om bestemmelser, der sikrer rettidig fordeling og effektiv lokalisering og identifikation af rettighedshavere i tilfælde, hvor der opstår sådanne objektive grunde. Med

DAL 84/76 Den Europæiske Unions Tidende 20.3.2014

henblik på at sikre, at de beløb, rettighedshavere har til gode, fordeles korrekt og effektivt, er det, uden at det berører medlemsstaternes mulighed for at indføre stren gere regler, nødvendigt at kræve, at kollektive forvalt ningsorganisationer træffer fornuftige og omhyggelige foranstaltninger for i god tro at identificere og lokalisere de relevante rettighedshavere. Det er også hensigtsmæs sigt, at medlemmer af en kollektiv forvaltningsorganisa tion, i det omfang dette er tilladt i henhold til national ret, bør træffe beslutning om anvendelsen af eventuelle beløb, som ikke kan fordeles, i situationer, hvor de rettig hedshavere, der er berettigede til disse beløb, ikke kan identificeres eller lokaliseres.

(30) Kollektive forvaltningsorganisationer bør kunne forvalte rettigheder og opkræve indtægter for deres udnyttelse i henhold til repræsentationsaftaler med andre organisatio ner. For at beskytte rettighederne for andre kollektive forvaltningsorganisationers medlemmer, bør en kollektiv forvaltningsorganisation ikke sondre mellem de rettighe der, der forvaltes i henhold til repræsentationsaftaler, og dem, som selskabet forvalter direkte for sine medlemmer. Den kollektive forvaltningsorganisation bør heller ikke have ret til at anvende fradrag for de rettighedsindtægter, der opkræves på vegne af en anden kollektiv forvalt ningsorganisation, ud over fradrag vedrørende admini strationsomkostninger, uden denne anden kollektive forvaltningsorganisations udtrykkelige samtykke. Det er også hensigtsmæssigt at kræve, at kollektive forvaltnings organisationer ikke fordeler og foretager betalinger til andre organisationer på basis af sådanne repræsentations aftaler senere, end når de fordeler og udfører udbetalinger til deres egne medlemmer og til rettighedshavere, som ikke er medlemmer, og som de repræsenterer. Endvidere bør modtagerorganisationen for sin del være forpligtet til uden forsinkelse at fordele de skyldige beløb til de rettig hedshavere, den repræsenterer.

(31) Det er vigtigt at have rimelige og ikke-diskriminerende kommercielle vilkår for licensering for at sikre, at brugere kan opnå licenser for værker og andre frembringelser, for hvilke en kollektiv forvaltningsorganisation repræsenterer rettighederne, og sikre et tilstrækkelig vederlag til rettig hedshaverne. Kollektive forvaltningsorganisationer og brugere bør derfor føre licensforhandlinger i god tro og anvende tariffer, der bør fastsættes på grundlag af objek tive og ikke-diskriminerende kriterier. Det er hensigts mæssigt at kræve, at licensafgifter eller vederlag, der fast sættes af den kollektive forvaltningsorganisation, er rime lige i forhold til bl.a. den økonomiske værdi af anven delsen af rettighederne i en bestemt sammenhæng. Endelig bør kollektive forvaltningsorganisationer besvare licensanmodninger fra brugere uden unødig forsinkelse.

(32) I det digitale miljø er kollektive forvaltningsorganisa tioner ofte nødt til at licensere deres repertoire til helt nye former for udnyttelse og forretningsmodeller. I

sådanne tilfælde, og for at fremme et gunstigt miljø for udvikling af sådanne licenser, bør kollektive forvaltnings organisationer, uden at dette berører konkurrencereg lerne, have den fornødne fleksibilitet til hurtigst muligt at levere individualiserede licenser for innovative online tjenester uden risiko for, at dette kunne danne præcedens for fastsættelsen af vilkårene for andre licenstyper.

(33) Med henblik på at sikre, at kollektive forvaltningsorgani sationer kan efterleve forpligtelserne i henhold til dette direktiv, bør brugere forsyne disse organisationer med relevante oplysninger om anvendelsen af de rettigheder, de kollektive forvaltningsorganisationer repræsenterer. Denne forpligtelse bør ikke gælde for fysiske personer, der handler uden for deres handelsmæssige eller erhvervs mæssige virksomhed eller uden for deres fag eller profes sion, og som falder uden for definitionen af bruger som fastlagt i dette direktiv. Endvidere bør de oplysninger, der kræves af kollektive forvaltningsorganisationer, begrænses til hvad der er rimeligt, nødvendigt og til rådighed for brugerne for at sætte sådanne organisationer i stand til at udfylde deres funktion, under hensyntagen til den særlige situation, der gør sig gældende for små og mellemstore virksomheder. Den forpligtelse kan være indføjet i en aftale mellem en kollektiv forvaltningsorganisation og en bruger, en sådan indføjelse udelukker ikke national lovbestemt ret til information. Tidsfristen for information af brugerne bør være fastsat således, at den giver den kollektive forvaltningsorganisation mulighed for at over holde den tidsfrist, der er fastsat for fordeling af skyldige beløb til rettighedshaverne. Dette direktiv bør ikke berøre medlemsstaternes mulighed for at kræve af kollektive forvaltningsorganisationer, der er etableret på deres område, at de udsteder fælles fakturaer.

(34) Med henblik på at øge rettighedshavernes, brugernes og andre kollektive forvaltningsorganisationers tillid til de kollektive forvaltningsorganisationers forvaltning af rettigheder bør hver kollektiv forvaltningsorganisation overholde særlige gennemsigtighedskrav. Hver kollektiv forvaltningsorganisation eller dens medlemmer, der udgør en enhed med ansvar for tilskrivning eller udbeta ling af skyldige beløb til rettighedshavere, bør derfor være pålagt at give hver rettighedshaver visse oplysninger mindst en gang om året, såsom de beløb, der tilskrives eller udbetales til dem, og de fradrag, der foretages. Kollektive forvaltningsorganisationer bør også have pligt til at give tilstrækkelige oplysninger, herunder finansielle oplysninger, til de øvrige kollektive forvaltningsorganisa tioner, hvis rettigheder de forvalter i henhold til repræ sentationsaftaler.

(35) Med henblik på at sikre, at rettighedshavere, andre kollek tive forvaltningsorganisationer og brugere har adgang til oplysninger om omfanget af organisationens aktiviteter og de værker eller andre frembringelser, som den repræ senterer, bør en kollektiv forvaltningsorganisation oplyse

DA20.3.2014 Den Europæiske Unions Tidende L 84/77

om disse forhold som svar på en behørigt begrundet anmodning. Spørgsmålet om, hvorvidt og i hvilket omfang der kan opkræves rimelige gebyrer for disse tjenester, bør overlades til national ret. Hver kollektiv forvaltningsorganisation bør også offentliggøre oplys ninger om sin struktur og om, på hvilken måde den udøver sin virksomhed, herunder navnlig dens statutter og generelle politikker vedrørende administrations omkostninger, fradrag og tariffer.

(36) Med henblik på at sikre, at rettighedshavere er i stand til at overvåge og sammenligne de kollektive forvaltnings organisationers respektive resultater, bør sådanne organi sationer offentliggøre en årlig gennemsigtighedsrapport, der omfatter sammenlignelige reviderede regnskabsoplys ninger, der er specifikke for deres virksomhed. Kollektive forvaltningsorganisationer bør desuden offentliggøre en årlig særrapport, som indgår i den årlige gennemsigtig hedsrapport, om anvendelsen af de beløb, der er afsat til sociale, kulturelle og uddannelsesmæssige tjenesteydelser. Dette direktiv bør ikke forhindre en kollektiv forvalt ningsorganisation i at offentliggøre de oplysninger, der kræves i den årlige gennemsigtighedsrapport, i et enkelt dokument, f.eks. som led i dens årsregnskab eller i sepa rate rapporter.

(37) Udbydere af onlinetjenester, som anvender musikværker, såsom musiktjenester, der giver forbrugerne mulighed for at downloade musik eller til at lytte til musik ved strea ming, samt andre tjenester, der giver adgang til film eller spil, hvor musik er et vigtigt element, bør først indhente tilladelse til at anvende sådanne værker. Direktiv 2001/29/EF kræver, at der indhentes en licens for hver rettighed i forbindelse med onlineudnyttelsen af musik værker. For ophavsmænds vedkommende er disse rettig heder eneretten til reproduktion og eneretten til over føring til almenheden af musikværker, herunder retten til tilrådighedsstillelse. Disse rettigheder kan forvaltes af de enkelte rettighedshavere selv, f.eks. ophavsmænd eller musikudgivere, eller af kollektive forvaltningsorganisatio ner, der leverer kollektiv rettighedsforvaltning til rettig hedshavere. Ophavsmænds reproduktions- og kommuni kationsrettigheder kan forvaltes af forskellige kollektive forvaltningsorganisationer. Det kan endvidere fore komme, at flere rettighedshavere har rettigheder til det samme værk, og at de har givet forskellige organisationer bemyndigelse til at udstede licenser for deres respektive andele af rettighederne til værket. Enhver bruger, der ønsker at levere en onlinetjeneste, der tilbyder et bredt udvalg af musikværker til forbrugerne, skal samle rettig hederne til de pågældende værker fra forskellige rettig hedshavere og kollektive forvaltningsorganisationer.

(38) Internettet kender ingen grænser, men onlinemarkedet for musiktjenester i Unionen er stadig opsplittet, og der er endnu ikke skabt et reelt digitalt indre marked.

Kompleksiteten og de vanskeligheder, der er forbundet med den kollektive forvaltning af rettigheder i Europa, har i en række tilfælde forværret denne opsplitning af det europæiske digitale onlinemarked for musiktjenester. Denne situation står i skarp kontrast til den hastigt voksende efterspørgsel fra forbrugernes side efter adgang til digitalt indhold og tilknyttede innovative tjene ster, herunder på tværs af de nationale grænser.

(39) Henstilling 2005/737/EF lagde op til en række nye lovrammer, der er bedre tilpasset forvaltningen på EU- niveau af ophavsret og beslægtede rettigheder i forbin delse med leveringen af lovlige onlinemusiktjenester. I en tid, hvor musikværker udnyttes på nettet, har erhvervs brugere imidlertid brug for en licenspolitik, der er tilpasset det grænseløse onlinemiljø, og som dækker flere territoriale områder. Henstillingen har imidlertid ikke været tilstrækkelig til at fremme en generel multi territorial licensering af onlinerettigheder til musikværker eller finde en løsning på de specifikke krav til multiter ritorial licensering.

(40) Inden for onlinemusikbranchen, hvor den kollektive forvaltning af ophavsmænds rettigheder på et territorialt grundlag fortsat er normen, er det vigtigt at skabe betin gelser, der fremmer den mest effektive licenspraksis hos de kollektive forvaltningsorganisationer i en stadig mere grænseoverskridende kontekst. Det er derfor hensigts mæssigt at indføre en række regler, der foreskriver de grundlæggende betingelser for kollektive forvaltnings organisationers multiterritoriale kollektive licensering af ophavsmænds rettigheder til musikværker med henblik på onlineanvendelse, herunder sangtekster. Samme regler bør gælde for en sådan licensering for alle musik værker, herunder musikværker, der indgår i audiovisuelle værker. Onlinetjenester, der udelukkende giver adgang til musikværker i form af trykte noder, bør imidlertid ikke være omfattet. Dette direktivs bestemmelser bør sikre de nødvendige mindstekrav til kvaliteten af grænseoverskri dende tjenester, som de kollektive forvaltningsorganisa tioner leverer, især med hensyn til gennemsigtigheden af de repertoirer, der repræsenteres, og nøjagtigheden af de finansielle strømme, der vedrører anvendelsen af rettig heder. De bør også skabe betingelser, der fremmer en frivillig sammenlægning af musikrepertoirer og rettig heder og således reducerer antallet af licenser, som en bruger behøver for at tilbyde en multiterritorial multire pertoiretjeneste. Disse bestemmelser bør gøre det muligt for en kollektiv forvaltningsorganisation at anmode en organisation om at repræsentere sit repertoire på et multiterritorialt grundlag, når den ikke selv kan eller ønsker at opfylde kravene. Den anmodede organisation bør, såfremt den allerede samler repertoirer og tilbyder eller udsteder multiterritoriale licenser, være forpligtet til at acceptere bemyndigelsen fra den anmodende organisa tion. Udviklingen af lovlige onlinemusiktjenester i Unionen bør også bidrage til bekæmpelsen af krænkelser af ophavsretten på nettet.

DAL 84/78 Den Europæiske Unions Tidende 20.3.2014

(41) Adgangen til nøjagtige og fuldstændige oplysninger om, hvilke musikværker, rettighedshavere og rettigheder, som hver kollektiv forvaltningsorganisation er bemyndiget til at repræsentere på et givent territorialt område, er af særlig betydning for en effektiv og gennemsigtig licens proces, for den efterfølgende behandling af brugernes rapporter om anvendelse og den tilsvarende fakturering af tjenesteudbydere samt for fordelingen af de skyldige beløb. Derfor bør kollektive forvaltningsorganisationer, der udsteder multiterritoriale licenser for musikværker, være i stand til at behandle sådanne data hurtigt og nøjagtigt. Dette kræver anvendelse af databaser om ejer skab af rettigheder, hvortil der er givet multiterritorial licens, og som indeholder data, der giver mulighed for identificering af værker, rettigheder og rettighedshavere, som en kollektiv forvaltningsorganisation er bemyndiget til at repræsentere, og de territorier, som bemyndigelsen dækker. Enhver ændring til disse oplysninger bør tages i betragtning uden unødig forsinkelse, og databaserne bør løbende ajourføres. Disse databaser bør også bidrage til at matche oplysninger om værker med oplysninger om fonogrammer eller enhver anden optagelse, i hvilke værket er blevet indarbejdet. Det er ligeledes vigtigt at sikre, at potentielle brugere og rettighedshavere såvel som kollektive forvaltningsorganisationer har adgang til de oplysninger, der er nødvendige for at identificere det repertoire, som disse organisationer repræsenterer. Kollektive forvaltningsorganisationer bør kunne træffe foranstaltninger til at beskytte oplysningernes nøjagtighed og integritet, kontrollere anvendelsen af dem og beskytte kommercielt følsomme oplysninger.

(42) Med henblik på at sikre, at data om det musikrepertoire, som de behandler, er så nøjagtige som muligt, bør kollektive forvaltningsorganisationer, der udsteder multi territoriale licenser for musikværker, være forpligtet til at ajourføre deres databaser regelmæssigt og hurtigst muligt. De bør etablere let tilgængelige procedurer, som giver onlinetjenesteudbydere såvel som rettighedshaverne og andre kollektive forvaltningsorganisationer mulighed for at oplyse dem om enhver unøjagtighed, som organisatio nens databaser i givet fald indeholder vedrørende værker, som de ejer eller kontrollerer, herunder rettigheder, helt eller delvis, og territorier, i forbindelse med hvilke de har bemyndiget den relevante kollektive forvaltningsorganisa tion til at fungere, dog uden at dette udgør en fare for nøjagtigheden og integriteten af de oplysninger, som den kollektive forvaltningsorganisation opbevarer. Eftersom Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 95/46/EF (1) giver enhver registreret ret til berigtigelse, sletning eller blokering af urigtige eller ufuldstændige oplysninger, bør nærværende direktiv også sikre, at unøjagtige oplysninger om rettighedshaverne eller andre kollektive forvaltnings organisationer i tilfælde af multiterritoriale licenser skal korrigeres uden unødig forsinkelse. Kollektive forvalt ningsorganisationer bør også have kapacitet til at fore tage elektronisk behandling af registreringen af værker og

bemyndigelser til at forvalte rettigheder. Automatise ringen af oplysninger har stor betydning for en hurtig og effektiv behandling af data, og kollektive forvaltnings organisationer bør derfor fastsætte bestemmelser om brugen af elektroniske midler til rettighedshavernes struk turerede kommunikation af oplysninger. Kollektive forvaltningsorganisationer bør så vidt muligt sikre, at sådanne elektroniske midler tager hensyn til relevante frivillige branchestandarder eller bedste praksis, der er udviklet på internationalt plan eller på EU-plan.

(43) Branchestandarder for musikanvendelse, salgsrapportering og fakturering er afgørende for at forbedre effektiviteten i udvekslingen af data mellem kollektive forvaltningsorga nisationer og brugere. Overvågning af anvendelsen af licenser bør respektere de grundlæggende rettigheder, herunder retten til respekt for privatliv og familieliv og retten til beskyttelse af personoplysninger. For at sikre, at disse effektivitetsgevinster resulterer i en hurtigere finansiel behandling og i sidste ende i hurtigere betaling af rettighedshavere, bør kollektive forvaltningsorganisa tioner forpligtes til at fakturere tjenesteudbydere og fordele skyldige beløb til rettighedshavere uden forsin kelse. For at dette krav kan realiseres, er det nødvendigt, at brugere giver kollektive forvaltningsorganisationer præcise og rettidige rapporter om anvendelse af værker. Kollektive forvaltningsorganisationer bør ikke være forpligtede til at acceptere brugernes rapporter i beskyt tede formater, når der forefindes branchestandarder. Kollektive forvaltningsorganisationer bør ikke være forhindret i at outsource tjenester forbundet med tildelingen af multiterritoriale licenser for onlinemusikret tigheder. Organisationerne bør ved at dele eller samle backofficeressourcer kunne forbedre forvaltningstjene sterne og rationalisere investeringer i IT-værktøjer.

(44) At sammenlægge forskellige musikrepertoirer med henblik på udstedelse af multiterritoriale licenser letter licenseringsprocessen, og ved at gøre alle repertoirer tilgængelige for markedet for multiterritorial licensering styrkes den kulturelle mangfoldighed, og der bidrages til at mindske antallet af transaktioner, som en onlinetjene steudbyder er nødt til at foretage, for at tilbyde tjenester. Denne sammenlægning af repertoirer bør fremme udvik lingen af nye onlinetjenester og bør føre til en mind skelse af transaktionsomkostningerne, der væltes over på forbrugerne. Derfor bør kollektive forvaltningsorgani sationer, der ikke er villige til eller ikke er i stand til at udstede multiterritoriale licenser direkte til deres eget musikrepertoire, tilskyndes til frivilligt at give andre kollektive forvaltningsorganisationer bemyndigelse til at forvalte deres repertoire på et ikke-diskriminerende grundlag. Eksklusivaftaler om multiterritoriale licenser vil begrænse valget for andre brugere, der søger multiter ritoriale licenser, og det vil også begrænse de valgmulig heder, som kollektive forvaltningsorganisationer, der

DA20.3.2014 Den Europæiske Unions Tidende L 84/79

(1) Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 95/46/EF af 24. oktober 1995 om beskyttelse af fysiske personer i forbindelse med behand ling af personoplysninger og om fri udveksling af sådanne oplys ninger (EFT L 281 af 23.11.1995, s. 31).

ønsker administrationstjenesteydelser for deres repertoire på et multiterritorialt grundlag, har. Alle repræsentations aftaler mellem kollektive forvaltningsorganisationer om multiterritorial licensering bør således indgås på ikke- eksklusive vilkår.

(45) Gennemsigtigheden af de betingelser, hvorunder kollek tive forvaltningsorganisationer forvalter onlinerettigheder, er af særlig betydning for medlemmer af kollektive forvaltningsorganisationer. Kollektive forvaltningsorgani sationer bør derfor give tilstrækkelige oplysninger til deres medlemmer om de vigtigste betingelser i eventuelle aftaler, hvormed der gives bemyndigelse til en anden kollektiv forvaltningsorganisation til at repræsentere disse medlemmers onlinemusikrettigheder med henblik på multiterritorial licensering.

(46) Det er også vigtigt at kræve, at kollektive forvaltnings organisationer, der tilbyder eller udsteder multiterritoriale licenser, accepterer at repræsentere repertoiret fra enhver kollektiv forvaltningsorganisation, der beslutter ikke at gøre dette direkte. For at sikre, at dette krav ikke er uforholdsmæssigt og ikke går ud over, hvad der er nødvendigt, bør den anmodede kollektive forvaltnings organisation kun være forpligtet til at acceptere repræ sentation, hvis anmodningen er begrænset til onlineret tigheder eller kategorier af onlinerettigheder, som den selv repræsenterer. Dette krav bør desuden kun finde anvendelse på kollektive forvaltningsorganisationer, der sammenlægger repertoirer, og det bør ikke omfatte kollektive forvaltningsorganisationer, der kun udsteder multiterritoriale licenser for deres eget repertoire. Det bør heller ikke omfatte kollektive forvaltningsorganisatio ner, der blot samler rettigheder til de samme værker med det formål at kunne udstede fælleslicens for både rettig heder til reproduktion og rettigheder vedrørende over føring til almenheden vedrørende sådanne værker. Med henblik på at beskytte den bemyndigende kollektive forvaltningsorganisations rettighedshaveres interesser og for at sikre, at små og mindre kendte repertoirer i medlemsstaterne kan få adgang til det indre marked på lige vilkår, er det vigtigt, at den bemyndigende kollektive forvaltningsorganisations repertoire forvaltes på samme betingelser som den bemyndigede kollektive forvaltnings organisations repertoire, og at det inkluderes i tilbud, som den bemyndigede kollektive forvaltningsorganisation retter mod onlinetjenesteudbydere. Det forvaltningsgebyr, den bemyndigede kollektive forvaltningsorganisation opkræver, bør give denne organisation mulighed for at tjene sine nødvendige og rimelige investeringer ind igen. Enhver aftale, hvorved en kollektiv forvaltningsorganisa tion giver en anden organisation eller andre organisa tioner bemyndigelse til at udstede multiterritoriale licenser for sit eget musikrepertoire med henblik på onli neanvendelse, bør ikke være til hinder for, at førstnævnte kollektive forvaltningsorganisation fortsat udsteder licen ser, som er begrænset til den medlemsstat, hvor denne organisation er hjemmehørende, til sit eget repertoire eller til andre repertoirer, som det eventuelt er bemyn diget til at repræsentere på dette territoriale område.

(47) Målsætningerne med og effektiviteten af reglerne om kollektive forvaltningsorganisationers multiterritoriale

licensering vil i betydeligt omfang blive forringet, hvis rettighedshaverne ikke er i stand til at udøve disse rettig heder i forbindelse med multiterritoriale licenser, når den kollektive forvaltningsorganisation, de har overdraget deres rettigheder til, ikke har udstedt eller har tilbudt multiterritoriale licenser og desuden ikke har ønsket at give en anden kollektiv forvaltningsorganisation bemyn digelse hertil. Det vil derfor være vigtigt i sådanne tilfælde at give rettighedshaverne mulighed for at udøve retten til at udstede multiterritoriale licenser, der kræves af online tjenesteudbydere, enten selv eller gennem en anden part eller andre parter, ved at trække deres rettigheder tilbage fra deres oprindelige forvaltningsorganisation i det omfang, det er nødvendigt at udstede multiterritoriale licenser for onlinetjenesteudbydere, og at bevare de samme rettigheder hos deres oprindelige forvaltnings organisationer med henblik på monoterritorial license ring.

(48) Radio- og TV-selskaber anvender som regel en licens fra en lokal kollektiv forvaltningsorganisation til deres egen udsendelse af radio- og TV-programmer, som omfatter musikværker. Denne licens er ofte begrænset til radio- og TV-udsendelsesvirksomhed. Det vil være nødvendigt med en licens for onlinemusikrettigheder for at tillade, at sådanne radio- og TV-programmer også er tilgængelige online. For at lette udstedelsen af licenser for onlinemu sikrettigheder med henblik på direkte eller forskudt onli netransmission af radio- og TV-programmer er det nødvendigt at indføre en undtagelse fra de regler, som ellers vil gælde for multiterritorial licensering af online musikrettigheder. En sådan undtagelse bør begrænses til, hvad der er nødvendigt for at give onlineadgang til radio- og TV-programmer og til materiale med et klart og underordnet forhold til den oprindelige udsendelse, der produceres med henblik på f.eks. at supplere, foretage forudgående gennemgang eller foretage efterfølgende gennemgang af det pågældende radio- og TV-program. Denne undtagelse bør ikke anvendes således, at den medfører en forvridning af konkurrencen med andre tjenesteydelser, som giver forbrugerne onlineadgang til individuelle musikværker eller individuelle audiovisuelle værker, eller fører til konkurrencebegrænsende forret ningsmetoder, såsom markeds- eller kundedeling, som ville være i strid med artikel 101 eller 102 i TEUF.

(49) Det er nødvendigt at sikre en effektiv håndhævelse af nationale bestemmelser, der vedtages i medfør af dette direktiv. Kollektive forvaltningsorganisationer bør tilbyde deres medlemmer særlige procedurer for håndtering af klager. Disse procedurer bør også stilles til rådighed for andre rettighedshavere, som direkte repræsenteres af organisationen og til andre kollektive forvaltningsorgani sationer, på hvis vegne den forvalter rettigheder i henhold til en repræsentationsaftale. Medlemsstaterne bør også have mulighed for at fastsætte bestemmelser om, at tvister mellem kollektive forvaltningsorganisationer, deres medlemmer, rettighedshavere eller brugere om anvendelsen af dette direktiv kan underkastes en hurtig, uafhængig og upartisk alternativ tvistbilæggelsespro cedure. Navnlig kan effektiviteten af bestemmelserne om udstedelse af multiterritoriale licenser for onlinemu sikrettigheder blive undermineret, hvis tvister mellem kollektive forvaltningsorganisationer og andre parter

DAL 84/80 Den Europæiske Unions Tidende 20.3.2014

ikke løses hurtigt og effektivt. Som følge heraf er det, uden at dette berører retten til domstolsadgang, hensigts mæssigt at give mulighed for adgang til let tilgængelige, effektive og upartiske udenretslige procedurer som f.eks. mægling eller voldgift for løsning af konflikter mellem på den ene side kollektive forvaltningsorganisationer, der udsteder multiterritoriale licenser, og på den anden side online-musiktjenesteudbydere, rettighedshaverne eller andre kollektive forvaltningsorganisationer. Dette direktiv indeholder hverken specifikke anvisninger for, hvordan denne alternative tvistbilæggelse bør organiseres, eller bestemmelser om, hvilket organ der bør gennemføre den, forudsat at dets uafhængighed, upartiskhed og effek tivitet er sikret. Endelig er det også hensigtsmæssigt at kræve, at medlemsstater har uafhængige, upartiske og effektive tvistbilæggelsesprocedurer via organer, som har ekspertise inden for intellektuel ejendomsret eller via domstole, der er hensigtsmæssige til at bilægge kommer cielle tvister mellem kollektive forvaltningsorganisationer og brugere ud fra de gældende eller foreslåede licens betingelser eller i forbindelse med brud på kontrakt.

(50) Medlemsstaterne bør indføre passende procedurer, hvorved det vil være muligt at overvåge kollektive forvaltningsorganisationers overholdelse af dette direktiv. Da det ikke er hensigtsmæssigt, at dette direktiv begrænser medlemsstaternes valg hverken med hensyn til valg af kompetente myndigheder eller den forudgå ende eller efterfølgende kontrol af kollektive forvaltnings organisationer, bør det sikres, at disse myndigheder er i stand til effektivt og rettidigt at behandle ethvert spørgs mål, som kan opstå i forbindelse med anvendelsen af dette direktiv. Medlemsstaterne bør ikke være forpligtet til at oprette nye kompetente myndigheder. Endvidere bør det også være muligt for medlemmer af en kollektiv forvaltningsorganisation, rettighedshavere, brugere, kollektive forvaltningsorganisationer og andre berørte parter at underrette en kollektiv myndighed om aktivi teter eller forhold, som efter deres opfattelse, udgør en overtrædelse af lovgivningen af kollektive forvaltnings organisationer og, hvis det er relevant, brugere. Medlems staterne bør sikre, at kompetente myndigheder har befø jelse til at pålægge passende administrative sanktioner og foranstaltninger, hvis bestemmelserne i den nationale lovgivning til gennemførelse af dette direktiv ikke over holdes. Dette direktiv foreskriver ikke nogen bestemte typer af sanktioner eller foranstaltninger, forudsat at de er effektive, forholdsmæssige og afskrækkende. Disse sanktioner eller foranstaltninger kan omfatte pålæg om at afskedige bestyrelsesmedlemmer, som har handlet forsømmeligt, inspektioner i en kollektiv forvaltnings organisations lokaler, eller, hvis en organisation har fået udstedt en tilladelse til at drive virksomhed, tilbagetræk ning af en sådan tilladelse. Dette direktiv bør være neutralt med hensyn til hidtil eksisterende forhåndsgod kendelses- og tilsynsordninger i medlemsstaterne, herunder et krav til repræsentanterne af den kollektive

forvaltningsorganisation for så vidt som disse ordninger er i overensstemmelse med EU-lovgivningen og ikke skaber hindringer for dette direktivs fulde anvendelse.

(51) Med henblik på at sikre, at kravene til multiterritorial licensering overholdes, bør der fastsættes specifikke bestemmelser om overvågning af deres gennemførelse. De kompetente myndigheder i medlemsstaterne og Kommissionen bør samarbejde med hinanden til dette formål. Medlemsstater bør gensidigt bistå hinanden ved hjælp af udveksling af oplysninger mellem deres kompe tente myndigheder for at lette overvågningen af kollek tive forvaltningsorganisationer.

(52) Det er vigtigt for kollektive forvaltningsorganisationer at respektere retten til privatlivets fred og beskyttelsen af personoplysninger for alle rettighedshavere, medlemmer, brugere eller andre personer, hvis personoplysninger, de bearbejder. Direktiv 95/46/EF regulerer behandlingen af personoplysninger i medlemsstaterne i forbindelse med nævnte direktiv og under tilsyn af medlemsstaternes kompetente myndigheder, især offentlige, uafhængige myndigheder, som medlemsstaterne har udpeget. Rettig hedshaverne bør gives passende oplysninger om behand lingen af deres data, om modtagerne af disse data, om den maksimale periode for opbevaring af disse data i enhver database, og om på hvilken måde rettigheds havere kan udøve deres ret til at få adgang til, rette eller slette deres personoplysninger i overensstemmelse med direktiv 95/46/EF. Navnlig bør entydige identifika torer, der giver mulighed for indirekte identifikation af en person, betragtes som personoplysninger som defineret i nævnte direktiv.

(53) Bestemmelser om håndhævelsesforanstaltninger bør ikke berøre de beføjelser, som nationale uafhængige offentlige myndigheder i medlemsstaterne har i henhold til direktiv 95/46/EF til at kontrollere efterlevelsen af de nationale bestemmelser, der vedtages til gennemførelse af nævnte direktiv.

(54) Nærværende direktiv overholder de grundlæggende rettig heder og principper, der er nedfældet i Den Europæiske Unions charter om grundlæggende rettigheder (»charte ret«). Bestemmelserne i direktivet om tvistbilæggelse bør ikke være til hinder for, at parterne kan udøve deres ret til adgang til en domstol, som er garanteret i chartret.

DA20.3.2014 Den Europæiske Unions Tidende L 84/81

(55) Målene for dette direktiv, nemlig at forbedre de mulighe der, som kollektive forvaltningsorganisationers medlemmer har for at udøve kontrol med selskabernes virksomhed, at sikre tilstrækkelig gennemsigtighed med de kollektive forvaltningsorganisationers aktiviteter og at forbedre multiterritorial licensering af ophavsmænds rettigheder til musikværker med henblik på onlineanven delse, kan ikke i tilstrækkelig grad opfyldes af medlems staterne, men kan på grund af deres omfang og virk ninger bedre kan nås på EU-plan; Unionen kan derfor vedtage foranstaltninger i overensstemmelse med nærhedsprincippet, jf. artikel 5 i traktaten om Den Euro pæiske Union. I overensstemmelse med proportionalitets princippet, jf. nævnte artikel, går direktivet ikke videre, end hvad der er nødvendigt for at nå disse mål.

(56) Bestemmelserne i dette direktiv berører ikke anvendelsen af konkurrencereglerne og enhver anden relevant lovgiv ning på andre områder, herunder om fortrolighed, handelshemmeligheder, databeskyttelse, aktindsigt, afta leret og international privatret med hensyn til lovvalg og retternes kompetence og arbejdstagernes og arbejds givernes foreningsfrihed og deres ret til at organisere sig.

(57) I henhold til den fælles politiske erklæring af 28. september 2011 fra medlemsstaterne og Kommis sionen om forklarende dokumenter (1) har medlemssta terne forpligtet sig til i tilfælde, hvor det er berettiget, at lade meddelelsen af gennemførelsesforanstaltninger ledsage af et eller flere dokumenter, der forklarer forholdet mellem et direktivs bestanddele og de tilsva rende dele i de nationale gennemførelsesinstrumenter. I forbindelse med dette direktiv finder lovgiver, at fremsen delse af sådanne dokumenter er berettiget.

(58) Den Europæiske Tilsynsførende for Databeskyttelse er blevet hørt i overensstemmelse med artikel 28, stk. 2, i Europa-Parlamentets og Rådets forordning (EF) nr. 45/2001 (2) og afgav en udtalelse den 9. oktober 2012 —

VEDTAGET DETTE DIREKTIV:

AFSNIT I

GENERELLE BESTEMMELSER

Artikel 1

Genstand

Dette direktiv fastsætter de krav, der er nødvendige for at sikre en velfungerende forvaltning af ophavsret og beslægtede rettig heder i kollektive forvaltningsorganisationer. Det indeholder ligeledes krav til kollektive forvaltningsorganisationers multiter ritoriale licensering af ophavsmænds rettigheder til musikværker med henblik på onlineanvendelse.

Artikel 2

Anvendelsesområde

1. Afsnit I, II, IV og V, med undtagelse af artikel 34, stk. 2, og artikel 38, finder anvendelse på alle kollektive forvaltnings organisationer, der er etableret i Unionen.

2. Afsnit III og artikel 34, stk. 2, og artikel 38 finder anven delse på de kollektive forvaltningsorganisationer, der er etableret i Unionen, og som forvalter ophavsmænds rettigheder til musik værker med henblik på onlineanvendelse på et multiterritorialt grundlag.

3. De relevante bestemmelser i dette direktiv finder anven delse på enheder, der direkte eller indirekte ejes eller helt eller delvist kontrolleres af en kollektiv forvaltningsorganisation, forudsat at sådanne enheder udfører aktiviteter, som, i tilfælde af at de blev udført af en kollektiv forvaltningsorganisation, ville være underlagt dette direktivs bestemmelser.

4. Artikel 16, stk. 1, artikel 18, artikel 20, artikel 21, stk. 1, litra a), b), c), e), f) og g), artikel 36 og artikel 42 finder anven delse på alle uafhængige forvaltningsenheder, der er etableret i Unionen.

Artikel 3

Definitioner

I dette direktiv forstås ved:

a) »kollektiv forvaltningsorganisation«: enhver organisation, som er bemyndiget ved lov eller ved overdragelse, licens eller anden kontraktmæssig aftale til at forvalte ophavsret eller ophavsretsbeslægtede rettigheder for mere end én rettighedshaver til kollektiv gavn for disse rettighedshavere som sit eneste eller primære formål, og som opfylder et eller begge af følgende kriterier:

i) den er ejet eller kontrolleret af dens medlemmer

ii) den er organiseret uden profit for øje

b) »uafhængig forvaltningsenhed«: enhver organisation, som er bemyndiget ved lov eller ved overdragelse, licens eller anden kontraktmæssig aftale til at forvalte ophavsret eller ophavs retsbeslægtede rettigheder for mere end én rettighedshaver til kollektiv gavn for disse rettighedshavere som eneste eller primære formål, og som:

i) hverken er ejet eller kontrolleret, direkte eller indirekte, helt eller delvis af rettighedshavere, og

ii) er organiseret med profit for øje

c) »rettighedshaver«: enhver person eller enhed, der ikke er en kollektiv forvaltningsorganisation, der er indehaver af en ophavsret eller en beslægtet rettighed, eller som i henhold til en aftale om udnyttelse af rettigheder eller ved lov er berettiget til en andel af rettighedsindtægterne

DAL 84/82 Den Europæiske Unions Tidende 20.3.2014

(1) EUT C 369 af 17.12.2011, s. 14. (2) Europa-Parlamentets og Rådets forordning (EF) nr. 45/2001 af

18. december 2000 om beskyttelse af fysiske personer i forbindelse med behandling af personoplysninger i fællesskabsinstitutionerne og -organerne og om fri udveksling af sådanne oplysninger (EFT L 8 af 12.1.2001, s. 1).

d) »medlem«: en rettighedshaver eller en enhed, der repræsen terer rettighedshavere, herunder andre kollektive forvalt ningsorganisationer og sammenslutninger af rettigheds havere, der opfylder kravene for medlemskab af en kollektiv forvaltningsorganisation og er blevet optaget som medlem af denne

e) »statutter«: vedtægterne, reglerne eller dokumentet om etab lering af en kollektiv forvaltningsorganisation

f) »generalforsamling for medlemmer«: organ i den kollektive forvaltningsorganisation, hvori medlemmerne deltager og udøver deres stemmerettigheder uanset organisationens retlige form

g) »bestyrelsesmedlem«:

i) når der i henhold til national ret eller den kollektive forvaltningsorganisations statutter anvendes en enstrenget bestyrelsesstruktur, ethvert medlem af besty relsen

ii) når der i henhold til national ret eller den kollektive forvaltningsorganisations statutter anvendes en tostrenget bestyrelsesstruktur, ethvert medlem af besty relsen eller tilsynsrådet

h) »rettighedsindtægter«: indtægter, der opkræves af en kollektiv forvaltningsorganisation på vegne af rettigheds haverne, uanset om de hidrører fra en eneret, en ret til vederlag eller en ret til kompensation

i) »administrationsomkostninger«: det beløb, som en kollektiv forvaltningsorganisation opkræver eller fratrækker fra rettig hedsindtægterne eller fra indtægter, der hidrører fra investe ring af rettighedsindtægter, til at dække omkostningerne ved forvaltningen af ophavsret eller beslægtede rettigheder

j) »repræsentationsaftale«: enhver aftale mellem de kollektive forvaltningsorganisationer, hvormed en kollektiv forvalt ningsorganisation giver en anden kollektiv forvaltningsorga nisation bemyndigelse til at forvalte de rettigheder, det repræsenterer, herunder en aftale, der er indgået i henhold til artikel 29 og 30

k) »bruger«: enhver person eller enhed, der udfører handlinger, der kræver rettighedshaveres samtykke, vederlag til rettig hedshaverne eller betaling af kompensation til rettigheds haverne, og som ikke handler som forbruger

l) »repertoire«: værkerne, for hvilke en kollektiv forvaltnings organisation forvalter rettighederne

m) »multiterritorial licens«: en licens, som omfatter mere end én medlemsstats territoriale område

n) »onlinemusikrettigheder«: enhver af en ophavsmands rettig heder til et musikværk i henhold til artikel 2 og 3 i direktiv 2001/29/EF, som er nødvendige for levering af en online tjeneste.

AFSNIT II

KOLLEKTIVE FORVALTNINGSORGANISATIONER

KAPITEL 1

Repræsentation af rettighedshavere og medlemskab og orga nisation af kollektive forvaltningsorganisationer

Artikel 4

Overordnede principper

Medlemsstaterne sikrer, at de kollektive forvaltningsorganisa tioner handler i bedste interesse for de rettighedshavere, hvis rettigheder de repræsenterer, og at de ikke pålægger dem nogen forpligtelser, som ikke er objektivt nødvendige for beskyttelsen af deres rettigheder og interesser eller for den effek tive forvaltning af deres rettigheder.

Artikel 5

Rettighedshavernes rettigheder

1. Medlemsstaterne sikrer, at rettighedshaverne har de i stk. 2-8 fastsatte rettigheder, og at disse rettigheder er fastsat i den kollektive forvaltningsorganisations statutter eller medlemskabs betingelser.

2. Rettighedshaverne skal have ret til at give en kollektiv forvaltningsorganisation efter eget valg bemyndigelse til at forvalte rettigheder, kategorier af rettigheder eller typer af værker og andre frembringelser efter eget valg i territoriale områder efter eget valg, uanset nationaliteten, hjemstedet eller etableringsstedet for den kollektive forvaltningsorganisation eller rettighedshaverne. Medmindre den kollektive forvaltningsorgani sation har objektive grunde til at nægte forvaltningen, skal den være forpligtet til at forvalte disse rettigheder, kategorier af rettigheder eller typer af værker og andre frembringelser, forudsat at deres forvaltning henhører under dens aktivitet.

3. Rettighedshavere har ret til at udstede licenser for ikke- kommercielle anvendelser af enhver rettighed, kategori af rettig heder eller type af værker og andre frembringelser efter eget valg.

4. Rettighedshaverne skal have ret til at ophæve en bemyn digelse til at forvalte rettigheder, kategorier af rettigheder eller typer af værker og andre frembringelser, som de har givet til en kollektiv forvaltningsorganisation, eller til fra en kollektiv forvaltningsorganisation at tilbagetrække enhver rettighed, kate gori af rettigheder eller typer af værker og andre frembringelser efter eget valg, der er fastsat i stk. 2, for territoriale områder af eget valg, såfremt de giver et rimeligt varsel på højst seks måne der. Den kollektive forvaltningsorganisation kan beslutte, at en sådan ophævelse eller tilbagetrækning først vil få virkning ved udgangen af regnskabsåret.

DA20.3.2014 Den Europæiske Unions Tidende L 84/83

5. Hvis der er beløb, som tilfalder en rettighedshaver for en udnyttelse, som fandt sted inden ophævelsen af en bemyndi gelse eller tilbagetrækningen af rettigheder fik virkning, eller i henhold til en licens, der er udstedt før ophævelsen eller tilbage trækningen fik virkning, bevarer rettighedshaveren sine rettig heder i henhold til artikel 12, 13, 18, 20, 28 og 33.

6. En kollektiv forvaltningsorganisation må ikke begrænse anvendelsen af de rettigheder, der er omhandlet i stk. 4 og 5, ved at kræve som betingelse for anvendelsen af disse rettigheder, at forvaltning af rettigheder eller kategorier af rettigheder eller typer af værker og andre frembringelser, der er omfattet af ophævelsen eller tilbagetrækningen, overdrages til en anden kollektiv forvaltningsorganisation.

7. I de tilfælde hvor en rettighedshaver giver en kollektiv forvaltningsorganisation bemyndigelse til at forvalte vedkom mendes rettigheder, skal han give en specifik bemyndigelse for hver rettighed eller kategori af rettigheder eller type af værker og andre frembringelser, som den pågældende giver den kollek tive forvaltningsorganisation bemyndigelse til at forvalte. Enhver sådan bemyndigelse skal være i dokumentarisk form.

8. En kollektiv forvaltningsorganisation skal underrette rettig hedshavere om deres rettigheder i henhold til stk. 1-7, såvel som om alle betingelser tilknyttet den rettighed, der er fastsat i stk. 3, før den opnår deres bemyndigelse til sin forvaltning af rettigheder eller kategori af rettigheder eller typer af værker og andre frembringelser.

En kollektiv forvaltningsorganisation skal underrette de rettig hedshavere, som allerede har givet organisationen bemyndigelse, om deres rettigheder i henhold til stk. 1-7 såvel som om alle betingelser tilknyttet den rettighed, der er fastsat i stk. 3, senest den 10. oktober 2016.

Artikel 6

De kollektive forvaltningsorganisationers medlemsregler

1. Medlemsstaterne sikrer, at de kollektive forvaltningsorga nisationer overholder reglerne i stk. 2-5.

2. En kollektiv forvaltningsorganisation skal acceptere rettig hedshavere og de enheder, der repræsenterer rettighedshavere, herunder andre kollektive forvaltningsorganisationer og sammenslutninger af rettighedshavere, som medlemmer, hvis de opfylder kravene for medlemskab, der skal være baseret på objektive, gennemsigtige og ikke-diskriminerende kriterier. Disse medlemskabskrav skal fremgå af den kollektive forvaltnings organisations statutter eller medlemskabsbetingelser og gøres offentligt tilgængelige. Hvis en kollektiv forvaltningsorganisation

afviser at acceptere en anmodning om medlemskab, skal den forsyne rettighedshaveren med en klar begrundelse for sin beslutning.

3. Den kollektive forvaltningsorganisations statutter skal indeholde passende og effektive mekanismer for alle medlem mernes deltagelse i organisationens beslutningsproces. De forskellige kategorier af medlemmers repræsentation i beslut ningsprocessen skal være retfærdige og afbalancerede.

4. En kollektiv forvaltningsorganisation skal give sine medlemmer mulighed for at kommunikere med organisationen ad elektronisk vej, herunder med henblik på udøvelsen af deres medlemsrettigheder.

5. En kollektiv forvaltningsorganisation skal opbevare forteg nelser over sine medlemmer og skal regelmæssigt ajourføre disse fortegnelser.

Artikel 7

Rettigheder for rettighedshavere, som ikke er medlemmer af den kollektive forvaltningsorganisation

1. Medlemsstaterne sikrer, at kollektive forvaltningsorganisa tioner overholder bestemmelserne i artikel 6, stk. 4, artikel 20, artikel 29, stk. 2, og artikel 33 med hensyn til rettighedshavere, som har en direkte juridisk forbindelse med dem ved lov eller ved overdragelse, licens eller anden kontraktmæssig aftale, men som ikke er medlemmer af dem.

2. Medlemsstaterne kan anvende andre bestemmelser i dette direktiv for rettighedshavere, der er omhandlet i stk. 1.

Artikel 8

Generalforsamling for den kollektive forvaltningsorganisations medlemmer

1. Medlemsstaterne sikrer, at generalforsamlingen for medlemmer organiseres i overensstemmelse med de regler, der er fastsat i stk. 2-10.

2. Der skal mindst én gang om året indkaldes til general forsamling for medlemmerne.

3. Generalforsamlingen for medlemmerne skal godkende eventuelle ændringer af den kollektive forvaltningsorganisations statutter og medlemskabsbetingelser, hvis disse betingelser ikke er omfattet af statutterne.

4. Generalforsamlingen for medlemmerne skal træffe afgø relse om udnævnelse eller afskedigelse af bestyrelsesmedlemmer, overvåge deres generelle præstationer og godkende deres vederlag og andre fordele såsom monetære og ikke-monetære ydelser, pension, tilskud, ret til andre vederlag og fratrædelses godtgørelse.

DAL 84/84 Den Europæiske Unions Tidende 20.3.2014

I en kollektiv forvaltningsorganisation med en tostrenget besty relsesstruktur skal generalforsamlingen for medlemmerne ikke træffe afgørelse om udnævnelse eller afskedigelse af bestyrelses medlemmer eller godkende deres aflønning eller andre fordele, hvis beføjelsen til at træffe sådanne afgørelser er delegeret til tilsynsrådet.

5. I overensstemmelse med de bestemmelser, der er fastsat i afsnit II, kapitel 2, skal generalforsamlingen for medlemmerne mindst træffe afgørelse om:

a) den generelle politik for fordeling af skyldige beløb til rettig hedshavere

b) den generelle politik for anvendelsen af beløb, der ikke kan fordeles

c) den generelle investeringspolitik for rettighedsindtægter og eventuelle indtægter fra investering af rettighedsindtægter

d) den generelle politik for fradrag i rettighedsindtægter og eventuelle indtægter fra investering af rettighedsindtægter

e) anvendelse af beløb, der ikke kan fordeles

f) risikostyringspolitik

g) godkendelse af erhvervelse, salg eller belåning af fast ejendom

h) godkendelse af fusioner og alliancer, oprettelse af dattersel skaber samt erhvervelse af andre enheder eller aktier eller rettigheder i andre enheder

i) godkendelse af optagelse af lån, ydelse af lån eller sikker hedsstillelse for lån.

6. Generalforsamlingen for medlemmerne kan uddelegere de i stk. 5, litra f), g), h) og i), anførte beføjelser ved en beslutning eller en bestemmelse i statutterne til det organ, der varetager tilsynsfunktionen.

7. Medlemsstaterne kan med hensyn til stk. 5, litra a)-d), anmode generalforsamlingen for medlemmerne om at fastsætte mere detaljerede betingelser for anvendelse af rettighedsindtæg terne og indtægterne fra investering af rettighedsindtægter.

8. Generalforsamlingen for medlemmerne skal kontrollere den kollektive forvaltningsorganisations aktiviteter ved i det mindste at træffe afgørelse om udnævnelse og afskedigelse af revisor og godkendelse af den årlige gennemsigtighedsrapport, der er omhandlet i artikel 22.

Medlemsstaterne kan tillade alternative systemer eller regler for udnævnelse og afskedigelse af revisor, forudsat at disse systemer

og regler er udformet således, at de sikrer revisors uafhængighed fra de personer, som forvalter den kollektive forvaltningsorga nisations aktiviteter.

9. Alle medlemmer af den kollektive forvaltningsorganisation skal have ret til at deltage i og stemme på generalforsamlingen for medlemmerne. Medlemsstaterne kan dog tillade begræns ninger i den kollektive forvaltningsorganisations medlemmers ret til at deltage og udøve deres stemmeret på generalforsam lingen for medlemmerne på grundlag af et eller begge af følgende kriterier:

a) medlemskabsvarighed

b) beløb, der er modtaget eller som tilfalder et medlem,

forudsat at disse kriterier er fastsat og anvendt på en rimelig og forholdsmæssig måde.

De i første afsnit, litra a) og b), fastsatte kriterier skal fremgå af den kollektive forvaltningsorganisations statutter eller medlem skabsbetingelser og gøres offentligt tilgængelige i overensstem melse med artikel 19 og 21.

10. Alle medlemmer af en kollektiv forvaltningsorganisation skal have ret til at udpege en hvilken som helst anden person eller enhed som fuldmagtshaver til at deltage i og stemme på generalforsamlingen for medlemmer på deres vegne, forudsat at denne udnævnelse ikke medfører en interessekonflikt, som kan tænkes at opstå, f.eks. hvis det udpegende medlem og fuld magtshaveren tilhører forskellige kategorier af rettighedshavere i den kollektive forvaltningsorganisation.

Medlemsstaterne kan dog give mulighed for begrænsninger for udpegelse af fuldmagtshavere og udøvelse af stemmerettigheder for de medlemmer, de repræsenterer, hvis disse ikke griber ind i medlemmers mulighed for at deltage i en kollektiv forvaltnings organisations beslutningsproces på behørig og effektiv vis.

Alle fuldmagter skal være gyldige for en enkelt generalforsam ling for medlemmer. På generalforsamlingen for medlemmer har fuldmagtshaveren samme rettigheder, som det medlem, der har udpeget vedkommende, ville have haft. Fuldmagtshaveren afgiver stemmen i overensstemmelse med instrukserne fra det medlem, der har udpeget ham.

11. Medlemsstaterne kan beslutte, at generalforsamlingens beføjelser kan udøves af en forsamling af delegerede, der vælges mindst hvert fjerde år af medlemmerne af den kollektive forvaltningsorganisation, under forudsætning af, at:

DA20.3.2014 Den Europæiske Unions Tidende L 84/85

a) det sikres, at medlemmerne deltager i den kollektive forvalt ningsorganisations beslutningsproces på en passende og effektiv måde, og

b) de forskellige kategorier af medlemmer er repræsenteret på en rimelig og afbalanceret måde i forsamlingen af delegerede.

Reglerne i stk. 2-10 finder tilsvarende anvendelse på forsam lingen af delegerede.

12. Medlemsstaterne kan, når en kollektiv forvaltningsorga nisation som følge af sin retlige form ikke har nogen general forsamling for medlemmerne, beslutte, at beføjelserne for denne generalforsamling skal udøves af det organ, der varetager tilsynsfunktionen. Reglerne i stk. 2-5, 7 og 8 finder tilsvarende anvendelse på et sådant organ, der varetager tilsynsfunktionen.

13. Medlemsstaterne kan beslutte, at alle eller nogle af befø jelserne for generalforsamlingen for medlemmerne, når en kollektiv forvaltningsorganisation har medlemmer, som er enhe der, der repræsenterer rettighedshavere, skal varetages af en forsamling af disse rettighedshavere. Reglerne i stk. 2-10 finder tilsvarende anvendelse på forsamlingen af rettigheds havere.

Artikel 9

Tilsynsfunktion

1. Medlemsstaterne sikrer, at hver kollektiv forvaltningsorga nisation har indført en tilsynsfunktion, der løbende overvåger de aktiviteter og udførelsen af de opgaver, som varetages af personer med ansvar for ledelsen af organisationens aktiviteter.

2. Der skal være en rimelig og afbalanceret repræsentation af de forskellige kategorier af medlemmer af den kollektive forvalt ningsorganisation i det organ, der varetager tilsynsfunktionen.

3. Enhver af de personer, der varetager tilsynsfunktionen, skal hvert år afgive en individuel erklæring om interessekon flikter indeholdende de i artikel 10, stk. 2, andet afsnit, omhandlede oplysninger til generalforsamlingen for medlem mer.

4. Det organ, der varetager tilsynsopgaverne, skal mødes regelmæssigt og mindst have følgende beføjelser:

a) udøvelse af de beføjelser, det har fået delegeret af general forsamlingen for medlemmer, herunder i henhold til artikel 8, stk. 4 og 6

b) overvågning af de aktiviteter og udførelsen af de opgaver, som varetages af personer, der er omhandlet i artikel 10,

herunder gennemførelse af beslutninger truffet på general forsamlingen for medlemmer og navnlig de generelle poli tikker anført i artikel 8, stk. 5, litra a)-d).

5. Det organ, der varetager tilsynsfunktionen, skal mindst en gang om året aflægge beretning om udøvelsen af sit hverv for generalforsamlingen for medlemmer.

Artikel 10

Forpligtelser for de personer, som forvalter den kollektive forvaltningsorganisations aktiviteter

1. Medlemsstaterne sikrer, at hver kollektiv forvaltningsorga nisation tager alle nødvendige forholdsregler for, at de personer, der forvalter dens aktiviteter, gør dette på en sund, forsigtig og passende måde ved anvendelse af sunde administrative og regn skabsmæssige procedurer og interne kontrolmekanismer.

2. Medlemsstaterne sikrer, at kollektive forvaltningsorganisa tioner indfører og anvender procedurer for at undgå interesse konflikter og, når sådanne konflikter ikke kan undgås, at iden tificere, forvalte, overvåge og oplyse om faktiske eller potentielle interessekonflikter, for at forhindre dem i at skade de kollektive interesser for de rettighedshavere, som organisationen repræsen terer.

De i første afsnit omhandlede procedurer skal omfatte en indi viduel årlig erklæring fra hver af de personer, der er omhandlet i stk. 1, til generalforsamlingen for medlemmer, med følgende oplysninger:

a) eventuelle interesser i den kollektive forvaltningsorganisation

b) eventuelle vederlag modtaget i det foregående regnskabsår fra den kollektive forvaltningsorganisation, herunder i form af pensionsordninger, naturalydelser og andre ydelser

c) eventuelle beløb modtaget i det foregående regnskabsår som rettighedshaver fra den kollektive forvaltningsorganisation

d) en erklæring om enhver faktisk eller potentiel konflikt mellem personlige interesser og den kollektive forvaltnings organisations interesser eller mellem forpligtelser over for den kollektive forvaltningsorganisation og eventuelle forplig telser over for enhver anden fysisk eller juridisk person.

KAPITEL 2

Forvaltning af rettighedsindtægter

Artikel 11

Opkrævning og anvendelse af rettighedsindtægter

1. Medlemsstaterne sikrer, at de kollektive forvaltningsorga nisationer overholder reglerne i stk. 2-5.

DAL 84/86 Den Europæiske Unions Tidende 20.3.2014

2. En kollektiv forvaltningsorganisation skal udvise omhu ved opkrævning og forvaltning af rettighedsindtægter.

3. En kollektiv forvaltningsorganisation skal i sine regnskaber holde:

a) rettighedsindtægter og eventuelle indtægter opnået ved inve stering af rettighedsindtægter, og

b) eventuelle egne aktiver og indtægter herfra, fra administra tionsomkostninger eller fra andre aktiviteter.

4. En kollektiv forvaltningsorganisation har ikke ret til at anvende rettighedsindtægter eller eventuelle indtægter fra inve steringer af rettighedsindtægter til andre formål end fordeling til rettighedshaverne, bortset fra hvis det er tilladt at fratrække eller modregne administrationsomkostninger, i overensstemmelse med en afgørelse truffet i overensstemmelse med artikel 8, stk. 5, litra d), eller at anvende rettighedsindtægter eller enhver indkomst, der skyldes investering af rettighedsindtægter, i overensstemmelse med en afgørelse truffet i overensstemmelse med artikel 8, stk. 5.

5. Når en kollektiv forvaltningsorganisation investerer rettig hedsindtægter eller eventuelle indtægter opnået ved investering af rettighedsindtægter, skal det ske på en sådan måde, at inter esserne hos de rettighedshavere, som den repræsenterer, vare tages bedst muligt, i overensstemmelse med den generelle inve sterings- og risikoforvaltningspolitik som omhandlet i artikel 8, stk. 5, litra c) og f), og under hensyn til følgende regler:

a) findes der en potentiel interessekonflikt, skal den kollektive forvaltningsorganisation sikre, at investeringerne foretages udelukkende i disse rettighedshaveres interesse

b) aktiverne skal investeres således, at der skabes sikkerhed, kvalitet, likviditet og rentabilitet i hele investeringsporteføljen

c) aktiverne skal spredes på passende vis for at undgå ufor holdsmæssig afhængighed af et bestemt aktiv og koncentra tioner af risici i porteføljen som helhed.

Artikel 12

Fradrag

1. Medlemsstaterne sikrer, at når en rettighedshaver bemyn diger en kollektiv forvaltningsorganisation til at forvalte dennes rettigheder, skal den kollektive forvaltningsorganisation oplyse rettighedshaveren om administrationsomkostninger og andre fradrag fra rettighedsindtægter og eventuelle andre indtægter opnået ved investering af rettighedsindtægter, inden den opnår hans samtykke til forvaltningen af den pågældendes rettigheder.

2. Fradragene skal være rimelige i forhold til de tjenestey delser, den kollektive forvaltningsorganisation yder rettigheds haverne, herunder i givet fald de i stk. 4 omhandlede tjenestey delser, og skal beregnes ud fra objektive kriterier.

3. Administrationsomkostningerne må ikke overstige de begrundede og dokumenterede omkostninger, som afholdes af den kollektive forvaltningsorganisation i forbindelse med forvaltning af ophavsret og beslægtede rettigheder.

Medlemsstaterne sikrer, at de krav, der gælder for brugen og gennemsigtigheden af brugen af beløb, der er fratrukket eller modregnet i forbindelse med administrationsomkostninger, også finder anvendelse for eventuelle andre fradrag til dækning af omkostninger vedrørende forvaltning af ophavsret og beslæg tede rettigheder.

4. Når en kollektiv forvaltningsorganisation leverer sociale, kulturelle eller uddannelsesmæssige ydelser, der finansieres gennem fradrag i rettighedsindtægterne eller i indtægter fra inve stering af rettighedsindtægter, skal sådanne ydelser leveres på grundlag af rimelige kriterier, navnlig i forbindelse med adgangen til og omfanget af disse ydelser.

Artikel 13

Fordeling af beløb, der tilfalder rettighedshavere

1. Uden at det berører artikel 15, stk. 3, og artikel 28, skal medlemsstaterne sikre, at hver kollektiv forvaltningsorganisation regelmæssigt, omhyggeligt og nøjagtigt fordeler og betaler skyl dige beløb til rettighedshavere i overensstemmelse med den generelle fordelingspolitik i artikel 8, stk. 5, litra a),.

Medlemsstaterne skal endvidere sikre, at kollektive forvaltnings organisationer eller medlemmer heraf, som er enheder, der repræsenterer rettighedshavere, fordeler og betaler disse beløb til rettighedshaverne hurtigst muligt og senest ni måneder efter udgangen af det regnskabsår, i hvilket de pågældende rettigheds indtægter er blevet opkrævet, medmindre der er objektive grunde, navnlig i forbindelse med indberetning fra brugere, identifikation af rettigheder, rettighedshavere eller matchning af oplysninger om værker og andre frembringelser med rettig hedshavere, som forhindrer den kollektive forvaltningsorganisa tion eller i givet fald dens medlemmer i at overholde denne frist.

2. Når de beløb, der tilfalder rettighedshaverne, ikke kan fordeles inden for fristen i stk. 1, fordi de berørte rettigheds havere ikke kan identificeres eller lokaliseres, og undtagelsen fra denne frist ikke finder anvendelse, skal den kollektive forvalt ningsorganisation bogføre disse beløb særskilt.

3. Den kollektive forvaltningsorganisation træffer alle nødvendige foranstaltninger i overensstemmelse med stk. 1 til at identificere og lokalisere rettighedshaverne. Navnlig skal den kollektive forvaltningsorganisation senest tre måneder efter udløbet af fristen i stk. 1 oplyse om værker og andre frem bringelser, for hvilke en eller flere rettighedshavere ikke er blevet identificeret eller lokaliseret til:

a) de rettighedshavere, som den repræsenterer, eller de enheder, der repræsenterer rettighedshavere, når disse enheder er medlemmer af den kollektive forvaltningsorganisation, og

DA20.3.2014 Den Europæiske Unions Tidende L 84/87

b) alle kollektive forvaltningorganer, som den har indgået repræsentationsaftaler med.

De i første afsnit omhandlede oplysninger omfatter, hvor tilgængeligt, følgende:

a) titlen på værket eller anden frembringelse

b) navnet på ophavsmanden

c) navnet på forlæggeren eller producenten, og

d) alle andre relevante tilgængelige oplysninger, der kan bidrage til at identificere rettighedshaveren.

Den kollektive forvaltningsorganisation skal endvidere kontrol lere de medlemsfortegnelser, der er omhandlet i artikel 6, stk. 5, og andre umiddelbart tilgængelige fortegnelser. Såfremt de ovennævnte foranstaltninger ikke giver resultat, skal den kollek tive forvaltningsorganisation stille disse oplysninger til rådighed for offentligheden senest et år efter udløbet af tremånedersperio den.

4. Såfremt de beløb, der tilfalder rettighedshaverne, ikke kan fordeles efter tre år fra udgangen af det regnskabsår, hvor de pågældende rettighedsindtægter blev opkrævet, og såfremt den kollektive forvaltningsorganisation har truffet alle nødvendige foranstaltninger for at identificere og lokalisere rettigheds haverne omhandlet i stk. 3, skal beløbene klassificeres som beløb, der ikke kan fordeles.

5. Generalforsamlingen for medlemmer i en kollektiv forvalt ningsorganisation skal træffe afgørelse om anvendelsen af beløb, der ikke kan fordeles, i overensstemmelse med artikel 8, stk. 5, litra b), uden at dette berører rettighedshaveres krav på disse beløb over for den kollektive forvaltningsorganisation inden for rammerne af medlemsstaternes lovgivning om forældelsesfrister for krav.

6. Medlemsstaterne kan begrænse eller fastlægge den tilladte anvendelse af beløb, der ikke kan fordeles, bl.a. ved at sikre, at sådanne beløb anvendes på særskilt og uafhængig vis til finansiering af sociale, kulturelle og uddannelsesmæssige formål til gavn for rettighedshavere.

KAPITEL 3

Forvaltning af rettigheder på vegne af andre kollektive forvaltningsorganisationer

Artikel 14

Rettigheder, der forvaltes i henhold til repræsentationsaftaler

Medlemsstaterne sikrer, at en kollektiv forvaltningsorganisation ikke diskriminerer mod nogen rettighedshaver, hvis rettigheder den forvalter i henhold til en repræsentationsaftale, navnlig med

hensyn til gældende tariffer, administrationsomkostninger og betingelserne for opkrævning af rettighedsindtægter og fordeling af skyldige beløb til rettighedshavere.

Artikel 15

Fradrag og betalinger i henhold til repræsentationsaftaler

1. Medlemsstaterne sikrer, at en kollektiv forvaltningsorgani sation ikke foretager fradrag, undtagen for administrations omkostninger, fra de rettighedsindtægter, der hidrører fra de rettigheder, det forvalter på grundlag af en repræsentationsaftale, eller fra nogen anden indtægt hidrørende fra investering af disse rettighedsindtægter, medmindre den anden kollektive forvalt ningsorganisation, der er part i repræsentationsaftalen, har givet sit udtrykkelige samtykke til sådanne fradrag.

2. Den kollektive forvaltningsorganisation skal regelmæssigt, omhyggeligt og nøjagtigt fordele og betale skyldige beløb til andre kollektive forvaltningsorganisationer.

3. Den kollektive forvaltningsorganisation skal foretage en sådan fordeling og betaling til de andre kollektive forvaltnings organisationer hurtigst muligt og senest ni måneder fra udgangen af det regnskabsår, i hvilket de pågældende rettigheds indtægter er blevet opkrævet, medmindre der er objektive grunde, navnlig i forbindelse med indberetning fra brugere, identifikation af rettigheder, rettighedshavere eller matchning af oplysninger om værker og andre frembringelser med rettig hedshavere, som forhindrer den kollektive forvaltningsorganisa tion i at overholde denne frist.

Den kollektive forvaltningsorganisation eller, såfremt den har medlemmer, som er enheder, der repræsenterer rettigheds havere, disse medlemmer, skal fordele og betale de skyldige beløb til rettighedshaverne hurtigst muligt og senest seks måneder efter udgangen af det regnskabsår, i hvilket de pågæl dende rettighedsindtægter er blevet opkrævet, medmindre der er objektive grunde, navnlig i forbindelse med indberetning fra brugere, identifikation af rettigheder, rettighedshavere eller matchning af oplysninger om værker og andre frembringelser med rettighedshavere, som forhindrer den kollektive forvalt ningsorganisation eller i givet fald dens medlemmer i at over holde denne frist.

KAPITEL 4

Forbindelser med brugerne

Artikel 16

Licensering

1. Medlemsstaterne sikrer, at kollektive forvaltningsorganisa tioner og brugere fører forhandlinger om licensering af rettig heder i god tro. Kollektive forvaltningsorganisationer og brugere skal give hinanden alle nødvendige oplysninger.

DAL 84/88 Den Europæiske Unions Tidende 20.3.2014

2. Licensbetingelser skal være baseret på objektive og ikke- diskriminerende kriterier. Kollektive forvaltningsorganisationer er i forbindelse med licensering af rettigheder ikke forpligtet til at anvende licensbetingelser aftalt med en bruger som præce dens for andre onlinetjenester, når den pågældende bruger leverer en ny type onlinetjeneste, som har været tilgængelig for offentligheden i Unionen i mindre end tre år.

Rettighedshavere skal modtage et passende vederlag for anven delsen af rettighederne. Tariffer for enerettigheder og retten til vederlag skal stå i et rimeligt forhold til bl.a. den økonomiske værdi af disse rettigheders anvendelse i handelen under hensyn tagen til arten og omfanget af anvendelsen af værkerne og andre frembringelser og den økonomiske værdi af den tjenesteydelse, som den kollektive organisation leverer. Kollektive forvaltnings organisationer skal oplyse den berørte bruger om kriterierne for fastsættelsen af disse tariffer.

3. Kollektive forvaltningsorganisationer skal besvare anmod ninger fra brugere uden unødig forsinkelse og bl.a. angive, hvilke informationer den kollektive forvaltningsorganisation behøver for at tilbyde en licens.

Når den kollektive forvaltningsorganisation har modtaget alle relevante oplysninger, skal den uden unødig forsinkelse enten tilbyde en licens eller give brugeren en begrundet meddelelse om, at den ikke agter at udstede licens til en bestemt tjenestey delse.

4. En kollektiv forvaltningsorganisation skal gøre det muligt for brugerne at kommunikere med den ad elektronisk vej, herunder, når det er relevant, med henblik på rapportering om licensens anvendelse.

Artikel 17

Brugeres forpligtelser

Medlemsstaterne vedtager bestemmelser til sikring af, at brugerne inden for et aftalt eller forud fastsat tidsrum og i et aftalt eller forud fastsat format giver en kollektiv forvaltnings organisation de relevante oplysninger, de råder over om anven delsen af de rettigheder, den kollektive forvaltningsorganisation repræsenterer, som er nødvendige for opkrævning af rettigheds indtægter og for fordeling og betaling af skyldige beløb til rettighedshavere. De kollektive forvaltningsorganisationer og brugerne skal, når de træffer afgørelse om det format, sådanne oplysninger skal afgives i, så vidt muligt tage hensyn til frivillige branchestandarder.

KAPITEL 5

Gennemsigtighed og rapportering

Artikel 18

Oplysninger til rettighedshavere om forvaltning af deres rettigheder

1. Uden at det berører nærværende artikels stk. 2, artikel 19 og artikel 28, stk. 2, skal medlemsstaterne sikre, at kollektive

forvaltningsorganisationer mindst én gang om året stiller mindst de følgende oplysninger til rådighed for hver rettighedshaver, som de har tildelt rettighedsindtægter eller foretaget betalinger til, i den periode, som oplysningerne vedrører:

a) alle kontaktoplysninger, som rettighedshaveren har givet den kollektive forvaltningsorganisation tilladelse til at anvende for at identificere og lokalisere rettighedshaveren

b) de rettighedsindtægter, der er tildelt rettighedshaveren

c) de beløb, som den kollektive forvaltningsorganisation har betalt til rettighedshaveren pr. kategori af forvaltede rettig heder og pr. type anvendelse

d) den periode, hvori den anvendelse, for hvilken der tildeltes og betaltes beløb til rettighedshaveren, fandt sted, medmindre der er objektive grunde relateret til indberetning fra brugere, som forhindrer den kollektive forvaltningsorga nisation i at give disse oplysninger

e) fradrag vedrørende administrationsomkostninger

f) beløb, der er fratrukket til andre formål end vedrørende administrationsomkostninger, herunder dem, der kan kræves i henhold til national ret for sociale, kulturelle eller uddannelsesmæssige tjenesteydelser

g) enhver rettighedsindtægt tildelt rettighedshaveren, der er udestående for enhver periode.

2. Såfremt en kollektiv forvaltningsorganisation tildeler rettighedsindtægter og blandt sine medlemmer har enheder, der er ansvarlige for fordelingen af rettighedsindtægter til rettig hedshavere, skal den kollektive forvaltningsorganisation give de i stk. 1 anførte oplysninger til disse enheder, såfremt de ikke allerede råder over dem. Medlemsstaterne sikrer, at enhederne mindst én gang om året stiller mindst de i stk. 1 anførte oplys ninger til rådighed for hver rettighedshaver, som de har tildelt rettighedsindtægter eller foretaget betalinger til i den periode, som oplysningerne vedrører:

Artikel 19

Oplysninger til andre kollektive forvaltningsorganisationer om forvaltning af rettigheder i henhold til

repræsentationsaftaler

Medlemsstaterne sikrer, at en kollektiv forvaltningsorganisation ad elektronisk vej og mindst én gang om året stiller mindst følgende oplysninger til rådighed for kollektive forvaltningsorga nisationer, på hvis vegne den forvalter rettigheder i henhold til en repræsentationsaftale, for den periode, som oplysningerne vedrører:

DA20.3.2014 Den Europæiske Unions Tidende L 84/89

a) de rettighedsindtægter, der er tildelt, og de beløb, der er betalt af den kollektive forvaltningsorganisation pr. kategori af forvaltede rettigheder og pr. type anvendelse for de rettig heder, det forvalter i henhold til repræsentationsaftalen, samt eventuelle tildelte rettighedsindtægter, der er udestående for enhver periode

b) fradrag vedrørende administrationsomkostninger

c) fradrag til ethvert andet formål end vedrørende administra tionsomkostninger, jf. artikel 15

d) oplysninger om alle licenser, som der er givet tilladelse til eller afslag på vedrørende værker og andre frembringelser, som er omfattet af repræsentationsaftalen

e) beslutninger vedtaget på generalforsamlingen for medlem mer, i det omfang disse beslutninger er af relevans for forvaltningen af rettigheder i henhold til repræsentationsafta len.

Artikel 20

Oplysninger til rettighedshavere, andre kollektive forvaltningsorganisationer og brugere på anmodning

Uden at det berører artikel 25 skal medlemsstaterne sikre, at en kollektiv forvaltningsorganisation som svar på en behørigt begrundet anmodning ad elektronisk vej og uden unødig forsin kelse stiller mindst følgende oplysninger til rådighed for enhver kollektiv forvaltningsorganisation, på hvis vegne den forvalter rettigheder i henhold til en repræsentationsaftale, for enhver rettighedshaver eller for enhver bruger:

a) de værker eller andre frembringelser, den repræsenterer, de rettigheder, den forvalter, direkte eller under repræsentations aftaler, og de territoriale områder, der er omfattet, eller

b) hvor sådanne værker eller andre frembringelser på grund af den kollektive forvaltningsorganisations aktivitetsfelt ikke kan bestemmes, de typer af værker eller andre frembringel ser, den repræsenterer, de rettigheder, den forvalter, og de territoriale områder, der er omfattet.

Artikel 21

Offentliggørelse af oplysninger

1. Medlemsstaterne sikrer, at en kollektiv forvaltningsorgani sation mindst offentliggør følgende oplysninger:

a) dens statutter

b) dens medlemskabsvilkår og betingelserne for ophævelse af bemyndigelsen til at forvalte rettigheder, hvis de ikke fremgår af statutterne

c) standardlicensaftaler og gældende standardtariffer, herunder nedslag

d) listen over de personer, der er omhandlet i artikel 10

e) dens generelle politik for fordeling af skyldige beløb til rettighedshavere

f) dens generelle politik for administrationsomkostninger

g) dens generelle politik for fradrag undtagen for administra tionsomkostninger, fra rettighedsindtægter og fra nogen anden indtægt hidrørende fra investering af disse rettigheds indtægter, herunder fradrag til sociale, kulturelle og uddan nelsesmæssige tjenesteydelser

h) en liste over de repræsentationsaftaler, den har indgået, og navnene på de kollektive forvaltningsorganisationer, den har indgået disse repræsentationsaftaler med

i) dens generelle politik for anvendelsen af beløb, der ikke kan fordeles

j) de tilgængelige klagemuligheder og tvistbilæggelsesordninger i overensstemmelse med artikel 33, 34 og 35.

2. Den kollektive forvaltningsorganisation skal på sit websted offentliggøre og ajourføre de i stk. 1 omhandlede oplysninger.

Artikel 22

Årlig gennemsigtighedsrapport

1. Medlemsstaterne sikrer, at en kollektiv forvaltningsorgani sation uanset sin retlige form i henhold til national ret udarbejder og offentliggør en årlig gennemsigtighedsrapport, herunder den i stk. 3 omhandlede særrapport, for hvert regn skabsår senest otte måneder efter afslutningen af det pågæl dende regnskabsår.

Den kollektive forvaltningsorganisation offentliggør på sit websted den årlige gennemsigtighedsrapport, som skal forblive offentligt tilgængelig på webstedet i mindst fem år.

2. Den årlige gennemsigtighedsrapport skal mindst indeholde de i bilaget fastsatte oplysninger.

3. En særrapport skal omhandle anvendelsen af de fradrag, der foretages med henblik på sociale, kulturelle og uddannelses mæssige tjenesteydelser, og skal mindst indeholde de i punkt 3 i bilaget anførte oplysninger.

4. De regnskabsmæssige oplysninger i den årlige gennemsig tighedsrapport skal revideres af en eller flere personer, der ved lov er autoriseret til at revidere regnskaber i overensstemmelse med Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2006/43/EF (1).

DAL 84/90 Den Europæiske Unions Tidende 20.3.2014

(1) Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2006/43/EF af 17. maj 2006 om lovpligtig revision af årsregnskaber og konsoliderede regnskaber, om ændring af Rådets direktiv 78/660/EØF og 83/349/EØF og om ophævelse af Rådets direktiv 84/253/EØF (EUT L 157 af 9.6.2006, s. 87).

Revisionsberetningen, inklusive eventuelle forbehold i tilknyt ning hertil, skal gengives ubeskåret i årsrapporten.

Ved anvendelsen af dette stykke omfatter de regnskabsmæssige oplysninger de regnskaber, som er omhandlet i punkt 1, litra a), i bilaget, og de finansielle oplysninger, der er omhandlet i punkt 1, litra g) og h), og i punkt 2 i bilaget.

AFSNIT III

KOLLEKTIVE FORVALTNINGSORGANISATIONERS UDSTE DELSE AF MULTITERRITORIALE LICENSER FOR ONLINEMU

SIKRETTIGHEDER

Artikel 23

Multiterritorial licensering i det indre marked

Medlemsstaterne sikrer, at kollektive forvaltningsorganisationer, der er etableret på deres område, opfylder kravene i dette afsnit, når de udsteder multiterritoriale licenser for onlinemusikrettig heder.

Artikel 24

Kapacitet til at behandle multiterritoriale licenser

1. Medlemsstaterne sikrer, at en kollektiv forvaltningsorgani sation, som udsteder multiterritoriale licenser for onlinemusik rettigheder, har tilstrækkelig kapacitet til på en effektiv og gennemsigtig måde at foretage elektronisk behandling af data, der er nødvendige for forvaltningen af sådanne licenser, herunder med henblik på at identificere det repertoire og over våge dets anvendelse, fakturering af brugere, opkrævning af rettighedsindtægter og fordeling af skyldige beløb til rettigheds haverne.

2. Med henblik på stk. 1 skal en kollektiv forvaltningsorga nisation mindst opfylde følgende betingelser:

a) have kapacitet til nøjagtigt at identificere musikværker, helt eller delvis, som den kollektive forvaltningsorganisation er bemyndiget til at repræsentere

b) have kapacitet til nøjagtigt, helt eller delvis og med hensyn til hvert relevant territorialt område at definere rettigheder og disses henholdsvise indehavere for hvert musikværk eller andele heri, som den kollektive forvaltningsorganisation er bemyndiget til at repræsentere

c) gøre anvendelse af entydige identifikatorer med henblik på at identificere rettighedshavere og musikværker, idet der så vidt muligt tages hensyn til frivillige branchestandarder og prak sis, som er udviklet på internationalt plan eller EU-plan

d) gøre anvendelse af passende midler med henblik på at iden tificere og rettidigt og effektivt udrede uoverensstemmelser i dataene fra andre kollektive forvaltningsorganisationer, der udsteder multiterritoriale licenser for onlinemusikrettigheder.

Artikel 25

Gennemsigtighed af multiterritoriale repertoireoplysninger

1. Medlemsstaterne sikrer, at en kollektiv forvaltningsorgani sation, som udsteder multiterritoriale licenser for onlinemusik rettigheder, som svar på en behørigt begrundet anmodning og ad elektronisk vej giver onlinemusiktjenesteydere, de rettigheds havere, hvis rettigheder den repræsenterer, og andre kollektive forvaltningsorganisationer ajourførte oplysninger, der gør det muligt at identificere det onlinemusikrepertoire, det repræsente rer. Dette skal omfatte:

a) de repræsenterede musikværker

b) de repræsenterede rettigheder, helt eller delvis, og

c) de omfattede territoriale områder.

2. Den kollektive forvaltningsorganisation kan om fornødent træffe passende foranstaltninger til at beskytte dataenes nøjagtighed og integritet, at kontrollere deres genanvendelse og at beskytte kommercielt følsomme oplysninger.

Artikel 26

Nøjagtighed af multiterritoriale repertoireoplysninger

1. Medlemsstaterne sikrer, at en kollektiv forvaltningsorgani sation, som udsteder multiterritoriale licenser for onlinemusik rettigheder, har indført ordninger, der gør det muligt for rettig hedshavere andre kollektive forvaltningsorganisationer og onli netjenesteudbydere at gøre indsigelse mod indholdet af de data, der er omhandlet i listen over betingelser i henhold til artikel 24, stk. 2, eller oplysninger i henhold til artikel 25, hvis sådanne rettighedshavere, kollektive forvaltningsorganisationer og online tjenesteudbydere, på grundlag af rimeligt bevismateriale, har grund til at tro, at data eller oplysninger er urigtige i forbindelse med deres onlinemusikrettigheder. Hvor kravet er tilstrækkeligt dokumenteret, skal den kollektive forvaltningsorganisation sikre, at de pågældende data eller oplysninger korrigeres uden unødig forsinkelse.

2. Den kollektive forvaltningsorganisation skal give rettig hedshavere, hvis musikværker indgår i dens eget musikreper toire, og rettighedshavere, der har bemyndiget den til at forvalte deres onlinemusikrettigheder i overensstemmelse med artikel 31 mulighed for i elektronisk form at tilsende den oplysninger vedrørende deres musikværker, deres rettigheder til disse værker og de territoriale områder, for hvilke de giver organisa tionen bemyndigelse. Den kollektive forvaltningsorganisation og rettighedshaverne skal i denne forbindelse så vidt muligt tage hensyn til frivillige branchestandarder eller praksis vedrørende udveksling af data, der er udarbejdet på internationalt plan eller EU-plan, og som giver rettighedsindehaverne mulighed for at specificere musikværket, helt eller delvis, onlinerettighederne, helt eller delvis, og de territoriale områder, for hvilke de giver organisationen bemyndigelse.

DA20.3.2014 Den Europæiske Unions Tidende L 84/91

3. Giver en kollektiv forvaltningsorganisation en anden kollektiv forvaltningsorganisation bemyndigelse til at udstede multiterritoriale licenser for onlinemusikrettigheder i henhold til artikel 29 og 30, skal den bemyndigede organisation også anvende nærværende artikels stk. 2 på de rettighedshavere, hvis musikværker indgår i den bemyndigende kollektive forvaltnings organisations eget repertoire, medmindre de to kollektive forvaltningsorganisationer aftaler andet.

Artikel 27

Nøjagtig og rettidig rapportering og fakturering

1. Medlemsstaterne sikrer, at en kollektiv forvaltningsorgani sation overvåger den måde, hvorpå onlinemusiktjenesteudby dere, til hvilke det har udstedt en multiterritorial licens for onlinemusikrettigheder, som den helt eller delvis repræsenterer, anvender disse rettigheder.

2. Den kollektive forvaltningsorganisation skal tilbyde onli nemusiktjenesteudbydere mulighed for ad elektronisk vej at rapportere om den faktiske anvendelse af onlinemusikrettighe der, og onlinemusiktjenesteudbydere skal rapportere nøjagtigt om den faktiske anvendelse af disse værker. Den kollektive forvaltningsorganisation skal tilbyde anvendelse af mindst én rapporteringsmetode, der tager hensyn til frivillige branchestan darder eller praksis, som er udviklet på internationalt plan eller EU-plan, for elektronisk udveksling af sådanne data. Den kollek tive forvaltningsorganisation kan nægte at acceptere rapporte ring fra onlinetjenesteudbyderen i et beskyttet format, hvis orga nisationen giver mulighed for rapportering i henhold til en branchestandard for elektronisk dataudveksling.

3. Den kollektive forvaltningsorganisation skal foretage elek tronisk fakturering af onlinetjenesteudbyderen. Den kollektive forvaltningsorganisation skal tilbyde anvendelse af mindst et format, hvor der tages hensyn til frivillige branchestandarder eller praksis, der er udviklet på internationalt plan eller EU- plan. Fakturaen skal identificere de værker og rettigheder, for hvilke der gives licens, helt eller delvis, på grundlag af dataene omhandlet i listen af betingelser i artikel 24, stk. 2, og de tilsvarende faktiske anvendelser i det omfang, det er muligt på grundlag af de oplysninger, der fremlægges af onlinetjenesteud byderen, og det format, der anvendes til at give disse oplysnin ger. Onlinetjenesteudbyderen kan ikke nægte at modtage faktu raen på grund af dennes format, hvis den kollektive forvalt ningsorganisation anvender en branchestandard.

4. Den kollektive forvaltningsorganisation skal fakturere onli netjenesteudbyderen nøjagtigt og uden forsinkelse, efter at den faktiske anvendelse af onlinerettigheder til det pågældende musikværk er rapporteret, undtagen i tilfælde, hvor dette ikke er muligt af grunde, der kan tilskrives onlinetjenesteudbyderen.

5. Den kollektive forvaltningsorganisation skal have indført passende ordninger, der giver onlinetjenesteudbyderen mulighed for at anfægte fakturaens rigtighed, herunder når onlinetjene steudbyderen modtager fakturaer fra en eller flere kollektive forvaltningsorganisationer for samme onlinerettigheder til samme musikværk.

Artikel 28

Nøjagtig og rettidig betaling til rettighedshavere

1. Med forbehold af stk. 3 skal medlemsstaterne sikre, at en kollektiv forvaltningsorganisation, som udsteder multiterritoriale licenser for onlinemusikrettigheder, præcist og uden forsinkelse, efter at den faktiske anvendelse af arbejdet er rapporteret, fordeler skyldige beløb til rettighedshavere hidrørende fra sådanne licenser, medmindre dette ikke er muligt af årsager, der kan tilskrives onlinemusiktjenesteyderen.

2. Med forbehold af stk. 3 skal den kollektive forvaltnings organisation mindst give følgende oplysninger til rettigheds haverne sammen med enhver betaling, som den foretager i medfør af stk. 1:

a) den periode, hvor anvendelserne fandt sted, og for hvilke rettighedshaverne skal have udbetalt et beløb, samt de terri toriale områder, hvor anvendelserne fandt sted

b) de beløb, der er opkrævet, de fradrag, der er foretaget, og de beløb, der er fordelt af den kollektive forvaltningsorganisa tion for hver onlinerettighed til ethvert musikværk, som rettighedshavere har givet den kollektive forvaltningsorgani sation bemyndigelse til at repræsentere helt eller delvist

c) de beløb, der er opkrævet for rettighedshavere, de fradrag, der er foretaget, og de beløb, der er fordelt af den kollektive forvaltningsorganisation for hver onlinetjensteudbyder.

3. Giver en kollektiv forvaltningsorganisation en anden kollektiv forvaltningsorganisation bemyndigelse til at udstede multiterritoriale licenser for onlinemusikrettigheder i henhold til artikel 29 og 30, skal den bemyndigede kollektive forvalt ningsorganisation fordele de i stk. 1 omhandlede beløb præcist og uden forsinkelse og give de i stk. 2 omhandlede oplysninger til den bemyndigende kollektive forvaltningsorganisation. Den bemyndigende kollektive forvaltningsorganisation skal være ansvarlig for den efterfølgende fordeling af sådanne beløb og sikre, at sådanne oplysninger meddeles rettighedshavere, medmindre de kollektive forvaltningsorganisationer aftaler andet.

Artikel 29

Aftaler mellem kollektive forvaltningsorganisationer om multiterritorial licensering

1. Medlemsstaterne sikrer, at enhver repræsentationsaftale mellem kollektive forvaltningsorganisationer, ifølge hvilken en kollektiv forvaltningsorganisation giver en anden kollektiv forvaltningsorganisation bemyndigelse til at udstede multiterri toriale licenser for onlinemusikrettigheder i sit eget musikreper toire, er af ikke-eksklusiv karakter. Den bemyndigede kollektive forvaltningsorganisation skal forvalte disse onlinerettigheder på et ikke-diskriminerende grundlag.

DAL 84/92 Den Europæiske Unions Tidende 20.3.2014

2. Den bemyndigende kollektive forvaltningsorganisation skal underrette sine medlemmer om de væsentligste vilkår i aftalen, herunder om aftalens varighed og de omkostninger, der er forbundet med de tjenester, der ydes af den bemyndigede kollektive forvaltningsorganisation.

3. Den bemyndigede kollektive forvaltningsorganisation skal underrette den bemyndigende kollektive forvaltningsorganisa tion om de væsentligste vilkår for udstedelse af licenser for sidstnævntes onlinerettigheder, herunder karakteren af udnyttel sen, alle bestemmelser, der vedrører eller påvirker licensafgiften, licensens gyldighedsperiode, regnskabsperioderne, og de territo riale områder, der er omfattet.

Artikel 30

Forpligtelse til at repræsentere en anden kollektiv forvaltningsorganisation med henblik på multiterritorial

licensering

1. Når en kollektiv forvaltningsorganisation, der ikke giver eller tilbyder at udstede multiterritoriale licenser for onlinemu sikrettighederne i dens eget musikrepertoire, anmoder en anden kollektiv forvaltningsorganisation om at indgå en repræsenta tionsaftale med henblik på at repræsentere disse rettigheder, skal medlemsstaterne sikre, at den anmodede kollektive forvaltnings organisation er forpligtet til at tilslutte sig en sådan anmodning, såfremt den allerede udsteder eller tilbyder at udstede multiter ritoriale licenser for samme kategori af onlinemusikrettigheder til en eller flere andre kollektive forvaltningsorganisationers repertoire.

2. Den anmodede kollektive forvaltningsorganisation er forpligtet til uden unødig forsinkelse at svare skriftligt på fore spørgslen fra den anmodende kollektive forvaltningsorganisa tion.

3. Med forbehold af stk. 5 og 6 skal den anmodede kollek tive forvaltningsorganisation forvalte det repertoire, der repræ senteres af den anmodende kollektive forvaltningsorganisation, på de samme betingelser, som den anvender i forvaltningen af sit eget repertoire.

4. Den anmodede kollektive forvaltningsorganisation skal inkludere det repertoire, som den repræsenterer for den anmodende kollektive forvaltningsorganisation, i alle de tilbud, som den retter til onlinetjenesteudbydere.

5. Forvaltningsgebyret for den tjeneste, som den anmodede kollektive forvaltningsorganisation leverer til den anmodende kollektive forvaltningsorganisation, må ikke overstige de rime lige omkostninger, der afholdes af den anmodede kollektive forvaltningsorganisation.

6. Den anmodende kollektive forvaltningsorganisation skal give den anmodede kollektive forvaltningsorganisation de oplys ninger om dens eget musikrepertoire, der er nødvendige for udstedelsen af multiterritoriale licenser for onlinemusikrettighe der. Er oplysningerne utilstrækkelige eller i en form, som ikke tillader den anmodede kollektive forvaltningsorganisation at

opfylde kravene i dette afsnit, har den anmodede forvaltnings organisation ret til at anmode om betaling af de rimelige omkostninger, der er afholdt til at opfylde sådanne krav, eller til at udelukke sådanne værker, for hvilke oplysningerne er util strækkelige eller ikke kan anvendes.

Artikel 31

Adgang til multiterritorial licensering

Når en kollektiv forvaltningsorganisation ikke udsteder eller tilbyder at udstede multiterritoriale licenser for onlinemusikret tigheder eller ikke giver en anden kollektiv forvaltningsorgani sation mulighed for at repræsentere disse rettigheder til dette formål senest den 10. april 2017, skal medlemsstaterne sikre, at rettighedshavere, der har bemyndiget den pågældende forvalt ningsorganisation til at repræsentere deres onlinemusikrettighe der, kan fratage den kollektive forvaltningsorganisation online musikrettighederne med henblik på at udstede multiterritoriale licenser vedrørende alle territoriale områder, uden at det er nødvendigt at trække onlinemusikrettighederne til monoterrito riale licenser tilbage, med henblik på selv at udstede multiterri toriale licenser for deres egne onlinemusikrettigheder eller gennem enhver anden part, de udpeger, eller gennem enhver kollektiv forvaltningsorganisation, der opfylder bestemmelserne i dette afsnit.

Artikel 32

Undtagelse for onlinemusikrettigheder, der er nødvendige for radio- og tv-programmer

Kravene i dette afsnit finder ikke anvendelse på kollektive forvaltningsorganisationer, der på grundlag af frivillig sammen lægning af de krævede rettigheder og i overensstemmelse med konkurrencereglerne i artikel 101 og 102 i TEUF udsteder en multiterritorial licens for onlinemusikrettigheder, som kræves af radio- og TV-selskaber med henblik på overførsel eller tilrådig hedsstillelse af deres radio- og TV-programmer samtidig med eller efter deres første udsendelse, samt ethvert andet onlinema teriale, herunder forhåndsvisninger, der er produceret af eller for radio- og TV-selskabet, der er accessorisk til den første udsen delse af radio- og TV-programmer.

AFSNIT IV

HÅNDHÆVELSESFORANSTALTNINGER

Artikel 33

Klageprocedurer

1. Medlemsstaterne sikrer, at kollektive forvaltningsorganisa tioner giver deres medlemmer og kollektive forvaltningsorgani sationer, på hvis vegne de forvalter rettigheder i medfør af en repræsentationsaftale, adgang til effektive og hurtige procedurer for behandling af klager, navnlig i forbindelse med bemyndi gelsen til at forvalte rettigheder og ophævelsen eller tilbagetræk ningen af rettigheder, medlemskabsvilkår, opkrævning af skyl dige beløb, der tilfalder rettighedshavere, fradrag og fordeling.

DA20.3.2014 Den Europæiske Unions Tidende L 84/93

2. Kollektive forvaltningsorganisationer skal svare skriftligt på klager fra medlemmer eller kollektive forvaltningsorganisa tioner, på hvis vegne de forvalter rettigheder i medfør af en repræsentationsaftale. Den kollektive forvaltningsorganisation skal give en begrundelse, hvis den afviser en klage.

Artikel 34

Procedurer for alternativ tvistbilæggelse

1. Medlemsstaterne kan fastlægge, at tvister mellem kollek tive forvaltningsorganisationer, medlemmer af kollektive forvalt ningsorganisationer, rettighedshavere eller brugere vedrørende nationale bestemmelser, der er indført i medfør af kravene i dette direktiv, kan underkastes en hurtig, uafhængig og upartisk alternativ tvistbilæggelsesprocedure.

2. Medlemsstaterne skal med henblik på afsnit III sikre, at følgende tvister vedrørende en kollektiv forvaltningsorganisa tion, der er etableret på deres territoriale område, og som udsteder eller tilbyder at udstede multiterritoriale licenser for onlinemusikrettigheder, kan underkastes en uafhængig og upar tisk alternativ tvistbilæggelsesprocedure:

a) tvister med en faktisk eller potentiel onlinemusiktjenesteud byder om anvendelsen af artikel 16, 25, 26 og 27

b) tvister med en eller flere rettighedshavere om anvendelsen af artikel 25, 26, 27, 28, 29, 30 og 31

c) tvister med en anden kollektiv forvaltningsorganisation om anvendelsen af artikel 25, 26, 27, 28, 29 og 30.

Artikel 35

Tvistbilæggelse

1. Medlemsstaterne sikrer, at tvister mellem kollektive forvaltningsorganisationer og brugere om især gældende og foreslåede licensbetingelser eller brud på kontrakter kan fore lægges en domstol eller, hvis det er relevant, et andet uafhæn gigt og upartisk tvistbilæggelsesorgan, hvor dette organ har ekspertise inden for intellektuelle ejendomsrettigheder.

2. Artikel 33 og 34 og nærværende artikels stk. 1 berører ikke parternes ret til at gøre deres rettigheder gældende og forsvare deres rettigheder ved at anlægge sag ved en domstol.

Artikel 36

Overholdelse

1. Medlemsstaterne sikrer, at de kompetente myndigheder, der er udpeget til dette formål, overvåger, at de kollektive forvaltningsorganisationer, der er etableret på deres territoriale område, overholder de nationale retsregler, som er vedtaget i henhold til kravene i dette direktiv.

2. Medlemsstaterne sikrer, at der findes procedurer for medlemmer af en kollektiv forvaltningsorganisation, rettigheds havere, brugere, kollektive forvaltningsorganisationer og andre

interesserede parter til at underrette de kompetente myndighe der, der er udpeget til dette formål, om aktiviteter eller omstæn digheder, som efter deres opfattelse udgør en tilsidesættelse af de nationale bestemmelser, der er indført i medfør af kravene i dette direktiv.

3. Medlemsstaterne sikrer, at de kompetente myndigheder, som er udpeget til dette formål, kan pålægge passende sank tioner eller træffe passende foranstaltninger, hvis de nationale bestemmelser til gennemførelse af dette direktiv ikke er over holdt. Sanktionerne skal være effektive, stå i et rimeligt forhold til overtrædelsens grovhed og have en afskrækkende virkning.

Medlemsstaterne underretter senest den 10. april 2016 Kommissionen om de i nærværende artikel og i artikel 37 og 38 omhandlede kompetente myndigheder. Kommissionen offentliggør de i den forbindelse modtagne oplysninger.

Artikel 37

Udveksling af oplysninger mellem kompetente myndigheder

1. Med henblik på at fremme overvågningen af anvendelsen af dette direktiv sikrer hver medlemsstat, at en anmodning om oplysninger modtaget fra en kompetent myndighed i en anden medlemsstat, der er udpeget til dette formål, vedrørende spørgs mål, som er relevante for anvendelsen af dette direktiv, navnlig med hensyn til de aktiviteter, som udøves af kollektive forvalt ningsorganisationer, der er etableret på den anmodede medlemsstats territoriale område, besvares uden unødig forsin kelse af den kompetente myndighed, der er udpeget til dette formål, forudsat at anmodningen er behørigt begrundet.

2. Hvis en kompetent myndighed vurderer, at en kollektiv forvaltningsorganisation, der er etableret i en anden medlems stat, men handler inden for dens territoriale område, eventuelt ikke overholder den nationale ret i den medlemsstat, hvor den pågældende kollektive forvaltningsorganisation er etableret, som er vedtaget i medfør af kravene i dette direktiv, kan denne kompetente myndighed fremsende alle relevante oplysninger til den kompetente myndighed i den medlemsstat, hvor den kollektive forvaltningsorganisation er etableret, eventuelt sammen med en anmodning til den pågældende myndighed om at træffe passende foranstaltninger på de områder, der henhører under dens kompetence. Den anmodede kompetente myndighed skal afgive et begrundet svar inden for tre måneder.

3. Sager som omhandlet i stk. 2 kan også af den kompetente myndighed henvises til den ekspertgruppe, som er nedsat i over ensstemmelse med artikel 41.

Artikel 38

Samarbejde om udviklingen af multiterritorial licensering

1. Kommissionen skal fremme en regelmæssig udveksling af oplysninger mellem de til dette formål udpegede kompetente myndigheder i medlemsstaterne og mellem disse myndigheder og Kommissionen om situationen og udviklingen med hensyn til multiterritorial licensering.

DAL 84/94 Den Europæiske Unions Tidende 20.3.2014

2. Kommissionen skal gennemføre regelmæssige høringer med repræsentanter for rettighedshavere, kollektive forvaltnings organisationer, brugere, forbrugere og andre berørte parter om deres erfaringer med anvendelsen af bestemmelserne i afsnit III i dette direktiv. Kommissionen skal give de kompetente myndig heder alle relevante oplysninger, der fremgår af disse høringer, inden for de i stk. 1 fastsatte rammer for udveksling af oplys ninger.

3. Medlemsstaterne sikrer, at deres kompetente myndigheder senest den 10. oktober 2017 giver Kommissionen en rapport om situationen og udviklingen med hensyn til multiterritorial licensering på deres territoriale område. Rapporten skal navnlig indeholde oplysninger om adgangen til multiterritoriale licenser i den pågældende medlemsstat og om kollektive forvaltnings organisationers overholdelse af de nationale bestemmelser til gennemførelse af afsnit III i dette direktiv sammen med en vurdering af udviklingen med hensyn til multiterritorial license ring af brugeres, forbrugeres, rettighedshaveres og andre inter esserede parters onlinemusikrettigheder.

4. Kommissionen vurderer på grundlag af de i henhold til stk. 3 modtagne rapporter og de oplysninger, der er indsamlet i henhold til stk. 1 og 2, anvendelsen af afsnit III i dette direktiv. Kommissionen overvejer, såfremt det er hensigtsmæssigt på grundlag af en særrapport, yderligere skridt til at løse ethvert eventuelt konstateret problem. Denne vurdering skal navnlig omfatte følgende:

a) antallet af kollektive forvaltningsorganisationer, der opfylder kravene i afsnit III

b) anvendelsen af artikel 29 og 30, herunder antallet af repræ sentationsaftaler mellem kollektive forvaltningsorganisationer i henhold til disse artikler

c) andelen af repertoirer i medlemsstaterne, som er til rådighed for multiterritorial licensering.

AFSNIT V

RAPPORTERING OG AFSLUTTENDE BESTEMMELSER

Artikel 39

Meddelelse om kollektive forvaltningsorganisationer

Medlemsstaterne fremsender senest den 10. april 2016 på grundlag af de oplysninger, de er i besiddelse af, en liste til Kommissionen over de kollektive forvaltningsorganisationer, der er etableret på deres territoriale områder.

Medlemsstaterne underretter uden unødig forsinkelse Kommis sionen om ændringer af denne liste.

Kommissionen offentliggør oplysninger herom og ajourfører listen.

Artikel 40

Rapport

Kommissionen skal senest den 10. april 2021 vurdere anven delsen af dette direktiv og forelægge en rapport for Europa- Parlamentet og Rådet om anvendelsen af dette direktiv. Denne

rapport skal indeholde en vurdering af dette direktivs konse kvenser for udviklingen af grænseoverskridende tjenester, den kulturelle mangfoldighed, om forbindelserne mellem kollektive forvaltningsorganisationer og brugere og om driften i Unionen af kollektive forvaltningsorganisationer, som er etableret uden for Unionen, samt, hvis det er nødvendigt, om behovet for en revision. Kommissionens rapport ledsages om nødvendigt af et lovgivningsforslag.

Artikel 41

Ekspertgruppe

Der nedsættes hermed en ekspertgruppe. Gruppen består af repræsentanter for de kompetente myndigheder i medlemssta terne. Ekspertgruppens formandskab varetages af en repræsen tant for Kommissionen, og gruppen træder sammen enten på formandens initiativ eller på anmodning af en medlemsstats delegation. Gruppens arbejdsopgaver består i at:

a) undersøge virkningen af dette direktivs gennemførelse på driften af kollektive forvaltningsorganisationer og uafhængige forvaltningsenheder i det indre marked samt fremhæve even tuelle vanskeligheder

b) tilrettelægge høringer om alle spørgsmål vedrørende anven delsen af dette direktiv

c) fremme udvekslingen af oplysninger om den relevante udvik ling, der sker inden for lovgivning og retspraksis samt på det økonomiske, sociale, kulturelle og teknologiske område, navnlig med hensyn til det digitale marked for værker og andre frembringelser.

Artikel 42

Beskyttelse af personoplysninger

Behandlingen af personoplysninger inden for rammerne af dette direktiv er underlagt 95/46/EF.

Artikel 43

Gennemførelse

1. Medlemsstaterne sætter de nødvendige love og administra tive bestemmelser i kraft for at efterkomme dette direktiv senest den 10. april 2016. De underretter straks Kommissionen herom.

Disse love og bestemmelser skal ved vedtagelsen indeholde en henvisning til dette direktiv eller skal ved offentliggørelsen ledsages af en sådan henvisning. De nærmere regler for henvis ningen fastsættes af medlemsstaterne.

2. Medlemsstaterne tilsender Kommissionen de vigtigste nationale love og administrative bestemmelser, som de vedtager på det område, der er omfattet af dette direktiv.

DA20.3.2014 Den Europæiske Unions Tidende L 84/95

Artikel 44

Ikrafttræden

Dette direktiv træder i kraft på tyvendedagen efter offentliggørelsen i Den Europæiske Unions Tidende.

Artikel 45

Adressater

Dette direktiv er rettet til medlemsstaterne.

Udfærdiget i Strasbourg, den 26. februar 2014.

På Europa-Parlamentets vegne M. SCHULZ

Formand

På Rådets vegne D. KOURKOULAS

Formand

DAL 84/96 Den Europæiske Unions Tidende 20.3.2014

BILAG

1. Oplysninger, der skal afgives i den i artikel 22, stk. 2, omhandlede årlige gennemsigtighedsrapport:

a) årsregnskab med en balance eller en formueopgørelse, en opgørelse over indtægter og udgifter i regnskabsåret og en pengestrømsopgørelse

b) en aktivitetsrapport for det forløbne regnskabsår

c) oplysninger vedrørende afvisninger af at udstede en licens, jf. artikel 16, stk. 3

d) en beskrivelse af den kollektive forvaltningsorganisations juridiske og forvaltningsmæssige struktur

e) oplysninger om alle enheder, som direkte eller indirekte, helt eller delvist, er ejet eller kontrolleret af den kollektive forvaltningsorganisation

f) oplysninger om det samlede vederlag til de i artikel 9, stk. 3, og artikel 10 omhandlede personer i det foregående år og andre fordele, der ydes dem

g) de i punkt 2 i dette bilag omhandlede finansielle oplysninger

h) en særrapport om anvendelsen af alle fradrag, der foretages med henblik på sociale, kulturelle og uddannelses mæssige tjenesteydelser, indeholdende de i punkt 3 i dette bilag omhandlede oplysninger.

2. Finansielle oplysninger, der skal afgives i den årlige gennemsigtighedsrapport:

a) finansielle oplysninger om rettighedsindtægter pr. kategori af forvaltede rettigheder og pr. anvendelsestype (f.eks. TV, online, offentlig fremførelse), herunder oplysninger om indtægter hidrørende fra investering af rettighedsind tægter og anvendelsen af sådanne indtægter (hvorvidt de fordeles til rettighedshaverne eller andre kollektive forvaltningsorganisationer eller bruges på anden vis)

b) finansielle oplysninger om udgifterne til forvaltning af rettigheder og andre tjenester, som den kollektive forvalt ningsorganisation yder rettighedshavere, med en fuldstændig beskrivelse af mindst følgende elementer:

i) alle driftsomkostninger og finansielle omkostninger, med en fordeling pr. kategori af forvaltede rettigheder og, hvor der er tale om indirekte omkostninger, der ikke kan tildeles en eller flere kategorier af rettigheder, en redegørelse for den anvendte metode til fordeling af sådanne indirekte omkostninger

ii) driftsomkostninger og finansielle omkostninger, med en fordeling pr. kategori af forvaltede rettigheder og, hvor der er tale om indirekte omkostninger, der ikke kan tildeles en eller flere kategorier af rettigheder, en redegø relse for den anvendte metode til fordeling af sådanne indirekte omkostninger, udelukkende med hensyn til forvaltning af rettigheder, herunder administrationsomkostninger, der fratrækkes eller modregnes rettigheds indtægter eller enhver indtægt hidrørende fra investering af rettighedsindtægter i overensstemmelse med artikel 11, stk. 4, og artikel 12, stk. 1, 2 g 3

iii) driftsomkostninger og finansielle omkostninger med hensyn til andre tjenester end forvaltning af rettigheder, men omfattende sociale, kulturelle og uddannelsesmæssige tjenesteydelser

iv) midler anvendt til dækning af omkostninger

v) fradrag i rettighedsindtægter, med en fordeling pr. kategori af forvaltede rettigheder og pr. anvendelsestype, og formålet med fradraget, f.eks. omkostninger i forbindelse med forvaltning af rettigheder eller sociale, kulturelle eller uddannelsesmæssige tjenesteydelser

vi) omkostningerne til forvaltning af rettigheder og andre tjenester, som den kollektive forvaltningsorganisation yder rettighedshavere, i procent af rettighedsindtægterne i det pågældende regnskabsår, pr. kategori af forvaltede rettigheder, og, hvor der er tale om indirekte omkostninger, der ikke kan tildeles en eller flere kategorier af rettigheder, en redegørelse for den anvendte metode til fordeling af sådanne indirekte omkostninger

c) finansielle oplysninger om skyldige beløb til rettighedshavere med en fuldstændig beskrivelse af mindst følgende elementer:

i) det samlede beløb tildelt til rettighedshavere, med en fordeling pr. kategori af forvaltede rettigheder og anven delsestype

ii) det samlede beløb betalt til rettighedshavere, med en fordeling pr. kategori af forvaltede rettigheder og anven delsestype

iii) betalingshyppigheden, med en fordeling pr. kategori af forvaltede rettigheder og pr. anvendelsestype

DA20.3.2014 Den Europæiske Unions Tidende L 84/97

iv) det samlede beløb, der er opkrævet, men endnu ikke tildelt til rettighedshavere, med en fordeling pr. kategori af forvaltede rettigheder og anvendelsestype og angivelse af det regnskabsår, i hvilket beløbene er opkrævet

v) det samlede beløb, der er tildelt, men endnu ikke fordelt til rettighedshavere, med en fordeling pr. kategori af forvaltede rettigheder og anvendelsestype og angivelse af det regnskabsår, i hvilket beløbene er opkrævet

vi) hvis en kollektiv forvaltningsorganisation ikke har foretaget fordeling og betaling inden for den frist, der er fastsat i artikel 13, stk. 1, grundene til forsinkelsen

vii) de samlede beløb, der ikke kan fordeles, sammen med en redegørelse for anvendelsen af disse beløb

d) oplysninger om forbindelser med andre kollektive forvaltningsorganisationer med en beskrivelse af mindst følgende elementer:

i) beløb modtaget fra andre kollektive forvaltningsorganisationer og betalt til andre kollektive forvaltningsorga nisationer, med en fordeling pr. kategori af rettigheder, pr. anvendelsestype og pr. organisation

ii) administrationsomkostninger og andre fradrag fra skyldige rettighedsindtægter til andre kollektive forvaltnings organisationer, med en fordeling pr. kategori af rettigheder, pr. anvendelsestype og pr. organisation

iii) administrationsomkostninger og andre fradrag fra beløb betalt af andre kollektive forvaltningsorganisationer, med en fordeling pr. kategori af rettigheder og pr. organisation

iv) beløb fordelt direkte til rettighedshavere fra andre kollektive forvaltningsorganisationer, med en fordeling pr. kategori af rettigheder og pr. organisation.

3. Oplysninger, der skal afgives i den særrapport, der er omhandlet i artikel 22, stk. 3:

a) fradrag, der foretages med henblik på sociale, kulturelle og uddannelsesmæssige tjenesteydelser i regnskabsåret, med en fordeling pr. type formål og for hver type formål med en fordeling pr. kategori af forvaltede rettigheder og pr. anvendelsestype

b) en forklaring af brugen af disse beløb, med en opdeling pr. type formål, herunder omkostningerne forbundet med forvaltning af fradrag, der foretages med henblik på at finansiere sociale, kulturelle eller uddannelsesmæssige tjenesteydelser samt de særskilte beløb, der anvendes til sociale, kulturelle og uddannelsesmæssige tjenester.

DAL 84/98 Den Europæiske Unions Tidende 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Richtlinie 2014/26/EU des Europäischen Parlaments und des Rates vom 26. Februar 2014 über die kollektive Wahrnehmung von Urheber- und verwandten Schutzrechten und die Vergabe von Mehrgebietslizenzen für Rechte an Musikwerken für die Online-Nutzung im BinnenmarktText von Bedeutung für den EWR

RICHTLINIEN

RICHTLINIE 2014/26/EU DES EUROPÄISCHEN PARLAMENTS UND DES RATES

vom 26. Februar 2014

über die kollektive Wahrnehmung von Urheber- und verwandten Schutzrechten und die Vergabe von Mehrgebietslizenzen für Rechte an Musikwerken für die Online-Nutzung im Binnenmarkt

(Text von Bedeutung für den EWR)

DAS EUROPÄISCHE PARLAMENT UND DER RAT DER EUROPÄI SCHEN UNION —

gestützt auf den Vertrag über die Arbeitsweise der Europäischen Union, insbesondere auf Artikel 50 Absatz 1, Artikel 53 Absatz 1 und Artikel 62,

auf Vorschlag der Europäischen Kommission,

nach Zuleitung des Entwurfs des Gesetzgebungsakts an die na tionalen Parlamente,

nach Stellungnahme des Europäischen Wirtschafts- und Sozial ausschusses (1),

gemäß dem ordentlichen Gesetzgebungsverfahren (2),

in Erwägung nachstehender Gründe:

(1) Die bestehenden Unionsrichtlinien zu den Urheber- und verwandten Schutzrechten gewähren Rechtsinhabern schon jetzt ein hohes Maß an Schutz und bieten einen Regelungsrahmen, in dem die Verwertung von durch diese Rechte geschützten Inhalten stattfinden kann. Diese Richtlinien tragen zur Förderung und Bewahrung der Kreativität bei. In einem Binnenmarkt, in dem es keine Wettbewerbsverzerrungen gibt, stößt der Schutz von In novationen und geistiger Schöpfung auch Investitionen in innovative Dienstleistungen und Produkte an.

(2) Die Verbreitung von urheberrechtlich oder durch ver wandte Rechte geschützten Inhalten wie Büchern, audio visuellen Produktionen oder Tonträgern und die Erbrin gung von damit zusammenhängenden Leistungen erfor dern die Einräumung der Nutzungsrechte durch die In haber der Urheber- oder verwandten Schutzrechte, d. h. der Schöpfer der Werke, der ausübenden Künstler, der Produzenten oder der Verleger. Im Regelfall kann der Rechtsinhaber zwischen individueller und kollektiver Rechtewahrnehmung wählen, es sei denn, die Mitglied staaten haben — unter Einhaltung des Unionsrechts und der internationalen Verpflichtungen der Union und ihrer Mitgliedstaaten — etwas anderes bestimmt. Die Wahr nehmung von Urheber- und verwandten Schutzrechten

beinhaltet die Vergabe von Lizenzen an Nutzer, die Prü fung der Rechnungen der Nutzer, die Überwachung der Nutzung der Rechte, die Durchsetzung von Urheber- und verwandten Schutzrechten, die Einziehung der Einnah men aus der Rechteverwertung und die Verteilung der den Rechtsinhabern zustehenden Beträge. Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung ermöglichen es Rechtsinhabern, Vergütungen für die Nutzung ihrer Rechte — auch auf ausländischen Märkten — zu erhal ten, die sie selbst sonst nicht überwachen oder durch setzen könnten.

(3) Gemäß Artikel 167 des Vertrags über die Arbeitsweise der Europäischen Union (AEUV) ist die Union verpflich tet, bei ihrer Tätigkeit der kulturellen Vielfalt Rechnung zu tragen und einen Beitrag zur Entfaltung der Kulturen der Mitgliedstaaten unter Wahrung ihrer nationalen und regionalen Vielfalt und der gleichzeitigen Hervorhebung des gemeinsamen kulturellen Erbes zu leisten. Organisa tionen für die kollektive Rechtewahrnehmung spielen als Förderer der Vielfalt kultureller Ausdrucksformen eine wichtige Rolle, und sollten dies auch weiterhin tun, da sie kleinsten und weniger populären Repertoires Zugang zum Markt verschaffen und im Interesse der Rechtsinha ber und der Öffentlichkeit soziale, kulturelle oder Bil dungsleistungen erbringen.

(4) In der Union ansässige Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung sollten bei der Vertretung für in einem anderen Mitgliedstaat wohnhaften oder ansässigen Rechtsinhabern oder bei der Vergabe von Lizenzen an in anderen Mitgliedstaaten wohnhafte oder ansässige Nutzer in den Genuss der in den Verträgen verankerten Freihei ten kommen.

(5) Die nationalen Regelungen über die Funktionsweise von Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung weichen stark voneinander ab, insbesondere was deren Transparenz und Rechenschaftspflicht gegenüber Mitglie dern und Rechtsinhabern betrifft. Dies hat in mehreren Fällen zu Schwierigkeiten — vor allem für ausländische Rechtsinhaber, wenn diese versuchen, ihre Rechte aus zuüben — und zu einer mangelhaften Verwaltung des Aufkommens geführt. Mängel in der Funktionsweise von Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung führen zu einer ineffizienten Verwertung von Ur heber- und verwandten Schutzrechten im gesamten Bin nenmarkt mit nachteiligen Folgen für die Mitglieder von Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, Rechtsinhaber und Nutzer.

DEL 84/72 Amtsblatt der Europäischen Union 20.3.2014

(1) ABl. C 44 vom 15.2.2013, S. 104. (2) Standpunkt des Europäischen Parlaments vom 4. Februar 2014

(noch nicht im Amtsblatt veröffentlicht) und Beschluss des Rates vom 20. Februar 2014.

(6) Die Verbesserungswürdigkeit der Funktionsweise von Or ganisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung wurde schon in der Empfehlung 2005/737/EG der Kom mission (1) erkannt. In dieser Empfehlung werden eine Reihe von Grundsätzen formuliert, wie die Möglichkeit der freien Wahl der Organisation für die kollektive Rech tewahrnehmung durch die Rechtsinhaber, die Gleichbe handlung gleicher Kategorien von Rechtsinhabern und die gerechte Verteilung der Lizenzeinnahmen. Außerdem werden die Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung aufgefordert, die Nutzer vor den Verhandlun gen zwischen ihnen hinreichend über Tarife und Reper toire zu informieren. Ferner werden Empfehlungen zur Rechenschaftspflicht von Organisationen für die kollek tive Rechtewahrnehmung, zur Vertretung des Rechtsinha bers in den Entscheidungsgremien von Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung und zur Streitbei legung abgegeben. Die Empfehlung wurde jedoch nicht von Allen in demselben Maße befolgt.

(7) Zum Schutz der Interessen der Mitglieder von Organisa tionen für die kollektive Rechtewahrnehmung, Rechts inhabern und Dritten sollten die gesetzlichen Bestimmun gen der Mitgliedstaaten zu Urheber- und verwandten Schutzrechten und zur Erteilung länderübergreifender Li zenzen zur Nutzung von Online-Rechten an Musikwer ken koordiniert werden, damit überall in der Union die selben Schutzbestimmungen gelten. Die vorliegende Richtlinie sollte daher Artikel 50 Absatz 1 AEUV als Rechtsgrundlage haben.

(8) Das Ziel dieser Richtlinie ist die Koordinierung nationaler Vorschriften, die sich auf die Aufnahme der Tätigkeit einer Organisation zur kollektiven Wahrnehmung von Urheber- und verwandten Schutzrechten, die Modalitäten ihrer internen Funktionsweise und auf ihre Beaufsichti gung beziehen, und sollte daher auch Artikel 53 Absatz 1 AEUV als Rechtsgrundlage haben. Da es hierbei außer dem um Dienstleistungen geht, die in der gesamten Union angeboten werden, sollte die Richtlinie des Wei teren Artikel 62 AEUV als Rechtsgrundlage haben.

(9) Das Ziel dieser Richtlinie ist es, Anforderungen an Orga nisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung fest zulegen, um hohe Standards für die Leitungsstrukturen, das Finanzmanagement, die Transparenz und das Be richtswesen zu gewährleisten. Dies sollte die Mitgliedstaa ten gleichwohl nicht daran hindern, für die in ihrem Hoheitsgebiet ansässigen Organisationen für die kollek tive Rechtewahrnehmung strengere Vorschriften als die in Titel II dieser Richtlinie beizubehalten oder festzulegen, sofern diese mit dem Unionsrecht vereinbar sind.

(10) Diese Richtlinie sollte die Mitgliedstaaten nicht daran hindern, dieselben oder vergleichbare Bestimmungen auf Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung anzuwenden, die ihren Sitz außerhalb der Union haben, aber in dem betreffenden Mitgliedstaat tätig sind.

(11) Diese Richtlinie sollte Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung in keiner Weise daran hindern, un ter Einhaltung der in den Artikeln 101 und 102 des AEUV enthaltenen Wettbewerbsvorschriften mit anderen

Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung Repräsentationsvereinbarungen im Bereich der Rechte wahrnehmung abzuschließen, um die Verfahren zur Li zenzvergabe an die Nutzer zu gleichen, diskriminierungs freien und transparenten Bedingungen zu erleichtern, auch im Hinblick auf die gemeinsame Fakturierung, zu verbessern und zu vereinfachen und um Mehrgebiets lizenzen auch für Bereiche zu erteilen, die nicht zu den in Titel III dieser Richtlinie genannten Bereichen zählen.

(12) Diese Richtlinie gilt zwar für alle Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, mit Ausnahme von Titel III, der nur für Organisationen für die kollektive Rechte wahrnehmung gilt, die Urheberrechte an Musikwerken für die länderübergreifende Online-Nutzung wahrneh men, lässt jedoch die Regelungen für die Wahrnehmung von Rechten in den Mitgliedstaaten, wie die individuelle Rechtewahrnehmung, die erweiterte Geltung eines Ver trags zwischen einer repräsentativen Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung und einem Nutzer, das heißt erweiterte kollektive Lizenzen, die verpflich tende kollektive Wahrnehmung und die gesetzlichen Ver mutungen in Bezug auf die Vertretung und Übertragung von Rechten an Organisationen für die kollektive Rech tewahrnehmung, unberührt.

(13) Diese Richtlinie lässt die Möglichkeit unberührt, dass die Mitgliedstaaten durch Gesetz, Verordnung oder sonstige spezielle Regelung einen angemessenen Ausgleich zu gunsten der Rechtsinhaber bei Ausnahmen oder Be schränkungen des Vervielfältigungsrechts nach der Richt linie 2001/29/EG des Europäischen Parlaments und des Rates (2) und die Vergütung zugunsten der Rechtsinhaber für Ausnahmen vom ausschließlichen öffentlichen Ver leihrecht nach der Richtlinie 2006/115/EG des Europäi schen Parlaments und des Rates (3) mit Wirkung in ihrem Hoheitsgebiet sowie die Bedingungen für deren Einzie hung festlegen.

(14) Die Richtlinie schreibt keine bestimmte Rechtsform für Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung vor. In der Praxis werden solche Organisationen in ver schiedenen Rechtsformen geführt, beispielsweise als Ver eine, Genossenschaften oder Gesellschaften mit be schränkter Haftung, die von den Inhabern der Urheber- und verwandten Schutzrechte oder von Einrichtungen, die diese Rechtsinhaber vertreten, kontrolliert werden oder in deren Eigentum stehen. Jedoch existieren in ei nigen Ausnahmefällen aufgrund der Rechtsform der Or ganisation für die kollektive Rechtewahrnehmung keine solchen Kontroll- oder Eigentumsrechte. Das ist beispiels weise der Fall bei Stiftungen, die keine Mitglieder haben. Die Bestimmungen dieser Richtlinie sollten dennoch für solche Organisationen gelten. Die Mitgliedstaaten sollten gleichermaßen geeignete Maßnahmen ergreifen, um zu verhindern, dass die Pflichten nach dieser Richtlinie durch die Wahl der Rechtsform umgangen werden. Es ist an zumerken, dass es sich bei Einrichtungen, die Rechtsinha ber vertreten und die Mitglied einer Organisation für die

DE20.3.2014 Amtsblatt der Europäischen Union L 84/73

(1) Empfehlung 2005/737/EG der Kommission vom 18. Mai 2005 für die länderübergreifende kollektive Wahrnehmung von Urheberrech ten und verwandten Schutzrechten, die für legale Online-Musik dienste benötigt werden (ABl. L 276 vom 21.10.2005, S. 54).

(2) Richtlinie 2001/29/EG des Europäischen Parlaments und des Rates vom 22. Mai 2001 zur Harmonisierung bestimmter Aspekte des Urheberrechts und der verwandten Schutzrechte in der Informations gesellschaft (ABl. L 167 vom 22.6.2001, S. 10).

(3) Richtlinie 2006/115/EG des Europäischen Parlaments und des Rates vom 12. Dezember 2006 zum Vermietrecht und Verleihrecht sowie zu bestimmten dem Urheberrecht verwandten Schutzrechten im Be reich des geistigen Eigentums (ABl. L 376 vom 27.12.2006, S. 28).

kollektive Rechtewahrnehmung sind, um andere Organi sationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, Vereini gungen von Rechtsinhabern, Gewerkschaften oder andere Organisationen handeln kann.

(15) Die Rechtsinhaber sollten unabhängige Verwertungsein richtungen mit der Wahrnehmung ihrer Rechte betrauen können. Bei diesen unabhängigen Verwertungseinrichtun gen handelt es sich um kommerzielle Einrichtungen, die sich von Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung unter anderem dadurch unterscheiden, dass sie nicht im Eigentum der Rechtsinhaber stehen oder von diesen kontrolliert werden. Diese unabhängigen Verwer tungseinrichtungen sollten allerdings insoweit, als sie die gleichen Tätigkeiten wie die Organisationen für die kol lektive Rechtewahrnehmung ausüben, verpflichtet sein, den von ihnen vertretenen Rechtsinhabern sowie Orga nisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, Nut zern und der Öffentlichkeit bestimmte Informationen zur Verfügung zu stellen.

(16) Produzenten von audiovisuellen Werken und Tonträgern sowie Sendeunternehmen vergeben Lizenzen an ihren eigenen Rechten, in manchen Fällen parallel zu Rechten, die ihnen beispielsweise von ausübenden Künstlern in individuellen Verträgen übertragen wurden, und handeln im eigenen Interesse. Verleger von Büchern, Musikwerken oder Zeitungen lizenzieren Rechte, die ihnen auf der Grundlage individueller Verträge übertragen wurden, und handeln im eigenen Interesse. Deshalb sollten die Produzenten von audiovisuellen Werken und Tonträgern, Sendeunternehmen sowie Verleger nicht zu den un abhängigen Verwertungseinrichtungen gezählt werden. Darüber hinaus sollten die Manager und Agenten von Urhebern und ausübenden Künstlern, die als Vermittler tätig sind und die Rechtsinhaber in ihren Beziehungen zu Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung vertreten, nicht zu den unabhängigen Verwertungsein richtungen gezählt werden, da sie nicht mit der Wahr nehmung von Rechten im Sinne der Festlegung von Ta rifen, der Vergabe von Lizenzen oder der Einziehung von Vergütungen bei Nutzern befasst sind.

(17) Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung sollten Tochtergesellschaften oder andere, von ihnen kon trollierte Einrichtungen mit bestimmten Tätigkeiten, wie der Fakturierung oder der Verteilung der Einnahmen aus den Rechten an die Rechtsinhaber, beauftragen können. In diesen Fällen sollten die Bestimmungen dieser Richt linie, die anwendbar wären, wenn die betreffende Tätig keit direkt von einer Organisation für die kollektive Rech tewahrnehmung ausgeführt würde, auf die Tätigkeiten der Tochtergesellschaften oder anderen Einrichtungen an wendbar sein.

(18) Um sicherzustellen, dass die Inhaber von Urheber- und verwandten Schutzrechten die Vorteile des Binnenmarkts auch bei kollektiver Rechtewahrnehmung uneinge schränkt nutzen können und dass die freie Ausübung ihrer Rechte nicht in unzulässiger Weise beeinträchtigt wird, müssen in den Statuten von Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung entsprechende Schutzklauseln aufgenommen werden. Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung sollten außerdem Rechtsinhaber, deren Rechte sie wahrnehmen, nicht di rekt oder indirekt aufgrund ihrer Staatsangehörigkeit, ih res Wohnsitzes oder des Ortes ihrer Niederlassung dis kriminieren.

(19) In Anbetracht der im AEUV verankerten Grundfreiheiten sollte die kollektive Wahrnehmung von Urheber- und verwandten Schutzrechten dazu führen, dass es einem Rechtsinhaber möglich ist, eine Organisation für die kol lektive Rechtewahrnehmung frei zu wählen, die seine Rechte — seien es Wiedergabe- oder Vervielfältigungs rechte — oder Kategorien von Rechten für bestimmte Nutzungsformen, beispielsweise die Sendung, Filmvorfüh rung oder Vervielfältigung zur Verbreitung im Internet, wahrnimmt, sofern derartige Rechte oder Rechtekatego rien von der Organisation für die kollektive Rechtewahr nehmung, die der Rechtsinhaber wählen möchte, bereits wahrgenommen werden.

Die Mitgliederhauptversammlung einer Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung sollte festlegen, wel che Rechte oder Rechtekategorien bzw. Arten von Wer ken und sonstigen Schutzgegenstände die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung wahrnehmen soll, sofern dies nicht in ihren Statuten oder gesetzlich fest gelegt ist. Bei der Festlegung der Rechte oder Rechteka tegorien sollte das Gleichgewicht zwischen der Freiheit der Rechtsinhaber, über ihre Werke oder sonstigen Schutzgegenstände zu verfügen, und der Fähigkeit der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, die Rechte wirksam wahrzunehmen, gewahrt bleiben und insbesondere berücksichtigt werden, welche Kategorien von Rechten die Organisation wahrnimmt und in wel chem Zweig der Kreativwirtschaft sie tätig ist. Unter Be achtung dieses Gleichgewichts sollten es den Rechtsinha bern leicht möglich sein, der Organisation für die kollek tive Rechtewahrnehmung diese Rechte oder Rechtekate gorien zu entziehen und sie selbst wahrzunehmen oder sie ganz oder teilweise einer anderen Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung oder anderen Einrichtun gen anzuvertrauen oder zu übertragen, und zwar un geachtet der Staatsangehörigkeit, des Wohnsitzes oder des Ortes der Niederlassung der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, der anderen Einrichtung oder des Rechtsinhabers. Schreibt ein Mitgliedstaat im Einklang mit dem Unionsrecht und den internationalen Verpflichtungen der Union und ihrer Mitgliedstaaten die kollektive Rechtewahrnehmung zwingend vor, so be schränkt sich das Wahlrecht der Rechtsinhaber auf an dere Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung.

Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, die die Rechte an unterschiedlichen Arten von Werken (literarische, musikalische, fotografische Werke) und sons tigen Schutzgegenständen wahrnehmen, sollten den In habern von Rechten an unterschiedlichen Arten von Werken und Schutzgegenständen ebenfalls Flexibilität in Bezug auf die Wahrnehmung dieser Rechte zugestehen. In Bezug auf nicht kommerzielle Nutzungen sollten die Mitgliedstaaten dafür sorgen, dass die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung geeignete Maßnah men ergreifen, damit ihre Rechtsinhaber ihr Recht wahr nehmen können, solche Nutzungen zu lizenzieren. Zu diesen Maßnahmen zählt unter anderem, dass die Orga nisation für die kollektive Rechtewahrnehmung einen Be schluss über die Bedingungen für die Ausübung dieses Rechts fasst und ihren Mitgliedern diese Bedingungen mitteilt. Die Organisationen für die kollektive Rechte wahrnehmung sollten die Rechtsinhaber über ihre Wahl möglichkeiten aufklären und es so einrichten, dass sie möglichst leicht davon Gebrauch machen können.

DEL 84/74 Amtsblatt der Europäischen Union 20.3.2014

Rechtsinhaber, die die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung bereits beauftragt haben, können über die Internetseite der Organisation darüber aufgeklärt werden. Das in dem Auftrag enthaltene Erfordernis der Zustimmung der Rechtsinhaber zur Wahrnehmung eines jeden Rechts, einer jeden Rechtekategorie bzw. in Bezug auf Arten von Werken und sonstigen Schutzgegenstän den bei Erteilung des Wahrnehmungsauftrags sollte die Rechtsinhaber nicht daran hindern, spätere Vorschläge zur Änderung des Auftrags stillschweigend nach gelten dem nationalem Recht anzunehmen. Diese Richtlinie schließt weder vertragliche Vereinbarungen, denen zu folge eine Beendigung des Wahrnehmungsauftrags oder eine Entziehung der Rechte durch die Rechtsinhaber eine unmittelbare Wirkung auf die zuvor vergebenen Lizenzen hat, noch vertragliche Vereinbarungen, denen zufolge Li zenzen für einen bestimmten Zeitraum nach einer sol chen Beendigung oder Entziehung davon unberührt blei ben, aus. Solche Vereinbarungen sollten jedoch der un eingeschränkten Anwendung dieser Richtlinie nicht ent gegenstehen. Diese Richtlinie sollte die Möglichkeit der Rechtsinhaber, ihre Rechte selbst wahrzunehmen, unter anderem für nicht kommerzielle Zwecke, unberührt las sen.

(20) Die Mitgliedschaft in einer Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung sollte auf objektiven, transparenten und diskriminierungsfreien Kriterien beruhen, auch in Bezug auf Verleger, die aufgrund eines Rechteverwer tungsvertrags Anspruch auf einen Anteil an den Einnah men aus den von der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung wahrgenommenen Rechten haben und diese von der Organisation für die kollektive Rech tewahrnehmung einziehen dürfen. Diese Kriterien sollten Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung nicht dazu verpflichten, Mitglieder aufzunehmen, deren Rechte, Rechtekategorien, Arten von Werken oder ande ren Schutzgegenstände nicht in ihren Tätigkeitsbereich fallen. Die von einer Organisation für die kollektive Rech tewahrnehmung geführten Aufzeichnungen sollten es er möglichen, die Mitglieder und Rechtsinhaber, deren Rechte die Organisation auf der Basis der von den Rechtsinhabern erteilten Vollmachten repräsentiert, zu er mitteln und ausfindig zu machen.

(21) Um Rechtsinhaber zu schützen, deren Rechte von der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung un mittelbar repräsentiert werden, die jedoch nicht die Vo raussetzungen der Organisation für eine Mitgliedschaft erfüllen, sollte geregelt werden, dass bestimmte für die Mitglieder geltenden Vorschriften dieser Richtlinie eben falls für diese Rechtsinhaber gelten. Die Mitgliedstaaten sollten diesen Rechtsinhabern zudem das Recht einräu men können, an dem Entscheidungsfindungsprozess der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung mit zuwirken.

(22) Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung sollten im besten kollektiven Interesse der Rechtsinhaber handeln, die sie vertreten. Deshalb ist es wichtig, Mecha nismen vorzusehen, die es den Mitgliedern von Organi sationen für die kollektive Rechtewahrnehmung gestatten, an den Entscheidungsprozessen der Organisation mit zuwirken und so ihre Mitgliedsrechte auszuüben. Manche Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung

vertreten verschiedene Kategorien von Mitgliedern, die aus unterschiedlichen Arten von Rechtsinhabern beste hen, wie etwa Produzenten und ausübende Künstler. Diese verschiedenen Kategorien von Mitgliedern sollten bei dem Entscheidungsfindungsprozess ausgewogen und fair vertreten sein. Die Bestimmungen zur Mitglieder hauptversammlung von Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung wären weniger wirkungsvoll, wenn nicht auch geregelt würde, wie die Mitgliederhauptver sammlung arbeiten soll. Es muss daher sichergestellt sein, dass die Mitgliederhauptversammlung in regelmäßigen Abständen, wenigstens aber einmal jährlich, einberufen wird und dass die wichtigsten Entscheidungen in der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung von der Mitgliederhauptversammlung getroffen werden.

(23) Alle Mitglieder einer Organisation für die kollektive Rech tewahrnehmung sollten an der Mitgliederhauptversamm lung teilnehmen dürfen und stimmberechtigt sein. Jede Beschränkung dieser Rechte sollte fair und verhältnis mäßig sein. Einige Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung stellen insofern Ausnahmen dar, als sie in der Rechtsform einer Stiftung geführt werden und daher keine Mitglieder haben. In derlei Fällen sollte das Gremium, das die Aufsichtsfunktion wahrnimmt, über die Befugnisse der Mitgliederhauptversammlung ver fügen. Haben Organisationen für die kollektive Rechte wahrnehmung Einrichtungen, die Rechtsinhaber vertre ten, als Mitglieder, beispielsweise im Fall einer Organisa tion für die kollektive Rechtewahrnehmung in Form einer Gesellschaft mit beschränkter Haftung, deren Mitglieder ihrerseits Vereinigungen von Rechtsinhabern sind, sollten die Mitgliedstaaten vorsehen können, dass einige oder alle Befugnisse der Mitgliederhauptversammlung einer Ver sammlung dieser Rechtsinhaber übertragen werden. Die Mitgliederhauptversammlung sollte mindestens befugt sein, den Rahmen für die Rechtewahrnehmung festzule gen, und zwar insbesondere, was die Verwendung der Einnahmen aus den Rechten durch die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung betrifft. Dies gilt unbeschadet des Rechts der Mitgliedstaaten, strengere Vorschriften, beispielsweise für Anlagen, Zusammen schlüsse oder die Kreditaufnahme, bis hin zu einem Ver bot solcher Geschäfte zu erlassen. Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung sollten die aktive Teil nahme ihrer Mitglieder an der Mitgliederhauptversamm lung unterstützen. Die Ausübung des Stimmrechts sollte den Mitgliedern erleichtert werden, ob sie an der Mitglie derhauptversammlung teilnehmen oder nicht. Es sollte den Mitgliedern offenstehen, ihre Rechte nicht nur auf elektronischem Wege auszuüben, sondern auch einen Vertreter an der Mitgliederhauptversammlung teilnehmen und für sie abzustimmen zu lassen. Die Möglichkeit von Vertretungen sollte nur bei Interessenkonflikten einge schränkt werden. Dabei sollten die Mitgliedstaaten nur eine Einschränkung von Vertretungen vorsehen, wenn dadurch die angemessene und wirksame Mitwirkung der Mitglieder an dem Entscheidungsfindungsprozess nicht beeinträchtigt wird. Insbesondere trägt die Möglich keit der Bestellung von Vertretern dazu bei, dass die Mit glieder angemessen und wirksam an dem Entscheidungs findungsprozess mitwirken, und bietet den Rechtsinha bern eine echte Gelegenheit, sich unabhängig von dem Mitgliedstaat, in dem eine Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung ansässig ist, frei für eine Organisa tion zu entscheiden.

DE20.3.2014 Amtsblatt der Europäischen Union L 84/75

(24) Die Mitglieder sollten die Möglichkeit erhalten, sich an der fortlaufenden Überwachung der Geschäftsführung von Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung zu beteiligen. Zu diesem Zweck sollten diese Or ganisationen über eine ihrer Organisationsstruktur ange passte Aufsichtsfunktion verfügen und es den Mitgliedern ermöglichen, in dem Gremium vertreten zu sein, das in der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung diese Funktion ausübt. Je nach der Organisationsstruktur der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung kann die Aufsicht von einem gesonderten Gremium aus geübt werden, beispielsweise von einem Aufsichtsrat oder von den Direktoren des Verwaltungsorgans, die nicht mit der Geschäftsführung der Organisation betraut sind. Die Anforderung einer fairen und ausgewogenen Vertretung der Mitglieder sollte die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung nicht daran hindern, Dritte mit der Aufsicht zu betrauen, etwa Personen, die die einschlägige Fachkompetenz haben, und Rechtsinhaber, die die Vo raussetzungen für die Mitgliedschaft nicht erfüllen oder die nicht unmittelbar von der Organisation, sondern von einer Einrichtung vertreten werden, die der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung als Mitglied ange hört.

(25) Für eine solide Geschäftsführung ist es wichtig, dass die Geschäftsführung einer Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung unabhängig ist. Mitglieder der Lei tungsorgane sollten unabhängig davon, ob sie zum Di rektor gewählt oder aufgrund einer vertraglichen Verein barung für die Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung tätig sind, vor Aufnahme ihrer Tätigkeit und anschließend jährlich erklären müssen, ob ihre eige nen Interessen mit denen der Rechtsinhaber, die von der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung ver treten werden, kollidieren. Auch die Personen, die die Aufsichtsfunktion ausüben, sollten solche jährlichen Er klärungen abgeben. Den Mitgliedstaaten sollte es freiste hen, von Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung zu verlangen, dass sie derlei Erklärungen ver öffentlichen oder staatlichen Stellen übermitteln.

(26) Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung ziehen die Einnahmen aus der Verwertung der ihnen von den Rechtsinhabern anvertrauten Rechte ein, verwal ten sie und verteilen sie. Diese Einnahmen stehen letzt lich den Rechtsinhabern zu, die in einem direkten Rechts verhältnis zu der Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung stehen oder über eine Einrichtung, die Mitglied der Organisation für die kollektive Rechtewahr nehmung ist, oder aufgrund einer Repräsentationsverein barung vertreten sein können. Es ist daher wichtig, dass eine Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung bei der Einziehung, Verwaltung und Verteilung dieser Einnahmen äußerste Sorgfalt walten lässt. Eine korrekte Verteilung ist nur möglich, wenn die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung über Mitglieder, Lizenzen und die Nutzung der Werke und sonstigen Schutzgegen stände genau Buch führt. Auch Rechtsinhaber und Nutzer sollten sachdienliche, zur wirksamen Wahrnehmung der Rechte erforderliche Angaben machen, die von der Or ganisation für die kollektive Rechtewahrnehmung über prüft werden.

(27) Die den Rechtsinhabern zustehenden eingezogenen Be träge sollten in den Büchern getrennt von etwaigem Ver mögen geführt werden, über das die Organisation für die

kollektive Rechtewahrnehmung verfügt. Eine etwaige An lage dieser Beträge sollte unbeschadet des Rechts der Mit gliedstaaten, strengere Vorschriften für die Anlage der Einnahmen aus den Rechten bis hin zu einem Verbot einer solchen Anlage zu erlassen, im Einklang mit der allgemeinen Anlagepolitik und den Grundsätzen für das Risikomanagement der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung erfolgen dürfen. Um die Rechte der Rechtsinhaber bestmöglich zu schützen und sicher zustellen, dass das Aufkommen aus der Verwertung sol cher Rechte den Rechtsinhabern zufließt, sollten etwaige Anlagegeschäfte und etwaiges Anlagevermögen von der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung nach Grundsätzen getätigt beziehungsweise verwaltet werden, die die Organisation für die kollektive Rechtewahrneh mung zu umsichtigem Handeln verpflichten und es ihr ermöglichen, sich für die sicherste und zugleich renta belste Anlagepolitik zu entscheiden. Die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung sollte Anlagefor men wählen können, die in Bezug auf die genaue Art und Dauer der Risikoexposition der angelegten Einnah men angemessen ist und durch die die den Rechtsinha bern geschuldeten Einnahmen nicht übermäßig gefährdet werden.

(28) Da Rechtsinhaber für die Verwertung ihrer Rechte An spruch auf eine Vergütung haben, ist es wichtig, dass die Verwaltungskosten die gerechtfertigten Kosten der Rech tewahrnehmung nicht übersteigen und dass die Entschei dung über den Abzug anderer Kosten als Verwaltungs kosten, beispielsweise den Abzug für soziale, kulturelle oder Bildungszwecke, von den Mitgliedern der Organisa tion für die kollektive Rechtewahrnehmung getroffen werden sollte. Die Organisation für die kollektive Rech tewahrnehmung sollte die Regeln, nach denen solche Abzüge erfolgen, gegenüber den Rechtsinhabern offenle gen. Dieselben Anforderungen sollten für alle Entschei dungen über die Verwendung der Einnahmen aus den Rechten für eine kollektive Verteilung, wie etwa in Sti pendien, gelten. Rechtsinhaber sollten diskriminierungs frei Zugang zu den damit finanzierten sozialen, kulturel len oder Bildungsleistungen erhalten. Diese Richtlinie sollte Abzüge nach nationalem Recht unberührt lassen, beispielsweise für die Bereitstellung sozialer Leistungen durch Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung für Rechtsinhaber, soweit diese Aspekte nicht durch diese Richtlinie geregelt sind und sofern diese Ab züge mit dem Unionsrecht vereinbar sind.

(29) Die Verteilung und Ausschüttung der Beträge, die einzel nen Rechtsinhabern oder gegebenenfalls Kategorien von Rechtsinhabern zustehen, sollte rechtzeitig und gemäß den allgemeinen Grundsätzen der betreffenden Organisa tion für die kollektive Rechtewahrnehmung für die Ver teilung erfolgen, auch wenn sie von einer anderen Ein richtung vorgenommen werden, die die Rechtsinhaber vertritt. Nur objektive Gründe außerhalb des Einfluss bereichs einer Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung können eine Verzögerung bei der Vertei lung und Ausschüttung der den Rechtsinhabern zuste henden Beträge rechtfertigen. Daher sollten Umstände wie die Tatsache, dass die Einnahmen aus den Rechten mit einer festen Laufzeit angelegt wurden, kein berech tigter Grund für eine solche Verzögerung sein. Es sollte den Mitgliedstaaten überlassen werden zu entscheiden, wie die rechtzeitige Verteilung und die wirksame Suche und Ermittlung von Rechtsinhabern zu regeln ist, wenn

DEL 84/76 Amtsblatt der Europäischen Union 20.3.2014

solche objektiven Gründe auftreten. Damit die den Rechtsinhabern zustehenden Beträge angemessen und wirksam verteilt werden, müssen die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung dem Sorgfaltsgebot und dem Grundsatz von Treu und Glauben entsprechen de, angemessene Maßnahmen ergreifen, um die Rechts inhaber zu ermitteln und ausfindig zu machen, unbescha det des Rechts der Mitgliedstaaten, strengere Vorschriften zu erlassen. In dem Umfang, in dem das nationale Recht es gestattet, sollten Mitglieder einer Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung über die Verwendung von Beträgen, die nicht ausgeschüttet werden können, weil die Rechtsinhaber nicht ermittelt oder ausfindig ge macht werden konnten, entscheiden.

(30) Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung sollten in der Lage sein, im Rahmen von Repräsentations vereinbarungen mit anderen Organisationen Rechte wahrzunehmen und die Einnahmen aus deren Verwer tung einzuziehen. Um die Rechte der Mitglieder anderer Organisationen zu schützen, sollte eine Organisation kei nen Unterschied machen zwischen den von ihr im Rah men von Repräsentationsvereinbarungen wahrgenom menen Rechten und den Rechten, die sie unmittelbar für ihre eigenen Rechtsinhaber wahrnimmt. Ebenso we nig sollte die Organisation für die kollektive Rechtewahr nehmung von den im Auftrag einer anderen Organisa tion eingezogenen Einnahmen aus den Rechten ohne die ausdrückliche Zustimmung der anderen Organisation Be träge über die Verwaltungskosten hinaus einbehalten dür fen. Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung sollten außerdem für die Verteilung und Ausschüt tung von Beträgen an andere Organisationen auf der Grundlage solcher Repräsentationsvereinbarungen spätes tens zu demselben Zeitpunkt sorgen, an dem sie Aus schüttung an ihre eigenen Mitglieder und sonstigen Rechtsinhaber, die sie vertreten, vornehmen. Darüber hi naus sollte die Empfängerorganisation ihrerseits unver züglich die Beträge, die den von ihr vertretenen Rechts inhabern zustehen, ausschütten.

(31) Faire, diskriminierungsfreie Lizenzbedingungen sind be sonders wichtig, um sicherzustellen, dass die Nutzer Li zenzen für Werke und andere Schutzgegenständen erwer ben können, in Bezug auf die eine Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung Rechte repräsentiert, und um die angemessene Vergütung der Rechtsinhaber sicher zustellen. Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung und Nutzer sollten daher die Lizenzverhand lungen nach Treu und Glauben führen und Tarife anwen den, die anhand objektiver und diskriminierungsfreier Kriterien festgelegt werden sollten. Die von Organisatio nen für die kollektive Rechtewahrnehmung festgelegten Lizenzgebühren oder Vergütungen sollten unter anderem in einem vernünftigen Verhältnis zu dem wirtschaftlichen Wert stehen, den die Nutzung der Rechte in einem be stimmten Zusammenhang hat. Schließlich sollten Orga nisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung unver züglich auf Lizenzanfragen von Nutzern reagieren.

(32) Im digitalen Zeitalter sind Organisationen für die kollek tive Rechtewahrnehmung immer wieder gefordert, ihr Repertoire zur Nutzung für völlig neue Formen der Ver wertung und neue Geschäftsmodelle zu lizenzieren. In solchen Fällen sollten Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung unbeschadet der Anwendung der

wettbewerbsrechtlichen Vorschriften über den nötigen Spielraum verfügen, um möglichst schnell auf den Einzel fall zugeschnittene Lizenzen für innovative Online- Dienste bereitstellen zu können, ohne Gefahr zu laufen, dass diese Lizenzbedingungen als Präzedenzfall für wei tere Lizenzen verwendet werden könnten, auch im Hin blick auf die Förderung eines Umfelds für die Entwick lung solcher Lizenzen.

(33) Damit die Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung die Bestimmungen dieser Richtlinie befolgen können, sollten die Nutzer ihnen entsprechende Angaben zur Nutzung der von den Organisationen repräsentierten Rechte machen. Diese Pflicht sollte nicht für natürliche Personen gelten, die nicht für Handels-, geschäftliche, handwerkliche oder sonstige berufliche Zwecke handeln und die somit nicht als Nutzer im Sinne dieser Richtlinie gelten. Darüber hinaus sollten die von den Organisatio nen für die kollektive Rechtewahrnehmung angeforderten Angaben auf sinnvolle, notwendige und den Nutzern zur Verfügung stehende Auskünfte beschränkt sein, die die Organisationen benötigen, um ihre Funktion erfüllen zu können, wobei die besondere Lage kleiner und mittlerer Unternehmen zu berücksichtigen ist. Diese Pflicht könnte in einem Vertrag zwischen Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung und Nutzer festgelegt werden; na tionale Rechtsvorschriften über Auskunftsansprüche wer den davon nicht berührt. Die für die Einreichung der Angaben durch die Nutzer anwendbare Frist sollte so bemessen sein, dass die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung die Termine für die Verteilung der den Rechtsinhabern zustehenden Beträge halten können. Diese Richtlinie sollte unbeschadet des Rechts der Mit gliedstaaten gelten, in ihrem Hoheitsgebiet ansässige Or ganisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung zu verpflichten, Sammelrechnungen auszustellen.

(34) Um das Vertrauen von Rechtsinhabern, Nutzern und an deren Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung in die von Organisationen für die kollektive Rech tewahrnehmung erbrachte kollektive Rechtewahrneh mung zu stärken, sollte von jeder Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung verlangt werden, dass sie besondere Anforderungen an die Transparenz erfüllt. Jede Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung bzw. jedes ihrer Mitglieder, das eine für die Zuteilung oder Ausschüttung von den Rechtsinhabern zustehenden Be trägen zuständige Einrichtung ist, sollte daher mindestens einmal im Jahr den einzelnen Rechtsinhabern bestimmte Informationen zur Verfügung stellen, etwa über die ihnen zugeteilten oder ausgeschütteten Beträge und einbehalte nen Abzüge. Die Organisationen für die kollektive Rech tewahrnehmung sollten ferner verpflichtet werden, an dere Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung, für die sie auf der Grundlage von Repräsentations vereinbarungen Rechte wahrnehmen, hinreichend zu in formieren, wozu auch die Weitergabe von Finanzdaten gehört.

(35) Damit Rechtsinhaber, andere Organisationen für die kol lektive Rechtewahrnehmung und Nutzer Zugang zu In formationen über den Tätigkeitsbereich der Organisation und die Werke oder sonstigen Gegenstände, die sie re präsentiert, erhalten, sollten Organisationen für die kol lektive Rechtewahrnehmung auf hinreichend begründete Anfragen hin dazu Angaben machen. Ob und in welcher

DE20.3.2014 Amtsblatt der Europäischen Union L 84/77

Höhe für solche Leistungen angemessene Gebühren ver langt werden dürfen und, sollte im nationalen Recht ge regelt werden. Jede Organisation für die kollektive Rech tewahrnehmung sollte darüber hinaus Informationen da rüber veröffentlichen, wie sie organisiert ist und wie sie ihre Tätigkeit ausübt, insbesondere ihre Statuten und all gemeinen Grundsätze in Bezug auf Verwaltungskosten, Abzüge und Tarife.

(36) Um Rechtsinhaber in die Lage zu versetzen, die Leistun gen von Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung zu überwachen und miteinander zu verglei chen, sollten Organisationen für die kollektive Rechte wahrnehmung bezogen auf ihre spezifische Tätigkeit ei nen jährlichen Transparenzbericht mit vergleichbaren ge prüften Finanzdaten veröffentlichen. Ferner sollten sie in einem gesonderten Jahresbericht, der Teil des jährlichen Transparenzberichts ist, öffentlich darlegen, wofür die für soziale, kulturelle oder Bildungsleistungen einbehaltenen Beträge verwendet wurden. Diese Richtlinie sollte es den Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung überlassen, ob sie die für den jährlichen Transparenzbe richt erforderlichen Angaben in einem Dokument mit anderen Berichten zusammenfassen, beispielsweise im Rahmen des Jahresabschlusses, oder in Form eines ge trennten Berichts veröffentlichen.

(37) Die Anbieter von Online-Diensten, die Musikwerke ver werten, z. B. von Online-Musikdiensten, über die Ver braucher Musik herunterladen oder ihr im Streaming-Mo dus zuhören können, oder von sonstigen Diensten, die Filme und Computerspiele zugänglich machen, bei denen Musik eine große Rolle spielt, müssen erst das Nutzungs recht an diesen Werken erwerben. Die Richtlinie 2001/29/EG verlangt, dass für jedes der Rechte, die bei der Online-Verwertung von Musikwerken zum Tragen kommen, eine Lizenz erforderlich ist. Zu den Rechten des Urhebers gehört das ausschließliche Recht auf Ver vielfältigung und das ausschließliche Recht auf öffentliche Wiedergabe von Musikwerken, das das Recht der öffent lichen Zugänglichmachung miteinschließt. Diese Rechte können von den Rechtsinhabern selbst, wie etwa den Urhebern oder Musikverlegern, oder von Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung wahrgenommen werden, die Leistungen im Bereich der kollektiven Rech tewahrnehmung erbringen. Das Vervielfältigungsrecht und das Recht der öffentlichen Wiedergabe des Urhebers kann von verschiedenen Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung wahrgenommen werden. Außerdem gibt es den Fall, dass mehrere Rechtsinhaber Rechte an demselben Werk besitzen und unter Umständen verschie dene Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung mit der Vergabe von Lizenzen für ihre Anteile an dem Werk beauftragt haben. Jeder Online-Musikanbie ter, der dem Endverbraucher eine große Auswahl an Mu sikwerken bieten möchte, muss sich somit die kombinier ten Rechte an Werken von verschiedenen Rechtsinhabern und Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung beschaffen.

(38) Trotz der Grenzenlosigkeit des Internets ist der Online- Markt für Musikdienste in der Union immer noch frag mentiert und der digitale Binnenmarkt auf diesem Gebiet

noch unvollendet. Die Vielschichtigkeit und das Ausmaß der Probleme im Zusammenhang mit der kollektiven Rechtewahrnehmung in Europa hat die Fragmentierung des europäischen digitalen Marktes für Online-Musik dienste in bestimmten Fällen noch befördert. Die Situa tion steht in krassem Widerspruch zu der schnell wach senden Nachfrage seitens der Verbraucher nach digitalen Inhalten und den dazugehörigen innovativen Dienstleis tungen auch über Ländergrenzen hinweg.

(39) In der Empfehlung 2005/737/EG befürwortete die Kom mission neue rechtliche Rahmenbedingungen, die eine optimale Wahrnehmung von Urheberrechten oder ver wandten Schutzrechten auf Unionsebene im Hinblick auf die Erbringung legaler Online-Musikdienste ermögli chen. Im Zeitalter der Online-Verwertung von Musikwer ken bräuchten kommerzielle Nutzer ein multiterritorial ausgelegtes Lizenzierungssystem, das der Allgegenwärtig keit der Onlinewelt gerecht wird. Die Empfehlung hat jedoch nicht genügt, um der Einräumung von Mehr gebietslizenzen für Online-Rechte an Musikwerken zum Durchbruch zu verhelfen und die damit zusammenhän genden spezifischen Probleme anzugehen.

(40) Im Online-Musiksektor, wo die kollektive Wahrnehmung von Urheberrechten auf Länderbasis nach wie vor die Norm ist, kommt es darauf an, die Voraussetzungen für möglichst effektive Lizenzierungsmethoden der Organisa tionen für die kollektive Rechtewahrnehmung in einem zunehmend länderübergreifenden Kontext zu schaffen. Es sollten daher einheitliche Grundregeln für die kollektive länderübergreifende Lizenzierung Urheberrechten an Mu sikwerken für die Online-Nutzung einschließlich der Lied texte durch Organisationen für die kollektive Rechte wahrnehmung aufgestellt werden. Dieselben Regeln soll ten für die Lizenzierung aller Musikwerke gelten und damit auch für solche, die Bestandteil audiovisuelle Werke sind. Onlinedienste, die den Zugang zu Musik werken nur in Form von Notenblättern anbieten, sollten jedoch nicht davon erfasst werden. Die Bestimmungen dieser Richtlinie sollten Mindestanforderungen an die Qualität der von den Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung erbrachten länderübergreifenden Leistungen enthalten, insbesondere was die Transparenz des von ihnen repräsentierten Repertoires und die Kor rektheit der ein- und ausgehenden Geldbeträge in Ver bindung mit der Nutzung der Rechte betrifft. Ferner sollte ein Regelungsrahmen geschaffen werden, der die freiwillige Bündelung von Musikrepertoires und Rechten erleichtert und die Zahl der von den Nutzern für einen gebietsübergreifenden Multirepertoiredienst benötigten Li zenzen verringert. Die Bestimmungen sollten es einer Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung er möglichen, einer anderen Organisation die gebietsüber greifende Repräsentation ihres Repertoires anzutragen, wenn sie selbst dazu nicht gewillt oder in der Lage ist. Die Organisation, die einen solchen Antrag erhält, sollte verpflichtet werden, den Auftrag der anderen Organisa tion anzunehmen, vorausgesetzt, sie führt bereits Reper toires zusammen und erteilt Mehrgebietslizenzen oder bietet eine solche Dienstleistung an. Mit der Entwicklung legaler Online-Musikdienste in der Union dürfte auch ein Beitrag zur Bekämpfung von Urheberrechtsverletzungen im Internet geleistet werden.

DEL 84/78 Amtsblatt der Europäischen Union 20.3.2014

(41) Die Verfügbarkeit von korrekten und vollständigen Infor mationen über Musikwerke, Rechtsinhaber und Rechte, zu deren Repräsentation eine Organisation für die kollek tive Rechtewahrnehmung in einem bestimmten Gebiet berechtigt ist, sind für eine effektive und transparente Lizenzvergabe sowie für die anschließende Verarbeitung der Meldungen von Nutzern, für die Ausstellung der ent sprechenden Rechnungen an die Diensteanbieter und für die Verteilung der geschuldeten Beträge von großer Be deutung. Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung, die Mehrgebietslizenzen für Musikwerke ertei len, sollten daher in der Lage sein, solche Informationen schnell und korrekt zu verarbeiten. Hierzu sind Rechte- Datenbanken erforderlich, die Auskunft darüber geben, wer Inhaber der Rechte ist, die länderübergreifend lizen ziert wurden, welche Werke, Rechte und Rechtsinhaber eine Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung repräsentieren darf und welche Gebiete vom Auftrag er fasst sind. Änderungen dieser Angaben sollten unverzüg lich erfasst werden, und die Datenbanken sollten laufend auf aktuellem Stand gehalten werden. Die Datenbanken sollten auch dabei helfen, Informationen zu Werken mit Informationen zu Tonträgern oder anderen Fixierungen zu bündeln. Dabei muss auch sichergestellt werden, dass potenzielle Nutzer und Rechtsinhaber sowie die Organi sationen für die kollektive Rechtewahrnehmung auf die Informationen zugreifen können, die sie benötigen, um herauszufinden, welches Repertoire die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung repräsentieren. Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung sollten Maßnahmen ergreifen können, um die Richtigkeit und Vollständigkeit der Daten zu gewährleis ten, deren Weiterverwendung zu kontrollieren und sen sible Geschäftsdaten zu schützen.

(42) Damit die von ihnen verarbeiteten Daten über das Mu sikrepertoire so exakt wie möglich sind, sollten Organi sationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, die Mehrgebietslizenzen für Musikwerke vergeben, ihre Da tenbanken kontinuierlich und bei Bedarf ohne Verzöge rung auf den neuesten Stand bringen. Sie sollten leicht handhabbare Verfahren einführen, mit deren Hilfe On line-Diensteanbieter sowie Rechtsinhaber und andere Or ganisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung et waige Fehler in den Datenbanken in Bezug auf Werke, deren Inhaber sie sind oder die sie kontrollieren, ein schließlich der dazu gehörigen Rechte — ganz oder teil weise — sowie in Bezug auf die Gebiete, für die sie der betreffenden Organisation für die kollektive Rechtewahr nehmung einen Wahrnehmungsauftrag erteilt haben, melden können, ohne dass jedoch die Richtigkeit und Integrität der von den Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung gespeicherten Daten beeinträchtigt wird. Da die Richtlinie 95/46/EG des Europäischen Par laments und des Rates (1) jeder betroffenen Person das Recht auf Berichtigung, Löschung oder Sperrung unvoll ständiger oder unrichtiger Daten einräumt, sollte diese Richtlinie außerdem sicherstellen, dass unrichtige Infor mationen zu Rechtsinhabern oder anderen Organisatio nen für die kollektive Rechtewahrnehmung im Zusam menhang mit Mehrgebietslizenzen umgehend berichtigt werden. Die Organisationen für die kollektive

Rechtewahrnehmung sollten außerdem die Möglichkeit haben, die Registrierung von Werken und Rechtewahr nehmungsaufträgen elektronisch zu verarbeiten. Wegen der Bedeutung automatisierter Informationssysteme für die rasche und effiziente Verarbeitung der Daten sollten Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung für die strukturierte Übermittlung dieser Informationen durch die Rechtsinhaber den Einsatz elektronischer Da tenverarbeitungssysteme vorsehen. Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung sollten so weit wie mög lich sicherstellen, dass dabei freiwillige internationale oder auf EU-Ebene entwickelte branchenübliche Standards oder Verfahren beachtet werden.

(43) Branchenstandards für Musiknutzung, Meldungen über die Inanspruchnahme der Dienste durch den Endverbrau cher und die Ausstellung von Rechnungen sind wichtig, um den Datenaustausch zwischen Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung und Nutzern effizienter zu machen. Bei der Überwachung der Nutzung von Li zenzen müssen die Grundrechte einschließlich des Rechts auf Achtung des Privat- und Familienlebens und des Rechts auf den Schutz personenbezogener Daten gewahrt bleiben. Damit die Effizienzgewinne zu einer rascheren Abwicklung der finanziellen Vorgänge und damit letzt lich zu früheren Ausschüttungen an die Rechtsinhaber führen, sollten Organisationen für die kollektive Rechte wahrnehmung Diensteanbietern umgehend Rechnungen ausstellen und die den Rechtsinhabern zustehenden Be träge sofort verteilen müssen. Dies setzt voraus, dass die Nutzer die Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung genau und zeitnah über die Nutzung der Werke informieren. Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung sollten nicht gezwungen werden, Meldungen in nutzereigenen Formaten zu akzeptieren, wenn weithin anerkannte branchenübliche Standards existieren. Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung sollten Dienstleistungen im Zusammenhang mit der Erteilung von Mehrgebietslizenzen für Online- Rechte an Musikwerken auslagern dürfen. Die Zusam menlegung oder gemeinsame Nutzung von „Back-Of fice“-Kapazitäten sollte es den Organisationen ermögli chen, die Qualität ihrer Leistungen und die Wirtschaft lichkeit ihrer Investitionen in Datenverwaltungssysteme steigern.

(44) Die Bündelung verschiedener Musikrepertoires für die Vergabe von Mehrgebietslizenzen erleichtert den Lizen zierungsprozess und trägt durch die Erschließung sämtli cher Repertoires für den Zugang zum Markt für Mehr gebietslizenzen dazu bei, die kulturelle Vielfalt zu fördern und die Zahl der Geschäftsvorgänge, die ein Online-An bieter vornehmen muss, um Dienstleistungen anzubieten, zu reduzieren. Die Bündelung von Repertoires sollte die Entstehung neuer Online-Dienste erleichtern und außer dem die Transaktionskosten, die auf den Endverbraucher umgelegt werden, senken. Deshalb sollten Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, die nicht willens oder in der Lage sind, selbst Mehrgebietslizenzen für ihr eigenes Musikrepertoire zu erteilen, dazu ermuntert wer den, auf freiwilliger Basis andere Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung mit der diskriminierungs freien Verwaltung ihres Repertoires zu beauftragen. Ex klusivabreden in Vereinbarungen über die Vergabe von Mehrgebietslizenzen würden die Wahlmöglichkeiten so wohl von Nutzern, die sich eine Mehrgebietslizenz be schaffen wollen, als auch von Organisationen für die

DE20.3.2014 Amtsblatt der Europäischen Union L 84/79

(1) Richtlinie 95/46/EG des Europäischen Parlaments und des Rates vom 24. Oktober 1995 zum Schutz natürlicher Personen bei der Verarbeitung personenbezogener Daten und zum freien Datenver kehr (ABl. L 281 vom 23.11.1995, S. 31).

kollektive Rechtewahrnehmung, die länderübergreifende Verwaltungsleistungen für ihr Repertoire suchen, ein schränken. Deshalb sollten alle Repräsentationsverein barungen zwischen Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung über die Vergabe von Mehrgebiets lizenzen auf nicht-exklusiver Basis geschlossen werden.

(45) Für die Mitglieder der Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung ist es besonders wichtig, dass die Bedingungen, unter denen Organisationen für die kollek tive Rechtewahrnehmung Online-Rechte wahrnehmen, transparent sind. Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung sollten daher ihren Mitgliedern aus reichende Informationen über die zentralen Bedingungen von Vereinbarungen zur Verfügung stellen, mit dem eine andere Organisation mit der Repräsentation ihrer Online- Musikrechte zum Zwecke der Erteilung von Mehrgebiets lizenzen beauftragt wird.

(46) Ebenso wichtig ist es, Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, die Mehrgebietslizenzen anbieten oder erteilen, dazu zu verpflichten, der Repräsentation des Repertoires anderer Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, die dies selbst nicht tun wollen, zuzustimmen. Damit hieraus keine unverhältnismäßige, über das erforderliche Maß hinausgehende Verpflichtung erwächst, sollte die Organisation für die kollektive Rech tewahrnehmung, der die Repräsentation angetragen wird, diese nur dann annehmen müssen, wenn sich die An frage auf Online-Rechte beschränkt, die sie selbst reprä sentiert. Außerdem sollte die Verpflichtung ausschließlich für Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung gelten, die Repertoires bündeln, und sich nicht auf Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung erstrecken, die Mehrgebietslizenzen nur für ihr eigenes Repertoire erteilen. Ebenso wenig sollte sie für Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung gelten, die bloß Rechte an denselben Werken bündeln, um das Recht zur Vervielfältigung und das Recht zur öffentlichen Wiedergabe dieser Werke zusammen ver geben zu können. Um die Interessen der Rechtsinhaber der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, die den Auftrag erteilt hat, zu schützen und kleinen und weniger bekannten Repertoires in den Mitgliedstaaten den Zugang zum Binnenmarkt zu denselben Bedingun gen zu ermöglichen, muss das Repertoire der Auftrag geberin zu denselben Bedingungen verwaltet werden wie das Repertoire der beauftragten Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung und in Angeboten, die Letztere an die Anbieter von Online-Diensten richtet, enthalten sein. Die von der beauftragten Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung berechneten Verwal tungskosten sollten ihr ermöglichen, die erforderlichen und angemessenen Investitionen wieder einzubringen. Beauftragt eine Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung eine oder mehrere andere Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung vertraglich mit der Erteilung von Mehrgebietslizenzen für die Online- Nutzung ihres Musikrepertoires, sollte sie dies nicht da ran hindern, für das Gebiet des Mitgliedstaats, in dem sie ansässig ist, weiterhin Nutzungsrechte an ihrem eigenen Repertoire und an jedem anderen Repertoire, das sie für dieses Gebiet repräsentiert, zu erteilen.

(47) Die Vorschriften zur Vergabe von Mehrgebietslizenzen durch Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung könnten ihren Zweck verfehlen oder ins Leere

laufen, wenn die Rechtsinhaber nicht selbst diese Rechte im Hinblick auf Mehrgebietslizenzen ausüben könnten für den Fall, dass die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, der sie ihre Rechte übertragen ha ben, keine Mehrgebietslizenzen erteilt oder angeboten hat und zudem keine andere Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung damit beauftragen will. In einem solchen Fall wäre es daher wichtig, dass die Rechtsinha ber das Recht zur Vergabe von Mehrgebietslizenzen, die Online-Diensteanbieter benötigen, selbst oder über einen oder mehrere Dritte ausüben und der ursprünglichen Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung die ihr übertragenen Rechte soweit entziehen können, wie es für die Vergabe von Mehrgebietslizenzen für die Online- Nutzung erforderlich ist, während diese Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung die für die Vergabe von Eingebietslizenzen erforderlichen Rechte behält.

(48) Sendeunternehmen beschaffen sich für ihre Hörfunk- und Fernsehprogramme, die Musik beinhalten, im Allgemei nen eine Lizenz von einer inländischen Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung. Diese Lizenz ist häu fig auf reine Sendetätigkeiten beschränkt. Um die Fern seh- oder Rundfunkprogramme ins Netz stellen zu kön nen, müssten die Online-Nutzungsrechte an den Musik werken erworben werden. Um die Lizenzierung von On line-Rechten an Musikwerken für die gleichzeitige oder zeitversetzte Übertragung von Hörfunk- und Fernsehpro grammen im Internet zu erleichtern, muss eine Ausnah meregelung von den Vorschriften vorgesehen werden, die normalerweise für die Vergabe von Mehrgebietslizenzen für Online-Rechte an Musikwerken gelten. Eine solche Ausnahmeregelung sollte nur so weit gehen wie unbe dingt nötig, um den Online-Zugang zu Hörfunk- und Fernsehprogrammen sowie zu Material zu ermöglichen, das in einem klaren und untergeordneten Verhältnis zu der ursprünglichen Sendung steht und die Funktion einer Ergänzung, einer Vorschau oder einer Wiederholung hat. Die Ausnahmeregelung darf nicht zu Wettbewerbsverzer rungen im Verhältnis zu anderen Diensten, die Verbrau chern einen Online-Zugriff auf einzelne Musik- oder au diovisuelle Werke verschaffen, oder Absprachen über die Aufteilung von Markt- oder Kundensegmenten führen, die einen Verstoß gegen die Artikel 101 und 102 des AEUV darstellen würden.

(49) Es muss sichergestellt werden, dass die nach dieser Richt linie erlassenen nationalen Rechtsvorschriften auch tat sächlich durchgesetzt werden. Organisationen für die kol lektive Rechtewahrnehmung sollten ihren Mitgliedern be sondere Beschwerdeverfahren an die Hand geben. Diese Verfahren sollten auch den anderen von der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung unmittelbar ver tretenen Rechtsinhabern sowie anderen Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, für die sie auf Grundlage einer Repräsentationsvereinbarung Rechte wahrnehmen, zur Verfügung stehen. Schließlich sollten es die Mitgliedstaaten einrichten können, dass Streitigkei ten zwischen Organisationen für die kollektive Rechte wahrnehmung, ihren Mitgliedern, Rechtsinhabern oder Nutzern über die Anwendung dieser Richtlinie in einem schnellen, unabhängigen und unparteiischen alternativen Streitbeilegungsverfahren geregelt werden können. Ins besondere könnte die Wirksamkeit der Vorschriften über Mehrgebietslizenzen für Online-Musikrechte darun ter leiden, wenn Streitigkeiten zwischen Organisationen

DEL 84/80 Amtsblatt der Europäischen Union 20.3.2014

für die kollektive Rechtewahrnehmung und anderen Be teiligten nicht schnell und effizient gelöst würden. Unbe schadet des Rechts auf Anrufung eines Gerichts sollte daher die Möglichkeit eines leicht zugänglichen, effizien ten und unparteiischen außergerichtlichen Verfahrens, etwa einer Mediation oder eines Schiedsgerichtsverfah rens, zur Beilegung von Streitigkeiten zwischen Organi sationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, die Mehrgebietslizenzen vergeben, auf der einen und On line-Diensteanbietern, Rechtsinhabern oder anderen Or ganisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung auf der anderen Seite eingerichtet werden. Diese Richtlinie schreibt nicht vor, in welcher Form die alternative Streit beilegung stattfinden und welche Stelle dafür zuständig sein soll, sondern nur, dass die Unabhängigkeit, Unpar teilichkeit und Effizienz der zuständigen Stelle gewähr leistet sein muss. Schließlich sollten die Mitgliedstaaten verpflichtet sein, unabhängige, unparteiische und wirk same Streitbeilegungsverfahren vorzusehen, die vor Stel len mit einschlägigen Kenntnissen des Rechts des geisti gen Eigentums oder vor den Gerichten zu geführt werden und die geeignet sind, geschäftliche Streitigkeiten zwi schen Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung und Nutzern über bestehende oder vorgeschlagene Lizenzbedingungen oder über Vertragsverletzungen bei zulegen.

(50) Die Mitgliedstaaten sollten geeignete Verfahren vorsehen, mit deren Hilfe überwacht werden kann, ob die Organi sationen für die kollektive Rechtewahrnehmung diese Richtlinie befolgen. Diese Richtlinie sollte die Freiheit der Mitgliedstaaten bei der Wahl der der zuständigen Behörden oder bei der Entscheidung zwischen Ex-ante- und Ex-post-Verfahren für die Kontrolle der Organisatio nen für die kollektive Rechtewahrnehmung nicht ein schränken, es sollte jedoch sichergestellt sein, dass diese Behörden imstande sind, alle Belange im Zusammenhang mit der Anwendung dieser Richtlinie wirksam und zügig zu bearbeiten. Die Mitgliedstaaten sollten nicht verpflich tet sein, neue zuständige Behörden dafür einzurichten. Darüber hinaus sollten die Mitglieder von Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, Rechtsinhaber, Nutzer, Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung und sonstige Beteiligte die Möglichkeit haben, eine zuständige Behörde von Tätigkeiten oder Umständen in Kenntnis zu setzen, die ihrer Ansicht nach einen Rechts verstoß durch Organisationen für die kollektive Rechte wahrnehmung und gegebenenfalls durch Nutzer darstel len. Die Mitgliedstaaten sollten dafür sorgen, dass die zuständigen Behörden Sanktionen verhängen oder Maß nahmen ergreifen können, wenn gegen nationale Rechts vorschriften, die der Umsetzung dieser Richtlinie dienen, verstoßen wird. Die Richtlinie schreibt keine besonderen Arten von Sanktionen oder Maßnahmen vor, sondern nur, dass diese wirksam, verhältnismäßig und abschre ckend sein müssen. Dazu können Anweisungen zur Ent lassung nachlässiger Direktoren, Überprüfungen von Or ganisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung vor Ort oder, sollte eine Zulassung für die Tätigkeit einer Organisation erteilt worden sein, der Entzug dieser Zu lassung zählen. Die vorliegende Richtlinie sollte in Bezug

auf die Bedingungen der vorherigen Zulassung und Maß nahmen für die Aufsicht in den Mitgliedstaaten, ein schließlich der Anforderungen hinsichtlich des Repräsen tationsgrads der Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung, neutral bleiben, sofern diese mit dem Unionsrecht vereinbar sind und der uneingeschränkten Anwendung der Richtlinie nicht entgegenstehen.

(51) Um sicherzugehen, dass die Vorschriften über die Ertei lung von Mehrgebietslizenzen eingehalten werden, sollten besondere Vorgaben für die Überwachung festgelegt wer den. Die zuständigen Behörden der Mitgliedstaaten und die Kommission sollten zu diesem Zweck zusammen arbeiten. Die Mitgliedstaaten sollten sich gegenseitig durch einen Informationsaustausch zwischen ihren zu ständigen Behörden unterstützen, um die Überwachung der Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung zu erleichtern.

(52) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung müssen das Recht auf Achtung des Privat- und Familienlebens und auf Schutz der personenbezogenen Daten von Rechtsinhabern, Mitgliedern, Nutzern und sonstigen Personen, deren personenbezogene Daten sie verarbeiten, wahren. Die Verarbeitung personenbezogener Daten, die in den Mitgliedstaaten im Zusammenhang mit vorliegender Richtlinie und unter der Aufsicht der zustän digen Behörden der Mitgliedstaaten, insbesondere der von den Mitgliedstaaten benannten unabhängigen öffentlichen Stellen erfolgt, unterliegt der Richtlinie 95/46/EG. Die Rechtsinhaber sollten in Übereinstimmung mit der Richt linie 95/46/EG angemessen über die Verarbeitung ihrer Daten, deren Empfänger, die Speicherfristen und die Art und Weise, wie sie ihr Auskunftsrecht oder ihr Recht auf Berichtigung oder Löschung der sie betreffenden Daten wahrnehmen können, informiert werden. Vor allem ein deutige Kennungen, die die indirekte Identifizierung einer Person ermöglichen, sollten als personenbezogene Daten im Sinne jener Richtlinie angesehen werden.

(53) Etwaige Vorschriften über Durchsetzungsmaßnahmen sollten die Zuständigkeiten der von den Mitgliedstaaten gemäß der Richtlinie 95/46/EG eingerichteten nationalen unabhängigen öffentlichen Stellen im Zusammenhang mit der Überwachung der Einhaltung der im Zuge der Umsetzung dieser Richtlinie angenommenen nationalen Bestimmungen unberührt lassen.

(54) Die vorliegende Richtlinie steht im Einklang mit den Grundrechten und Grundsätzen, die in der Charta der Grundrechte der Europäischen Union (im Folgenden „Charta“) verankert sind. Die Bestimmungen der Richt linie zur Streitbeilegung sollten die Parteien nicht daran hindern, von ihrem in der Charta garantierten Recht auf Zugang zu den Gerichten Gebrauch zu machen.

DE20.3.2014 Amtsblatt der Europäischen Union L 84/81

(55) Da die Ziele dieser Richtlinie, nämlich eine verbesserte Kontrolle der Tätigkeiten von Organisationen für die kol lektive Rechtewahrnehmung durch deren Mitglieder, die Gewähr eines hinreichenden Maßes an Transparenz und verbesserte länderübergreifende Lizenzierungsmöglichkei ten von Urheberrechten an Musikwerken für die Online- Nutzung, auf Ebene der Mitgliedstaaten nicht ausreichend verwirklicht werden können, sondern vielmehr wegen ihres Umfangs und ihrer Wirkungen auf Unionsebene besser zu verwirklichen sind, kann die Union im Ein klang mit dem in Artikel 5 des Vertrags über die Euro päische Union niedergelegten Subsidiaritätsprinzip tätig werden. Entsprechend dem in demselben Artikel genann ten Grundsatz der Verhältnismäßigkeit geht diese Richt linie nicht über das zur Verwirklichung dieser Ziele er forderliche Maß hinaus.

(56) Die Bestimmungen dieser Richtlinie lassen die Anwen dung des Wettbewerbsrechts und sonstiger einschlägiger Rechtsvorschriften, beispielsweise der Vorschriften zur Vertraulichkeit, zu Geschäftsgeheimnissen, zur Privat sphäre und zum Zugang zu Dokumenten, des Vertrags rechts, der Kollisionsnormen und der Vorschriften zur gerichtlichen Zuständigkeit im Rahmen des internationa len Privatrechts sowie die Vereinigungsfreiheit von Ar beitnehmern und Arbeitgebern unberührt.

(57) Gemäß der Gemeinsamen Politischen Erklärung vom 28. September 2011 der Mitgliedstaaten und der Kom mission (1) zu erläuternden Dokumenten haben sich die Mitgliedstaaten verpflichtet, in begründeten Fällen zusätz lich zur Mitteilung ihrer Umsetzungsmaßnahmen ein oder mehrere Dokumente zu übermitteln, in denen der Zusammenhang zwischen den Bestandteilen einer Richt linie und den entsprechenden Teilen nationaler Umset zungsinstrumente erläutert wird. Im Zusammenhang mit der vorliegenden Richtlinie ist der Gesetzgeber der Auf fassung, dass die Übermittlung solcher Unterlagen ge rechtfertigt ist.

(58) Der Europäische Datenschutzbeauftragte wurde gemäß Artikel 28 Absatz 2 der Verordnung (EG) Nr. 45/2001 des Europäischen Parlaments und des Rates (2) angehört und gab am 9. Oktober 2012 eine Stellungnahme ab —

HABEN FOLGENDE RICHTLINIE ERLASSEN:

TITEL I

ALLGEMEINE BESTIMMUNGEN

Artikel 1

Gegenstand

Diese Richtlinie legt die Anforderungen fest, die erforderlich sind, um eine ordnungsgemäße Wahrnehmung von Urheber- und verwandten Schutzrechten durch Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung sicherzustellen. Sie regelt darü ber hinaus die Anforderungen an die Vergabe von Mehrgebiets lizenzen durch Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung für Urheberrechte an Musikwerken für die Online- Nutzung.

Artikel 2

Geltungsbereich

(1) Die Titel I, II, IV und V mit Ausnahme der Artikel 34 Absatz 2 und Artikel 38 gelten für alle Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung mit Sitz in der Union.

(2) Titel III und Artikel 34 Absatz 2 sowie Artikel 38 gelten für Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung mit Sitz in der Union, die Urheberrechte an Musikwerken für die gebietsübergreifende Online-Nutzung wahrnehmen.

(3) Die einschlägigen Bestimmungen dieser Richtlinie gelten für Einrichtungen, die sich direkt oder indirekt, vollständig oder teilweise, im Eigentum einer Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung befinden oder direkt oder indirekt, voll ständig oder teilweise, von einer solchen beherrscht werden, sofern diese Einrichtungen eine Tätigkeit ausüben, die, würde sie von einer Organisation für die kollektive Rechtewahrneh mung ausgeführt, den Bestimmungen dieser Richtlinie unterläge.

(4) Artikel 16 Absatz 1, Artikel 18, Artikel 20, Artikel 21 Absatz 1 Buchstaben a, b, c, e, f und g, Artikel 36 und Arti kel 42 gelten für alle unabhängigen Verwertungseinrichtungen mit Sitz in der Union.

Artikel 3

Begriffsbestimmungen

Im Sinne dieser Richtlinie bezeichnet der Ausdruck

a) „Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung “ jede Organisation, die gesetzlich oder auf der Grundlage einer Abtretungs-, Lizenz- oder sonstigen vertraglichen Verein barung berechtigt ist und deren ausschließlicher oder haupt sächlicher Zweck es ist, Urheber- oder verwandte Schutz rechte im Namen mehrerer Rechtsinhaber zu deren kollek tivem Nutzen wahrzunehmen und eine oder beide der fol genden Voraussetzungen erfüllt:

i) sie steht im Eigentum ihrer Mitglieder oder wird von ihren Mitgliedern beherrscht;

ii) sie ist nicht auf Gewinnerzielung ausgerichtet;

b) „unabhängige Verwertungseinrichtung“ jede Organisation, die gesetzlich oder auf der Grundlage einer Abtretungs-, Lizenz- oder sonstigen vertraglichen Vereinbarung berech tigt ist und deren ausschließlicher oder hauptsächlicher Zweck es ist, Urheber- oder verwandte Schutzrechte im Namen mehrerer Rechtsinhaber zu deren kollektivem Nut zen wahrzunehmen und die

i) weder direkt noch indirekt, vollständig oder teilweise im Eigentum der Rechtsinhaber steht noch direkt oder indi rekt, vollständig oder teilweise von den Rechtsinhabern beherrscht wird; und

ii) auf Gewinnerzielung ausgerichtet ist;

c) „Rechtsinhaber“ jede natürliche oder juristische Person mit Ausnahme von Organisationen für die kollektive Rechte wahrnehmung, die Inhaber eines Urheber- oder eines ver wandten Schutzrechts ist oder die aufgrund eines Rechte verwertungsvertrags oder gesetzlich Anspruch auf einen An teil an den Einnahmen aus den Rechten hat;

DEL 84/82 Amtsblatt der Europäischen Union 20.3.2014

(1) ABl. C 369 vom 17.12.2011, S. 14. (2) Verordnung (EG) Nr. 45/2001 des Europäischen Parlaments und des

Rates vom 18. Dezember 2000 zum Schutz natürlicher Personen bei der Verarbeitung personenbezogener Daten durch die Organe und Einrichtungen der Gemeinschaft und zum freien Datenverkehr (ABl. L 8 vom 12.1.2001, S. 1).

d) „Mitglied“ einen Rechtsinhaber oder eine Einrichtung, die Rechtsinhaber vertritt, einschließlich anderer Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung und Vereinigungen von Rechtsinhabern, die die Voraussetzungen für die Mit gliedschaft in der Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung erfüllen und von dieser aufgenommen wur den;

e) „Statut“ die Satzung, die Gründungsbestimmungen oder die Gründungsurkunden einer Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung;

f) „Mitgliederhauptversammlung“ das Gremium der Organisa tion für die kollektive Rechtewahrnehmung, in dem die Mit glieder mitwirken und ihr Stimmrecht ausüben, unabhängig von der Rechtsform der Organisation;

g) „Direktor“

i) ein Mitglied des Verwaltungsorgans, wenn das nationale Recht oder die Satzung der Organisation für die kollek tive Rechtewahrnehmung eine monistische Struktur vor sieht,

ii) ein Mitglied des Leitungs- oder des Aufsichtsorgans, wenn das nationale Recht oder die Satzung der Organi sation für die kollektive Rechtewahrnehmung eine dua listische Struktur vorsieht;

h) „Einnahmen aus den Rechten“ die von einer Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung für die Rechtsinha ber eingezogenen Beträge aus einem ausschließlichen Recht oder einem Vergütungs- oder Ausgleichsanspruch;

i) „Verwaltungskosten“ den von einer Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung zur Deckung ihrer Kosten für die Wahrnehmung von Urheber- und verwandten Schutzrechten von den Einnahmen aus den Rechten oder den Erträgen aus der Anlage dieser Einnahmen erhobenen, abgezogenen oder verrechneten Betrag;

j) „Repräsentationsvereinbarung“ jede Vereinbarung zwischen Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, mit der eine Organisation für die kollektive Rechtewahrneh mung eine andere Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung beauftragt, die von ihr vertretenen Rechte wahrzunehmen, einschließlich Verträge gemäß Artikel 29 und 30;

k) „Nutzer“ jede natürliche oder juristische Person, die nicht als Verbraucher handelt und Handlungen vornimmt, die der Erlaubnis der Rechtsinhaber bedürfen und die die Zahlung einer Vergütung oder eines Ausgleichs an die Rechtsinhaber bedingen;

l) „Repertoire“ die Werke, in Bezug auf welche eine Organisa tion für die kollektive Rechtewahrnehmung die Rechte ver waltet;

m) „Mehrgebietslizenz“ eine Lizenz, die sich auf das Hoheits gebiet von mehr als einem Mitgliedstaat erstreckt;

n) „Online-Rechte an Musikwerken“ die dem Urheber zuste henden Rechte an einem Musikwerk im Sinne der Artikel

2 und 3 der Richtlinie 2001/29/EG, die für die Bereitstel lung eines Online-Dienstes erforderlich sind;

TITEL II

ORGANISATIONEN FÜR DIE KOLLEKTIVE RECHTEWAHR NEHMUNG

KAPITEL 1

Vertretung der Rechtsinhaber und Mitgliedschaft und Orga nisation von Organisationen für die kollektive Rechtewahr

nehmung

Artikel 4

Allgemeine Grundsätze

Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung im besten Interesse der Rechts inhaber handeln, deren Rechte sie repräsentieren, und diesen keine Pflichten auferlegen, die objektiv für den Schutz ihrer Rechte und Interessen oder für die wirksame Wahrnehmung dieser Rechte nicht notwendig sind.

Artikel 5

Rechte der Rechtsinhaber

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Rechtsinhaber die in den Absätzen 2 bis 8 niedergelegten Rechte haben und dass diese Rechte in dem Statut oder den Mitgliedschaftsbedin gungen der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung aufgeführt sind.

(2) Die Rechtsinhaber haben das Recht, eine Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung ihrer Wahl mit der Wahr nehmung von Rechten, von Kategorien von Rechten oder von Arten von Werken und sonstigen Schutzgegenständen ihrer Wahl in den Gebieten ihrer Wahl ungeachtet des Mitgliedstaats der Staatsangehörigkeit, des Wohnsitzes oder der Niederlassung der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung bezie hungsweise des Rechtsinhabers zu beauftragen. Sofern die Or ganisation für die kollektive Rechtewahrnehmung die Rechte wahrnehmung nicht aus objektiv nachvollziehbaren Gründen ablehnen kann, ist sie verpflichtet, Rechte, Kategorien von Rech ten oder Arten von Werken und sonstige Schutzgegenstände, die in ihren Tätigkeitsbereich fallen, wahrzunehmen.

(3) Die Rechtsinhaber haben das Recht, Lizenzen für die nicht-kommerzielle Nutzung von Rechten, von Kategorien von Rechten oder von Arten von Werken und sonstigen Schutz gegenständen ihrer Wahl zu vergeben.

(4) Die Rechtsinhaber haben das Recht, unter Einhaltung ei ner angemessenen Frist von höchstens sechs Monaten für die Gebiete ihrer Wahl den einer Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung gemäß Absatz 2 erteilten Auftrag zur Wahrnehmung von Rechten zu beenden oder der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung Rechte, Kategorien von Rechten oder Arten von Werken und sonstigen Schutzgegen ständen ihrer Wahl gemäß Absatz 2 zu entziehen. Die Organi sation für die kollektive Rechtewahrnehmung kann beschließen, dass eine solche Beendigung des Wahrnehmungsauftrags oder ein solcher Rechtsentzug nur zum Ende des Geschäftsjahres wirksam wird.

DE20.3.2014 Amtsblatt der Europäischen Union L 84/83

(5) Stehen einem Rechtsinhaber Beträge aus Verwertungs handlungen zu, die erfolgt sind, bevor die Beendigung des Auf trags zur Wahrnehmung von Rechten oder der Rechtsentzug wirksam wurde, oder aus einer zuvor erteilten Lizenz, behält der Rechtsinhaber seine Rechte nach den Artikeln 12, 13, 18, 20, 28 und 33.

(6) Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung dürfen die Ausübung von Rechten gemäß den Absätzen 4 und 5 nicht dadurch beschränken, dass sie als Bedingung für die Ausübung dieser Rechte verlangen, eine andere Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung mit der Wahrnehmung derjenigen Rechte oder Kategorien von Rechten oder Arten von Werken und sonstigen Schutzgegenständen zu betrauen, die entzogen wurden oder in Bezug auf die der Wahrnehmungs auftrag beendet wurde.

(7) Beauftragt ein Rechtsinhaber eine Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung mit der Wahrnehmung seiner Rechte, so erteilt er ausdrücklich für jedes Recht oder jede Ka tegorie von Rechten oder jede Art von Werken und jeden sons tigen Schutzgegenstand seine Zustimmung zur Wahrnehmung dieser Rechte. Diese Zustimmung ist zu dokumentieren.

(8) Die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung informiert die Rechtsinhaber über die ihnen nach den Absätzen 1 bis 7 zustehenden Rechte sowie über die an das Recht nach Absatz 3 geknüpften Bedingungen, bevor sie die Zustimmung der Rechtsinhaber zur Wahrnehmung von Rechten, von Kate gorien von Rechten oder Arten von Werken und sonstigen Schutzgegenständen einholt.

Die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung infor miert diejenigen Rechtsinhaber, von denen sie bereits beauftragt wurden, bis zum 10. Oktober 2016 über die ihnen nach den Absätzen 1 bis 7 zustehenden Rechte und die an das Recht nach Absatz 3 geknüpften Bedingungen.

Artikel 6

Mitgliedschaftsbedingungen von Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung die Vorschriften der Ab sätze 2 bis 5 einhalten.

(2) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung nehmen Rechtsinhaber und Einrichtungen, die Rechts inhaber vertreten, einschließlich andere Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung und Vereinigungen von Rechts inhabern, als Mitglieder auf, wenn diese die Voraussetzungen für die Mitgliedschaft erfüllen, die auf objektiven, transparenten und nichtdiskriminierenden Kriterien beruhen. Die Voraussetzungen für die Mitgliedschaft werden in das Statut oder die Mitglied schaftsbedingungen der Organisationen für die kollektive Rech tewahrnehmung aufgenommen und veröffentlicht. Lehnt eine Verwertungsgesellschaft einen Antrag auf Mitgliedschaft ab, sind dem Rechtsinhaber die Gründe für diese Entscheidung ver ständlich zu erläutern.

(3) In den Statuten der Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung sind angemessene, wirksame Verfahren für die Mitwirkung aller Mitglieder am Entscheidungsfindungs prozess der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung vorzusehen. Die verschiedenen Kategorien von Mitgliedern müs sen beim Entscheidungsfindungsprozess fair und ausgewogen vertreten sein.

(4) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung erlauben ihren Mitgliedern, unter Verwendung elektro nischer Kommunikationsmittel mit ihnen zu kommunizieren, auch zwecks Ausübung von Mitgliedschaftsrechten.

(5) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung führen Mitgliederverzeichnisse, die regelmäßig aktualisiert werden.

Artikel 7

Rechte von Rechtsinhabern, die nicht Mitglied der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung sind

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung die Vorschriften der Ar tikel 6 Absatz 4, Artikel 20, Artikel 29 Absatz 2 und Artikel 33 in Bezug auf Rechtsinhaber befolgen, die gesetzlich oder auf der Grundlage einer Abtretungs-, Lizenz- oder sonstigen vertragli chen Vereinbarung in einem unmittelbaren Rechtsverhältnis zu ihnen stehen, jedoch nicht ihre Mitglieder sind.

(2) Die Mitgliedstaaten können auf die in Absatz 1 genann ten Rechtsinhaber weitere Bestimmungen dieser Richtlinie an wenden.

Artikel 8

Mitgliederhauptversammlung der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Mitglieder hauptversammlung im Einklang mit den Vorschriften der Ab sätze 2 bis 10 abgehalten wird.

(2) Mindestens einmal jährlich wird eine Mitgliederhauptver sammlung einberufen.

(3) Die Mitgliederhauptversammlung beschließt über Ände rungen an der Satzung und den Mitgliedschaftsbedingungen, soweit diese nicht in der Satzung geregelt sind.

(4) Die Mitgliederhauptversammlung beschließt über die Er nennung und Entlassung der Direktoren, überwacht deren all gemeine Aufgabenerfüllung und genehmigt deren Vergütung und sonstige Leistungen, darunter Geld- und geldwerte Leistun gen, Versorgungsansprüche, Ansprüche auf sonstige Zuwendun gen und Abfindungen.

DEL 84/84 Amtsblatt der Europäischen Union 20.3.2014

In einer dualistisch strukturierten Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung beschließt die Mitgliederhauptversamm lung nicht über die Ernennung oder Entlassung von Mitgliedern des Leitungsorgans oder über die Genehmigung ihrer Vergütung und sonstigen Leistungen, wenn die Befugnisse zu solchen Ent scheidungen dem Aufsichtsorgan übertragen wurden.

(5) Die Mitgliederhauptversammlung beschließt im Einklang mit den Vorschriften des Titel II Kapitel 2 mindestens über:

a) die allgemeinen Grundsätze für die Verteilung der den Rechtsinhabern zustehenden Beträge;

b) die allgemeinen Grundsätze für die Verwendung der nicht verteilbaren Beträge;

c) die allgemeine Anlagepolitik in Bezug auf die Einnahmen aus den Rechten und etwaige Erträge aus der Anlage von Ein nahmen aus den Rechten;

d) die allgemeinen Grundsätze für die Abzüge von den Einnah men aus den Rechten und von den Erträgen aus der Anlage von Einnahmen aus den Rechten;

e) die Verwendung der nicht verteilbaren Beträge;

f) die Grundsätze für das Risikomanagement;

g) die Genehmigung des Erwerbs, des Verkaufs oder der Belei hung von unbeweglichen Sachen;

h) die Genehmigung von Zusammenschlüssen und Bündnissen, die Gründung von Tochtergesellschaften und die Übernahme anderer Organisationen und den Erwerb von Anteilen oder Rechten an anderen Organisationen;

i) die Genehmigung der Aufnahme und Vergabe von Darlehen sowie der Stellung von Darlehenssicherheiten oder -bürg schaften.

(6) Die Mitgliederhauptversammlung kann die Befugnisse ge mäß Absatz 5 Buchstaben f, g, h und i per Beschluss oder in dem Statut dem Gremium übertragen, das die Aufsicht ausübt.

(7) Für die Zwecke von Absatz 5 Buchstaben a bis d können die Mitgliedstaaten verlangen, dass die Mitgliederhauptversamm lung detailliertere Bedingungen für die Verwendung der Einnah men aus den Rechten und den Erträgen der Anlage dieser Ein nahmen festlegen muss.

(8) Die Mitgliederhauptversammlung kontrolliert die Tätig keit der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, indem sie mindestens die Bestellung und Entlassung des Ab schlussprüfers beschließt und den jährlichen Transparenzbericht gemäß Artikel 22 genehmigt.

Die Mitgliedstaaten können alternative Systeme oder Modalitä ten für die Bestellung und Entlassung des Abschlussprüfers

zulassen, sofern die Unabhängigkeit des Abschlussprüfers von den Personen sichergestellt ist, die die Geschäfte der Organisa tion für die kollektive Rechtewahrnehmung führen.

(9) Alle Mitglieder einer Organisation für die kollektive Rech tewahrnehmung sind zur Teilnahme an der Mitgliederhauptver sammlung berechtigt und stimmberechtigt. Gleichwohl können die Mitgliedstaaten Einschränkungen des Rechts der Mitglieder der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, an der Mitgliederversammlung teilzunehmen und dort ihr Stimmrecht auszuüben, aufgrund mindestens eines der folgenden Kriterien zulassen:

a) Dauer der Mitgliedschaft,

b) Beträge, die ein Mitglied erhalten hat oder die ihm zustehen,

vorausgesetzt, diese Kriterien werden in einer fairen und verhält nismäßigen Weise festgelegt und angewendet.

Die Kriterien in Unterabsatz 1 Buchstaben a und b sind in das Statut oder die Mitgliedschaftsbedingungen der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung aufzunehmen und gemäß den Artikeln 19 und 21 zu veröffentlichen.

(10) Jedes Mitglied einer Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung hat das Recht, eine andere natürliche oder juristische Person zum Vertreter zu bestellen, der in seinem Namen an der Mitgliederhauptversammlung teilnimmt und sein Stimmrecht ausübt, sofern diese Bestellung nicht zu einem In teressenkonflikt führt, was beispielsweise der Fall sein kann, wenn das Mitglied und sein Vertreter zu verschiedenen Katego rien von Rechtsinhabern innerhalb der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung gehören.

Gleichwohl können die Mitgliedstaaten die Bestellung von Ver tretern und die Ausübung der Stimmrechte der Mitglieder, die sie vertreten, einschränken, wenn dadurch die angemessene und wirksame Mitwirkung der Mitglieder an dem Entscheidungsfin dungsprozess der Organisation für die kollektive Rechtewahr nehmung nicht beeinträchtigt wird.

Ein Vertreter wird jeweils für eine einzige Mitgliederhauptver sammlung bestellt. Der Vertreter genießt bei der Mitglieder hauptversammlung dieselben Rechte wie das Mitglied, das ihn bestellt hat. Der Vertreter ist verpflichtet, entsprechend den An weisungen des Mitglieds, das ihn bestellt hat, abzustimmen.

(11) Die Mitgliedstaaten können beschließen, dass die Befug nisse der Mitgliederhauptversammlung von einer Versammlung von Delegierten ausgeübt werden können, die mindestens alle vier Jahre von den Mitgliedern der Organisation für die kollek tive Rechtewahrnehmung gewählt werden, sofern

DE20.3.2014 Amtsblatt der Europäischen Union L 84/85

a) eine angemessene und wirksame Mitwirkung der Mitglieder an dem Entscheidungsfindungsprozess der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung gewährleistet ist; und

b) die verschiedenen Kategorien von Mitgliedern in der Dele giertenversammlung fair und ausgewogen vertreten sind.

Die Absätze 2 bis 10 gelten entsprechend für die Delegierten versammlung.

(12) Die Mitgliedstaaten können für den Fall, dass eine Or ganisation für die kollektive Rechtewahrnehmung aufgrund ih rer Rechtsform keine Hauptversammlung von Mitgliedern aus richten kann, vorsehen, dass die Befugnisse dieser Versammlung dem Gremium, das die Aufsichtsfunktion wahrnimmt, übertra gen werden. Die Absätze 2 bis 5, 7 und 8 gelten entsprechend für das Gremium, das die Aufsichtsfunktion wahrnimmt.

(13) Die Mitgliedstaaten können vorsehen, dass in Organisa tionen für die kollektive Rechtewahrnehmung, zu deren Mitglie dern Einrichtungen zählen, die Rechtsinhaber vertreten, einige oder alle Befugnisse der Mitgliederhauptversammlung von einer Versammlung dieser Rechtsinhaber auszuüben sind. Die Absätze 2 bis 10 gelten entsprechend für die Versammlung der Rechts inhaber.

Artikel 9

Aufsichtsfunktion

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung über eine Aufsichtsfunk tion für die kontinuierliche Überwachung der Tätigkeit und der Aufgabenerfüllung der Personen verfügen, die die Geschäfte der Organisation führen.

(2) In dem Gremium, das die Aufsichtsfunktion wahrnimmt, ist eine faire und ausgewogene Vertretung der verschiedenen Mitgliederkategorien der Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung sicherzustellen.

(3) Jede Person, die die Aufsichtsfunktion wahrnimmt, gibt der Mitgliederhauptversammlung gegenüber jährlich eine indivi duelle Erklärung über Interessenkonflikte ab, in der die Angaben nach Artikel 10 Absatz 2 Unterabsatz 2 enthalten sind.

(4) Das Gremium, das die Aufsichtsfunktion wahrnimmt, tritt regelmäßig zusammen und verfügt mindestens über folgende Befugnisse:

a) die Befugnisse, einschließlich derer gemäß Artikel 8 Absatz 4 und 6, die ihm von der Mitgliederhauptversammlung über tragen werden;

b) Überwachung der Tätigkeit und der Aufgabenerfüllung der in Artikel 10 genannten Personen, einschließlich der Umset zung der Beschlüsse der Mitgliederhauptversammlung und insbesondere der in Artikel 8 Absatz 5 Buchstaben a bis d aufgelisteten allgemeinen Grundsätze.

(5) Das Gremium, das die Aufsichtsfunktion wahrnimmt, be richtet der Mitgliederhauptversammlung mindestens einmal im Jahr über die Ausübung seiner Befugnisse.

Artikel 10

Pflichten der die Geschäfte der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung führenden Personen

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass jede Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung alle notwendigen Vor kehrungen dafür trifft, dass die Personen, die die Geschäfte dieser Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung füh ren, diese Aufgabe solide, umsichtig und angemessen unter Ver wendung solider Verwaltungs- und Rechnungslegungsverfahren und interner Kontrollmechanismen erfüllen.

(2) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung Verfahren festlegen und anwenden, um Interessenkonflikte zu vermeiden und für den Fall, dass Interessenkonflikte nicht vermieden werden können, tatsächliche oder mögliche Interessenkonflikte erkennen, ausräu men, überwachen und offenlegen zu können, um zu verhindern, dass sich diese Interessenkonflikte nachteilig auf die kollektiven Interessen der von der Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung vertretenen Rechtsinhaber auswirken.

Zu den Verfahren nach Unterabsatz 1 gehört die jährliche Ab gabe einer individuellen Erklärung der in Absatz 1 genannten Personen gegenüber der Mitgliederhauptversammlung, die fol gende Angaben enthält:

a) Beteiligungen an der Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung,

b) von der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung im abgelaufenen Geschäftsjahr bezogene Vergütungen ein schließlich Versorgungszahlungen, Sachleistungen und sons tige Leistungen,

c) in der Eigenschaft als Rechtsinhaber von der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung im abgelaufenen Ge schäftsjahr erhaltene Beträge,

d) eine Erklärung zu einem etwaigen tatsächlichen oder mögli chen Konflikt zwischen persönlichen Interessen und den In teressen der Organisation für die kollektive Rechtewahrneh mung oder zwischen Pflichten gegenüber der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung und Pflichten gegen über einer anderen natürlichen oder juristischen Person.

KAPITEL 2

Verwaltung der Einnahmen aus den Rechten

Artikel 11

Einziehung und Verwendung der Einnahmen aus den Rechten

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Vorschriften der Absätze 2 bis 5 von den Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung eingehalten werden.

DEL 84/86 Amtsblatt der Europäischen Union 20.3.2014

(2) Bei der Einziehung und der Verwaltung der Einnahmen aus den Rechten gehen die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung mit der gebotenen Sorgfalt vor.

(3) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung führen getrennt Buch über

a) die Einnahmen aus den Rechten und die Erträge aus der Anlage dieser Einnahmen und

b) ihr eigenes Vermögen, die Erträge aus diesem Vermögen, aus den Verwaltungskosten und aus sonstiger Tätigkeit.

(4) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung dürfen die Einnahmen aus den Rechten und die Erträge aus den Anlagen dieser Einnahmen nicht für andere Zwecke als zur Verteilung an die Rechtsinhaber verwenden, außer in Fällen, in denen sie gemäß einem nach Artikel 8 Absatz 5 Buchstabe d gefassten Beschluss die Verwaltungskosten einbehalten oder ver rechnen oder die Einnahmen aus den Rechten und die Erträge aus den Anlagen dieser Einnahmen gemäß einem nach Artikel 8 Absatz 5 gefassten Beschluss verwenden dürfen.

(5) Legt eine Organisation für die kollektive Rechtewahrneh mung die Einnahmen aus den Rechten oder die Erträge aus den Anlagen dieser Einnahmen an, so geschieht dies im besten In teresse der Rechtsinhaber, deren Rechte sie repräsentiert, im Einklang mit der allgemeinen Anlagepolitik und den Grundsät zen für das Risikomanagement im Sinne des Artikels 8 Absatz 5 Buchstaben c und f und im Einklang mit den nachstehenden Bestimmungen:

a) Im Falle eines möglichen Interessenkonflikts sorgt die Orga nisation für die kollektive Rechtewahrnehmung dafür, dass die Anlage einzig und allein im Interesse dieser Rechtsinha ber erfolgt.

b) Die Vermögenswerte sind so anzulegen, dass die Sicherheit, Qualität, Liquidität und Rentabilität des Portfolios insgesamt gewährleistet ist.

c) Die Anlagen sind in angemessener Weise so zu streuen, dass eine übermäßige Abhängigkeit von einem bestimmten Ver mögenswert und eine Risikokonzentration im Portfolio ins gesamt vermieden werden.

Artikel 12

Abzüge

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass eine Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, die von einem Rechts inhaber mit der Wahrnehmung seiner Rechte beauftragt wird, diesen über Verwaltungskosten und andere Abzüge von den Einnahmen aus den Rechten und über Abzüge von Erträgen aus den Anlagen der Einnahmen aus den Rechten aufklären muss, bevor sie die Zustimmung des Rechtsinhabers zur Rech tewahrnehmung einholt.

(2) Die Abzüge müssen im Verhältnis zu den Leistungen, die die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung gegen über den Rechtsinhabern erbringt, gegebenenfalls einschließlich der in Absatz 4 genannten Leistungen, angemessen sein und anhand von objektiven Kriterien festgelegt werden.

(3) Die Verwaltungskosten dürfen die gerechtfertigten und belegten Kosten, die der Organisation für die kollektive

Rechtewahrnehmung durch die Wahrnehmung von Urheber- und verwandten Schutzrechten entstehen, nicht übersteigen.

Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die für die Verwendung und die Transparenz bei der Verwendung der abgezogenen oder verrechneten Verwaltungskosten geltenden Bestimmungen auch für alle andere Abzüge gelten, die zur Deckung der durch die Wahrnehmung der Urheber- oder verwandten Schutzrechte ent stehenden Kosten angesetzt werden.

(4) Erbringt eine Organisation für die kollektive Rechtewahr nehmung soziale, kulturelle oder Bildungsleistungen, die durch Abzüge von den Einnahmen aus den Rechten oder den Erträgen aus deren Anlage finanziert werden, werden solche Leistungen auf der Grundlage fairer Kriterien, insbesondere im Hinblick auf den Zugang zu solchen Leistungen und deren Umfang, bereit gestellt.

Artikel 13

Verteilung an die Rechtsinhaber

(1) Unbeschadet des Artikels 15 Absatz 3 und des Artikels 28 stellen die Mitgliedstaaten sicher, dass die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung die den Rechtsinhabern zu stehenden Beträge gemäß den in Artikel 8 Absatz 5 Buchstabe a genannten allgemeinen Grundsätzen für die Verteilung regel mäßig, sorgfältig und korrekt verteilen und ausschütten.

Die Mitgliedstaaten stellen außerdem sicher, dass Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung oder ihre Mitglieder, wenn es sich dabei um Einrichtungen zur Vertretung von Rechtsinhabern handelt, diese Beträge so schnell wie möglich, jedoch spätestens neun Monate nach Ablauf des Geschäftsjahrs, in dem die Einnahmen aus den Rechten eingezogen wurden, verteilt und an die Rechtsinhaber ausschüttet, es sei denn, die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, oder gege benenfalls das Mitglied, ist aus objektiven Gründen insbesondere im Zusammenhang mit Meldungen von Nutzern, der Feststel lung der Rechte, Rechtsinhabern oder der Zuordnung von An gaben über Werke und andere Schutzgegenstände zu dem je weiligen Rechtsinhaber außerstande, die Frist zu wahren.

(2) Können die den Rechtsinhabern zustehenden Beträge nicht innerhalb der Frist nach Absatz 1 verteilt werden, da die betreffenden Rechtsinhaber nicht ermittelt oder ausfindig gemacht werden können und ist die in Absatz 1 genannte Aus nahme zu dieser Frist nicht anwendbar, werden diese Beträge in der Buchführung der Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung getrennt erfasst.

(3) Die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung unternimmt alle notwendigen Schritte im Einklang mit Absatz 1, um die Rechtsinhaber zu ermitteln und ausfindig zu machen. Insbesondere stellt die Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung folgenden Adressaten spätestens drei Monate nach Ablauf der Frist nach Absatz 1 Angaben über Werke und sonstige Schutzgegenstände zur Verfügung, deren Rechts inhaber nicht ermittelt oder ausfindig gemacht werden konnten:

a) den von ihr vertretenen Rechtsinhabern oder den Einrichtun gen zur Vertretung von Rechtsinhabern, wenn solche Ein richtungen Mitglieder der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung sind; und

DE20.3.2014 Amtsblatt der Europäischen Union L 84/87

b) allen Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, mit denen sie Repräsentationsvereinbarungen geschlossen hat.

Die Angaben nach Absatz 1 umfassen, sofern verfügbar, folgen des:

a) den Titel des Werks oder anderen Schutzgegenstands,

b) den Namen des Rechtsinhabers,

c) den Namen des betreffenden Verlegers oder Produzenten und

d) alle sonstigen relevanten verfügbaren Informationen, die zur Ermittlung des Rechtsinhabers hilfreich sein könnten.

Die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung über prüft zudem das in Artikel 6 Absatz 5 genannte Mitgliederver zeichnis und andere leicht verfügbare Aufzeichnungen. Bleiben die zuvor genannten Schritte ohne Erfolg, veröffentlicht die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung diese An gaben spätestens ein Jahr nach Ablauf der Dreimonatsfrist.

(4) Können die den Rechtsinhabern zustehenden Beträge nicht nach Ablauf von drei Jahren nach Ablauf des Geschäfts jahres, in dem die Einnahmen aus den Rechten eingezogen wurden, verteilt werden und hat die Organisation für die kol lektive Rechtewahrnehmung alle notwendigen Maßnahmen nach Absatz 3 ergriffen, um die Rechtsinhaber zu ermitteln und ausfindig zu machen, so gelten diese Beträge als nicht ver teilbar.

(5) Die Mitgliederhauptversammlung einer Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung beschließt über die Verwen dung der nicht verteilbaren Beträge, im Einklang mit Artikel 8 Absatz 5 Buchstabe b, unbeschadet des Rechts der Rechtsinha ber, diese Beträge von der Organisation für die kollektive Rech tewahrnehmung im Einklang mit den rechtlichen Bestimmun gen der Mitgliedstaaten über die Verjährung von Ansprüchen geltend zu machen.

(6) Die Mitgliedstaaten können die zulässigen Verwendungen von nicht verteilbaren Beträgen einschränken oder festlegen, unter anderem durch Regelungen, denen zufolge diese Beträge gesondert und unabhängig zur Finanzierung von sozialen, kul turellen oder Bildungsleistungen zugunsten von Rechtsinhabern verwendet werden müssen.

KAPITEL 3

Rechtewahrnehmung für andere Organisationen für die kol lektive Rechtewahrnehmung

Artikel 14

Auf der Grundlage von Repräsentationsvereinbarungen wahrgenommene Rechte

Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass eine Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung keinen Rechtsinhaber, dessen

Rechte sie auf der Grundlage einer Repräsentationsvereinbarung wahrnimmt, diskriminiert, insbesondere hinsichtlich der an wendbaren Tarife, Verwaltungskosten und der Bedingungen für die Einziehung der Einnahmen und die Verteilung der den Rechtsinhabern zustehenden Beträge.

Artikel 15

Abzüge und Zahlungen bei Repräsentationsvereinbarungen

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung von den Einnahmen aus den Rechten, die ihnen aus einer Repräsentationsvereinbarung zufließen, oder von Erträgen aus den Anlagen dieser Einnahmen keine anderen Beträge als die Verwaltungskosten abziehen, es sei denn, die andere Organisation für die kollektive Rechtewahr nehmung, mit der die Repräsentationsvereinbarung geschlossen wurde, hat einem solchen Abzug ausdrücklich zugestimmt.

(2) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung verteilen regelmäßig, sorgfältig und korrekt an die ande ren Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung die diesen zustehenden Beträge und schütten sie an diese aus.

(3) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung nehmen die Verteilung und Ausschüttung an andere Or ganisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung so schnell wie möglich, spätestens jedoch neun Monate nach Ablauf des Geschäftsjahres vor, in dem die Einnahmen aus den Rechten eingezogen wurden, es sei denn, es ist ihnen aus objektiven Gründen insbesondere im Zusammenhang mit Meldungen von Nutzern, der Feststellung der Rechte, Rechtsinhabern oder der Zuordnung von Angaben über Werke und andere Schutzgegen stände zu dem jeweiligen Rechtsinhaber nicht möglich, diese Frist zu wahren.

Die anderen Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung oder ihre Mitglieder, wenn es sich dabei um Einrichtun gen zur Vertretung von Rechtsinhabern handelt, verteilen und schütten diese Beträge so schnell wie möglich aus, spätestens jedoch sechs Monate nach Erhalt an die Rechtsinhaber, es sei denn, es ist ihnen aus objektiven Gründen insbesondere im Zusammenhang mit Meldungen von Nutzern, der Feststellung der Rechte, Rechtsinhabern oder der Zuordnung von Angaben über Werke und andere Schutzgegenstände zu dem jeweiligen Rechtsinhaber nicht möglich, diese Frist zu wahren.

KAPITEL 4

Verhältnis zu den Nutzern

Artikel 16

Lizenzvergabe

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung und Nutzer nach Treu und Glauben über die Lizenzierung von Nutzungsrechten verhan deln. Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung und Nutzer stellen sich gegenseitig alle notwendigen Informa tionen zur Verfügung.

DEL 84/88 Amtsblatt der Europäischen Union 20.3.2014

(2) Die Lizenzbedingungen sind auf objektive und diskrimi nierungsfreie Kriterien zu stützen. Bei der Lizenzierung sind Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung nicht verpflichtet, zwischen ihnen und einem Nutzer, der neuartige Online-Dienste anbietet, die seit weniger als drei Jahren der Öffentlichkeit in der Union zur Verfügung stehen, vereinbarte Lizenzbedingungen als Präzedenzfall für andere Online-Dienste heranzuziehen

Die Rechtsinhaber erhalten eine angemessene Vergütung für die Nutzung ihrer Rechte. Tarife für ausschließliche Rechte und Vergütungsansprüche stehen in einem angemessenen Verhältnis unter anderem zu dem wirtschaftlichen Wert der Nutzung der Rechte unter Berücksichtigung der Art und des Umfangs der Nutzung des Werks und sonstiger Schutzgegenstände sowie zu dem wirtschaftlichen Wert der von der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung erbrachten Leistungen. Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung informie ren die betroffenen Nutzer über die der Tarifaufstellung zu grunde liegenden Kriterien.

(3) Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung antworten unverzüglich auf Anfragen von Nutzern und teilen ihnen unter anderem mit, welche Angaben sie für ein Lizenz angebot benötigen.

Nach Eingang aller erforderlichen Angaben unterbreitet die Or ganisation für die kollektive Rechtewahrnehmung dem Nutzer unverzüglich entweder ein Lizenzangebot oder gibt ihm gegen über eine begründete Erklärung ab, warum sie keine Lizenz für eine bestimmte Dienstleistung vergeben gedenkt.

(4) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung erlauben den Nutzern für die Kommunikation mit ihnen die Verwendung elektronischer Kommunikationsmittel, gegebe nenfalls auch für Meldungen über den Gebrauch der Lizenz.

Artikel 17

Pflichten der Nutzer

Die Mitgliedstaaten erlassen Vorschriften um sicherzustellen, dass die Nutzer einer Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung innerhalb von vereinbarten oder bereits festgeleg ten Fristen und in vereinbarten oder bereits festgelegten Forma ten die ihnen verfügbaren einschlägigen Informationen über die Nutzung der von der Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung repräsentierten Rechte zur Verfügung stellen, die für die Einziehung der Einnahmen aus den Rechten und für die Verteilung und Ausschüttung der den Rechtsinhabern zustehenden Beträge benötigt werden. Bei der Wahl der Form für die Informationsübermittlung berücksichtigen die Organisa tionen für die kollektive Rechtewahrnehmung und die Nutzer nach Möglichkeit unverbindliche branchenübliche Standards.

KAPITEL 5

Transparenz und Berichtspflichten

Artikel 18

Informationen an Rechtsinhaber über die Wahrnehmung ihrer Rechte

(1) Unbeschadet der Bestimmungen in Absatz 2 dieses Ar tikels sowie in Artikel 19 und in Artikel 28 Absatz 2 stellen die

Mitgliedstaaten sicher, dass eine Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung jedem Rechtsinhaber, dem sie im Berichts zeitraum Einnahmen aus den Rechten zugewiesen oder an den sie in diesem Zeitraum solche Einnahmen ausgeschüttet hat, mindestens einmal jährlich mindestens die folgenden Informa tionen zur Verfügung stellt:

a) alle Kontaktdaten, die von der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung mit Genehmigung des Rechtsinhabers dazu verwendet werden können, den Rechtsinhaber zu er mitteln und ausfindig zu machen,

b) die dem Rechtsinhaber zugewiesenen Einnahmen aus den Rechten,

c) die an den Rechtsinhaber von der Organisation für die kol lektive Rechtewahrnehmung ausgeschütteten Beträge nach Kategorien der wahrgenommenen Rechte und Nutzungs arten,

d) den Zeitraum, in dem die Nutzungen, für die dem Rechts inhaber Vergütungen zugewiesen und an ihn ausgeschüttet wurden, stattgefunden haben, sofern nicht objektive Gründe im Zusammenhang mit Meldungen von Nutzern die Orga nisation für die kollektive Rechtewahrnehmung daran hin dern, diese Angaben zur Verfügung zu stellen,

e) die für Verwaltungskosten vorgenommenen Abzüge,

f) die für andere Zwecke als Verwaltungskosten vorgenomme nen Abzüge einschließlich der durch das nationale Recht vorgeschriebenen Abzüge für die Bereitstellung von sozialen, kulturellen oder Bildungsleistungen,

g) dem Rechtsinhaber zugewiesene noch ausstehende Einnah men aus den Rechten, für jedweden Zeitraum,

(2) Weist eine Organisation für die kollektive Rechtewahr nehmung Einnahmen aus Rechten zu und zählen zu ihren Mit gliedern Einrichtungen, die für die Verteilung von Einnahmen aus Rechten an Rechtsinhaber verantwortlich sind, so stellt sie diesen Einrichtungen die in Absatz 1 genannten Informationen zur Verfügung, sofern sie nicht selbst darüber verfügen. Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Einrichtungen mindestens einmal im Jahr jedem Rechtsinhaber, dem sie in dem Zeitraum, auf den sich die Informationen beziehen, Einnahmen aus Rech ten zugewiesen oder ausgeschüttet haben, mindestens die in Absatz 1 genannten Informationen zur Verfügung stellen.

Artikel 19

Informationen an andere Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung über die Wahrnehmung von Rechten

auf der Grundlage von Repräsentationsvereinbarungen

Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung den Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, für die sie auf der Grundlage einer Repräsentationsvereinbarung für den Zeitraum Rechte wahrnehmen, auf den sich die Informationen beziehen, mindes tens einmal jährlich elektronisch mindestens die folgenden In formationen zur Verfügung stellen:

DE20.3.2014 Amtsblatt der Europäischen Union L 84/89

a) die zugewiesenen Einnahmen aus Rechten, die Beträge, die die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung für jede Kategorie der wahrgenommenen Rechte und jede Art der Nutzung der Rechte, die sie auf der Grundlage der Re präsentationsvereinbarung wahrnimmt, ausgeschüttet hat, so wie sonstige zugewiesene, noch ausstehende Einnahmen aus Rechten für jedweden Zeitraum,

b) die für Verwaltungskosten vorgenommenen Abzüge,

c) für andere Zwecke als Verwaltungskosten vorgenommene Abzüge gemäß Artikel 15,

d) die vergebenen und verweigerten Lizenzen in Bezug auf Werke und andere Schutzgegenstände, die von der Repräsen tationsvereinbarung umfasst sind,

e) Beschlüsse der Mitgliederhauptversammlung, sofern sie für die Wahrnehmung der unter die Repräsentationsverein barung fallenden Rechte maßgeblich sind.

Artikel 20

Informationen an Rechtsinhaber, andere Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung und Nutzer auf

Anfrage

(1) Unbeschadet Artikel 25 stellen die Mitgliedstaaten sicher, dass jede Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung unverzüglich den Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung, für die sie auf der Grundlage einer Repräsentations vereinbarung Rechte wahrnimmt, den Rechtsinhabern und Nut zern auf deren hinreichend begründete Anfrage mindestens fol gende Informationen elektronisch zur Verfügung stellt:

a) die Werke oder sonstigen Schutzgegenstände, die sie reprä sentiert, die Rechte, die sie unmittelbar oder auf Grundlage von Repräsentationsvereinbarungen wahrnimmt, und die umfassten Lizenzgebiete oder,

b) wenn aufgrund des Tätigkeitsbereichs der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung derartige Werke und sonstige Schutzgegenstände nicht bestimmt werden können, die Arten von Werken oder sonstigen Schutzgegenständen, die sie repräsentiert, die wahrgenommenen Rechte und um fassten Lizenzgebiete;

Artikel 21

Informationen für die Öffentlichkeit

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass jede Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung mindestens folgende In formationen veröffentlicht:

a) ihr Statut,

b) ihre Mitgliedschaftsbedingungen und die Bedingungen für die Beendigung des Wahrnehmungsauftrags, sofern diese nicht in dem Statut enthalten sind,

c) Standardlizenzverträge und anwendbare Standardtarife ein schließlich Ermäßigungen,

d) die Liste der in Artikel 10 genannten Personen,

e) die allgemeinen Grundsätze für die Verteilung der den Rechtsinhabern zustehenden Beträge,

f) die allgemeinen Grundsätze für die Verwaltungskosten,

g) die allgemeinen Grundsätze für Abzüge, die nicht Verwal tungskosten betreffen, Verwaltungskosten von den Einnah men aus den Rechten und den Erträgen aus der Anlage der Einnahmen, einschließlich Abzügen für soziale, kulturelle und Bildungsleistungen,

h) eine Aufstellung der von ihr geschlossenen Repräsentations vereinbarungen und die Namen der Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, mit denen die Verträge ge schlossen wurden,

i) die allgemeinen Grundsätze für die Verwendung der nicht verteilbaren Beträge,

j) die verfügbaren Beschwerde- und Streitbeilegungsverfahren gemäß den Artikeln 33, 34 und 35.

(2) Die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung veröffentlicht die Informationen nach Absatz 1 auf ihrer öffent lichen Website und hält diese Informationen auf dem aktuellen Stand.

Artikel 22

Jährlicher Transparenzbericht

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung ungeachtet ihrer Rechts form nach nationalem Recht für jedes Geschäftsjahr spätestens acht Monate nach dessen Ablauf einen jährlichen Transparenz bericht einschließlich des gesonderten Berichts nach Absatz 3 erstellen und veröffentlichen.

Die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung ver öffentlicht auf ihrer Website den jährlichen Transparenzbericht, der dort mindestens fünf Jahre lang öffentlich zugänglich bleibt.

(2) Der jährliche Transparenzbericht enthält mindestens die im Anhang aufgeführten Angaben.

(3) Ein gesonderter Bericht gibt Aufschluss über die Beträge, die für soziale, kulturelle und Bildungsleistungen einbehalten wurden, und enthält mindestens die im Anhang unter Nummer 3 aufgeführten Angaben.

(4) Die im Transparenzbericht enthaltenen Rechnungs legungsinformationen werden von einer oder mehreren Per sonen geprüft, die im Einklang mit der Richtlinie 2006/43/EG des Europäischen Parlaments und des Rates (1) gesetzlich zur Abschlussprüfung zugelassen sind.

DEL 84/90 Amtsblatt der Europäischen Union 20.3.2014

(1) Richtlinie 2006/43/EG des Europäischen Parlaments und des Rates vom 17. Mai 2006 über Abschlussprüfungen von Jahresabschlüssen und konsolidierten Abschlüssen, zur Änderung der Richtlinien 78/660/EWG und 83/349/EWG des Rates und zur Aufhebung der Richtlinie 84/253/EWG des Rates (ABl. L 157 vom 9.6.2006, S. 87).

Der Bestätigungsvermerk und etwaige Beanstandungen sind im jährlichen Transparenzbericht vollständig wiederzugeben.

Im Sinne dieses Absatzes umfassen die Rechnungslegungsinfor mationen die Jahresabschlüsse gemäß Nummer 1 Buchstabe a des Anhangs sowie sonstige Finanzinformationen gemäß Num mer 1 Buchstaben g und h und Nummer 2 des Anhangs.

TITEL III

VERGABE VON MEHRGEBIETSLIZENZEN FÜR ONLINE-RECHTE AN MUSIKWERKEN DURCH ORGANISATIONEN FÜR DIE

KOLLEKTIVE RECHTEWAHRNEHMUNG

Artikel 23

Vergabe von Mehrgebietslizenzen im Binnenmarkt

Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die in ihrem Hoheits gebiet ansässigen Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung bei der Vergabe von Mehrgebietslizenzen für Online- Rechte an Musikwerken die Bestimmungen dieses Titels beach ten.

Artikel 24

Kapazitäten zur Abwicklung von Mehrgebietslizenzen

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, die Mehrgebietslizenzen für Online-Rechte an Musikwerken vergeben, über ausreichende Kapazitäten zur effizienten und transparenten elektronischen Verarbeitung der für die Verwaltung dieser Lizenzen erforderli chen Daten verfügen, darunter zur Bestimmung des Repertoires und Überwachung von dessen Nutzung, zur Ausstellung von Rechnungen, zur Einziehung von Einnahmen aus der Rechten utzung und zur Verteilung der den Rechtsinhabern zustehenden Beträge.

(2) Für die Zwecke des Absatzes 1 müssen die Organisatio nen für die kollektive Rechtewahrnehmung mindestens folgende Voraussetzungen erfüllen:

a) sie müssen über die Fähigkeit zur korrekten Bestimmung der einzelnen Musikwerke — vollständig oder teilweise —, die die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung repräsentieren dürfen, verfügen;

b) sie müssen hinsichtlich eines jeden Musikwerks oder Teils eines Musikwerks, das die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung repräsentieren darf, über die Fähigkeit verfügen, die Rechte — vollständig oder teilweise und in Bezug auf jedes Gebiet — sowie den zugehörigen Rechts inhaber zu bestimmen;

c) sie müssen eindeutige Kennungen verwenden, um Rechts inhaber und Musikwerke zu bestimmen, unter möglichst weitgehender Berücksichtigung freiwilliger branchenüblicher Standards und Praktiken, die auf internationaler oder Uni onsebene entwickelt wurden;

d) sie müssen geeignete Mittel verwenden, um Unstimmigkeiten bei den Daten im Besitz anderer Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, die Mehrgebietslizenzen für Online-Rechte an Musikwerken vergeben, rasch und wirksam zu erkennen und zu beheben.

Artikel 25

Transparenz von Informationen über gebietsübergreifende Repertoires

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, die Mehrgebietslizenzen für Online-Rechte an Musikwerken vergeben, den Anbietern von Online-Diensten, den Rechtsinhabern, deren Rechte sie reprä sentieren, und anderen Organisationen für die kollektive Rech tewahrnehmung auf deren hinreichend begründete Anfrage auf elektronischem Wege aktuelle Informationen übermitteln, an hand deren das Online-Musikrepertoire, das sie repräsentieren, bestimmt werden kann. Die Informationen umfassen:

a) die repräsentierten Musikwerke,

b) die vollständig oder teilweise repräsentierten Rechte und

c) die umfassten Lizenzgebiete.

(2) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung können erforderlichenfalls angemessene Maßnahmen zum Schutz der Korrektheit und Integrität der Daten, zur Kon trolle ihrer Weiterverwendung und zum Schutz wirtschaftlich sensibler Informationen ergreifen.

Artikel 26

Korrektheit der Informationen über gebietsübergreifende Repertoires

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, die Mehrgebietslizenzen für Online-Rechte an Musikwerken vergeben, über Regelungen ver fügen, die es den Rechtsinhabern, anderen Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung und Anbietern von Online- Diensten ermöglichen, die Korrektur der Daten, auf die in der Liste der Voraussetzungen in Artikel 24 Absatz 2 Bezug genom men wird, oder der gemäß Artikel 25 vorgelegten Informatio nen zu beantragen, wenn diese Rechtsinhaber, Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung und Anbieter von On line-Diensten Grund zu der Annahme haben, dass die Daten oder Informationen zu ihren Online-Nutzungsrechten an Musik werken nicht korrekt sind. Ist die Beanstandung hinreichend begründet, sorgt die betreffende Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung dafür, dass die Daten oder Informationen unverzüglich berichtigt werden.

(2) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung stellen sicher, dass die Rechtsinhaber, deren Musikwerke zu ihren Musikrepertoires gehören, und Rechtsinhaber, die ih nen die Wahrnehmung ihrer Online-Rechte an Musikwerken gemäß Artikel 31 übertragen haben, auf elektronischem Wege Informationen zu ihren Musikwerken oder zu ihren Rechten an diesen Werken und zu den Gebieten, für die die Rechtsinhaber die Organisation mit der Rechtewahrnehmung betrauen, über mitteln können. Dabei berücksichtigen die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung und die Rechtsinhaber so weit wie möglich freiwillige branchenübliche Standards und Praktiken für den Datenaustausch, die auf internationaler oder Unionsebene entwickelt wurden und die es den Rechtsinhabern ermöglichen, das Musikwerk oder Teile davon, die Online- Rechte — vollständig oder teilweise — und die Gebiete, für die die Rechtsinhaber der jeweiligen Organisation für die kol lektive Rechtewahrnehmung einen Wahrnehmungsauftrag erteilt haben, anzugeben.

DE20.3.2014 Amtsblatt der Europäischen Union L 84/91

(3) Beauftragt eine Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung eine andere Organisation für die kollektive Rech tewahrnehmung gemäß Artikel 29 und 30 mit der Vergabe von Mehrgebietslizenzen für die Online-Rechte an Musikwerken, gilt Absatz 2 dieses Artikels ebenso für die beauftragte Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung in Bezug auf die Rechts inhaber, deren Musikwerke zu dem Repertoire der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, die den Auftrag erteilt hat, zählen, soweit die Organisationen für die kollektive Rech tewahrnehmung keine anderslautenden Vereinbarungen treffen.

Artikel 27

Korrekte und zügige Meldung und Rechnungsstellung

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung die Nutzung der Online- Rechte an Musikwerken, die sie vollständig oder teilweise reprä sentieren, durch Anbieter von Online-Diensten, denen sie eine Mehrgebietslizenz erteilt haben, überwachen.

(2) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung bieten Anbietern von Online-Diensten die Möglichkeit, die Online-Nutzung von Musikwerken auf elektronischem Wege zu melden, und die Anbieter von Online-Diensten melden korrekt die Nutzung dieser Werke. Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung bieten mindestens eine Melde methode an, die auf freiwilligen, auf internationaler oder Uni onsebene entwickelten, branchenüblichen Standards oder Prak tiken für den elektronischen Datenaustausch beruht. Sie können eine Meldung im Format des Anbieters von Online-Diensten ablehnen, wenn sie die Meldung nach einem branchenüblichen Standard für den elektronischen Datenaustausch zulassen.

(3) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung rechnen gegenüber den Anbietern von Online-Diensten elektronisch ab. Sie bieten mindestens ein Format an, das auf freiwilligen, auf internationaler oder Unionsebene entwickelten, branchenüblichen Standards oder Praktiken beruht. Auf der Rechnung werden die Werke und Rechte, die vollständig oder teilweise Gegenstand der Lizenz sind, auf der Grundlage der Daten, auf die in der Liste der Bedingungen in Artikel 24 Ab satz 2 Bezug genommen wird, sowie deren tatsächliche Nut zung angegeben, soweit dies auf der Grundlage der Angaben der Anbieter von Online-Diensten und des Formats dieser Angaben möglich ist. Die Anbieter von Online-Diensten können die An nahme einer Rechnung aufgrund ihres Formats nicht verwei gern, wenn die Organisation für die kollektive Rechtewahrneh mung einen branchenüblichen Standard verwendet.

(4) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung rechnen gegenüber den Anbietern von Online-Diensten nach Meldung der tatsächlichen Nutzung von Online-Rechten an Musikwerken unverzüglich ab, es sei denn, dies ist aus Grün den, die der Anbieter des Online-Dienstes zu verantworten hat, nicht möglich.

(5) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung verfügen zugunsten von Anbietern von Online-Diensten über geeignete Regelungen für Rechnungsbeanstandungen von seiten der Anbieter von Online-Diensten, darunter auch für Fälle, in denen ein Anbieter von einer oder mehreren Organi sationen für die kollektive Rechtewahrnehmung Rechnungen für dieselben Online-Nutzungsrechte an ein- und demselben Musik werk erhält.

Artikel 28

Ordnungsgemäße und unverzügliche Ausschüttung an die Rechtsinhaber

(1) Unbeschadet des Absatzes 3 stellen die Mitgliedstaaten sicher, dass die Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung, die Mehrgebietslizenzen für Online-Rechte an Musik werken vergeben, die den Rechtsinhabern aus solchen Lizenzen zustehenden Beträge korrekt und unverzüglich nach Meldung der tatsächlichen Nutzung des Werkes verteilen, es sei denn, dies ist aus Gründen, die der Anbieter eines Online-Dienstes zu verantworten hat, nicht möglich.

(2) Unbeschadet des Absatzes 3 übermitteln die Organisatio nen für die kollektive Rechtewahrnehmung den Rechtsinhabern mit jeder Zahlung nach Absatz 1 mindestens folgende Angaben:

a) Zeitraum der Nutzung, für die den Rechtsinhabern eine Ver gütung zusteht, sowie Gebiete, in denen die Rechte genutzt wurden;

b) für jedes Online-Recht an einem Musikwerk, mit dessen voll ständiger oder teilweiser Repräsentation der Rechtsinhaber die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung be auftragt hat, die eingezogenen Beträge, die Abzüge sowie die von der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung verteilten Beträge;

c) die für die Rechtsinhaber eingezogenen Beträge, die Abzüge sowie die von der Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung verteilten Beträge in Bezug auf jeden Anbieter eines Online-Dienstes.

(3) Beauftragt eine Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung eine andere Organisation für die kollektive Rech tewahrnehmung gemäß den Artikeln 29 und 30, Mehrgebiets lizenzen für Online-Rechte an Musikwerken zu vergeben, so verteilt die beauftragte Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung korrekt und unverzüglich die in Absatz 1 ge nannten Beträge und übermittelt der Organisation für die kol lektive Rechtewahrnehmung, die den Auftrag erteilt hat die in Absatz 2 genannten Informationen. Die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, die den Auftrag erteilt hat, ist für die nachfolgende Verteilung der Beträge und die Weiterlei tung der Informationen an die Rechtsinhaber verantwortlich, soweit die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung keine anderslautenden Vereinbarungen treffen.

Artikel 29

Verträge zwischen Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung zur Vergabe von

Mehrgebietslizenzen

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass Repräsentations vereinbarungen zwischen Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, mit denen eine Organisation für die kol lektive Rechtewahrnehmung eine andere Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung mit der Vergabe von Mehr gebietslizenzen für Online-Rechte an Musikwerken ihres eigenen Repertoires beauftragt, nicht-exklusiver Natur sind. Die beauf tragte Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung nimmt diese Online-Rechte diskriminierungsfrei wahr.

DEL 84/92 Amtsblatt der Europäischen Union 20.3.2014

(2) Die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, die den Auftrag erteilt hat, informiert ihre Mitglieder über die zentralen Bedingungen dieser Vereinbarung, darunter die Lauf zeit der Vereinbarung und die Kosten für die von der beauf tragten Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung er brachten Leistungen.

(3) Die beauftragte Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung informiert die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, die den Auftrag erteilt hat, über die zen tralen Bedingungen für die Vergabe von Lizenzen für die On line-Rechte der Letzteren, darunter über die Art der Verwertung, über sämtliche Bestimmungen, die die Vergütung betreffen oder sich darauf auswirken, die Geltungsdauer der Lizenz, die Rech nungsperioden und die Lizenzgebiete, für die sie gilt.

Artikel 30

Pflicht zur Repräsentation anderer Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung bei der

Mehrgebietslizenzierung

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass eine Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, an die eine andere Or ganisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, die keine Mehrgebietslizenzen für Online-Rechte an Musikwerken ihres eigenen Repertoires vergibt oder anbietet, den Antrag richtet, mit ihr eine Repräsentationsvereinbarung über die Repräsenta tion dieser Rechte zu schließen, diesen Antrag annehmen muss, wenn sie bereits Mehrgebietslizenzen für dieselbe Kategorie von Online-Rechten an Musikwerken aus dem Repertoire einer oder mehrerer anderer Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung vergibt oder anbietet.

(2) Die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, an die der Antrag gerichtet wurde, antwortet der anderen Or ganisation für die kollektive Rechtewahrnehmung schriftlich und unverzüglich.

(3) Unbeschadet der Absätze 5 und 6 nimmt die Organisa tion für die kollektive Rechtewahrnehmung, an die der Antrag gerichtet wurde, das von der anderen Organisation für die kol lektive Rechtewahrnehmung repräsentierte Repertoire zu densel ben Bedingungen wahr wie ihr eigenes Repertoire.

(4) Die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, an die der Antrag gerichtet wurde, nimmt das von der anderen Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung repräsen tierte Repertoire in alle Angebote auf, die sie an Anbieter von Online-Diensten richtet.

(5) Die Verwaltungskosten, die die Organisation für die kol lektive Rechtewahrnehmung, an die der Antrag gerichtet wurde, von der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, die den Antrag gestellt hat, für die erbrachten Leistungen ver langt, dürfen die Kosten nicht übersteigen, die ersterer vernünf tigerweise entstanden sind.

(6) Die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, die den Antrag gestellt hat, stellt der anderen Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung die für die Vergabe von

Mehrgebietslizenzen für Online-Rechte an Musikwerken erfor derlichen Informationen über ihr eigenes Musikrepertoire zur Verfügung. Wenn die Informationen unzureichend sind oder in einer solchen Form vorgelegt wurden, dass die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, an die der Antrag ge richtet wurde, die Anforderungen dieses Titels nicht erfüllen kann, ist diese berechtigt, die vernünftigerweise für die Erfüllung der Anforderungen anfallenden Kosten in Rechnung zu stellen oder diejenigen Werke auszuschließen, zu denen keine ausrei chenden oder verwendbaren Informationen vorgelegt wurden.

Artikel 31

Zugang zur Mehrgebietslizenzierung

Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Rechtsinhaber, die eine Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung mit der Repräsentation ihrer Online-Rechte an Musikwerken betraut haben, dieser die Online-Rechte an Musikwerken für Zwecke der Vergabe von Mehrgebietslizenzen für alle Gebiete wieder entzie hen können, ohne ihr auch die Online-Rechte an Musikwerken für die Vergabe von Eingebietslizenzen zu entziehen, um selbst, über einen bevollmächtigten Dritten oder über eine andere Or ganisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, die die An forderungen dieses Titels erfüllt, entsprechende Mehrgebiets lizenzen erteilen zu können, wenn bis zum 10. April 2017 die beauftragte Organisation für die kollektive Rechtewahrneh mung keine solche Mehrgebietslizenz vergibt oder anbietet und keiner anderen Organisation für die kollektive Rechtewahrneh mung erlaubt, diese Rechte zu repräsentieren.

Artikel 32

Ausnahme für Online-Rechte an Musikwerken für Hörfunk- und Fernsehprogramme

Dieser Titel findet auf Organisationen für die kollektive Rechte wahrnehmung keine Anwendung, die auf der Grundlage einer freiwilligen Bündelung der notwendigen Rechte unter Beachtung der Wettbewerbsregeln gemäß Artikel 101 und 102 AEUV eine Mehrgebietslizenz für Online-Rechte an Musikwerken erteilen, die Sendeunternehmen benötigen, um ihre Hörfunk- oder Fern sehprogramme begleitend zur ersten Sendung oder danach so wie sonstige Online-Inhalte, einschließlich Vorschauen, die er gänzend zur ersten Sendung von dem oder für das Sendeunter nehmen produziert wurden, öffentlich wiedergeben oder zu gänglich machen zu können.

TITEL IV

DURCHSETZUNGSMASSNAHMEN

Artikel 33

Beschwerdeverfahren

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung für ihre Mitglieder und Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, in deren Auftrag sie im Rahmen einer Repräsentationsvereinbarung Rechte wahrnehmen, wirksame und zügige Verfahren für die Bearbeitung von Beschwerden zur Verfügung stellen, insbeson dere in Bezug auf den Abschluss und Beendigung des Wahr nehmungsauftrags oder die Entziehung von Rechten, die Mit gliedschaftsbedingungen, die Einziehung der den Rechtsinhabern zustehenden Beträge, die Abzüge und die Verteilung.

DE20.3.2014 Amtsblatt der Europäischen Union L 84/93

(2) Die Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung reagieren schriftlich auf Beschwerden von Mitgliedern oder Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, in deren Auftrag sie im Rahmen einer Repräsentationsvereinbarung Rechte wahrnehmen. Weisen sie eine Beschwerde zurück, so begründen sie dies.

Artikel 34

Alternative Streitbeilegungsverfahren

(1) Die Mitgliedstaaten können vorsehen, dass bei Streitigkei ten zwischen Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung, Mitgliedern der Organisationen für die kollektive Rech tewahrnehmung, Rechtsinhabern oder Nutzern über die zur Umsetzung dieser Richtlinie erlassenen nationalen Rechtsvor schriften ein rasches, unabhängiges und unparteiisches alterna tives Streitbeilegungsverfahren durchgeführt werden kann.

(2) Die Mitgliedstaaten stellen für die Zwecke des Titels III sicher, dass bei folgenden Streitigkeiten einer in ihrem Hoheits gebiet ansässigen Organisation für die kollektive Rechtewahr nehmung, die Mehrgebietslizenzen für Online-Rechte an Musik werken vergibt oder anbietet, ein unabhängiges, unparteiisches alternatives Streitbeilegungsverfahren durchgeführt werden kann:

a) Streitigkeiten mit einem tatsächlichen oder potenziellen An bieter eines Online-Dienstes über die Anwendung der Arti kel 16, 25, 26 und 27;

b) Streitigkeiten mit einem oder mehreren Rechtsinhabern über die Anwendung der Artikel 25, 26, 27, 28, 29, 30 und 31;

c) Streitigkeiten mit einer anderen Organisation für die kollek tive Rechtewahrnehmung über die Anwendung der Arti kel 25, 26, 27, 28, 29 und 30.

Artikel 35

Streitbeilegung

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass Streitigkeiten zwi schen Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung und Nutzern, insbesondere über bestehende und angebotene Lizenzbedingungen oder Vertragsverletzungen vor Gericht oder gegebenenfalls vor eine andere unabhängige, unparteiische Streitbeilegungsstelle mit einschlägigen Kenntnissen des Rechts des geistigen Eigentums gebracht werden können.

(2) Die Artikel 33 und 34 sowie Absatz 1 dieses Artikels berühren nicht das Recht der Streitparteien, ihre Rechte gericht lich geltend zu machen und durchzusetzen.

Artikel 36

Einhaltung

(1) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass die Einhaltung der nach dieser Richtlinie erlassenen nationalen Bestimmungen durch die in ihrem Hoheitsgebiet ansässigen Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung durch die zu diesem Zweck benannten zuständigen Behörden überwacht wird.

(2) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass den Mitgliedern einer Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung, den Rechtsinhabern, Nutzern, Organisationen für die kollektive

Rechtewahrnehmung und sonstigen Beteiligten Verfahren zur Verfügung stehen, mit denen sie die zu diesem Zweck benann ten zuständigen Behörden von Tätigkeiten oder Umständen in Kenntnis setzen können, die ihrer Ansicht nach einen Verstoß gegen nach dieser Richtlinie erlassene nationale Rechtsvorschrif ten darstellen.

(3) Die Mitgliedstaaten sorgen dafür, dass die zu diesem Zweck benannten zuständigen Behörden befugt sind, bei Ver stößen gegen nationales Recht, welches zur Umsetzung dieser Richtlinie erlassen wurde, geeignete Sanktionen zu verhängen und geeignete Maßnahmen zu ergreifen. Diese Sanktionen und Maßnahmen müssen wirksam, verhältnismäßig und abschre ckend sein.

Die Mitgliedstaaten geben der Kommission bis zum 10. April 2016 die in diesem Artikel und in den Artikeln 37 und 38 genannten zuständigen Behörden bekannt. Die Kommission ver öffentlicht die diesbezüglichen Angaben.

Artikel 37

Informationsaustausch zwischen den zuständigen Behörden

(1) Um die Überwachung der Anwendung dieser Richtlinie zu erleichtern, stellt jeder Mitgliedstaat sicher, dass ein Aus kunftsersuchen einer zu diesem Zweck benannten zuständigen Behörde eines anderen Mitgliedstaats zu Angelegenheiten im Zusammenhang mit der Anwendung dieser Richtlinie, insbeson dere bezüglich der Tätigkeiten von Organisationen für die kol lektive Rechtewahrnehmung, die im Hoheitsgebiet des Mitglied staats, an den das Ersuchen gerichtet wurde, ansässig sind, un verzüglich von der zu diesem Zweck benannten zuständigen Behörde beantwortet wird, wenn diese Anfrage hinreichend be gründet ist.

(2) Ist eine zuständige Behörde der Auffassung, dass eine in einem anderen Mitgliedstaat ansässige, jedoch in ihrem Hoheits gebiet tätige Organisation für die kollektive Rechtewahrneh mung möglicherweise gegen die gemäß dieser Richtlinie erlas senen nationalen Rechtsvorschriften des Mitgliedstaats verstößt, in dem die Organisation ansässig ist, so kann die Behörde alle einschlägigen Informationen an die zuständige Behörde des Mit gliedstaats übermitteln, in dem die Organisation für die kollek tive Rechtewahrnehmung ansässig ist, und gegebenenfalls diese Behörde ersuchen, im Rahmen ihrer Befugnisse geeignete Maß nahmen zu ergreifen. Die ersuchte Behörde reagiert binnen drei Monaten auf dieses Ersuchen mit einer begründeten Antwort.

(3) Die zuständige Behörde, die das Ersuchen an die andere Behörde richtet, kann sich in den Angelegenheiten nach Absatz 2 auch an die gemäß Artikel 41 eingerichtete Sachverständigen gruppe wenden.

Artikel 38

Zusammenarbeit bei der Entwicklung von Mehrgebietslizenzen

(1) Die Kommission fördert den regelmäßigen Austausch von Informationen zwischen den zu diesem Zweck benannten zu ständigen Behörden der Mitgliedstaaten und zwischen diesen Behörden und der Kommission über Stand und Entwicklung der Vergabe von Mehrgebietslizenzen.

DEL 84/94 Amtsblatt der Europäischen Union 20.3.2014

(2) Die Kommission befragt Vertreter der Rechtsinhaber, der Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, der Nut zer, der Verbraucher und anderer interessierter Parteien regel mäßig zu ihren Erfahrungen mit der Anwendung der Bestim mungen des Titels III. Die Kommission übermittelt im Rahmen des Informationsaustausches gemäß Absatz 1 den zuständigen Behörden sämtliche relevanten Informationen aus diesen Befra gungen.

(3) Die Mitgliedstaaten stellen sicher, dass ihre zuständigen Behörden der Kommission bis zum 10. Oktober 2017 einen Bericht über Stand und Entwicklung der Vergabe von Mehr gebietslizenzen in ihrem Hoheitsgebiet vorlegen. Der Bericht enthält insbesondere Angaben zur Verfügbarkeit von Mehr gebietslizenzen im jeweiligen Mitgliedstaat, zur Einhaltung der in Umsetzung von Titel III erlassenen nationalen Rechtsvor schriften durch die Organisationen für die kollektive Rechte wahrnehmung und eine Bewertung der Entwicklungen in Bezug auf Mehrgebietslizenzen für Online-Rechte an Musikwerken durch die Nutzer, Verbraucher, Rechtsinhaber und andere inte ressierte Parteien.

(4) Die Kommission bewertet die Anwendung von Titel III auf der Grundlage der Berichte nach Absatz 3 und der nach den Absätzen 1 und 2 gesammelten Informationen. Erforderlichen falls und gegebenenfalls auf der Grundlage eines besonderen Berichts zieht sie Maßnahmen zur Behebung etwaiger Probleme in Erwägung. Bei der Bewertung wird insbesondere Folgendes berücksichtigt:

a) die Anzahl der Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung, die die Anforderungen des Titels III erfüllen;

b) die Anwendung der Artikel 29 und 30, einschließlich der Anzahl der von Organisationen für die kollektive Rechte wahrnehmung nach diesen Artikeln geschlossenen Repräsen tationsvereinbarungen;

c) der Anteil des Repertoires in den Mitgliedstaaten, für den Mehrgebietslizenzen erhältlich sind.

TITEL V

BERICHTERSTATTUNG UND SCHLUSSBESTIMMUNGEN

Artikel 39

Meldung der Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung

Die Mitgliedstaaten stellen der Kommission bis zum 10. April 2016 auf der Grundlage der ihnen vorliegenden Angaben eine Aufstellung der in ihrem jeweiligen Hoheitsgebiet ansässigen Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung zur Ver fügung.

Die Mitgliedstaaten melden der Kommission unverzüglich jeg liche Änderungen dieser Aufstellung.

Die Kommission veröffentlicht diese Angaben und hält sie auf dem aktuellen Stand.

Artikel 40

Bericht

Bis zum 10. April 2021 bewertet die Kommission die Anwen dung dieser Richtlinie und legt dem Europäischen Parlament sowie dem Rat einen Bericht über die Anwendung dieser Richt linie. Dieser Bericht enthält eine Bewertung der Auswirkungen dieser Richtlinie, was länderübergreifende Dienste, die kulturelle Vielfalt, die Beziehungen zwischen den Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung und den Nutzern und die Tätig keiten außerhalb der Union ansässiger Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung innerhalb der Union anbelangt, sowie erforderlichenfalls über die Notwendigkeit einer Über arbeitung vor. Gegebenenfalls fügt die Kommission ihrem Be richt einen Legislativvorschlag bei.

Artikel 41

Sachverständigengruppe

Hiermit wird eine Sachverständigengruppe gegründet. Sie setzt sich aus Vertretern der zuständigen Behörden der Mitgliedstaa ten zusammen. Die Sachverständigengruppe wird von einem Vertreter der Kommission geleitet und tritt entweder auf Initia tive des Vorsitzes oder auf Antrag der Delegation eines Mitglied staats zusammen. Die Gruppe hat folgende Aufgaben:

a) Prüfung der Auswirkungen der Umsetzung dieser Richtlinie auf die Arbeitsweise von Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung und unabhängigen Verwertungseinrich tungen im Binnenmarkt und Aufzeigen von Schwierigkeiten,

b) Durchführung von Konsultationen zu allen mit der Anwen dung dieser Richtlinie zusammenhängenden Fragen,

c) Erleichterung des Informationsaustauschs über relevante Ent wicklungen in der Gesetzgebung und Rechtsprechung sowie über relevante wirtschaftliche, soziale, kulturelle und tech nische Entwicklungen, vor allem auf dem digitalen Markt für Werke und andere Schutzgegenstände.

Artikel 42

Schutz personenbezogener Daten

Die Verarbeitung personenbezogener Daten im Zusammenhang mit dieser Richtlinie unterliegt der Richtlinie 95/46/EG.

Artikel 43

Umsetzung

(1) Die Mitgliedstaaten erlassen die erforderlichen Rechts- und Verwaltungsvorschriften, um dieser Richtlinie bis zum 10. April 2016 nachzukommen. Sie teilen der Kommission umgehend den Wortlaut dieser Rechtsvorschriften mit.

Bei Erlass dieser Vorschriften nehmen die Mitgliedstaaten in den Vorschriften selbst oder durch einen Hinweis bei der amtlichen Veröffentlichung auf diese Richtlinie Bezug. Die Mitgliedstaaten regeln die Einzelheiten dieser Bezugnahme.

(2) Die Mitgliedstaaten teilen der Kommission den Wortlaut der wichtigsten innerstaatlichen Rechtsvorschriften mit, die sie auf dem unter diese Richtlinie fallenden Gebiet erlassen.

DE20.3.2014 Amtsblatt der Europäischen Union L 84/95

Artikel 44

Inkrafttreten

Diese Richtlinie tritt am zwanzigsten Tag nach ihrer Veröffentlichung im Amtsblatt der Europäischen Union in Kraft.

Artikel 45

Adressaten

Diese Richtlinie ist an die Mitgliedstaaten gerichtet.

Geschehen zu Straßburg am 26. Februar 2014.

Im Namen des Europäischen Parlaments Der Präsident M. SCHULZ

Im Namen des Rates Der Präsident

D. KOURKOULAS

DEL 84/96 Amtsblatt der Europäischen Union 20.3.2014

ANHANG

1. Der jährliche Transparenzbericht gemäß Artikel 22 Absatz 2 umfasst Folgendes:

a) Jahresabschlüsse, darunter die Bilanz oder eine Vermögensübersicht, die Aufstellung der Erträge und Aufwendungen des Geschäftsjahres und eine Cashflow-Rechnung;

b) einen Bericht über die Tätigkeiten im abgelaufenen Geschäftsjahr;

c) Angaben zur Ablehnung von Lizenzanfragen nach Artikel 116 Absatz 3;

d) eine Beschreibung der Rechtsform und Organisationsstruktur der Organisation für die kollektive Rechtewahrneh mung;

e) Angaben zu etwaigen Einrichtungen, die sich direkt oder indirekt, vollständig oder teilweise, im Eigentum der Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung befinden oder von dieser direkt oder indirekt, vollständig oder teilweise, beherrscht werden;

f) Angaben zum Gesamtbetrag der im Vorjahr an die in Artikel 9 Absatz 3 und Artikel 10 genannten Personen gezahlten Vergütungen und zu anderen Leistungen, die sie erhalten haben;

g) die unter Nummer 2 dieses Anhangs aufgeführten Finanzinformationen;

h) ein gesonderter Jahresbericht über die Beträge, die für soziale, kulturelle und Bildungsleistungen abgezogen wurden, der die in Punkt 3 des vorliegenden Anhangs aufgeführten Informationen enthält.

2. Der jährliche Transparenzbericht enthält folgende Finanzinformationen:

a) Finanzinformation über die Einnahmen aus den Rechten nach Kategorie der wahrgenommenen Rechten und Art der Nutzung (z. B. Hörfunk und Fernsehen, Online-Nutzung, Aufführung), einschließlich Angaben über die Erträge aus der Anlage der Einnahmen und die Verwendung dieser Erträge (ob sie an die Rechtsinhaber oder andere Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung verteilt oder anderweitig verwendet wurden).

b) Finanzinformationen zu den Kosten der Rechteverwaltung und sonstigen Leistungen, die die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung für die Rechtsinhaber erbringt, mit genauer Beschreibung mindestens der folgenden Posten:

i) Betriebskosten und finanzielle Aufwendungen aufgeschlüsselt nach Kategorie der wahrgenommenen Rechten und, wenn sich die Kosten nicht direkt einem oder mehreren Rechtekategorien zuordnen lassen, Erläuterung der Methode zur Berechnung dieser indirekten Kosten;

ii) Betriebskosten und finanzielle Aufwendungen aufgeschlüsselt nach Kategorie der wahrgenommenen Rechte und, wenn sich die Kosten nicht direkt einer oder mehreren Rechtekategorien zuordnen lassen, eine Erläuterung der Methode zur Berechnung dieser indirekten Kosten, nur für die Rechteverwaltung, einschließlich der abgezogenen oder mit Einnahmen aus den Rechten oder Erträgen aus der Anlage dieser Einnahmen gemäß Artikel 11 Absatz 4 und Artikel 12 Absätze 1, 2 und 3 verrechneten Verwaltungskosten;

iii) Betriebskosten und finanzielle Aufwendungen für andere Leistungen als der Wahrnehmung von Rechten, darunter für soziale, kulturelle oder Bildungsleistungen;

iv) Mittel zur Deckung der Kosten;

v) Abzüge von Einnahmen aus Rechten aufgeschlüsselt nach Kategorie der wahrgenommenen Rechte und Art der Nutzung sowie Zweck des Abzugs, beispielsweise Aufwendungen für die Rechteverwaltung oder für soziale, kulturelle oder Bildungsleistungen;

vi) Anteil der Aufwendungen in Prozent für Rechteverwaltung und sonstige Leistungen, die die Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung für die vertretenen Rechtsinhaber erbracht hat, an den Einnahmen aus den Rechten im einschlägigen Geschäftsjahr für jede Kategorie der wahrgenommenen Rechte und, wenn sich die Kosten nicht direkt einer oder mehreren Rechtekategorien zuordnen lassen, eine Erläuterung der Methode zur Berechnung dieser indirekten Kosten.

c) Finanzinformationen zu den den Rechtsinhabern geschuldeten Beträgen mit genauer Beschreibung mindestens folgender Posten:

i) der Gesamtsumme der den Rechtsinhaber zugewiesenen Beträge aufgeschlüsselt nach Kategorie der wahr genommenen Rechte und Art der Nutzung;

ii) der Gesamtsumme der an die Rechtsinhaber ausgeschütteten Beträge aufgeschlüsselt nach Kategorie der wahr genommenen Rechte und Art der Nutzung;

iii) der Periodizität der Zahlungen aufgeschlüsselt nach Kategorie der wahrgenommenen Rechte und Art der Nutzung;

DE20.3.2014 Amtsblatt der Europäischen Union L 84/97

iv) der Gesamtsumme der eingezogenen, aber noch nicht den Rechtsinhabern zugewiesenen Beträge aufgeschlüs selt nach Kategorie der wahrgenommenen Rechte und Art der Nutzung mit Angabe des Geschäftsjahres, in dem die Beträge eingezogen wurden;

v) der Gesamtsumme der den Rechtsinhabern zugewiesenen, aber noch nicht an sie verteilten Beträge, auf geschlüsselt nach Kategorie der wahrgenommenen Rechte und Art der Nutzung mit Angabe des Geschäfts jahres, in dem die Beträge eingezogen wurden;

vi) der Gründe für Zahlungsverzögerungen, wenn eine Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung die Verteilung und Ausschüttung von geschuldeten Beträgen nicht innerhalb der in Artikel 13 Absatz 1 genannten Frist vorgenommen hat;

vii) der Gesamtsumme aller nicht verteilbaren Beträge mit einer Erläuterung zu ihrer Verwendung.

d) Angaben zu den Beziehungen zu anderen Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung mit einer Be schreibung mindestens der folgenden Posten:

i) von anderen Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung erhaltene oder an sie gezahlte Beträge, aufgeschlüsselt nach Kategorie der Rechte, Art der Nutzung und Organisation für die kollektive Rechtewahr nehmung;

ii) Verwaltungskosten und sonstige Abzüge von den anderen Organisationen für die kollektive Rechtewahrneh mung geschuldeten Einnahmen aus den Rechten, aufgeschlüsselt nach Kategorie der Rechte, Art der Nutzung und Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung;

iii) Verwaltungskosten und sonstige Abzüge von den von anderen Organisationen für die kollektive Rechtewahr nehmung gezahlten Beträgen, aufgeschlüsselt nach Kategorie der Rechte und Organisation für die kollektive Rechtewahrnehmung;

iv) an Rechtsinhaber direkt ausgeschüttete Beträge aus den Zahlungen anderer Organisationen für die kollektive Rechtewahrnehmung, aufgeschlüsselt nach Kategorie der Rechte und Organisation für die kollektive Rechte wahrnehmung.

3. Der gesonderte Bericht gemäß Artikel 22 Absatz 3 enthält Folgendes:

a) die im Geschäftsjahr für soziale, kulturelle oder Bildungsleistungen abgezogenen Beträge, aufgeschlüsselt nach Verwendungszweck und für jeden einzelnen Verwendungszweck aufgeschlüsselt nach Kategorie der wahrgenom menen Rechte und Art der Nutzung;

b) eine Erläuterung der Verwendung dieser Beträge, aufgeschlüsselt nach dem Verwendungszweck, einschließlich der Kosten für die Verwaltung der Abzüge zugunsten sozialer, kultureller und Bildungsleistungen und der gesonderten Beträge, die für soziale, kulturelle und Bildungsleistungen verwendet wurden.

DEL 84/98 Amtsblatt der Europäischen Union 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Οδηγία 2014/26/ΕΕ του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και του Συμβουλίου, της 26ης Φεβρουαρίου 2014, για τη συλλογική διαχείριση δικαιωμάτων πνευματικής ιδιοκτησίας και συγγενικών δικαιωμάτων καθώς και τη χορήγηση πολυεδαφικών αδειών για επιγραμμικές χρήσεις μουσικών έργων στην εσωτερική αγοράΚείμενο που παρουσιάζει ενδιαφέρον για τον ΕΟΧ

ΟΔΗΓΙΕΣ

ΟΔΗΓΙΑ 2014/26/ΕΕ ΤΟΥ ΕΥΡΩΠΑΪΚΟΥ ΚΟΙΝΟΒΟΥΛΙΟΥ ΚΑΙ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ

της 26ης Φεβρουαρίου 2014

για τη συλλογική διαχείριση δικαιωμάτων πνευματικής ιδιοκτησίας και συγγενικών δικαιωμάτων καθώς και τη χορήγηση πολυεδαφικών αδειών για επιγραμμικές χρήσεις μουσικών έργων στην εσωτερική αγορά

(Κείμενο που παρουσιάζει ενδιαφέρον για τον ΕΟΧ)

ΤΟ ΕΥΡΩΠΑΪΚΟ ΚΟΙΝΟΒΟΥΛΙΟ ΚΑΙ ΤΟ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟ ΤΗΣ ΕΥΡΩΠΑΪΚΗΣ ΕΝΩΣΗΣ,

Έχοντας υπόψη τη Συνθήκη για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης, και ιδίως το άρθρο 50 παράγραφος 1, το άρθρο 53 παράγραφος 1 και το άρθρο 62,

Έχοντας υπόψη την πρόταση της Ευρωπαϊκής Επιτροπής,

Μετά τη διαβίβαση του σχεδίου νομοθετικής πράξης στα εθνικά κοινοβούλια,

Έχοντας υπόψη τη γνώμη της Ευρωπαϊκής Οικονομικής και Κοινω νικής Επιτροπής (1),

Αποφασίζοντας σύμφωνα με τη συνήθη νομοθετική διαδικασία (2),

Εκτιμώντας τα ακόλουθα:

(1) Οι οδηγίες της Ένωσης στον τομέα των δικαιωμάτων πνευ ματικής ιδιοκτησίας και των συγγενικών δικαιωμάτων παρέ χουν ήδη ένα υψηλό επίπεδο προστασίας στους δικαιούχους και, ως εκ τούτου, ένα πλαίσιο στο οποίο μπορεί να λάβει χώρα η εκμετάλλευση του προστατευόμενου από τα εν λόγω δικαιώματα περιεχομένου. Οι εν λόγω οδηγίες συμβάλλουν στην ανάπτυξη και διατήρηση της δημιουργικότητας. Σε μια εσωτερική αγορά όπου ο ανταγωνισμός δεν στρεβλώνεται, η προστασία της καινοτομίας και της πνευματικής δημιουργίας ενθαρρύνουν επίσης τις επενδύσεις σε καινοτόμες υπηρεσίες και προϊόντα.

(2) Η διάδοση του περιεχομένου που προστατεύεται από δικαιώ ματα πνευματικής ιδιοκτησίας και συγγενικά δικαιώματα, συμπεριλαμβανομένων των βιβλίων, των οπτικοακουστικών παραγωγών και της ηχογραφημένης μουσικής και των συν δεδεμένων με το περιεχόμενο αυτό υπηρεσιών, απαιτεί την αδειοδότηση των δικαιωμάτων από τους διάφορους κατό χους δικαιωμάτων πνευματικής ιδιοκτησίας και συγγενικών δικαιωμάτων, όπως συγγραφείς, ερμηνευτές ή εκτελεστές καλλιτέχνες, παραγωγούς και εκδότες. Συνήθως εναπόκειται στον δικαιούχο να επιλέξει μεταξύ της ατομικής ή συλλογι κής διαχείρισης των χρηστών του, εκτός εάν τα κράτη μέλη προβλέπουν διαφορετικά, σύμφωνα με το δίκαιο της Ένωσης και τις διεθνείς υποχρεώσεις της Ένωσης και των κρατών

μελών της. Η διαχείριση των δικαιωμάτων πνευματικής ιδιο κτησίας και των συγγενικών δικαιωμάτων περιλαμβάνει τη χορήγηση αδειών στους χρήστες, τον λογιστικό έλεγχο των αδειούχων, την παρακολούθηση της χρήσης των δικαιωμά των, την πραγμάτωση των δικαιωμάτων πνευματικής ιδιοκτη σίας και των συγγενικών δικαιωμάτων, την είσπραξη των εσόδων από τα δικαιώματα που προκύπτουν από την εκμε τάλλευση των δικαιωμάτων και τη διανομή των ποσών που οφείλονται στους δικαιούχους. Οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης επιτρέπουν στους δικαιούχους να αμείβονται για χρήσεις δικαιωμάτων τις οποίες δεν θα ήταν σε θέση να ελέγχουν ή να επιβάλλουν οι ίδιοι, συμπεριλαμβανομένων των χρήσεων σε μη εγχώριες αγορές.

(3) Σύμφωνα με το άρθρο 167 της Συνθήκης για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης (ΣΛΕΕ), η Ένωση πρέπει να λαμβά νει υπόψη στις δράσεις της την πολιτιστική ποικιλομορφία, να συμβάλλει στην ανάπτυξη των πολιτισμών των κρατών μελών και να σέβεται την εθνική και περιφερειακή ποικιλο μορφία τους, προβάλλοντας ταυτόχρονα την κοινή πολιτι στική κληρονομιά. Οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης διαδραματίζουν και θα πρέπει να συνεχίσουν να διαδραμα τίζουν σημαντικό ρόλο ως φορείς προώθησης της ποικιλο μορφίας των πολιτιστικών εκδηλώσεων, δίνοντας τη δυνατό τητα πρόσβασης στην αγορά σε μικρότερα και λιγότερο δημοφιλή ρεπερτόρια, αλλά και παρέχοντας κοινωνικές, πολιτιστικές και εκπαιδευτικές υπηρεσίες προς όφελος των δικαιούχων αυτών και του κοινού.

(4) Από τη στιγμή που θα ιδρυθούν στην Ένωση, οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να μπορούν να απολαμ βάνουν των εκ των Συνθηκών ελευθεριών όταν εκπροσωπούν τους δικαιούχους που κατοικούν ή είναι εγκατεστημένοι σε άλλα κράτη μέλη ή όταν χορηγούν άδειες σε χρήστες που κατοικούν ή είναι εγκατεστημένοι σε άλλα κράτη μέλη.

(5) Υπάρχουν σημαντικές διαφορές στους εθνικούς κανόνες που διέπουν τη λειτουργία των οργανισμών συλλογικής διαχείρι σης, ιδίως όσον αφορά τη διαφάνεια και τη λογοδοσία τους έναντι των μελών τους και των δικαιούχων. Αυτό προκαλεί αρκετές δυσκολίες, ιδίως στους μη εγχώριους δικαιούχους κατά την άσκηση των δικαιωμάτων τους και σε ανεπαρκή οικονομική διαχείριση των εισπραχθέντων εσόδων. Τα προ βλήματα λειτουργίας των οργανισμών αυτών οδηγούν σε ανεπαρκή εκμετάλλευση των δικαιωμάτων πνευματικής ιδιο κτησίας και των συγγενικών δικαιωμάτων ανά την εσωτερική αγορά εις βάρος των μελών των οργανισμών αυτών, των δικαιούχων και των χρηστών.

ELL 84/72 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης 20.3.2014

(1) ΕΕ C 44 της 15.2.2013, σ. 104. (2) Θέση του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου της 4ης Φεβρουαρίου 2014 (δεν

έχει ακόμη δημοσιευθεί στην Επίσημη Εφημερίδα) και απόφαση του Συμβουλίου της 20ής Φεβρουαρίου 2014.

(6) Η ανάγκη βελτίωσης της λειτουργίας των οργανισμών συλ λογικής διαχείρισης έχει ήδη διαπιστωθεί στη σύσταση 2005/737/ΕΚ της Επιτροπής (1). Η εν λόγω σύσταση όριζε μια σειρά αρχών, όπως την ελευθερία των δικαιούχων να επιλέγουν τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης που θα τους εκπροσωπεί, την ίση μεταχείριση των κατηγοριών των δικαιούχων και τη δίκαιη διανομή των αμοιβών για τα δικαιώματα πνευματικής ιδιοκτησίας. Καλούσε τους οργανι σμούς συλλογικής διαχείρισης να παρέχουν στους χρήστες επαρκείς πληροφορίες σχετικά με τις χρεώσεις και το ρεπερ τόριο πριν από την εκκίνηση διαπραγματεύσεων μεταξύ αυτών. Περιλάμβανε επίσης συστάσεις για τη λογοδοσία, την εκπροσώπηση των δικαιούχων στα όργανα λήψης απο φάσεων των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης και την επίλυση διαφορών. Ωστόσο, η σύσταση δεν έχει τηρηθεί με συνέπεια.

(7) Η προστασία των συμφερόντων των μελών των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης, των δικαιούχων και των τρίτων απαιτεί τον συντονισμό της νομοθεσίας των κρατών μελών σχετικά με τη διαχείριση των δικαιωμάτων πνευματικής ιδιο κτησίας και τη χορήγηση πολυεδαφικών αδειών σε επιγραμ μικά δικαιώματα επί μουσικών έργων με σκοπό την ύπαρξη ισότιμων εγγυήσεων σε ολόκληρη την Ένωση. Επομένως, η παρούσα οδηγία θα πρέπει να έχει ως νομική βάση το άρθρο 50 παράγραφος 1 ΣΛΕΕ.

(8) Σκοπός της παρούσας οδηγίας είναι ο συντονισμός των εθνικών κανόνων που αφορούν στην πρόσβαση στη διαχεί ριση δικαιωμάτων πνευματικής ιδιοκτησίας και συγγενικών δικαιωμάτων από οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης, τους όρους διακυβέρνησής τους, και το εποπτικό πλαίσιό τους και θα πρέπει συνεπώς να βασίζεται επίσης στο άρθρο 53 παράγραφος 1 ΣΛΕΕ. Επιπλέον, δεδομένου ότι πρόκειται για έναν τομέα παροχής υπηρεσιών σε ολόκληρη την Ένωση, η παρούσα οδηγία θα πρέπει να βασίζεται στο άρθρο 62 ΣΛΕΕ.

(9) Σκοπός της παρούσας οδηγίας είναι επίσης ο καθορισμός απαιτήσεων που ισχύουν για τους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης προκειμένου να διασφαλίσουν υψηλό επίπεδο διακυβέρνησης, οικονομικής διαχείρισης, διαφάνειας και λογοδοσίας. Αυτό, ωστόσο, δεν θα πρέπει να εμποδίζει τα κράτη μέλη να διατηρούν ή να επιβάλλουν, στους οργανι σμούς συλλογικής διαχείρισης που είναι εγκατεστημένοι στην επικράτειά τους, αυστηρότερα πρότυπα από εκείνα που καθορίζονται στον τίτλο II της παρούσας οδηγίας εφό σον τα αυστηρότερα αυτά πρότυπα συνάδουν με το δίκαιο της Ένωσης.

(10) Η παρούσα οδηγία ουδόλως εμποδίζει ένα κράτος μέλος να εφαρμόζει τις ίδιες ή παρεμφερείς διατάξεις στους οργανι σμούς συλλογικής διαχείρισης που είναι εγκατεστημένοι εκτός της Ένωσης αλλά δραστηριοποιούνται στην επικράτειά του.

(11) Η παρούσα οδηγία ουδόλως εμποδίζει τους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης να συνάπτουν συμφωνίες εκπροσώ πησης με άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης —σύμφωνα με τους κανόνες περί ανταγωνισμού των άρθρων 101 και 102 ΣΛΕΕ— στον τομέα της διαχείρισης των δικαιωμάτων, προκειμένου να διευκολύνουν, να βελτιώνουν και να απλουστεύουν τις διαδικασίες χορήγησης άδειας στους χρήστες, συμπεριλαμβανομένης και της παροχής ενι αίου τιμολογίου, υπό ισότιμες, αμερόληπτες και διαφανείς συνθήκες, και να προσφέρουν πολυεδαφικές άδειες και σε τομείς άλλους από αυτούς που προβλέπονται στην παρούσα οδηγία, τίτλος III.

(12) Η παρούσα οδηγία, αν και εφαρμόζεται σε όλους τους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης, με εξαίρεση τον τίτλο III που εφαρμόζεται μόνο στους οργανισμούς συλλο γικής διαχείρισης που διαχειρίζονται τα επιγραμμικά δικαιώ ματα δημιουργών επί μουσικών έργων σε διακρατική βάση, δεν θα πρέπει να παρεμβαίνει στις ρυθμίσεις που αφορούν στη διαχείριση των δικαιωμάτων στα κράτη μέλη όπως η ατομική διαχείριση, το επεκτατικό αποτέλεσμα μιας συμφω νίας μεταξύ ενός αντιπροσωπευτικού οργανισμού συλλογικής διαχείρισης και ενός χρήστη, δηλαδή διευρυμένη συλλογική χορήγηση αδειών, υποχρεωτική συλλογική διαχείριση, τεκμή ρια εκπροσώπησης και μεταβίβαση δικαιωμάτων σε οργανι σμούς συλλογικής διαχείρισης.

(13) Η παρούσα οδηγία δεν εμποδίζει τα κράτη μέλη να καθορί ζουν με νομοθετικές ή κανονιστικές διατάξεις ή με άλλο ειδικό μηχανισμό τη δίκαιη αποζημίωση των δικαιούχων για εξαιρέσεις ή περιορισμούς στο δικαίωμα αναπαραγωγής που προβλέπεται βάσει της οδηγίας 2001/29/ΕΚ του Ευρω παϊκού Κοινοβουλίου και του Συμβουλίου (2) και την αμοιβή των δικαιούχων για παρεκκλίσεις από το αποκλειστικό δικαίωμα όσον αφορά στον δημόσιο δανεισμό που προβλέ πεται βάσει της οδηγίας 2006/115/ΕΚ του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και του Συμβουλίου (3) που ισχύουν στην επικράτειά τους καθώς και τους όρους είσπραξής τους.

(14) Η παρούσα οδηγία δεν υποχρεώνει τους οργανισμούς συλ λογικής διαχείρισης να αποκτήσουν μια συγκεκριμένη νομική μορφή. Στην πράξη, οι οργανισμοί αυτοί λειτουργούν υπό διάφορες νομικές μορφές όπως σωματεία, συνεταιρισμοί ή εταιρείες περιορισμένης ευθύνης, που ελέγχονται από ή ανή κουν σε δικαιούχους πνευματικής ιδιοκτησίας και συγγενι κών δικαιωμάτων ή οντότητες που αντιπροσωπεύουν τους δικαιούχους αυτούς, που προβλέπονται από την παρούσα οδηγία μέσω της επιλογής νομικής μορφής. Ωστόσο, σε ορισμένες εξαιρετικές περιπτώσεις, λόγω της νομικής μορφής ενός οργανισμού συλλογικής διαχείρισης, το στοιχείο της κυριότητας ή του ελέγχου απουσιάζει. Αυτό συμβαίνει, για παράδειγμα, στην περίπτωση των ιδρυμάτων στα οποία δεν

EL20.3.2014 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης L 84/73

(1) Σύσταση 2005/737/ΕΚ της Επιτροπής, της 18ης Μαΐου 2005, σχετικά με τη συλλογική διασυνοριακή διαχείριση των δικαιωμάτων πνευματικής ιδιοκτησίας και των συγγενικών δικαιωμάτων για τις νόμιμες επιγραμμι κές (online) μουσικές υπηρεσίες (ΕΕ L 276 της 21.10.2005, σ. 54).

(2) Οδηγία 2001/29/ΕΚ του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και του Συμβουλί ου, της 22ας Μαΐου 2001, για την εναρμόνιση ορισμένων πτυχών του δικαιώματος του δημιουργού και συγγενικών δικαιωμάτων στην κοινωνία της πληροφορίας (ΕΕ L 167 της 22.6.2001, σ. 10).

(3) Οδηγία 2006/115/ΕΚ του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και του Συμβου λίου, της 12ης Δεκεμβρίου 2006, σχετικά με το δικαίωμα εκμίσθωσης, το δικαίωμα δανεισμού και ορισμένα δικαιώματα συγγενικά προς την πνευματική ιδιοκτησία στον τομέα των προϊόντων της διανοίας (ΕΕ L 376 της 27.12.2006, σ. 28).

υπάρχουν μέλη. Εντούτοις, οι διατάξεις της παρούσας οδη γίας θα πρέπει να εφαρμόζονται και στους οργανισμούς αυτούς. Ομοίως, τα κράτη μέλη θα πρέπει να λαμβάνουν τα αναγκαία μέτρα για να προλαμβάνουν την καταστρατή γηση των υποχρεώσεων. Σημειωτέον ότι οι οντότητες που εκπροσωπούν δικαιούχους, και είναι μέλη οργανισμών συλ λογικής διαχείρισης, μπορούν να είναι άλλοι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης, σωματεία δικαιούχων, ενώσεις ή άλλοι οργανισμοί.

(15) Οι δικαιούχοι θα πρέπει να μπορούν να αναθέτουν τη δια χείριση των δικαιωμάτων τους σε ανεξάρτητες οντότητες διαχείρισης. Αυτές οι ανεξάρτητες οντότητες διαχείρισης είναι εμπορικές οντότητες και διαφέρουν από τους οργανι σμούς συλλογικής διαχείρισης επειδή μεταξύ άλλων δεν ανή κουν στους δικαιούχους ή δεν ελέγχονται από αυτούς. Ωστόσο, στον βαθμό που οι ανεξάρτητες οντότητες διαχεί ρισης ασκούν τις ίδιες δραστηριότητες με τους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης, θα πρέπει να υποχρεούνται να παρέ χουν ορισμένες πληροφορίες στους δικαιούχους που αντι προσωπεύουν, στους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης, στους χρήστες και στο κοινό.

(16) Οι παραγωγοί οπτικοακουστικού υλικού, οι παραγωγοί δίσκων και οι ραδιοτηλεοπτικοί φορείς χορηγούν άδειες επί των δικαιωμάτων τους, σε ορισμένες περιπτώσεις και για δικαιώματα που τους έχουν μεταβιβαστεί, για παράδειγ μα, από ερμηνευτές, βάσει ατομικών συμφωνιών κατόπιν διαπραγματεύσεων και ενεργούν προς ίδιο συμφέρον. Οι εκδότες βιβλίων, μουσικής ή εφημερίδων χορηγούν άδειες για δικαιώματα που έχουν μεταβιβαστεί σε αυτούς βάσει ατομικών συμφωνιών κατόπιν διαπραγματεύσεων και ενερ γούν προς ίδιο συμφέρον. Συνεπώς οι παραγωγοί οπτικοα κουστικού υλικού, οι παραγωγοί δίσκων, οι ραδιοτηλεοπτι κοί φορείς και οι εκδότες δεν θα πρέπει να θεωρούνται «ανεξάρτητες οντότητες διαχείρισης». Επιπλέον, οι μάνατζερ και οι πράκτορες των δημιουργών και των ερμηνευτών που ενεργούν ως ενδιάμεσοι και εκπροσωπούν τους δικαιούχους στις σχέσεις τους με τους οργανισμούς συλλογικής διαχεί ρισης δεν θα πρέπει να θεωρούνται «ανεξάρτητες οντότητες διαχείρισης», δεδομένου ότι δεν διαχειρίζονται δικαιώματα υπό την έννοια ότι καθορίζουν χρεώσεις, χορηγούν άδειες ή εισπράττουν χρήματα από τους χρήστες.

(17) Οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να μπορούν να επιλέγουν ότι ορισμένες από τις δραστηριότητές τους, όπως η τιμολόγηση των χρηστών ή η διανομή των ποσών που οφείλονται στους δικαιούχους, θα ασκούνται από θυγα τρικές ή άλλες οντότητες που ελέγχουν. Στις περιπτώσεις αυτές, οι διατάξεις της παρούσας οδηγίας που θα εφαρμό ζονταν εάν η σχετική δραστηριότητα ασκείτο απευθείας από έναν οργανισμό συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να εφαρ μόζονται στις δραστηριότητες των θυγατρικών ή άλλων οντοτήτων.

(18) Για να διασφαλιστεί ότι οι κάτοχοι των δικαιωμάτων πνευ ματικής ιδιοκτησίας και των συγγενικών δικαιωμάτων μπο ρούν να επωφεληθούν πλήρως από την εσωτερική αγορά κατά τη συλλογική διαχείριση των δικαιωμάτων τους και ότι η ελευθερία άσκησης των δικαιωμάτων τους δεν θίγεται αδικαιολόγητα, πρέπει να τίθενται κατάλληλες εγγυήσεις στα καταστατικά έγγραφα των οργανισμών συλλογικής διαχείρι σης. Επιπλέον, ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης δεν

θα πρέπει, όταν παρέχει διαχειριστικές υπηρεσίες, να εισάγει άμεσα ή έμμεσα διακρίσεις μεταξύ των δικαιούχων βάσει της ιθαγένειάς τους, του τόπου κατοικίας ή εγκατάστασής τους.

(19) Δεδομένων των εκ της ΣΛΕΕ ελευθεριών, η συλλογική δια χείριση δικαιωμάτων πνευματικής ιδιοκτησίας και συγγενικών δικαιωμάτων πρέπει να συνεπάγεται τη δυνατότητα του δικαιούχου να επιλέγει ελεύθερα τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης που θα διαχειρίζεται τα δικαιώματά του, είτε πρόκειται για δικαιώματα παρουσίασης στο κοινό είτε για δικαιώματα αναπαραγωγής, ή κατηγορίες δικαιωμάτων συν δεόμενες με μορφές εκμετάλλευσης, όπως η ραδιοτηλεοπτική αναμετάδοση, η θεατρική έκθεση ή η αναπαραγωγή για επι γραμμική διανομή, εφόσον ο οργανισμός συλλογικής διαχεί ρισης που επιλέγει ο δικαιούχος διαχειρίζεται ήδη τέτοια δικαιώματα ή κατηγορίες δικαιωμάτων.

Τα δικαιώματα, οι κατηγορίες δικαιωμάτων ή τα είδη έργων και άλλα αντικείμενα που διαχειρίζεται ο οργανισμός συλ λογικής διαχείρισης θα πρέπει να προσδιορίζονται από τη γενική συνέλευση των μελών αυτού του οργανισμού εφόσον δεν καθορίζονται ήδη στο καταστατικό του οργανισμού αυτού ή δεν ορίζονται από τον νόμο. Είναι σημαντικό τα δικαιώματα και οι κατηγορίες δικαιωμάτων να προσδιορίζο νται κατά τρόπο με τον οποίο να επιτυγχάνεται μια ισορρο πία μεταξύ της ελευθερίας των δικαιούχων να διαθέτουν τα έργα τους και άλλα αντικείμενα και της ικανότητας του οργανισμού να διαχειρίζεται τα δικαιώματα αποτελεσματικά, λαμβανομένων ιδίως υπόψη της κατηγορίας των δικαιωμά των που διαχειρίζεται ο οργανισμός και του τομέα της δημι ουργίας στον οποίο δραστηριοποιείται. Λαμβάνοντας δεό ντως υπόψη την εν λόγω ισορροπία, οι δικαιούχοι θα πρέπει να μπορούν εύκολα να ανακαλούν τα δικαιώματα ή τις κατηγορίες των δικαιωμάτων από έναν οργανισμό συλλογι κής διαχείρισης και να διαχειρίζονται ατομικά τα δικαιώματα αυτά ή να τα αναθέτουν ή μεταβιβάζουν εν όλω ή εν μέρει σε άλλον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης ή άλλη οντό τητα, ανεξάρτητα από το κράτος μέλος ιθαγένειας, κατοικίας ή εγκατάστασης του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης, της άλλης οντότητας ή του δικαιούχου. Σε περίπτωση που το κράτος μέλος, σύμφωνα με το δίκαιο της Ένωσης και τις διεθνείς υποχρεώσεις της Ένωσης και των κρατών μελών της, προβλέπει υποχρεωτική συλλογική διαχείριση δικαιωμάτων, η επιλογή των δικαιούχων θα περιοριζόταν σε άλλους οργανι σμούς συλλογικής διαχείρισης.

Οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης που διαχειρίζονται διαφορετικά είδη έργων και άλλα αντικείμενα, όπως λογοτε χνικά, μουσικά ή φωτογραφικά έργα, θα πρέπει να παρέχουν επίσης αυτήν τη δυνατότητα ευελιξίας σε δικαιούχους όσον αφορά στη διαχείριση διαφορετικών ειδών έργων ή άλλου αντικειμένου. Όσον αφορά στις μη εμπορικές χρήσεις, τα κράτη μέλη θα πρέπει να μεριμνούν ώστε οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης να λαμβάνουν τα αναγκαία μέτρα προκειμένου να διασφαλίσουν ότι οι δικαιούχοι τους μπο ρούν να ασκήσουν το δικαίωμα χορήγησης αδειών για τέτοιες χρήσεις. Τέτοια μέτρα θα μπορούσαν να περιλαμβά νουν, μεταξύ άλλων, απόφαση του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης σχετικά με τους όρους που συνδέονται με την άσκηση αυτού του δικαιώματος καθώς και παροχή πληρο φοριών στα μέλη σχετικά με τους όρους αυτούς. Οι οργανι σμοί συλλογικής διαχείρισης οφείλουν να ενημερώνουν τους

ELL 84/74 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης 20.3.2014

δικαιούχους σχετικά με τις επιλογές τους και να τους παρέ χουν τη δυνατότητα να ασκούν τα δικαιώματα που συνδέο νται με αυτές τις επιλογές με όσο το δυνατόν μεγαλύτερη ευχέρεια. Δικαιούχοι που έχουν ήδη εξουσιοδοτήσει τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης μπορούν να ενημερώνο νται μέσω του ιστότοπου του οργανισμού. Η προϋπόθεση εκτός της εξουσιοδότησης να συναινούν οι δικαιούχοι στη διαχείριση κάθε δικαιώματος, κατηγορίας δικαιωμάτων ή είδους έργων και άλλου αντικειμένου δεν θα πρέπει να εμποδίζει τους δικαιούχους να δέχονται μεταγενέστερες προ τάσεις τροποποιήσεων στην εξουσιοδότηση αυτή με σιωπηρή συμφωνία σύμφωνα με τους όρους που καθορίζονται στο εθνικό δίκαιο. Η παρούσα οδηγία δεν απαγορεύει ούτε συμ βατικές ρυθμίσεις σύμφωνα με τις οποίες η καταγγελία ή η ανάκληση εκ μέρους των δικαιούχων έχει άμεσο αποτέλεσμα στις άδειες που χορηγήθηκαν πριν από την καταγγελία ή την ανάκληση ούτε συμβατικές ρυθμίσεις σύμφωνα με τις οποίες οι εν λόγω άδειες παραμένουν ανεπηρέαστες για μια ορι σμένη χρονική περίοδο μετά την καταγγελία ή την ανάκλη ση. Ωστόσο, τέτοιου είδους ρυθμίσεις δεν θα πρέπει να δημιουργούν εμπόδια στην πλήρη εφαρμογή της παρούσας οδηγίας. Η παρούσα οδηγία δεν θα πρέπει να θίγει τη δυνα τότητα των δικαιούχων να διαχειρίζονται ατομικά τα δικαιώ ματά τους, ακόμη και για μη εμπορικές χρήσεις.

(20) Η προσχώρηση μέλους στους οργανισμούς συλλογικής δια χείρισης πρέπει να βασίζεται σε αντικειμενικά και διαφανή κριτήρια που δεν εισάγουν διακρίσεις όπως, μεταξύ άλλων, όσον αφορά τους εκδότες οι οποίοι δυνάμει μιας συμφωνίας εκμετάλλευσης δικαιωμάτων, δικαιούνται μερίδιο των εσόδων που προκύπτουν από δικαιώματα που διαχειρίζονται οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης και έχουν δικαίωμα είσπραξης των εσόδων αυτών από τους οργανισμούς συλλο γικής διαχείρισης. Τα εν λόγω κριτήρια δεν θα πρέπει να υποχρεώνουν τους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης να δέχονται ως μέλη που διαθέτουν δικαιώματα, κατηγορίες δικαιωμάτων ή είδη έργων ή άλλο αντικείμενο η διαχείριση των οποίων δεν εμπίπτει στο πεδίο δραστηριοτήτων τους. Το μητρώο που τηρεί κάθε οργανισμός συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να επιτρέπει την ταυτοποίηση και τον εντοπισμό των μελών του και των δικαιούχων τα δικαιώματα των οποίων εκπροσωπεί ο οργανισμός με βάση τις εξουσιοδοτή σεις που έχουν χορηγήσει οι εν λόγω δικαιούχοι.

(21) Προκειμένου να προστατεύονται οι δικαιούχοι των οποίων τα δικαιώματα εκπροσωπεί απευθείας ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης αλλά οι οποίοι δεν πληρούν τις προϋποθέσεις απόκτησης της ιδιότητας του μέλους, είναι σκόπιμο να απαι τηθεί ορισμένες διατάξεις της οδηγίας σχετικά με τα μέλη να εφαρμόζονται επίσης στους εν λόγω δικαιούχους. Τα κράτη μέλη θα πρέπει να μπορούν επίσης να παρέχουν στους δικαιούχους αυτούς δικαιώματα συμμετοχής στη διαδικασία λήψης αποφάσεων του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης.

(22) Οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να ενερ γούν με γνώμονα το βέλτιστο συλλογικό συμφέρον των δικαιούχων που εκπροσωπούν. Ως εκ τούτου, είναι σημα ντική η πρόβλεψη συστημάτων που παρέχουν τη δυνατότητα στα μέλη του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης να ασκούν

τα δικαιώματα μέλους συμμετέχοντας στη διαδικασία λήψης αποφάσεων του οργανισμού. Ορισμένοι οργανισμοί συλλο γικής διαχείρισης έχουν διαφορετικές κατηγορίες μελών, που ενδέχεται να εκπροσωπούν διαφορετικούς τύπους δικαιού χων, όπως παραγωγούς και ερμηνευτές. Η εκπροσώπηση στη διαδικασία λήψης αποφάσεων αυτών των διαφορετικών κατηγοριών μελών θα πρέπει να είναι δίκαιη και ισορροπη μένη. Η αποτελεσματικότητα των κανόνων που διέπουν τη γενική συνέλευση των μελών των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης θα ετίθετο υπό αμφισβήτηση εάν δεν υπήρχαν διατάξεις που να ρυθμίζουν τον τρόπο λειτουργίας της γενι κής συνέλευσης. Επομένως, είναι απαραίτητο να διασφαλίζε ται η τακτική σύγκληση της γενικής συνέλευσης τουλάχιστον άπαξ ετησίως καθώς και η λήψη των πιο σημαντικών απο φάσεων του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης από τη γενική συνέλευση.

(23) Όλα τα μέλη των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να έχουν τη δυνατότητα να συμμετέχουν και να ψηφίζουν στη γενική συνέλευση των μελών. Η άσκηση των δικαιωμάτων αυτών θα πρέπει να υπόκειται μόνο σε δίκαιους και αναλογικούς περιορισμούς. Σε ορισμένες εξαιρετικές περιπτώσεις, οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης έχουν συσταθεί υπό τη νομική μορφή ιδρύματος και, ως εκ τούτου, δεν διαθέτουν μέλη. Στις περιπτώσεις αυτές, οι εξουσίες της γενικής συνέλευσης των μελών θα πρέπει να ασκούνται από το όργανο στο οποίο έχει ανατεθεί η εποπτική λειτουργία. Στις περιπτώσεις που οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης έχουν ως μέλη τους οντότητες που εκπροσωπούν δικαιού χους, όπως στην περίπτωση που ένας οργανισμός συλλογι κής διαχείρισης είναι εταιρεία περιορισμένης ευθύνης και έχει ως μέλη ενώσεις δικαιούχων, τα κράτη μέλη θα πρέπει να μπορούν να προβλέπουν ότι ορισμένες ή όλες οι εξουσίες της γενικής συνέλευσης των μελών πρέπει να ασκούνται από τη συνέλευση των δικαιούχων αυτών. Η γενική συνέλευση των μελών θα πρέπει να έχει τουλάχιστον την εξουσία καθο ρισμού του πλαισίου των δραστηριοτήτων διαχείρισης ιδιαί τερα όσον αφορά στη χρήση των εσόδων από τα δικαιώματα εκ μέρους του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης. Ωστόσο, αυτό δεν θα πρέπει να θίγει τη δυνατότητα των κρατών μελών να προβλέπουν αυστηρότερους κανόνες σχετικά, παραδείγματος χάρη, με τις επενδύσεις, τις συγχωνεύσεις ή τη λήψη δανείων, συμπεριλαμβανομένης της απαγόρευσης οποιασδήποτε από τις συναλλαγές αυτές. Οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να ενθαρρύνουν την ενεργό συμμετοχή των μελών τους στη γενική συνέλευση. Θα πρέπει να διευκολύνεται η άσκηση των δικαιωμάτων ψήφου από τα μέλη που παρίστανται στη γενική συνέλευση καθώς και από τα μέλη που δεν παρίστανται. Εκτός από την άσκηση των δικαιωμάτων των μελών με ηλεκτρονικά μέσα, θα πρέπει να παρέχεται η δυνατότητα στα μέλη να συμμε τέχουν και να ψηφίζουν στη γενική συνέλευση των μελών μέσω πληρεξουσίου. Η ψήφος μέσω πληρεξουσίου θα πρέπει να περιορίζεται σε περιπτώσεις συγκρούσεων συμφερόντων. Παράλληλα, τα κράτη μέλη θα πρέπει να προβλέπουν περιο ρισμούς όσον αφορά στην ψήφο μέσω πληρεξουσίου μόνο εφόσον αυτό δεν θίγει την κατάλληλη και ουσιαστική συμ μετοχή των μελών στη διαδικασία λήψης αποφάσεων. Συγκε κριμένα, ο ορισμός πληρεξουσίου συμβάλλει στην κατάλ ληλη και ουσιαστική συμμετοχή των μελών στη διαδικασία λήψης αποφάσεων και παρέχει στους δικαιούχους μια πραγ ματική ευκαιρία να επιλέξουν τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης της προτίμησής τους ανεξάρτητα από το κράτος μέλος εγκατάστασης του οργανισμού.

EL20.3.2014 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης L 84/75

(24) Τα μέλη θα πρέπει να έχουν το δικαίωμα να συμμετέχουν στη διαρκή παρακολούθηση της διαχείρισης των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης. Προς τον σκοπό αυτό, οι εν λόγω οργανισμοί θα πρέπει να διαθέτουν μια εποπτική λειτουργία η οποία θα αρμόζει στη δική τους οργανωτική δομή και να επιτρέπουν στα μέλη τους να εκπροσωπούνται στο όργανο που θα ασκεί την εν λόγω λειτουργία. Ανάλογα με την οργανωτική δομή του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης, η εποπτική λειτουργία μπορεί να ασκείται από χωριστό όργανο, όπως, για παράδειγμα, από ένα εποπτικό συμβούλιο ή από ορισμένα ή όλα τα μέλη του διοικητικού συμβουλίου, τα οποία δεν διαχειρίζονται τις επιχειρηματικές δραστηριό τητες του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης. Η προϋπό θεση δίκαιης και ισορροπημένης εκπροσώπησης των μελών δεν θα πρέπει να εμποδίζει τον οργανισμό συλλογικής δια χείρισης να διορίζει τρίτα μέρη για να ασκούν την εποπτική λειτουργία, συμπεριλαμβανομένων προσώπων με σχετική επαγγελματική εμπειρία και δικαιούχων οι οποίοι δεν πλη ρούν τις απαιτήσεις μέλους ή δεν εκπροσωπούνται απευθείας από τον οργανισμό, αλλά μέσω μιας οντότητας η οποία αποτελεί μέλος του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης.

(25) Για λόγους χρηστής διαχείρισης, τα διοικητικά στελέχη ενός οργανισμού συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να είναι ανε ξάρτητα. Οι διαχειριστές, είτε έχουν οριστεί διευθυντές είτε έχουν προσληφθεί ή απασχολούνται από τον οργανισμό βάσει σύμβασης, θα πρέπει να δηλώνουν, πριν από την ανά ληψη των καθηκόντων τους και, στη συνέχεια, σε ετήσια βάση, κατά πόσον υπάρχουν συγκρούσεις μεταξύ των συμ φερόντων τους και αυτών των δικαιούχων που εκπροσωπού νται από τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης. Οι ετήσιες αυτές δηλώσεις θα πρέπει να υποβάλλονται επίσης από τα πρόσωπα που ασκούν την εποπτική λειτουργία. Τα κράτη μέλη θα πρέπει να είναι ελεύθερα να απαιτούν από τους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης να δημοσιοποιούν ή να υποβάλλουν στις δημόσιες αρχές τις εν λόγω δηλώσεις.

(26) Οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης εισπράττουν, διαχει ρίζονται και διανέμουν τα έσοδα που προκύπτουν από την εκμετάλλευση των δικαιωμάτων που τους ανατίθενται από τους δικαιούχους. Τα έσοδα αυτά οφείλονται τελικώς στους δικαιούχους, οι οποίοι ενδέχεται να έχουν άμεση νομική σχέση με τον οργανισμό, ή να εκπροσωπούνται μέσω μιας οντότητας που αποτελεί το μέλος του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης ή μέσω συμφωνίας εκπροσώπησης. Ως εκ τούτου, έχει σημασία οι οργανισμοί συλλογικής δια χείρισης να επιδεικνύουν τη μεγαλύτερη δυνατή επιμέλεια κατά την είσπραξη, διαχείριση και διανομή των εν λόγω εσόδων. Η ακριβής διανομή είναι δυνατή μόνο όταν οι οργα νισμοί συλλογικής διαχείρισης διατηρούν κατάλληλα μητρώα μελών, αδειών και χρήσεων των έργων και άλλων προστα τευόμενων αντικειμένων. Τα σχετικά στοιχεία που απαιτού νται για την αποτελεσματική συλλογική διαχείριση των δικαιωμάτων θα πρέπει επίσης να παρέχονται από τους δικαιούχους και τους χρήστες και να επαληθεύονται από τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης.

(27) Τα ποσά που εισπράττονται και οφείλονται στους δικαιού χους θα πρέπει να τηρούνται στους λογαριασμούς χωριστά από τα ίδια περιουσιακά στοιχεία που ενδέχεται να διαθέτει ο οργανισμός. Με την επιφύλαξη της δυνατότητας των κρα τών μελών να προβλέπουν αυστηρότερους κανόνες για τις επενδύσεις, συμπεριλαμβανομένης της απαγόρευσης της επένδυσης των εσόδων που απορρέουν από τα δικαιώματα,

στις περιπτώσεις που επενδύονται τα ποσά αυτά, η εν λόγω επένδυση θα πρέπει να πραγματοποιείται σύμφωνα με τη γενική επενδυτική πολιτική και την πολιτική για τη διαχεί ριση του κινδύνου του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης. Προκειμένου να διατηρείται ένα υψηλό επίπεδο προστασίας για τα δικαιώματα των δικαιούχων και να εξασφαλίζεται ότι οποιαδήποτε έσοδα τα οποία μπορούν να προκύψουν από την εκμετάλλευση αυτών των δικαιωμάτων τους αποδίδονται προς όφελος των δικαιούχων, οι επενδύσεις που πραγματο ποιούνται και κατέχονται από τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να γίνουν σύμφωνα με κριτήρια που θα υποχρεώνουν τον οργανισμό να ενεργεί με σύνεση, επι τρέποντας παράλληλα σε αυτόν να αποφασίζει για την ασφα λέστερη και αποτελεσματικότερη επενδυτική πολιτική. Αυτό θα επιτρέψει στον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης να επιλέγει μια κατανομή στοιχείων ενεργητικού που είναι κατάλληλη για τη συγκεκριμένη φύση και διάρκεια της τυχόν έκθεσης σε κίνδυνο των εσόδων από δικαιώματα που επενδύονται και δεν θίγει αδικαιολόγητα τα έσοδα από δικαιώματα που οφείλονται στους δικαιούχους.

(28) Δεδομένου ότι οι δικαιούχοι έχουν το δικαίωμα να αμείβο νται για την εκμετάλλευση των δικαιωμάτων τους, είναι σημαντικό τα έξοδα διαχείρισης να μην υπερβαίνουν τις δικαιολογημένες δαπάνες για τη διαχείριση των δικαιωμάτων και κάθε κράτηση, εκτός από τα έξοδα διαχείρισης, για παράδειγμα μια κράτηση για κοινωνικούς, πολιτιστικούς ή εκπαιδευτικούς σκοπούς, θα πρέπει να αποφασίζεται από τα μέλη των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης. Οι οργανι σμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να είναι διαφανείς έναντι των δικαιούχων όσον αφορά στους κανόνες που διέ πουν τις κρατήσεις αυτές. Οι ίδιες προϋποθέσεις θα πρέπει να ισχύουν για κάθε απόφαση χρήσης των εσόδων από τα δικαιώματα προς συλλογική διανομή, όπως υποτροφίες. Οι δικαιούχοι θα πρέπει να έχουν ισότιμη πρόσβαση σε κάθε κοινωνική, πολιτιστική ή εκπαιδευτική υπηρεσία που χρημα τοδοτείται μέσω τέτοιων κρατήσεων. Η παρούσα οδηγία δεν επηρεάζει τις κρατήσεις δυνάμει διατάξεων του εθνικού δικαίου, όπως τις κρατήσεις για την παροχή κοινωνικών υπηρεσιών από τους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης στους δικαιούχους, όσον αφορά θέματα που δεν ρυθμίζονται από την παρούσα οδηγία υπό την προϋπόθεση ότι οι κρα τήσεις αυτές συνάδουν με το δίκαιο της Ένωσης.

(29) Η διανομή και καταβολή των ποσών που οφείλονται σε μεμονωμένους δικαιούχους ή, κατά περίπτωση, σε κατηγο ρίες δικαιούχων, θα πρέπει να πραγματοποιείται εγκαίρως και σύμφωνα με τη γενική πολιτική διανομής του οικείου οργα νισμού συλλογικής διαχείρισης, ακόμη και όταν διενεργείται μέσω άλλης οντότητας που εκπροσωπεί τους δικαιούχους. Μόνο αντικειμενικοί λόγοι πέραν του ελέγχου ενός οργανι σμού συλλογικής διαχείρισης μπορούν να δικαιολογήσουν καθυστερήσεις στη διανομή και καταβολή των ποσών που οφείλονται σε δικαιούχους. Συνεπώς περιστάσεις όπως η επένδυση εσόδων από δικαιώματα που υπόκειται σε ημερο μηνία λήξης δεν θα πρέπει να θεωρούνται επαρκείς λόγοι για τις καθυστερήσεις αυτές. Είναι σκόπιμο να δοθεί στα κράτη μέλη η δυνατότητα να καθορίζουν κανόνες που διασφαλί ζουν την έγκαιρη διανομή και αποτελεσματική αναζήτηση των δικαιούχων στις περιπτώσεις που ανακύπτουν τέτοιοι αντικειμενικοί λόγοι. Προκειμένου να διασφαλιστεί η κατάλ ληλη και αποτελεσματική διανομή των ποσών που οφείλο νται στους δικαιούχους, με την επιφύλαξη της δυνατότητας των κρατών μελών να προβλέπουν αυστηρότερους κανόνες, είναι απαραίτητο οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης να

ELL 84/76 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης 20.3.2014

λαμβάνουν με επιμέλεια και καλή πίστη εύλογα μέτρα για την ταυτοποίηση και τον εντοπισμό των αντίστοιχων δικαιού χων. Είναι επίσης σκόπιμο τα μέλη των οργανισμών συλλο γικής διαχείρισης, στον βαθμό που επιτρέπεται από το εθνικό δίκαιο, να αποφασίζουν σχετικά με τη χρήση τυχόν ποσών που δεν μπορούν να διανεμηθούν στις περιπτώσεις που οι δικαιούχοι αυτών των ποσών δεν μπορούν να ταυτοποιηθούν ή να εντοπιστούν.

(30) Οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να μπορούν να διαχειρίζονται δικαιώματα και να εισπράττουν έσοδα από την εκμετάλλευση αυτών δυνάμει συμβάσεων αμοιβαιότητας με άλλους οργανισμούς. Για την προστασία των δικαιωμάτων των μελών του άλλου οργανισμού συλλογικής διαχείρισης, ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης δεν θα πρέπει να κάνει διάκριση μεταξύ των δικαιωμάτων που διαχειρίζεται δυνάμει συμφωνιών εκπροσώπησης και εκείνων που διαχειρί ζεται απευθείας για τους δικαιούχους της. Επίσης, δεν θα πρέπει να επιτρέπεται στον οργανισμό συλλογικής διαχείρι σης να επιβάλει κρατήσεις σε εισπραχθέντα έσοδα από δικαιώματα για λογαριασμό ενός άλλου οργανισμού συλλο γικής διαχείρισης, εκτός από έξοδα διαχείρισης, χωρίς τη ρητή συναίνεση του άλλου οργανισμού. Είναι επίσης σκό πιμο να απαιτείται από τους οργανισμούς συλλογικής δια χείρισης να διανέμουν και να καταβάλλουν πληρωμές σε άλλους οργανισμούς δυνάμει αυτών των συμβάσεων αμοι βαιότητας το αργότερο έως τη διανομή και καταβολή των σχετικών ποσών στα δικά τους μέλη και στους δικαιούχους που εκπροσωπούν και που δεν είναι μέλη. Εξάλλου, ο οργα νισμός-αποδέκτης θα πρέπει με τη σειρά του να διανέμει χωρίς καθυστέρηση τα ποσά που οφείλονται στους δικαιού χους που εκπροσωπεί.

(31) Η σημασία της ύπαρξης δίκαιων και μη μεροληπτικών εμπο ρικών όρων αδειοδότησης είναι ιδιαιτέρως μεγάλη για να διασφαλίζεται ότι οι χρήστες μπορούν να λαμβάνουν άδειες για δικαιώματα επί έργων και άλλων αντικειμένων για τα οποία ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης εκπροσωπεί τα δικαιώματα και για να διασφαλίζεται η κατάλληλη αμοιβή των δικαιούχων. Κατά συνέπεια, οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης και οι χρήστες θα πρέπει να διενεργούν διαπραγ ματεύσεις για τη χορήγηση αδειών με καλή πίστη και να εφαρμόζουν χρεώσεις που θα πρέπει να καθορίζονται βάσει αντικειμενικών κριτηρίων που δεν εισάγουν διακρίσεις. Είναι σκόπιμο να απαιτείται από τους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης να καθορίζουν τέλος αδειοδότησης ή αμοιβή που να είναι εύλογη σε σχέση, μεταξύ άλλων, με την οικο νομική αξία της χρήσης των δικαιωμάτων σε ένα συγκεκρι μένο πλαίσιο. Τέλος, οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να απαντούν χωρίς αδικαιολόγητη καθυστέρηση στις αιτήσεις των χρηστών για τη χορήγηση άδειας.

(32) Στο ψηφιακό περιβάλλον, ζητείται τακτικά από τους οργανι σμούς συλλογικής διαχείρισης να χορηγούν άδειες σχετικά με το ρεπερτόριό τους για εξ ολοκλήρου νέες μορφές εκμε τάλλευσης και επιχειρησιακά μοντέλα. Σε τέτοιες περιπτώσεις και με σκοπό να ενισχυθεί ένα περιβάλλον που ευνοεί την ανάπτυξη των αδειών αυτών, με την επιφύλαξη της εφαρμο γής των κανόνων που προβλέπονται στο δίκαιο ανταγωνι σμού, οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να διαθέτουν την απαιτούμενη ευελιξία ώστε να παρέχουν, το

ταχύτερο δυνατόν, εξατομικευμένες άδειες για καινοτόμες επιγραμμικές υπηρεσίες, χωρίς να διακινδυνεύεται να χρησι μοποιούνται οι όροι των αδειών αυτών ως προηγούμενο για τον καθορισμό των όρων άλλων ειδών αδειών.

(33) Προκειμένου να διασφαλιστεί ότι οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα μπορούν να συμμορφώνονται με τις υποχρε ώσεις που καθορίζονται στην παρούσα οδηγία, οι χρήστες θα πρέπει να παρέχουν στους οργανισμούς αυτούς σχετικές πληροφορίες με τη χρήση των δικαιωμάτων που εκπροσω πούν οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης. Η εν λόγω υπο χρέωση δεν θα πρέπει να ισχύει για τα φυσικά πρόσωπα που ενεργούν για σκοπούς που δεν περιλαμβάνονται στο πεδίο των εμπορικών, επιχειρηματικών, βιοτεχνικών ή επαγγελματι κών δραστηριοτήτων τους και ως εκ τούτου τα πρόσωπα αυτά δεν εμπίπτουν στον ορισμό του χρήστη όπως ορίζεται στην παρούσα οδηγία. Επιπλέον, οι πληροφορίες που απαι τούν οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να περιορίζονται στο απολύτως λογικό και αναγκαίο και στις πληροφορίες που διαθέτει ο χρήστης προκειμένου να μπο ρούν οι οργανισμοί αυτοί να εκτελούν τα καθήκοντά τους, λαμβάνοντας υπόψη την ειδική κατάσταση των μικρών και μεσαίων επιχειρήσεων. Η υποχρέωση αυτή μπορεί να περι λαμβάνεται σε συμφωνία μεταξύ ενός οργανισμού συλλογι κής διαχείρισης και ενός χρήστη· αυτό δεν αποκλείει την ύπαρξη σε εθνικό επίπεδο βάσει νόμου δικαιωμάτων πληρο φόρησης. Οι προθεσμίες που ισχύουν για την παροχή πλη ροφοριών από τους χρήστες θα πρέπει να είναι τέτοιες ώστε οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης να μπορούν να τηρούν τις προθεσμίες που έχουν οριστεί για τη διανομή των ποσών που οφείλονται στους δικαιούχους. Η παρούσα οδηγία δεν θα πρέπει να θίγει τη δυνατότητα των κρατών μελών να υποχρεώνουν τους οργανισμούς συλλογικής δια χείρισης που είναι εγκατεστημένοι στην επικράτειά τους να εκδίδουν κοινά τιμολόγια.

(34) Προκειμένου να ενισχυθεί η εμπιστοσύνη των δικαιούχων, των χρηστών και των άλλων οργανισμών συλλογικής διαχεί ρισης στον τομέα της διαχείρισης δικαιωμάτων από οργανι σμούς συλλογικής διαχείρισης, κάθε οργανισμός συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να συμμορφώνεται με συγκεκριμένες απαιτήσεις διαφάνειας. Συνεπώς, κάθε οργανισμός συλλογι κής διαχείρισης ή τα μέλη του που είναι μια οντότητα αρμόδια για τη διάθεση ή την καταβολή των ποσών που οφείλονται στους δικαιούχους θα πρέπει να υποχρεώνεται να παρέχει ορισμένες πληροφορίες στους μεμονωμένους δικαιούχους τουλάχιστον άπαξ το έτος, όπως για τα ποσά που διατίθενται ή καταβάλλονται σε αυτούς και τις κρατή σεις που γίνονται. Οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει επίσης να υποχρεούνται να παρέχουν επαρκείς πλη ροφορίες, συμπεριλαμβανομένων οικονομικών πληροφοριών, στους άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης των οποίων τα δικαιώματα διαχειρίζονται βάσει συμφωνιών εκπροσώπησης.

(35) Προκειμένου οι δικαιούχοι, άλλοι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης και χρήστες να έχουν πρόσβαση σε πληροφορίες σχετικά με το πεδίο δραστηριοτήτων του οργανισμού και τα δικαιώματα ή άλλα αντικείμενα που εκπροσωπεί, ο οργανι σμός συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει επίσης να παρέχει

EL20.3.2014 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης L 84/77

πληροφορίες σχετικά με τα θέματα αυτά μετά από δεόντως αιτιολογημένη αίτηση. Το ζήτημα του εάν και σε ποιο βαθμό θα μπορούν να χρεώνονται εύλογα τέλη για την υπηρεσία αυτή θα πρέπει να ρυθμίζεται από το εθνικό δίκαιο. Επίσης κάθε οργανισμός συλλογικής διαχείρισης πρέπει να δημοσιο ποιεί πληροφορίες σχετικά με τη διάρθρωσή του και τον τρόπο ενεργείας του, συμπεριλαμβανομένων ιδιαίτερα του καταστατικού του και των γενικών πολιτικών του για τα έξοδα διαχείρισης, τις κρατήσεις και τις αμοιβές.

(36) Για να μπορούν οι δικαιούχοι να παρακολουθούν και να συγκρίνουν τις αντίστοιχες επιδόσεις των οργανισμών συλ λογικής διαχείρισης, οι οργανισμοί αυτοί θα πρέπει να δημο σιεύουν ετήσια έκθεση διαφάνειας με συγκρίσιμες ελεγμένες οικονομικές πληροφορίες για τις δραστηριότητές τους. Οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να δημοσιο ποιούν επίσης ετήσια ειδική έκθεση, η οποία θα αποτελεί μέρος της ετήσιας έκθεσης διαφάνειας, σχετικά με τη χρήση των ποσών που προορίζονται για κοινωνικές, πολιτι στικές και εκπαιδευτικές υπηρεσίες. Η παρούσα οδηγία δεν θα πρέπει να εμποδίζει τους οργανισμούς συλλογικής δια χείρισης να δημοσιεύουν τις πληροφορίες που απαιτούνται από την ετήσια έκθεση διαφάνειας σε ένα μοναδικό έγγραφο, για παράδειγμα ως μέρος των ετήσιων οικονομικών κατα στάσεών τους, ή σε χωριστές εκθέσεις.

(37) Οι πάροχοι επιγραμμικών υπηρεσιών στις οποίες γίνεται χρήση μουσικών έργων, όπως μουσικές υπηρεσίες που επι τρέπουν στους καταναλωτές να «κατεβάζουν» μουσική ή να την ακούν σε συνεχή ροή, καθώς και άλλες υπηρεσίες που παρέχουν πρόσβαση σε ταινίες ή παιχνίδια όπου η μουσική αποτελεί σημαντικό στοιχείο, θα πρέπει πρώτα να αποκτούν το δικαίωμα χρήσης των έργων αυτών. Σύμφωνα με την οδηγία 2001/29/ΕΚ απαιτείται η λήψη άδειας για καθένα από τα δικαιώματα που εμπλέκονται στην επιγραμμική εκμε τάλλευση των μουσικών έργων. Όσον αφορά στους δημιουρ γούς, πρόκειται για το αποκλειστικό δικαίωμα αναπαραγωγής και το αποκλειστικό δικαίωμα παρουσίασης στο κοινό των μουσικών έργων, στο οποίο περιλαμβάνεται το δικαίωμα διάθεσης. Η διαχείριση των δικαιωμάτων αυτών μπορεί να γίνεται από τους ίδιους τους μεμονωμένους δικαιούχους, όπως τους δημιουργούς ή τους εκδότες μουσικών έργων, ή από οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης που παρέχουν υπηρεσίες συλλογικής διαχείρισης στους δικαιούχους. Ενδέ χεται η διαχείριση της αναπαραγωγής και της παρουσίασης στο κοινό των δικαιωμάτων των δημιουργών να ασκείται από διαφορετικούς οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης. Επιπλέ ον, υπάρχουν περιπτώσεις κατά τις οποίες αρκετοί δικαιούχοι έχουν δικαιώματα επί του ίδιου έργου και ενδέχεται να έχουν εξουσιοδοτήσει διαφορετικούς οργανισμούς συλλογικής δια χείρισης να χορηγούν άδειες στα αντίστοιχα μερίδια των δικαιωμάτων τους επί του έργου. Κάθε χρήστης που επιθυμεί να παρέχει μια επιγραμμική υπηρεσία η οποία προσφέρει ευρεία επιλογή μουσικών έργων στους καταναλωτές, θα πρέ πει να ομαδοποιεί τα δικαιώματα που έχουν επί των έργων οι διαφορετικοί δικαιούχοι και οργανισμοί συλλογικής διαχεί ρισης.

(38) Μολονότι το διαδίκτυο δεν έχει σύνορα, η επιγραμμική αγορά για μουσικές υπηρεσίες στην Ένωση εξακολουθεί να είναι κατακερματισμένη και δεν έχει ακόμη επιτευχθεί πλή ρως η δημιουργία μιας ενιαίας ψηφιακής αγοράς. Η πολυ πλοκότητα και η δυσκολία που συνδέονται με τη συλλογική διαχείριση των δικαιωμάτων στην Ευρώπη, ενέτεινε, σε ορι σμένες περιπτώσεις, τον κατακερματισμό της ευρωπαϊκής

ψηφιακής αγοράς για επιγραμμικές μουσικές υπηρεσίες. Η κατάσταση αυτή είναι σε απόλυτη αντίθεση με την ταχέως αναπτυσσόμενη ζήτηση εκ μέρους των καταναλωτών για πρόσβαση σε ψηφιακό περιεχόμενο και συναφείς καινοτόμες υπηρεσίες, συμπεριλαμβανομένης της πρόσβασης πέραν των εθνικών συνόρων.

(39) Η σύσταση 2005/737/ΕΚ προώθησε ένα νέο κανονιστικό περιβάλλον καλύτερα προσαρμοσμένο στη διαχείριση, σε ενωσιακό επίπεδο, των δικαιωμάτων πνευματικής ιδιοκτησίας και των συγγενικών δικαιωμάτων για την παροχή νόμιμων επιγραμμικών μουσικών υπηρεσιών. Αναγνώρισε ότι στην εποχή της επιγραμμικής εκμετάλλευσης των μουσικών έργων, οι εμπορικοί χρήστες χρειάζονται μια πολιτική χορήγησης πολυεδαφικών αδειών η οποία να αρμόζει σε ένα επιγραμ μικό περιβάλλον που είναι πανταχού παρόν και έχει διακρα τικό χαρακτήρα. Ωστόσο, η σύσταση δεν αποδείχθηκε επαρ κής για την ενθάρρυνση μιας ευρέως διαδεδομένης χορήγη σης πολυεδαφικών αδειών για επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων ούτε για την αντιμετώπιση των ειδικών απαιτήσεων της χορήγησης πολυεδαφικών αδειών.

(40) Στον επιγραμμικό τομέα της μουσικής, όπου ο κανόνας εξακολουθεί να είναι η συλλογική διαχείριση των δικαιωμά των του δημιουργού σε εδαφική κλίμακα, είναι σημαντικό να δημιουργηθούν συνθήκες που θα ευνοούν τις πλέον αποτε λεσματικές πρακτικές αδειοδότησης από οργανισμούς συλ λογικής διαχείρισης σε ένα διασυνοριακό πλαίσιο που ολο ένα αυξάνεται. Επομένως, είναι σκόπιμο να προβλεφθεί ένα σύνολο κανόνων που θα ορίζουν τις βασικές προϋποθέσεις για την παροχή από τους οργανισμούς συλλογικής διαχείρι σης συλλογικών πολυεδαφικών αδειών για τα επιγραμμικά δικαιώματα δημιουργών επί μουσικών έργων, συμπεριλαμβα νομένων των στίχων. Οι ίδιοι κανόνες θα πρέπει να ισχύουν όσον αφορά στη χορήγηση ανάλογων αδειών για όλα τα μουσικά έργα, συμπεριλαμβανομένων των μουσικών έργων που ενσωματώνονται σε οπτικοακουστικά έργα. Ωστόσο, δεν θα πρέπει να καλύπτονται οι επιγραμμικές υπηρεσίες που παρέχουν πρόσβαση μόνο σε μουσικά έργα σε μορφή παρτιτούρας. Οι διατάξεις της παρούσας οδηγίας θα πρέπει να διασφαλίζουν την απαραίτητη ελάχιστη ποιότητα των διασυνοριακών υπηρεσιών που παρέχονται από οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης, ιδίως όσον αφορά στη διαφάνεια του εκπροσωπούμενου ρεπερτορίου και την ακρίβεια των χρηματοοικονομικών ροών που σχετίζονται με τη χρήση των δικαιωμάτων. Θα πρέπει επίσης να καθορίζουν ένα πλαί σιο για τη διευκόλυνση της οικειοθελούς ομαδοποίησης του μουσικού ρεπερτορίου και των δικαιωμάτων και κατ’ επέ κταση τη μείωση του αριθμού των αδειών που χρειάζεται ένας χρήστης για να λειτουργήσει μια διακρατική υπηρεσία πολλαπλού ρεπερτορίου. Οι διατάξεις αυτές θα πρέπει να παρέχουν σε έναν οργανισμό συλλογικής διαχείρισης τη δυνατότητα να ζητεί από άλλον οργανισμό την εκπροσώ πηση του ρεπερτορίου του σε διακρατική βάση, σε περί πτωση που δεν είναι σε θέση ή δεν επιθυμεί να πληροί ο ίδιος τις προϋποθέσεις. Ο οργανισμός στον οποίο απευθύ νεται το αίτημα υποχρεούται να αποδέχεται την ανάθεση του αιτούντος οργανισμού, υπό την προϋπόθεση ότι ομαδοποιεί ήδη ρεπερτόριο και προσφέρει ή χορηγεί πολυεδαφικες άδει ες. Η ανάπτυξη των νομίμων επιγραμμικών υπηρεσιών μου σικής στην Ένωση θα πρέπει επίσης να συμβάλλει στην καταπολέμηση των επιγραμμικών παραβιάσεων των δικαιω μάτων πνευματικής ιδιοκτησίας.

ELL 84/78 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης 20.3.2014

(41) Η διαθεσιμότητα ακριβών και ολοκληρωμένων πληροφοριών σχετικά με τα μουσικά έργα, τους δικαιούχους και τα δικαιώματα τα οποία εξουσιοδοτείται να εκπροσωπεί κάθε οργανισμός συλλογικής διαχείρισης σε συγκεκριμένο έδαφος διαδραματίζει σημαντικό ρόλο για μια αποτελεσματική και διαφανή διαδικασία αδειοδότησης, για τη μετέπειτα κατάρ τιση εκθέσεων χρήσης και τη σχετική τιμολόγηση των παρό χων υπηρεσιών καθώς και για τη διανομή των οφειλόμενων ποσών. Για τον λόγο αυτό, οι οργανισμοί συλλογικής δια χείρισης που χορηγούν πολυεδαφικές άδειες για μουσικά έργα θα πρέπει να είναι σε θέση να επεξεργάζονται τέτοιου είδους λεπτομερή στοιχεία με ταχύτητα και ακρίβεια. Τούτο απαιτεί τη χρήση βάσεων δεδομένων για την κυριότητα των δικαιωμάτων για τα οποία χορηγείται άδεια σε πολυεδαφική βάση, στις οποίες θα περιέχονται στοιχεία που επιτρέπουν την εξακρίβωση των έργων, των δικαιωμάτων και των δικαιούχων για τους οποίους ο οργανισμός συλλογικής δια χείρισης διαθέτει εξουσία εκπροσώπησης καθώς και των επι κρατειών στις οποίες εκτείνεται η εξουσιοδότηση. Τυχόν αλλαγές στις πληροφορίες αυτές θα πρέπει να συνεκτιμώνται χωρίς αδικαιολόγητη καθυστέρηση και οι βάσεις δεδομένων πρέπει να επικαιροποιούνται διαρκώς. Οι εν λόγω βάσεις δεδομένων συμβάλλουν επίσης στην αντιστοίχιση των πλη ροφοριών για τα έργα με τις πληροφορίες για τα φωνογρα φήματα ή κάθε άλλη υλική ενσωμάτωση του έργου. Επίσης, είναι σημαντικό να διασφαλιστεί ότι οι δυνητικοί χρήστες και δικαιούχοι καθώς και οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα έχουν πρόσβαση στις πληροφορίες που χρειάζονται για να εξακριβώνουν το ρεπερτόριο που εκπροσωπούν οι εν λόγω οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης. Οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να είναι σε θέση να λαμ βάνουν μέτρα για να προστατεύσουν την ακρίβεια και την ακεραιότητα των δεδομένων, για τον έλεγχο της επαναχρη σιμοποίησής τους ή για την προστασία των εμπορικά ευαί σθητων πληροφοριών.

(42) Για να διασφαλιστεί ότι τα δεδομένα σχετικά με το μουσικό ρεπερτόριο που επεξεργάζονται είναι όσο το δυνατόν ακρι βέστερα, οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης που χορη γούν πολυεδαφικές άδειες για μουσικά έργα θα πρέπει να επικαιροποιούν τις βάσεις δεδομένων τους συνεχώς και χωρίς καθυστέρηση όποτε αυτό είναι απαραίτητο. Θα πρέπει να καθιερώνουν εύκολα προσβάσιμες διαδικασίες ώστε να δίνουν τη δυνατότητα στους παρόχους επιγραμμικών υπηρε σιών, καθώς και στους δικαιούχους και σε άλλους οργανι σμούς συλλογικής διαχείρισης να τους ενημερώνουν σχετικά με τυχόν ανακρίβειες που ενδέχεται να περιλαμβάνουν οι βάσεις δεδομένων των οργανισμών σε σχέση με τα έργα που έχουν στην κυριότητα ή στον έλεγχό τους, συμπεριλαμ βανομένων δικαιωμάτων —εν όλω ή εν μέρει— και επικρα τειών για τις οποίες έχουν αναθέσει τη διαχείριση στο σχε τικό οργανισμό συλλογικής διαχείρισης, χωρίς ωστόσο να θέτουν σε κίνδυνο την ακρίβεια και την ακεραιότητα των δεδομένων που τηρούνται από τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης. Επειδή η οδηγία 95/46/ΕΚ του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και του Συμβουλίου (1) χορηγεί σε κάθε πρό σωπο στο οποίο αναφέρονται τα δεδομένα το δικαίωμα να ζητήσει τη διόρθωση, τη διαγραφή ή το κλείδωμα των ανα κριβών ή ελλιπών στοιχείων, η παρούσα οδηγία θα πρέπει να διασφαλίζει επίσης τη διόρθωση χωρίς αδικαιολόγητη

καθυστέρηση κάθε ανακριβούς πληροφορίας σχετικά με τους δικαιούχους ή άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης στην περίπτωση πολυεδαφικών αδειών. Οι οργανισμοί συλ λογικής διαχείρισης πρέπει επίσης να έχουν την ικανότητα να επεξεργάζονται ηλεκτρονικά την καταχώριση των έργων και τις εξουσιοδοτήσεις διαχείρισης των δικαιωμάτων. Δεδομένης της σημασίας που έχει η αυτοματοποίηση των πληροφοριών για την ταχεία και αποτελεσματική επεξεργασία των δεδομέ νων, οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης πρέπει να προ βλέπουν τη χρήση ηλεκτρονικών μέσων για τη συγκροτημένη μετάδοση των πληροφοριών αυτών από τους δικαιούχους. Στο μέτρο του δυνατού, οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρι σης πρέπει να εξασφαλίζουν ότι αυτού του είδους τα ηλε κτρονικά μέσα λαμβάνουν υπόψη τα αντίστοιχα προαιρετικά βιομηχανικά πρότυπα ή πρακτικές που αναπτύσσονται σε διεθνές ή σε ενωσιακό επίπεδο.

(43) Τα βιομηχανικά πρότυπα για τη χρήση της μουσικής, την αναφορά των πωλήσεων και την τιμολόγηση συμβάλλουν καθοριστικά στη βελτίωση της αποδοτικότητας κατά την ανταλλαγή των δεδομένων μεταξύ των οργανισμών συλλογι κής διαχείρισης και των χρηστών. Η παρακολούθηση της χρήσης των αδειών θα πρέπει να σέβεται θεμελιώδη δικαιώ ματα, μεταξύ άλλων, το δικαίωμα σεβασμού της ιδιωτικής και οικογενειακής ζωής και το δικαίωμα προστασίας των δεδομένων προσωπικού χαρακτήρα. Για να διασφαλιστεί ότι τα οφέλη που απορρέουν από την αποδοτικότητα οδηγούν σε ταχύτερη χρηματοοικονομική επεξεργασία και τελικώς σε πιο έγκαιρες πληρωμές στους δικαιούχους, οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να εκδίδουν τιμολόγια στους παρόχους υπηρεσιών και να διανέμουν τα ποσά που οφείλονται στους δικαιούχους χωρίς καθυστέρηση. Προκει μένου η απαίτηση αυτή να είναι αποτελεσματική, είναι απα ραίτητο οι χρήστες να παρέχουν στους οργανισμούς συλλο γικής διαχείρισης ακριβείς και έγκαιρες αναφορές σχετικά με τη χρήση των έργων τους. Οι οργανισμοί συλλογικής δια χείρισης δεν θα πρέπει να υποχρεούνται να αποδέχονται τις αναφορές που υποβάλλουν οι χρήστες σε κλειστούς μορφό τυπους, εφόσον είναι διαθέσιμα ευρέως χρησιμοποιούμενα βιομηχανικά πρότυπα. Δεν θα πρέπει να απαγορεύεται στους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης να αναθέτουν σε τρίτους υπηρεσίες σχετικά με τη χορήγηση πολυεδαφικών αδειών για επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων. Ο καταμερισμός ή η συνένωση των δυνατοτήτων των υπηρε σιών υποστήριξης αναμένεται ότι θα βοηθήσει τους οργανι σμούς συλλογικής διαχείρισης στη βελτίωση των υπηρεσιών διαχείρισης και στον εξορθολογισμό των επενδύσεων σε εργαλεία διαχείρισης δεδομένων.

(44) Η ομαδοποίηση διαφορετικών μουσικών ρεπερτορίων για χορήγηση πολυεδαφικών αδειών διευκολύνει τη διαδικασία αδειοδότησης και, καθιστώντας διαθέσιμα όλα τα ρεπερτόρια στην αγορά πολυεδαφικών αδειών, ενισχύει την πολιτιστική ποικιλομορφία και συμβάλλει στη μείωση του αριθμού των συναλλαγών τις οποίες πρέπει να διενεργεί ένας πάροχος επιγραμμικής υπηρεσίας προκειμένου να προσφέρει υπηρε σίες. Η εν λόγω ομαδοποίηση των ρεπερτορίων θα διευκο λύνει την ανάπτυξη νέων επιγραμμικών υπηρεσιών και θα οδηγεί επίσης στη μείωση του κόστους συναλλαγής που μετακυλίεται στους καταναλωτές. Κατά συνέπεια, οι οργανι σμοί συλλογικής διαχείρισης που δεν προτίθενται ή δεν είναι σε θέση να χορηγούν απευθείας πολυεδαφικές άδειες στο ιδιόκτητο μουσικό ρεπερτόριό τους πρέπει να ενθαρρύνονται σε εθελοντική βάση να αναθέτουν σε άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης τη διαχείριση του ρεπερτορίου τους

EL20.3.2014 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης L 84/79

(1) Οδηγία 95/46/ΕΚ του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και του Συμβουλίου, της 24ης Οκτωβρίου 1995, για την προστασία των φυσικών προσώπων έναντι της επεξεργασίας δεδομένων προσωπικού χαρακτήρα και για την ελεύθερη κυκλοφορία των δεδομένων αυτών (ΕΕ L 281 της 23.11.1995, σ. 31).

κατά τρόπο που δεν εισάγει διακρίσεις. Η αποκλειστικότητα στις συμφωνίες για χορήγηση πολυεδαφικών αδειών θα περιόριζε τις επιλογές που διατίθενται στους χρήστες που αναζητούν διακρατικές άδειες, καθώς και τις επιλογές που διατίθενται σε οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης που ανα ζητούν υπηρεσίες διαχείρισης του ρεπερτορίου τους σε δια κρατική βάση. Επομένως, όλες οι συμβάσεις αμοιβαιότητας μεταξύ των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης στις οποίες προβλέπεται η χορήγηση πολυεδαφικής αδειοδότησης θα πρέπει να συνάπτονται σε μη αποκλειστική βάση.

(45) Η διαφάνεια των όρων δυνάμει των οποίων οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης διαχειρίζονται τα επιγραμμικά δικαιώματα έχει ιδιαίτερη σημασία για τα μέλη των οργανι σμών συλλογικής διαχείρισης. Επομένως, οι οργανισμοί συλ λογικής διαχείρισης θα πρέπει να παρέχουν στα μέλη τους επαρκείς πληροφορίες για τους κύριους όρους κάθε συμφω νίας βάσει της οποίας ανατίθεται σε οποιονδήποτε άλλον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης η εκπροσώπηση των επι γραμμικών μουσικών δικαιωμάτων των μελών αυτών με σκοπό τη χορήγηση πολυεδαφικών αδειών.

(46) Είναι επίσης σημαντικό να απαιτείται από κάθε οργανισμό συλλογικής διαχείρισης που προσφέρει ή χορηγεί πολυεδα φικές άδειες να συμφωνεί να εκπροσωπεί το ρεπερτόριο οποιουδήποτε οργανισμού συλλογικής διαχείρισης που απο φασίζει να μην το πράξει απευθείας. Για να διασφαλιστεί ότι η απαίτηση αυτή δεν είναι δυσανάλογη και ότι δεν βαίνει πέραν του αναγκαίου, ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης στον οποίο απευθύνεται το αίτημα υποχρεούται να αποδε χθεί την εκπροσώπηση μόνο σε περίπτωση που το αίτημα περιορίζεται στο επιγραμμικό δικαίωμα ή σε κατηγορίες επι γραμμικών δικαιωμάτων των οποίων έχει αναλάβει ο ίδιος την εκπροσώπηση. Επιπλέον, η απαίτηση αυτή θα πρέπει να ισχύει μόνο για τους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης που ομαδοποιούν ρεπερτόριο και δεν πρέπει να καλύπτει οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης που χορηγούν πολυε δαφικές άδειες αποκλειστικά για το δικό τους ρεπερτόριο. Επίσης, δεν θα πρέπει να εφαρμόζεται σε οργανισμούς συλ λογικής διαχείρισης οι οποίοι ομαδοποιούν μόνο δικαιώματα επί των ίδιων έργων με σκοπό να έχουν τη δυνατότητα να χορηγούν άδεια από κοινού τόσο για δικαιώματα αναπαρα γωγής όσο και για δικαιώματα παρουσίασης στο κοινό επί των έργων αυτών. Για την προστασία των συμφερόντων των δικαιούχων του εξουσιοδοτούντος οργανισμού συλλογικής διαχείρισης και για τη διασφάλιση της ισότιμης πρόσβασης στην εσωτερική αγορά των μικρών και λιγότερο γνωστών ρεπερτορίων των κρατών μελών, είναι σημαντικό η διαχείριση του ρεπερτορίου του εξουσιοδοτούντος οργανισμού συλλο γικής διαχείρισης να πραγματοποιείται υπό τους ίδιους όρους που ισχύουν για το ρεπερτόριο τους εξουσιοδοτού μενου οργανισμού συλλογικής διαχείρισης και οι προσφορές που απευθύνει ο εξουσιοδοτούμενος οργανισμός συλλογικής διαχείρισης στους παρόχους επιγραμμικών υπηρεσιών να περιλαμβάνουν και το ρεπερτόριο του εξουσιοδοτούντος οργανισμού συλλογικής διαχείρισης. Τα έξοδα διαχείρισης που χρεώνονται από τον εξουσιοδοτούμενο οργανισμό συλ λογικής διαχείρισης θα πρέπει να επιτρέπουν στον οργανισμό αυτό να αποσβέσει τις απαραίτητες και εύλογες επενδύσεις που πραγματοποιήθηκαν. Κάθε συμφωνία με την οποία ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης αναθέτει σε άλλον οργα νισμό ή οργανισμούς τη χορήγηση πολυεδαφικών αδειών στο ιδιόκτητο μουσικό ρεπερτόριό του για επιγραμμική χρήση δεν πρέπει να αποτρέπει τον πρώτο εξ αυτών οργα νισμό συλλογικής διαχείρισης από τη συνέχιση χορήγησης αδειών αποκλειστικά στην επικράτεια του κράτους μέλους στο οποίο είναι εγκατεστημένος ο οργανισμός αυτός, στο

δικό της ρεπερτόριο και σε κάθε άλλο ρεπερτόριο το οποίο ενδέχεται να έχει εξουσιοδοτηθεί να εκπροσωπεί στην εν λόγω επικράτεια.

(47) Οι στόχοι και η αποτελεσματικότητα των κανόνων για τη χορήγηση πολυεδαφικών αδειών από οργανισμούς συλλογι κής διαχείρισης θα ετίθεντο σε σημαντικό κίνδυνο εάν οι δικαιούχοι δεν ήταν σε θέση να ασκούν τέτοια δικαιώματά σε σχέση με τη χορήγηση πολυεδαφικών αδειών σε περί πτωση που ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης στον οποίο έχουν χορηγήσει τα δικαιώματά τους δεν χορηγούσε ούτε προσέφερε πολυεδαφικές άδειες και επιπλέον δεν επι θυμούσε να αναθέσει τη χορήγηση αυτή σε άλλον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης. Για τον λόγο αυτό, σε τέτοιες περι πτώσεις, θα ήταν σημαντικό να παρέχεται η δυνατότητα στους δικαιούχους να χορηγούν οι ίδιοι τις πολυεδαφικές άδειες που απαιτούνται από τους παρόχους επιγραμμικών υπηρεσιών ή μέσω άλλου συμβαλλόμενου μέρους ή μερών, ανακαλώντας τα δικαιώματά τους από τον αρχικό τους οργανισμό συλλογικής διαχείρισης στον βαθμό που είναι αναγκαίο για τη χορήγηση πολυεδαφικών αδειών για επι γραμμικές χρήσεις και διατηρώντας τα ίδια αυτά δικαιώματα στον αρχικό τους οργανισμό για τους σκοπούς της χορήγη σης μονοεδαφικών αδειών.

(48) Οι ραδιοτηλεοπτικοί οργανισμοί βασίζονται εν γένει σε άδεια χορηγηθείσα από τοπικό οργανισμό συλλογικής διαχείρισης για τις δικές τους εκπομπές ραδιοτηλεοπτικών προγραμμά των που περιλαμβάνουν μουσικά έργα. Σε πολλές περιπτώ σεις, η άδεια αυτή ισχύει περιοριστικά για ραδιοτηλεοπτικές δραστηριότητες. Προκειμένου να επιτρέπεται η διάθεση τέτοιου είδους ραδιοτηλεοπτικών μεταδόσεων στο διαδίκτυο, απαιτείται άδεια για επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων. Για να διευκολύνεται η χορήγηση αδειών σε επιγραμ μικά μουσικά δικαιώματα για τους σκοπούς της ταυτόχρονης και καθυστερημένης μετάδοσης ραδιοτηλεοπτικών εκπομπών στο διαδίκτυο, θα πρέπει να προβλέπεται παρέκκλιση από τους κανόνες που θα ίσχυαν σε διαφορετική περίπτωση για τη χορήγηση πολυεδαφικής άδειας σε μουσικά έργα για επιγραμμικές χρήσεις. Η εν λόγω παρέκκλιση θα πρέπει να περιορίζεται σε ό,τι είναι αναγκαίο για να επιτρέπεται η πρόσβαση σε ραδιοτηλεοπτικά προγράμματα στο διαδίκτυο και σε υλικό που έχει σαφή σχέση εξάρτησης με την αρχική εκπομπή και παράγεται για σκοπούς όπως η συμπλήρωση, η προκαταρκτική εξέταση ή η επανεξέταση των εν λόγω τηλε οπτικών ή ραδιοφωνικών προγραμμάτων. Η παρέκκλιση αυτή δεν θα πρέπει να λειτουργεί με σκοπό τη στρέβλωση του ανταγωνισμού με τις άλλες υπηρεσίες οι οποίες παρέχουν στους καταναλωτές πρόσβαση σε ατομικά μουσικά ή οπτι κοακουστικά έργα στο διαδίκτυο, ούτε να οδηγεί σε περιορι στικές πρακτικές, όπως η κατανομή της αγοράς ή της πελα τείας, πράγμα που θα συνιστούσε παραβίαση των άρθρων 101 ή 102 ΣΛΕΕ.

(49) Θα πρέπει να διασφαλίζεται η αποτελεσματική επιβολή των διατάξεων εθνικού δικαίου οι οποίες θεσπίζονται δυνάμει της παρούσας οδηγίας. Οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να παρέχουν στα μέλη τους ειδικές διαδικασίες για τον χειρισμό των καταγγελιών. Οι διαδικασίες αυτές θα πρέπει επίσης να είναι διαθέσιμες και σε άλλους δικαιούχους που εκπροσωπούνται απευθείας από τον οργανισμό, καθώς και σε άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης για λογαριασμό των οποίων αναλαμβάνει τη διαχείριση δικαιω μάτων στο πλαίσιο συμφωνίας εκπροσώπησης. Εξάλλου, τα κράτη μέλη θα πρέπει να έχουν τη δυνατότητα να προβλέ πουν ότι οι διαφορές μεταξύ των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης, των μελών τους, των δικαιούχων ή των χρηστών

ELL 84/80 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης 20.3.2014

όσον αφορά στην εφαρμογή της παρούσας οδηγίας, μπο ρούν να υποβάλλονται σε ταχεία, ανεξάρτητη και αμερόλη πτη διαδικασία εναλλακτικής επίλυσης διαφορών. Συγκεκρι μένα, η αποτελεσματικότητα των κανόνων που διέπουν τη χορήγηση πολυεδαφικών αδειών σε επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων μπορεί να θιγεί εάν οι διαφορές μεταξύ των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης και άλλων μερών δεν επιλύονται γρήγορα και αποτελεσματικά. Κατά συνέπεια, είναι σκόπιμο να προβλέπεται, με την επιφύλαξη του δικαιώ ματος πρόσβασης σε δικαστήριο, η δυνατότητα μιας εύκολα προσβάσιμης, αποτελεσματικής και αμερόληπτης εξωδικαστι κής διαδικασίας, όπως είναι η διαμεσολάβηση ή η διαιτησία, για την επίλυση των διαφορών μεταξύ, αφενός, των οργανι σμών συλλογικής διαχείρισης που χορηγούν πολυεδαφικές άδειες και, αφετέρου, των παρόχων επιγραμμικών υπηρεσιών, των δικαιούχων ή άλλων οργανισμών συλλογικής διαχείρι σης. Η παρούσα οδηγία δεν ορίζει συγκεκριμένο τρόπο οργάνωσης της εναλλακτικής επίλυσης των διαφορών ούτε καθορίζει το όργανο που θα την αναλάβει, εφόσον διασφα λίζεται η ανεξαρτησία, η αμεροληψία και η αποτελεσματικό τητά του. Σκόπιμο είναι επίσης να απαιτείται από τα κράτη μέλη να προβλέψουν ανεξάρτητες, αμερόληπτες και αποτελε σματικές διαδικασίες επίλυσης διαφορών, μέσω οργάνων με πείρα στο δίκαιο περί πνευματικής ιδιοκτησίας ή μέσω δικα στηρίων κατάλληλων για τη διευθέτηση εμπορικών διαφορών μεταξύ των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης και των χρη στών σε σχέση με τους ισχύοντες ή προτεινόμενους όρους αδειοδότησης ή σε σχέση με παραβίαση σύμβασης.

(50) Τα κράτη μέλη θα πρέπει να καθιερώνουν κατάλληλες δια δικασίες μέσω των οποίων θα καθίσταται δυνατή η παρακο λούθηση της συμμόρφωσης των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης με την παρούσα οδηγία. Παρόλο που δεν ενδεί κνυται η παρούσα οδηγία να περιορίζει τις δυνατότητες επιλογής των κρατών μελών όσον αφορά στις αρμόδιες αρχές, ούτε όσον αφορά στον εκ των προτέρων ή τον εκ των υστέρων χαρακτήρα του ελέγχου επί των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης, θα πρέπει να διασφαλίζεται ότι οι αρχές αυτές θα μπορούν να αντιμετωπίζουν αποτελεσματικά και έγκαιρα κάθε πρόβλημα εφαρμογής της παρούσας οδη γίας. Τα κράτη μέλη δεν θα πρέπει να υποχρεούνται να συγκροτήσουν νέες αρμόδιες αρχές. Επιπλέον, τα μέλη των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης, οι δικαιούχοι, οι χρή στες, οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης και άλλα ενδια φερόμενα μέρη θα πρέπει επίσης να έχουν τη δυνατότητα να γνωστοποιούν σε αρμόδια αρχή δραστηριότητες ή περιστα τικά τα οποία, κατά την άποψή τους, συνιστούν παραβίαση του νόμου από οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης και, κατά περίπτωση, από χρήστες. Τα κράτη μέλη θα πρέπει να διασφαλίζουν ότι οι αρμόδιες αρχές έχουν την εξουσία να επιβάλλουν κυρώσεις ή μέτρα σε περίπτωση παραβιάσεων του εθνικού δικαίου διά του οποίου τίθεται σε εφαρμογή η παρούσα οδηγία. Η παρούσα οδηγία δεν προβλέπει συγκε κριμένα είδη κυρώσεων ή μέτρων, εφόσον αυτά είναι αποτε λεσματικά, αναλογικά και αποτρεπτικά. Οι εν λόγω κυρώσεις ή μέτρα μπορούν να περιλαμβάνουν εντολές απόλυσης διευ θυντών που επέδειξαν αμέλεια κατά την άσκηση των καθη κόντων τους, επιθεωρήσεις στους χώρους οργανισμού συλ λογικής διαχείρισης ή, αν έχει εκδοθεί άδεια λειτουργίας ενός οργανισμού, την ανάκληση της άδειας αυτής. Η παρούσα οδηγία θα πρέπει να έχει ουδέτερο χαρακτήρα όσον αφορά τα προϋφιστάμενα καθεστώτα της εκ των προ τέρων αδειοδότησης και στα καθεστώτα εποπτείας των κρα

τών μελών, συμπεριλαμβανομένης της απαίτησης για την αντιπροσωπευτικότητα του οργανισμού συλλογικής διαχείρι σης, στο μέτρο που τα καθεστώτα αυτά συνάδουν με το ενωσιακό δίκαιο και δεν εμποδίζουν την πλήρη εφαρμογή της παρούσας οδηγίας.

(51) Για να εξασφαλιστεί ότι τηρούνται οι απαιτήσεις για τη χορήγηση πολυεδαφικών αδειών, πρέπει να θεσπιστούν ειδι κές διατάξεις για την παρακολούθηση της υλοποίησής τους. Προς τον σκοπό αυτό χρειάζεται συνεργασία μεταξύ των αρμόδιων αρχών των κρατών μελών και της Επιτροπής. Τα κράτη μέλη θα πρέπει να παρέχουν αμοιβαία συνδρομή μέσω ανταλλαγής πληροφοριών μεταξύ των αρμόδιών τους αρχών προκειμένου να διευκολύνεται η παρακολούθηση των οργα νισμών συλλογικής διαχείρισης.

(52) Είναι σημαντικό οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης να σέβονται τα δικαιώματα στην ιδιωτική ζωή και την προστα σία των προσωπικών δεδομένων κάθε δικαιούχου, μέλους, χρήστη ή άλλου φυσικού προσώπου των οποίων τα προσω πικά δεδομένα επεξεργάζονται. Η οδηγία 95/46/ΕΚ διέπει την επεξεργασία δεδομένων προσωπικού χαρακτήρα που λαμβάνει χώρα στα κράτη μέλη στο πλαίσιο της εν λόγω οδηγίας και υπό την εποπτεία των αρμόδιων αρχών των κρατών μελών, ιδίως των δημόσιων ανεξάρτητων αρχών που έχουν οριστεί από τα κράτη μέλη. Οι δικαιούχοι θα πρέπει να λαμβάνουν κατάλληλη ενημέρωση σχετικά με την επεξεργασία των δεδομένων τους, τους αποδέκτες των δεδομένων αυτών, τις προθεσμίες για διατήρηση των δεδο μένων αυτών σε κάθε βάση δεδομένων και τον τρόπο άσκη σης από τους δικαιούχους των δικαιωμάτων τους για πρό σβαση, διόρθωση ή διαγραφή των προσωπικών δεδομένων τους που τους αφορούν βάσει της οδηγίας 95/46/ΕΚ. Συγκεκριμένα, οι μοναδικοί αναγνωριστικοί κωδικοί που επι τρέπουν την έμμεση ταυτοποίηση ενός προσώπου θα πρέπει να αντιμετωπίζονται ως δεδομένα προσωπικού χαρακτήρα κατά την έννοια της εν λόγω οδηγίας.

(53) Οι διατάξεις σχετικά με τα μέτρα επιβολής της εφαρμογής δεν θα πρέπει να θίγουν τις αρμοδιότητες των εθνικών ανε ξάρτητων δημόσιων αρχών που ορίζονται από τα κράτη μέλη δυνάμει της οδηγίας 95/46/ΕΚ για την παρακολούθηση της τήρησης των εθνικών διατάξεων που θεσπίζονται κατ’ εφαρ μογή της εν λόγω οδηγίας.

(54) Η παρούσα οδηγία σέβεται τα θεμελιώδη δικαιώματα και συνάδει με τις αρχές που κατοχυρώνονται στον Χάρτη των Θεμελιωδών Δικαιωμάτων της Ευρωπαϊκής Ένωσης («Χάρ της»). Οι διατάξεις της παρούσας οδηγίας που αφορούν στην επίλυση διαφορών δεν θα πρέπει να εμποδίζουν τα μέρη να ασκούν το δικαίωμά τους για πρόσβαση σε δικα στήριο, όπως κατοχυρώνεται στον Χάρτη.

EL20.3.2014 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης L 84/81

(55) Δεδομένου ότι οι στόχοι της παρούσας οδηγίας, ήτοι η βελτίωση της ικανότητας των μελών των οργανισμών συλλο γικής διαχείρισης να ασκούν έλεγχο επί των δραστηριοτήτων των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης, η διασφάλιση επαρ κούς διαφάνειας από τους οργανισμούς συλλογικής διαχεί ρισης και η βελτίωση της χορήγησης πολυεδαφικών αδειών για τα δικαιώματα των δημιουργών μουσικών έργων στην επιγραμμική χρήση δεν μπορούν να επιτευχθούν επαρκώς από τα κράτη μέλη αλλά δύνανται αντιθέτως, λόγω του εύρους και των επιπτώσεών τους, να επιτευχθούν καλύτερα σε επίπεδο Ένωσης, η Ένωση δύναται να λάβει μέτρα σύμ φωνα με την αρχή της επικουρικότητας, η οποία διατυπώνε ται στο άρθρο 5 της Συνθήκης για την Ευρωπαϊκή Ένωση. Σύμφωνα με την αρχή της αναλογικότητας, όπως διατυπώ νεται στο ίδιο άρθρο, η παρούσα οδηγία δεν υπερβαίνει τα αναγκαία όρια για την επίτευξη των στόχων αυτών.

(56) Οι διατάξεις της παρούσας οδηγίας δεν θίγουν την εφαρ μογή των κανόνων περί ανταγωνισμού, καθώς και κάθε άλλη σχετική νομοθεσία σε άλλους τομείς συμπεριλαμβανομένων της εμπιστευτικότητας, των εμπορικών μυστικών, της προ στασίας της ιδιωτικής ζωής, της πρόσβασης σε έγγραφα, του δικαίου των συμβάσεων και του ιδιωτικού διεθνούς δικαίου σχετικά με τη σύγκρουση νόμων και τη δικαιοδοσία των δικαστηρίων, της ελευθερίας του συνεταιρίζεσθαι των εργαζομένων και των υπαλλήλων και του δικαιώματός τους να οργανώνονται.

(57) Σύμφωνα με την κοινή πολιτική δήλωση των κρατών μελών και της Επιτροπής της 28ης Σεπτεμβρίου 2011 σχετικά με επεξηγηματικά έγγραφα (1), τα κράτη μέλη έχουν δεσμευθεί να συνοδεύουν, σε αιτιολογημένες περιπτώσεις, την κοινο ποίηση των μέτρων μεταφοράς τους με ένα ή περισσότερα έγγραφα που εξηγούν τη σχέση μεταξύ των συνιστωσών μιας οδηγίας και των αντίστοιχων μερών των εθνικών πράξεων ενσωμάτωσης. Όσον αφορά στην παρούσα οδηγία, ο νομο θέτης κρίνει ότι η διαβίβαση των εγγράφων αυτών είναι αιτιολογημένη.

(58) Ο Ευρωπαίος Επόπτης Προστασίας Δεδομένων κλήθηκε να γνωμοδοτήσει σύμφωνα με το άρθρο 28 παράγραφος 2 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 45/2001 του Ευρωπαϊκού Κοινοβου λίου και του Συμβουλίου (2), και εξέδωσε γνωμοδότηση στις 9 Οκτωβρίου 2012,

ΕΞΕΔΩΣΑΝ ΤΗΝ ΠΑΡΟΥΣΑ ΟΔΗΓΙΑ:

ΤΙΤΛΟΣ I

ΓΕΝΙΚΕΣ ΔΙΑΤΑΞΕΙΣ

Άρθρο 1

Αντικείμενο

Η παρούσα οδηγία θεσπίζει τις προϋποθέσεις που είναι απαραίτητες για να διασφαλιστεί η ορθή λειτουργία της διαχείρισης των δικαιω μάτων πνευματικής ιδιοκτησίας και των συγγενικών δικαιωμάτων από οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης. Επίσης, θεσπίζει προϋπο θέσεις για τη χορήγηση πολυεδαφικών αδειών από οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης των δικαιωμάτων των δημιουργών επί μου σικών έργων, όσον αφορά την επιγραμμική τους χρήση.

Άρθρο 2

Πεδίο εφαρμογής

1. Οι τίτλοι I, ΙΙ, IV και V, με εξαίρεση το άρθρο 34 παράγρα φος 2 και το άρθρο 38, εφαρμόζονται σε όλους τους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης που είναι εγκατεστημένοι στην Ένωση.

2. Ο τίτλος III και το άρθρο 34 παράγραφος 2 και το άρθρο 38 εφαρμόζονται στους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης που είναι εγκατεστημένοι στην Ένωση και διαχειρίζονται τα δικαιώματα δημι ουργών επί μουσικών έργων που προορίζονται για επιγραμμική χρήση σε διακρατική βάση.

3. Οι σχετικές διατάξεις της παρούσας οδηγίας εφαρμόζονται στις οντότητες που ανήκουν ή ελέγχονται, άμεσα ή έμμεσα, εξ ολοκλήρου ή εν μέρει, από οργανισμό συλλογικής διαχείρισης, εφόσον οι οντότητες αυτές διεξάγουν δραστηριότητα που, εάν διε ξαγόταν από τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης, θα υπόκειτο στις διατάξεις της παρούσας οδηγίας.

4. Το άρθρο 16 παράγραφος 1, τα άρθρα 18 και 20, το άρθρο 21 παράγραφος 1 στοιχεία α), β), γ), ε), στ) και ζ), και τα άρθρα 36 και 42 εφαρμόζονται σε όλες τις ανεξάρτητες οντότητες διαχείρισης που είναι εγκατεστημένες στην Ένωση.

Άρθρο 3

Ορισμοί

Για τους σκοπούς της παρούσας οδηγίας, εφαρμόζονται οι ακόλου θοι ορισμοί:

α) ως «οργανισμός συλλογικής διαχείρισης» νοείται κάθε οργανι σμός που εξουσιοδοτείται από τον νόμο ή μέσω εκχώρησης, άδειας ή οποιασδήποτε άλλης συμβατικής συμφωνίας, για τη διαχείριση δικαιωμάτων πνευματικής ιδιοκτησίας ή συγγενικών δικαιωμάτων εξ ονόματος περισσοτέρων του ενός δικαιούχων, για το συλλογικό όφελος αυτών των δικαιούχων, ως αποκλει στικό ή κύριο σκοπό του, και ο οποίος πληροί ένα από ή αμφότερα τα ακόλουθα κριτήρια:

i) ανήκει στα μέλη του ή ελέγχεται από αυτά·

ii) έχει οργανωθεί σε μη κερδοσκοπική βάση·

β) ως «ανεξάρτητη οντότητα διαχείρισης» νοείται κάθε οργανισμός που εξουσιοδοτείται από τον νόμο ή μέσω εκχώρησης, άδειας ή οποιασδήποτε άλλης συμβατικής συμφωνίας, για τη διαχείριση δικαιωμάτων πνευματικής ιδιοκτησίας ή συγγενικών δικαιωμά των εξ ονόματος περισσοτέρων του ενός δικαιούχων, για το συλλογικό όφελος των εν λόγω δικαιούχων, ως αποκλειστικό ή κύριο σκοπό του, και ο οποίος:

i) δεν ανήκει σε δικαιούχους ούτε ελέγχεται από αυτούς, άμεσα ή έμμεσα, εξ ολοκλήρου ή εν μέρει, και

ii) έχει οργανωθεί σε κερδοσκοπική βάση·

γ) ως «δικαιούχος» νοείται οποιοδήποτε πρόσωπο ή οντότητα εκτός από οργανισμό συλλογικής διαχείρισης που κατέχει δικαίωμα πνευματικής ιδιοκτησίας ή συγγενικό δικαίωμα ή το οποίο, δυνάμει συμφωνίας για την εκμετάλλευση των δικαιω μάτων ή εκ του νόμου, δικαιούται μερίδιο των εσόδων που προκύπτουν από τα δικαιώματα·

ELL 84/82 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης 20.3.2014

(1) ΕΕ C 369 της 17.12.2011, σ. 14. (2) Κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 45/2001 του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και του

Συμβουλίου, της 18ης Δεκεμβρίου 2000, σχετικά με την προστασία των φυσικών προσώπων έναντι της επεξεργασίας δεδομένων προσωπικού χαρακτήρα από τα όργανα και τους οργανισμούς της Κοινότητας και σχετικά με την ελεύθερη κυκλοφορία των δεδομένων αυτών (ΕΕ L 8 της 12.1.2001, σ. 1).

δ) ως «μέλος» νοείται δικαιούχος ή οντότητα που εκπροσωπεί τους δικαιούχους, συμπεριλαμβανομένων άλλων οργανισμών συλλο γικής διαχείρισης και ενώσεων των δικαιούχων, ο οποίος πληροί τις απαιτήσεις του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης για προ σχώρηση μέλους και γίνεται δεκτός ως μέλος από τον εν λόγω οργανισμό·

ε) ως «καταστατικό» νοείται η ιδρυτική πράξη και το καταστατικό, οι κανόνες ή το συστατικό έγγραφο ενός οργανισμού συλλογι κής διαχείρισης·

στ) ως «γενική συνέλευση των μελών» νοείται το όργανο του οργα νισμού συλλογικής διαχείρισης στο οποίο συμμετέχουν τα μέλη και ασκούν τα δικαιώματα ψήφου τους, ανεξαρτήτως της νομι κής μορφής του οργανισμού·

ζ) ως «διευθυντής» νοείται:

i) εάν το εθνικό δίκαιο ή το καταστατικό του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης προβλέπει ενιαίο συμβούλιο, κάθε μέλος του διοικητικού συμβουλίου·

ii) εάν το εθνικό δίκαιο ή το καταστατικό του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης προβλέπει δυαδικό συμβούλιο, κάθε μέλος του διοικητικού συμβουλίου ή του εποπτικού συμβουλίου·

η) ως «έσοδα από δικαιώματα» νοούνται τα έσοδα που εισπράττο νται από οργανισμό συλλογικής διαχείρισης για λογαριασμό των δικαιούχων, είτε προκύπτουν από αποκλειστικό δικαίωμα είτε από δικαίωμα αμοιβής είτε από δικαίωμα αποζημίωσης·

θ) ως «έξοδα διαχείρισης» νοούνται τα ποσά που χρεώνονται, κρα τούνται ή συμψηφίζονται από έναν οργανισμό συλλογικής δια χείρισης στα έσοδα από τα δικαιώματα ή στο τυχόν εισόδημα που προκύπτει από την επένδυση των εσόδων από τα δικαιώ ματα, προκειμένου ο οργανισμός να καλύψει τα έξοδά του που προκύπτουν από τη διαχείριση των δικαιωμάτων πνευματικής ιδιοκτησίας ή συγγενικών δικαιωμάτων·

ι) ως «σύμβαση αμοιβαιότητας» νοείται κάθε συμφωνία μεταξύ οργανισμών συλλογικής διαχείρισης δυνάμει της οποίας ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης αναθέτει σε άλλον οργανι σμό συλλογικής διαχείρισης τη διαχείριση των δικαιωμάτων των δικαιούχων που εκπροσωπεί, συμπεριλαμβανομένης συμφωνίας που έχει συναφθεί βάσει των άρθρων 29 και 30·

ια) ως «χρήστης» νοείται κάθε πρόσωπο ή οντότητα που εκτελεί πράξεις που υπόκεινται στην έγκριση των δικαιούχων, στην αμοιβή των δικαιούχων ή στην καταβολή αποζημίωσης στους δικαιούχους και το οποίο δεν ενεργεί υπό την ιδιότητα του καταναλωτή·

ιβ) ως «ρεπερτόριο» νοούνται τα έργα σε σχέση με τα οποία ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης διαχειρίζεται δικαιώματα·

ιγ) ως «πολυεδαφική άδεια» νοείται η άδεια που καλύπτει την επικράτεια περισσότερων του ενός κρατών μελών·

ιδ) ως «επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων» νοείται οποι οδήποτε από τα δικαιώματα δημιουργού σε ένα μουσικό έργο που προβλέπονται από τα άρθρα 2 και 3 της οδηγίας 2001/29/ΕΚ, τα οποία απαιτούνται για την παροχή μιας επι γραμμικής υπηρεσίας.

ΤΙΤΛΟΣ II

ΟΡΓΑΝΙΣΜΟΙ ΣΥΛΛΟΓΙΚΗΣ ΔΙΑΧΕΙΡΙΣΗΣ

ΚΕΦΑΛΑΙΟ 1

Εκπροσώπηση των δικαιούχων και απόκτηση ιδιότητος μέλους και οργάνωση των οργανισμών συλλογικής διαχεί

ρισης

Άρθρο 4

Γενικές αρχές

Τα κράτη μέλη μεριμνούν ώστε οι οργανισμοί συλλογικής διαχεί ρισης να ενεργούν με γνώμονα το βέλτιστο συμφέρον των δικαιού χων των οποίων τα δικαιώματα εκπροσωπούν και να μην τους επιβάλλουν υποχρεώσεις οι οποίες δεν είναι αντικειμενικά αναγκαίες για την προστασία των δικαιωμάτων και των συμφερόντων τους ή για την αποτελεσματική διαχείριση των δικαιωμάτων τους.

Άρθρο 5

Δικαιώματα των δικαιούχων

1. Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν ότι οι δικαιούχοι απολαύουν των δικαιωμάτων που θεσπίζονται στις παραγράφους 2 έως 8 και ότι τα δικαιώματα αυτά ορίζονται στο καταστατικό ή στους όρους προσχώρησης μέλους του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης.

2. Οι δικαιούχοι έχουν το δικαίωμα να εξουσιοδοτούν οργανι σμό συλλογικής διαχείρισης της επιλογής τους να διαχειρίζεται τα δικαιώματα, τις κατηγορίες δικαιωμάτων ή τα είδη έργων και άλλα αντικείμενα της επιλογής τους, για τις επικράτειες της επιλογής τους, ανεξάρτητα από το κράτος μέλος ιθαγένειας, κατοικίας ή εγκατάστασης είτε του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης είτε του δικαιούχου. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης υποχρεούται να διαχειρίζεται τα εν λόγω δικαιώματα, τις κατηγορίες δικαιωμάτων ή τα είδη έργων και άλλα αντικείμενα, υπό τον όρο ότι η διαχείρισή τους εμπίπτει στο πεδίο δραστηριοτήτων του, εκτός εάν έχει αντι κειμενικά αιτιολογημένους λόγους να αρνηθεί την ανάληψη της διαχείρισης.

3. Οι δικαιούχοι έχουν το δικαίωμα να χορηγούν άδειες μη εμπορικής χρήσεως δικαιωμάτων, κατηγοριών δικαιωμάτων ή ειδών έργων και άλλων αντικειμένων της επιλογής τους.

4. Οι δικαιούχοι έχουν το δικαίωμα να θέτουν τέλος στην εξου σιοδότηση, να διαχειρίζονται δικαιώματα ή κατηγορίες δικαιωμάτων ή είδη έργων και άλλα αντικείμενα που τους έχουν ανατεθεί από οργανισμό συλλογικής διαχείρισης, ή να ανακαλούν από οργανισμό συλλογικής διαχείρισης οποιοδήποτε εκ των δικαιωμάτων, κατηγο ριών δικαιωμάτων ή ειδών έργων και άλλων αντικειμένων επιλογής τους, όπως ορίζεται στην παράγραφο 2, για τις επικράτειες της επιλογής τους, κατόπιν επίδοσης εύλογης προειδοποίησης η οποία δεν υπερβαίνει τους έξι μήνες. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρι σης δύναται να αποφασίσει ότι η έναρξη ισχύος μιας τέτοιας λήξης ή ανάκλησης θα λαμβάνει χώρα μόνο στο τέλος του οικονομικού έτους.

EL20.3.2014 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης L 84/83

5. Εάν υπάρχουν ποσά που οφείλονται σε δικαιούχο για πράξεις εκμετάλλευσης που έγιναν πριν από τη λήξη ισχύος της εξουσιο δότησης ή την ανάκληση των δικαιωμάτων, ή δυνάμει άδειας που χορηγήθηκε πριν από την έναρξη ισχύος της λήξης ή της ανάκλη σης, ο δικαιούχος διατηρεί τα δικαιώματά του βάσει των άρθρων 12, 13, 18, 20, 28 και 33.

6. Ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης δεν περιορίζει την άσκηση των δικαιωμάτων που προβλέπονται στις παραγράφους 4 και 5 επιβάλλοντας ως όρο άσκησης των δικαιωμάτων αυτών να ανατίθεται η διαχείριση των δικαιωμάτων ή των κατηγοριών δικαιω μάτων ή των ειδών έργων και άλλων θεματικών αντικειμένων που υπόκεινται σε λήξη ή ανάκληση σε άλλον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης.

7. Όταν ο δικαιούχος εξουσιοδοτεί οργανισμό συλλογικής δια χείρισης να διαχειρίζεται τα δικαιώματά του, παρέχει τη συναίνεσή του συγκεκριμένα για κάθε δικαίωμα ή κατηγορία δικαιωμάτων ή είδος έργων και άλλα θεματικά αντικείμενα που τον εξουσιοδοτεί να διαχειρίζεται. Οποιαδήποτε τέτοια συναίνεση αποδεικνύεται τεκμη ριωμένα.

8. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης ενημερώνει τους δικαιούχους σχετικά με τα δικαιώματά τους κατά τις παραγράφους 1 έως 7, καθώς και για οποιουσδήποτε όρους συνδεόμενους με το δικαίωμα που προβλέπεται στην παράγραφο 3, πριν λάβει τη συναί νεσή τους για τη διαχείριση κάθε δικαιώματος ή κατηγορίας δικαιω μάτων ή είδους έργων και άλλων θεματικών αντικειμένων.

Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης ενημερώνει τους δικαιούχους που τον έχουν ήδη εξουσιοδοτήσει για τα δικαιώματά τους όπως προβλέπονται στις παραγράφους 1 έως 7, καθώς και για οποιουσ δήποτε όρους συνδεόμενους με το δικαίωμα κατά την παράγραφο 3, έως τις 10 Οκτωβρίου 2016.

Άρθρο 6

Κανόνες των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης για την προσχώρηση μέλους

1. Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν τη συμμόρφωση των οργανι σμών συλλογικής διαχείρισης με τους κανόνες των παραγράφων 2 έως 5.

2. Ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης θα δέχεται ως μέλη δικαιούχους και οντότητες που εκπροσωπούν δικαιούχους, καθώς και άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης και ενώσεις δικαιούχων, εφόσον πληρούν τις προϋποθέσεις προσχώρησης, οι οποίες βασίζονται σε αντικειμενικά και διαφανή κριτήρια που δεν εισάγουν διακρίσεις. Αυτές οι προϋποθέσεις προσχώρησης περιλαμ βάνονται στο καταστατικό ή στους όρους προσχώρησης μέλους του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης και δημοσιοποιούνται. Αν ο οργανισμός απορρίψει το αίτημα προσχώρησης, παρέχεται στον δικαιούχο σαφής εξήγηση των λόγων της απόφασής του.

3. Το καταστατικό του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης προ βλέπει κατάλληλους και αποτελεσματικούς μηχανισμούς για τη συμμετοχή όλων των μελών του στη διαδικασία λήψης αποφάσεων του οργανισμού. Η εκπροσώπηση των διαφόρων κατηγοριών μελών στη διαδικασία λήψης αποφάσεων είναι δίκαιη και ισορροπημένη.

4. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης επιτρέπει στα μέλη του να επικοινωνούν με τον οργανισμό με ηλεκτρονικά μέσα, ακόμη και για την άσκηση των δικαιωμάτων που έχουν ως μέλη.

5. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης τηρεί αρχεία των μελών του τα οποία επικαιροποιεί τακτικά.

Άρθρο 7

Δικαιώματα δικαιούχων που δεν είναι μέλη του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης

1. Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν τη συμμόρφωση των οργανι σμών συλλογικής διαχείρισης με τους κανόνες του άρθρου 6 παρά γραφος 4, του άρθρου 20, του άρθρου 29 παράγραφος 2 και του άρθρου 33 σχετικά με τους δικαιούχους οι οποίοι έχουν άμεση νομική σχέση με αυτούς βάσει του νόμου ή βάσει εκχώρησης, άδειας ή οποιασδήποτε άλλης συμβατικής συμφωνίας, αλλά δεν είναι μέλη τους.

2. Τα κράτη μέλη δύνανται να εφαρμόζουν άλλες διατάξεις της παρούσας οδηγίας στους δικαιούχους που αναφέρονται στην παρά γραφο 1.

Άρθρο 8

Γενική συνέλευση των μελών του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης

1. Τα κράτη μέλη μεριμνούν ώστε η γενική συνέλευση των μελών να οργανώνεται σύμφωνα με τους κανόνες των παραγράφων 2 έως 10.

2. Η γενική συνέλευση των μελών συγκαλείται τουλάχιστον άπαξ ετησίως.

3. Η γενική συνέλευση των μελών αποφασίζει για οποιαδήποτε τροποποίηση του καταστατικού και των όρων προσχώρησης μέλους του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης, αν οι όροι αυτοί δεν ρυθ μίζονται από το καταστατικό.

4. Η γενική συνέλευση των μελών αποφασίζει τον διορισμό ή την απόλυση των διευθυντών, παρακολουθεί τη γενική απόδοσή τους και εγκρίνει τις αμοιβές τους καθώς και άλλα οφέλη όπως χρηματικά και μη χρηματικά οφέλη, απονομή σύνταξης και συντα ξιοδοτικά δικαιώματα, δικαιώματα σε άλλες παροχές και δικαιώματα σε αποζημίωση λόγω απόλυσης.

ELL 84/84 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης 20.3.2014

Σε οργανισμό συλλογικής διαχείρισης που διαθέτει δυαδικό σύστημα συμβουλίου, η γενική συνέλευση των μελών δεν μπορεί να αποφασίζει τον διορισμό ή την απόλυση μελών του διοικητικού συμβουλίου ή να εγκρίνει τις αμοιβές τους και άλλα οφέλη σε περίπτωση που η εξουσία λήψης αυτών των αποφάσεων έχει εκχω ρηθεί στο εποπτικό συμβούλιο.

5. Σύμφωνα με το κεφάλαιο 2 του τίτλου II, η γενική συνέλευση των μελών λαμβάνει αποφάσεις τουλάχιστον για τα εξής ζητήματα:

α) τη γενική πολιτική για τη διανομή των ποσών που οφείλονται στους δικαιούχους·

β) τη γενική πολιτική για τη χρήση των ποσών που δεν μπορούν να διανεμηθούν·

γ) τη γενική επενδυτική πολιτική για τα έσοδα από τα δικαιώματα και για τυχόν έσοδα που προκύπτουν από την επένδυση εσόδων από τα δικαιώματα·

δ) τη γενική πολιτική για τις κρατήσεις επί των εσόδων από τα δικαιώματα και επί τυχόν εσόδων που προκύπτουν από την επένδυση εσόδων από τα δικαιώματα·

ε) τη χρήση των ποσών που δεν μπορούν να διανεμηθούν·

στ) την πολιτική για τη διαχείριση του κινδύνου·

ζ) την έγκριση οποιασδήποτε κτήσης, πώλησης ή υποθήκης ακι νήτων·

η) την έγκριση συγχωνεύσεων και συμμαχιών, της σύστασης θυγα τρικών, και της εξαγοράς άλλων οντοτήτων ή μετοχών ή δικαιωμάτων σε άλλες οντότητες·

θ) την έγκριση της λήψης δανείων, της χορήγησης δανείων ή της παροχής ασφάλειας για δάνεια.

6. Η γενική συνέλευση των μελών μπορεί να αναθέτει, μέσω απόφασης ή πρόβλεψης στο καταστατικό, τις εξουσίες που αναφέ ρονται στην παράγραφο 5 στοιχεία στ), ζ), η) και θ) στο όργανο που ασκεί την εποπτική λειτουργία.

7. Για τους σκοπούς της παραγράφου 5 στοιχεία α) έως δ), τα κράτη μέλη δύνανται να ζητούν από τη γενική συνέλευση των μελών να καθορίζει λεπτομερέστερους όρους για τη χρήση των εσόδων από τα δικαιώματα και των εσόδων που προκύπτουν από την επένδυση εσόδων από τα δικαιώματα.

8. Η γενική συνέλευση των μελών ελέγχει τις δραστηριότητες του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης λαμβάνοντας τουλάχιστον απόφαση για τον διορισμό ή την απομάκρυνση του ελεγκτή και εγκρίνοντας την ετήσια έκθεση διαφάνειας που αναφέρεται στο άρθρο 22.

Τα κράτη μέλη δύνανται να επιτρέπουν εναλλακτικά συστήματα ή όρους για τον διορισμό και την απομάκρυνση του ελεγκτή, υπό την προϋπόθεση ότι τα εν λόγω συστήματα ή οι όροι αποσκοπούν στη διασφάλιση της ανεξαρτησίας του ελεγκτή από τα πρόσωπα που διαχειρίζονται τις επιχειρηματικές δραστηριότητες του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης.

9. Όλα τα μέλη του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης έχουν το δικαίωμα να συμμετέχουν και να ψηφίζουν στη γενική συνέλευση των μελών. Ωστόσο, τα κράτη μέλη δύνανται να προβλέπουν περιο ρισμούς των δικαιωμάτων συμμετοχής και ψήφου στη γενική συνέ λευση με βάση ένα από τα δύο ή και τα δύο ακόλουθα κριτήρια:

α) τη διάρκεια της ιδιότητας μέλους·

β) τα ποσά που έχουν εισπραχθεί ή οφείλονται σε μέλος,

υπό την προϋπόθεση ότι τα κριτήρια αυτά καθορίζονται και εφαρ μόζονται με δίκαιο και αναλογικό τρόπο.

Τα κριτήρια των στοιχείων α) και β) του πρώτου εδαφίου περιλαμ βάνονται στο καταστατικό ή στους όρους προσχώρησης μέλους του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης και δημοσιοποιούνται σύμφωνα με τα άρθρα 19 και 21.

10. Κάθε μέλος οργανισμού συλλογικής διαχείρισης έχει το δικαίωμα να ορίζει οποιοδήποτε άλλο πρόσωπο ή οντότητα ως πληρεξούσιο προκειμένου να συμμετέχει και να ψηφίζει στη γενική συνέλευση των μελών για λογαριασμό του, υπό την προϋπόθεση ότι ο διορισμός αυτός δεν οδηγεί σε σύγκρουση συμφερόντων που είναι δυνατόν να συμβεί, παραδείγματος χάρη, όταν το μέλος που προβαίνει στον διορισμό και ο πληρεξούσιος ανήκουν σε διαφορε τικές κατηγορίες δικαιούχων εντός του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης.

Ωστόσο, τα κράτη μέλη δύνανται να προβλέπουν περιορισμούς όσον αφορά τον διορισμό πληρεξουσίων και την άσκηση των δικαιωμάτων ψήφου των μελών που αυτοί εκπροσωπούν εάν οι περιορισμοί αυτοί δεν παρακωλύουν την κατάλληλη και αποτελε σματική συμμετοχή των μελών στη διαδικασία λήψης αποφάσεων του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης.

Κάθε πληρεξουσιότητα ισχύει για μία μόνο γενική συνέλευση των μελών. Ο πληρεξούσιος έχει τα ίδια δικαιώματα στη γενική συνέ λευση των μελών με εκείνα του μέλους που προβαίνει στον διορι σμό. Ο πληρεξούσιος ψηφίζει σύμφωνα με τις οδηγίες που δίνει το μέλος που τον διόρισε.

11. Τα κράτη μέλη δύνανται να αποφασίσουν ότι οι εξουσίες της γενικής συνέλευσης των μελών μπορούν να ασκούνται από συνέλευση αντιπροσώπων οι οποίοι εκλέγονται τουλάχιστον κάθε τέσσερα έτη από τα μέλη του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης, υπό την προϋπόθεση ότι:

EL20.3.2014 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης L 84/85

α) διασφαλίζεται η ορθή και αποτελεσματική συμμετοχή των μελών στη διαδικασία λήψης αποφάσεων του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης· και

β) η εκπροσώπηση των διαφόρων κατηγοριών μελών στη συνέλευση αντιπροσώπων είναι δίκαιη και ισορροπημένη.

Οι κανόνες που θεσπίζονται στις παραγράφους 2 έως 10 εφαρμό ζονται κατ’ αναλογία στη συνέλευση των αντιπροσώπων.

12. Τα κράτη μέλη δύνανται να αποφασίσουν ότι, σε περίπτωση που οργανισμός συλλογικής διαχείρισης δεν μπορεί, ως εκ της νομικής του μορφής, να διαθέτει γενική συνέλευση των μελών, οι εξουσίες της γενικής συνέλευσης των μελών ασκούνται από το όργανο που ασκεί την εποπτική λειτουργία. Οι κανόνες που θεσπί ζονται στις παραγράφους 2 έως 5, 7 και 8 θα πρέπει να εφαρμό ζονται κατ’ αναλογία στο όργανο αυτό που ασκεί την εποπτική λειτουργία.

13. Τα κράτη μέλη δύνανται να αποφασίσουν ότι, σε περίπτωση που οργανισμός συλλογικής διαχείρισης έχει μέλη τα οποία είναι οντότητες που εκπροσωπούν δικαιούχους, όλες ή ορισμένες από τις εξουσίες της γενικής συνέλευσης των μελών μπορεί να ασκούνται από συνέλευση αυτών των δικαιούχων. Οι κανόνες που θεσπίζονται στις παραγράφους 2 έως 10 θα πρέπει να εφαρμόζονται κατ’ ανα λογία στη συνέλευση των δικαιούχων.

Άρθρο 9

Εποπτική λειτουργία

1. Τα κράτη μέλη μεριμνούν ώστε κάθε οργανισμός συλλογικής διαχείρισης να διαθέτει εποπτική λειτουργία σύμφωνα με την οποία θα διενεργείται διαρκής παρακολούθηση των δραστηριοτήτων και των ενεργειών των προσώπων που διαχειρίζονται τις επιχειρηματικές δραστηριότητες του οργανισμού.

2. Η εκπροσώπηση των διαφορετικών κατηγοριών μελών του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης στο όργανο που ασκεί την εποπτική λειτουργία θα πρέπει να είναι δίκαιη και ισορροπημένη.

3. Κάθε πρόσωπο που ασκεί την εποπτική λειτουργία υποβάλλει στη γενική συνέλευση των μελών ετήσια ατομική δήλωση σχετικά με συγκρούσεις συμφερόντων, η οποία περιέχει τις πληροφορίες που αναφέρονται στο άρθρο 10 παράγραφος 2 δεύτερο εδάφιο.

4. Το όργανο που ασκεί την εποπτική λειτουργία συνέρχεται τακτικά και έχει τουλάχιστον τις ακόλουθες εξουσίες:

α) την άσκηση των εξουσιών που τού έχουν εκχωρηθεί από τη γενική συνέλευση των μελών, δυνάμει, μεταξύ άλλων, του άρθρου 8 παράγραφοι 4 και 6·

β) την παρακολούθηση των δραστηριοτήτων και της εκτέλεσης των καθηκόντων των προσώπων που αναφέρονται στο άρθρο 10, συμπεριλαμβανομένης της εφαρμογής των αποφάσεων της γενι κής συνέλευσης των μελών και ιδίως των γενικών πολιτικών που παρατίθενται στο άρθρο 8 παράγραφος 5 στοιχεία α) έως δ).

5. Το όργανο που ασκεί την εποπτική λειτουργία υποβάλλει τουλάχιστον άπαξ ετησίως στη γενική συνέλευση των μελών έκθεση σχετικά με την άσκηση των εξουσιών του.

Άρθρο 10

Υποχρεώσεις των προσώπων που διαχειρίζονται τις επιχειρηματικές δραστηριότητες του οργανισμού συλλογικής

διαχείρισης

1. Τα κράτη μέλη μεριμνούν ώστε οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης να λαμβάνουν όλα τα αναγκαία μέτρα ώστε τα πρόσωπα που διαχειρίζονται τις επιχειρηματικές δραστηριότητές τους να ενεργούν σωστά, συνετά και κατάλληλα, με τη χρήση κατάλληλων διοικητικών και λογιστικών διαδικασιών, καθώς και μηχανισμών εσωτερικού ελέγχου.

2. Τα κράτη μέλη μεριμνούν ώστε οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης να θεσπίζουν και να εφαρμόζουν διαδικασίες, ώστε να αποφεύγονται οι συγκρούσεις συμφερόντων, και, σε περίπτωση που τέτοιες οι συγκρούσεις δεν μπορούν να αποφευχθούν, να εντοπί ζουν, να διαχειρίζονται, να παρακολουθούν και να γνωστοποιούν πραγματικές ή δυνητικές συγκρούσεις συμφερόντων, κατά τρόπον ώστε να αποτρέπεται η αρνητική επίδρασή τους στα συλλογικά συμφέροντα των δικαιούχων που εκπροσωπεί ο οργανισμός.

Οι διαδικασίες του πρώτου εδαφίου περιλαμβάνουν την υποβολή ετήσιας ατομικής δήλωσης από καθένα από τα πρόσωπα που ανα φέρονται στην παράγραφο 1 προς τη γενική συνέλευση των μελών, δήλωση η οποία περιλαμβάνει τις ακόλουθες πληροφορίες:

α) οποιαδήποτε συμφέροντα στον οργανισμό συλλογικής διαχείρι σης·

β) κάθε αμοιβή που έλαβε από τον οργανισμό συλλογικής διαχεί ρισης κατά το προηγηθέν οικονομικό έτος, συμπεριλαμβανομέ νων των συνταξιοδοτικών καθεστώτων, των παροχών σε είδος και άλλων ειδών παροχών·

γ) τα ποσά που έλαβε κατά το προηγηθέν οικονομικό έτος ως δικαιούχος από τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης·

δ) δήλωση σχετικά με οποιαδήποτε πραγματική ή δυνητική σύγκρουση μεταξύ τυχόν προσωπικών συμφερόντων και εκείνων του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης ή μεταξύ τυχόν υπο χρεώσεων έναντι του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης και τυχόν υποχρέωσης προς οποιοδήποτε άλλο φυσικό ή νομικό πρόσωπο.

ΚΕΦΑΛΑΙΟ 2

Διαχείριση των εσόδων από τα δικαιώματα

Άρθρο 11

Είσπραξη και χρήση των εσόδων από τα δικαιώματα

1. Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν τη συμμόρφωση των οργανι σμών συλλογικής διαχείρισης με τους κανόνες που θεσπίζονται στις παραγράφους 2 έως 5.

ELL 84/86 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης 20.3.2014

2. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να επιδει κνύει επιμέλεια όσον αφορά στη συλλογή και τη διαχείριση των εσόδων από τα δικαιώματα.

3. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης τηρεί ξεχωριστά στους λογαριασμούς του:

α) εισπράξεις από δικαιώματα και κάθε έσοδο που προκύπτει από την επένδυση εισπράξεων από δικαιώματα· και

β) τυχόν ίδια περιουσιακά στοιχεία που διαθέτει και έσοδα που προκύπτουν από τα εν λόγω περιουσιακά στοιχεία, από έξοδα διαχείρισης ή από άλλες δραστηριότητες.

4. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης δεν έχει το δικαίωμα να χρησιμοποιεί τα έσοδα από τα δικαιώματα ή τυχόν έσοδα που προκύπτουν από την επένδυση των εσόδων από τα δικαιώματα για σκοπούς άλλους πλην της διανομής τους στους δικαιούχους, εξαι ρουμένων των περιπτώσεων κράτησης ή συμψηφισμού των εξόδων διαχείρισης σύμφωνα με την απόφαση που λαμβάνεται δυνάμει του άρθρου 8 παράγραφος 5 στοιχείο δ) ή χρήσης των εσόδων από τα δικαιώματα ή τυχόν εσόδων που προκύπτουν από την επένδυση των εσόδων από τα δικαιώματα σύμφωνα με την απόφαση που λαμβά νεται δυνάμει του άρθρου 8 παράγραφος 5.

5. Σε περίπτωση που ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης επεν δύει έσοδα από τα δικαιώματα ή τυχόν έσοδα που προκύπτουν από την επένδυση των εσόδων από τα δικαιώματα, το πράττει με γνώ μονα το βέλτιστο συμφέρον των δικαιούχων των οποίων τα δικαιώ ματα εκπροσωπεί, σύμφωνα με τη γενική επενδυτική πολιτική και την πολιτική για τη διαχείριση του κινδύνου που αναφέρονται στο άρθρο 8 παράγραφος 5 στοιχεία γ) και στ) και λαμβάνοντας υπόψη τους εξής κανόνες:

α) όπου υπάρχει πιθανή σύγκρουση συμφερόντων, ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης διασφαλίζει ότι η επένδυση γίνεται απο κλειστικά προς το συμφέρον των εν λόγω δικαιούχων·

β) τα στοιχεία του ενεργητικού επενδύονται κατά τρόπο που να εγγυάται την ασφάλεια, την ποιότητα, τη ρευστότητα και την κερδοφορία του χαρτοφυλακίου στο σύνολό του·

γ) τα στοιχεία του ενεργητικού είναι προσηκόντως διαφοροποι ημένα, προκειμένου να αποφεύγεται η υπέρμετρη εξάρτηση από κάποιο συγκεκριμένο στοιχείο αλλά και η συσσώρευση κιν δύνων στο χαρτοφυλάκιο στο σύνολό του.

Άρθρο 12

Κρατήσεις

1. Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν ότι, σε περίπτωση που δικαιού χος εξουσιοδοτεί οργανισμό συλλογικής διαχείρισης να διαχειρίζε ται τα δικαιώματά του, ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης παρέ χει στον δικαιούχο πληροφορίες σχετικά με τα τέλη διαχείρισης και τις λοιπές κρατήσεις επί των εσόδων από τα δικαιώματα και επί των τυχόν εσόδων από την επένδυση των εσόδων από τα δικαιώματα, πριν λάβει τη συναίνεσή του για τη διαχείριση των δικαιωμάτων του.

2. Οι κρατήσεις θα πρέπει να είναι εύλογες σε συνάρτηση με τις υπηρεσίες που παρέχει ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης στους δικαιούχους, συμπεριλαμβανομένων, κατά περίπτωση, των υπηρε σιών που αναφέρονται στην παράγραφο 4, και θα πρέπει να καθο ρίζονται βάσει αντικειμενικών κριτηρίων.

3. Τα έξοδα διαχείρισης δεν υπερβαίνουν τις δικαιολογημένες και τεκμηριωμένες δαπάνες του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης για τη διαχείριση των δικαιωμάτων πνευματικής ιδιοκτησίας και των συγγενικών δικαιωμάτων.

Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν ότι οι απαιτήσεις που ισχύουν για τη χρήση και τη διαφάνεια στη χρήση των ποσών που κρατούνται ή συμψηφίζονται στα έξοδα διαχείρισης εφαρμόζονται και σε οποι εσδήποτε άλλες κρατήσεις πραγματοποιούνται για να καλυφθούν τα έξοδα που προκύπτουν από τη διαχείριση δικαιωμάτων πνευματικής ιδιοκτησίας ή συγγενικών δικαιωμάτων.

4. Σε περίπτωση που οργανισμός συλλογικής διαχείρισης παρέ χει κοινωνικές, πολιτιστικές ή εκπαιδευτικές υπηρεσίες οι οποίες χρηματοδοτούνται μέσω κρατήσεων επί των εσόδων από τα δικαιώ ματα και επί τυχόν εσόδων που προκύπτουν από την επένδυση των εσόδων από δικαιώματα, οι υπηρεσίες αυτές παρέχονται με βάση δίκαια κριτήρια, ιδίως σε σχέση με την πρόσβαση στις υπηρεσίες αυτές και την έκταση αυτών των υπηρεσιών.

Άρθρο 13

Διανομή των ποσών που οφείλονται στους δικαιούχους

1. Με την επιφύλαξη του άρθρου 15 παράγραφος 3 και του άρθρου 28, τα κράτη μέλη διασφαλίζουν ότι οι οργανισμοί συλ λογικής διαχείρισης διανέμουν και καταβάλλουν τα ποσά που οφεί λονται στους δικαιούχους τακτικά, επιμελώς, με ακρίβεια και σύμ φωνα με τη γενική πολιτική για τη διανομή που αναφέρεται στο άρθρο 8 παράγραφος 5 στοιχείο α).

Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν επίσης ότι κάθε οργανισμός συλλογι κής διαχείρισης ή τα μέλη του που είναι οντότητες που εκπροσω πούν δικαιούχους διανέμουν και καταβάλλουν τα ποσά αυτά στους δικαιούχους το συντομότερο δυνατόν και το αργότερο εννέα μήνες από το τέλος του οικονομικού έτους κατά το οποίο εισπράχθηκαν τα έσοδα από τα δικαιώματα, εκτός εάν αντικειμενικοί λόγοι που σχετίζονται ιδίως με την υποβολή αναφορών εκ μέρους των χρη στών, τον προσδιορισμό των δικαιωμάτων, την ταυτοποίηση των δικαιούχων ή την αντιστοίχιση των πληροφοριών για έργα και άλλα αντικείμενα με τους δικαιούχους δεν επιτρέπουν στον οργα νισμό συλλογικής διαχείρισης ή, κατά περίπτωση, στα μέλη του να τηρήσουν την προθεσμία αυτή.

2. Σε περίπτωση που τα ποσά που οφείλονται στους δικαιούχους δεν μπορούν να διανεμηθούν εντός της προθεσμίας που ορίζεται στην παράγραφο 1 επειδή οι σχετικοί δικαιούχοι δεν μπορούν να ταυτοποιηθούν ή να εντοπιστούν και η εξαίρεση από την προθεσμία δεν έχει εφαρμογή, τα ποσά αυτά θα πρέπει να τηρούνται χωριστά στους λογαριασμούς του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης.

3. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να λαμβάνει όλα τα αναγκαία μέτρα, σύμφωνα με την παράγραφο 1, για την ταυτοποίηση και τον εντοπισμό των δικαιούχων. Συγκεκριμένα, το αργότερο τρεις μήνες μετά τη λήξη της προθεσμίας που ορίζεται στην παράγραφο 1, ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να παρέχει πληροφορίες σχετικά με τα έργα και άλλα αντικείμενα για τα οποία ένας ή περισσότεροι δικαιούχοι δεν έχουν ταυτοποι ηθεί ή εντοπισθεί,

α) στους δικαιούχους που εκπροσωπεί ή, σε περίπτωση που ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης έχει ως μέλη οντότητες που εκπροσωπούν τους δικαιούχους, στις οντότητες αυτές, ή

EL20.3.2014 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης L 84/87

β) σε όλους τους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης με τους οποίους έχει συνάψει συμβάσεις αμοιβαιότητας.

Στις πληροφορίες του πρώτου εδαφίου θα πρέπει να περιλαμβάνο νται, όπου υπάρχουν τα εξής:

α) ο τίτλος του έργου ή άλλου αντικειμένου·

β) το όνομα του δικαιούχου·

γ) το όνομα του σχετικού εκδότη ή παραγωγού και

δ) κάθε άλλη σχετική διαθέσιμη πληροφορία η οποία θα μπορούσε να βοηθήσει στην ταυτοποίηση του δικαιούχου.

Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να επαληθεύει επίσης τα αρχεία που αναφέρονται στο άρθρο 6 παράγραφος 5 καθώς και άλλα άμεσα διαθέσιμα αρχεία. Εάν τα προαναφερόμενα μέτρα δεν αποφέρουν αποτελέσματα, ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης θέτει τις πληροφορίες αυτές στη διάθεση του κοινού το αργότερο ένα έτος μετά τη λήξη της προθεσμίας των τριών μηνών.

4. Σε περίπτωση που τα ποσά που οφείλονται στους δικαιούχους δεν μπορούν να διανεμηθούν μετά την παρέλευση τριών ετών από το τέλος του οικονομικού έτους κατά το οποίο εισπράχθηκαν τα έσοδα από τα δικαιώματα και εφόσον ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης έχει λάβει όλα τα αναγκαία μέτρα για την ταυτοποίηση και τον εντοπισμό των δικαιούχων όπως αναφέρεται στην παρά γραφο 3, τα ποσά αυτά θεωρούνται μη διανεμητέα.

5. Η γενική συνέλευση των μελών του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης αποφασίζει σχετικά με τη χρήση των μη διανεμητέων ποσών σύμφωνα με το άρθρο 8 παράγραφος 5 στοιχείο β), με την επιφύλαξη του δικαιώματος του δικαιούχου να διεκδικήσει τα ποσά αυτά από τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης σύμφωνα με τη νομοθεσία των κρατών μελών περί παραγραφής αξιώσεων.

6. Τα κράτη μέλη δύνανται να περιορίζουν ή να καθορίζουν τις επιτρεπόμενες χρήσεις των μη διανεμητέων ποσών, μεταξύ άλλων, εξασφαλίζοντας ότι τα μη διανεμητέα ποσά χρησιμοποιούνται χωρι στά και κατά τρόπο ανεξάρτητο για τη χρηματοδότηση κοινωνικών, πολιτιστικών και εκπαιδευτικών δραστηριοτήτων προς όφελος των δικαιούχων.

ΚΕΦΑΛΑΙΟ 3

Διαχείριση δικαιωμάτων εξ ονόματος άλλων οργανισμών συλλογικής διαχείρισης

Άρθρο 14

Διαχείριση δικαιωμάτων δυνάμει συμβάσεων αμοιβαιότητας

Τα κράτη μέλη μεριμνούν ώστε ένας οργανισμός συλλογικής δια χείρισης να μην κάνει διακρίσεις εις βάρος δικαιούχων των οποίων

τα δικαιώματα διαχειρίζεται στο πλαίσιο συμβάσεων αμοιβαιότητας, ιδίως σε σχέση με τις ισχύουσες χρεώσεις, τα έξοδα διαχείρισης, και τους όρους για την είσπραξη των εσόδων από τα δικαιώματα και τη διανομή των ποσών που οφείλονται στους δικαιούχους.

Άρθρο 15

Κρατήσεις και πληρωμές που προβλέπονται στις συμβάσεις αμοιβαιότητας

1. Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν ότι ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης δεν προβαίνει σε άλλες κρατήσεις, πέραν των εξόδων διαχείρισης, επί των εσόδων από τα δικαιώματα που διαχειρίζεται βάσει της συμφωνίας εκπροσώπησης ή επί τυχόν εσόδων που προ κύπτουν από την επένδυση των εν λόγω εσόδων από τα δικαιώματα, εκτός εάν ο άλλος οργανισμός συλλογικής διαχείρισης που είναι συμβαλλόμενο μέρος της συμφωνίας αμοιβαιότητας συναινεί ρητά σε τέτοιες κρατήσεις.

2. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να διανέμει και να καταβάλλει τα ποσά που οφείλονται σε άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης τακτικά, επιμελώς και με ακρίβεια.

3. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης διενεργεί τη διανομή και τις πληρωμές προς τον άλλον οργανισμό συλλογικής διαχείρι σης το συντομότερο δυνατόν και το αργότερο εννέα μήνες από το τέλος του οικονομικού έτους κατά το οποίο εισπράχθηκαν τα έσοδα από τα δικαιώματα, εκτός εάν αντικειμενικοί λόγοι που σχετίζονται ιδίως με την υποβολή αναφορών εκ μέρους των χρηστών, τον προσδιορισμό των δικαιωμάτων, την ταυτοποίηση των δικαιούχων ή την αντιστοίχιση των πληροφοριών για τα έργα και άλλα αντικεί μενα με τους δικαιούχους δεν επιτρέπουν στον οργανισμό συλλο γικής διαχείρισης να τηρήσει την προθεσμία αυτή.

Ο άλλος οργανισμός συλλογικής διαχείρισης ή, σε περίπτωση που έχουν ως μέλη οντότητες που εκπροσωπούν δικαιούχους, τα μέλη αυτά διανέμουν και καταβάλλουν τα ποσά που οφείλονται στους δικαιούχους το συντομότερο δυνατόν και το αργότερο έξι μήνες από την είσπραξη των ποσών αυτών, εκτός εάν αντικειμενικοί λόγοι που σχετίζονται ιδίως με την υποβολή αναφορών εκ μέρους των χρηστών, τον προσδιορισμό των δικαιωμάτων, την ταυτοποίηση των δικαιούχων ή την αντιστοίχιση των πληροφοριών για τα έργα και άλλα αντικείμενα με τους δικαιούχους δεν επιτρέπουν στον οργα νισμό συλλογικής διαχείρισης ή, κατά περίπτωση, στα μέλη του να τηρήσουν την προθεσμία αυτή.

ΚΕΦΑΛΑΙΟ 4

Σχέσεις με τους χρήστες

Άρθρο 16

Αδειοδότηση

1. Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν ότι οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης και οι χρήστες διεξάγουν διαπραγματεύσεις για την αδειοδότηση των δικαιωμάτων με καλή πίστη. Οι οργανισμοί αυτοί ανταλλάσσουν κάθε αναγκαία πληροφορία.

ELL 84/88 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης 20.3.2014

2. Οι όροι αδειοδότησης θα πρέπει να βασίζονται σε αντικειμε νικά κριτήρια που δεν εισάγουν διακρίσεις. Κατά την αδειοδότηση δικαιωμάτων οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης δεν υποχρεού νται να χρησιμοποιούν ως προηγούμενο για άλλες επιγραμμικές υπηρεσίες τους όρους αδειοδότησης που έχουν συμφωνηθεί με έναν χρήστη, όταν ο χρήστης αυτός παρέχει ένα νέο είδος επιγραμ μικής υπηρεσίας το οποίο είναι διαθέσιμο στο κοινό της Ένωσης για λιγότερο από τρία έτη.

Οι δικαιούχοι θα πρέπει να λαμβάνουν κατάλληλη αμοιβή για τη χρήση των δικαιωμάτων. Οι χρεώσεις για τα αποκλειστικά δικαιώ ματα και τα δικαιώματα αμοιβής είναι εύλογα, μεταξύ άλλων, σε σχέση με την οικονομική αξία της χρήσης των δικαιωμάτων στο εμπόριο, λαμβανομένων υπόψη της φύσης και του πεδίου χρήσης των έργων και άλλων αντικειμένων, καθώς και σε σχέση με την οικονομική αξία των υπηρεσιών που παρέχονται από τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης. Οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να ενημερώνουν τον ενδιαφερόμενο χρήστη για τα κριτήρια που χρησιμοποιούνται για τον καθορισμό των χρεώσεων αυτών.

3. Οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να απαντούν χωρίς αδικαιολόγητη καθυστέρηση στις αιτήσεις των χρηστών, ανα φέροντας, μεταξύ άλλων, τις πληροφορίες που είναι απαραίτητες για τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης προκειμένου να υποβά λει πρόταση χορήγησης αδείας.

Μετά την παραλαβή όλων των σχετικών πληροφοριών, ο οργανι σμός συλλογικής διαχείρισης, χωρίς αδικαιολόγητη καθυστέρηση, είτε προτείνει τη χορήγηση άδειας ή παρέχει στον χρήστη αιτιολο γημένη δήλωση στην οποία εξηγεί τους λόγους για τους οποίους δεν προτίθεται να αδειοδοτήσει την παροχή συγκεκριμένης υπηρε σίας.

4. Ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να παρέ χει τη δυνατότητα στους χρήστες να επικοινωνούν με αυτόν με ηλεκτρονικά μέσα, συμπεριλαμβανομένης, όπου κριθεί απαραίτητο, της υποβολής αναφορών επί τη χρήση αδείας.

Άρθρο 17

Υποχρεώσεις των χρηστών

Τα κράτη μέλη θα πρέπει να θεσπίσουν διατάξεις προκειμένου να διασφαλίσουν ότι οι χρήστες παρέχουν στον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης, βάσει συμφωνηθέντος ή προκαθορισμένου χρόνου και μορφότυπου, τις συναφείς πληροφορίες που διαθέτουν σχετικά με τη χρήση των δικαιωμάτων που εκπροσωπεί ο οργανισμός συλλο γικής διαχείρισης, οι οποίες είναι αναγκαίες αφενός για την είσπραξη των εσόδων από τα δικαιώματα και αφετέρου για τη διανομή και καταβολή των ποσών που οφείλονται στους δικαιού χους. Κατά την επιλογή του μορφότυπου για την παροχή των συναφών πληροφοριών, οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης και οι χρήστες λαμβάνουν υπόψη στο μέτρο του δυνατού τα προαιρε τικά βιομηχανικά πρότυπα.

ΚΕΦΑΛΑΙΟ 5

Διαφάνεια και υποβολή εκθέσεων

Άρθρο 18

Παροχή πληροφοριών προς τους δικαιούχους σχετικά με τη διαχείριση των δικαιωμάτων τους

1. Με την επιφύλαξη της παραγράφου 2 του παρόντος άρθρου και των άρθρων 19 και 28 παράγραφος 2, τα κράτη μέλη

μεριμνούν ώστε ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης να καθι στά διαθέσιμες τουλάχιστον άπαξ ετησίως σε κάθε δικαιούχο στον οποίο απέδωσε έσοδα από δικαιώματα ή κατέβαλε πληρωμές, κατά την περίοδο στην οποία αφορούν οι εν λόγω πληροφορίες, τουλάχι στον τις ακόλουθες πληροφορίες:

α) τυχόν στοιχεία επικοινωνίας που ο δικαιούχος έχει εξουσιοδο τήσει τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης να χρησιμοποιεί για την ταυτοποίηση και τον εντοπισμό του δικαιούχου·

β) τα έσοδα από τα δικαιώματα που αποδίδονται στον δικαιούχο·

γ) τα ποσά που καταβάλλονται από τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης στον δικαιούχο ανά κατηγορία δικαιωμάτων που διαχειρίζεται, και ανά είδος της χρήσης·

δ) την περίοδο κατά την οποία πραγματοποιήθηκε η χρήση στην οποία αντιστοιχούν τα ποσά που αποδόθηκαν και καταβλήθη καν στον δικαιούχο, εκτός εάν αντικειμενικοί λόγοι που σχετί ζονται με την υποβολή αναφορών εκ μέρους των χρηστών δεν επιτρέπουν στον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης να παρά σχει τις πληροφορίες αυτές·

ε) τις κρατήσεις που γίνονται για τα έξοδα διαχείρισης·

στ) τις κρατήσεις που γίνονται για κάθε σκοπό εκτός των δαπανών διαχείρισης, συμπεριλαμβανομένων αυτών που ενδέχεται να απαιτούνται από την εθνική νομοθεσία για την παροχή τυχόν κοινωνικών, πολιτιστικών ή εκπαιδευτικών υπηρεσιών·

ζ) τα έσοδα από δικαιώματα που αποδίδονται στον δικαιούχο και τα οποία δεν έχουν καταβληθεί για οποιαδήποτε χρονική περίο δο·

2. Όταν ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης αποδίδει έσοδα από τα δικαιώματα και έχει ως μέλη οντότητες που είναι αρμόδιες για τη διανομή των εσόδων από τα δικαιώματα σε δικαιούχους, ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης παρέχει στις οντότητες αυτές τις πληροφορίες που αναφέρονται στην παράγραφο 1, υπό την προϋπόθεση ότι οι εν λόγω οντότητες δεν έχουν στην κατοχή τους αυτές τις πληροφορίες. Τα κράτη μέλη μεριμνούν ώστε οι οντότητες να καθιστούν διαθέσιμες τις πληροφορίες που αναφέ ρονται στην παράγραφο 1 τουλάχιστον άπαξ ετησίως σε κάθε δικαιούχο στον οποίο απέδωσαν έσοδα από τα δικαιώματα ή κατέ βαλαν πληρωμές κατά την περίοδο στην οποία αφορούν οι εν λόγω πληροφορίες.

Άρθρο 19

Παροχή πληροφοριών προς άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης σχετικά με τη διαχείριση των δικαιωμάτων δυνάμει

συμφωνιών εκπροσώπησης

Τα κράτη μέλη θα πρέπει να μεριμνούν ώστε ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης να καθιστά διαθέσιμες, τουλάχιστον άπαξ ετησίως και με ηλεκτρονικά μέσα, στον οργανισμό συλλογικής δια χείρισης για λογαριασμό του οποίου αναλαμβάνει τη διαχείριση δικαιωμάτων στο πλαίσιο μιας συμβάσεως αμοιβαιότητος για την περίοδο στην οποία αφορούν οι εν λόγω πληροφορίες, τουλάχιστον τις ακόλουθες πληροφορίες:

EL20.3.2014 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης L 84/89

α) τα έσοδα από τα δικαιώματα που αποδίδονται, τα ποσά που καταβάλλονται από τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης ανά κατηγορία δικαιωμάτων που διαχειρίζεται, και ανά είδος χρήσης για τα δικαιώματα που διαχειρίζεται σύμφωνα με τη σύμβαση αμοιβαιότητας, και τυχόν έσοδα από δικαιώματα που αποδίδο νται και τα οποία δεν έχουν καταβληθεί για οποιαδήποτε χρο νική περίοδο·

β) τις κρατήσεις που γίνονται για τα έξοδα διαχείρισης·

γ) τις κρατήσεις που γίνονται για σκοπούς στους οποίους δεν εμπίπτουν τα έξοδα διαχείρισης που αναφέρονται στο άρθρο 15·

δ) πληροφορίες για τις άδειες που χορηγούνται και απορρίπτονται σε σχέση με τα έργα και άλλα θέματα καλυπτόμενα από τη σύμβαση αμοιβαιότητας·

ε) αποφάσεις που εγκρίνονται από τη γενική συνέλευση των μελών εφόσον οι αποφάσεις αυτές αφορούν στη διαχείριση των δικαιω μάτων δυνάμει της σύμβασης αμοιβαιότητας.

Άρθρο 20

Παροχή πληροφοριών προς δικαιούχους, άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης και χρήστες κατόπιν αιτήματος

Με την επιφύλαξη του άρθρου 25, τα κράτη μέλη θα πρέπει να μεριμνούν ώστε ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης να καθι στά διαθέσιμες, βάσει δεόντως αιτιολογημένης αιτήσεως, σε οποιον δήποτε οργανισμό συλλογικής διαχείρισης για λογαριασμό του οποίου αναλαμβάνει τη διαχείριση δικαιωμάτων στο πλαίσιο μιας συμβάσεως αμοιβαιότητας ή σε οποιονδήποτε δικαιούχο ή σε οποι ονδήποτε χρήστη, με τη χρήση ηλεκτρονικών μέσων και χωρίς αδι καιολόγητη καθυστέρηση, τουλάχιστον τις ακόλουθες πληροφορίες:

α) τα έργα ή άλλα αντικείμενα που εκπροσωπεί, τα δικαιώματα που διαχειρίζεται, απευθείας ή δυνάμει συμβάσεων αμοιβαιότητας, και τις επικράτειες που καλύπτονται· ή

β) αν λόγω του πεδίου εφαρμογής της δραστηριότητας του οργανι σμού συλλογικής διαχείρισης τα έργα αυτά ή άλλα αντικείμενα δεν μπορούν να προσδιοριστούν, τους τύπους των έργων ή άλλων αντικειμένων που εκπροσωπεί, τα δικαιώματα που διαχει ρίζεται και τις επικράτειες που καλύπτονται.

Άρθρο 21

Δημοσιοποίηση πληροφοριών

1. Τα κράτη μέλη θα πρέπει να μεριμνούν ώστε ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης να δημοσιοποιεί τουλάχιστον τις ακόλουθες πληροφορίες:

α) το καταστατικό του·

β) τους όρους προσχώρησης μέλους και λήξης της εξουσιοδότη σης για τη διαχείριση των δικαιωμάτων, εφόσον δεν περιλαμ βάνονται στο καταστατικό·

γ) τυποποιημένες συμβάσεις αδειοδότησης και τυποποιημένες ισχύουσες χρεώσεις, συμπεριλαμβανομένων των εκπτώσεων·

δ) κατάλογο των προσώπων που αναφέρονται στο άρθρο 10·

ε) τη γενική πολιτική του για τη διανομή των ποσών που οφείλο νται στους δικαιούχους·

στ) τη γενική πολιτική του για τα έξοδα διαχείρισης·

ζ) τη γενική πολιτική του για τις κρατήσεις, πλην των εξόδων διαχείρισης, επί των εσόδων από τα δικαιώματα και επί των εσόδων από την επένδυση των εσόδων αυτών, συμπεριλαμβα νομένων των κρατήσεων για κοινωνικές, πολιτιστικές και εκπαι δευτικές υπηρεσίες·

η) κατάλογο των συμβάσεων αμοιβαιότητας τις οποίες έχει συνά ψει, και τα ονόματα των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης με τους οποίους έχουν συναφθεί αυτές οι συμβάσεις αμοιβαι ότητας·

θ) τη γενική πολιτική για τη χρήση των μη διανεμητέων ποσών·

ι) τις διαδικασίες χειρισμού καταγγελιών και επίλυσης διαφορών που είναι διαθέσιμες σύμφωνα με τα άρθρα 33, 34 και 35.

2. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης δημοσιεύει και επικαι ροποιεί στον ιστότοπό του τις πληροφορίες που αναφέρονται στην παράγραφο 1.

Άρθρο 22

Ετήσια έκθεση διαφάνειας

1. Τα κράτη μέλη μεριμνούν ώστε ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης, ανεξάρτητα από τη νομική του μορφή σύμφωνα με το εθνικό δίκαιο, να καταρτίζει και να δημοσιοποιεί ετήσια έκθεση διαφάνειας, μαζί με την ειδική έκθεση που αναφέρεται στην παρά γραφο 3, για κάθε οικονομικό έτος το αργότερο οκτώ μήνες μετά το τέλος του οικονομικού έτους.

Η ετήσια έκθεση διαφάνειας δημοσιεύεται στον ιστότοπο του οργα νισμού συλλογικής διαχείρισης όπου και παραμένει διαθέσιμη στο κοινό για τουλάχιστον πέντε έτη.

2. Η ετήσια έκθεση διαφάνειας περιλαμβάνει τουλάχιστον τις πληροφορίες που παρατίθενται στο παράρτημα.

3. Η ειδική έκθεση αφορά στη χρήση των ποσών που κρατούνται για τους σκοπούς των κοινωνικών, πολιτιστικών και εκπαιδευτικών υπηρεσιών και περιλαμβάνει τουλάχιστον τις πληροφορίες που ορί ζονται στο σημείο 3 του παραρτήματος.

4. Τα λογιστικά στοιχεία που περιέχονται στην ετήσια έκθεση διαφάνειας ελέγχονται από ένα ή περισσότερα πρόσωπα εξουσιοδο τημένα από τον νόμο για να διενεργούν λογιστικούς ελέγχους σύμφωνα με την οδηγία 2006/43/ΕΚ του Ευρωπαϊκού Κοινοβου λίου και του Συμβουλίου (1).

ELL 84/90 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης 20.3.2014

(1) Οδηγία 2006/43/ΕΚ του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και του Συμβουλί ου, της 17ης Μαΐου 2006, για τους υποχρεωτικούς ελέγχους των ετήσιων και των ενοποιημένων λογαριασμών, για την τροποποίηση των οδηγιών 78/660/ΕΟΚ και 83/349/ΕΟΚ του Συμβουλίου και για την κατάργηση της οδηγίας 84/253/ΕΟΚ του Συμβουλίου (ΕΕ L 157 της 9.6.2006, σ. 87).

Η έκθεση ελέγχου, συμπεριλαμβανομένων τυχόν επιφυλάξεων, δημοσιεύεται εν όλω στην ετήσια έκθεση διαφάνειας.

Για τους σκοπούς της παρούσας παραγράφου, τα λογιστικά στοι χεία περιλαμβάνουν τις οικονομικές καταστάσεις που αναφέρονται στο σημείο 1 στοιχείο α) του παραρτήματος καθώς και κάθε οικο νομική πληροφορία που αναφέρεται στο σημείο 1 στοιχεία ζ) και η) και στο σημείο 2 του παραρτήματος.

ΤΙΤΛΟΣ III

ΧΟΡΗΓΗΣΗ ΠΟΛΥΕΔΑΦΙΚΗΣ ΑΔΕΙΑΣ ΓΙΑ ΕΠΙΓΡΑΜΜΙΚΑ ΔΙΚΑΙΩΜΑΤΑ ΣΕ ΜΟΥΣΙΚΑ ΕΡΓΑ ΑΠΟ ΟΡΓΑΝΙΣΜΟΥΣ ΣΥΛΛΟΓΙ

ΚΗΣ ΔΙΑΧΕΙΡΙΣΗΣ

Άρθρο 23

Χορήγηση πολυεδαφικής άδειας στην εσωτερική αγορά

Τα κράτη μέλη θα πρέπει να μεριμνούν ώστε οι οργανισμοί συλ λογικής διαχείρισης που είναι εγκατεστημένοι στην επικράτειά τους να συμμορφώνονται με τις απαιτήσεις του παρόντος τίτλου κατά τη χορήγηση πολυεδαφικών αδειών για επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων.

Άρθρο 24

Ικανότητα διεκπεραίωσης πολυεδαφικών αδειών

1. Τα κράτη μέλη θα πρέπει να μεριμνούν ώστε ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης ο οποίος χορηγεί πολυεδαφικές άδειες για επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων να διαθέτει επαρκή ικανότητα να επεξεργάζεται ηλεκτρονικά, κατά τρόπο αποτελεσμα τικό και διαφανή, τα στοιχεία που απαιτούνται για τη χορήγηση των αδειών αυτών, ιδίως για τον προσδιορισμό του ρεπερτορίου και την παρακολούθηση της χρήσης του, την τιμολόγηση των χρηστών, την είσπραξη εσόδων από τα δικαιώματα και τη διανομή των ποσών που οφείλονται στους δικαιούχους.

2. Για τους σκοπούς της παραγράφου 1, ένας οργανισμός συλ λογικής διαχείρισης θα πρέπει να πληροί, τουλάχιστον, τις εξής προϋποθέσεις:

α) να έχει την ικανότητα να προσδιορίζει με ακρίβεια τα μουσικά έργα, εν όλω ή εν μέρει, τα οποία έχει δικαίωμα να εκπροσωπεί·

β) να έχει την ικανότητα να προσδιορίζει με ακρίβεια, εν όλω ή εν μέρει, σε σχέση με καθεμία σχετική επικράτεια, τα δικαιώματα και τους αντίστοιχους δικαιούχους επί κάθε μουσικού έργου ή μέρους αυτού το οποίο έχει δικαίωμα να εκπροσωπεί·

γ) να κάνει χρήση των μοναδικών αναγνωριστικών κωδικών για την ταυτοποίηση των δικαιούχων και τον προσδιορισμό των μουσι κών έργων, λαμβάνοντας υπόψη, στο μέτρο του δυνατού, τα προαιρετικά βιομηχανικά πρότυπα και τις πρακτικές που ανα πτύσσονται είτε σε διεθνές είτε σε ενωσιακό επίπεδο.

δ) να κάνει χρήση κατάλληλων μέσων εντοπισμού και εξάλειψης κατά τρόπο έγκαιρο και αποτελεσματικό των ασυνεπειών στα δεδομένα που βρίσκονται στην κατοχή άλλων οργανισμών συλ λογικής διαχείρισης οι οποίοι χορηγούν πολυεδαφικές άδειες για επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων.

Άρθρο 25

Διαφάνεια των πληροφοριών σχετικά με πολυεδαφικά ρεπερτόρια

1. Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν ότι ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης που χορηγεί πολυεδαφικές άδειες για επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων παρέχουν, βάσει δεόντως αιτιολο γημένης αίτησης, στους παρόχους επιγραμμικών υπηρεσιών μουσι κής, σε δικαιούχους των οποίων τα δικαιώματα εκπροσωπεί και σε άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης, με ηλεκτρονικά μέσα, ενημερωμένες πληροφορίες που καθιστούν δυνατό τον προσδιορι σμό του επιγραμμικού μουσικού ρεπερτορίου που εκπροσωπεί. Στις πληροφορίες αυτές θα πρέπει να περιλαμβάνονται:

α) τα εκπροσωπούμενα μουσικά έργα·

β) τα εκπροσωπούμενα δικαιώματα, εν όλω ή εν μέρει· και

γ) οι καλυπτόμενες επικράτειες.

2. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης μπορεί να λάβει εύλογα μέτρα, εφόσον είναι αναγκαίο, για την προστασία της ακρί βειας και της ακεραιότητας των δεδομένων, τον έλεγχο της επανα χρησιμοποίησής τους και την προστασία εμπορικά ευαίσθητων πλη ροφοριών.

Άρθρο 26

Ακρίβεια των πληροφοριών σχετικά με τα πολυεδαφικά ρεπερτόρια

1. Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν ότι ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης που χορηγεί πολυεδαφικές άδειες για επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων διαθέτει ρυθμίσεις προκειμένου να μπορούν οι δικαιούχοι, άλλοι οργανισμοί συλλογικής διαχείρι σης και οι πάροχοι επιγραμμικών υπηρεσιών να ζητούν διόρθωση των δεδομένων που αναφέρονται στον κατάλογο όρων κατά το άρθρο 24 παράγραφος 2 ή των πληροφοριών που παρέχονται δυνάμει του άρθρου 25, όταν τέτοιοι δικαιούχοι, οργανισμοί συλ λογικής διαχείρισης και πάροχοι επιγραμμικών υπηρεσιών πιστεύουν, βάσει εύλογων αποδείξεων, ότι τα δεδομένα ή οι πλη ροφορίες είναι ανακριβείς όσον αφορά στα επιγραμμικά δικαιώματά τους επί μουσικών έργων. Σε περίπτωση που οι αντιρρήσεις είναι επαρκώς τεκμηριωμένες, ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης δια σφαλίζει ότι τα δεδομένα ή οι πληροφορίες διορθώνονται χωρίς αδικαιολόγητη καθυστέρηση.

2. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να παρέχει στους δικαιούχους των οποίων τα μουσικά έργα περιλαμβάνονται στο δικό του μουσικό ρεπερτόριο και στους δικαιούχους που του ανέθεσαν τη διαχείριση των επιγραμμικών τους δικαιωμάτων επί μουσικών έργων σύμφωνα με το άρθρο 31 τα μέσα ηλεκτρονικής υποβολής πληροφοριών σε αυτούς σχετικά με τα μουσικά έργα τους, τα δικαιώματά τους επί των έργων αυτών και τις επικράτειες για τις οποίες οι δικαιούχοι εξουσιοδοτούν τον οργανισμό. Κατά την ηλεκτρονική υποβολή, οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης και οι δικαιούχοι λαμβάνουν υπόψη, στο μέτρο του δυνατού, τα προαιρετικά βιομηχανικά πρότυπα ή τις πρακτικές που αφορούν στην ανταλλαγή δεδομένων που αναπτύσσονται σε διεθνές ή ενω σιακό επίπεδο και επιτρέπουν στους δικαιούχους να καθορίζουν το μουσικό έργο, εν όλω ή εν μέρει, τα επιγραμμικά δικαιώματα, εν όλω ή εν μέρει, και τις επικράτειες, για τις οποίες εξουσιοδοτούν τον οργανισμό.

EL20.3.2014 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης L 84/91

3. Όταν ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης δίνει εντολή σε άλλον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης να χορηγεί πολυεδα φικές άδειες για επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων σύμ φωνα με τα άρθρα 29 και 30, ο εξουσιοδοτούμενος οργανισμός συλλογικής διαχείρισης εφαρμόζει επίσης την παράγραφο 2 του παρόντος άρθρου σε σχέση με τους δικαιούχους των οποίων τα μουσικά έργα περιλαμβάνονται στο ρεπερτόριο του εξουσιοδοτού ντος οργανισμού συλλογικής διαχείρισης, εκτός εάν οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης συμφωνήσουν διαφορετικά.

Άρθρο 27

Ακριβής και έγκαιρη υποβολή αναφορών και τιμολόγηση

1. Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν ότι ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης παρακολουθεί τη χρήση των επιγραμμικών δικαιωμάτων επί μουσικών έργων τα οποία εκπροσωπεί, εν όλω ή εν μέρει, από τους παρόχους επιγραμμικών υπηρεσιών στους οποίους έχει χορη γήσει πολυεδαφική άδεια για τα δικαιώματα αυτά.

2. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης προσφέρει στους παρό χους επιγραμμικών υπηρεσιών τη δυνατότητα να υποβάλλουν με ηλεκτρονικά μέσα αναφορές σχετικά με την πραγματική χρήση των επιγραμμικών δικαιωμάτων επί μουσικών έργων και οι πάροχοι επιγραμμικών υπηρεσιών υποβάλλουν ακριβή αναφορά σχετικά με την πραγματική χρήση των έργων αυτών. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης προσφέρει τη χρήση μιας τουλάχιστον μεθόδου υποβο λής αναφορών η οποία λαμβάνει υπόψη τα προαιρετικά βιομηχα νικά πρότυπα ή τις πρακτικές που έχουν αναπτυχθεί σε διεθνές ή ενωσιακό επίπεδο για την ηλεκτρονική ανταλλαγή των δεδομένων αυτών. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης δύναται να αρνηθεί να αποδεχθεί την υποβολή αναφοράς από τον πάροχο επιγραμμικών υπηρεσιών σε κλειστό μορφότυπο, αν ο οργανισμός παρέχει τη δυνατότητα υποβολής αναφορών μέσω ενός βιομηχανικού προτύ που για την ηλεκτρονική ανταλλαγή δεδομένων.

3. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης τιμολογεί τους παρό χους επιγραμμικών υπηρεσιών με ηλεκτρονικά μέσα. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης προσφέρει τη χρήση τουλάχιστον ενός μορ φότυπου ο οποίος λαμβάνει υπόψη τα προαιρετικά βιομηχανικά πρότυπα ή τις πρακτικές που έχουν αναπτυχθεί σε διεθνές ή ενω σιακό επίπεδο. Το τιμολόγιο ορίζει τα έργα και τα δικαιώματα για τα οποία έχει χορηγηθεί άδεια, εν όλω ή εν μέρει, με βάση τα στοιχεία του άρθρου 24 παράγραφος 2, και τις αντίστοιχες πραγ ματικές χρήσεις, στον βαθμό που αυτό είναι δυνατόν, με βάση τις πληροφορίες που παρέχονται από τον πάροχο επιγραμμικών υπηρε σιών και τον μορφότυπο που χρησιμοποιείται για την παροχή των πληροφοριών αυτών. Οι πάροχοι επιγραμμικών υπηρεσιών δεν μπο ρούν να αρνηθούν να αποδεχθούν το τιμολόγιο εξαιτίας του μορ φοτύπου του εάν ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης χρησιμο ποιεί βιομηχανικό πρότυπο.

4. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης τιμολογεί τους παρό χους επιγραμμικών υπηρεσιών με ακρίβεια και χωρίς καθυστέρηση κατόπιν της υποβολής αναφοράς σχετικά με την πραγματική χρήση των επιγραμμικών δικαιωμάτων επί μουσικών έργων, εκτός εάν αυτό δεν είναι δυνατόν για λόγους που οφείλονται στον πάροχο επιγραμ μικής υπηρεσίας.

5. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης θέτει στη διάθεση των παρόχων επιγραμμικών υπηρεσιών επαρκείς ρυθμίσεις προκειμένου αυτοί να μπορούν να αμφισβητήσουν την ορθότητα του τιμολογίου, ακόμη και σε περιπτώσεις που ο πάροχος επιγραμμικής υπηρεσίας λαμβάνει τιμολόγια από έναν ή περισσότερους οργανισμούς συλ λογικής διαχείρισης για τα ίδια επιγραμμικά δικαιώματα επί του ίδιου μουσικού έργου.

Άρθρο 28

Ακριβής και έγκαιρη πληρωμή των δικαιούχων

1. Με την επιφύλαξη της παραγράφου 3, τα κράτη μέλη θα πρέπει να μεριμνούν ώστε ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης που χορηγεί πολυεδαφικές άδειες για επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων να διανέμει στους δικαιούχους τα οφειλόμενα βάσει των αδειών αυτών ποσά με ακρίβεια και χωρίς καθυστέρηση κατόπιν της υποβολής αναφοράς σχετικά με την πραγματική χρήση του έργου, εκτός εάν αυτό δεν είναι δυνατόν για λόγους που οφείλονται στον πάροχο της επιγραμμικής υπηρεσίας.

2. Με την επιφύλαξη της παραγράφου 3, ο οργανισμός παρέχει στους δικαιούχους, κατά την πραγματοποίηση κάθε πληρωμής δυνάμει της παραγράφου 1, τουλάχιστον τις ακόλουθες πληροφο ρίες:

α) την περίοδο κατά την οποία έλαβαν χώρα οι χρήσεις για τις οποίες οφείλονται τα ποσά στους δικαιούχους και τις επικρά τειες στις οποίες πραγματοποιήθηκαν οι χρήσεις·

β) τα ποσά που εισπράττονται, τις κρατήσεις που πραγματοποιού νται και τα ποσά που διανέμονται από τον οργανισμό συλλογι κής διαχείρισης για κάθε επιγραμμικό δικαίωμα επί οποιουδή ποτε μουσικού έργου για το οποίο οι δικαιούχοι έχουν εξου σιοδοτήσει τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης προς εκπρο σώπηση, εν όλω ή εν μέρει·

γ) τα ποσά που εισπράττονται για τους δικαιούχους, τις κρατήσεις που γίνονται, και τα ποσά που διανέμονται από τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης σε σχέση με κάθε πάροχο επιγραμμικής υπηρεσίας.

3. Όταν ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης δίνει εντολή σε άλλον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης να χορηγεί πολυεδα φικές άδειες για επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων σύμ φωνα με τα άρθρα 29 και 30, ο εξουσιοδοτούμενος οργανισμός συλλογικής διαχείρισης διανέμει τα ποσά που αναφέρονται στην παράγραφο 1 με ακρίβεια και χωρίς καθυστέρηση και παρέχει τις πληροφορίες που αναφέρονται στην παράγραφο 2 στον εξουσιοδο τούντα οργανισμό συλλογικής διαχείρισης. Ο εξουσιοδοτών οργανι σμός συλλογικής διαχείρισης είναι αρμόδιος για τη μετέπειτα δια νομή των ποσών αυτών και την παροχή των σχετικών πληροφοριών στους δικαιούχους, εκτός εάν οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης συμφωνήσουν διαφορετικά.

Άρθρο 29

Συμφωνίες μεταξύ των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης για χορήγηση πολυεδαφικών αδειών

1. Τα κράτη μέλη θα πρέπει να διασφαλίζουν ότι κάθε συμφωνία εκπροσώπησης μεταξύ οργανισμών συλλογικής διαχείρισης βάσει της οποίας ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης εξουσιοδοτεί άλλον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης να χορηγεί πολυεδαφικές άδειες για επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων του δικού του ρεπερτορίου είναι μη αποκλειστικού χαρακτήρα. Ο εξουσιοδο τούμενος οργανισμός συλλογικής διαχείρισης διαχειρίζεται τα επι γραμμικά δικαιώματα κατά τρόπον που δεν εισάγει διακρίσεις.

ELL 84/92 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης 20.3.2014

2. Ο εξουσιοδοτών οργανισμός συλλογικής διαχείρισης ενημε ρώνει τα μέλη του για τους κύριους όρους της συμφωνίας, μεταξύ άλλων, για τη διάρκειά της και το κόστος των παρεχόμενων από τον εξουσιοδοτούμενο οργανισμό συλλογικής διαχείρισης υπηρεσιών.

3. Ο εξουσιοδοτούμενος οργανισμός συλλογικής διαχείρισης ενημερώνει τον εξουσιοδοτούντα οργανισμό συλλογικής διαχείρισης σχετικά με τους κύριους όρους βάσει των οποίων θα χορηγηθεί άδεια για τα επιγραμμικά δικαιώματα του τελευταίου, καθώς και για τη φύση της εκμετάλλευσης, όλες τις διατάξεις που αφορούν ή επηρεάζουν τα τέλη άδειας χρήσης, τη διάρκεια της άδειας, τις λογιστικές περιόδους και τις επικράτειες που καλύπτονται.

Άρθρο 30

Υποχρέωση εκπροσώπησης άλλου οργανισμού συλλογικής διαχείρισης για χορήγηση πολυεδαφικών αδειών

1. Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν ότι, όταν ένας οργανισμός συλ λογικής διαχείρισης που δεν χορηγεί ούτε προσφέρεται να χορηγή σει πολυεδαφικές άδειες για επιγραμμικά δικαιώματα επί των μου σικών έργων που ανήκουν στο δικό του ρεπερτόριο ζητεί από άλλον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης να συνάψει συμφωνία αμοιβαι ότητας προκειμένου να εκπροσωπεί τα δικαιώματα αυτά, ο οργανι σμός συλλογικής διαχείρισης στον οποίο απευθύνεται το αίτημα υποχρεούται να αποδεχθεί το αίτημα αυτό εάν χορηγεί ήδη ή προ σφέρεται να χορηγήσει πολυεδαφικές άδειες για την ίδια κατηγορία επιγραμμικών δικαιωμάτων επί μουσικών έργων που ανήκουν στο ρεπερτόριο ενός ή περισσότερων άλλων οργανισμών συλλογικής διαχείρισης.

2. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης στον οποίο απευθύνε ται το αίτημα θα πρέπει να απαντά στον αιτούντα οργανισμό συλ λογικής διαχείρισης εγγράφως και χωρίς αδικαιολόγητη καθυστέρη ση.

3. Με την επιφύλαξη των παραγράφων 5 και 6, ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης στον οποίο απευθύνεται το αίτημα διαχει ρίζεται το εκπροσωπούμενο ρεπερτόριο του αιτούντος οργανισμού συλλογικής διαχείρισης υπό τους ίδιους όρους υπό τους οποίους διαχειρίζεται το δικό του ρεπερτόριο.

4. Ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης στον οποίο απευθύνε ται το αίτημα περιλαμβάνει το εκπροσωπούμενο ρεπερτόριο του αιτούντος οργανισμού συλλογικής διαχείρισης σε όλες τις προσφο ρές που απευθύνει στους παρόχους επιγραμμικών υπηρεσιών.

5. Τα έξοδα διαχείρισης για την υπηρεσία που παρέχεται από τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης στον οποίο απευθύνεται το αίτημα προς τον αιτούντα οργανισμό δεν θα πρέπει να υπερβαίνουν τα εύλογα έξοδα στα οποία υποβάλλεται ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης στον οποίο απευθύνεται το αίτημα.

6. Ο αιτών οργανισμός συλλογικής διαχείρισης θα πρέπει να θέτει στη διάθεση του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης στον οποίο απευθύνεται το αίτημα τις πληροφορίες που σχετίζονται με το δικό του μουσικό ρεπερτόριο οι οποίες απαιτούνται για την παροχή πολυεδαφικών αδειών για επιγραμμικά δικαιώματα επί μου σικών έργων. Σε περίπτωση που οι πληροφορίες είναι ανεπαρκείς ή παρέχονται υπό μορφή που δεν επιτρέπει στον οργανισμό συλλογι κής διαχείρισης στον οποίο απευθύνεται το αίτημα να πληροί τις

απαιτήσεις του παρόντος τίτλου, ο οργανισμός συλλογικής διαχεί ρισης στον οποίο απευθύνεται το αίτημα δικαιούται να χρεώνει για τα έξοδα που προκύπτουν ευλόγως κατά την εκπλήρωση των απαι τήσεων αυτών ή να αποκλείει τα έργα αυτά για τα οποία δεν υπάρχουν επαρκείς πληροφορίες ή τα οποία δεν μπορούν να χρη σιμοποιηθούν.

Άρθρο 31

Πρόσβαση σε πολυεδαφικές άδειες

Τα κράτη μέλη μεριμνούν ώστε, σε περίπτωση που ένας οργανισμός συλλογικής διαχείρισης δεν χορηγεί ή δεν προσφέρεται να χορηγή σει πολυεδαφικές άδειες για επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων ή δεν επιτρέπει σε άλλον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης να εκπροσωπεί τα δικαιώματα αυτά για τέτοιο σκοπό έως τις 10 Απριλίου 2017, οι δικαιούχοι που έχουν εξουσιοδοτήσει τον εν λόγω οργανισμό συλλογικής διαχείρισης να εκπροσωπεί τα επι γραμμικά δικαιώματά τους επί μουσικών έργων να μπορούν να ανακαλούν από τον εν λόγω οργανισμό συλλογικής διαχείρισης τα επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων για τους σκοπούς της χορήγησης πολυεδαφικών αδειών για όλες τις επικράτειες χωρίς να χρειάζεται να ανακαλούν τα επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσι κών έργων για τους σκοπούς της χορήγησης μονοεδαφικών αδειών, ούτως ώστε να χορηγούν οι ίδιοι πολυεδαφικές άδειες στα επιγραμ μικά δικαιώματά τους επί μουσικών έργων ή μέσω οποιουδήποτε άλλου μέρους εξουσιοδοτούν ή μέσω οποιουδήποτε οργανισμού συλλογικής διαχείρισης που συμμορφώνεται με τις διατάξεις του παρόντος τίτλου.

Άρθρο 32

Παρέκκλιση για επιγραμμικά μουσικά δικαιώματα που απαιτούνται για ραδιοτηλεοπτικά προγράμματα

Οι απαιτήσεις που ορίζονται βάσει του παρόντος τίτλου δεν εφαρ μόζονται σε οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης όταν χορηγούν, με βάση την προαιρετική ομαδοποίηση των απαιτούμενων δικαιω μάτων, σύμφωνα με τους κανόνες περί ανταγωνισμού των άρθρων 101 και 102 ΣΛΕΕ, πολυεδαφική άδεια για επιγραμμικά δικαιώ ματα επί μουσικών έργων η οποία απαιτείται από ραδιοτηλεοπτικό οργανισμό προκειμένου να κοινοποιεί ή να θέτει στη διάθεση του κοινού τα ραδιοφωνικά ή τηλεοπτικά προγράμματά του ταυτόχρονα με την αρχική εκπομπή τους ή μετά από αυτήν καθώς και κάθε επιγραμμικό υλικό, συμπεριλαμβανομένων των προκαταρκτικών επι σκοπήσεων που παράγονται από ή για το ραδιοτηλεοπτικό οργανι σμό και το οποίο έχει επικουρικό χαρακτήρα σε σχέση με την αρχική εκπομπή των ραδιοφωνικών ή τηλεοπτικών προγραμμάτων του.

ΤΙΤΛΟΣ IV

ΜΕΤΡΑ ΕΠΙΒΟΛΗΣ

Άρθρο 33

Διαδικασία καταγγελίας

1. Τα κράτη μέλη θα πρέπει να μεριμνούν ώστε οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης να θέτουν στη διάθεση των μελών τους και των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης εξ ονόματος των οποίων αναλαμβάνουν τη διαχείριση δικαιωμάτων στο πλαίσιο συμφωνίας αμοιβαιότητας, αποτελεσματικές και έγκαιρες διαδικασίες για τη διεκπεραίωση καταγγελιών, ιδίως σε σχέση με την εξουσιοδότηση που χορηγείται για τη διαχείριση των δικαιωμάτων και τη λήξη αυτής ή την ανάκληση των δικαιωμάτων, τους όρους προσχώρησης μέλους, την είσπραξη των ποσών που οφείλονται στους δικαιού χους, τις κρατήσεις και τις διανομές.

EL20.3.2014 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης L 84/93

2. Οι οργανισμοί συλλογικής διαχείρισης απαντούν εγγράφως στις καταγγελίες που διατυπώνονται από μέλη ή οργανισμούς συλ λογικής διαχείρισης εξ ονόματος των οποίων αναλαμβάνουν τη διαχείριση δικαιωμάτων στο πλαίσιο συμβάσεων αμοιβαιότητας. Σε περίπτωση που ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης απορρίπτει την καταγγελία, αιτιολογεί την απόφασή του.

Άρθρο 34

Διαδικασίες εναλλακτικής επίλυσης διαφορών

1. Τα κράτη μέλη δύνανται να προβλέπουν ότι οι διαφορές μεταξύ των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης, των μελών των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης, των δικαιούχων ή των χρηστών σχετικά με τις διατάξεις του εθνικού δικαίου οι οποίες θεσπίζονται σύμφωνα με τις απαιτήσεις της παρούσας οδηγίας μπορούν να υπάγονται σε ταχεία, ανεξάρτητη και αμερόληπτη διαδικασία εναλ λακτικής επίλυσης διαφορών.

2. Για τους σκοπούς του τίτλου III, τα κράτη μέλη διασφαλίζουν ότι οι ακόλουθες διαφορές που σχετίζονται με οργανισμό συλλογι κής διαχείρισης που είναι εγκατεστημένος στην επικράτειά τους, ο οποίος χορηγεί ή προσφέρεται να χορηγήσει πολυεδαφικές άδειες για επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων, μπορούν να υπά γονται σε ανεξάρτητη και αμερόληπτη διαδικασία εναλλακτικής επίλυσης διαφορών:

α) διαφορές με υφιστάμενο ή δυνητικό πάροχο επιγραμμικής υπη ρεσίας σχετικά με την εφαρμογή των άρθρων 16, 25, 26 και 27·

β) διαφορές με έναν ή περισσότερους δικαιούχους σχετικά με την εφαρμογή των άρθρων 25, 26, 27, 28, 29, 30 και 31·

γ) διαφορές με άλλον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης σχετικά με την εφαρμογή των άρθρων 25, 26, 27, 28, 29 και 30.

Άρθρο 35

Επίλυση διαφορών

1. Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν ότι οι διαφορές μεταξύ οργανι σμών συλλογικής διαχείρισης και χρηστών που αφορούν ιδίως στους ισχύοντες και προτεινόμενους όρους αδειοδότησης ή την παραβίαση της σύμβασης μπορούν να παραπεμφθούν σε δικαστήριο ή, κατά περίπτωση, σε άλλο ανεξάρτητο και αμερόληπτο όργανο επίλυσης διαφορών όταν το όργανο αυτό διαθέτει εμπειρία στο δίκαιο περί πνευματικής ιδιοκτησίας.

2. Τα άρθρα 33 και 34 και η παράγραφος 1 του παρόντος άρθρου δεν θίγουν το δικαίωμα των μερών να διεκδικούν και να προασπίζονται τα δικαιώματά τους προσφεύγοντας στα δικαστήρια.

Άρθρο 36

Συμμόρφωση

1. Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν ότι οι αρμόδιες αρχές που έχουν ορισθεί για τον σκοπό αυτό παρακολουθούν τη συμμόρφωση των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης που είναι εγκατεστημένοι στην επικράτειά τους με τις διατάξεις του εθνικού δικαίου οι οποίες θεσπίζονται σύμφωνα με τις απαιτήσεις που ορίζονται στην παρούσα οδηγία.

2. Τα κράτη μέλη θα πρέπει να μεριμνούν ώστε να υφίστανται διαδικασίες στο πλαίσιο των οποίων τα μέλη ενός οργανισμού συλ λογικής διαχείρισης, οι δικαιούχοι, οι χρήστες, οι οργανισμοί

συλλογικής διαχείρισης και άλλα ενδιαφερόμενα μέρη κοινοποιούν στις αρμόδιες αρχές που έχουν οριστεί για τον σκοπό αυτό τις δραστηριότητες ή τις καταστάσεις οι οποίες, κατά τη γνώμη τους, συνιστούν παραβίαση των διατάξεων του εθνικού δικαίου οι οποίες θεσπίζονται σύμφωνα με τις απαιτήσεις που ορίζονται στην παρούσα οδηγία.

3. Τα κράτη μέλη διασφαλίζουν ότι οι αρμόδιες αρχές που έχουν ορισθεί για τον σκοπό αυτό έχουν την εξουσία να επιβάλλουν τις δέουσες κυρώσεις ή να λαμβάνουν τα δέοντα μέτρα, σε περί πτωση μη συμμόρφωσης με τις διατάξεις του εθνικού δικαίου οι οποίες θεσπίζονται κατ’ εφαρμογήν της παρούσας οδηγίας. Οι εν λόγω κυρώσεις και τα μέτρα είναι αποτελεσματικά, αναλογικά και αποτρεπτικά.

Τα κράτη μέλη κοινοποιούν στην Επιτροπή τις αρμόδιες αρχές που αναφέρονται στο παρόν άρθρο και στα άρθρα 37 και 38 έως τις έως τις 10 Απριλίου 2016. Η Επιτροπή δημοσιοποιεί τις πληρο φορίες που έχει λάβει συναφώς.

Άρθρο 37

Ανταλλαγή πληροφοριών μεταξύ των αρμόδιων αρχών

1. Για να διευκολυνθεί η παρακολούθηση της εφαρμογής της παρούσας οδηγίας, κάθε κράτος μέλος θα πρέπει να διασφαλίζει ότι η αρμόδια αρχή που έχει οριστεί για τον σκοπό αυτό απαντά χωρίς αδικαιολόγητη καθυστέρηση σε αίτηση πληροφοριών που έχει υποβάλει αρμόδια αρχή άλλου κράτους μέλους που έχει οριστεί για τον σκοπό αυτό και η οποία αφορά σε ζητήματα σχετικά με την εφαρμογή της παρούσας οδηγίας, ιδίως σχετικά με τις δραστηριό τητες οργανισμών συλλογικής διαχείρισης που είναι εγκατεστημένοι στην επικράτειά του κράτους μέλους - αποδέκτη της αίτησης, υπό την προϋπόθεση ότι η αίτηση είναι δεόντως αιτιολογημένη.

2. Όταν αρμόδια αρχή θεωρεί ότι οργανισμός συλλογικής δια χείρισης που είναι εγκατεστημένος σε άλλο κράτος μέλος ο οποίος όμως ασκεί δραστηριότητες εντός της επικράτειάς της ενδέχεται να μη συμμορφώνεται με τις διατάξεις του εθνικού δικαίου του κρά τους μέλους στο οποίο είναι εγκατεστημένος ο εν λόγω οργανισμός συλλογικής διαχείρισης, οι οποίες θεσπίζονται σύμφωνα με τις απαι τήσεις που ορίζονται στην παρούσα οδηγία, μπορεί να διαβιβάσει όλες τις σχετικές πληροφορίες στην αρμόδια αρχή του κράτους μέλους στο οποίο είναι εγκατεστημένος ο οργανισμός συλλογικής διαχείρισης, οι οποίες μπορεί να συνοδεύονται από αίτηση προς την εν λόγω αρχή για να λάβει κατάλληλα μέτρα στο πλαίσιο των αρμοδιοτήτων της. Η αρμόδια αρχή που παραλαμβάνει την αίτηση παρέχει αιτιολογημένη απάντηση εντός τριών μηνών.

3. Η αιτούσα αρμόδια αρχή μπορεί επίσης να υποβάλει τα ανα φερόμενα στην παράγραφο 2 θέματα στην ομάδα εμπειρογνωμόνων που συγκροτείται βάσει του άρθρου 41.

Άρθρο 38

Συνεργασία για την ανάπτυξη της χορήγησης πολυεδαφικών αδειών

1. Η Επιτροπή θα πρέπει να προωθεί την τακτική ανταλλαγή πληροφοριών μεταξύ των αρμόδιων αρχών που έχουν οριστεί για τον σκοπό αυτό στα κράτη μέλη και μεταξύ των αρχών αυτών και της Επιτροπής σχετικά με την κατάσταση και την πρόοδο της χορήγησης πολυεδαφικών αδειών.

ELL 84/94 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης 20.3.2014

2. Η Επιτροπή διενεργεί τακτικές διαβουλεύσεις με εκπροσώπους των δικαιούχων, των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης, των χρη στών, των καταναλωτών και άλλων ενδιαφερόμενων μερών σχετικά με την εμπειρία που αποκόμισαν από την εφαρμογή των διατάξεων του τίτλου III της παρούσας οδηγίας. Η Επιτροπή παρέχει στις αρμόδιες αρχές όλες τις σχετικές πληροφορίες που προκύπτουν από τις διαβουλεύσεις αυτές, στο πλαίσιο της ανταλλαγής πληρο φοριών που ορίζεται στην παράγραφο 1.

3. Τα κράτη μέλη μεριμνούν ώστε, το αργότερο στις 10 Οκτω βρίου 2017, οι αρμόδιες αρχές τους να παρέχουν στην Επιτροπή έκθεση σχετικά με την κατάσταση και την πρόοδο της χορήγησης πολυεδαφικών αδειών στην επικράτειά τους. Η έκθεση περιλαμβάνει πληροφορίες, ιδίως σχετικά με τη διαθεσιμότητα των πολυεδαφικών αδειών στο οικείο κράτος μέλος, τη συμμόρφωση των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης με τις διατάξεις του εθνικού δικαίου οι οποίες θεσπίζονται κατ’ εφαρμογή του τίτλου III της παρούσας οδηγίας και την αξιολόγηση της εξέλιξης της χορήγησης πολυεδα φικών αδειών για επιγραμμικά δικαιώματα επί μουσικών έργων από τους χρήστες, τους καταναλωτές, τους δικαιούχους και άλλα ενδια φερόμενα μέρη.

4. Με βάση τις εκθέσεις που προβλέπονται στην παράγραφο 3 και τις πληροφορίες που συγκεντρώνονται σύμφωνα με τις παρα γράφους 1 και 2, η Επιτροπή θα πρέπει να αξιολογεί την εφαρμογή του τίτλου III της παρούσας οδηγίας. Εάν είναι απαραίτητο, και με βάση ειδική έκθεση όπως κρίνεται σκόπιμο, η Επιτροπή θα εξετάσει περαιτέρω μέτρα για να αντιμετωπίσει τυχόν διαπιστωθέντα προβλή ματα. Η αξιολόγηση αυτή αφορά, ειδικότερα, τα εξής:

α) τον αριθμό των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης που πλη ρούν τις απαιτήσεις του τίτλου III·

β) την εφαρμογή των άρθρων 29 και 30, συμπεριλαμβανομένου του αριθμού των συμβάσεων αμοιβαιότητας που συνάπτονται από οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης όπως προβλέπονται στα εν λόγω άρθρα·

γ) το ποσοστό του ρεπερτορίου στα κράτη μέλη που είναι διαθέ σιμο για έκδοση αδειών σε διακρατική βάση.

ΤΙΤΛΟΣ V

ΥΠΟΒΟΛΗ ΕΚΘΕΣΕΩΝ ΚΑΙ ΤΕΛΙΚΕΣ ΔΙΑΤΑΞΕΙΣ

Άρθρο 39

Κοινοποίηση των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης

Μέχρι τις 10 Απριλίου 2016, τα κράτη μέλη υποβάλλουν στην Επιτροπή, με βάση τις πληροφορίες που διαθέτουν, κατάλογο των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης που είναι εγκατεστημένοι στις επικράτειές τους.

Τα κράτη μέλη κοινοποιούν στην Επιτροπή χωρίς αδικαιολόγητη καθυστέρηση τυχόν αλλαγές στον κατάλογο αυτό.

Η Επιτροπή δημοσιοποιεί τις πληροφορίες αυτές και τις επικαιρο ποιεί.

Άρθρο 40

Υποβολή εκθέσεων

Έως τις 10 Απριλίου 2021, η Επιτροπή αξιολογεί την εφαρμογή της παρούσας οδηγίας και υποβάλλει έκθεση στο Ευρωπαϊκό

Κοινοβούλιο και το Συμβούλιο για την εφαρμογή της. Η έκθεση περιλαμβάνει αξιολόγηση των επιπτώσεων της παρούσας οδηγίας στην ανάπτυξη των διασυνοριακών υπηρεσιών και της πολιτιστικής πολυμορφίας, για τις σχέσεις μεταξύ των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης και των χρηστών και τη λειτουργία, εντός της Ένωσης, των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης που είναι εγκατεστημένοι εκτός της Ένωσης, και, εάν κριθεί απαραίτητο, για την ανάγκη αναθεώρησής της. Η Επιτροπή υποβάλλει την έκθεσή της συνοδευό μενη από νομοθετική πρόταση, κατά περίπτωση.

Άρθρο 41

Ομάδα εμπειρογνωμόνων

Συγκροτείται με το παρόν ομάδα εμπειρογνωμόνων. Απαρτίζεται από εκπροσώπους των αρμόδιων αρχών των κρατών μελών. Η ομάδα εμπειρογνωμόνων, της οποίας προεδρεύει εκπρόσωπος της Επιτροπής, συνέρχεται είτε με πρωτοβουλία του προέδρου είτε αιτή σει της αντιπροσωπείας ενός κράτους μέλους. Τα καθήκοντα της ομάδας είναι τα ακόλουθα:

α) να εξετάζει τον αντίκτυπο της μεταφοράς της παρούσας οδηγίας στη λειτουργία των οργανισμών συλλογικής διαχείρισης και των ανεξάρτητων οντοτήτων διαχείρισης στην εσωτερική αγορά και να επισημαίνει τυχόν δυσκολίες·

β) να διοργανώνει διαβουλεύσεις για όλα τα ζητήματα που ανακύ πτουν κατά την εφαρμογή της οδηγίας·

γ) να διευκολύνει την ανταλλαγή πληροφοριών σχετικά με τις συναφείς εξελίξεις της νομοθεσίας και της νομολογίας καθώς και τις συναφείς εξελίξεις στον οικονομικό, κοινωνικό, πολιτι στικό και τεχνολογικό τομέα, ιδίως στην ψηφιακή αγορά έργων και άλλων αντικειμένων.

Άρθρο 42

Προστασία δεδομένων προσωπικού χαρακτήρα

Η επεξεργασία δεδομένων προσωπικού χαρακτήρα που πραγματο ποιείται στο πλαίσιο της παρούσας οδηγίας υπόκειται στις διατάξεις της οδηγίας 95/46/ΕΚ.

Άρθρο 43

Μεταφορά στο εθνικό δίκαιο

1. Τα κράτη μέλη θέτουν σε ισχύ τις αναγκαίες νομοθετικές, κανονιστικές και διοικητικές διατάξεις για να συμμορφωθούν προς την παρούσα οδηγία το αργότερο μέχρι τις 10 Απριλίου 2016. Ανακοινώνουν αμέσως στην Επιτροπή το κείμενο των εν λόγω δια τάξεων.

Τα μέτρα αυτά, όταν θεσπίζονται από τα κράτη μέλη, αναφέρονται στην παρούσα οδηγία ή συνοδεύονται από παρόμοια αναφορά κατά την επίσημη δημοσίευσή τους. Οι μέθοδοι για την αναφορά αυτή καθορίζονται από τα κράτη μέλη.

2. Τα κράτη μέλη ανακοινώνουν στην Επιτροπή το κείμενο των ουσιωδών μέτρων εσωτερικού δικαίου τις οποίες θεσπίζουν στον τομέα που διέπεται από την παρούσα οδηγία.

EL20.3.2014 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης L 84/95

Άρθρο 44

Έναρξη ισχύος

Η παρούσα οδηγία αρχίζει να ισχύει την εικοστή ημέρα από τη δημοσίευσή της στην Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης.

Άρθρο 45

Αποδέκτες

Η παρούσα οδηγία απευθύνεται στα κράτη μέλη.

Στρασβούργο, 26 Φεβρουαρίου 2014.

Για το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο Ο Πρόεδρος M. SCHULZ

Για το Συμβούλιο Ο Πρόεδρος

Δ. ΚΟΥΡΚΟΥΛΑΣ

ELL 84/96 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης 20.3.2014

ΠΑΡΑΡΤΗΜΑ

1. Πληροφορίες που πρέπει να παρέχονται στην ετήσια έκθεση διαφάνειας, όπως αναφέρεται στο άρθρο 22 παράγραφος 2:

α) οικονομικές καταστάσεις που περιλαμβάνουν ισολογισμό ή δήλωση στοιχείων ενεργητικού και παθητικού, λογαριασμό των εσόδων και των δαπανών του οικονομικού έτους και κατάσταση ταμειακών ροών·

β) έκθεση για τις δραστηριότητες του οικονομικού έτους·

γ) πληροφορίες σχετικά με την άρνηση χορήγησης άδειας σύμφωνα με το άρθρο 16 παράγραφος 3·

δ) περιγραφή της νομικής δομής και της δομής διακυβέρνησης του οργανισμού συλλογικής διαχείρισης·

ε) πληροφορίες για τυχόν άλλες οντότητες που ανήκουν ή ελέγχονται, άμεσα ή έμμεσα, εν όλω ή εν μέρει, από τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης·

στ) πληροφορίες σχετικά με το συνολικό ποσό των αμοιβών που καταβλήθηκαν στα πρόσωπα που αναφέρονται στο άρθρο 9 παράγραφος 3 και στο άρθρο 10 κατά το προηγούμενο έτος, και για άλλες παροχές που χορηγούνται σε αυτούς·

ζ) τις οικονομικές πληροφορίες που αναφέρονται στο σημείο 2 του παρόντος παραρτήματος·

η) ειδική έκθεση σχετικά με τη χρήση των ποσών που κρατούνται για τους σκοπούς των κοινωνικών, πολιτιστικών και εκπαιδευτικών υπηρεσιών. Η έκθεση περιέχει τις πληροφορίες του σημείου 3 του παρόντος παραρτήματος.

2. Οικονομικές πληροφορίες που πρέπει να παρέχονται στην ετήσια έκθεση διαφάνειας:

α) οικονομικές πληροφορίες σχετικά με τα έσοδα από τα δικαιώματα, ανά κατηγορία δικαιωμάτων των οποίων τη διαχείριση έχει αναλάβει και ανά είδος χρήσης (π.χ. εκπομπές, στο διαδίκτυο, δημόσια εκτέλεση) συμπεριλαμβανομένων των πληρο φοριών σχετικά με τα έσοδα που προκύπτουν για την επένδυση των εσόδων από τα δικαιώματα και τη χρήση των εσόδων αυτών (είτε αυτά διανέμονται σε δικαιούχους ή σε άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης ή χρησιμοποιούνται κατ’ άλλον τρόπο)·

β) οικονομικές πληροφορίες σχετικά με το κόστος της διαχείρισης δικαιωμάτων και άλλων υπηρεσιών που παρέχονται από τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης στους δικαιούχους, με αναλυτική περιγραφή τουλάχιστον των ακόλουθων στοιχεί ων:

i) όλων των λειτουργικών και χρηματοδοτικών δαπανών, με κατανομή ανά κατηγορία δικαιωμάτων των οποίων τη διαχείριση έχει αναλάβει και, σε περίπτωση που οι δαπάνες είναι έμμεσες και δεν μπορούν να καταλογιστούν σε μία ή περισσότερες κατηγορίες δικαιωμάτων, επεξήγηση της μεθόδου που χρησιμοποιήθηκε για την κατανομή αυτών των έμμεσων δαπανών·

ii) των λειτουργικών και χρηματοδοτικών δαπανών, με κατανομή ανά κατηγορία δικαιωμάτων των οποίων τη διαχείριση έχει αναλάβει και, σε περίπτωση που οι δαπάνες είναι έμμεσες και δεν μπορούν να καταλογισθούν σε μία ή περισ σότερες κατηγορίες δικαιωμάτων, επεξήγηση της μεθόδου που χρησιμοποιήθηκε για την κατανομή των έμμεσων δαπανών, μόνο όσον αφορά τη διαχείριση των δικαιωμάτων, συμπεριλαμβανομένων των εξόδων διαχείρισης που κρατούνται ή συμψηφίζονται στα έσοδα από τα δικαιώματα ή σε τυχόν έσοδα που προκύπτουν από την επένδυση εσόδων από τα δικαιώματα σύμφωνα με το άρθρο 11 παράγραφος 4 και το άρθρο 12 παράγραφοι 1, 2 και 3·

iii) των λειτουργικών και χρηματοδοτικών δαπανών σε σχέση με υπηρεσίες, εκτός από τη διαχείριση των δικαιωμάτων αλλά συμπεριλαμβανομένων των κοινωνικών, πολιτιστικών και εκπαιδευτικών υπηρεσιών·

iv) των πόρων που χρησιμοποιήθηκαν για την κάλυψη των δαπανών·

v) των κρατήσεων που πραγματοποιήθηκαν επί των εσόδων από τα δικαιώματα, με κατανομή ανά κατηγορία δικαιωμάτων των οποίων τη διαχείριση έχει αναλάβει, ανά είδος χρήσης και σκοπό κράτησης, όπως δαπανών που σχετίζονται με τη διαχείριση των δικαιωμάτων ή κοινωνικές, πολιτιστικές ή εκπαιδευτικές υπηρεσίες·

vi) των ποσοστών που αντιπροσωπεύουν το κόστος της διαχείρισης δικαιωμάτων και άλλων υπηρεσιών που παρασχέθηκαν από τον οργανισμό συλλογικής διαχείρισης σε δικαιούχους σε σύγκριση με τα έσοδα από τα δικαιώματα κατά το οικείο οικονομικό έτος, ανά κατηγορία δικαιωμάτων των οποίων τη διαχείριση έχει αναλάβει, και σε περίπτωση που οι δαπάνες είναι έμμεσες και δεν μπορούν να καταλογιστούν σε μία ή περισσότερες κατηγορίες δικαιωμάτων, επεξήγηση της μεθόδου που χρησιμοποιήθηκε για την κατανομή των έμμεσων δαπανών·

γ) οικονομικές πληροφορίες σχετικά με τα ποσά που οφείλονται στους δικαιούχους, με αναλυτική περιγραφή τουλάχιστον των ακόλουθων στοιχείων:

i) του συνολικού ποσού που αποδίδεται σε δικαιούχους με κατανομή ανά κατηγορία δικαιωμάτων των οποίων τη διαχείριση έχει αναλάβει και είδος χρήσης·

ii) του συνολικού ποσού που καταβάλλεται σε δικαιούχους με κατανομή ανά κατηγορία δικαιωμάτων των οποίων τη διαχείριση έχει αναλάβει και είδος χρήσης·

iii) της συχνότητας των πληρωμών, με κατανομή ανά κατηγορία δικαιωμάτων των οποίων τη διαχείριση έχει αναλάβει και είδος χρήσης·

EL20.3.2014 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης L 84/97

iv) του συνολικού εισπραχθέντος ποσού που δεν έχει ακόμη αποδοθεί στους δικαιούχους, με κατανομή ανά κατηγορία δικαιωμάτων των οποίων τη διαχείριση έχει αναλάβει και είδος χρήσης και με υπόδειξη του οικονομικού έτους κατά το οποίο εισπράχθηκαν τα ποσά αυτά·

v) του συνολικού αποδοθέντος ποσού που δεν έχει ακόμη διανεμηθεί στους δικαιούχους, με κατανομή ανά κατηγορία δικαιωμάτων των οποίων τη διαχείριση έχει αναλάβει και είδος χρήσης και με υπόδειξη του οικονομικού έτους κατά το οποίο εισπράχθηκαν τα ποσά αυτά·

vi) σε περίπτωση που οργανισμός συλλογικής διαχείρισης δεν έχει πραγματοποιήσει την κατανομή και τις πληρωμές εντός της προθεσμίας που ορίζεται στο άρθρο 13 παράγραφος 1, τους λόγους της καθυστέρησης·

vii) των συνολικών μη διανεμητέων ποσών μαζί με επεξήγηση της χρήσης των ποσών αυτών·

δ) πληροφορίες σχετικά με τις σχέσεις με άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης με περιγραφή τουλάχιστον των ακόλουθων στοιχείων:

i) των ποσών που λαμβάνονται από άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης και των ποσών που καταβάλλονται σε άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης, με κατανομή ανά κατηγορία δικαιωμάτων και ανά είδος χρήσης και ανά οργανισμό συλλογικής διαχείρισης·

ii) των εξόδων διαχείρισης και άλλων κρατήσεων επί των εσόδων εκ δικαιωμάτων που οφείλονται σε άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης, με κατανομή ανά κατηγορία δικαιωμάτων και ανά είδος χρήσης και ανά οργανισμό·

iii) των εξόδων διαχείρισης και άλλων κρατήσεων επί των ποσών που καταβλήθηκαν από άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης, με κατανομή ανά κατηγορία δικαιωμάτων και ανά οργανισμό·

iv) των ποσών που διανεμήθηκαν απευθείας σε δικαιούχους που προέρχονται από άλλους οργανισμούς συλλογικής διαχείρισης, με κατανομή ανά κατηγορία δικαιωμάτων και ανά οργανισμό.

3. Πληροφορίες που πρέπει να παρέχονται στην ειδική έκθεση, όπως αναφέρεται στο άρθρο 22 παράγραφος 3:

α) τα ποσά που κρατούνται για τους σκοπούς κοινωνικών, πολιτιστικών και εκπαιδευτικών υπηρεσιών κατά τη διάρκεια του οικονομικού έτους, με κατανομή ανά είδος σκοπού και για κάθε είδος σκοπού με κατανομή ανά κατηγορία δικαιωμάτων των οποίων τη διαχείριση έχει αναλάβει και ανά είδος χρήσης·

β) επεξήγηση της χρήσης των εν λόγω ποσών, με κατανομή ανά είδος σκοπού συμπεριλαμβανομένων εξόδων διαχείρισης των ποσών που κρατούνται για τη χρηματοδότηση κοινωνικών, πολιτιστικών και εκπαιδευτικών υπηρεσιών και των χωριστών ποσών που χρησιμοποιούνται για κοινωνικές, πολιτιστικές και εκπαιδευτικές υπηρεσίες.

ELL 84/98 Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Directive 2014/26/EU of the European Parliament and of the Council of 26 February 2014 on collective management of copyright and related rights and multi-territorial licensing of rights in musical works for online use in the internal marketText with EEA relevance

DIRECTIVES

DIRECTIVE 2014/26/EU OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL

of 26 February 2014

on collective management of copyright and related rights and multi-territorial licensing of rights in musical works for online use in the internal market

(Text with EEA relevance)

THE EUROPEAN PARLIAMENT AND THE COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION,

Having regard to the Treaty on the Functioning of the European Union, and in particular Articles 50(1) and 53(1) and Article 62 thereof,

Having regard to the proposal from the European Commission,

After transmission of the draft legislative act to the national parliaments,

Having regard to the opinion of the European Economic and Social Committee (1),

Acting in accordance with the ordinary legislative procedure (2),

Whereas:

(1) The Union Directives which have been adopted in the area of copyright and related rights already provide a high level of protection for rightholders and thereby a framework wherein the exploitation of content protected by those rights can take place. Those Directives contribute to the development and maintenance of creativity. In an internal market where competition is not distorted, protecting innovation and intellectual creation also encourages investment in innovative services and products.

(2) The dissemination of content which is protected by copyright and related rights, including books, audiovisual productions and recorded music, and services linked thereto, requires the licensing of rights by different holders of copyright and related rights, such as authors, performers, producers and publishers. It is normally for the rightholder to choose between the individual or collective management of his rights, unless Member

States provide otherwise, in compliance with Union law and the international obligations of the Union and its Member States. Management of copyright and related rights includes granting of licences to users, auditing of users, monitoring of the use of rights, enforcement of copyright and related rights, collection of rights revenue derived from the exploitation of rights and the distribution of the amounts due to rightholders. Collective management organisations enable rightholders to be remunerated for uses which they would not be in a position to control or enforce themselves, including in non-domestic markets.

(3) Article 167 of the Treaty on the Functioning of the European Union (TFEU) requires the Union to take cultural diversity into account in its action and to contribute to the flowering of the cultures of the Member States, while respecting their national and regional diversity and at the same time bringing the common cultural heritage to the fore. Collective management organisations play, and should continue to play, an important role as promoters of the diversity of cultural expression, both by enabling the smallest and less popular repertoires to access the market and by providing social, cultural and educational services for the benefit of their rightholders and the public.

(4) When established in the Union, collective management organisations should be able to enjoy the freedoms provided by the Treaties when representing rightholders who are resident or established in other Member States or granting licences to users who are resident or estab lished in other Member States.

(5) There are significant differences in the national rules governing the functioning of collective management organisations, in particular as regards their transparency and accountability to their members and rightholders. This has led in a number of instances to difficulties, in particular for non-domestic rightholders when they seek to exercise their rights, and to poor financial management of the revenues collected. Problems with the functioning of collective management organisations lead to inefficiencies in the exploitation of copyright and related rights across the internal market, to the detriment of the members of collective management organisations, rightholders and users.

ENL 84/72 Official Journal of the European Union 20.3.2014

(1) OJ C 44, 15.2.2013, p. 104. (2) Position of the European Parliament of 4 February 2014 (not yet

published in the Official Journal) and decision of the Council of 20 February 2014.

(6) The need to improve the functioning of collective management organisations has already been identified in Commission Recommendation 2005/737/EC (1). That Recommendation set out a number of principles, such as the freedom of rightholders to choose their collective management organisations, equal treatment of categories of rightholders and equitable distribution of royalties. It called on collective management organisations to provide users with sufficient information on tariffs and repertoire in advance of negotiations between them. It also contained recommendations on accountability, right holder representation in the decision-making bodies of collective management organisations and dispute resol ution. However, the Recommendation has been unevenly followed.

(7) The protection of the interests of the members of collective management organisations, rightholders and third parties requires that the laws of the Member States relating to copyright management and multi-terri torial licensing of online rights in musical works should be coordinated with a view to having equivalent safe guards throughout the Union. Therefore, this Directive should have as a legal base Article 50(1) TFEU.

(8) The aim of this Directive is to provide for coordination of national rules concerning access to the activity of managing copyright and related rights by collective management organisations, the modalities for their governance, and their supervisory framework, and it should therefore also have as a legal base Article 53(1) TFEU. In addition, since it is concerned with a sector offering services across the Union, this Directive should have as a legal base Article 62 TFEU.

(9) The aim of this Directive is to lay down requirements applicable to collective management organisations, in order to ensure a high standard of governance, financial management, transparency and reporting. This should not, however, prevent Member States from main taining or imposing, in relation to collective management organisations established in their territories, more stringent standards than those laid down in Title II of this Directive, provided that such more stringent standards are compatible with Union law.

(10) Nothing in this Directive should preclude a Member State from applying the same or similar provisions to collective management organisations which are estab lished outside the Union but which operate in that Member State.

(11) Nothing in this Directive should preclude collective management organisations from concluding represen tation agreements with other collective management organisations — in compliance with the competition rules laid down by Articles 101 and 102 TFEU — in the area of rights management in order to facilitate, improve and simplify the procedures for granting licences to users, including for the purposes of single invoicing, under equal, non-discriminatory and trans parent conditions, and to offer multi-territorial licences also in areas other than those referred to in Title III of this Directive.

(12) This Directive, while applying to all collective management organisations, with the exception of Title III, which applies only to collective management organi sations managing authors’ rights in musical works for online use on a multi-territorial basis, does not interfere with arrangements concerning the management of rights in the Member States such as individual management, the extended effect of an agreement between a representative collective management organi sation and a user, i.e. extended collective licensing, mandatory collective management, legal presumptions of representation and transfer of rights to collective management organisations.

(13) This Directive does not affect the possibility for Member States to determine by law, by regulation or by any other specific mechanism to that effect, rightholders’ fair compensation for exceptions or limitations to the repro duction right provided for in Directive 2001/29/EC of the European Parliament and of the Council (2) and right holders’ remuneration for derogations from the exclusive right in respect of public lending provided for in Directive 2006/115/EC of the European Parliament and of the Council (3) applicable in their territory as well as the conditions applicable for their collection.

(14) This Directive does not require collective management organisations to adopt a specific legal form. In practice, those organisations operate in various legal forms such as associations, cooperatives or limited liability companies, which are controlled or owned by holders of copyright and related rights or by entities representing such right holders. In some exceptional cases, however, due to the legal form of a collective management organisation, the element of ownership or control is not present. This is, for example, the case for foundations, which do not have members. None the less, the provisions of this Directive

EN20.3.2014 Official Journal of the European Union L 84/73

(1) Commission Recommendation 2005/737/EC of 18 May 2005 on collective cross-border management of copyright and related rights for legitimate online music services (OJ L 276, 21.10.2005, p. 54).

(2) Directive 2001/29/EC of the European Parliament and of the Council of 22 May 2001 on the harmonisation of certain aspects of copyright and related rights in the information society (OJ L 167, 22.6.2001, p. 10).

(3) Directive 2006/115/EC of the European Parliament and of the Council of 12 December 2006 on rental right and lending right and on certain rights related to copyright in the field of intellectual property (OJ L 376, 27.12.2006, p. 28).

should also apply to those organisations. Similarly, Member States should take appropriate measures to prevent the circumvention of the obligations under this Directive through the choice of legal form. It should be noted that entities which represent rightholders, and which are members of collective management organi sations, may be other collective management organi sations, associations of rightholders, unions or other organisations.

(15) Rightholders should be free to entrust the management of their rights to independent management entities. Such independent management entities are commercial entities which differ from collective management organisations, inter alia, because they are not owned or controlled by rightholders. However, to the extent that such inde pendent management entities carry out the same activities as collective management organisations, they should be obliged to provide certain information to the rightholders they represent, collective management organisations, users and the public.

(16) Audiovisual producers, record producers and broad casters license their own rights, in certain cases alongside rights that have been transferred to them by, for instance, performers, on the basis of individually negotiated agreements, and act in their own interest. Book, music or newspaper publishers license rights that have been transferred to them on the basis of indi vidually negotiated agreements and act in their own interest. Therefore audiovisual producers, record producers, broadcasters and publishers should not be regarded as ‘independent management entities’. Furthermore, authors’ and performers’ managers and agents acting as intermediaries and representing right holders in their relations with collective management organisations should not be regarded as ‘independent management entities’ since they do not manage rights in the sense of setting tariffs, granting licences or collecting money from users.

(17) Collective management organisations should be free to choose to have certain of their activities, such as the invoicing of users or the distribution of amounts due to rightholders, carried out by subsidiaries or by other entities that they control. In such cases, those provisions of this Directive that would be applicable if the relevant activity were carried out directly by a collective management organisation should be applicable to the activities of the subsidiaries or other entities.

(18) In order to ensure that holders of copyright and related rights can benefit fully from the internal market when their rights are being managed collectively and that their freedom to exercise their rights is not unduly affected, it is necessary to provide for the inclusion of appropriate safeguards in the statute of collective management

organisations. Moreover, a collective management organi sation should not, when providing its management services, discriminate directly or indirectly between right holders on the basis of their nationality, place of residence or place of establishment.

(19) Having regard to the freedoms established in the TFEU, collective management of copyright and related rights should entail a rightholder being able freely to choose a collective management organisation for the management of his rights, whether those rights be rights of communication to the public or reproduction rights, or categories of rights related to forms of exploi tation such as broadcasting, theatrical exhibition or reproduction for online distribution, provided that the collective management organisation that the rightholder wishes to choose already manages such rights or categories of rights.

The rights, categories of rights or types of works and other subject-matter managed by the collective management organisation should be determined by the general assembly of members of that organisation if they are not already determined in its statute or prescribed by law. It is important that the rights and categories of rights be determined in a manner that maintains a balance between the freedom of rightholders to dispose of their works and other subject-matter and the ability of the organisation to manage the rights effectively, taking into account in particular the category of rights managed by the organisation and the creative sector in which it operates. Taking due account of that balance, right holders should be able easily to withdraw such rights or categories of rights from a collective management organisation and to manage those rights individually or to entrust or transfer the management of all or part of them to another collective management organisation or another entity, irrespective of the Member State of nationality, residence or establishment of the collective management organisation, the other entity or the right holder. Where a Member State, in compliance with Union law and the international obligations of the Union and its Member States, provides for mandatory collective management of rights, rightholders’ choice would be limited to other collective management organi sations.

Collective management organisations managing different types of works and other subject-matter, such as literary, musical or photographic works, should also allow this flexibility to rightholders as regards the management of different types of works and other subject-matter. As far as non-commercial uses are concerned, Member States should provide that collective management organisations take the necessary steps to ensure that their rightholders can exercise the right to grant licences for such uses. Such steps should include, inter alia, a decision by the collective management organisation on the conditions attached to the exercise of that right as well as the

ENL 84/74 Official Journal of the European Union 20.3.2014

provision to their members of information on those conditions. Collective management organisations should inform rightholders of their choices and allow them to exercise the rights related to those choices as easily as possible. Rightholders who have already authorised the collective management organisation may be informed via the website of the organisation. A requirement for the consent of rightholders in the authorisation to the management of each right, category of rights or type of works and other subject-matter should not prevent the rightholders from accepting proposed subsequent amendments to that authorisation by tacit agreement in accordance with the conditions set out in national law. Neither contractual arrangements according to which a termination or withdrawal by rightholders has an immediate effect on licences granted prior to such termination or withdrawal, nor contractual arrangements according to which such licences remain unaffected for a certain period of time after such termination or with drawal, are, as such, precluded by this Directive. Such arrangements should not, however, create an obstacle to the full application of this Directive. This Directive should not prejudice the possibility for rightholders to manage their rights individually, including for non- commercial uses.

(20) Membership of collective management organisations should be based on objective, transparent and non- discriminatory criteria, including as regards publishers who by virtue of an agreement on the exploitation of rights are entitled to a share of the income from the rights managed by collective management organisations and to collect such income from the collective management organisations. Those criteria should not oblige collective management organisations to accept members the management of whose rights, categories of rights or types of works or other subject-matter falls outside their scope of activity. The records kept by a collective management organisation should allow for the identification and location of its members and right holders whose rights the organisation represents on the basis of authorisations given by those rightholders.

(21) In order to protect those rightholders whose rights are directly represented by the collective management organi sation but who do not fulfil its membership require ments, it is appropriate to require that certain provisions of this Directive relating to members be also applied to such rightholders. Member States should be able also to provide such rightholders with rights to participate in the decision-making process of the collective management organisation.

(22) Collective management organisations should act in the best collective interests of the rightholders they represent. It is therefore important to provide for systems which

enable the members of a collective management organi sation to exercise their membership rights by partici pating in the organisation’s decision-making process. Some collective management organisations have different categories of members, which may represent different types of rightholders, such as producers and performers. The representation in the decision-making process of those different categories of members should be fair and balanced. The effectiveness of the rules on the general assembly of members of collective management organisations would be undermined if there were no provisions on how the general assembly should be run. Thus, it is necessary to ensure that the general assembly is convened regularly, and at least annually, and that the most important decisions in the collective management organisation are taken by the general assembly.

(23) All members of collective management organisations should be allowed to participate and vote in the general assembly of members. The exercise of those rights should be subject only to fair and proportionate restrictions. In some exceptional cases, collective management organisations are established in the legal form of a foundation, and thus have no members. In such cases, the powers of the general assembly of members should be exercised by the body entrusted with the supervisory function. Where collective management organisations have entities representing rightholders as their members, as may be the case where a collective management organisation is a limited liability company and its members are associ ations of rightholders, Member States should be able to provide that some or all powers of the general assembly of members are to be exercised by an assembly of those rightholders. The general assembly of members should, at least, have the power to set the framework of the activities of the management, in particular with respect to the use of rights revenue by the collective management organisation. This should, however, be without prejudice to the possibility for Member States to provide for more stringent rules on, for example, investments, mergers or taking out loans, including a prohibition on any such transactions. Collective management organisations should encourage the active participation of their members in the general assembly. The exercise of voting rights should be facilitated for members who attend the general assembly and also for those who do not. In addition to being able to exercise their rights by electronic means, members should be allowed to participate and vote in the general assembly of members through a proxy. Proxy voting should be restricted in cases of conflicts of interest. At the same time, Member States should provide for restrictions as regards proxies only if this does not prejudice the appro priate and effective participation of members in the decision-making process. In particular, the appointment of proxy-holders contributes to the appropriate and effective participation of members in the decision- making process and allows rightholders to have a true opportunity to opt for a collective management organi sation of their choice, irrespective of the Member State of establishment of the organisation.

EN20.3.2014 Official Journal of the European Union L 84/75

(24) Members should be allowed to participate in the continuous monitoring of the management of collective management organisations. To that end, those organi sations should have a supervisory function appropriate to their organisational structure and should allow members to be represented in the body that exercises that function. Depending on the organisational structure of the collective management organisation, the supervisory function may be exercised by a separate body, such as a supervisory board, or by some or all of the directors in the administrative board who do not manage the business of the collective management organisation. The requirement of fair and balanced repre sentation of members should not prevent the collective management organisation from appointing third parties to exercise the supervisory function, including persons with relevant professional expertise and rightholders who do not fulfil the membership requirements or who are represented by the organisation not directly but via an entity which is a member of the collective management organisation.

(25) For reasons of sound management, the management of a collective management organisation must be inde pendent. Managers, whether elected as directors or hired or employed by the organisation on the basis of a contract, should be required to declare, prior to taking up their position and thereafter on a yearly basis, whether there are conflicts between their interests and those of the rightholders that are represented by the collective management organisation. Such annual statements should be also made by persons exercising the supervisory function. Member States should be free to require collective management organisations to make such statements public or to submit them to public auth orities.

(26) Collective management organisations collect, manage and distribute revenue from the exploitation of the rights entrusted to them by rightholders. That revenue is ulti mately due to rightholders, who may have a direct legal relationship with the organisation, or may be represented via an entity which is a member of the collective management organisation or via a representation agreement. It is therefore important that a collective management organisation exercise the utmost diligence in collecting, managing and distributing that revenue. Accurate distribution is only possible where the collective management organisation maintains proper records of membership, licences and use of works and other subject-matter. Relevant data that are required for the efficient collective management of rights should also be provided by rightholders and users and verified by the collective management organisation.

(27) Amounts collected and due to rightholders should be kept separately in the accounts from any own assets the organisation may have. Without prejudice to the

possibility for Member States to provide for more stringent rules on investment, including a prohibition of investment of the rights revenue, where such amounts are invested, this should be carried out in accordance with the general investment and risk management policy of the collective management organi sation. In order to maintain a high level of protection of the rights of rightholders and to ensure that any income that may arise from the exploitation of such rights accrues to their benefit, the investments made and held by the collective management organisation should be managed in accordance with criteria which would oblige the organisation to act prudently, while allowing it to decide on the most secure and efficient investment policy. This should allow the collective management organisation to opt for an asset allocation that suits the precise nature and duration of any exposure to risk of any rights revenue invested and does not unduly prejudice any rights revenue owed to rightholders.

(28) Since rightholders are entitled to be remunerated for the exploitation of their rights, it is important that management fees do not exceed justified costs of the management of the rights and that any deduction other than in respect of management fees, for example a deduction for social, cultural or educational purposes, should be decided by the members of the collective management organisation. The collective management organisations should be transparent towards rightholders regarding the rules governing such deductions. The same requirements should apply to any decision to use the rights revenue for collective distribution, such as schol arships. Rightholders should have access, on a non- discriminatory basis, to any social, cultural or educational service funded through such deductions. This Directive should not affect deductions under national law, such as deductions for the provision of social services by collective management organisations to rightholders, as regards any aspects that are not regulated by this Directive, provided that such deductions are in compliance with Union law.

(29) The distribution and payment of amounts due to indi vidual rightholders or, as the case may be, to categories of rightholders, should be carried out in a timely manner and in accordance with the general policy on distribution of the collective management organisation concerned, including when they are performed via another entity representing the rightholders. Only objective reasons beyond the control of a collective management organi sation can justify delay in the distribution and payment of amounts due to rightholders. Therefore, circumstances such as the rights revenue having been invested subject to a maturity date should not qualify as valid reasons for such a delay. It is appropriate to leave it to Member States to decide on rules ensuring timely distribution and the effective search for, and identification of, right holders in cases where such objective reasons occur. In order to ensure that the amounts due to rightholders

ENL 84/76 Official Journal of the European Union 20.3.2014

are appropriately and effectively distributed, without prejudice to the possibility for Member States to provide for more stringent rules, it is necessary to require collective management organisations to take reasonable and diligent measures, on the basis of good faith, to identify and locate the relevant rightholders. It is also appropriate that members of a collective management organisation, to the extent allowed for under national law, should decide on the use of any amounts that cannot be distributed in situations where rightholders entitled to those amounts cannot be identified or located.

(30) Collective management organisations should be able to manage rights and collect revenue from their exploitation under representation agreements with other organi sations. To protect the rights of the members of the other collective management organisation, a collective management organisation should not distinguish between the rights it manages under representation agreements and those it manages directly for its right holders. Nor should the collective management organi sation be allowed to apply deductions to the rights revenue collected on behalf of another collective management organisation, other than deductions in respect of management fees, without the express consent of the other organisation. It is also appropriate to require collective management organisations to distribute and make payments to other organisations on the basis of such representation agreements no later than when they distribute and make payments to their own members and to non-member rightholders whom they represent. Furthermore, the recipient organisation should in turn be required to distribute the amounts due to the rightholders it represents without delay.

(31) Fair and non-discriminatory commercial terms in licensing are particularly important to ensure that users can obtain licences for works and other subject-matter in respect of which a collective management organisation represents rights, and to ensure the appropriate remun eration of rightholders. Collective management organi sations and users should therefore conduct licensing negotiations in good faith and apply tariffs which should be determined on the basis of objective and non-discriminatory criteria. It is appropriate to require that the licence fee or remuneration determined by collective management organisations be reasonable in relation to, inter alia, the economic value of the use of the rights in a particular context. Finally, collective management organisations should respond without undue delay to users’ requests for licences.

(32) In the digital environment, collective management organisations are regularly required to license their repertoire for totally new forms of exploitation and business models. In such cases, and in order to foster

an environment conducive to the development of such licences, without prejudice to the application of competition law rules, collective management organi sations should have the flexibility required to provide, as swiftly as possible, individualised licences for inno vative online services, without the risk that the terms of those licences could be used as a precedent for deter mining the terms for other licences.

(33) In order to ensure that collective management organi sations can comply with the obligations set out in this Directive, users should provide those organisations with relevant information on the use of the rights represented by the collective management organisations. This obligation should not apply to natural persons acting for purposes outside their trade, business, craft or profession, who therefore fall outside the definition of user as laid down in this Directive. Moreover, the information required by collective management organi sations should be limited to what is reasonable, necessary and at the users’ disposal in order to enable such organi sations to perform their functions, taking into account the specific situation of small and medium-sized enter prises. That obligation could be included in an agreement between a collective management organisation and a user; this does not preclude national statutory rights to information. The deadlines applicable to the provision of information by users should be such as to allow collective management organisations to meet the deadlines set for the distribution of amounts due to right holders. This Directive should be without prejudice to the possibility for Member States to require collective management organisations established in their territory to issue joint invoices.

(34) In order to enhance the trust of rightholders, users and other collective management organisations in the management of rights by collective management organi sations, each collective management organisation should comply with specific transparency requirements. Each collective management organisation or its member being an entity responsible for attribution or payment of amounts due to rightholders should therefore be required to provide certain information to individual rightholders at least once a year, such as the amounts attributed or paid to them and the deductions made. Collective management organisations should also be required to provide sufficient information, including financial information, to the other collective management organisations whose rights they manage under represen tation agreements.

(35) In order to ensure that rightholders, other collective management organisations and users have access to information on the scope of activity of the organisation and the works or other subject-matter that it represents, a collective management organisation should provide

EN20.3.2014 Official Journal of the European Union L 84/77

information on those issues in response to a duly justified request. The question whether, and to what extent, reasonable fees can be charged for providing this service should be left to national law. Each collective management organisation should also make public information on its structure and on the way in which it carries out its activities, including in particular its statutes and general policies on management fees, deductions and tariffs.

(36) In order to ensure that rightholders are in a position to monitor and compare the respective performances of collective management organisations, such organisations should make public an annual transparency report comprising comparable audited financial information specific to their activities. Collective management organi sations should also make public an annual special report, forming part of the annual transparency report, on the use of amounts dedicated to social, cultural and educational services. This Directive should not prevent a collective management organisation from publishing the information required by the annual transparency report in a single document, for example as part of its annual financial statements, or in separate reports.

(37) Providers of online services which make use of musical works, such as music services that allow consumers to download music or to listen to it in streaming mode, as well as other services providing access to films or games where music is an important element, must first obtain the right to use such works. Directive 2001/29/EC requires that a licence be obtained for each of the rights in the online exploitation of musical works. In respect of authors, those rights are the exclusive right of reproduction and the exclusive right of communi cation to the public of musical works, which includes the right of making available. Those rights may be managed by the individual rightholders themselves, such as authors or music publishers, or by collective management organisations that provide collective management services to rightholders. Different collective management organisations may manage authors’ rights of reproduction and communication to the public. Furthermore, there are cases where several rightholders have rights in the same work and may have authorised different organisations to license their respective shares of rights in the work. Any user wishing to provide an online service offering a wide choice of musical works to consumers needs to aggregate rights in works from different rightholders and collective management organi sations.

(38) While the internet knows no borders, the online market for music services in the Union is still fragmented, and a digital single market has not yet been fully achieved. The

complexity and difficulty associated with the collective management of rights in Europe has, in a number of cases, exacerbated the fragmentation of the European digital market for online music services. This situation is in stark contrast to the rapidly growing demand on the part of consumers for access to digital content and associated innovative services, including across national borders.

(39) Commission Recommendation 2005/737/EC promoted a new regulatory environment better suited to the management, at Union level, of copyright and related rights for the provision of legitimate online music services. It recognised that, in an era of online exploi tation of musical works, commercial users need a licensing policy that corresponds to the ubiquity of the online environment and is multi-territorial. However, the Recommendation has not been sufficient to encourage the widespread multi-territorial licensing of online rights in musical works or to address the specific demands of multi-territorial licensing.

(40) In the online music sector, where collective management of authors’ rights on a territorial basis remains the norm, it is essential to create conditions conducive to the most effective licensing practices by collective management organisations in an increasingly cross-border context. It is therefore appropriate to provide a set of rules prescribing basic conditions for the provision by collective management organisations of multi-territorial collective licensing of authors’ rights in musical works for online use, including lyrics. The same rules should apply to such licensing for all musical works, including musical works incorporated in audiovisual works. However, online services solely providing access to musical works in sheet music form should not be covered. The provisions of this Directive should ensure the necessary minimum quality of cross-border services provided by collective management organisations, notably in terms of transparency of repertoire repre sented and accuracy of financial flows related to the use of the rights. They should also set out a framework for facilitating the voluntary aggregation of music repertoire and rights, thus reducing the number of licences a user needs to operate a multi-territory, multi-repertoire service. Those provisions should enable a collective management organisation to request another organisation to represent its repertoire on a multi-terri torial basis where it cannot or does not wish to fulfil the requirements itself. There should be an obligation on the requested organisation, provided that it already aggregates repertoire and offers or grants multi-territorial licences, to accept the mandate of the requesting organi sation. The development of legal online music services across the Union should also contribute to the fight against online infringements of copyright.

ENL 84/78 Official Journal of the European Union 20.3.2014

(41) The availability of accurate and comprehensive information on musical works, rightholders and the rights that each collective management organisation is authorised to represent in a given territory is of particular importance for an effective and transparent licensing process, for the subsequent processing of the users’ reports and the related invoicing of service providers, and for the distribution of amounts due. For that reason, collective management organisations granting multi-territorial licences for musical works should be able to process such detailed data quickly and accurately. This requires the use of databases on ownership of rights that are licensed on a multi-territorial basis, containing data that allow for the identification of works, rights and rightholders that a collective management organisation is authorised to represent and of the territories covered by the authorisation. Any changes to that information should be taken into account without undue delay and the databases should be continually updated. Those databases should also help to match information on works with information on phonograms or any other fixation in which the work has been incorporated. It is also important to ensure that prospective users and right holders, as well as collective management organisations, have access to the information they need in order to identify the repertoire that those organisations are repre senting. Collective management organisations should be able to take measures to protect the accuracy and integrity of the data, to control their reuse or to protect commercially sensitive information.

(42) In order to ensure that the data on the music repertoire they process are as accurate as possible, collective management organisations granting multi-territorial licences in musical works should be required to update their databases continuously and without delay as necessary. They should establish easily accessible procedures to enable online service providers, as well as rightholders and other collective management organi sations, to inform them of any inaccuracy that the organisations’ databases may contain in respect of works they own or control, including rights — in whole or in part — and territories for which they have mandated the relevant collective management organi sation to act, without however jeopardising the veracity and integrity of the data held by the collective management organisation. Since Directive 95/46/EC of the European Parliament and of the Council (1) grants to every data subject the right to obtain rectification, erasure or blocking of inaccurate or incomplete data, this Directive should also ensure that inaccurate information regarding rightholders or other collective management organisations in the case of multi-territorial licences is to be corrected without undue delay. Collective management organisations should also have the capacity to process electronically the registration of

works and authorisations to manage rights. Given the importance of information automation for the fast and effective processing of data, collective management organisations should provide for the use of electronic means for the structured communication of that information by rightholders. Collective management organisations should, as far as possible, ensure that such electronic means take into account the relevant voluntary industry standards or practices developed at international or Union level.

(43) Industry standards for music use, sales reporting and invoicing are instrumental in improving efficiency in the exchange of data between collective management organisations and users. Monitoring the use of licences should respect fundamental rights, including the right to respect for private and family life and the right to protection of personal data. In order to ensure that these efficiency gains result in faster financial processing and ultimately in earlier payments to rightholders, collective management organisations should be required to invoice service providers and to distribute amounts due to rightholders without delay. For this requirement to be effective, it is necessary that users provide collective management organisations with accurate and timely reports on the use of works. Collective management organisations should not be required to accept users’ reports in proprietary formats when widely used industry standards are available. Collective management organisations should not be prevented from outsourcing services relating to the granting of multi-territorial licences for online rights in musical works. Sharing or consolidation of back-office capabilities should help the organisations to improve management services and rationalise investments in data management tools.

(44) Aggregating different music repertoires for multi-terri torial licensing facilitates the licensing process and, by making all repertoires accessible to the market for multi-territorial licensing, enhances cultural diversity and contributes to reducing the number of transactions an online service provider needs in order to offer services. This aggregation of repertoires should facilitate the development of new online services, and should also result in a reduction of transaction costs being passed on to consumers. Therefore, collective management organi sations that are not willing or not able to grant multi- territorial licences directly in their own music repertoire should be encouraged on a voluntary basis to mandate other collective management organisations to manage their repertoire on a non-discriminatory basis. Exclusivity in agreements on multi-territorial licences would restrict the choices available to users seeking multi-territorial licences and also restrict the choices available to collective management organisations seeking adminis tration services for their repertoire on a multi-territorial

EN20.3.2014 Official Journal of the European Union L 84/79

(1) Directive 95/46/EC of the European Parliament and of the Council of 24 October 1995 on the protection of individuals with regard to the processing of personal data and on the free movement of such data (OJ L 281, 23.11.1995, p. 31).

basis. Therefore, all representation agreements between collective management organisations providing for multi-territorial licensing should be concluded on a non-exclusive basis.

(45) The transparency of the conditions under which collective management organisations manage online rights is of particular importance to members of collective management organisations. Collective management organisations should therefore provide sufficient information to their members on the main terms of any agreement mandating any other collective management organisation to represent those members’ online music rights for the purposes of multi-territorial licensing.

(46) It is also important to require any collective management organisations that offer or grant multi-territorial licences to agree to represent the repertoire of any collective management organisations that decide not to do so directly. To ensure that this requirement is not dispro portionate and does not go beyond what is necessary, the requested collective management organisation should only be required to accept the representation if the request is limited to the online right or categories of online rights that it represents itself. Moreover, this requirement should only apply to collective management organisations which aggregate repertoire and should not extend to collective management organisations which provide multi-territorial licences for their own repertoire only. Nor should it apply to collective management organisations which merely aggregate rights in the same works for the purpose of being able to license jointly both the right of reproduction and the right of communication to the public in respect of such works. To protect the interests of the rightholders of the mandating collective management organisation and to ensure that small and less well-known repertoires in Member States can access the internal market on equal terms, it is important that the repertoire of the mandating collective management organisation be managed on the same conditions as the repertoire of the mandated collective management organisation and that it is included in offers addressed by the mandated collective management organisation to online service providers. The management fee charged by the mandated collective management organisation should allow that organisation to recoup the necessary and reasonable investments incurred. Any agreement whereby a collective management organisation mandates another organisation or organisations to grant multi-territorial licences in its own music repertoire for online use should not prevent the first-mentioned collective management organisation from continuing to grant licences limited to the territory of the Member State where that organisation is established, in its own repertoire and in any other repertoire it may be auth orised to represent in that territory.

(47) The objectives and effectiveness of the rules on multi- territorial licensing by collective management organi sations would be significantly jeopardised if rightholders

were not able to exercise such rights in respect of multi- territorial licences when the collective management organisation to which they have granted their rights did not grant or offer multi-territorial licences and furthermore did not want to mandate another collective management organisation to do so. For this reason, it would be important in such circumstances to enable rightholders to exercise the right to grant the multi-terri torial licences required by online service providers them selves or through another party or parties, by with drawing from their original collective management organisation their rights to the extent necessary for multi-territorial licensing for online uses, and to leave the same rights with their original organisation for the purposes of mono-territorial licensing.

(48) Broadcasting organisations generally rely on a licence from a local collective management organisation for their own broadcasts of television and radio programmes which include musical works. That licence is often limited to broadcasting activities. A licence for online rights in musical works would be required in order to allow such television or radio broadcasts to be also available online. To facilitate the licensing of online rights in musical works for the purposes of simultaneous and delayed transmission online of television and radio broadcasts, it is necessary to provide for a derogation from the rules that would otherwise apply to the multi-territorial licensing of online rights in musical works. Such a derogation should be limited to what is necessary in order to allow access to television or radio programmes online and to material having a clear and subordinate relationship to the original broadcast produced for purposes such as supplementing, previewing or reviewing the television or radio programme concerned. That derogation should not operate so as to distort competition with other services which give consumers access to individual musical or audiovisual works online, nor lead to restrictive practices, such as market or customer sharing, which would be in breach of Article 101 or 102 TFEU.

(49) It is necessary to ensure the effective enforcement of the provisions of national law adopted pursuant to this Directive. Collective management organisations should offer their members specific procedures for handling complaints. Those procedures should also be made available to other rightholders directly represented by the organisation and to other collective management organisations on whose behalf it manages rights under a representation agreement. Furthermore, Member States should be able to provide that disputes between collective management organisations, their members, rightholders or users as to the application of this Directive can be submitted to a rapid, independent and impartial alternative dispute resolution procedure. In particular, the effectiveness of the rules on multi-terri torial licensing of online rights in musical works could be undermined if disputes between collective management organisations and other parties were not

ENL 84/80 Official Journal of the European Union 20.3.2014

resolved quickly and efficiently. As a result, it is appro priate to provide, without prejudice to the right of access to a tribunal, for the possibility of easily accessible, efficient and impartial out-of-court procedures, such as mediation or arbitration, for resolving conflicts between, on the one hand, collective management organisations granting multi-territorial licences and, on the other, online service providers, rightholders or other collective management organisations. This Directive neither prescribes a specific manner in which such alternative dispute resolution should be organised, nor determines which body should carry it out, provided that its inde pendence, impartiality and efficiency are guaranteed. Finally, it is also appropriate to require that Member States have independent, impartial and effective dispute resolution procedures, via bodies possessing expertise in intellectual property law or via courts, suitable for settling commercial disputes between collective management organisations and users on existing or proposed licensing conditions or on a breach of contract.

(50) Member States should establish appropriate procedures by means of which it will be possible to monitor compliance by collective management organisations with this Directive. While it is not appropriate for this Directive to restrict the choice of Member States as to competent authorities, nor as regards the ex-ante or ex- post nature of the control over collective management organisations, it should be ensured that such authorities are capable of addressing in an effective and timely manner any concern that may arise in the application of this Directive. Member States should not be obliged to set up new competent authorities. Moreover, it should also be possible for members of a collective management organisation, rightholders, users, collective management organisations and other interested parties to notify a competent authority in respect of activities or circum stances which, in their opinion, constitute a breach of law by collective management organisations and, where relevant, users. Member States should ensure that competent authorities have the power to impose sanctions or measures where provisions of national law implementing this Directive are not complied with. This Directive does not provide for specific types of sanctions or measures, provided that they are effective, propor tionate and dissuasive. Such sanctions or measures may include orders to dismiss directors who have acted negli gently, inspections at the premises of a collective management organisation or, in cases where an authori sation is issued for an organisation to operate, the with drawal of such authorisation. This Directive should remain neutral as regards the prior authorisation and supervision regimes in the Member States, including a requirement for the representativeness of the collective management organisation, in so far as those regimes are compatible with Union law and do not create an obstacle to the full application of this Directive.

(51) In order to ensure that the requirements for multi-terri torial licensing are complied with, specific provisions on the monitoring of their implementation should be laid down. The competent authorities of the Member States and the Commission should cooperate with each other to that end. Member States should provide each other with mutual assistance by way of exchange of information between their competent authorities in order to facilitate the monitoring of collective management organisations.

(52) It is important for collective management organisations to respect the rights to private life and personal data protection of any rightholder, member, user and other individual whose personal data they process. Directive 95/46/EC governs the processing of personal data carried out in the Member States in the context of that Directive and under the supervision of the Member States’ competent authorities, in particular the public independent authorities designated by the Member States. Rightholders should be given appropriate information about the processing of their data, the recipients of those data, time limits for the retention of such data in any database, and the way in which right holders can exercise their rights to access, correct or delete their personal data concerning them in accordance with Directive 95/46/EC. In particular, unique identifiers which allow for the indirect identification of a person should be treated as personal data within the meaning of that Directive.

(53) Provisions on enforcement measures should be without prejudice to the competencies of national independent public authorities established by the Member States pursuant to Directive 95/46/EC to monitor compliance with national provisions adopted in implementation of that Directive.

(54) This Directive respects the fundamental rights and observes the principles enshrined in the Charter of Fundamental Rights of the European Union (‘the Charter’). Provisions in this Directive relating to dispute resolution should not prevent parties from exercising their right of access to a tribunal as guaranteed in the Charter.

EN20.3.2014 Official Journal of the European Union L 84/81

(55) Since the objectives of this Directive, namely to improve the ability of their members to exercise control over the activities of collective management organisations, to guarantee sufficient transparency by collective management organisations and to improve the multi- territorial licensing of authors’ rights in musical works for online use, cannot be sufficiently achieved by Member States but can rather, by reason of their scale and effects, be better achieved at Union level, the Union may adopt measures in accordance with the principle of subsidiarity as set out in Article 5 of the Treaty on European Union. In accordance with the principle of proportionality, as set out in that Article, this Directive does not go beyond what is necessary in order to achieve those objectives.

(56) The provisions of this Directive are without prejudice to the application of rules on competition, and any other relevant law in other areas including confidentiality, trade secrets, privacy, access to documents, the law of contract and private international law relating to the conflict of laws and the jurisdiction of courts, and workers’ and employers’ freedom of association and their right to organise.

(57) In accordance with the Joint Political Declaration of 28 September 2011 of Member States and the Commission on explanatory documents (1), Member States have undertaken to accompany, in justified cases, the notification of their transposition measures with one or more documents explaining the relationship between the components of a directive and the corresponding parts of national transposition instruments. With regard to this Directive, the legislator considers the transmission of such documents to be justified.

(58) The European Data Protection Supervisor was consulted in accordance with Article 28(2) of Regulation (EC) No 45/2001 of the European Parliament and of the Coun cil (2) and delivered an opinion on 9 October 2012,

HAVE ADOPTED THIS DIRECTIVE:

TITLE I

GENERAL PROVISIONS

Article 1

Subject-matter

This Directive lays down requirements necessary to ensure the proper functioning of the management of copyright and related rights by collective management organisations. It also lays down requirements for multi-territorial licensing by collective management organisations of authors’ rights in musical works for online use.

Article 2

Scope

1. Titles I, II, IV and V with the exception of Article 34(2) and Article 38 apply to all collective management organisations established in the Union.

2. Title III and Article 34(2) and Article 38 apply to collective management organisations established in the Union managing authors’ rights in musical works for online use on a multi-territorial basis.

3. The relevant provisions of this Directive apply to entities directly or indirectly owned or controlled, wholly or in part, by a collective management organisation, provided that such entities carry out an activity which, if carried out by the collective management organisation, would be subject to the provisions of this Directive.

4. Article 16(1), Articles 18 and 20, points (a), (b), (c), (e), (f) and (g) of Article 21(1) and Articles 36 and 42 apply to all independent management entities established in the Union.

Article 3

Definitions

For the purposes of this Directive, the following definitions shall apply:

(a) ‘collective management organisation’ means any organi sation which is authorised by law or by way of assignment, licence or any other contractual arrangement to manage copyright or rights related to copyright on behalf of more than one rightholder, for the collective benefit of those rightholders, as its sole or main purpose, and which fulfils one or both of the following criteria:

(i) it is owned or controlled by its members;

(ii) it is organised on a not-for-profit basis;

(b) ‘independent management entity’ means any organisation which is authorised by law or by way of assignment, licence or any other contractual arrangement to manage copyright or rights related to copyright on behalf of more than one rightholder, for the collective benefit of those rightholders, as its sole or main purpose, and which is:

(i) neither owned nor controlled, directly or indirectly, wholly or in part, by rightholders; and

(ii) organised on a for-profit basis;

(c) ‘rightholder’ means any person or entity, other than a collective management organisation, that holds a copyright or related right or, under an agreement for the exploitation of rights or by law, is entitled to a share of the rights revenue;

ENL 84/82 Official Journal of the European Union 20.3.2014

(1) OJ C 369, 17.12.2011, p. 14. (2) Regulation (EC) No 45/2001 of the European Parliament and of the

Council of 18 December 2000 on the protection of individuals with regard to the processing of personal data by the Community insti tutions and bodies and on the free movement of such data (OJ L 8, 12.1.2001, p. 1).

(d) ‘member ’ means a rightholder or an entity representing rightholders, including other collective management organi sations and associations of rightholders, fulfilling the membership requirements of the collective management organisation and admitted by it;

(e) ‘statute’ means the memorandum and articles of associ ation, the statute, the rules or documents of constitution of a collective management organisation;

(f) ‘general assembly of members’ means the body in the collective management organisation wherein members participate and exercise their voting rights, regardless of the legal form of the organisation;

(g) ‘director’ means:

(i) where national law or the statute of the collective management organisation provides for a unitary board, any member of the administrative board;

(ii) where national law or the statute of the collective management organisation provides for a dual board, any member of the management board or the super visory board;

(h) ‘rights revenue’ means income collected by a collective management organisation on behalf of rightholders, whether deriving from an exclusive right, a right to remun eration or a right to compensation;

(i) ‘management fees’ means the amounts charged, deducted or offset by a collective management organisation from rights revenue or from any income arising from the investment of rights revenue in order to cover the costs of its management of copyright or related rights;

(j) ‘representation agreement’ means any agreement between collective management organisations whereby one collective management organisation mandates another collective management organisation to manage the rights it represents, including an agreement concluded under Articles 29 and 30;

(k) ‘user’ means any person or entity that is carrying out acts subject to the authorisation of rightholders, remuneration of rightholders or payment of compensation to right holders and is not acting in the capacity of a consumer;

(l) ‘repertoire’ means the works in respect of which a collective management organisation manages rights;

(m) ‘multi-territorial licence’ means a licence which covers the territory of more than one Member State;

(n) ‘online rights in musical works’ means any of the rights of an author in a musical work provided for under Articles 2 and 3 of Directive 2001/29/EC which are required for the provision of an online service.

TITLE II

COLLECTIVE MANAGEMENT ORGANISATIONS

CHAPTER 1

Representation of rightholders and membership and organisation of collective management organisations

Article 4

General principles

Member States shall ensure that collective management organi sations act in the best interests of the rightholders whose rights they represent and that they do not impose on them any obligations which are not objectively necessary for the protection of their rights and interests or for the effective management of their rights.

Article 5

Rights of rightholders

1. Member States shall ensure that rightholders have the rights laid down in paragraphs 2 to 8 and that those rights are set out in the statute or membership terms of the collective management organisation.

2. Rightholders shall have the right to authorise a collective management organisation of their choice to manage the rights, categories of rights or types of works and other subject-matter of their choice, for the territories of their choice, irrespective of the Member State of nationality, residence or establishment of either the collective management organisation or the right holder. Unless the collective management organisation has objectively justified reasons to refuse management, it shall be obliged to manage such rights, categories of rights or types of works and other subject-matter, provided that their management falls within the scope of its activity.

3. Rightholders shall have the right to grant licences for non- commercial uses of any rights, categories of rights or types of works and other subject-matter that they may choose.

4. Rightholders shall have the right to terminate the auth orisation to manage rights, categories of rights or types of works and other subject-matter granted by them to a collective management organisation or to withdraw from a collective management organisation any of the rights, categories of rights or types of works and other subject-matter of their choice, as determined pursuant to paragraph 2, for the terri tories of their choice, upon serving reasonable notice not exceeding six months. The collective management organisation may decide that such termination or withdrawal is to take effect only at the end of the financial year.

EN20.3.2014 Official Journal of the European Union L 84/83

5. If there are amounts due to a rightholder for acts of exploitation which occurred before the termination of the auth orisation or the withdrawal of rights took effect, or under a licence granted before such termination or withdrawal took effect, the rightholder shall retain his rights under Articles 12, 13, 18, 20, 28 and 33.

6. A collective management organisation shall not restrict the exercise of rights provided for under paragraphs 4 and 5 by requiring, as a condition for the exercise of those rights, that the management of rights or categories of rights or types of works and other subject-matter which are subject to the termination or the withdrawal be entrusted to another collective management organisation.

7. In cases where a rightholder authorises a collective management organisation to manage his rights, he shall give consent specifically for each right or category of rights or type of works and other subject-matter which he authorises the collective management organisation to manage. Any such consent shall be evidenced in documentary form.

8. A collective management organisation shall inform right holders of their rights under paragraphs 1 to 7, as well as of any conditions attached to the right set out in paragraph 3, before obtaining their consent to its managing any right or category of rights or type of works and other subject-matter.

A collective management organisation shall inform those right holders who have already authorised it of their rights under paragraphs 1 to 7, as well as of any conditions attached to the right set out in paragraph 3, by 10 October 2016.

Article 6

Membership rules of collective management organisations

1. Member States shall ensure that collective management organisations comply with the rules laid down in paragraphs 2 to 5.

2. A collective management organisation shall accept right holders and entities representing rightholders, including other collective management organisations and associations of right holders, as members if they fulfil the membership requirements, which shall be based on objective, transparent and non- discriminatory criteria. Those membership requirements shall be included in the statute or membership terms of the collective management organisation and shall be made publicly available. In cases where a collective management organisation refuses to accept a request for membership, it shall provide the rightholder with a clear explanation of the reasons for its decision.

3. The statute of a collective management organisation shall provide for appropriate and effective mechanisms for the participation of its members in the organisation’s decision- making process. The representation of the different categories of members in the decision-making process shall be fair and balanced.

4. A collective management organisation shall allow its members to communicate with it by electronic means, including for the purposes of exercising members’ rights.

5. A collective management organisation shall keep records of its members and shall regularly update those records.

Article 7

Rights of rightholders who are not members of the collective management organisation

1. Member States shall ensure that collective management organisations comply with the rules laid down in Article 6(4), Article 20, Article 29(2) and Article 33 in respect of right holders who have a direct legal relationship by law or by way of assignment, licence or any other contractual arrangement with them but are not their members.

2. Member States may apply other provisions of this Directive to the rightholders referred to in paragraph 1.

Article 8

General assembly of members of the collective management organisation

1. Member States shall ensure that the general assembly of members is organised in accordance with the rules laid down in paragraphs 2 to 10.

2. A general assembly of members shall be convened at least once a year.

3. The general assembly of members shall decide on any amendments to the statute and to the membership terms of the collective management organisation, where those terms are not regulated by the statute.

4. The general assembly of members shall decide on the appointment or dismissal of the directors, review their general performance and approve their remuneration and other benefits such as monetary and non-monetary benefits, pension awards and entitlements, rights to other awards and rights to severance pay.

ENL 84/84 Official Journal of the European Union 20.3.2014

In a collective management organisation with a dual board system, the general assembly of members shall not decide on the appointment or dismissal of members of the management board or approve their remuneration and other benefits where the power to take such decisions is delegated to the supervisory board.

5. In accordance with the provisions laid down in Chapter 2 of Title II, the general assembly of members shall decide at least on the following issues:

(a) the general policy on the distribution of amounts due to rightholders;

(b) the general policy on the use of non-distributable amounts;

(c) the general investment policy with regard to rights revenue and to any income arising from the investment of rights revenue;

(d) the general policy on deductions from rights revenue and from any income arising from the investment of rights revenue;

(e) the use of non-distributable amounts;

(f) the risk management policy;

(g) the approval of any acquisition, sale or hypothecation of immovable property;

(h) the approval of mergers and alliances, the setting-up of subsidiaries, and the acquisition of other entities or shares or rights in other entities;

(i) the approval of taking out loans, granting loans or providing security for loans.

6. The general assembly of members may delegate the powers listed in points (f), (g), (h) and (i) of paragraph 5, by a resolution or by a provision in the statute, to the body exercising the supervisory function.

7. For the purposes of points (a) to (d) of paragraph 5, Member States may require the general assembly of members to determine more detailed conditions for the use of the rights revenue and the income arising from the investment of rights revenue.

8. The general assembly of members shall control the activities of the collective management organisation by, at least, deciding on the appointment and removal of the auditor and approving the annual transparency report referred to in Article 22.

Member States may allow alternative systems or modalities for the appointment and removal of the auditor, provided that

those systems or modalities are designed to ensure the inde pendence of the auditor from the persons who manage the business of the collective management organisation.

9. All members of the collective management organisation shall have the right to participate in, and the right to vote at, the general assembly of members. However, Member States may allow for restrictions on the right of the members of the collective management organisation to participate in, and to exercise voting rights at, the general assembly of members, on the basis of one or both of the following criteria:

(a) duration of membership;

(b) amounts received or due to a member,

provided that such criteria are determined and applied in a manner that is fair and proportionate.

The criteria laid down in points (a) and (b) of the first subparagraph shall be included in the statute or the membership terms of the collective management organisation and shall be made publicly available in accordance with Articles 19 and 21.

10. Every member of a collective management organisation shall have the right to appoint any other person or entity as a proxy holder to participate in, and vote at, the general assembly of members on his behalf, provided that such appointment does not result in a conflict of interest which might occur, for example, where the appointing member and the proxy holder belong to different categories of rightholders within the collective management organisation.

However, Member States may provide for restrictions concerning the appointment of proxy holders and the exercise of the voting rights of the members they represent if such restrictions do not prejudice the appropriate and effective participation of members in the decision-making process of a collective management organisation.

Each proxy shall be valid for a single general assembly of members. The proxy holder shall enjoy the same rights in the general assembly of members as those to which the appointing member would be entitled. The proxy holder shall cast votes in accordance with the instructions issued by the appointing member.

11. Member States may decide that the powers of the general assembly of members may be exercised by an assembly of delegates elected at least every four years by the members of the collective management organisation, provided that:

EN20.3.2014 Official Journal of the European Union L 84/85

(a) appropriate and effective participation of members in the collective management organisation’s decision-making process is ensured; and

(b) the representation of the different categories of members in the assembly of delegates is fair and balanced.

The rules laid down in paragraphs 2 to 10 shall apply to the assembly of delegates mutatis mutandis.

12. Member States may decide that where a collective management organisation, by reason of its legal form, does not have a general assembly of members, the powers of that assembly are to be exercised by the body exercising the super visory function. The rules laid down in paragraphs 2 to 5, 7 and 8 shall apply mutatis mutandis to such body exercising the supervisory function.

13. Member States may decide that where a collective management organisation has members who are entities repre senting rightholders, all or some of the powers of the general assembly of members are to be exercised by an assembly of those rightholders. The rules laid down in paragraphs 2 to 10 shall apply mutatis mutandis to the assembly of rightholders.

Article 9

Supervisory function

1. Member States shall ensure that each collective management organisation has in place a supervisory function for continuously monitoring the activities and the performance of the duties of the persons who manage the business of the organisation.

2. There shall be fair and balanced representation of the different categories of members of the collective management organisation in the body exercising the supervisory function.

3. Each person exercising the supervisory function shall make an annual individual statement on conflicts of interest, containing the information referred to in the second subparagraph of Article 10(2), to the general assembly of members.

4. The body exercising the supervisory function shall meet regularly and shall have at least the following powers:

(a) to exercise the powers delegated to it by the general assembly of members, including under Article 8(4) and (6);

(b) to monitor the activities and the performance of the duties of the persons referred to in Article 10, including the imple mentation of the decisions of the general assembly of members and, in particular, of the general policies listed in points (a) to (d) of Article 8(5).

5. The body exercising the supervisory function shall report on the exercise of its powers to the general assembly of members at least once a year.

Article 10

Obligations of the persons who manage the business of the collective management organisation

1. Member States shall ensure that each collective management organisation takes all necessary measures so that the persons who manage its business do so in a sound, prudent and appropriate manner, using sound administrative and accounting procedures and internal control mechanisms.

2. Member States shall ensure that collective management organisations put in place and apply procedures to avoid conflicts of interest, and where such conflicts cannot be avoided, to identify, manage, monitor and disclose actual or potential conflicts of interest in such a way as to prevent them from adversely affecting the collective interests of the rightholders whom the organisation represents.

The procedures referred to in the first subparagraph shall include an annual individual statement by each of the persons referred to in paragraph 1 to the general assembly of members, containing the following information:

(a) any interests in the collective management organisation;

(b) any remuneration received in the preceding financial year from the collective management organisation, including in the form of pension schemes, benefits in kind and other types of benefits;

(d) a declaration concerning any actual or potential conflict between any personal interests and those of the collective management organisation or between any obligations owed to the collective management organisation and any duty owed to any other natural or legal person.

CHAPTER 2

Management of rights revenue

Article 11

Collection and use of rights revenue

1. Member States shall ensure that collective management organisations comply with the rules laid down in paragraphs 2 to 5.

ENL 84/86 Official Journal of the European Union 20.3.2014

2. A collective management organisation shall be diligent in the collection and management of rights revenue.

3. A collective management organisation shall keep separate in its accounts:

(a) rights revenue and any income arising from the investment of rights revenue; and

(b) any own assets it may have and income arising from such assets, from management fees or from other activities.

4. A collective management organisation shall not be permitted to use rights revenue or any income arising from the investment of rights revenue for purposes other than distribution to rightholders, except where it is allowed to deduct or offset its management fees in compliance with a decision taken in accordance with point (d) of Article 8(5) or to use the rights revenue or any income arising from the investment of rights revenue in compliance with a decision taken in accordance with Article 8(5).

5. Where a collective management organisation invests rights revenue or any income arising from the investment of rights revenue, it shall do so in the best interests of the rightholders whose rights it represents, in accordance with the general investment and risk management policy referred to in points (c) and (f) of Article 8(5) and having regard to the following rules:

(a) where there is any potential conflict of interest, the collective management organisation shall ensure that the investment is made in the sole interest of those rightholders;

(b) the assets shall be invested in order to ensure the security, quality, liquidity and profitability of the portfolio as a whole;

(c) the assets shall be properly diversified in order to avoid excessive reliance on any particular asset and accumulations of risks in the portfolio as a whole.

Article 12

Deductions

1. Member States shall ensure that where a rightholder auth orises a collective management organisation to manage his rights, the collective management organisation is required to provide the rightholder with information on management fees and other deductions from the rights revenue and from any income arising from the investment of rights revenue, before obtaining his consent to its managing his rights.

2. Deductions shall be reasonable in relation to the services provided by the collective management organisation to right holders, including, where appropriate, the services referred to in paragraph 4, and shall be established on the basis of objective criteria.

3. Management fees shall not exceed the justified and docu mented costs incurred by the collective management organi sation in managing copyright and related rights.

Member States shall ensure that the requirements applicable to the use and the transparency of the use of amounts deducted or offset in respect of management fees apply to any other deductions made in order to cover the costs of managing copyright and related rights.

4. Where a collective management organisation provides social, cultural or educational services funded through deductions from rights revenue or from any income arising from the investment of rights revenue, such services shall be provided on the basis of fair criteria, in particular as regards access to, and the extent of, those services.

Article 13

Distribution of amounts due to rightholders

1. Without prejudice to Article 15(3) and Article 28, Member States shall ensure that each collective management organisation regularly, diligently and accurately distributes and pays amounts due to rightholders in accordance with the general policy on distribution referred to in point (a) of Article 8(5).

Member States shall also ensure that collective management organisations or their members who are entities representing rightholders distribute and pay those amounts to rightholders as soon as possible but no later than nine months from the end of the financial year in which the rights revenue was collected, unless objective reasons relating in particular to reporting by users, identification of rights, rightholders or matching of information on works and other subject-matter with right holders prevent the collective management organisation or, where applicable, its members from meeting that deadline.

2. Where the amounts due to rightholders cannot be distributed within the deadline set in paragraph 1 because the relevant rightholders cannot be identified or located and the exception to that deadline does not apply, those amounts shall be kept separate in the accounts of the collective management organisation.

3. The collective management organisation shall take all necessary measures, consistent with paragraph 1, to identify and locate the rightholders. In particular, at the latest three months after the expiry of the deadline set in paragraph 1, the collective management organisation shall make available information on works and other subject-matter for which one or more rightholders have not been identified or located to:

(a) the rightholders that it represents or the entities repre senting rightholders, where such entities are members of the collective management organisation; and

EN20.3.2014 Official Journal of the European Union L 84/87

(b) all collective management organisations with which it has concluded representation agreements.

The information referred to in the first subparagraph shall include, where available, the following:

(a) the title of the work or other subject-matter;

(b) the name of the rightholder;

(d) any other relevant information available which could assist in identifying the rightholder.

The collective management organisation shall also verify the records referred to in Article 6(5) and other readily available records. If the abovementioned measures fail to produce results, the collective management organisation shall make that information available to the public at the latest one year after the expiry of the three-month period.

4. Where the amounts due to rightholders cannot be distributed after three years from the end of the financial year in which the collection of the rights revenue occurred, and provided that the collective management organisation has taken all necessary measures to identify and locate the right holders referred to in paragraph 3, those amounts shall be deemed non-distributable.

5. The general assembly of members of a collective management organisation shall decide on the use of the non- distributable amounts in accordance with point (b) of Article 8(5), without prejudice to the right of rightholders to claim such amounts from the collective management organi sation in accordance with the laws of the Member States on the statute of limitations of claims.

6. Member States may limit or determine the permitted uses of non-distributable amounts, inter alia, by ensuring that such amounts are used in a separate and independent way in order to fund social, cultural and educational activities for the benefit of rightholders.

CHAPTER 3

Management of rights on behalf of other collective management organisations

Article 14

Rights managed under representation agreements

Member States shall ensure that a collective management organisation does not discriminate against any rightholder

whose rights it manages under a representation agreement, in particular with respect to applicable tariffs, management fees, and the conditions for the collection of the rights revenue and distribution of amounts due to rightholders.

Article 15

Deductions and payments in representation agreements

1. Member States shall ensure that a collective management organisation does not make deductions, other than in respect of management fees, from the rights revenue derived from the rights it manages on the basis of a representation agreement, or from any income arising from the investment of that rights revenue, unless the other collective management organisation that is party to the representation agreement expressly consents to such deductions.

2. The collective management organisation shall regularly, diligently and accurately distribute and pay amounts due to other collective management organisations.

3. The collective management organisation shall carry out such distribution and payments to the other collective management organisation as soon as possible but no later than nine months from the end of the financial year in which the rights revenue was collected, unless objective reasons relating in particular to reporting by users, identification of rights, rightholders or matching of information on works and other subject-matter with rightholders prevent the collective management organisation from meeting that deadline.

The other collective management organisation, or, where it has as members entities representing rightholders, those members, shall distribute and pay the amounts due to rightholders as soon as possible but no later than six months from receipt of those amounts, unless objective reasons relating in particular to reporting by users, identification of rights, rightholders or matching of information on works and other subject-matter with rightholders prevent the collective management organi sation or, where applicable, its members from meeting that deadline.

CHAPTER 4

Relations with users

Article 16

Licensing

1. Member States shall ensure that collective management organisations and users conduct negotiations for the licensing of rights in good faith. Collective management organisations and users shall provide each other with all necessary information.

ENL 84/88 Official Journal of the European Union 20.3.2014

2. Licensing terms shall be based on objective and non- discriminatory criteria. When licensing rights, collective management organisations shall not be required to use, as a precedent for other online services, licensing terms agreed with a user where the user is providing a new type of online service which has been available to the public in the Union for less than three years.

Rightholders shall receive appropriate remuneration for the use of their rights. Tariffs for exclusive rights and rights to remun eration shall be reasonable in relation to, inter alia, the economic value of the use of the rights in trade, taking into account the nature and scope of the use of the work and other subject-matter, as well as in relation to the economic value of the service provided by the collective management organisation. Collective management organisations shall inform the user concerned of the criteria used for the setting of those tariffs.

3. Collective management organisations shall reply without undue delay to requests from users, indicating, inter alia, the information needed in order for the collective management organisation to offer a licence.

Upon receipt of all relevant information, the collective management organisation shall, without undue delay, either offer a licence or provide the user with a reasoned statement explaining why it does not intend to license a particular service.

4. A collective management organisation shall allow users to communicate with it by electronic means, including, where appropriate, for the purpose of reporting on the use of the licence.

Article 17

Users’ obligations

Member States shall adopt provisions to ensure that users provide a collective management organisation, within an agreed or pre-established time and in an agreed or pre-estab lished format, with such relevant information at their disposal on the use of the rights represented by the collective management organisation as is necessary for the collection of rights revenue and for the distribution and payment of amounts due to rightholders. When deciding on the format for the provision of such information, collective management organi sations and users shall take into account, as far as possible, voluntary industry standards.

CHAPTER 5

Transparency and reporting

Article 18

Information provided to rightholders on the management of their rights

1. Without prejudice to paragraph 2 of this Article and Article 19 and Article 28(2), Member States shall ensure that

a collective management organisation makes available, not less than once a year, to each rightholder to whom it has attributed rights revenue or made payments in the period to which the information relates, at least the following information:

(a) any contact details which the rightholder has authorised the collective management organisation to use in order to identify and locate the rightholder;

(b) the rights revenue attributed to the rightholder;

(c) the amounts paid by the collective management organi sation to the rightholder per category of rights managed and per type of use;

(d) the period during which the use took place for which amounts were attributed and paid to the rightholder, unless objective reasons relating to reporting by users prevent the collective management organisation from providing this information;

(e) deductions made in respect of management fees;

(f) deductions made for any purpose other than in respect of management fees, including those that may be required by national law for the provision of any social, cultural or educational services;

(g) any rights revenue attributed to the rightholder which is outstanding for any period.

2. Where a collective management organisation attributes rights revenue and has as members entities which are responsible for the distribution of rights revenue to rightholders, the collective management organisation shall provide the information listed in paragraph 1 to those entities, provided that they do not have that information in their possession. Member States shall ensure that the entities make at least the information listed in paragraph 1 available, not less than once a year, to each rightholder to whom they have attributed rights revenue or made payments in the period to which the information relates.

Article 19

Information provided to other collective management organisations on the management of rights under

representation agreements

Member States shall ensure that a collective management organisation makes at least the following information available, not less than once a year and by electronic means, to collective management organisations on whose behalf it manages rights under a representation agreement, for the period to which the information relates:

EN20.3.2014 Official Journal of the European Union L 84/89

(a) the rights revenue attributed, the amounts paid by the collective management organisation per category of rights managed, and per type of use, for the rights it manages under the representation agreement, and any rights revenue attributed which is outstanding for any period;

(b) deductions made in respect of management fees;

(d) information on any licences granted or refused with regard to works and other subject-matter covered by the represen tation agreement;

(e) resolutions adopted by the general assembly of members in so far as those resolutions are relevant to the management of the rights under the representation agreement.

Article 20

Information provided to rightholders, other collective management organisations and users on request

Without prejudice to Article 25, Member States shall ensure that, in response to a duly justified request, a collective management organisation makes at least the following information available by electronic means and without undue delay to any collective management organisation on whose behalf it manages rights under a representation agreement or to any rightholder or to any user:

(a) the works or other subject-matter it represents, the rights it manages, directly or under representation agreements, and the territories covered; or

(b) where, due to the scope of activity of the collective management organisation, such works or other subject- matter cannot be determined, the types of works or of other subject-matter it represents, the rights it manages and the territories covered.

Article 21

Disclosure of information to the public

1. Member States shall ensure that a collective management organisation makes public at least the following information:

(a) its statute;

(b) its membership terms and the terms of termination of auth orisation to manage rights, if these are not included in the statute;

(d) the list of the persons referred to in Article 10;

(e) its general policy on distribution of amounts due to right holders;

(f) its general policy on management fees;

(g) its general policy on deductions, other than in respect of management fees, from rights revenue and from any income arising from the investment of rights revenue, including deductions for the purposes of social, cultural and educational services;

(h) a list of the representation agreements it has entered into, and the names of the collective management organisations with which those representation agreements have been concluded;

(i) the general policy on the use of non-distributable amounts;

(j) the complaint handling and dispute resolution procedures available in accordance with Articles 33, 34 and 35.

2. The collective management organisation shall publish, and keep up to date, on its public website the information referred to in paragraph 1.

Article 22

Annual transparency report

1. Member States shall ensure that a collective management organisation, irrespective of its legal form under national law, draws up and makes public an annual transparency report, including the special report referred to in paragraph 3, for each financial year no later than eight months following the end of that financial year.

The collective management organisation shall publish on its website the annual transparency report, which shall remain available to the public on that website for at least five years.

2. The annual transparency report shall contain at least the information set out in the Annex.

3. A special report shall address the use of the amounts deducted for the purposes of social, cultural and educational services and shall contain at least the information set out in point 3 of the Annex.

4. The accounting information included in the annual trans parency report shall be audited by one or more persons empowered by law to audit accounts in accordance with Directive 2006/43/EC of the European Parliament and of the Council (1).

ENL 84/90 Official Journal of the European Union 20.3.2014

(1) Directive 2006/43/EC of the European Parliament and of the Council of 17 May 2006 on statutory audits of annual accounts and consolidated account, amending Council Directives 78/660/EEC and 83/349/EEC and repealing Council Directive 84/253/EEC (OJ L 157, 9.6.2006, p. 87).

The audit report, including any qualifications thereto, shall be reproduced in full in the annual transparency report.

For the purposes of this paragraph, accounting information shall comprise the financial statements referred to in point 1(a) of the Annex and any financial information referred to in points (g) and (h) of point 1 and in point 2 of the Annex.

TITLE III

MULTI-TERRITORIAL LICENSING OF ONLINE RIGHTS IN MUSICAL WORKS BY COLLECTIVE MANAGEMENT

ORGANISATIONS

Article 23

Multi-territorial licensing in the internal market

Member States shall ensure that collective management organi sations established in their territory comply with the requirements of this Title when granting multi-territorial licences for online rights in musical works.

Article 24

Capacity to process multi-territorial licences

1. Member States shall ensure that a collective management organisation which grants multi-territorial licences for online rights in musical works has sufficient capacity to process elec tronically, in an efficient and transparent manner, data needed for the administration of such licences, including for the purposes of identifying the repertoire and monitoring its use, invoicing users, collecting rights revenue and distributing amounts due to rightholders.

2. For the purposes of paragraph 1, a collective management organisation shall comply, at least, with the following conditions:

(a) to have the ability to identify accurately the musical works, wholly or in part, which the collective management organi sation is authorised to represent;

(b) to have the ability to identify accurately, wholly or in part, with respect to each relevant territory, the rights and their corresponding rightholders for each musical work or share therein which the collective management organisation is authorised to represent;

(c) to make use of unique identifiers in order to identify right holders and musical works, taking into account, as far as possible, voluntary industry standards and practices developed at international or Union level;

(d) to make use of adequate means in order to identify and resolve in a timely and effective manner inconsistencies in data held by other collective management organisations granting multi-territorial licences for online rights in musical works.

Article 25

Transparency of multi-territorial repertoire information

1. Member States shall ensure that a collective management organisation which grants multi-territorial licences for online rights in musical works provides to online service providers, to rightholders whose rights it represents and to other collective management organisations, by electronic means, in response to a duly justified request, up-to-date information allowing the identification of the online music repertoire it represents. This shall include:

(a) the musical works represented;

(b) the rights represented wholly or in part; and

2. The collective management organisation may take reasonable measures, where necessary, to protect the accuracy and integrity of the data, to control their reuse and to protect commercially sensitive information.

Article 26

Accuracy of multi-territorial repertoire information

1. Member States shall ensure that a collective management organisation which grants multi-territorial licences for online rights in musical works has in place arrangements to enable rightholders, other collective management organisations and online service providers to request a correction of the data referred to in the list of conditions under Article 24(2) or the information provided under Article 25, where such rightholders, collective management organisations and online service providers, on the basis of reasonable evidence, believe that the data or the information are inaccurate in respect of their online rights in musical works. Where the claims are sufficiently substantiated, the collective management organisation shall ensure that the data or the information are corrected without undue delay.

2. The collective management organisation shall provide rightholders whose musical works are included in its own music repertoire and rightholders who have entrusted the management of their online rights in musical works to it in accordance with Article 31 with the means of submitting to it in electronic form information concerning their musical works, their rights in those works and the territories in respect of which the rightholders authorise the organisation. When doing so, the collective management organisation and the right holders shall take into account, as far as possible, voluntary industry standards or practices regarding the exchange of data developed at international or Union level, allowing rightholders to specify the musical work, wholly or in part, the online rights, wholly or in part, and the territories in respect of which they authorise the organisation.

EN20.3.2014 Official Journal of the European Union L 84/91

3. Where a collective management organisation mandates another collective management organisation to grant multi-terri torial licences for the online rights in musical works under Articles 29 and 30, the mandated collective management organisation shall also apply paragraph 2 of this Article with respect to the rightholders whose musical works are included in the repertoire of the mandating collective management organi sation, unless the collective management organisations agree otherwise.

Article 27

Accurate and timely reporting and invoicing

1. Member States shall ensure that a collective management organisation monitors the use of online rights in musical works which it represents, wholly or in part, by online service providers to which it has granted a multi-territorial licence for those rights.

2. The collective management organisation shall offer online service providers the possibility of reporting by electronic means the actual use of online rights in musical works and online service providers shall accurately report the actual use of those works. The collective management organisation shall offer the use of a least one method of reporting which takes into account voluntary industry standards or practices developed at international or Union level for the electronic exchange of such data. The collective management organisation may refuse to accept reporting by the online service provider in a proprietary format if the organisation allows for reporting using an industry standard for the electronic exchange of data.

3. The collective management organisation shall invoice the online service provider by electronic means. The collective management organisation shall offer the use of a least one format which takes into account voluntary industry standards or practices developed at international or Union level. The invoice shall identify the works and rights which are licensed, wholly or in part, on the basis of the data referred to in the list of conditions under Article 24(2), and the corresponding actual uses, to the extent that this is possible on the basis of the information provided by the online service provider and the format used to provide that information. The online service provider may not refuse to accept the invoice because of its format if the collective management organisation is using an industry standard.

4. The collective management organisation shall invoice the online service provider accurately and without delay after the actual use of the online rights in that musical work is reported, except where this is not possible for reasons attributable to the online service provider.

5. The collective management organisation shall have in place adequate arrangements enabling the online service provider to challenge the accuracy of the invoice, including when the online service provider receives invoices from one or more collective management organisations for the same online rights in the same musical work.

Article 28

Accurate and timely payment to rightholders

1. Without prejudice to paragraph 3, Member States shall ensure that a collective management organisation which grants multi-territorial licences for online rights in musical works distributes amounts due to rightholders accruing from such licences accurately and without delay after the actual use of the work is reported, except where this is not possible for reasons attributable to the online service provider.

2. Without prejudice to paragraph 3, the collective management organisation shall provide at least the following information to rightholders together with each payment it makes under paragraph 1:

(a) the period during which the uses took place for which amounts are due to rightholders and the territories in which the uses took place;

(b) the amounts collected, deductions made and amounts distributed by the collective management organisation for each online right in any musical work which rightholders have authorised the collective management organisation, wholly or in part, to represent;

(c) the amounts collected for rightholders, deductions made, and amounts distributed by the collective management organisation in respect of each online service provider.

3. Where a collective management organisation mandates another collective management organisation to grant multi-terri torial licences for the online rights in musical works under Articles 29 and 30, the mandated collective management organisation shall distribute the amounts referred to in paragraph 1 accurately and without delay, and shall provide the information referred to in paragraph 2 to the mandating collective management organisation. The mandating collective management organisation shall be responsible for the subsequent distribution of such amounts and the provision of such information to rightholders, unless the collective management organisations agree otherwise.

Article 29

Agreements between collective management organisations for multi-territorial licensing

1. Member States shall ensure that any representation agreement between collective management organisations whereby a collective management organisation mandates another collective management organisation to grant multi-terri torial licences for the online rights in musical works in its own music repertoire is of a non-exclusive nature. The mandated collective management organisation shall manage those online rights on a non-discriminatory basis.

ENL 84/92 Official Journal of the European Union 20.3.2014

2. The mandating collective management organisation shall inform its members of the main terms of the agreement, including its duration and the costs of the services provided by the mandated collective management organisation.

3. The mandated collective management organisation shall inform the mandating collective management organisation of the main terms according to which the latter’s online rights are to be licensed, including the nature of the exploitation, all provisions which relate to or affect the licence fee, the duration of the licence, the accounting periods and the territories covered.

Article 30

Obligation to represent another collective management organisation for multi-territorial licensing

1. Member States shall ensure that where a collective management organisation which does not grant or offer to grant multi-territorial licences for the online rights in musical works in its own repertoire requests another collective management organisation to enter into a representation agreement to represent those rights, the requested collective management organisation is required to agree to such a request if it is already granting or offering to grant multi-terri torial licences for the same category of online rights in musical works in the repertoire of one or more other collective management organisations.

2. The requested collective management organisation shall respond to the requesting collective management organisation in writing and without undue delay.

3. Without prejudice to paragraphs 5 and 6, the requested collective management organisation shall manage the repre sented repertoire of the requesting collective management organisation on the same conditions as those which it applies to the management of its own repertoire.

4. The requested collective management organisation shall include the represented repertoire of the requesting collective management organisation in all offers it addresses to online service providers.

5. The management fee for the service provided by the requested collective management organisation to the requesting organisation shall not exceed the costs reasonably incurred by the requested collective management organisation.

6. The requesting collective management organisation shall make available to the requested collective management organi sation information relating to its own music repertoire required

for the provision of multi-territorial licences for online rights in musical works. Where information is insufficient or provided in a form that does not allow the requested collective management organisation to meet the requirements of this Title, the requested collective management organisation shall be entitled to charge for the costs reasonably incurred in meeting such requirements or to exclude those works for which information is insufficient or cannot be used.

Article 31

Access to multi-territorial licensing

Member States shall ensure that where a collective management organisation does not grant or offer to grant multi-territorial licences for online rights in musical works or does not allow another collective management organisation to represent those rights for such purpose by 10 April 2017, rightholders who have authorised that collective management organisation to represent their online rights in musical works can withdraw from that collective management organisation the online rights in musical works for the purposes of multi-territorial licensing in respect of all territories without having to withdraw the online rights in musical works for the purposes of mono-territorial licensing, so as to grant multi-territorial licences for their online rights in musical works themselves or through any other party they authorise or through any collective management organisation complying with the provisions of this Title.

Article 32

Derogation for online music rights required for radio and television programmes

The requirements under this Title shall not apply to collective management organisations when they grant, on the basis of the voluntary aggregation of the required rights, in compliance with the competition rules under Articles 101 and 102 TFEU, a multi-territorial licence for the online rights in musical works required by a broadcaster to communicate or make available to the public its radio or television programmes simultaneously with or after their initial broadcast as well as any online material, including previews, produced by or for the broadcaster which is ancillary to the initial broadcast of its radio or television programme.

TITLE IV

ENFORCEMENT MEASURES

Article 33

Complaints procedures

1. Member States shall ensure that collective management organisations make available to their members, and to collective management organisations on whose behalf they manage rights under a representation agreement, effective and timely procedures for dealing with complaints, particularly in relation to authorisation to manage rights and termination or with drawal of rights, membership terms, the collection of amounts due to rightholders, deductions and distributions.

EN20.3.2014 Official Journal of the European Union L 84/93

2. Collective management organisations shall respond in writing to complaints by members or by collective management organisations on whose behalf they manage rights under a representation agreement. Where the collective management organisation rejects a complaint, it shall give reasons.

Article 34

Alternative dispute resolution procedures

1. Member States may provide that disputes between collective management organisations, members of collective management organisations, rightholders or users regarding the provisions of national law adopted pursuant to the requirements of this Directive can be submitted to a rapid, independent and impartial alternative dispute resolution procedure.

2. Member States shall ensure, for the purposes of Title III, that the following disputes relating to a collective management organisation established in their territory which grants or offers to grant multi-territorial licences for online rights in musical works can be submitted to an independent and impartial alter native dispute resolution procedure:

(a) disputes with an actual or potential online service provider regarding the application of Articles 16, 25, 26 and 27;

(b) disputes with one or more rightholders regarding the appli cation of Articles 25, 26, 27, 28, 29, 30 and 31;

(c) disputes with another collective management organisation regarding the application of Articles 25, 26, 27, 28, 29 and 30.

Article 35

Dispute resolution

1. Member States shall ensure that disputes between collective management organisations and users concerning, in particular, existing and proposed licensing conditions or a breach of contract can be submitted to a court, or if appro priate, to another independent and impartial dispute resolution body where that body has expertise in intellectual property law.

2. Articles 33 and 34 and paragraph 1 of this Article shall be without prejudice to the right of parties to assert and defend their rights by bringing an action before a court.

Article 36

Compliance

1. Member States shall ensure that compliance by collective management organisations established in their territory with the provisions of national law adopted pursuant to the requirements laid down in this Directive is monitored by competent auth orities designated for that purpose.

2. Member States shall ensure that procedures exist enabling members of a collective management organisation, rightholders, users, collective management organisations and other interested

parties to notify the competent authorities designated for that purpose of activities or circumstances which, in their opinion, constitute a breach of the provisions of national law adopted pursuant to the requirements laid down in this Directive.

3. Member States shall ensure that the competent authorities designated for that purpose have the power to impose appro priate sanctions or to take appropriate measures where the provisions of national law adopted in implementation of this Directive have not been complied with. Those sanctions and measures shall be effective, proportionate and dissuasive.

Member States shall notify the Commission of the competent authorities referred to in this Article and in Articles 37 and 38 by 10 April 2016. The Commission shall publish the information received in that regard.

Article 37

Exchange of information between competent authorities

1. In order to facilitate the monitoring of the application of this Directive, each Member State shall ensure that a request for information received from a competent authority of another Member State, designated for that purpose, concerning matters relevant to the application of this Directive, in particular with regard to the activities of collective management organi sations established in the territory of the requested Member State, is responded to without undue delay by the competent authority designated for that purpose, provided that the request is duly justified.

2. Where a competent authority considers that a collective management organisation established in another Member State but acting within its territory may not be complying with the provisions of the national law of the Member State in which that collective management organisation is established which have been adopted pursuant to the requirements laid down in this Directive, it may transmit all relevant information to the competent authority of the Member State in which the collective management organisation is established, accompanied where appropriate by a request to that authority that it take appropriate action within its competence. The requested competent authority shall provide a reasoned reply within three months.

3. Matters as referred to in paragraph 2 may also be referred by the competent authority making such a request to the expert group established in accordance with Article 41.

Article 38

Cooperation for the development of multi-territorial licensing

1. The Commission shall foster a regular exchange of information between the competent authorities designated for that purpose in Member States, and between those authorities and the Commission, on the situation and development of multi-territorial licensing.

ENL 84/94 Official Journal of the European Union 20.3.2014

2. The Commission shall conduct regular consultations with representatives of rightholders, collective management organi sations, users, consumers and other interested parties on their experience with the application of the provisions of Title III of this Directive. The Commission shall provide competent auth orities with all relevant information that emerges from those consultations, within the framework of the exchange of information provided for in paragraph 1.

3. Member States shall ensure that by 10 October 2017, their competent authorities provide the Commission with a report on the situation and development of multi-territorial licensing in their territory. The report shall include information on, in particular, the availability of multi-territorial licences in the Member State concerned and compliance by collective management organisations with the provisions of national law adopted in implementation of Title III of this Directive, together with an assessment of the development of multi-territorial licensing of online rights in musical works by users, consumers, rightholders and other interested parties.

4. On the basis of the reports received pursuant to paragraph 3 and the information gathered pursuant to paragraphs 1 and 2, the Commission shall assess the application of Title III of this Directive. If necessary, and where appropriate on the basis of a specific report, it shall consider further steps to address any identified problems. That assessment shall cover, in particular, the following:

(a) the number of collective management organisations meeting the requirements of Title III;

(b) the application of Articles 29 and 30, including the number of representation agreements concluded by collective management organisations pursuant to those Articles;

TITLE V

REPORTING AND FINAL PROVISIONS

Article 39

Notification of collective management organisations

By 10 April 2016, Member States shall provide the Commission, on the basis of the information at their disposal, with a list of the collective management organisations estab lished in their territories.

Member States shall notify any changes to that list to the Commission without undue delay.

The Commission shall publish that information and keep it up to date.

Article 40

Report

By 10 April 2021, the Commission shall assess the application of this Directive and submit to the European Parliament and to

the Council a report on the application of this Directive. That report shall include an assessment of the impact of this Directive on the development of cross-border services, on cultural diversity, on the relations between collective management organisations and users and on the operation in the Union of collective management organisations established outside the Union, and, if necessary, on the need for a review. The Commission’s report shall be accompanied, if appropriate, by a legislative proposal.

Article 41

Expert group

An expert group is hereby established. It shall be composed of representatives of the competent authorities of the Member States. The expert group shall be chaired by a representative of the Commission and shall meet either on the initiative of the chairman or at the request of the delegation of a Member State. The tasks of the group shall be as follows:

(a) to examine the impact of the transposition of this Directive on the functioning of collective management organisations and independent management entities in the internal market, and to highlight any difficulties;

(b) to organise consultations on all questions arising from the application of this Directive;

(c) to facilitate the exchange of information on relevant devel opments in legislation and case-law, as well as relevant economic, social, cultural and technological developments, especially in relation to the digital market in works and other subject-matter.

Article 42

Protection of personal data

The processing of personal data carried out within the framework of this Directive shall be subject to Directive 95/46/EC.

Article 43

Transposition

1. Member States shall bring into force the laws, regulations and administrative provisions necessary to comply with this Directive by 10 April 2016. They shall immediately inform the Commission thereof.

When Member States adopt those measures, they shall contain a reference to this Directive or shall be accompanied by such reference on the occasion of their official publication. The methods of making such reference shall be laid down by Member States.

2. Member States shall communicate to the Commission the text of the main measures of national law which they adopt in the field covered by this Directive.

EN20.3.2014 Official Journal of the European Union L 84/95

Article 44

Entry into force

This Directive shall enter into force on the twentieth day following that of its publication in the Official Journal of the European Union.

Article 45

Addressees

This Directive is addressed to the Member States.

Done at Strasbourg, 26 February 2014.

For the European Parliament The President M. SCHULZ

For the Council The President

D. KOURKOULAS

ENL 84/96 Official Journal of the European Union 20.3.2014

ANNEX

1. Information to be provided in the annual transparency report referred to in Article 22(2):

(a) financial statements comprising a balance-sheet or a statement of assets and liabilities, an income and expenditure account for the financial year and a cash-flow statement;

(b) a report on the activities in the financial year;

(d) a description of the legal and governance structure of the collective management organisation;

(e) information on any entities directly or indirectly owned or controlled, wholly or in part, by the collective management organisation;

(f) information on the total amount of remuneration paid to the persons referred in Article 9(3) and Article 10 in the previous year, and on other benefits granted to them;

(g) the financial information referred to in point 2 of this Annex;

(h) a special report on the use of any amounts deducted for the purposes of social, cultural and educational services, containing the information referred to in point 3 of this Annex.

2. Financial information to be provided in the annual transparency report:

(a) financial information on rights revenue, per category of rights managed and per type of use (e.g. broadcasting, online, public performance), including information on the income arising from the investment of rights revenue and the use of such income (whether it is distributed to rightholders or other collective management organisations, or otherwise used);

(b) financial information on the cost of rights management and other services provided by the collective management organisation to rightholders, with a comprehensive description of at least the following items:

(i) all operating and financial costs, with a breakdown per category of rights managed and, where costs are indirect and cannot be attributed to one or more categories of rights, an explanation of the method used to allocate such indirect costs;

(ii) operating and financial costs, with a breakdown per category of rights managed and, where costs are indirect and cannot be attributed to one or more categories of rights, an explanation of the method used to allocate such indirect costs, only with regard to the management of rights, including management fees deducted from or offset against rights revenue or any income arising from the investment of rights revenue in accordance with Article 11(4) and Article 12(1), (2) and (3);

(iii) operating and financial costs with regard to services other than the management of rights, but including social, cultural and educational services;

(iv) resources used to cover costs;

(v) deductions made from rights revenues, with a breakdown per category of rights managed and per type of use and the purpose of the deduction, such as costs relating to the management of rights or to social, cultural or educational services;

(vi) the percentages that the cost of the rights management and other services provided by the collective management organisation to rightholders represents compared to the rights revenue in the relevant financial year, per category of rights managed, and, where costs are indirect and cannot be attributed to one or more categories of rights, an explanation of the method used to allocate such indirect costs;

(c) financial information on amounts due to rightholders, with a comprehensive description of at least the following items:

(i) the total amount attributed to rightholders, with a breakdown per category of rights managed and type of use;

(ii) the total amount paid to rightholders, with a breakdown per category of rights managed and type of use;

(iii) the frequency of payments, with a breakdown per category of rights managed and per type of use;

EN20.3.2014 Official Journal of the European Union L 84/97

(iv) the total amount collected but not yet attributed to rightholders, with a breakdown per category of rights managed and type of use, and indicating the financial year in which those amounts were collected;

(v) the total amount attributed to but not yet distributed to rightholders, with a breakdown per category of rights managed and type of use, and indicating the financial year in which those amounts were collected;

(vi) where a collective management organisation has not carried out the distribution and payments within the deadline set in Article 13(1), the reasons for the delay;

(vii) the total non-distributable amounts, along with an explanation of the use to which those amounts have been put;

(d) information on relationships with other collective management organisations, with a description of at least the following items:

(i) amounts received from other collective management organisations and amounts paid to other collective management organisations, with a breakdown per category of rights, per type of use and per organisation;

(ii) management fees and other deductions from the rights revenue due to other collective management organi sations, with a breakdown per category of rights, per type of use and per organisation;

(iii) management fees and other deductions from the amounts paid by other collective management organisations, with a breakdown per category of rights and per organisation;

(iv) amounts distributed directly to rightholders originating from other collective management organisations, with a breakdown per category of rights and per organisation.

3. Information to be provided in the special report referred to in Article 22(3):

(a) the amounts deducted for the purposes of social, cultural and educational services in the financial year, with a breakdown per type of purpose and, for each type of purpose, with a breakdown per category of rights managed and per type of use;

(b) an explanation of the use of those amounts, with a breakdown per type of purpose including the costs of managing amounts deducted to fund social, cultural and educational services and of the separate amounts used for social, cultural and educational services.

ENL 84/98 Official Journal of the European Union 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Directiva 2014/26/UE del Parlamento Europeo y del Consejo, de 26 de febrero de 2014, relativa a la gestión colectiva de los derechos de autor y derechos afines y a la concesión de licencias multiterritoriales de derechos sobre obras musicales para su utilización en línea en el mercado interiorTexto pertinente a efectos del EEE

DIRECTIVAS

DIRECTIVA 2014/26/UE DEL PARLAMENTO EUROPEO Y DEL CONSEJO

de 26 de febrero de 2014

relativa a la gestión colectiva de los derechos de autor y derechos afines y a la concesión de licencias multiterritoriales de derechos sobre obras musicales para su utilización en línea en el

mercado interior

(Texto pertinente a efectos del EEE)

EL PARLAMENTO EUROPEO Y EL CONSEJO DE LA UNIÓN EURO PEA,

Visto el Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea y, en particular, su artículo 50, apartado 1, su artículo 53, apartado 1, y su artículo 62,

Vista la propuesta de la Comisión Europea,

Previa transmisión del proyecto de acto legislativo a los Parla mentos nacionales,

Visto el dictamen del Comité Económico y Social Europeo (1),

De conformidad con el procedimiento legislativo ordinario (2),

Considerando lo siguiente:

(1) Las directivas de la Unión adoptadas en el ámbito de los derechos de autor y los derechos afines a los derechos de autor ya proporcionan un elevado nivel de protección a los titulares de derechos y, por ende, un marco para la explotación de los contenidos amparados por esos dere chos. Dichas directivas contribuyen al desarrollo y man tenimiento de la creatividad. En un mercado interior en el que la competencia no esté falseada, la protección de la innovación y de la creación intelectual también fomenta la inversión en servicios y productos innovadores.

(2) La difusión de contenidos protegidos por derechos de autor y derechos afines, incluidos los libros, las produc ciones audiovisuales y las grabaciones musicales, así como los servicios vinculados a estos, requiere que los diferentes titulares de derechos de autor y derechos afi nes, es decir, los autores, artistas intérpretes o ejecutantes, productores y editores, concedan una licencia sobre estos derechos. Corresponde normalmente al titular elegir entre la gestión individual y la gestión colectiva de sus dere chos, salvo que se disponga de otro modo por los Esta dos miembros, de conformidad con el Derecho de la Unión y las obligaciones internacionales de la Unión y sus Estados miembros. La gestión de los derechos de autor y derechos afines comprende la concesión de licen cias a los usuarios, la auditoría de los usuarios, el segui miento del ejercicio de los derechos, la protección de los derechos de autor y derechos afines, el cobro de los

ingresos derivados de la explotación de los derechos y el reparto de las cantidades que deben abonarse a los titulares de derechos. Las entidades de gestión colectiva permiten que los titulares de derechos sean remunerados por usos que los propios titulares no podrían controlar o hacer respetar, en particular en mercados no nacionales.

(3) En virtud del artículo 167 del Tratado de Funciona miento de la Unión Europea (TFUE), la Unión debe tener en cuenta la diversidad cultural en sus actuaciones y contribuir al desarrollo de las culturas de los Estados miembros, respetando su diversidad nacional y regional y haciendo hincapié al mismo tiempo en la herencia cultural común. Las organizaciones de gestión colectiva desempeñan y deben seguir desempeñando un papel im portante como promotoras de la diversidad de la expre sión cultural, tanto al permitir a los repertorios de menor volumen y menos populares el acceso al mercado como mediante la prestación de servicios sociales, culturales y educativos en beneficio de sus titulares y del público.

(4) Las entidades de gestión colectiva establecidas en la Unión deben poder disfrutar de las libertades que prevén los Tratados cuando representan a los titulares de dere chos que residan o estén establecidos en otros Estados miembros o conceden licencias a los usuarios residentes o establecidos en otros Estados miembros.

(5) Existen diferencias importantes entre las normas nacio nales que regulan el funcionamiento de las entidades de gestión colectiva, en particular por lo que respecta a su transparencia y su obligación de rendir cuentas a sus miembros y a los titulares de derechos. En una serie de casos, ello ha causado dificultades, en particular a los titulares no nacionales de derechos cuando pretenden ejercer sus derechos, y ha dado lugar a una deficiente gestión financiera de los ingresos recaudados. Los pro blemas de funcionamiento de las entidades de gestión colectiva les impiden explotar con eficiencia los derechos de autor y derechos afines en el mercado interior, en detrimento tanto de los miembros de las entidades como de los titulares de derechos y los usuarios.

ESL 84/72 Diario Oficial de la Unión Europea 20.3.2014

(1) DO C 44 de 15.2.2013, p. 104. (2) Posición del Parlamento Europeo de 4 de febrero de 2014 (no

publicada aún en el Diario Oficial) y Decisión del Consejo de 20 de febrero de 2014.

(6) La necesidad de mejorar el funcionamiento de las enti dades de gestión colectiva ya se había señalado en la Recomendación 2005/737/CE de la Comisión (1). Dicha Recomendación establecía una serie de principios, como la libertad de los titulares de los derechos de elegir sus entidades de gestión colectiva, la igualdad de trato de todas las categorías de titulares de derechos y el reparto equitativo de los derechos recaudados. Asimismo, invi taba a las entidades de gestión colectiva a facilitar a los usuarios información suficiente sobre las tarifas aplicables y el repertorio antes de las negociaciones entre ellos. Contenía asimismo recomendaciones sobre rendición de cuentas, representación de los titulares de derechos en los órganos decisorios de las entidades de gestión colectiva y resolución de litigios. Sin embargo, la Recomendación tuvo un seguimiento desigual.

(7) La protección de los intereses de los miembros de las entidades de gestión colectiva, de los titulares de derechos y de terceros exige la coordinación de las legislaciones de los Estados miembros en materia de gestión de derechos de autor y de concesión de licencias multiterritoriales de derechos en línea sobre obras musicales, con objeto de disponer de garantías equivalentes en toda la Unión. Por consiguiente, la presente Directiva ha de tener como base jurídica el artículo 50, apartado 1, del TFUE.

(8) La presente Directiva tiene por objeto la coordinación de las normas nacionales relativas al acceso de las entidades de gestión colectiva a la actividad de gestión de los dere chos de autor y derechos afines, las modalidades de ad ministración de estas entidades y su marco de supervi sión, y por consiguiente ha de tener como base jurídica el artículo 53, apartado 1, del TFUE. Asimismo, dado que se trata de un sector que ofrece servicios en toda la Unión, la presente Directiva debe tener como base jurí dica el artículo 62 del TFUE.

(9) La presente Directiva tiene por objeto establecer requisi tos aplicables a las entidades de gestión colectiva para garantizar un elevado nivel de administración, gestión financiera, transparencia e información. No obstante, ello no debe impedir que los Estados miembros manten gan o impongan normas más estrictas que las estableci das en el título II de la presente Directiva a las entidades de gestión colectiva establecidas en sus territorios, siem pre que dichas normas más estrictas sean compatibles con el Derecho de la Unión.

(10) Nada de lo dispuesto en la presente Directiva debe im pedir a un Estado miembro aplicar a las entidades de gestión colectiva establecidas fuera de la Unión pero que operan en dicho Estado miembro disposiciones igua les o similares.

(11) Nada de lo dispuesto en la presente Directiva debe im pedir que las entidades de gestión colectiva celebren acuerdos de representación con otras entidades de ges tión colectiva —en cumplimiento de las normas sobre competencia contempladas en los artículos 101 y 102 del TFUE— en el ámbito de los derechos de gestión con objeto de facilitar, mejorar y simplificar los procedimien tos de concesión de licencias a los usuarios, inclusive para fines de facturación única, en condiciones de igual dad, no discriminación y transparencia, y de ofrecer asi mismo licencias multiterritoriales en ámbitos distintos a los que hace referencia el título III de la presente Direc tiva.

(12) La presente Directiva, aplicable a todas las entidades de gestión colectiva, con excepción del título III, que solo se aplica a las entidades de gestión colectiva que gestionan derechos de autor sobre obras musicales para su utiliza ción en línea sobre una base multiterritorial, no afecta a los acuerdos sobre la gestión de derechos en los Estados miembros, como la gestión individual, el efecto ampliado de un acuerdo entre una entidad de gestión colectiva representativa y un usuario, es decir, las licencias colec tivas ampliadas, la gestión colectiva obligatoria, las pre sunciones legales de representación y la transferencia de derechos a entidades de gestión colectiva.

(13) La presente Directiva no afecta a la posibilidad de que los Estados miembros determinen, por ley, reglamento o cualquier otro mecanismo específico a dicho efecto, una compensación justa a los titulares de derechos por las excepciones o limitaciones al derecho de reproduc ción contemplado en la Directiva 2001/29/CE del Parla mento Europeo y del Consejo (2) y la remuneración de los titulares de derechos por las excepciones al derecho exclusivo en lo referente a los préstamos públicos con templadas en la Directiva 2006/115/CE del Parlamento Europeo y del Consejo (3) aplicable en su territorio, así como las condiciones aplicables a su recaudación.

(14) La presente Directiva no requiere que las entidades de gestión colectiva adopten una forma jurídica específica. En la práctica, esas organizaciones operan bajo distintas formas jurídicas, como asociaciones, cooperativas o so ciedades con responsabilidad limitada, controladas por titulares de derechos de autor y derechos afines o por entidades que representan a dichos titulares, o propiedad de estos. No obstante, en algunos casos excepcionales, debido a la forma jurídica de la entidad de gestión co lectiva, no está presente el elemento de propiedad o con trol. Este es, por ejemplo, el caso de las fundaciones, que

ES20.3.2014 Diario Oficial de la Unión Europea L 84/73

(1) Recomendación 2005/737/CE de la Comisión, de 18 de mayo de 2005, relativa a la gestión colectiva transfronteriza de los derechos de autor y derechos afines en el ámbito de los servicios legales de música en línea (DO L 276 de 21.10.2005, p. 54).

(2) Directiva 2001/29/CE del Parlamento Europeo y del Consejo, de 22 de mayo de 2001, relativa a la armonización de determinados aspectos de los derechos de autor y derechos afines a los derechos de autor en la sociedad de la información (DO L 167 de 22.6.2001, p. 10).

(3) Directiva 2006/115/CE del Parlamento Europeo y del Consejo, de 12 de diciembre de 2006, sobre derechos de alquiler y préstamo y otros derechos afines a los derechos de autor en el ámbito de la propiedad intelectual (DO L 376 de 27.12.2006, p. 28).

no tienen miembros. No obstante, también deben apli carse a dichas entidades las disposiciones de la presente Directiva. De igual modo, los Estados miembros deben adoptar medidas adecuadas para impedir que, mediante la elección de la forma jurídica, se incumplan las obligacio nes derivadas de la presente Directiva. Debe señalarse que las entidades que representan a titulares de derechos, y que son miembros de entidades de gestión colectiva, pueden ser otras entidades de gestión colectiva, asocia ciones de titulares de derechos, sindicatos u otras orga nizaciones.

(15) Los titulares de derechos han de poder encomendar la gestión de sus derechos a operadores de gestión indepen dientes. Dichos operadores de gestión independientes son sociedades mercantiles que se diferencian de las entidades de gestión colectiva, entre otras razones, porque no per tenecen a los titulares de derechos, ni están controladas por estos. No obstante, en la medida en que dichos operadores de gestión independientes realizan las mismas actividades que las entidades de gestión colectiva, deben estar obligados a facilitar determinada información a los titulares de derechos a los que representan, a las entida des de gestión colectiva, a los usuarios y al público.

(16) Los productores audiovisuales, los productores de discos y los organismos de radiodifusión conceden licencias de sus propios derechos, en determinados casos junto con derechos que les han sido transferidos, por ejemplo, los intérpretes, sobre la base de acuerdos negociados indivi dualmente, y actúan en interés propio. Los editores de libros, música o periódicos conceden licencias de dere chos que les han sido transferidos sobre la base de acuer dos negociados individualmente y actúan en interés pro pio. Por lo tanto, los productores audiovisuales, los pro ductores de discos, los organismos de radiodifusión y los editores no deben ser considerados «operadores de ges tión independientes». Además, los gestores de los autores y de los intérpretes o ejecutantes y los agentes que actúan como intermediarios y representan a los titulares de de rechos en sus relaciones con las entidades de gestión colectiva no deben ser considerados «operadores de ges tión independientes» dado que no gestionan derechos en el sentido de fijar tarifas, conceder licencias o recaudar dinero de los usuarios.

(17) Las entidades de gestión colectiva han de poder decidir libremente encomendar la realización de algunas de sus actividades, como la facturación a los usuarios o el re parto de los importes debidos a los titulares de derechos, a filiales u otras entidades controladas por ellas. En di chos casos, las disposiciones de la presente Directiva que serían aplicables si la actividad pertinente fuera realizada directamente por una entidad de gestión colectiva deben ser aplicables a las actividades de las filiales o de las otras entidades.

(18) Con el fin de velar por que los titulares de derechos de autor y derechos afines puedan beneficiarse plenamente del mercado interior cuando sus derechos sean gestiona dos colectivamente y por que su libertad de ejercer estos

derechos no se vea indebidamente limitada, es necesario prever la inclusión de salvaguardias adecuadas en los estatutos de las entidades de gestión colectiva. Por otra parte, cuando presten sus servicios de gestión, las entida des de gestión colectiva no deben establecer discrimina ciones, directa o indirectamente, entre los titulares de derechos por motivos de nacionalidad, lugar de residen cia o lugar de establecimiento.

(19) Habida cuenta de las libertades establecidas en el TFUE, la prestación y recepción de servicios de gestión colectiva de derechos de autor y derechos afines deben implicar que un titular de derechos pueda elegir libremente la entidad de gestión colectiva encargada de la gestión de sus derechos, ya se trate de derechos de comunicación con el público o de derechos de reproducción o de ca tegorías de derechos relacionados con formas de explo tación como la radiodifusión, la exhibición en salas o la reproducción para la distribución en línea, siempre y cuando la entidad de gestión colectiva que el titular de derechos desee elegir ya gestione estos tipos o categorías de derechos.

Los derechos o categorías de derechos o tipos de obras y otras prestaciones gestionados por la entidad de gestión colectiva deben ser determinados por la asamblea general de los miembros de esa entidad si no estuvieran ya de terminados en sus estatutos o establecidos por ley. Es importante que los derechos y las categorías de derechos se determinen de forma que se mantenga un equilibrio entre la libertad de los titulares de derechos de disponer de sus obras y otras prestaciones y la capacidad de la entidad para gestionar eficazmente los derechos, teniendo en cuenta, en particular, el tipo de derechos gestionados por la entidad y el sector creativo en el que opera. Te niendo debidamente en cuenta dicho equilibrio, los titu lares de derechos deben poder retirar fácilmente dichos derechos o categorías de derechos de una entidad de gestión colectiva y gestionarlos individualmente o confiar o transferir la gestión de la totalidad o de una parte de estos a otra entidad de gestión colectiva u entidad, inde pendientemente del Estado miembro de nacionalidad, de residencia o de establecimiento de la entidad de gestión colectiva o del titular de los derechos. En caso de que un Estado miembro, en cumplimiento del Derecho de la Unión y de las obligaciones internacionales de la Unión y sus Estados miembros, previera la obligatoriedad de la gestión colectiva de los derechos, la elección de los titu lares de derechos se limitaría a otras entidades de gestión colectiva.

Las entidades de gestión colectiva de derechos que ges tionan diferentes tipos de obras y prestaciones, como las obras literarias, musicales o fotográficas, deben ofrecer también esta flexibilidad a los titulares de derechos en lo que respecta a la gestión de diferentes tipos de obras y otras prestaciones. Por lo que respecta a los usos no comerciales, los Estados miembros deben prever que las entidades de gestión colectiva adopten las medidas nece sarias para velar por que sus titulares de derechos puedan ejercer el derecho de conceder licencias para tales usos. Dichas medidas deben incluir, entre otras, una decisión

ESL 84/74 Diario Oficial de la Unión Europea 20.3.2014

de la entidad de gestión colectiva sobre las condiciones inherentes al ejercicio de dicho derecho, así como que se proporcione información a sus miembros sobre dichas condiciones. Las entidades de gestión colectiva deben informar a los titulares de derechos de esta posibilidad y permitirles ejercer los derechos relacionados con dichas posibilidades de la forma más fácil posible. Los titulares de derechos que ya hayan autorizado a la entidad de gestión colectiva pueden ser informados a través del sitio de internet de la entidad. La obligación de obtener el consentimiento de los titulares de derechos en la autori zación para la gestión de cada derecho, categoría de derechos o tipo de obras y otras prestaciones en la au torización no debe impedir al titular de derechos aceptar propuestas de modificación posteriores de dicha autori zación por acuerdo tácito, de conformidad con las con diciones establecidas por la legislación nacional. La pre sente Directiva no debe excluir como tales ni los acuer dos contractuales con arreglo a los cuales la revocación o la retirada por parte de los titulares de derechos tiene un efecto inmediato sobre las licencias concedidas antes de dicha revocación o retirada, ni los acuerdos contractuales según los cuales dichas licencias no se ven afectadas durante un determinado tiempo tras la revocación o re tirada. No obstante, dichos acuerdos no deben crear obs táculos para la plena aplicación de la presente Directiva. La presente Directiva no debe afectar a la posibilidad de que los titulares de derechos gestionen sus derechos de forma individual, también para usos no comerciales.

(20) La condición de miembro de una entidad de gestión colectiva debe basarse en criterios objetivos, transparentes y no discriminatorios, en particular en el caso de los editores que, en virtud de un acuerdo sobre explotación de derechos, tengan derecho a una parte de los ingresos procedentes de los derechos gestionados por las entida des de gestión colectiva y a percibir dichos ingresos de las entidades. Dichos criterios no deben obligar a las entidades de gestión colectiva a aceptar a miembros cuya gestión de derechos, categorías de derechos o tipos de obras u otras prestaciones no se incluyen en su ám bito de actividad. Las entidades de gestión colectiva de ben llevar registros que permitan la identificación y lo calización de sus miembros y de los titulares de derechos cuyos derechos representa la entidad sobre la base de las autorizaciones concedidas por esos titulares de derechos.

(21) Con objeto de proteger a los titulares de derechos cuyos derechos están directamente representados por la entidad de gestión colectiva pero que no cumplen sus criterios para ser miembros de esta, es adecuado requerir que determinadas disposiciones de la presente Directiva rela tivas a los miembros se apliquen también a dichos titu lares de derechos. Los Estados miembros han de poder conferir asimismo a dichos titulares el derecho a partici par en el procedimiento de toma de decisiones de la entidad de gestión colectiva.

(22) Las entidades de gestión colectiva deben actuar en el mejor interés colectivo de los titulares de derechos a los que representan. Por consiguiente, es importante pre ver sistemas que permitan a los miembros de una entidad

de gestión colectiva ejercer sus derechos como miembros participando en el proceso de toma de decisiones de la entidad. Algunas entidades de gestión colectiva tienen diferentes categorías de miembros, que pueden represen tar a diferentes tipos de titulares de derechos, como pro ductores e intérpretes. La representación en el proceso de toma de decisiones de dichas diferentes categorías de miembros debe ser equitativa y equilibrada. La eficacia de las normas relativas a la asamblea general de los miembros de las entidades de gestión colectiva se vería menoscabada si no existiesen disposiciones sobre las mo dalidades de celebración de esta asamblea. Así pues, es necesario velar por que la asamblea general se convoque periódicamente, y como mínimo una vez al año, y por que las decisiones más importantes de la entidad de ges tión colectiva sean adoptadas por la asamblea general.

(23) Todos los miembros de las entidades de gestión colectiva deben poder participar y votar en la asamblea general de los miembros. El ejercicio de esos derechos solo debe estar sujeto a restricciones equitativas y proporcionadas. En algunos casos excepcionales, las entidades de gestión colectiva se han creado bajo la forma jurídica de una fundación, por lo que no tienen miembros. En dichos casos, las competencias de la asamblea general de los miembros deben ser ejercidas por el órgano encargado de la función de supervisión. Cuando las entidades de gestión colectiva tienen como miembros a entidades que representan a titulares de derechos, como puede ocurrir cuando una entidad de gestión colectiva es una sociedad con responsabilidad limitada y sus miembros son asociaciones de titulares de derechos, los Estados miembros han de poder prever que algunas o todas las competencias de la asamblea general sean ejercidas por una asamblea de dichos titulares de derechos. La asam blea general de los miembros debe tener, al menos, com petencia para establecer el marco de las actividades de dirección, en particular por lo que se refiere al uso de los ingresos de derechos por la entidad de gestión colectiva. No obstante, este principio debe entenderse sin perjuicio de la posibilidad de que los Estados miembros prevean normas más estrictas sobre, por ejemplo, inversiones, fusiones u operaciones de empréstito, incluida la prohi bición de dichas transacciones. Las entidades de gestión colectiva deben alentar la participación activa de sus miembros en la asamblea general. Debe facilitarse el ejer cicio de los derechos de voto a los miembros que asisten a la asamblea general, así como a los que no asisten. Además de la posibilidad de ejercer sus derechos por medios electrónicos, los miembros deben poder partici par y votar en la asamblea general de los miembros por medio de representante. La votación por medio de repre sentante debe restringirse en casos de conflictos de inte reses. Al mismo tiempo, los Estados miembros deben prever restricciones por lo que respecta a la representa ción solo si ello no perjudica la adecuada y efectiva participación de los miembros en el proceso de toma de decisiones. En particular, el nombramiento de repre sentantes contribuye a una adecuada y efectiva participa ción de los miembros en el proceso de toma de decisio nes y brinda a los titulares de derechos la posibilidad real de optar por una entidad de gestión colectiva de su elección con independencia del Estado miembro de esta blecimiento de la entidad.

ES20.3.2014 Diario Oficial de la Unión Europea L 84/75

(24) Debe permitirse a los miembros participar en el control continuo de la gestión de las entidades de gestión colec tiva. Con este fin, esas entidades deben disponer de una función de supervisión adaptada a su estructura organi zativa y los miembros deben estar representados en el órgano que ejerza esta función. Dependiendo de la es tructura organizativa de la entidad de gestión colectiva, la función de supervisión puede ser ejercida por un órgano distinto, por ejemplo, un consejo de supervisión, o por algunos o todos los directivos del consejo de adminis tración que no gestionen los negocios de la entidad de gestión colectiva. El requisito de representación equitativa y equilibrada de los miembros no debe impedir a la entidad de gestión colectiva nombrar a terceros para ejercer la función de supervisión, incluidas personas que dispongan de los conocimientos profesionales perti nentes y titulares de derechos que no cumplan los requi sitos para ser miembros o que no estén representados por la entidad directamente sino a través de una entidad que sea miembro de la entidad de gestión colectiva.

(25) En aras de una gestión adecuada, la dirección de una entidad de gestión colectiva debe ser independiente. Los gestores, ya hayan sido elegidos como directores, o con tratados o empleados por la entidad sobre la base de un contrato, deben estar obligados a declarar, antes de asu mir sus puestos y todos los años a partir de ese momen to, los posibles conflictos entre sus intereses y los de los titulares de derechos representados por una entidad de gestión colectiva. Las personas que ejercen la función de supervisión deben realizar asimismo dichas declaraciones anuales. Los Estados miembros deben disponer de liber tad para exigir a las entidades de gestión colectiva que dichas declaraciones sean públicas o que se presenten a las autoridades públicas.

(26) Las entidades de gestión colectiva de derechos recaudan, gestionan y reparten los ingresos procedentes de la ex plotación de los derechos que les son confiados por sus titulares. Dichos ingresos han de abonarse en última ins tancia a los titulares de derechos, que pueden tener una relación jurídica directa con la entidad, o estar represen tados a través de una entidad que sea miembro de la entidad de gestión colectiva o a través de un acuerdo de representación. Por tanto, es importante que las enti dades de gestión colectiva actúen con la máxima diligen cia al recaudar, gestionar y repartir esos ingresos. Solo es posible repartir con exactitud los ingresos si la entidad de gestión colectiva de derechos mantiene registros adecua dos de sus miembros, de las licencias y de la utilización de las obras y otras prestaciones. Los datos oportunos necesarios para la gestión colectiva eficaz de los derechos deben ser facilitados asimismo por los titulares de los derechos y los usuarios y verificados por la entidad de gestión colectiva.

(27) Los importes recaudados y debidos a los titulares de derechos deben mantenerse en las cuentas separadamente de todo activo propio que pueda tener la entidad. Sin perjuicio de la posibilidad de que los Estados miembros

prevean normas más estrictas para las inversiones, in cluida la prohibición de invertir los ingresos de los dere chos, si se invierten dichos importes, la inversión debe realizarse de conformidad con la política general de in versión y gestión de riesgos de la entidad de inversión colectiva. A fin de mantener un nivel elevado de protec ción de los derechos de los titulares y de velar por que estos se beneficien de los ingresos que puedan obtenerse de la explotación de dichos derechos, las inversiones realizadas y mantenidas por las entidades de gestión co lectiva de derechos deben gestionarse con arreglo a cri terios que obliguen a la entidad a actuar con prudencia, permitiéndole al mismo tiempo decidir sobre la política de inversión más segura y eficiente. De esta forma, las entidades de gestión colectiva de derechos han de poder optar por una asignación de activos que se adecúe a la naturaleza y duración específicas de toda exposición al riesgo de los ingresos de derechos invertidos y que no cause indebidamente merma de los ingresos que deben abonarse a los titulares de derechos.

(28) Puesto que los titulares de derechos tienen derecho a ser remunerados por la explotación de sus derechos, es im portante que los descuentos de gestión no sobrepasen los costes justificados de la gestión de los derechos y que toda deducción, distinta de los descuentos de gestión, por ejemplo una deducción para fines sociales, culturales o educativos, sea aprobada por los miembros de las enti dades de gestión colectiva y que estas actúen con trans parencia frente a los titulares de derechos en lo que respecta a las normas que regulan dichas deducciones. Idénticos requisitos deben aplicarse a toda decisión rela tiva a la utilización de los ingresos de derechos para su reparto colectivo, como becas. Los titulares de derechos deben tener acceso con carácter no discriminatorio a cualquier servicio social, cultural o educativo financiado mediante las deducciones. La presente Directiva debe en tenderse sin perjuicio de las deducciones efectuadas en virtud del Derecho nacional, como las deducciones por la prestación de servicios sociales a los titulares de derechos por parte de las entidades de gestión colectiva, por lo que se refiere a cualquier aspecto que no esté regulado por la presente Directiva, siempre que dichas deducciones sean conformes con el Derecho de la Unión.

(29) El reparto y el pago de los importes debidos a titulares de derechos individuales o, en su caso, a categorías de titu lares, deben efectuarse a su debido tiempo y de confor midad con la política general en materia de reparto de la entidad de gestión colectiva de que se trate, incluso cuando se efectúen por medio de otra entidad que repre sente a los titulares de derechos. Solo razones objetivas que escapen al control de una entidad de gestión colec tiva pueden justificar el retraso en el reparto y el pago de los importes debidos a los titulares de derechos. Por lo tanto, circunstancias como la inversión de los ingresos de derechos sujeta a una fecha de vencimiento no deben constituir razones válidas para dicho retraso. En los casos en que existan razones válidas, es conveniente permitir a los Estados miembros que adopten normas que aseguren el reparto en tiempo oportuno y la localización e iden tificación efectivas de los titulares de derechos. Con ob jeto de asegurar que los importes debidos a los titulares

ESL 84/76 Diario Oficial de la Unión Europea 20.3.2014

de derechos se reparten de forma adecuada y efectiva, y sin perjuicio de que los Estados miembros puedan prever normas más estrictas, es necesario requerir a las entidades de gestión colectiva que, de buena fe y con la necesaria diligencia, adopten medidas razonables para identificar y localizar a los titulares de derechos de que se trate. Es asimismo conveniente que, en la medida que lo permita el Derecho nacional, los miembros de una entidad de gestión colectiva decidan sobre la utilización de todo importe que no pueda ser repartido cuando los titulares de derechos que tienen derecho a dichos importes no puedan ser identificados o localizados.

(30) Las entidades de gestión colectiva han de poder gestionar derechos y recaudar ingresos procedentes de su explota ción en virtud de acuerdos de representación con otras entidades. Para proteger los derechos de los miembros de otras entidades de gestión colectiva, las entidades no deben distinguir entre los derechos que gestionan en virtud de acuerdos de representación y aquellos que ges tionan directamente para sus titulares. Tampoco deben poder aplicar deducciones, distintas de las deducciones respecto de los descuentos de gestión, a los ingresos de derechos recaudados en nombre de otra entidad de ges tión colectiva sin el consentimiento expreso de esta. Es asimismo conveniente requerir a las entidades de gestión colectiva que procedan al reparto y efectúen pagos a otras entidades sobre la base de dichos acuerdos de re presentación no más tarde del momento en que reparten y abonan los importes a sus propios miembros y a los titulares de derechos no miembros a los que representan. Además, debe requerirse a su vez a la entidad receptora que reparta sin demora los importes debidos a los titu lares de derechos a los que representa.

(31) Resulta especialmente importante que la concesión de licencias se realice en el marco de unas condiciones co merciales equitativas y no discriminatorias, a fin de que los usuarios puedan obtener licencias para las obras y otras prestaciones con respecto a las cuales una entidad de gestión colectiva representa derechos y de garantizar la remuneración de los titulares de derechos. Las entida des de gestión colectiva y los usuarios deben, por tanto, negociar de buena fe la concesión de licencias y aplicar unas tarifas que deben determinarse sobre la base de criterios objetivos y no discriminatorios. Es conveniente que los cánones de licencia o la remuneración determi nados por las entidades de gestión colectiva sean razona bles en relación con, entre otros factores, el valor econó mico del ejercicio de los derechos en un contexto parti cular. Por último, las entidades de gestión colectiva deben responder sin dilaciones indebidas a las solicitudes de licencias presentadas por los usuarios.

(32) En un entorno digital, las entidades de gestión colectiva deben conceder periódicamente licencias sobre su reper torio para formas de explotación y modelos de negocio totalmente nuevos. En tales casos, a fin de favorecer unas condiciones propicias para el desarrollo de estas licencias, y sin perjuicio de la aplicación de las normas sobre el Derecho de la competencia, conviene proporcionar a las entidades de gestión colectiva la flexibilidad necesaria

para otorgar a la mayor brevedad, licencias individualiza das para servicios en línea innovadores, sin el riesgo de que las condiciones de estas licencias puedan utilizarse como precedente para la determinación de las condicio nes de otros tipos diferentes de licencias.

(33) Con objeto de velar por que las entidades de gestión colectiva puedan cumplir las obligaciones establecidas en la presente Directiva, los usuarios deben facilitar a esas entidades información pertinente sobre el uso de los derechos representados por las entidades de gestión colectiva. Esta obligación no se debe aplicar a las perso nas físicas que actúan para fines ajenos a su actividad comercial, empresarial, artesanal o profesional y que, por lo tanto, no responden a la definición de usuario de la presente Directiva. Además, la información reque rida por las entidades de gestión colectiva para poder ejercer sus funciones debe limitarse a lo que es razonable y necesario para los usuarios, y que está a disposición de estos, teniendo en cuenta la situación específica de pe queñas y medianas empresas. Esa obligación podría in cluirse en un acuerdo entre una entidad de gestión co lectiva y un usuario; dicha inclusión no obsta a los dere chos legales nacionales a información. Los plazos aplica bles a la facilitación de información por parte de los usuarios deben permitir que las entidades de gestión co lectiva cumplan los plazos establecidos para el reparto de los importes debidos a los titulares de derechos. La pre sente Directiva no afecta a la posibilidad de que los Estados miembros exijan a las entidades de gestión co lectiva establecidas en su territorio emitir facturas con juntas.

(34) A fin de reforzar la confianza de los titulares de derechos, de los usuarios y de otras entidades de gestión colectiva en la gestión de derechos por estas entidades, cada enti dad de gestión colectiva debe cumplir requisitos especí ficos de transparencia. Así pues, debe exigirse a cada entidad, o al miembro que sea una entidad responsable de la adjudicación o el pago de importes debidos a los titulares de derechos que facilite, al menos una vez al año, a los diferentes titulares de derechos determinada información, como los importes que les han sido adju dicados o abonados y las deducciones efectuadas. Debe asimismo exigirse a las entidades de gestión colectiva que suministren suficiente información, en particular de tipo financiero, a otras entidades de gestión colectiva cuyos derechos gestionen a través de un acuerdo de represen tación.

(35) Con objeto de velar por que los titulares de derechos, otras entidades de gestión colectiva y los usuarios tengan acceso a información sobre el ámbito de actividad de la entidad y las obras u otras prestaciones que representa, las entidades de gestión colectiva deben facilitar asimismo información sobre dichas cuestiones en respuesta a una solicitud debidamente razonada. La cuestión de si se puede, y en qué medida, cobrar descuentos razonables por la prestación de dicho servicio corresponde al Dere cho nacional. Cada entidad de gestión colectiva debe

ES20.3.2014 Diario Oficial de la Unión Europea L 84/77

publicar también información sobre su estructura y sobre la manera en que ejerce sus actividades, incluidos en particular sus estatutos y políticas generales sobre des cuentos de gestión, deducciones y tarifas.

(36) A fin de que los titulares de derechos puedan controlar y comparar las actuaciones respectivas de las entidades de gestión colectiva, dichas entidades deben publicar un in forme anual de transparencia que incluya información financiera auditada y comparable en relación con sus actividades específicas. Asimismo, deben publicar anual mente un informe especial, que forme parte del informe anual sobre transparencia, sobre la utilización de las can tidades destinadas a servicios sociales, culturales y educa tivos. La presente Directiva no debe impedir que una entidad de gestión colectiva publique en un documento único, por ejemplo como parte de sus estados financieros anuales, o en informes específicos, la información reque rida por el informe anual sobre transparencia.

(37) Los proveedores de servicios en línea que utilicen obras musicales, como los servicios que permiten a los consu midores descargar o escuchar música en modo continuo (streaming), así como otros servicios que proporcionan acceso a películas o juegos en los que la música es un elemento importante, deben obtener previamente el dere cho a utilizar tales obras. En virtud de la Directiva 2001/29/CE, es necesario obtener una licencia para cada uno de los derechos en la explotación en línea de obras musicales. Con respecto a los autores, dichos dere chos son el derecho exclusivo de reproducción y el dere cho exclusivo de comunicación pública de obras musica les, que incluye el derecho de puesta a disposición. Di chos derechos pueden ser gestionados por los propios titulares de derechos, es decir los autores o editores de música, o por entidades de gestión colectiva que presten servicios de gestión colectiva a los titulares de los dere chos. Los derechos de los autores relativos a la reproduc ción y comunicación al público pueden ser gestionados por entidades de gestión colectiva diferentes. Por otra parte, cuando varias personas tienen derechos sobre una misma obra, es posible que hayan autorizado a dis tintas entidades a conceder licencias sobre sus partes respectivas de derechos. Todo usuario que desee prestar un servicio en línea que ofrezca una amplia gama de obras musicales a los consumidores necesita agregar los derechos sobre las obras de los diferentes titulares y entidades de gestión colectiva.

(38) Si bien internet no conoce fronteras, el mercado de ser vicios de música en línea en la Unión sigue fragmentado y el mercado único digital aún no se ha logrado plena mente. La complejidad y la dificultad inherentes a la gestión colectiva de derechos en Europa han exacerbado, en una serie de casos, la fragmentación del mercado digital europeo de servicios de música en línea. Esta si tuación contrasta claramente con el rápido crecimiento

de la demanda de acceso por parte de los consumidores a contenidos digitales y a servicios innovadores asociados, incluso de carácter transfronterizo.

(39) La Recomendación 2005/737/CE promovía un nuevo marco regulador mejor adaptado a la gestión, a nivel de la Unión, de los derechos de autor y derechos afines en el ámbito de la prestación de servicios legales de música en línea. Reconocía que, en la era de la explota ción en línea de obras musicales, los usuarios comerciales necesitan una política de concesión de licencias acorde con la ubicuidad del entorno en línea y que además sea multiterritorial. Sin embargo, la Recomendación no ha sido suficiente para fomentar la generalización de las licencias multiterritoriales de los derechos en línea sobre obras musicales, ni para responder a las demandas espe cíficas a este respecto.

(40) En el sector de la música en línea, en el que la gestión colectiva de los derechos de autor sobre una base terri torial sigue siendo la norma, es fundamental crear con diciones que favorezcan la máxima eficacia en las prác ticas de concesión de licencias por las organizaciones de gestión colectiva en un contexto cuya dimensión trans fronteriza es cada día más importante. Procede, por tan to, prever un conjunto de normas que establezcan las condiciones básicas de concesión de licencias colectivas multiterritoriales de derechos de autor sobre obras musi cales para su utilización en línea, incluidas las letras, por las entidades de gestión colectiva. Las mismas normas deben aplicarse a la concesión de dichas licencias para todas las obras musicales, incluidas las obras musicales integradas en obras audiovisuales. Sin embargo, no deben aplicarse a los servicios en línea que solo ofrecen acceso a obras musicales en forma de partituras. Las disposiciones de la presente Directiva deben garantizar el nivel mínimo de calidad de los servicios transfronterizos prestados por las entidades de gestión colectiva, especialmente en tér minos de transparencia del repertorio representado y la exactitud de los flujos financieros relacionados con la explotación de los derechos. Debe asimismo establecerse en la Directiva un marco que facilite la agregación vo luntaria de repertorios musicales y de derechos, reducien do, de este modo, el número de licencias que necesitan los usuarios para prestar un servicio multiterritorial y multirrepertorio. Estas disposiciones deben permitir a una entidad de gestión colectiva solicitar a otra que re presente su repertorio sobre una base multiterritorial cuando ella misma no pueda o no desee cumplir los requisitos. Conviene imponer a la entidad solicitada la obligación de aceptar el mandato de la entidad solicitan te, a condición de que ya agregue los repertorios y con ceda o se ofrezca a conceder licencias multiterritoriales. El desarrollo de servicios legales de música en línea en toda la Unión debe también contribuir a combatir las infracciones en línea de los derechos de autor.

ESL 84/78 Diario Oficial de la Unión Europea 20.3.2014

(41) La disponibilidad de información exacta y completa sobre las obras musicales, los titulares de derechos y los dere chos que cada entidad de gestión colectiva está autori zada a representar en un determinado territorio reviste especial importancia para la eficacia y transparencia del proceso de autorización, para la tramitación posterior de los informes de los usuarios y la facturación a los provee dores de servicios, y para el reparto de los importes que deban abonarse. Por esta razón, las entidades de gestión colectiva que concedan licencias multiterritoriales de obras musicales deben estar en condiciones de procesar estos datos detallados con rapidez y precisión. Para ello deben utilizar bases de datos sobre la titularidad de los derechos objeto de licencia multiterritorial que permitan la identificación de las obras, los derechos y los titulares de derechos que una entidad de gestión colectiva está autorizada a representar, así como de los territorios que abarca la autorización. Se debe tener en cuenta, sin dila ciones indebidas, toda modificación de esa información, y las bases deben actualizarse continuamente. Esas bases de datos también deben ayudar a cotejar la información sobre las obras con la información sobre los fonogramas o sobre cualquier otro soporte al que se haya incorpo rado la obra. Asimismo, es importante velar por que los usuarios potenciales y los titulares de derechos, así como las entidades de gestión colectiva, tengan acceso a la información que necesiten con objeto de identificar el repertorio que las entidades de gestión colectiva represen tan. Las entidades de gestión colectiva deben poder adop tar medidas para proteger la exactitud y la integridad de los datos, controlar su reutilización o proteger la infor mación delicada desde el punto de vista comercial.

(42) A fin de velar por la máxima exactitud de los datos relativos al repertorio musical que tratan, las entidades de gestión colectiva que concedan licencias multiterrito riales sobre obras musicales deben estar obligadas a ac tualizar sus bases de datos continuamente y sin demora cuando sea necesario. Deben establecer procedimientos fácilmente accesibles que permitan a los proveedores de servicios en línea, así como a los titulares de derechos y a otras entidades de gestión colectiva, comunicarles toda imprecisión que las bases de datos de la entidad puedan contener con respecto a las obras que poseen o contro lan, incluidos los derechos —en su totalidad o en parte— y los territorios a que se refiere el mandato otorgado a la entidad de gestión colectiva, sin, no obstante, poner en peligro la veracidad y la integridad de los datos que posee la entidad de gestión colectiva. Dado que la Directiva 95/46/CE del Parlamento Europeo y del Consejo (1) con fiere a todos los interesados el derecho a obtener la rectificación, la supresión o el bloqueo de los datos ine xactos o incompletos, la presente Directiva también debe garantizar que se corrijan sin dilación indebida los datos inexactos que afecten a los titulares de derechos o a otras entidades de gestión colectiva en el caso de las licencias

multiterritoriales. Asimismo, las entidades de gestión co lectiva deben tener la capacidad de procesar electrónica mente el registro de las obras y las autorizaciones para gestionar derechos. Dada la importancia de la informati zación para un tratamiento rápido y eficaz de los datos, las entidades de gestión colectiva deben prever la utiliza ción de medios electrónicos para la comunicación estruc turada de dicha información por los titulares de derechos. En la medida de lo posible, las entidades de gestión colectiva deben velar por que tales medios electrónicos tengan en cuenta las normas o las prácticas sectoriales voluntarias pertinentes desarrolladas a nivel internacional o de la Unión.

(43) Las normas sectoriales en materia de utilización de la música, información sobre ventas y facturación son fun damentales para mejorar la eficiencia del intercambio de datos entre las entidades de gestión colectiva y los usua rios. El control de la utilización de las licencias debe respetar los derechos fundamentales, incluido el derecho al respeto de la vida privada y familiar y el derecho a la protección de los datos de carácter personal. Para que estas mejoras de eficiencia se traduzcan en una agiliza ción de la gestión financiera y, en última instancia, de los abonos a los titulares de derechos, debe obligarse a las entidades de gestión colectiva a proceder sin demora a la facturación a los prestadores de servicios y al reparto de los importes que deban abonar a los titulares de dere chos. Para que este requisito sea eficaz, es necesario que los usuarios faciliten a las entidades de gestión colectiva informes precisos a su debido tiempo sobre la utilización de las obras. No debe obligarse a las entidades de gestión colectiva a aceptar informes de los usuarios en formatos propios cuando existan normas sectoriales de uso gene ralizado. No debe impedirse a las entidades de gestión colectiva la externalización de servicios relativos a la concesión de licencias multiterritoriales de derechos en línea sobre obras musicales. Compartir o consolidar ca pacidades administrativas debe ayudar a las entidades de gestión colectiva a mejorar los servicios de gestión y a racionalizar las inversiones en herramientas de gestión de datos.

(44) La agregación de diferentes repertorios musicales para la concesión de licencias multiterritoriales facilita el proceso de concesión de licencias y, al poner todos los reperto rios a disposición del mercado para la concesión de li cencias multiterritoriales, refuerza la diversidad cultural y contribuye a reducir el número de transacciones que debe realizar un proveedor de servicios en línea para ofrecer servicios. Esta agregación de repertorios debe facilitar el desarrollo de nuevos servicios en línea, además de per mitir reducir los costes de transacción repercutidos en los consumidores. Por lo tanto, debe fomentarse que las entidades de gestión colectiva que no deseen o no pue dan conceder licencias multiterritoriales directamente so bre su propio repertorio encomienden, con carácter vo luntario, a otras entidades la gestión de su repertorio de

ES20.3.2014 Diario Oficial de la Unión Europea L 84/79

(1) Directiva 95/46/CE del Parlamento Europeo y del Consejo, de 24 de octubre de 1995, relativa a la protección de las personas físicas en lo que respecta al tratamiento de datos personales y a la libre circula ción de estos datos (DO L 281 de 23.11.1995, p. 31).

forma no discriminatoria. La exclusividad de los acuerdos sobre licencias multiterritoriales restringiría las opciones de los usuarios que deseen obtener licencias multiterrito riales, así como las de las entidades de gestión colectiva que busquen servicios de administración de su repertorio sobre una base multiterritorial. Por consiguiente, todos los acuerdos de representación entre entidades de gestión colectiva que prevean la concesión de licencias multite rritoriales deben celebrarse en condiciones de no exclu sividad.

(45) Para los miembros de las entidades de gestión colectiva es especialmente importante la transparencia de las con diciones de gestión de los derechos en línea respecto de los cuales dichas entidades han sido autorizadas a repre sentar a los titulares. Las entidades de gestión colectiva deben, por tanto, proporcionar información suficiente a sus miembros sobre las principales condiciones de cual quier acuerdo por el que se encomiende a otra entidad de gestión colectiva la representación de los derechos de música en línea de estos miembros a efectos de la con cesión de licencias multiterritoriales.

(46) Es también importante exigir a toda entidad de gestión colectiva que conceda o se ofrezca a conceder licencias multiterritoriales que acepte representar el repertorio de las entidades de gestión colectiva que decidan no hacerlo directamente. Para que este requisito no sea despropor cionado y no exceda de lo necesario, la entidad de ges tión colectiva solicitada solo debe estar obligada a aceptar el mandato de representación si la solicitud se limita a los derechos en línea o a las categorías de derechos en línea que ella misma representa. Por otra parte, este requisito solo debe aplicarse a las entidades de gestión colectiva que agreguen repertorios y no debe hacerse extensivo a las que otorguen licencias multiterritoriales únicamente sobre su propio repertorio. Tampoco debe aplicarse a las entidades de gestión colectiva que se limiten a agregar derechos sobre unas mismas obras con el fin de poder conceder licencias, conjuntamente, del derecho de repro ducción y del derecho de comunicación pública de tales obras. A fin de proteger los intereses de los titulares de derechos de la entidad de gestión colectiva mandante y de velar por que los repertorios pequeños y menos co nocidos de los Estados miembros puedan acceder al mer cado interior en igualdad de condiciones, es importante que el repertorio de la entidad de gestión colectiva man dante se gestione en las mismas condiciones que el re pertorio de la entidad colectiva mandataria y se incluya en las ofertas presentadas por la entidad colectiva man dataria a los proveedores de servicios en línea. Los des cuentos de gestión que cobra la entidad de gestión co lectiva mandataria deben permitirle recuperar las inver siones necesarias y razonables realizadas. Todo acuerdo en virtud del cual una entidad de gestión colectiva dele gue en otra u otras entidades la concesión de licencias multiterritoriales sobre su propio repertorio musical con vistas a su utilización en línea no debe impedir a la primera entidad seguir concediendo licencias limitadas al territorio del Estado miembro en que esté establecida, sobre su propio repertorio y sobre cualquier otro reper torio que pueda estar autorizada a representar en ese territorio.

(47) Los objetivos y la eficacia de las normas relativas a la concesión de licencias multiterritoriales por las entidades de gestión colectiva se verían comprometidos significati vamente si los titulares de derechos no pudieran ejercer dichos derechos con respecto a las licencias multiterrito riales cuando la entidad a la que hayan confiado sus derechos no hubiese concedido ni se hubiese ofrecido a conceder licencias multiterritoriales, ni hubiese deseado, además, encomendar a otra entidad esta tarea. Por esta razón, sería importante que, en tales circunstancias, los titulares de derechos puedan ejercer el derecho a conce der las licencias multiterritoriales solicitadas por los pro veedores de servicios en línea directamente o a través de otra u otras partes, retirando de su entidad de gestión colectiva sus derechos en la medida necesaria para la concesión de licencias multiterritoriales para usos en lí nea y dejando los mismos derechos en la entidad original para la concesión de licencias monoterritoriales.

(48) Los organismos de radiodifusión recurren generalmente a una entidad de gestión colectiva local para obtener la licencia que necesitan para la emisión de programas de radio y televisión que incluyen obras musicales. Esta li cencia a menudo se limita a las actividades de radiodifu sión. Sería necesaria una licencia para los derechos en línea sobre las obras musicales que permitiera que estas emisiones de radio o televisión estuvieran también dis ponibles en línea. Con objeto de facilitar la concesión de licencias de derechos sobre obras musicales en línea a efectos de la retransmisión simultánea y en diferido en línea de emisiones de radio y televisión, es necesario prever una excepción a las normas habitualmente aplica bles a la concesión de licencias multiterritoriales para la utilización en línea de obras musicales. Dicha excepción debería limitarse a lo necesario para permitir el acceso a programas de radio o televisión en línea y al material que tenga una relación clara y subordinada con la emisión original y haya sido producido con el fin de completar, previsualizar o volver a ver el programa de radio o tele visión de que se trate. La excepción debe aplicarse sin dar lugar a un falseamiento de la competencia con otros servicios que permiten a los consumidores acceder a obras audiovisuales o musicales en línea, ni a prácticas restrictivas, como el reparto de mercados o clientes, que vulnerarían los artículos 101 o 102 del TFUE.

(49) Es preciso garantizar el cumplimiento efectivo de las disposiciones de Derecho nacional adoptadas en aplica ción de la presente Directiva. Las entidades de gestión colectiva deben ofrecer a sus miembros procedimientos específicos para la tramitación de las reclamaciones. Esos procedimientos también deben ponerse a disposición de otros titulares de derechos representados directamente por la entidad y de las entidades de gestión colectiva en cuyo nombre gestione derechos en virtud de un acuerdo de representación. Además, los Estados miem bros deben poder prever que los litigios entre las entida des de gestión colectiva, sus miembros, los titulares de derechos o los usuarios sobre la aplicación de la presente Directiva puedan someterse a un procedimiento de reso lución de litigios alternativo rápido, independiente e im parcial. En particular, la eficacia de las normas relativas a

ESL 84/80 Diario Oficial de la Unión Europea 20.3.2014

las licencias multiterritoriales de derechos en línea sobre obras musicales podría verse socavada si los conflictos entre las entidades de gestión colectiva y otras partes no fueran resueltos con rapidez y eficacia. Como consecuen cia de ello y sin perjuicio del derecho a recurrir a la vía judicial, es conveniente prever la posibilidad de un pro cedimiento extrajudicial fácilmente accesible, eficiente e imparcial, como la mediación o el arbitraje, para la reso lución de litigios entre las entidades de gestión colectiva que conceden licencias multiterritoriales, por un lado, y los proveedores de servicios en línea, los titulares de derechos de autor u otras entidades de gestión colectiva, por otro. La presente Directiva no determina una forma específica de organización para dicha resolución alterna tiva de litigios, ni determina el órgano que debe realizar la, siempre que estén garantizadas su independencia, im parcialidad y eficiencia. Por último, es asimismo conve niente que los Estados miembros dispongan de procedi mientos de resolución de litigios independientes, impar ciales y efectivos, mediante organismos que tengan co nocimientos especializados en materia de Derecho de la propiedad intelectual o mediante órganos jurisdiccionales, adecuados para resolver litigios en materia mercantil en tre las entidades de gestión colectiva y los usuarios sobre las condiciones relativas a la concesión de licencias exis tentes o propuestas o sobre el incumplimiento de un contrato.

(50) Los Estados miembros deben establecer procedimientos adecuados que permitan controlar el cumplimiento de la presente Directiva por parte de las entidades de gestión colectiva. En tanto que no es adecuado que la presente Directiva restrinja la elección de los Estados miembros por lo que respecta a las autoridades competentes, ni a la naturaleza ex ante o ex post del control de las entidades de gestión colectiva, ha de velarse por que dichas autorida des puedan tratar, de forma efectiva y en tiempo opor tuno, todo problema que pueda surgir en la aplicación de la presente Directiva. Los Estados miembros no deben estar obligados a crear nuevas autoridades competentes. Por otra parte, los miembros de una entidad de gestión colectiva, los titulares de derechos, los usuarios, las enti dades de gestión colectiva y otras partes interesadas de ben poder notificar a la autoridad competente las activi dades o circunstancias que, en su opinión, constituyen una infracción de la legislación por parte de las entidades de gestión colectiva y, cuando proceda, de los usuarios. Los Estados miembros deben velar por que las autorida des competentes dispongan de competencias para impo ner sanciones o adoptar medidas cuando no se cumplan las disposiciones de Derecho nacional por las que aplica la presente Directiva. La presente Directiva no prevé tipos específicos de sanciones o medidas, a condición de que estas sean efectivas, proporcionadas y disuasorias. Dichas sanciones o medidas pueden incluir la destitución de los directores que hayan actuado de forma negligente, ins pecciones en los locales de la entidad de gestión colectiva o, en los casos en que se haya concedido una autoriza ción para que opere una entidad, la retirada de dicha autorización. La presente Directiva debe ser neutral en cuanto a los regímenes de autorización y de supervisión de los Estados miembros existentes hasta la fecha, in cluido el requisito de representatividad de la entidad de

gestión colectiva, en la medida en que dichos regímenes sean compatibles con el Derecho de la Unión y no cons tituyan un obstáculo para la plena aplicación de la pre sente Directiva.

(51) A fin de garantizar el cumplimiento de los requisitos aplicables a la concesión de licencias multiterritoriales, deben establecerse disposiciones específicas relativas al control de su aplicación. Las autoridades competentes de los Estados miembros y la Comisión deben cooperar entre sí con ese fin. Los Estados miembros deben pres tarse asistencia mutua mediante el intercambio de infor mación entre sus autoridades competentes con objeto de facilitar el control de las entidades de gestión colectiva.

(52) Es importante que las entidades de gestión colectiva res peten los derechos a la vida privada y a la protección de los datos de carácter personal de los titulares de derechos, los miembros, los usuarios y demás personas cuyos datos personales traten. La Directiva 95/46/CE rige el trata miento de datos personales efectuado en los Estados miembros en el contexto de la presente Directiva y bajo la supervisión de las autoridades competentes de los Estados miembros, en particular de las autoridades públicas independientes designadas por los Estados miembros. Los titulares de derechos deben recibir infor mación adecuada sobre el tratamiento de sus datos, los destinatarios de esos datos, los plazos de conservación de los mismos en cualquier base de datos y la forma en que los titulares de derechos pueden ejercer sus derechos de acceso, rectificación o supresión de los datos de carácter personal que les conciernen, de conformidad con la Di rectiva 95/46/CE. En particular, los identificadores únicos que permiten la identificación indirecta de una persona deben tratarse como datos personales en el sentido de dicha Directiva.

(53) Las disposiciones sobre las medidas coercitivas deben entenderse sin perjuicio de las competencias de las auto ridades públicas independientes nacionales establecidas por los Estados miembros en virtud de la Directiva 95/46/CE para controlar el cumplimiento de las disposi ciones nacionales adoptadas en aplicación de esa Direc tiva.

(54) La presente Directiva respeta los derechos fundamentales y observa los principios consagrados en la Carta de los Derechos Fundamentales de la Unión Europea («la Car ta»). Las disposiciones de la presente Directiva relativas a la resolución de litigios no deben impedir a las partes el ejercicio de su derecho a recurrir a la vía judicial, tal y como se garantiza en la Carta.

ES20.3.2014 Diario Oficial de la Unión Europea L 84/81

(55) Dado que los objetivos de la presente Directiva, a saber, mejorar la capacidad de los miembros de las entidades de gestión colectiva de controlar las actividades de esta, ga rantizar un nivel de transparencia suficiente de las enti dades de gestión colectiva y mejorar la concesión de licencias multiterritoriales de derechos de autor sobre obras musicales para su utilización en línea, no pueden ser alcanzados de manera suficiente por los Estados miembros, sino que, debido a sus dimensiones y efectos, pueden lograrse mejor a escala de la Unión, esta puede adoptar medidas, de acuerdo con el principio de subsi diariedad establecido en el artículo 5 del Tratado de la Unión Europea. De conformidad con el principio de proporcionalidad establecido en el mismo artículo, la presente Directiva no excede de lo necesario para alcan zar dichos objetivos.

(56) Las disposiciones de la presente Directiva se entenderán sin perjuicio de la aplicación de las normas en materia de competencia, y de cualesquiera otras disposiciones legales pertinentes de otros ámbitos, tales como las relativas a la confidencialidad, los secretos comerciales, la protección de la intimidad, el acceso a los documentos, o disposi ciones de Derecho contractual y de Derecho internacio nal privado en relación con los conflictos de leyes y la competencia jurisdiccional de los órganos judiciales, la libertad de asociación de los trabajadores y los empleados y su derecho a organizarse.

(57) De conformidad con la Declaración política conjunta, de 28 de septiembre de 2011, de los Estados miembros y la Comisión sobre los documentos explicativos (1), en casos justificados, los Estados miembros se comprometen a adjuntar a la notificación de sus medidas de transposición uno o varios documentos que expliquen la relación entre los componentes de una directiva y las partes correspon dientes de los instrumentos nacionales de transposición. Tratándose de la presente Directiva, el legislador consi dera justificada la transmisión de dichos documentos.

(58) El Supervisor Europeo de Protección de Datos, al que se consultó de conformidad con el artículo 28, apartado 2, del Reglamento (CE) no 45/2001 del Parlamento Europeo y del Consejo (2), emitió su dictamen el 9 de octubre de 2012.

HAN ADOPTADO LA SIGUIENTE DIRECTIVA:

TÍTULO I

DISPOSICIONES GENERALES

Artículo 1

Objeto

La presente Directiva establece los requisitos necesarios para garantizar el correcto funcionamiento de la gestión de los dere chos de autor y los derechos afines a los derechos de autor por las entidades de gestión colectiva. Asimismo, establece requisitos relativos a la concesión, por las entidades de gestión colectiva, de licencias multiterritoriales de derechos de autor sobre obras musicales para su utilización en línea.

Artículo 2

Ámbito de aplicación

1. Los títulos I, II, IV y V, a excepción de los artículos 34, apartado 2, y 38, se aplicarán a todas las entidades de gestión colectiva establecidas en la Unión.

2. El título III y los artículos 34, apartado 2, y 38 serán aplicables a las entidades de gestión colectiva establecidas en la Unión que gestionen derechos de autor sobre obras musicales para su utilización en línea sobre una base multiterritorial.

3. Las disposiciones pertinentes de la presente Directiva se aplicarán a las entidades que, directa o indirectamente, en su totalidad o en parte, sean propiedad de una entidad de gestión colectiva o estén controladas por esta, siempre que dichas enti dades realicen una actividad que, si la ejerciera una entidad de gestión colectiva, estaría sujeta a las disposiciones de la presente Directiva.

4. El artículo 16, apartado 1, los artículos 18 y 20, el ar tículo 21, apartado 1, letras a), b), c), e), f) y g), y los artículos 36 a 42 se aplicarán a todos los operadores de gestión inde pendientes establecidos en la Unión.

Artículo 3

Definiciones

A efectos de la presente Directiva, se entenderá por:

a) «entidad de gestión colectiva»: toda organización autorizada, por ley o mediante cesión, licencia o cualquier otro acuerdo contractual para gestionar los derechos de autor o los dere chos afines a los derechos de autor en nombre de varios titulares de derechos, en beneficio colectivo de esos titulares de derechos, como único o principal objeto, y que cumple al menos uno de los siguientes criterios:

i) ser propiedad o estar sometida al control de sus miem bros, o

ii) carecer de ánimo de lucro;

b) «operador de gestión independiente»: toda organización au torizada, por ley o mediante cesión, licencia o cualquier otro acuerdo contractual, para gestionar los derechos de autor o los derechos afines a los derechos de autor en nombre de varios titulares de derechos, en beneficio colec tivo de esos titulares de derechos, como único o principal objeto, y que:

i) no sea propiedad ni esté sometida al control, directa o indirectamente, en su totalidad o en parte, de los titula res de derechos, y

ii) carezca de ánimo de lucro;

c) «titular de derechos»: toda persona o entidad distinta de una entidad de gestión colectiva, que sea titular de derechos de autor o de derechos afines a los derechos de autor o que, en virtud de un acuerdo de explotación de derechos o por ley, esté legitimada para percibir una parte de los ingresos per cibidos;

ESL 84/82 Diario Oficial de la Unión Europea 20.3.2014

(1) DO C 369 de 17.12.2011, p. 14. (2) Reglamento (CE) no 45/2001 del Parlamento Europeo y del Consejo,

de 18 de diciembre de 2000, relativo a la protección de las personas físicas en lo que respecta al tratamiento de datos personales por las instituciones y los organismos comunitarios y a la libre circulación de estos datos (DO L 8 de 12.1.2001, p. 1).

d) «miembro»: un titular de derechos o una entidad que repre sente a titulares de derechos, incluidas otras entidades de gestión colectiva y asociaciones de titulares de derechos, que cumpla los requisitos para ser miembro de la entidad de gestión colectiva y sea admitido por ella;

e) «estatutos»: la escritura o acta de constitución o los estatutos de una entidad de gestión colectiva;

f) «asamblea general de los miembros»: el órgano de la entidad de gestión colectiva en el que los miembros participan y ejercen su derecho de voto, independientemente de la forma jurídica de la organización;

g) «directivo»:

i) cuando la legislación nacional o los estatutos de la en tidad de gestión colectiva prevean un sistema monista, todo miembro del consejo de administración,

ii) cuando la legislación nacional o el estatuto de la entidad de gestión colectiva prevean un sistema dual, todo miembro del consejo de administración o del consejo de supervisión;

h) «ingresos de derechos»: los importes recaudados por una entidad de gestión colectiva en nombre de los titulares de derechos y derivados de un derecho exclusivo, de un dere cho a remuneración o de un derecho a compensación;

i) «descuentos de gestión»: el importe facturado, deducido o compensado por una entidad de gestión colectiva de los ingresos de derechos o de cualquier rendimiento derivado de la inversión de los ingresos de derechos para sufragar los gastos de gestión de los derechos de autor o derechos afi nes;

j) «acuerdo de representación»: todo acuerdo entre entidades de gestión colectiva en virtud del cual una entidad de ges tión colectiva encomienda a otra entidad de gestión colec tiva la representación de los titulares respecto de los dere chos sobre su repertorio, incluidos los acuerdos celebrados de conformidad con los artículos 29 y 30;

k) «usuario»: toda persona o entidad que lleve a cabo actos sujetos a la autorización de los titulares de derechos o a la obligación de remuneración de los titulares de derechos o de pago de una compensación a los titulares de derechos y que no actúe en calidad de consumidor;

l) «repertorio»: las obras cuyos derechos gestiona una entidad de gestión colectiva;

m) «licencia multiterritorial»: una licencia que cubre el territorio de varios Estados miembros;

n) «derechos en línea sobre obras musicales»: cualquiera de los derechos de un autor sobre una obra musical previstos en los artículos 2 y 3 de la Directiva 2001/29/CE que sea necesario para la prestación de un servicio de música en línea.

TÍTULO II

ENTIDADES DE GESTIÓN COLECTIVA

CAPÍTULO 1

Representación de titulares de derechos y condición de miem bro, y organización de las entidades de gestión colectiva

Artículo 4

Principios generales

Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva actúen en el mejor interés de los titulares cuyos dere chos representan y por que no les impongan obligaciones que no sean objetivamente necesarias para la protección de sus derechos e intereses o para la gestión eficaz de sus derechos.

Artículo 5

Derechos de los titulares de derechos

1. Los Estados miembros velarán por que los titulares de derechos gocen de los derechos establecidos en los apartados 2 a 8 y por que estos derechos se establezcan en los estatutos o en las condiciones para ser miembro de la entidad de gestión colectiva.

2. Los titulares de derechos tendrán derecho a autorizar a la entidad de gestión colectiva de su elección a gestionar los dere chos, categorías de derechos o tipos de obras y otras prestacio nes de su elección, respecto de los territorios de su elección, independientemente de la nacionalidad o del Estado miembro de residencia o de establecimiento de la entidad de gestión colectiva o del titular de derechos. Salvo que la entidad de gestión colectiva tenga motivos objetivamente justificados para rechazar la gestión, estará obligada a gestionar esos derechos, categorías de derechos o tipos de obras y otras prestaciones, siempre que su gestión esté comprendida dentro de su ámbito de actividad.

3. Los titulares de derechos tendrán derecho a conceder li cencias para el ejercicio no comercial de los derechos, categorías de derechos o tipos de obras y otras prestaciones de su elección.

4. Los titulares de derechos tendrán derecho a revocar la autorización para gestionar derechos, categorías de derechos o tipos de obras y otras prestaciones, concedida por ellos a una entidad de gestión colectiva, o a retirar de una entidad de gestión colectiva los derechos o categorías de derechos o tipos de obras y otras prestaciones de su elección, según se determine de conformidad con el apartado 2, en los territorios de su elección, con un plazo de preaviso razonable no superior a seis meses. La entidad de gestión colectiva podrá decidir que la revocación o la retirada surta efecto únicamente al final del ejercicio.

ES20.3.2014 Diario Oficial de la Unión Europea L 84/83

5. En caso de que se adeuden importes a un titular de dere chos por actos de explotación que tuvieron lugar antes de que surtiera efecto la revocación de la autorización o la retirada de derechos, o en virtud de una licencia concedida antes de que surtiera efecto la revocación o la retirada, el titular conservará los derechos que le confieren los artículos 12, 13, 18, 20, 28 y 33.

6. Las entidades de gestión colectiva no restringirán el ejer cicio de los derechos previstos en los apartados 4 y 5 exigiendo, como condición para el ejercicio de dichos derechos, que la gestión de los derechos o categorías de derechos o tipos de obras y otras prestaciones objeto de la revocación o la retirada se encomiende a otra entidad de gestión colectiva.

7. En los supuestos en que un titular de derechos autorice a una entidad de gestión colectiva a gestionar sus derechos, otor gará consentimiento explícito para cada derecho o categoría de derechos o tipo de obras y otras prestaciones que autorice a la entidad de gestión colectiva a gestionar. Todo consentimiento deberá constar por escrito.

8. Las entidades de gestión colectiva informarán a los titula res de derechos de los derechos que les confieren los apartados 1 a 7, así como de las condiciones inherentes al derecho esta blecido en el apartado 3, antes de obtener su consentimiento para gestionar cualquier derecho o categoría de derechos o tipo de obras y otras prestaciones.

Las entidades de gestión colectiva informarán a aquellos titulares de los derechos que ya les hayan concedido autorización de los derechos que les confieren los apartados 1 a 7, así como de las condiciones inherentes al derecho establecido en el apartado 3, a partir del 10 de octubre de 2016.

Artículo 6

Normas para ser miembro de las entidades de gestión colectiva

1. Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva respeten lo dispuesto en los apartados 2 a 5.

2. Las entidades de gestión colectiva aceptarán como miem bros a los titulares de derechos y a las entidades que representen a los titulares de derechos, incluidas otras entidades de gestión colectiva y asociaciones de titulares de derechos, que cumplan los criterios de admisión, que se basarán en criterios objetivos, transparentes y no discriminatorios. Estos criterios de admisión se incluirán en los estatutos o en las condiciones para ser miembro de la entidad de gestión colectiva y se harán públicos. En caso de que una entidad de gestión colectiva deniegue una solicitud de admisión, deberá ofrecer al titular de los derechos una explicación clara de los motivos de su decisión.

3. Los estatutos de las entidades de gestión colectiva deberán prever mecanismos adecuados y eficaces de participación de todos sus miembros en el proceso de toma de decisiones de la entidad. La representación de las diferentes categorías de miembros en el proceso de toma de decisiones deberá ser equi tativa y equilibrada.

4. Las entidades de gestión colectiva permitirán a sus miem bros la comunicación con la entidad por vía electrónica, incluso a efectos de ejercer sus derechos como miembros.

5. Las entidades de gestión colectiva conservarán un registro de sus miembros y lo actualizarán periódicamente.

Artículo 7

Derechos de los titulares de derechos que no sean miembros de la entidad de gestión colectiva

1. Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva cumplan las normas establecidas en el artícu lo 6, apartado 4, el artículo 20, el artículo 29, apartado 2, y el artículo 33 en relación con los titulares de derechos que tengan una relación jurídica directa por ley o mediante cesión, licencia o cualquier otro acuerdo contractual con ellas pero no sean miembros de las mismas.

2. Los Estados miembros podrán aplicar otras disposiciones de la presente Directiva a los titulares de derechos a que se refiere el apartado 1.

Artículo 8

Asamblea general de los miembros de la entidad de gestión colectiva

1. Los Estados miembros velarán por que la asamblea general de los miembros se organice con arreglo a las normas estable cidas en los apartados 2 a 10.

2. La asamblea general de los miembros se convocará al menos una vez al año.

3. La asamblea general de los miembros decidirá sobre las modificaciones que se introduzcan en los estatutos y en las condiciones para ser miembro de la entidad de gestión colectiva cuando esas condiciones no estén recogidas en los estatutos.

4. La asamblea general de los miembros decidirá sobre el nombramiento o cese de los directivos, examinará su rendi miento general y aprobará su remuneración y otras prestacio nes, como ganancias monetarias y no monetarias, pensiones y subsidios, derechos a otras primas y el derecho a una indemni zación por despido.

ESL 84/84 Diario Oficial de la Unión Europea 20.3.2014

En las entidades de gestión colectiva con un sistema dual, la asamblea general de los miembros no decidirá el nombramiento o cese de los miembros de la junta directiva ni aprobará su remuneración y otras prestaciones cuando la competencia para adoptar tales decisiones esté delegada en el consejo de supervi sión.

5. De conformidad con las disposiciones del título II, capí tulo 2, la asamblea general de los miembros decidirá, como mínimo, sobre las siguientes cuestiones:

a) la política general de reparto de los importes que deben abonarse a los titulares de derechos;

b) la política general de utilización de los importes que no puedan ser objeto de reparto;

c) la política general de inversión de los ingresos de derechos y de cualquier otro rendimiento derivado de la inversión de los ingresos de derechos;

d) la política general de deducciones practicadas sobre los in gresos de derechos y sobre cualquier otro rendimiento deri vado de la inversión de los ingresos de derechos;

e) la utilización de los importes que no puedan ser objeto de reparto;

f) la política de gestión de riesgos;

g) la aprobación de cualquier adquisición, venta o hipoteca de bienes inmuebles;

h) la aprobación de fusiones y alianzas, la creación de filiales, y la adquisición de otras entidades, participaciones o derechos en otras entidades;

i) la aprobación de propuestas de operaciones de empréstito y de préstamo o de constitución de avales o garantías de préstamos.

6. La asamblea general de los miembros podrá delegar los poderes a que se refiere el apartado 5, letras f), g), h) e i), mediante una resolución o una disposición en los estatutos, en el órgano que ejerza la función de supervisión.

7. A los fines de lo dispuesto en el apartado 5, letras a) a d), los Estados miembros podrán exigir a la asamblea general de los miembros que determine condiciones más precisas para la uti lización de los ingresos de derechos y las rentas derivadas de la inversión de los ingresos de derechos.

8. La asamblea general de los miembros controlará las acti vidades de la entidad de gestión colectiva decidiendo, al menos, sobre el nombramiento y el cese del auditor y aprobando el informe anual de transparencia a que se refiere el artículo 22.

Los Estados miembros podrán autorizar sistemas o modalidades alternativas para el nombramiento o el cese del auditor, siempre que estos sistemas o modalidades estén concebidos para garan tizar la independencia del auditor respecto de las personas que dirigen las actividades de la entidad de gestión colectiva.

9. Todos los miembros de la entidad de gestión colectiva tendrán derecho a participar y votar en la asamblea general de los miembros. No obstante, los Estados miembros podrán autorizar restricciones sobre el derecho de los miembros de la entidad de gestión colectiva a participar y ejercer derechos de voto en la asamblea general de los miembros, sobre la base de uno de los criterios siguientes o de ambos:

a) la duración de la condición de miembro;

b) los importes recibidos o que deban abonarse a un miembro,

siempre que esos criterios se determinen y apliquen de manera equitativa y proporcionada.

Los criterios establecidos en las letras a) y b) del párrafo primero se incluirán en los estatutos o en las condiciones para ser miembro de la entidad de gestión colectiva y se harán públicos, de conformidad con los artículos 19 y 21.

10. Cada uno de los miembros de una entidad de gestión colectiva tendrá derecho a nombrar a cualquier otra persona o entidad como su representante para participar en la asamblea general de los miembros y votar en su nombre, siempre que dicho nombramiento no dé lugar a un conflicto de intereses que pudiera producirse, por ejemplo, cuando la persona represen tada y el representante pertenezcan a categorías diferentes de titulares de derechos dentro de la entidad de gestión colectiva.

No obstante, los Estados miembros podrán prever restricciones en relación con el nombramiento de delegados y el ejercicio de los derechos de voto de los miembros a los que representan si dichas restricciones no perjudican la participación adecuada y efectiva de los miembros en el proceso de toma de decisiones de una entidad de gestión colectiva.

Los poderes de representación serán válidos para una única asamblea general de los miembros. El representante disfrutará de los mismos derechos en la asamblea general de los miembros que los que tendría el miembro que confiere dichos poderes. El delegado emitirá los votos con arreglo a las instrucciones del miembro al que representa.

11. Los Estados miembros podrán decidir que las competen cias de la asamblea general de miembros se ejerzan a través de una asamblea de delegados elegidos como mínimo cada cuatro años por los miembros de la entidad de gestión colectiva, siem pre que:

ES20.3.2014 Diario Oficial de la Unión Europea L 84/85

a) se garantice una participación adecuada y efectiva de los miembros en el proceso de toma de decisiones de la entidad de gestión colectiva, y

b) la representación de las diferentes categorías de miembros en la asamblea de delegados sea equitativa y equilibrada.

Las normas que se establecen en los apartados 2 a 10 se apli carán mutatis mutandis a la asamblea de delegados.

12. Los Estados miembros podrán decidir que, cuando una entidad de gestión colectiva, no pueda, por razón de su forma jurídica, celebrar una asamblea general de los miembros, el órgano que desempeñe la función de supervisión ejerza las competencias de la asamblea general de los miembros. Las nor mas establecidas en los apartados 2 a 5, 7 y 8 se aplicarán mutatis mutandis al órgano que ejerza la función de supervisión.

13. Los Estados miembros podrán decidir que, cuando una entidad de gestión colectiva tenga miembros que sean entidades que representan a titulares de derechos, todas o algunas de las competencias de la asamblea general de los miembros se ejerzan por una asamblea de estos titulares de derechos. Las normas establecidas en los apartados 2 a 10 se aplicarán mutatis mutan dis a la asamblea de titulares de derechos.

Artículo 9

Función de supervisión

1. Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva cuenten con una función de supervisión con el fin de controlar permanentemente las actividades y el cumpli miento de las obligaciones de las personas que gestionan las actividades de la entidad.

2. Las diferentes categorías de miembros de la entidad de gestión colectiva estarán representadas de forma equitativa y equilibrada en el órgano que ejerce la función de supervisión.

3. Toda persona que ejerza la función de supervisión deberá hacer una declaración individual anual a la asamblea general de los miembros sobre conflictos de intereses que incluya la infor mación mencionada en el artículo 10, apartado 2, párrafo se gundo.

4. El órgano que ejerza la función de supervisión se reunirá periódicamente y tendrá, como mínimo, las siguientes compe tencias:

a) ejercer las competencias que le delegue la asamblea general de los miembros, en particular en los términos del artículo 8, apartados 4 y 6;

b) supervisar las actividades y el desempeño de las funciones por parte de las personas mencionadas en el artículo 10, incluida la ejecución de las decisiones de la asamblea general

de los miembros y, en particular, las políticas de carácter general recogidas en el artículo 8, apartado 5, letras a) a d).

5. El órgano que ejerza la función de supervisión informará sobre el ejercicio de sus competencias a la asamblea general de los miembros al menos una vez al año.

Artículo 10

Obligaciones de las personas que dirijan las actividades de la entidad de gestión colectiva

1. Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva tomen todas las medidas necesarias para que las personas que dirigen sus actividades lo hagan de forma adecuada, prudente y racional, utilizando procedimientos admi nistrativos y contables sólidos y mecanismos de control interno.

2. Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva establezcan y apliquen procedimientos destina dos a evitar conflictos de intereses y, cuando dichos conflictos no puedan evitarse, procedimientos destinados a detectar, ges tionar, controlar y declarar conflictos de intereses reales o po tenciales, con el fin de evitar que los intereses colectivos de los titulares de derechos a los que la entidad representa se vean perjudicados.

Los procedimientos mencionados en el párrafo primero inclui rán una declaración anual individual de cada una de las perso nas a las que se hace referencia en el apartado 1 a la asamblea general de los miembros, con la información siguiente:

a) cualesquiera intereses en la entidad de gestión colectiva;

b) toda remuneración percibida durante el ejercicio anterior de la entidad de gestión colectiva, incluso en forma de planes de pensiones, retribuciones en especie y otros tipos de presta ciones;

c) toda cantidad percibida durante el ejercicio anterior de la entidad de gestión colectiva como titular de derechos;

d) cualquier conflicto real o potencial entre los intereses perso nales y los de la entidad de gestión colectiva o entre las obligaciones respecto de la entidad de gestión colectiva y cualquier obligación respecto de cualquier otra persona física o jurídica.

CAPÍTULO 2

Gestión de los ingresos de derechos

Artículo 11

Recaudación y utilización de los ingresos de derechos

1. Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva respeten las disposiciones establecidas en los apartados 2 a 5.

ESL 84/86 Diario Oficial de la Unión Europea 20.3.2014

2. Las entidades de gestión colectiva actuarán con diligencia en la recaudación y la gestión de los ingresos de derechos.

3. Las entidades de gestión colectiva mantendrán separados en sus cuentas:

a) los ingresos de derechos y cualquier rendimiento derivado de la inversión de los ingresos de derechos, y

b) todos los activos propios que puedan tener y las rentas derivadas de esos activos, de sus descuentos de gestión o de otras actividades.

4. Las entidades de gestión colectiva no estarán autorizadas a utilizar los ingresos de derechos ni cualquier rendimiento deri vado de la inversión de los ingresos de derechos para fines distintos del reparto a los titulares de los derechos, excepto cuando esté permitido deducir o compensar sus descuentos de gestión en cumplimiento de una decisión adoptada de confor midad con el artículo 8, apartado 5, letra d), o utilizar los ingresos de derechos o cualquier rendimiento derivado de la inversión de los ingresos de derechos en cumplimiento de una decisión adoptada de conformidad con el artículo 8, apar tado 5.

5. Cuando una entidad de gestión colectiva invierta ingresos de derechos o cualquier rendimiento derivado de la inversión de los ingresos de derechos, deberá hacerlo en el mejor interés de los titulares cuyos derechos representa de conformidad con la política general de inversión y de gestión de riesgos contem plada en el artículo 8, apartado 5, letras c) y f), y teniendo en cuenta las normas siguientes:

a) cuando exista un posible riesgo de conflicto de intereses, la entidad de gestión colectiva velará por que la inversión se realice buscando únicamente el interés de los de dichos ti tulares de derechos;

b) los activos se invertirán atendiendo a las exigencias de segu ridad, calidad, liquidez y rentabilidad del conjunto de la cartera;

c) los activos estarán debidamente diversificados, a fin de evitar una dependencia excesiva de un activo concreto y la acumu lación de riesgos en el conjunto de la cartera.

Artículo 12

Deducciones

1. Los Estados miembros velarán por que cuando un titular de derechos autorice a una entidad de gestión colectiva a ges tionar sus derechos, la entidad de gestión colectiva deba pro porcionar al titular de derechos información sobre los descuen tos de gestión y otras deducciones de los ingresos de derechos y de cualquier rendimiento derivado de la inversión de los ingre sos de derechos, antes de obtener su consentimiento para ges tionar sus derechos.

2. Las deducciones serán razonables en relación con los ser vicios prestados por la entidad de gestión colectiva a los titula res de derechos, incluidos, en su caso, los servicios mencionados en el apartado 4, y se establecerán de acuerdo con criterios objetivos.

3. Los descuentos de gestión no superarán los costes justifi cados y documentados en los que haya incurrido la entidad de gestión colectiva en la gestión de los derechos de autor y dere chos afines.

Los Estados miembros velarán por que los requisitos aplicables al uso y a la transparencia del uso de los importes deducidos o compensados respecto de descuentos de gestión se apliquen a cualquier otra deducción realizada para cubrir los costes de la gestión de los derechos de autor o derechos afines.

4. En caso de que una entidad de gestión colectiva preste servicios sociales, culturales o educativos, financiados mediante deducciones aplicadas a los ingresos de derechos y a cualquier rendimiento derivado de la inversión de los ingresos de dere chos, estos servicios se prestarán sobre la base de criterios justos, en particular con respecto al acceso y al alcance de dichos servicios.

Artículo 13

Reparto de los importes que deben abonarse a los titulares de derechos

1. Sin perjuicio de los dispuesto en el artículo 15, apartado 3, y en el artículo 28, los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva repartan y abonen de forma pe riódica, con diligencia y exactitud, y de conformidad con la política general sobre reparto a que se refiere el artículo 8, apartado 5, letra a), los importes adeudados a los titulares de derechos.

Los Estados miembros velarán asimismo por que las entidades de gestión colectiva o los miembros de estas que sean entidades que representan a titulares de derechos repartan y paguen a los titulares de derechos dichos importes lo antes posible, y, a más tardar, en un plazo máximo de nueve meses a partir del cierre del ejercicio en el que se hayan recaudado los derechos, a menos que razones objetivas relacionadas, en particular, con la comunicación de información por los usuarios, la identifica ción de los derechos o de los titulares de derechos, o el cotejo de la información sobre obras y otras prestaciones con los titulares de derechos, impidan a las entidades de gestión colec tiva o, en su caso, a sus miembros respetar ese plazo.

2. Cuando los importes correspondientes a los titulares de derechos no puedan repartirse en el plazo establecido en el apartado 1 debido a que no se haya podido identificar o loca lizar a los titulares de derechos de que se trate y no sea de aplicación la excepción a dicho plazo, esos importes se manten drán separados en las cuentas de la entidad de gestión colectiva.

3. Las entidades de gestión colectiva adoptarán todas las medidas necesarias, coherentes con el apartado 1, para identifi car y localizar a los titulares de derechos. En particular, a más tardar tres meses después del vencimiento del plazo establecido en el apartado 1, la entidad de gestión colectiva pondrá infor mación sobre las obras y otras prestaciones de las que no hayan sido identificados o localizados uno o varios de los titulares de derechos a disposición de:

a) los titulares de derechos a los que represente o las entidades que representen a los titulares de derechos, cuando dichas entidades sean miembros de la entidad de gestión colectiva, y

ES20.3.2014 Diario Oficial de la Unión Europea L 84/87

b) todas las entidades de gestión colectiva con las que haya celebrado acuerdos de representación.

La información a que se refiere el párrafo primero incluirá, cuando estén disponibles, los siguientes datos:

a) el nombre de la obra u otra prestación;

b) el nombre del titular del derecho;

c) el nombre del editor o productor de que se trate, y

d) cualquier otra información pertinente disponible que pueda contribuir a identificar al titular de derechos.

La entidad de gestión colectiva verificará asimismo los registros a que se refiere el artículo 6, apartado 5, y cualquier otro registro fácilmente disponible. Si las medidas antes mencionadas no diesen resultados, la entidad de gestión colectiva pondrá esta información a disposición del público a más tardar un año después del vencimiento del plazo de tres meses.

4. Cuando los importes correspondientes a los titulares de derechos no puedan repartirse en un plazo de tres años a partir del cierre del ejercicio en el que se hayan percibido los derechos, y siempre que la entidad de gestión colectiva haya tomado todas las medidas necesarias para identificar y localizar a los titulares de derechos de acuerdo con lo indicado en el apartado 3, se considerará que estos importes no pueden ser objeto de reparto.

5. La asamblea general de los miembros de la entidad de gestión colectiva decidirá sobre el uso de los importes que no puedan ser objeto de reparto de conformidad con el artículo 8, apartado 5, letra b), sin perjuicio del derecho del titular de los derechos a reclamar tales importes a la entidad de gestión co lectiva de acuerdo con la legislación de los Estados miembros en materia de limitación de las reclamaciones.

6. Los Estados miembros podrán limitar o determinar los usos autorizados de los importes que no pueden ser objeto de reparto, entre otros modos, garantizando que dichos impor tes se utilicen de forma separada e independiente para financiar actividades sociales, culturales y educativas en beneficio de los titulares de derechos.

CAPÍTULO 3

Gestión de derechos en nombre de otras entidades de gestión colectiva

Artículo 14

Derechos gestionados en virtud de acuerdos de representación

Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva no discriminen a los titulares de derechos cuyos dere chos gestionen en virtud de un acuerdo de representación, en particular con respecto a las tarifas aplicables, los descuentos de

gestión y las condiciones de recaudación de los ingresos de derechos y de reparto de los importes correspondientes a los titulares de derechos.

Artículo 15

Deducciones y pagos en el marco de acuerdos de representación

1. Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva no apliquen deducciones, aparte de los des cuentos de gestión, a los ingresos derivados de los derechos que gestionan en virtud de un acuerdo de representación, o a cual quier rendimiento derivado de la inversión de esos ingresos de derechos, salvo que la otra entidad de gestión colectiva que sea parte del acuerdo de representación, autorice expresamente di chas deducciones.

2. Las entidades de gestión colectiva repartirán y abonarán periódicamente, con diligencia y exactitud los importes corres pondientes a otras entidades de gestión colectiva.

3. Las entidades de gestión colectiva efectuarán dicho reparto y esos pagos a las otras entidades de gestión colectiva lo antes posible y a más tardar nueve meses después del cierre del ejercicio en el que se hayan recaudado los derechos, a menos que razones objetivas relacionadas, en particular, con la comu nicación de información por los usuarios, la identificación de los derechos o de los titulares de derechos, o el cotejo de la información sobre obras y otras prestaciones con los titulares de derechos, les impidan cumplir dicho plazo.

Las otras entidades de gestión colectiva, o sus miembros que sean entidades que representan a titulares de derechos, reparti rán y abonarán los importes debidos a los titulares de derechos lo antes posible y a más tardar seis meses después de la recep ción de esos importes, a menos que razones objetivas relacio nadas, en particular, con la comunicación de información por los usuarios, la identificación de los derechos o de los titulares de derechos, o el cotejo de la información sobre obras y otras prestaciones con los titulares de derechos, impidan a las enti dades de gestión colectiva o, en su caso, a sus miembros, cum plir dicho plazo.

CAPÍTULO 4

Relaciones con los usuarios

Artículo 16

Concesión de licencias

1. Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva y los usuarios negocien de buena fe la conce sión de licencias de derechos. Las entidades de gestión colectiva y los usuarios intercambiarán toda la información necesaria.

ESL 84/88 Diario Oficial de la Unión Europea 20.3.2014

2. Las condiciones de concesión de licencias se basarán en criterios objetivos y no discriminatorios. Cuando concedan li cencias sobre derechos, las entidades de gestión colectiva no estarán obligadas a basarse, para otros servicios en línea, en las condiciones de concesión de licencias acordadas con un usuario, cuando dicho usuario preste un nuevo tipo de servicio en línea que lleve a disposición del público en la Unión menos de tres años.

Los titulares de derechos percibirán una remuneración adecuada por la utilización de sus derechos. Las tarifas aplicadas a los derechos exclusivos y a los derechos a remuneración serán razonables en relación con, entre otros factores, el valor econó mico de la utilización de los derechos negociados, teniendo en cuenta la naturaleza y ámbito de uso de las obras y otras prestaciones, y el valor económico del servicio prestado por la entidad de gestión colectiva. Las entidades de gestión colectiva informarán al usuario de que se trate de los criterios utilizados para la fijación de esas tarifas.

3. Las entidades de gestión colectiva responderán sin dilación indebida a las solicitudes de los usuarios, indicando, entre otros extremos, la información necesaria para que la entidad de ges tión colectiva ofrezca una licencia.

Una vez recibida toda la información pertinente, la entidad de gestión colectiva, sin dilación indebida, ofrecerá una licencia o facilitará al usuario una declaración motivada en la que explique por qué no expide una licencia para un servicio concreto.

4. Las entidades de gestión colectiva permitirán a los usua rios comunicarse con ellas por medios electrónicos, también, en su caso, a efectos de informar sobre la utilización de la licencia.

Artículo 17

Obligaciones de los usuarios

Los Estados miembros adoptarán disposiciones para velar por que los usuarios proporcionen a la entidad de gestión colectiva, dentro de un plazo y en un formato acordados o establecidos previamente, la información pertinente a su disposición sobre la utilización de los derechos representados por la entidad de gestión colectiva que resulta necesaria para la recaudación de los ingresos de derechos y el reparto y el pago de los importes debidos a los titulares de derechos. Cuando adopten una deci sión sobre el formato para la comunicación de esta informa ción, las entidades de gestión colectiva y los usuarios tendrán en cuenta, en la medida de lo posible, las normas sectoriales vo luntarias.

CAPÍTULO 5

Transparencia e información

Artículo 18

Información facilitada a los titulares de derechos sobre la gestión de sus derechos

1. Sin perjuicio de lo dispuesto en el apartado 2 del presente artículo, y en los artículos 19 y 28, apartado 2, los Estados

miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva pongan a disposición de cada titular de derechos al que hayan atribuido ingresos de derechos o realizado pagos, en el período al que se refiere la información, al menos una vez al año, la siguiente información, como mínimo:

a) todo dato de contacto que el titular de derechos haya auto rizado a la entidad de gestión colectiva a utilizar a fin de identificarlo y localizarlo;

b) los ingresos de derechos atribuidos al titular de derechos;

c) los importes abonados por la entidad de gestión colectiva al titular de derechos, por categoría de derechos gestionados y por tipo de utilización;

d) el período durante el cual ha tenido lugar la utilización por la que se atribuyen y abonan importes al titular de los derechos, excepto cuando razones objetivas relacionadas con las declaraciones de los usuarios impidan a la entidad de gestión colectiva facilitar esta información;

e) las deducciones aplicadas en concepto de descuentos de ges tión;

f) las deducciones aplicadas por conceptos distintos de los des cuentos de gestión, incluidas las que estipule la legislación nacional por la prestación de servicios sociales, culturales y educativos;

g) los ingresos de derechos atribuidos al titular de derechos que estén pendientes de pago por cualquier período.

2. Cuando una entidad de gestión colectiva atribuya ingresos de derechos y entre sus miembros figuren entidades que sean responsables del reparto de ingresos de derechos a titulares de derechos, la entidad de gestión colectiva facilitará la información indicada en el apartado 1 a esas entidades siempre que estas no dispongan de esa información. Los Estados miembros velarán por que dichas entidades pongan al menos la información in dicada en el apartado 1, como mínimo una vez al año, a disposición de todo titular de derechos al que hayan atribuido ingresos de derechos o realizado pagos en el período al que se refiere la información.

Artículo 19

Información facilitada a otras entidades de gestión colectiva sobre la gestión de derechos en virtud de

acuerdos de representación

Los Estados miembros velarán por que, al menos una vez al año y por medios electrónicos, las entidades de gestión colectiva pongan, como mínimo, la siguiente información a disposición de las entidades de gestión colectiva en cuyo nombre gestionen derechos en virtud de un acuerdo de representación durante el período al que se refiere la información:

ES20.3.2014 Diario Oficial de la Unión Europea L 84/89

a) los ingresos de derechos atribuidos, los importes abonados por la entidad de gestión colectiva por categoría de derechos gestionados y por tipo de utilización de los derechos que gestionan en virtud del acuerdo de representación, y todos los ingresos de derechos atribuidos que estén pendientes de pago por cualquier período;

b) las deducciones aplicadas en concepto de descuentos de ges tión;

c) las deducciones aplicadas para cualquier otro fin que no sean descuentos de gestión según lo establecido en el artículo 15;

d) información sobre las licencias concedidas o denegadas en relación con las obras y otras prestaciones a que se refiere el acuerdo de representación;

e) las resoluciones adoptadas por la asamblea general de los miembros en la medida en que estas resoluciones sean per tinentes para la gestión de los derechos incluidos en el acuerdo de representación.

Artículo 20

Información facilitada, previa solicitud, a los titulares de derechos, a otras entidades de gestión colectiva y a los

usuarios

Sin perjuicio de lo dispuesto en el artículo 25, los Estados miembros velarán por que, en respuesta a una solicitud debida mente razonada, las entidades de gestión colectiva faciliten, como mínimo, la siguiente información por medios electrónicos y sin dilación indebida a toda entidad de gestión colectiva en cuyo nombre gestionen derechos en virtud de un acuerdo de representación, a todo titular de derechos o a todo usuario:

a) las obras u otras prestaciones que representan, los derechos que gestionan directamente o en virtud de acuerdos de re presentación, y los territorios que abarcan, o

b) cuando dichas obras u otras prestaciones no se puedan de terminar debido al ámbito de la actividad de la entidad de gestión colectiva, las categorías de obras o de otras presta ciones que representan, los derechos que gestionan y los territorios que abarcan.

Artículo 21

Información que debe hacerse pública

1. Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva hagan pública como mínimo la siguiente in formación:

a) sus estatutos;

b) sus condiciones para ser miembro y las condiciones de re vocación de la autorización para gestionar los derechos, en caso de que no estén incluidas en los estatutos;

c) los contratos tipo de licencia y las tarifas estándar aplicables, descuentos incluidos;

d) la lista de las personas contempladas en el artículo 10;

e) su política general de reparto de los importes que deben abonarse a los titulares de derechos;

f) su política general de descuentos de gestión;

g) su política general de deducciones, distintas de los descuen tos de gestión, aplicadas a los ingresos de derechos y a cualquier ingreso procedente de inversiones de ingresos de derechos, incluidas las deducciones para servicios sociales, culturales y educativos;

h) una lista de los acuerdos de representación que haya cele brado y los nombres de las entidades de gestión colectiva con las que haya celebrado esos acuerdos de representación;

i) su política general sobre el uso de los importes que no puedan ser objeto de reparto;

j) los procedimientos disponibles para la tramitación de las reclamaciones y la resolución de litigios, de conformidad con los artículos 33, 34 y 35.

2. La entidad de gestión colectiva publicará, y mantendrá actualizadas, en su sitio de internet la información contemplada en el apartado 1. Esa información estará a disposición del pú blico en dicho sitio de internet.

Artículo 22

Informe anual de transparencia

1. Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva, con independencia de su forma jurídica con arreglo al Derecho nacional, y a más tardar ocho meses después del final de cada ejercicio, elaboren y hagan público un informe anual de transparencia correspondiente al ejercicio, que incluya el informe especial a que se refiere el apartado 3.

La entidad de gestión colectiva publicará en su sitio de internet el informe anual de transparencia, donde permanecerá a dispo sición del público durante al menos cinco años.

2. El informe anual de transparencia deberá contener, como mínimo, la información indicada en el anexo de la presente Directiva.

3. Un informe especial dará cuenta de la utilización de los importes deducidos para los servicios sociales, culturales y edu cativos y comprenderá, como mínimo, la información indicada en el punto 3 del anexo de la presente Directiva.

4. La información contable que figure en el informe anual de transparencia será auditada por una o varias personas legal mente habilitadas para la auditoría de cuentas, de conformidad con la Directiva 2006/43/CE del Parlamento Europeo y del Consejo (1).

ESL 84/90 Diario Oficial de la Unión Europea 20.3.2014

(1) Directiva 2006/43/CE del Parlamento Europeo y del Consejo, de 17 de mayo de 2006, relativa a la auditoría legal de las cuentas anuales y de las cuentas consolidadas por la que se modifican las Directivas 78/660/CEE y 83/349/CEE y por la que se deroga la Directiva 84/253/CEE del Consejo (DO L 157 de 9.6.2006, p. 87).

El informe de auditoría incluidas las salvedades al mismo, se reproducirá íntegramente en el informe anual de transparencia.

A efectos del presente apartado, la información contable com prenderá los estados financieros contemplados en el punto 1, letra a), del anexo a la presente Directiva y toda la información financiera contemplada en el punto 1, letras g) y h), y el punto 2 del referido anexo.

TÍTULO III

CONCESIÓN DE LICENCIAS MULTITERRITORIALES DE DERE CHOS EN LÍNEA SOBRE OBRAS MUSICALES POR LAS ENTI

DADES DE GESTIÓN COLECTIVA

Artículo 23

Concesión de licencias multiterritoriales en el mercado interior

Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva establecidas en su territorio cumplan los requisitos previstos en el presente título cuando concedan licencias mul titerritoriales de derechos en línea sobre obras musicales.

Artículo 24

Capacidad de tramitar licencias multiterritoriales

1. Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva que concedan licencias multiterritoriales de derechos en línea sobre obras musicales dispongan de capacidad suficiente para procesar por vía electrónica, de manera eficiente y transparente, los datos necesarios para la administración de tales licencias, en particular a los efectos de identificar el reper torio y controlar su utilización, proceder a la facturación a los usuarios, recaudar los ingresos de derechos y repartir los im portes correspondientes a los titulares de los derechos.

2. A efectos del apartado 1, las entidades de gestión colectiva deberán cumplir, como mínimo, las condiciones siguientes:

a) ser capaces de determinar con precisión las obras musicales, en su totalidad o en parte, que están autorizadas a represen tar;

b) ser capaces de determinar con precisión, en su totalidad o en parte, en cada territorio de que se trate, los derechos y los correspondientes titulares de estos derechos, respecto de cada obra musical o parte de esta que están autorizadas a repre sentar;

c) utilizar identificadores únicos para identificar a los titulares de derechos y las obras musicales, teniendo en cuenta, en la medida de lo posible, las normas y las prácticas sectoriales voluntarias desarrolladas a nivel internacional o de la Unión;

d) utilizar medios adecuados para detectar y resolver, de forma rápida y eficaz, incoherencias en los datos en poder de otras entidades de gestión colectiva que concedan licencias multi territoriales de derechos en línea sobre obras musicales.

Artículo 25

Transparencia de la información sobre los repertorios multiterritoriales

1. Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva que concedan licencias multiterritoriales de derechos en línea sobre obras musicales faciliten, por medios electrónicos, a los proveedores de servicios de música en línea, a los titulares cuyos derechos representan y a otras entidades de gestión colectiva, en respuesta a una solicitud debidamente ra zonada, información actualizada que permita la identificación del repertorio de música en línea que representan. La informa ción incluirá:

a) las obras musicales representadas;

b) los derechos representados, en su totalidad o en parte, y

c) los territorios cubiertos.

2. Las entidades de gestión colectiva podrán tomar medidas razonables para proteger, cuando sea necesario, la exactitud e integridad de los datos, controlar su reutilización y proteger la información delicada desde el punto de vista comercial.

Artículo 26

Exactitud de la información sobre los repertorios multiterritoriales

1. Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva que concedan licencias multiterritoriales de derechos en línea sobre obras musicales dispongan de procedi mientos que permitan a los titulares de derechos, a otras enti dades de gestión colectiva y a los proveedores de servicios en línea solicitar una corrección de los datos contemplados en la lista de condiciones en virtud del artículo 24, apartado 2, o de la información facilitada de conformidad con el artículo 25, cuando dichos titulares, entidades y proveedores consideren, sobre la base de pruebas razonables, que estos datos o esta información son inexactos respecto de sus derechos en línea sobre las obras musicales. Cuando las reclamaciones estén sufi cientemente fundadas, las entidades de gestión colectiva velarán por que los datos o la información se corrijan sin dilación indebida.

2. Las entidades de gestión colectiva deberán proporcionar a los titulares de derechos cuyas obras musicales estén incluidas en su propio repertorio y a los titulares de derechos que les hayan confiado la gestión de sus derechos en línea sobre obras musicales de conformidad con el artículo 31, los medios para que estos les presenten en formato electrónico información sobre sus obras musicales, sus derechos sobre dichas obras y los territorios respecto de los que los titulares de derechos autorizan a la entidad. Al hacerlo, las entidades de gestión colectiva y los titulares de derechos tendrán en cuenta, en la medida de lo posible, las normas o prácticas sectoriales volun tarias relativas al intercambio de datos desarrolladas a nivel internacional o de la Unión que permitan a los titulares de derechos especificar la obra musical, en su totalidad o en parte, los derechos en línea, en su totalidad o en parte, y los territo rios, respecto de los que conceden autorización a la entidad de gestión colectiva.

ES20.3.2014 Diario Oficial de la Unión Europea L 84/91

3. Cuando una entidad de gestión colectiva encomiende a otra la tarea de conceder licencias multiterritoriales de los dere chos en línea sobre obras musicales en virtud de los artículos 29 y 30, la entidad de gestión colectiva mandataria aplicará también el apartado 2 del presente artículo en relación con los titulares de derechos cuyas obras musicales estén incluidas en el repertorio de la entidad de gestión colectiva mandante, salvo que las entidades de gestión colectiva lleguen a otro acuer do.

Artículo 27

Exactitud y puntualidad de la información y la facturación

1. Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva controlen la utilización de los derechos en línea sobre las obras musicales que representen, en su totalidad o en parte, por los proveedores de servicios de música en línea a los que hayan concedido una licencia multiterritorial de estos derechos.

2. Las entidades de gestión colectiva deberán ofrecer a los proveedores de servicios de música en línea la posibilidad de declarar por vía electrónica la utilización efectiva de los dere chos en línea sobre obras musicales y los proveedores de ser vicios de música en línea informarán con precisión sobre la utilización efectiva de esas obras. Las entidades de gestión co lectiva ofrecerán la posibilidad de utilizar al menos un método de información que tenga en cuenta normas o prácticas secto riales voluntarias desarrolladas a nivel internacional o de la Unión para el intercambio electrónico de esos datos. Las enti dades de gestión colectiva podrán negarse a aceptar las decla raciones de los proveedores de servicios en línea presentadas en un formato propio si han previsto que se utilice una norma sectorial para el intercambio electrónico de datos.

3. Las entidades de gestión colectiva enviarán sus facturas a los proveedores de servicios en línea por medios electrónicos. Las entidades de gestión colectiva ofrecerán la posibilidad de utilizar al menos un formato que tenga en cuenta normas o prácticas sectoriales voluntarias desarrolladas a nivel internacio nal o de la Unión. La factura indicará las obras y derechos objeto de licencia, en su totalidad o en parte, sobre la base de los datos contemplados en la lista de condiciones en virtud del artículo 24, apartado 2, y las prácticas efectivas correspon dientes, en la medida en que sea posible sobre la base de la información proporcionada por el proveedor del servicio en línea y el formato utilizado para facilitar dicha información. El proveedor de servicios en línea no podrá negarse a aceptar la factura a causa de su formato si la entidad de gestión colectiva está utilizando una norma sectorial.

4. Las entidades de gestión colectiva facturarán al proveedor de servicios en línea con exactitud y sin demora tras la notifi cación de la utilización efectiva de los derechos en línea sobre esa obra musical, excepto cuando no sea posible por razones atribuibles al proveedor de servicios en línea.

5. Las entidades de gestión colectiva dispondrán de procedi mientos adecuados que permitan al proveedor de servicios en línea impugnar la exactitud de la factura, en particular en los casos en que este proveedor reciba facturas de una o varias entidades de gestión colectiva por los mismos derechos en línea sobre la misma obra musical.

Artículo 28

Exactitud y puntualidad de los pagos a los titulares de derechos

1. Sin perjuicio de lo dispuesto en el apartado 3, los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva que concedan licencias multiterritoriales de derechos en línea sobre obras musicales repartan con exactitud y sin demora los impor tes correspondientes a los titulares de derechos devengados por dichas licencias, tras la notificación de la utilización efectiva de las obras, excepto cuando esto no sea posible por razones atribuibles al proveedor de servicios en línea.

2. Sin perjuicio de lo dispuesto en el apartado 3, las entida des de gestión colectiva facilitarán, como mínimo, la siguiente información a los titulares de derechos junto con cada pago que realicen conforme al apartado 1:

a) el período durante el cual ha tenido lugar la utilización por la que se adeuden importes a los titulares de derechos y los territorios en que ha tenido lugar tal utilización;

b) los derechos recaudados, las deducciones realizadas y los importes repartidos por la entidad de gestión colectiva en relación con cada derecho en línea sobre las obras musicales que los titulares de derechos han autorizado a la entidad de gestión colectiva a representar, en su totalidad o en parte;

c) los derechos recaudados en nombre de los titulares de dere chos, las deducciones efectuadas y los importes repartidos por la entidad de gestión colectiva en relación con cada proveedor de servicios en línea.

3. Cuando una entidad de gestión colectiva encomiende a otra la tarea de conceder licencias multiterritoriales de los dere chos en línea sobre obras musicales en virtud de los artículos 29 y 30, la entidad mandataria repartirá los importes contem plados en el apartado 1 con exactitud y sin demora, y facilitará la información contemplada en el apartado 2 a la entidad man dante. La entidad de gestión colectiva mandante será responsa ble del ulterior reparto de esos importes y de la comunicación de esa información a los titulares de derechos, salvo que las entidades de gestión colectiva lleguen a otro acuerdo.

Artículo 29

Acuerdos entre entidades de gestión colectiva para la concesión de licencias multiterritoriales

1. Los Estados miembros velarán por que todo acuerdo de representación entre entidades de gestión colectiva en virtud del cual una entidad de gestión colectiva encomiende a otra la concesión de licencias multiterritoriales de derechos en línea sobre obras musicales de su propio repertorio sea de naturaleza no exclusiva. La entidad de gestión colectiva mandataria gestio nará dichos derechos en línea en condiciones no discriminato rias.

ESL 84/92 Diario Oficial de la Unión Europea 20.3.2014

2. La entidad de gestión colectiva mandante informará a sus miembros de las principales condiciones del acuerdo, incluida su duración, y de los costes de los servicios prestados por la enti dad de gestión colectiva mandataria.

3. La entidad de gestión colectiva mandataria informará a la entidad mandante de las principales condiciones con arreglo a las cuales se concederán licencias de los derechos en línea de esta última, incluida la naturaleza de la explotación, todas las disposiciones que se refieran o afecten a los pagos por licencia, la duración de la licencia, los ejercicios contables y los territo rios que abarquen.

Artículo 30

Obligación de representar a otra entidad de gestión colectiva para la concesión de licencias multiterritoriales

1. Los Estados miembros velarán por que, cuando una enti dad de gestión colectiva que no conceda ni se ofrezca a conce der licencias multiterritoriales de derechos en línea sobre obras musicales de su propio repertorio solicite a otra entidad de gestión colectiva que celebre un acuerdo de representación en relación con estos derechos, la entidad solicitada acepte esa solicitud si ya concede o se ofrece a conceder licencias multite rritoriales de esa misma categoría de derechos en línea sobre obras musicales del repertorio de otra u otras entidades de gestión colectiva.

2. La entidad solicitada responderá a la entidad solicitante por escrito y sin dilación indebida.

3. Sin perjuicio de lo dispuesto en los apartados 5 y 6, la entidad solicitada gestionará el repertorio representado de la entidad solicitante con arreglo a las mismas condiciones que aplique a la gestión de su propio repertorio.

4. La entidad solicitada incluirá el repertorio representado de la entidad solicitante en todas las ofertas que dirija a los provee dores de servicios en línea.

5. Los descuentos de gestión por el servicio prestado por la entidad solicitante a la entidad solicitada no excederán de los costes en que haya incurrido razonablemente la entidad solici tada.

6. La entidad solicitante pondrá a disposición de la entidad solicitada la información sobre su propio repertorio que sea necesaria para la concesión de licencias multiterritoriales de derechos en línea sobre obras musicales. Cuando esta informa ción sea insuficiente o se facilite de una forma que no permita a la entidad solicitada cumplir los requisitos del presente título,

esta tendrá derecho a facturar los gastos en que haya incurrido razonablemente para satisfacer tales requisitos o a excluir las obras respecto de las cuales la información sea insuficiente o inutilizable.

Artículo 31

Acceso a la concesión de licencias multiterritoriales

Los Estados miembros velarán por que, en caso de que a partir del 10 de abril de 2017, una entidad de gestión colectiva no conceda ni se ofrezca a conceder licencias multiterritoriales de derechos en línea sobre obras musicales o no permita que otra entidad de gestión colectiva represente esos derechos con tal fin, los titulares de derechos que hayan autorizado a esa entidad a representar sus derechos en línea sobre obras musicales puedan retirar de esta los derechos en línea sobre obras musicales para fines de concesión de licencias multiterritoriales para todos los territorios sin tener que retirar los derechos en línea sobre obras musicales para fines de concesión de licencias monoterritoriales, al objeto de conceder licencias multiterritoriales sobre sus dere chos en línea sobre obras musicales, ellos mismos o a través de cualquier parte que autoricen o a través de una entidad de gestión colectiva que cumpla lo dispuesto en el presente título.

Artículo 32

Excepción aplicable a los derechos de música en línea exigidos para programas de radio y televisión

Los requisitos previstos en el presente título no se aplicarán a las entidades de gestión colectiva cuando, basándose en la agre gación voluntaria de los derechos requeridos, en cumplimiento de las normas sobre competencia contempladas en los artículos 101 y 102 del TFUE, concedan una licencia multiterritorial para los derechos en línea sobre obras musicales exigidos por un organismo de radiodifusión para comunicar al público o poner a su disposición sus programas de radio o televisión en el momento de su primera emisión o ulteriormente, así como cualquier material en línea, incluidas las previsualizaciones, pro ducido por o para el organismo de radiodifusión que comple mente la difusión inicial de su programa de radio o televisión.

TÍTULO IV

MEDIDAS COERCITIVAS

Artículo 33

Procedimiento de reclamación

1. Los Estados miembros velarán por que las entidades de gestión colectiva pongan a disposición de sus miembros y de las entidades de gestión colectiva por cuya cuenta gestionan dere chos en virtud de un acuerdo de representación procedimientos eficaces y rápidos para la tramitación de reclamaciones, en par ticular en relación con la autorización para gestionar derechos y la revocación o retirada de derechos, las condiciones para ser miembro, la recaudación de importes que deban abonarse a los titulares de derechos, las deducciones y el reparto.

ES20.3.2014 Diario Oficial de la Unión Europea L 84/93

2. Las entidades de gestión colectiva responderán por escrito a las reclamaciones presentadas por los miembros o las entida des de gestión colectiva por cuya cuenta gestionan derechos en virtud de un acuerdo de representación. Cuando las entidades de gestión colectiva rechacen una reclamación, deberán motivar su decisión.

Artículo 34

Procedimientos de resolución alternativa de litigios

1. Los Estados miembros podrán establecer que los conflictos entre entidades de gestión colectiva, miembros de entidades de gestión colectiva, titulares de derechos o usuarios en relación con las disposiciones de Derecho nacional adoptadas con arre glo a los requisitos que establece la presente Directiva se puedan someter a un procedimiento rápido, independiente e imparcial de resolución alternativa de litigios.

2. A efectos del título III, los Estados miembros velarán por que los litigios relacionados con las entidades de gestión colec tiva establecidas en su territorio que concedan o se ofrezcan a conceder licencias multiterritoriales de derechos en línea sobre obras musicales puedan someterse a un procedimiento indepen diente e imparcial de resolución alternativa de litigios en los siguientes casos:

a) litigios con un proveedor de servicios en línea, real o poten cial, en relación con la aplicación de los artículos 16, 25, 26 y 27;

b) litigios con uno o varios titulares de derechos en relación con la aplicación de los artículos 25, 26, 27, 28, 29, 30 y 31;

c) litigios con otra entidad de gestión colectiva en relación con la aplicación de los artículos 25, 26, 27, 28, 29 y 30.

Artículo 35

Resolución de litigios

1. Los Estados miembros velarán por que los litigios entre las entidades de gestión colectiva y los usuarios en relación, en particular, con las condiciones vigentes o propuestas de conce sión de licencias o con el incumplimiento del contrato puedan someterse a un órgano jurisdiccional o, cuando proceda, a otro organismo independiente e imparcial de resolución de litigios especializado en Derecho de la propiedad intelectual.

2. Los artículos 33 y 34, y el apartado 1 del presente artículo no afectarán al derecho de las partes a alegar y defender sus derechos recurriendo a la vía judicial.

Artículo 36

Cumplimiento

1. Los Estados miembros velarán por que las autoridades competentes para ello hagan un seguimiento del cumplimiento por parte de las entidades de gestión colectiva establecidas en su territorio de las disposiciones de Derecho nacional adoptadas de conformidad con los requisitos establecidos en la presente Di rectiva.

2. Los Estados miembros velarán por que existan procedi mientos que permitan a los miembros de una entidad de gestión

colectiva, a los titulares de derechos, a los usuarios, a las enti dades de gestión colectiva y a las demás partes interesadas notificar a las autoridades competentes designadas para tal fin las actividades o circunstancias que, en su opinión, constituyan un incumplimiento de las disposiciones de Derecho nacional adoptadas de conformidad con los requisitos establecidos por la presente Directiva.

3. Los Estados miembros velarán por que las autoridades competentes designadas para tal fin tengan competencia para imponer sanciones apropiadas o adoptar medidas adecuadas en caso de incumplimiento de las disposiciones de Derecho interno adoptadas en aplicación de la presente Directiva. Estas sanciones y medidas deberán ser eficaces, proporcionadas y disuasorias.

Los Estados miembros notificarán a la Comisión las autoridades competentes mencionadas en el presente artículo y en los ar tículos 37 y 38 a más tardar el 10 de abril de 2016. La Comisión publicará la información recibida a este respecto.

Artículo 37

Intercambio de información entre autoridades competentes

1. A fin de facilitar el seguimiento de la aplicación de la presente Directiva, cada Estado miembro velará por que cual quier solicitud de información recibida de una autoridad com petente de otro Estado miembro, designada para tal fin, relativa a asuntos relacionados con la aplicación de la presente Directi va, en particular con respecto a las actividades de las entidades de gestión colectiva establecidas en el territorio del Estado miembro solicitado, obtenga respuesta sin dilación indebida por la autoridad competente designada para tal fin, siempre que la solicitud esté debidamente razonada.

2. Cuando una autoridad competente considere que una en tidad de gestión colectiva establecida en otro Estado miembro pero que opera en su territorio pueda no estar cumpliendo las disposiciones de Derecho nacional del Estado miembro en el que esa entidad de gestión colectiva está establecida y que hayan sido adoptadas de conformidad con los requisitos establecidos en la presente Directiva, podrá transmitir a la atención de la autoridad competente del Estado miembro en el que la organi zación de gestión colectiva esté establecida toda la información pertinente, acompañada en su caso de una solicitud de que esa autoridad adopte las medidas adecuadas en el marco de sus competencias. La autoridad competente solicitada dará una res puesta motivada en un plazo de tres meses.

3. La autoridad competente que formule esa solicitud podrá también remitir los asuntos a que se refiere el apartado 2 al grupo de expertos establecido de conformidad con el artícu lo 41.

Artículo 38

Cooperación para el desarrollo de la concesión de licencias multiterritoriales

1. La Comisión fomentará el intercambio periódico de infor mación entre las autoridades competentes de los Estados miem bros designadas para este fin, así como entre dichas autoridades y la Comisión, sobre la situación y la evolución de la concesión de licencias multiterritoriales.

ESL 84/94 Diario Oficial de la Unión Europea 20.3.2014

2. La Comisión celebrará consultas periódicas con represen tantes de los titulares de derechos, las entidades de gestión colectiva, los usuarios, los consumidores y otras partes intere sadas sobre la experiencia adquirida en la aplicación de las disposiciones del título III de la presente Directiva. La Comisión facilitará a las autoridades competentes toda la información pertinente que surja de dichas consultas, en el marco del inter cambio de información establecido en el apartado 1.

3. Los Estados miembros velarán por que, a más tardar el 10 de octubre de 2017, sus autoridades competentes presenten a la Comisión un informe sobre la situación y la evolución de la concesión de licencias multiterritoriales en su territorio. El in forme incluirá, en particular, información sobre la disponibili dad de licencias multiterritoriales en el Estado miembro de que se trate, y sobre el cumplimiento por las entidades de gestión colectiva de las disposiciones de Derecho nacional adoptadas en aplicación del título III de la presente Directiva, así como sobre la evaluación de la concesión de licencias multiterritoriales de derechos en línea sobre obras musicales por los usuarios, los consumidores, los titulares de derechos y otras partes interesa das.

4. Sobre la base de los informes recibidos con arreglo al apartado 3 y la información recabada con arreglo a los aparta dos 1 y 2, la Comisión evaluará la aplicación del título III de la presente Directiva. En caso necesario y, si procede, basándose en un informe específico, considerará la conveniencia de adoptar nuevas medidas para resolver los posibles problemas detectados. Esa evaluación se referirá, en particular:

a) al número de entidades de gestión colectiva que cumplen los requisitos del título III;

b) a la aplicación de los artículos 29 y 30, incluido el número de acuerdos de representación celebrados por entidades de gestión colectiva en virtud de dichos artículos;

c) a la proporción de repertorios en los Estados miembros disponible para la concesión de licencias multiterritoriales.

TÍTULO V

INFORMES Y DISPOSICIONES FINALES

Artículo 39

Notificación de entidades de gestión colectiva

A más tardar el 10 de abril de 2016, los Estados miembros facilitarán a la Comisión, sobre la base de la información de que dispongan, una lista de las entidades de gestión colectiva esta blecidas en su territorio.

Los Estados miembros notificarán sin dilación indebida a la Comisión cualquier cambio que se produzca en dicha lista.

La Comisión publicará esa información y la mantendrá actuali zada.

Artículo 40

Informe

A más tardar el 10 de abril de 2021, la Comisión evaluará la aplicación de la presente Directiva y presentará al Parlamento

Europeo y al Consejo un informe al respecto. Ese informe in cluirá una evaluación del impacto de la presente Directiva en el desarrollo de servicios transfronterizos, en la diversidad cultural, en las relaciones entre entidades de gestión colectiva y usuarios y en el funcionamiento en la Unión de las entidades de gestión colectiva establecidas fuera de la Unión y, si fuera preciso, sobre la necesidad de una revisión. La Comisión presentará su informe acompañado, si procede, de una propuesta legislativa.

Artículo 41

Grupo de expertos

Se constituye un grupo de expertos. Estará formado por repre sentantes de las autoridades competentes de los Estados miem bros. El grupo de expertos estará presidido por un representante de la Comisión y se reunirá bien a iniciativa del presidente, bien a petición de la delegación de un Estado miembro. Las funcio nes de dicho grupo consistirán en:

a) examinar las repercusiones de la transposición de la presente Directiva en el funcionamiento de las entidades de gestión colectiva y los operadores de gestión independientes en el mercado interior, y poner de relieve posibles dificultades;

b) organizar consultas sobre todas las cuestiones que se deriven de la aplicación de la presente Directiva;

c) facilitar el intercambio de información sobre aspectos signi ficativos de la evolución de la legislación y la jurisprudencia, así como sobre acontecimientos importantes de índole eco nómica, social, cultural y tecnológica, en particular en el mercado digital de las obras, y otros asuntos.

Artículo 42

Protección de datos personales

El tratamiento de datos personales que se efectúe en el marco de la presente Directiva se hará conforme a lo dispuesto en la Directiva 95/46/CE.

Artículo 43

Transposición

1. Los Estados miembros pondrán en vigor las disposiciones legales, reglamentarias y administrativas necesarias para dar cumplimiento a lo establecido en la presente Directiva a más tardar el 10 de abril de 2016. Informarán inmediatamente a la Comisión al respecto.

Cuando los Estados miembros adopten dichas disposiciones, estas harán referencia a la presente Directiva o irán acompaña das de dicha referencia en su publicación oficial. Los Estados miembros establecerán las modalidades de dicha referencia.

2. Los Estados miembros comunicarán a la Comisión el texto de las principales disposiciones de Derecho interno que adopten en el ámbito regulado por la presente Directiva.

ES20.3.2014 Diario Oficial de la Unión Europea L 84/95

Artículo 44

Entrada en vigor

La presente Directiva entrará en vigor a los veinte días de su publicación en el Diario Oficial de la Unión Europea.

Artículo 45

Destinatarios

Los destinatarios de la presente Directiva son los Estados miembros.

Hecho en Estrasburgo, el 26 de febrero de 2014.

Por el Parlamento Europeo El Presidente M. SCHULZ

Por el Consejo El Presidente

D. KOURKOULAS

ESL 84/96 Diario Oficial de la Unión Europea 20.3.2014

ANEXO

1. Información que deberá figurar en el informe anual de transparencia contemplado en el artículo 22, apartado 2:

a) estados financieros, que incluirán un balance o un estado de patrimonio, una cuenta de ingresos y gastos del ejercicio y un estado de los flujos de tesorería;

b) un informe sobre las actividades del ejercicio;

c) información sobre las negativas a conceder una licencia de conformidad con el artículo 16, apartado 3;

d) una descripción de la estructura jurídica y administrativa de la entidad de gestión colectiva;

e) información sobre toda entidad que sea propiedad o esté controlada directa o indirectamente, en su totalidad o en parte, por la entidad de gestión colectiva;

f) información sobre el importe total de las remuneraciones pagadas el ejercicio anterior a las personas contempladas en los artículos 9, apartado 3, y 10, así como sobre otros beneficios que se les hayan concedido;

g) la información financiera contemplada en el punto 2 del presente anexo;

h) un informe especial sobre la utilización de los importes deducidos para servicios sociales, culturales y educativos, que incluya la información a que se refiere el punto 3 del presente anexo.

2. Información financiera que deberá figurar en el informe anual de transparencia:

a) información financiera sobre los ingresos de derechos, desglosados por categoría de derechos gestionados y por tipo de utilización (por ejemplo, radiodifusión, difusión en línea, ejecución pública), incluida la información sobre los rendimientos derivados de la inversión de ingresos de derechos, y el uso de estos (si han sido repartidos a los titulares de derechos, a otras entidades de gestión colectiva o destinados a otros usos);

b) información financiera sobre el coste de la gestión de derechos y otros servicios prestados por la entidad de gestión colectiva a los titulares de derechos, con una descripción pormenorizada de, como mínimo, los elementos siguien tes:

i) todos los costes de explotación y costes financieros, desglosados por categoría de derechos gestionados y, cuando los costes sean indirectos y no puedan atribuirse a una o varias categorías de derechos, con una explicación del método utilizado para la asignación de dichos costes indirectos,

ii) costes de explotación y costes financieros, desglosados por categoría de derechos gestionados y, cuando los costes sean indirectos y no puedan atribuirse a una o varias categorías de derechos, con una explicación del método utilizado para la asignación de dichos costes indirectos, únicamente en relación con la gestión de derechos, incluidos los descuentos de gestión deducidos de ingresos de derechos o compensados con estos, o cualquier rendimiento derivado de la inversión de ingresos de derechos de conformidad con el artículo 11, apartado 4, y el artículo 12, apartados 1, 2 y 3,

iii) costes de explotación y costes financieros en relación con servicios distintos de los servicios de gestión de derechos, pero incluidos los servicios sociales, culturales y educativos,

iv) recursos empleados para cubrir los costes,

v) deducciones aplicadas a los ingresos de derechos, desglosadas por categoría de derechos gestionados y por tipo de utilización, así como la finalidad de la deducción, por ejemplo costes relacionados con la gestión de derechos o con servicios sociales, culturales o educativos,

vi) porcentaje que representa el coste de los servicios de gestión de derechos y otros servicios prestados por la entidad de gestión colectiva a los titulares de derechos en relación con los ingresos de derechos en el ejercicio pertinente, por categoría de derechos gestionados, y, cuando los costes sean indirectos y no puedan atribuirse a una o varias categorías de derechos, una explicación del método utilizado para la asignación de dichos costes indirectos;

c) información financiera sobre los importes que deben abonarse a los titulares de derechos, con una descripción pormenorizada de, como mínimo, los elementos siguientes:

i) el importe total atribuido a los titulares de derechos, desglosado por categoría de derechos gestionados y por tipo de utilización,

ii) el importe total abonado a los titulares de derechos, desglosado por categoría de derechos gestionados y por tipo de utilización,

iii) la frecuencia de los pagos, con un desglose por categoría de derechos gestionados y por tipo de utilización,

ES20.3.2014 Diario Oficial de la Unión Europea L 84/97

iv) el importe total recaudado pero aún no atribuido a los titulares de derechos, desglosado por categoría de derechos gestionados y por tipo de utilización, indicando el ejercicio en que se recaudaron dichos importes,

v) el importe total atribuido pero aún no repartido a los titulares de derechos, desglosado por categoría de derechos gestionados y por tipo de utilización, indicando el ejercicio en que se recaudaron dichos importes,

vi) en caso de que la entidad de gestión colectiva no haya procedido al reparto y al pago en el plazo establecido en el artículo 13, apartado 1, los motivos del retraso,

vii) el total de los importes que no puedan ser objeto de reparto junto con la explicación del uso que se haya dado a dichos importes;

d) información sobre relaciones con otras entidades de gestión colectiva, con una descripción de, como mínimo, los siguientes elementos:

i) importes percibidos de otras entidades de gestión colectiva e importes pagados a otras entidades de gestión colectiva, desglosados por categoría de derechos, por tipo de uso y por entidad,

ii) descuentos de gestión y otras deducciones de los ingresos de derechos que deben abonarse a otras entidades de gestión colectiva, desglosados por categoría de derechos, por tipo de uso y por entidad,

iii) descuentos de gestión y otras deducciones de los ingresos pagados por otras entidades de gestión colectiva, desglosados por categoría de derechos y por entidad,

iv) importes repartidos directamente a los titulares de derechos procedentes de otras entidades de gestión colectiva, desglosados por categoría de derechos y por entidad.

3. Información que deberá figurar en el informe especial mencionado en el artículo 22, apartado 3:

a) importes deducidos para servicios sociales, culturales y educativos en el ejercicio, desglosados por tipo de finalidad y, respecto de cada tipo de finalidad, desglosados por categoría de derechos gestionados y por tipo de uso;

b) una explicación de la utilización de dichos importes, con un desglose por tipo de finalidad, incluido el coste de la gestión de los importes deducidos para los servicios sociales, culturales y educativos y los importes separados utilizados para servicios culturales, sociales o educativos.

ESL 84/98 Diario Oficial de la Unión Europea 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Euroopa Parlamendi ja nõukogu direktiiv 2014/26/EL, 26. veebruar 2014, autoriõiguse ja autoriõigusega kaasnevate õiguste kollektiivse teostamise ning muusikateose internetis kasutamise õiguse multiterritoriaalse litsentsimise kohta siseturulEMPs kohaldatav tekst

DIREKTIIVID

EUROOPA PARLAMENDI JA NÕUKOGU DIREKTIIV 2014/26/EL,

26. veebruar 2014,

autoriõiguse ja autoriõigusega kaasnevate õiguste kollektiivse teostamise ning muusikateose internetis kasutamise õiguse multiterritoriaalse litsentsimise kohta siseturul

(EMPs kohaldatav tekst)

EUROOPA PARLAMENT JA EUROOPA LIIDU NÕUKOGU,

võttes arvesse Euroopa Liidu toimimise lepingut, eriti selle artikli 50 lõiget 1, artikli 53 lõiget 1 ja artiklit 62,

võttes arvesse Euroopa Komisjoni ettepanekut,

olles edastanud seadusandliku akti eelnõu liikmesriikide parla mentidele,

võttes arvesse Euroopa Majandus- ja Sotsiaalkomitee arva must (1),

toimides seadusandliku tavamenetluse kohaselt (2)

ning arvestades järgmist:

(1) Autoriõiguse ja sellega kaasnevate õiguste valdkonnas vastu võetud liidu direktiivid juba tagavad kõrgetaseme lise kaitse õiguste omajatele ja seega ka raamistikule, milles kõnealuste õigustega kaitstud infosisu kasutamine saab toimuda. Nimetatud direktiivid aitavad arendada ja säilitada loovust. Konkurentsimoonutusteta siseturul soodustab innovatsiooni ja intellektuaalse loomingu kaitsmine ka uuenduslikesse teenustesse ja toodetesse investeerimist.

(2) Autoriõiguse ja sellega kaasnevate õigustega kaitstud infosisu, sealhulgas raamatute, audiovisuaaltoodangu ja salvestatud muusika ning nendega seotud teenuste levita mine eeldab õiguste litsentsimist autoriõiguse ja sellega kaasnevate õiguste omajate, näiteks autorite, esitajate, tootjate ja kirjastajate poolt. Tavaliselt on õiguste omajal võimalus valida oma õiguste individuaalse või kollektiivse

teostamise vahel, kui liikmesriikides ei ole ette nähtud teisiti, kooskõlas liidu õigusega ning liidu ja selle liikmes riikide rahvusvaheliste kohustustega. Autoriõiguse ja sellega kaasnevate õiguste teostamine hõlmab litsentside andmist kasutajatele, kasutajate kontrollimist ja õiguste kasutuse järelevalvet, autoriõiguse ja sellega kaasnevate õiguste rakendamist, õiguste kasutamisest saadava tulu kogumist ja õiguste omajatele saadaolevate summade jaotamist. Kollektiivse esindamise organisatsioonid võimaldavad õiguste omajatel kasutuse eest tasu, mida õiguste omajatel endil ei ole võimalik kontrollida ega mõjutada, sealhulgas kasutuse eest välismaistel turgudel.

(3) Euroopa Liidu toimimise lepingu (ELi toimimise lepingu) artikli 167 kohaselt peab liit oma tegevuses arvestama kultuuride mitmekesisusega ja aitama kaasa liikmesriikide kultuuride õitsengule, respekteerides samal ajal nende rahvuslikku ja regionaalset mitmekesisust ning rõhutades ühist kultuuripärandit. Kollektiivse esindamise organisat sioonidel on praegu ja peaks olema ka edaspidi tähtis roll kultuuriliste väljendusviiside mitmekesisuse edendajatena, sest nad võimaldavad turule pääseda ka kõige väiksemal ja vähem populaarsel repertuaaril ning osutavad õiguste omajate ja üldsuse heaks sotsiaal-, kultuuri- ja haridustee nuseid.

(4) Liidus asuvatel kollektiivse esindamise organisatsioonidel peaks olema võimalik kasutada aluslepingutega ette nähtud vabadusi, esindades teistes liikmesriikides elavaid või seal asuvaid õiguste omajaid või andes litsentse teistes liikmesriikides elavatele või seal asuvatele kasutajatele.

(5) Kollektiivse esindamise organisatsioonide toimimise alaste riiklike eeskirjade vahel on märkimisväärseid erinevusi, eelkõige seoses organisatsioonide läbipaistvusega ning aruandluskohuslusega oma liikmete ja õiguste omajate ees. See on paljudel juhtudel põhjustanud raskusi, eelkõige välismaiste õiguste omajate jaoks oma õiguste teostamisel, ja kogutud tulude puudulikku finantshaldust. Kollektiivse esindamise organisatsioonide toimimisega seotud probleemid põhjustavad autoriõiguse ja sellega kaasnevate õiguste ebatõhusat kasutust siseturul ning see toob ühtviisi kahju nii kollektiivse esindamise orga nisatsioonide liikmetele, õiguste omajatele kui ka kasuta jatele.

ETL 84/72 Euroopa Liidu Teataja 20.3.2014

(1) ELT C 44, 15.2.2013, lk 104. (2) Euroopa Parlamendi 4. veebruari 2014. aasta seisukoht (Euroopa

Liidu Teatajas seni avaldamata) ja nõukogu 20. veebruari 2014. aasta otsus.

(6) Vajadust kollektiivse esindamise organisatsioonide toimi mist parandada on teadvustatud komisjoni soovituses 2005/737/EÜ (1). Selles soovituses on esitatud mitu põhi mõtet, nagu õiguste omajate vabadus valida kollektiivse esindamise organisatsiooni, eri liiki õiguste omajate võrdne kohtlemine ja autoritasu õiglane jaotamine. Selles soovitatakse kollektiivse esindamise organisatsioonidel anda kasutajatele enne omavahelisi läbirääkimisi piisavalt teavet tariifide ja repertuaari kohta. Samuti sisaldab see soovitusi seoses aruandluskohuslusega, õiguste omajate esindatusega kollektiivse esindamise organisatsioonide otsustusorganites ja vaidluste lahendamisega. Siiski on seda soovitust järgitud ebaühtlaselt.

(7) Kollektiivse esindamise organisatsioonide liikmete, õiguste omajate ja kolmandate isikute huvide kaitseks on vajalik, et liikmesriikide seadused, millega regulee ritakse autoriõiguse teostamist ja muusikateoste internetis kasutamise õiguste multiterritoriaalset litsentsimist, oleksid kooskõlastatud, et kogu liidus oleksid võrdväärsed tagatised. Seetõttu peaks direktiivi õiguslikuks aluseks olema ELi toimimise lepingu artikli 50 lõige 1.

(8) Käesoleva direktiivi eesmärk on kooskõlastada liikmesrii kide eeskirju, milles käsitletakse kollektiivse esindamise organisatsioonide juurdepääsu autoriõiguse ja sellega kaasnevate õiguste teostamisele, nende juhtimismeetodeid ja järelevalveraamistikku, ning seetõttu peaks samuti olema direktiivi õiguslikuks aluseks ELi toimimise lepingu artikli 53 lõige 1. Lisaks sellele peaks direktiivi õigusli kuks aluseks olema ELi toimimise lepingu artikkel 62, sest tegemist on sektoriga, mille teenuseid pakutakse kogu liidus.

(9) Käesoleva direktiivi eesmärk on kehtestada kollektiivse esindamise organisatsioonide suhtes kohaldatavad nõuded, et tagada juhtimise, finantshalduse, läbipaistvuse ja aruandluse kõrgeid standardeid. See ei tohiks siiski takistada liikmesriikidel säilitamast või kehtestamast nende territooriumil asuvatele kollektiivse esindamise organisatsioonidele rangemaid standardeid kui käesoleva direktiivi II jaotises sätestatud, tingimusel et rangemad standardid on kooskõlas liidu õigusega.

(10) Käesolev direktiiv ei tohiks takistada, et liikmesriik kohaldab samu või sarnaseid sätteid väljaspool liitu asuvate, kuid liikmesriigis tegutsevate kollektiivse esinda mise organisatsioonide suhtes.

(11) Käesolev direktiiv ei tohiks takistada, et kollektiivse esin damise organisatsioonid sõlmivad teiste kollektiivse esin damise organisatsioonidega kooskõlas ELi toimimise lepingu artiklites 101 ja 102 sätestatud konkurentsiees kirjadega esinduslepinguid õiguste teostamise valdkonnas, et soodustada, parandada ja lihtsustada võrdsetel, mitte diskrimineerivatel ja läbipaistvatel tingimustel kasutajatele litsentside andmise korda – sealhulgas ühtse arveldamise eesmärgil – ning pakkuda multiterritoriaalseid litsentse ka muudes valdkondades, millele ei ole käesoleva direktiivi III jaotises osutatud.

(12) Käesolev direktiiv, mida kohaldatakse kõigi kollektiivse esindamise organisatsioonide suhtes, välja arvatud III jaotis, mida kohaldatakse ainult nende kollektiivse esin damise organisatsioonide suhtes, kes teostavad muusika teoste autorite õigusi teoste internetis kasutamiseks multi territoriaalsel alusel, ei sekku siiski korda, mis käsitleb õiguste teostamist liikmesriikides, näiteks õiguste indivi duaalset teostamist, representatiivse kollektiivse esinda mise organisatsiooni ja kasutaja vahelise lepingu laien datud mõju, st laiendatud kollektiivseid litsentse, kohus tuslikku kollektiivset õiguste teostamist, esindamise ning kollektiivse esindamise organisatsioonile õiguste üleand mise õiguslike eeldusi.

(13) Käesolev direktiiv ei mõjuta liikmesriikide võimalust määrata seaduse, määruse või mis tahes muu samalaadse erimehhanismiga kindlaks õiguste omajate õiglane hüvi tamine Euroopa Parlamendi ja nõukogu direktiivis 2001/29/EÜ (2) sätestatud reprodutseerimisõiguse eran dite või piirangute eest ning õiguste omajate tasustamine erandite eest üldsusele laenutamise ainuõigusest, mis on ette nähtud Euroopa Parlamendi ja nõukogu direktiiviga 2006/115/EÜ, (3) mida kohaldatakse liikmesriikide terri tooriumil, ning samuti nende summade kogumise suhtes kohaldatavad tingimused.

(14) Käesoleva direktiiviga ei nõuta, et kollektiivse esindamise organisatsioonid omandaksid konkreetse õigusliku vormi. Praktikas toimivad need organisatsioonid mitmesuguste õiguslike vormidena, näiteks ühenduste, kooperatiivide või äriühingutena, mis on autoriõiguse ja sellega kaas nevate õiguste omajate või selliste õiguste omajaid esin davate üksuste omandis või kontrolli all. Mõnel erand juhul puudub siiski kollektiivse esindamise organisat siooni õigusliku vormi tõttu kontrolliv või omav element. Selliseks näiteks on sihtasutused, millel puuduvad liik med. Sellegipoolest tuleks käesoleva direktiivi sätteid

ET20.3.2014 Euroopa Liidu Teataja L 84/73

(1) Komisjoni 18. mai 2005. aasta soovitus 2005/737/EÜ, mis käsitleb seaduslike sidusmuusikateenuste autoriõiguse ja sellega seotud õiguste ühist piiriülest haldamist (ELT L 276, 21.10.2005, lk 54).

(2) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 22. mai 2001. aasta direktiiv 2001/29/EÜ autoriõiguse ja sellega kaasnevate õiguste teatavate aspektide ühtlustamise kohta infoühiskonnas (EÜT L 167, 22.6.2001, lk 10).

(3) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 12. detsembri 2006. aasta direktiiv 2006/115/EÜ rentimis- ja laenutamisõiguse ja teatavate autoriõigu sega kaasnevate õiguste kohta intellektuaalomandi vallas (ELT L 376, 27.12.2006, lk 28).

kohaldada ka nende organisatsioonide suhtes. Liikmes riigid peaksid samuti võtma asjakohaseid meetmeid, et hoida ära käesolevast direktiivist tulenevatest kohustustest kõrvalehoidmine õigusliku vormi valiku kaudu. Tuleks märkida, et õiguste omajaid esindavad üksused, kes on kollektiivse esindamise organisatsioonide liikmed, võivad olla teised kollektiivse esindamise organisatsioonid, õiguste omajate ühendused, liidud või muud organisat sioonid.

(15) Õiguste omajad peaksid saama usaldada oma õiguste esindaja kaudu teostamise sõltumatutele esindamise üksustele. Sellised sõltumatud esindamise üksused on äriüksused, kuid erinevad kollektiivsetest esindamise orga nisatsioonidest muu hulgas selle poolest, et õiguste omajad ei ole nende omanikud ega oma nende tegevuse üle kontrolli. Kuivõrd sellised sõltumatud esindamise üksused tegelevad sama tegevusega nagu kollektiivse esin damise organisatsioonid, peaksid nad olema kohustatud esitama õiguste omajatele, kelle õigusi nad esindajana teostavad, kollektiivse esindamise organisatsioonidele, kasutajatele ja ka üldsusele teatud teavet.

(16) Audiovisuaalse materjali tootjad, fonogrammitootjad ja ringhäälinguorganisatsioonid litsentsivad ise individuaal selt läbiräägitud lepingute alusel oma õigusi, mõnedel juhtudel lisaks õigustele, mis on neile üle andnud näiteks esitajad, ning toimivad oma huvides. Raamatute, muusika või ajalehtede kirjastajad litsentsivad neile individuaalselt läbiräägitud lepingute alusel üle antud õigusi ja toimivad oma huvides. Seega ei tuleks audivisuaalse materjali toot jaid, fonogrammitootjaid, ringhäälinguorganisatsioone ega kirjastajaid pidada sõltumatuteks esindamise üksus teks. Lisaks ei tuleks ka autorite ja esitajate mänedžere ja agente, kes toimivad vahendajatena ja esindavad õiguste omajaid nende suhetes kollektiivse esindamise organisatsioonidega, pidada sõltumatuteks esindamise üksusteks, sest nad ei teosta õigusi tariifide kehtestamise, litsentside andmise ega kasutajatelt raha kogumisega.

(17) Kollektiivse esindamise organisatsioonid peaksid saama valida oma teatava tegevuse, näiteks kasutajatele arvete saatmise või õiguste omajate saadaolevate summade jaotamise korraldamiseks tütarettevõtja või muu oma kontrollitava üksuse. Sellistel juhtudel kohaldatakse tüta rettevõtjate või muude üksuste korraldatava tegevuse suhtes neid käesoleva direktiivi sätteid, mida kohaldataks juhul, kui asjaomast tegevust korraldaks kollektiivse esin damise organisatsioon otse.

(18) Selleks et tagada, et autoriõiguse ja sellega kaasnevate õiguste omajad saaksid juhul, kui nende õigusi teosta takse kollektiivselt, siseturust täielikku kasu, ja selleks, et nende vabadust oma õigusi teostada ei kahjustataks, on vaja kollektiivse esindamise organisatsioonide põhi kirjas sätestada vajalikud tagatised. Lisaks sellele ei tohiks

kollektiivse esindamise organisatsioon õiguste omajaid õiguste teostamise teenuste osutamisel otseselt ega kaud selt diskrimineerida nende kodakondsuse, elukoha või asukoha alusel.

(19) Võttes arvesse ELi toimimise lepingus sätestatud vabadusi peaks autoriõiguse ja sellega kaasnevate õiguste kollek tiivne teostamine võimaldama õiguste omajal vabalt valida kollektiivse esindamise organisatsiooni, kes teostab tema õigusi sõltumata sellest, kas need on üldsusele suunamise või reprodutseerimise õigused, või õiguste kasutamisvormidega seotud kategooriad, nagu edasta mine ringhäälingus, teatris või reprodutseerimine inter netis jagamiseks, tingimusel et kollektiivse esindamise organisatsioon, keda õiguste omaja soovib valida, juba teostab kõnealuseid õigusi või õiguste kategooriaid.

Kollektiivse esindamise organisatsiooni hallatavad õigu sed, õiguste kategooriad või teoste liigid ja muud mater jalid tuleks määrata kindlaks selle organisatsiooni liikmete üldkoosolekul, kui need ei ole juba kindlaks määratud selle põhikirjas või seadusega ette nähtud. On oluline, et õigused ja õiguste kategooriad määratakse kindlaks viisil, mis säilitab tasakaalu õiguste omajate vabaduse vahel käsutada oma teoseid ja muid materjale ning orga nisatsiooni võime vahel neid õigusi tõhusalt hallata, võttes eelkõige arvesse, mis kategooria õigusi organisat sioon haldab ja loomingulist sektorit, kus organisatsioon tegutseb. Kõnealuse tasakaalu nõuetekohasel arvestamisel peaks õiguste omajatel olema võimalik selliseid õigusi või õiguste kategooriaid kollektiivse esindamise organisat sioonidelt hõlpsalt ära võtta ja oma õigusi ise teostada või teostamine kas osaliselt või täielikult teise kollektiivse esindamise organisatsiooni või üksuse hoolde anda või talle üle kanda, sõltumata kollektiivse esindamise organi satsiooni, teise üksuse või õiguste omaja kodakondsusest, elukoha- või asukohaliikmesriigist. Kui liikmesriik näeb kooskõlas liidu õiguse ning liidu ja selle liikmesriikide rahvusvaheliste kohustustega ette kohustusliku õiguste kollektiivse esindamise, piirduks õiguste omajate valik teiste kollektiivse esindamise organisatsioonidega.

Ka kollektiivse esindamise organisatsioonid, kes haldavad eri liiki teoseid ja muud materjali, nagu kirjandus-, muusika- või fotograafiateosed, peaksid eri liiki teoste ja muu materjali haldamisel õiguse omajatele sellist paind likkust võimaldama. Mitteärilisel eesmärgil kasutuse puhul peaksid liikmesriigid võimaldama kollektiivse esin damise organisatsioonidel võtta vajalikke meetmeid, et tagada oma õiguste omajatele õigus anda selliseks kasu tuseks litsentse. Sellised meetmed peaksid muu hulgas hõlmama kollektiivse esindamise organisatsiooni otsust kõnealuse õiguse teostamisega seotud tingimuste kohta ning liikmetele nende tingimuste kohta teabe andmist. Kollektiivse esindamise organisatsioonid peaksid õiguste

ETL 84/74 Euroopa Liidu Teataja 20.3.2014

omajaid valikuvõimalustest teavitama ja võimaldama neil valikutega seotud õigusi võimalikult hõlpsalt teostada. Kollektiivse esindamise organisatsioonidele juba volituse andnud õiguste omajaid võib teavitada organisatsiooni veebisaidi kaudu. Nõue, mille kohaselt peavad õiguste omajad andma volitusega oma nõusoleku iga õiguse ja õiguste kategooria teostamiseks või iga teose liigi ja muu materjali haldamiseks, ei tohiks takistada õiguste omajatel nõustumast kõnealuse volituse kavandatavate järgnevate muudatustega vaikival heakskiidul kooskõlas riigisisestes õigusaktides sätestatud tingimustega. Käesolev direktiiv ei välista lepingulist korda, mille kohaselt avaldab õiguste omaja poolne lõpetamine või äravõtmine viivitamatut mõju enne sellist lõpetamist või äravõtmist antud litsent sidele, ega lepingulist korda, mille kohaselt niisuguseid litsentse ei mõjuta lõpetamine või äravõtmine teatud ajavahemiku jooksul. Selline kord ei tohiks siiski takistada käesoleva direktiivi täielikku kohaldamist. Käesoleva direktiiviga ei tohiks piirata õiguste omajate võimalust oma õigusi ise teostada, sealhulgas mitteärilisel eesmärgil.

(20) Kollektiivse esindamise organisatsiooni liikmesus peaks põhinema objektiivsetel, läbipaistvatel ja mittediskrimi neerivatel kriteeriumidel, sealhulgas kirjastajate puhul, kellel on õiguste kasutamise lepingu alusel õigus saada osa kollektiivse esindamise organisatsiooni teostatavatest õigustest saadavast tulust ning koguda kõnealust tulu kollektiivse esindamise organisatsioonilt. Need kritee riumid ei tohiks kohustada kollektiivse esindamise orga nisatsioone võtma vastu liikmeid, kelle õiguste ja õiguste kategooriate teostamine või teoste liikide ja muu mater jali haldamine jääb väljapoole nende tegevuse ulatust. Kollektiivse esindamise organisatsiooni peetav arvestus peaks võimaldama organisatsiooni liikmete ja esindajana teostatavate õiguste omajate isiku ja asukoha tuvastamist kõnealuste õiguste omajate volituste alusel.

(21) Kaitsmaks neid õiguste omajaid, kelle õigusi kollektiivse esindamise organisatsioon teostab esindajana otseselt, kuid kes ei täida liikmesuse nõudeid, on asjakohane nõuda, et käesoleva direktiivi teatavaid sätteid, mis on seotud liikmetega, kohaldataks samuti niisuguste õiguste omajate suhtes. Liikmesriikidel peaks olema võimalik anda sellistele õiguste omajatele õigus osaleda kollektiivse esindamise organisatsiooni otsustusprotsessis.

(22) Kollektiivse esindamise organisatsioonid peaksid tegut sema nende õiguste omajate parimates ühishuvides, keda nad esindavad. Seetõttu on oluline näha ette süstee mid, mis võimaldavad kollektiivse esindamise organisat siooni liikmetel teostada oma liikmeõigusi organisatsioo nide otsustusprotsessides osalemise kaudu. Mõnel kollek tiivse esindamise organisatsioonil on erinevad liikmete kategooriad, mis võivad esindada eri liiki õiguste omajaid, näiteks tootjaid ja esitajaid. Nende eri kategooria liikmete esindatus otsustusprotsessis peaks olema õiglane ja tasa kaalus. Kollektiivse esindamise organisatsiooni liikmete üldkoosoleku korraldamise sätestamata jätmine vähen daks kõnealuse üldkoosoleku eeskirjade tõhusust. Seega on vaja tagada, et üldkoosolek kutsutakse kokku korra päraselt vähemalt kord aastas ja et kollektiivse esindamise organisatsiooni kõige olulisemad otsused tehakse üldkoosolekul.

(23) Kõikidel kollektiivse esindamise organisatsioonide liik metel peaks olema lubatud liikmete üldkoosolekul osaleda ja hääletada. Nimetatud õiguste teostamise suhtes peaks kohaldama üksnes õiglasi ja proportsionaalseid kitsendusi. Mõnel erandjuhul on kollektiivse esindamise organisatsioonid asutatud sihtasutuse õiguslikus vormis, seega ei ole neil liikmeid. Sellistel juhtudel peaks liikmete üldkoosoleku volitusi teostama organ, kellele on antud ülesanne teostada järelevalvet. Kui kollektiivse esindamise organisatsiooni liikmed on õiguste omajaid esindavad üksused, mis võib juhtuda näiteks siis, kui kollektiivse esindamise organisatsioon on äriühing ning selle liikmed on õiguste omajate ühendused, peaks liikmesriikidel olema õigus näha ette, et liikmete üldkoosoleku kõiki või osalisi volitusi teostab kõnealuste õiguste omajate kogu. Liikmete üldkoosolekul peaks vähemalt olema voli tused kehtestada juhtimistegevuse raamistik, eelkõige seoses õigustest saadava tulu kasutamisega kollektiivse esindamise organisatsiooni poolt. See ei tohiks siiski piirata liikmesriikide võimalust näha ette rangemaid eeskirju näiteks investeerimise, ühinemiste või laenuvõt mise kohta, sealhulgas nimetatud tehingute keelu. Kollek tiivse esindamise organisatsioonid peaksid soovitama oma liikmetel üldkoosolekul aktiivselt osaleda. Hääleta misõiguse teostamist tuleks hõlbustada nii üldkoosolekul osalevate kui ka mitteosalevate liikmete jaoks. Lisaks liik mete võimalusele oma õigusi elektroonilisel teel kasutada, peaks kollektiivse esindamise organisatsioonide liikmetel olema lubatud üldkoosolekul osaleda ja hääletada voli tatud esindaja kaudu. Huvide konflikti puhul tuleks voli tatud esindaja kaudu hääletamist piirata. Samal ajal peaksid liikmesriigid nägema ette volitatud esindaja kaudu hääletamisel piirangud üksnes siis, kui see ei piira liikmete asjakohast ja tulemuslikku osalemist otsus tusprotsessis. Nimelt aitab volitatud esindajate nimeta mine kaasa liikmete asjakohasele ja tulemuslikule osale misele otsustusprotsessis ning annab õiguste omajatele tõelise võimaluse kollektiivse esindamise organisatsiooni valida organisatsiooni asukohaliikmesriigist sõltumata.

ET20.3.2014 Euroopa Liidu Teataja L 84/75

(24) Liikmed peaksid saama osaleda kollektiivse esindamise organisatsioonide haldamise pidevas järelevalves. Selleks peaks nendel organisatsioonidel olema oma organisat sioonilisele struktuurile kohane järelevalvefunktsioon ja nad peaksid võimaldama liikmetel olla esindatud organis, kes kõnealust funktsiooni täidab. Sõltuvalt kollektiivse esindamise organisatsiooni struktuurist võib järelevalvet teostada eraldi organ, näiteks nõukogu, või seda võib teha mõni haldusnõukogu liige või kõik haldusnõukogu liikmed, kes ei juhi kollektiivse esindamise organisat siooni tegevust. Liikmete õiglase ja tasakaalustatud esin datuse nõue ei tohiks takistada kollektiivse esindamise organisatsioonil nimetada kolmandaid isikuid järelevalve funktsiooni teostamiseks, sealhulgas isikuid, kellel on vajalikud erialateadmised, ja õiguste omajaid, kes ei vasta liikmesuse nõuetele või keda otseselt ei esinda orga nisatsioon, vaid üksus, kes on kollektiivse esindamise organisatsiooni liige.

(25) Usaldusväärse juhtimise eesmärgil peab kollektiivse esin damise organisatsiooni juhtkond olema sõltumatu. Juha tajatel, sõltumata sellest, kas nad on juhiks valitud või organisatsiooni lepingulised töötajad, peaks olema kohustus kollektiivse esindamise organisatsioonile enne tööle asumist ning seejärel kord aastas teatada, kas nende endi ja kollektiivse esindamise organisatsiooni esindatavate õiguste omajate huvide vahel esineb konf likte. Selliseid iga-aastaseid aruandeid peaksid samuti esitama järelevalve funktsiooni täitvad isikud. Liikmesrii kidel peaks olema vabadus otsustada, kas nõuda kollek tiivse esindamise organisatsioonidelt nimetatud aruannete avaldamist või selle esitamist riigiasutustele.

(26) Kollektiivse esindamise organisatsioonid koguvad, haldavad ja jaotavad tulu, mida saadakse õiguste omajate poolt nende hoolde antud õiguste kasutamisest. Kõne alune tulu kuulub lõppkokkuvõttes maksmisele õiguste omajatele, kel võib olla organisatsiooniga otsene õiguslik suhe, või keda esindab üksus, kes on kollektiivse esinda mise organisatsiooni liige, või kes on esindatud esindus lepinguga. Seetõttu on oluline, et kollektiivse esindamise organisatsioonid oleksid selle tulu kogumisel, haldamisel ja jaotamisel äärmiselt hoolikad. Täpne jaotamine on võimalik üksnes siis, kui kollektiivse esindamise organi satsioonid peavad nõuetekohast arvestust liikmesuse, litsentside ning teoste ja muu materjali kasutuse üle. Tõhusaks õiguste kollektiivseks esindamiseks peaksid asjakohaseid andmeid esitama ka õiguste omajad ja kasu tajad ning kollektiivse esindamise organisatsioonid peaksid neid kontrollima.

(27) Kogutud ja õiguste omajate saadaolevaid summasid tuleks pidada raamatupidamisarvestuses eraldi kõigist kollek tiivse esindamise organisatsiooni enda võimalikest vara dest. Ilma et see piiraks liikmesriikide võimalust näha ette

rangemaid investeerimise eeskirju, sealhulgas õigustest saadava tulu investeerimise keeldu, kui selliseid summasid investeeritakse, peaks see toimuma kooskõlas kollektiivse esindamise organisatsiooni investeerimist ja riskijuhtimist käsitleva üldpoliitikaga. Säilitamaks õiguste omajate õiguste kõrgetasemelist kaitset, ja tagamaks, et mis tahes tulu, mis võib tuleneda nende õiguste kasutamisest, kasvatatakse õiguste omajate kasuks, peaks kollektiivse esindamise organisatsioon haldama tehtud ja hoitavaid investeeringuid kooskõlas kriteeriumidega, mille kohaselt oleks tal kohustus toimida mõistlikult ja samas võimalus otsustada kõige turvalisema ja tõhusama investeerimispo liitika üle. See võimaldaks kollektiivse esindamise organi satsioonil valida selline varade paigutus, mis sobib õigus test saadud investeeritud tulu riskimäära täpse olemuse ja kestusega ning mis ei kahjusta asjatult õiguste omajatele väljamakstavat õigustest saadavat tulu.

(28) Kuna õiguste omajatel on õigus saada tasu oma õiguste kasutamise eest, on oluline, et haldustasud ei ületa õiguste esindajana teostamise põhjendatud kulusid ning et kõikide mahaarvamiste üle, mis ei ole haldustasud, näiteks mahaarvamised sotsiaalsetel, kultuurilistel või haridusalastel eesmärkidel, otsustaksid kollektiivse esinda mise organisatsioonide liikmed. Kollektiivse esindamise organisatsioonide tegevus peaks olema õiguste omajate suhtes nimetatud mahaarvamist käsitlevate eeskirjade osas läbipaistev. Neidsamu nõudeid tuleks kohaldada kõigi otsuste suhtes kasutada õigustest saadavat tulu kollektiivseks jaotamiseks, näiteks stipendiumiteks. Õiguste omajatel peaks olema mittediskrimineerival alusel juurdepääs kõigile nimetatud mahaarvamistega rahastata vatele sotsiaal-, kultuuri- või haridusteenustele. Käesolev direktiiv ei tohiks mõjutada liikmesriikide õiguse alusel tehtavaid mahaarvamisi, näiteks mahaarvamised kollek tiivse esindamise organisatsioonide poolt õiguste omaja tele osutatavate sotsiaalteenuste jaoks, nendes küsimustes, mida direktiiviga ei reguleerita, tingimusel et sellised mahaarvamised on kooskõlas liidu õigusega.

(29) Individuaalsete õiguste omajate või vajaduse korral õiguste omajate kategooriate saadaolevate summade jaotamine ja maksmine peaks toimuma õigeaegselt ning kooskõlas asjaomase kollektiivse esindamise organisat siooni jaotamise üldpoliitikaga, sealhulgas juhul, kui seda teostab muu õiguste omajaid esindav üksus. Ainult objektiivsed põhjused, mida kollektiivse esindamise orga nisatsioonil ei ole võimalik mõjutada, võivad õigustada viivitusi õiguste omajate saadaolevate summade jaota misel ja maksmisel. Seetõttu ei tohiks selliste viivituste puhul mõjuvaks põhjuseks olla sellised asjaolud nagu õigustest saadud tulu tähtajaline investeerimine. On asja kohane jätta liikmesriikide kehtestada eeskirjad, millega tagatakse õigeaegne jaotamine ja õiguste omajate tule muslik otsing ja nende isiku tuvastamine, kui esinevad kõnealused objektiivsed põhjused. Tagamaks,

ETL 84/76 Euroopa Liidu Teataja 20.3.2014

et õiguste omajate saadaolevad summad on nõuetekoha selt ja tulemuslikult jaotatud, ilma et see piiraks liikmes riikide võimalust näha ette rangemaid eeskirju, tuleb nõuda, et kollektiivse esindamise organisatsioonid võtaksid heal usul põhinevaid mõistlikke ja hoolsaid meetmeid asjaomaste õiguste omajate isiku ja asukoha tuvastamiseks. On samuti asjakohane, et kollektiivse esin damise organisatsiooni liikmed teeksid riigisisese õigusega lubatud ulatuses otsuseid summade kohta, mida ei saa jaotada olukordades, kus ei ole võimalik tuvastada nende õiguste omajate isikut või asukohta, kellele need summad peaksid kuuluma.

(30) Kollektiivse esindamise organisatsioonidel peaks olema võimalik teostada õigusi ja koguda nende kasutamisest saadavat tulu teiste organisatsioonidega sõlmitud esindus lepingute alusel. Selleks et oleks kaitstud teiste kollek tiivse esindamise organisatsioonide liikmete õigused, ei tohiks kollektiivse esindamise organisatsioon teha vahet esinduslepingute alusel teostatavate õiguste ja õiguste omajate nimel otse teostatavate õiguste vahel. Samuti ei tohiks kollektiivse esindamise organisatsioonil lubada kohaldada mahaarvamisi sellise õigustest saadava tulu suhtes, mis on kogutud teise kollektiivse esindamise orga nisatsiooni nimel – välja arvatud haldustasude mahaarva mine –, ilma teise organisatsiooni sõnaselge nõusolekuta. On samuti asjakohane nõuda, et kollektiivse esindamise organisatsioonid jaotaksid ja teeksid makseid teistele organisatsioonidele kõnealuste esinduslepingute alusel hiljemalt siis, kui nad jaotavad ja maksavad välja summasid esindatavatele liikmetele ja mitteliikmetest õiguste omajatele. Lisaks peaks saajaorganisatsioon omakorda jaotama esindatavate õiguste omajate saadaolevad summad viivitamata.

(31) Litsentsimisel on eriti olulised õiglased ja mittediskrimi neerivad tingimused, millega tagatakse, et kasutajad võivad saada litsentsi seoses teoste ja muu materjaliga, millega seotud õigusi kollektiivse esindamise organisat sioon esindajana teostab, ja kindlustatakse asjakohase tasu väljamaksmine õiguste omajatele. Seetõttu peaksid kollektiivse esindamise organisatsioonid ja kasutajad pidama litsentsimisalaseid läbirääkimisi heas usus ning kohaldama tariife, mis on kindlaks määratud objektiivsete ja mittediskrimineerivate kriteeriumide alusel. On asjako hane nõuda, et kollektiivse esindamise organisatsiooni määratud litsentsitasu või tasu on mõistlikus seoses muu hulgas konkreetses kontekstis kasutatavate õiguste majandusliku väärtusega. Kollektiivse esindamise organi satsioonid peaksid samuti vastama põhjendamatu viivitu seta kasutajate litsentsitaotlustele.

(32) Digitaalkeskkonnas peavad kollektiivse esindamise orga nisatsioonid oma repertuaari korrapäraselt litsentsima seoses täiesti uute kasutusvormide ja ärimudelitega.

Sellistel juhtudel ning niisuguste litsentside arengu jaoks soodsa keskkonna edendamiseks, ilma et see piiraks konkurentsieeskirjade kohaldamist, peaksid kollektiivse esindamise organisatsioonid olema paindlikud, et pakkuda võimalikult kiiresti individualiseeritud litsentse innovaatiliste internetipõhiste teenuste jaoks, kartmata riski, et selliste litsentside tingimusi kasutatakse pretse dendina muude litsentside tingimuste kindlaksmäärami sel.

(33) Tagamaks, et kollektiivse esindamise organisatsioonid saavad täita käesolevas direktiivis sätestatud kohustusi, peaksid kasutajad andma organisatsioonidele asjakohast teavet õiguste kasutamise kohta, mida kollektiivse esinda mise organisatsioon esindajana teostab. Seda kohustust ei tohiks kohaldada füüsiliste isikute suhtes, kes tegutsevad muudel eesmärkidel kui kaubandus, äri, käsitöö või kutseala, ja kes seepärast ei ole hõlmatud käesolevas direktiivis sätestatud kasutaja mõistega. Lisaks peaks kollektiivse esindamise organisatsioonide nõutav teave piirduma mõistliku ja vajaliku ning kasutajate käsutuses oleva teabega, et sellised organisatsioonid saaksid oma ülesandeid täita, võttes arvesse väikeste ja keskmise suurusega ettevõtjate konkreetset olukorda. Kõnealune kohustus võiks kajastuda kollektiivse esindamise organi satsiooni ja kasutaja vahel sõlmitud lepingus; see ei välista riigisisesest õigusest tulenevat õigust teabele. Kasu tajatele teabe esitamiseks kehtestatud tähtajad peaksid olema sellised, mis võimaldaksid kollektiivse esindamise organisatsioonidel kinni pidada õiguste omajate saadaole vate summade jaotamiseks ette nähtud tähtaegadest. Käesolev direktiiv ei tohiks piirata liikmesriikide võima lust nõuda nende territooriumil asuvatelt kollektiivse esindamise organisatsioonidelt koondarvete esitamist.

(34) Selleks et tõsta õiguste omajate, kasutajate ja teiste kollektiivse esindamise organisatsioonide usaldust kollek tiivse esindamise organisatsioonide poolse õiguste esinda mise vastu, peaksid kõik kollektiivse esindamise organi satsioonid järgima läbipaistvusalaseid erinõudeid. Igalt kollektiivse esindamise organisatsioonilt tuleks seega nõuda, et see annaks õiguste omajatele teatud teavet vähemalt kord aastas, näiteks teavet neile makstud summade ja mahaarvamiste kohta. Samuti tuleks kollek tiivse esindamise organisatsioonidelt nõuda piisava teabe, sealhulgas finantsteabe esitamist teistele kollektiivse esin damise organisatsioonidele, kelle õigusi nad esinduslepin gute alusel teostavad.

(35) Tagamaks, et õiguste omajatel, teistel kollektiivse esinda mise organisatsioonidel ja kasutajatel on juurdepääs teabele, mis käsitleb organisatsiooni tegevusulatust ning töid või muud materjale, mida organisatsioon esindab,

ET20.3.2014 Euroopa Liidu Teataja L 84/77

peaks kollektiivse esindamise organisatsioon andma põhjendatud taotluse korral ka nendes küsimustes teavet. Riigisiseste õigusaktidega tuleks lahendada küsimus, kas ja millises ulatuses võib küsida mõistlikku tasu sellise teenuse osutamise eest. Iga kollektiivse esindamise orga nisatsioon peaks avalikustama ka piisavalt teavet oma struktuuri ja tegevuse läbiviimise kohta, sealhulgas eelkõige põhikirja ning haldustasusid, mahaarvamisi ja tariife käsitleva poliitika üldpõhimõtete kohta.

(36) Selleks et tagada õiguste omajatele võimalus jälgida oma kollektiivse esindamise organisatsioonide vastavat tege vust ja seda võrrelda, peaksid organisatsioonid avaldama igal aastal läbipaistvusaruande, mis hõlmab võrreldavat kontrollitud finantsteavet nende tegevuse kohta. Samuti peaksid kollektiivse esindamise organisatsioonid igal aastal avaldama eriaruande sotsiaal-, kultuuri- ja haridus teenuste jaoks määratud summade kasutamise kohta, mis kuuluks iga-aastase läbipaistvusaruande juurde. Käesolev direktiiv ei tohiks takistada, et kollektiivse esindamise organisatsioon avaldab iga-aastastes läbipaistvusaruan netes nõutava teabe ühes dokumendis, näiteks iga-aastase finantsaruande osana, või eraldi aruannetes.

(37) Teenuseosutajad, kes osutavad muusikateoseid kasutavaid internetipõhiseid teenuseid, näiteks muusikateenuseid, mis võimaldavad tarbijatel muusikat alla laadida või kuulata seda voogedastuse abil, ning muid teenuseid, millega antakse juurdepääs filmidele või mängudele, milles muusika on oluline element, peavad kõigepealt omandama õiguse muusikateoseid kasutada. Direktiivi 2001/29/EÜ kohaselt on muusikateoste internetis kasu tamise korral nõutav litsentsi omandamine iga õiguse kohta. Autoritega seoses on kõnealused õigused muusika teoste reprodutseerimise ainuõigus ja üldsusele suunamise ainuõigus, mis hõlmab õigust teha teosed üldsusele kätte saadavaks. Neid õigusi võivad teostada õiguste omajad, näiteks autorid või muusikakirjastajad ise, või kollektiivse esindamise organisatsioonid, kes osutavad õiguste omaja tele õiguste kollektiivse teostamise teenuseid. Autorite reprodutseerimis- ja üldsusele suunamise õigust võivad teostada eri kollektiivse esindamise organisatsioonid. Lisaks sellele on juhtumeid, kus ühele teosele on õigused mitmel õiguste omajal, kes on andnud volituse litsentsida vastavat osa teose õigustest eri kollektiivse esindamise organisatsioonidele. Kasutajad, kes soovivad osutada internetipõhist teenust, millega pakutakse tarbijatele laial dast muusikavalikut, peavad koguma õigused teosele kokku mitmelt õiguse omajalt ja kollektiivse esindamise organisatsioonilt.

(38) Samal ajal kui internetis ei tunta piire, on internetipõhiste muusikateenuste turg liidus ikka veel killustunud ja digi taalset ühtset turgu ei ole veel täielikult saavutatud.

Õiguste kollektiivse teostamise keerukus ja sellega seotud raskused Euroopas on paljudel juhtudel süvendanud Euroopa digitaalse turu killustatust internetipõhiste muusikateenuste osas. Selline olukord on täielikus vastu olus tarbijate seas kiiresti kasvava nõudlusega digitaalse infosisu ja sellega seotud uuenduslike teenuste kättesaa davuse järele, kaasa arvatud piiriüleselt.

(39) Soovituse 2005/737/EÜ eesmärk oli edendada uut regu latiivset keskkonda, mis oleks paremini kohandatud auto riõiguse ja sellega kaasnevate õiguste teostamisega seaduslike internetipõhiste muusikateenuste osutamiseks liidu tasandil. Soovituses tõdeti, et muusikateoste inter netis kasutamise ajastul vajavad kommertskasutajad litsentsimispoliitikat, mis oleks kõikjale ulatuv nagu inter netikeskkondki ja hõlmaks mitme riigi territooriumi. Soovitus ei ole aga olnud piisav, et ergutada muusika teoste internetis kasutamise õiguste multiterritoriaalse litsentsimise üldist levikut ja leida vastus multiterrito riaalse litsentsimise erinõudmistele.

(40) Internetipõhises muusikasektoris, kus on jätkuvalt normiks autorite õiguste kollektiivne teostamine territoo riumi alusel, on äärmiselt oluline luua tingimused, mis aitaksid kollektiivse esindamise organisatsioonidel jõuda kõige tõhusamate litsentsimistavadeni järjest piiriülesemas kontekstis. Seetõttu on asjakohane koostada eeskirjad, millega nähakse ette põhitingimused, mille alusel annavad kollektiivse esindamise organisatsioonid multiterritoriaal seid kollektiivlitsentse muusikateoste (sh laulusõnade) autoritele kuuluvatele internetis kasutamise õigustele. Samu eeskirju tuleks kohaldada kõigi muusikateoste, seal hulgas audiovisuaalsete teoste juurde kuuluvate muusika teoste litsentside suhtes. Välja tuleks aga jätta interneti põhised teenused, mis pakuvad juurdepääsu muusikateos tele ainult nootide kujul. Käesoleva direktiivi sätetega tuleks tagada kollektiivse esindamise organisatsioonide osutatavate piiriüleste teenuste vajalik miinimumkvaliteet, eelkõige esindatava repertuaari läbipaistvuse ja õiguste kasutusega seotud rahavoogude täpsuse osas. Samuti tuleks nende abil kavandada raamistik, millega hõlbus tada muusikarepertuaari ja õiguste vabatahtlikku koonda mist, vähendades sellega nende litsentside arvu, mida kasutajal on vaja multiterritoriaalse ja multirepertuaarse teenuse käigus hoidmiseks. Kõnealused sätted peaksid kollektiivse esindamise organisatsioonil võimaldama esitada teisele kollektiivse esindamise organisatsioonile taotluse, et see esindaks tema repertuaari mitme riigi territooriumil, kui ta ei suuda või ei soovi nõudeid ise täita. Juhul kui taotluse saanud organisatsioon juba koondab repertuaari ja pakub või annab multiterritoriaal seid litsentse, peaks tal olema kohustus taotluse esitanud organisatsiooni volitus vastu võtta. Seaduslike interneti põhiste muusikateenuste väljatöötamine kogu liidus peaks kaasa aitama ka võitlusele internetis toimuvate autoriõiguse rikkumiste vastu.

ETL 84/78 Euroopa Liidu Teataja 20.3.2014

(41) Tõhusa ja läbipaistva litsentsimisprotsessi, kasutamisa ruannete hilisema töötlemise ja teenuseosutajatele kasu tusega seotud arvete esitamise ning saadaolevate summade jaotamise juures on eriti oluline täpse ja kõike hõlmava teabe kättesaadavus muusikateoste, õiguste omajate ja õiguste kohta, keda iga kollektiivse esindamise organisatsioon on volitatud asjaomasel territooriumil esindama või õiguste kohta, mida ta asjaomasel territoo riumil esindajana teostab. Seepärast peaksid muusikateos tele multiterritoriaalseid litsentse andvad kollektiivse esin damise organisatsioonid suutma selliseid üksikasjalikke andmeid kiiresti ja täpselt töödelda. See nõuab selliste andmebaaside kasutamist, mis sisaldavad andmeid multi territoriaalsel alusel litsentsitud õiguste omamise kohta ja andmeid, mis võimaldavad teha kindlaks teoseid, õigusi ja õiguste omajaid, mida või keda kollektiivse esindamise organisatsioon on volitatud esindama, ja territooriume, mida volitus hõlmab. Andmete mis tahes muutusi tuleks võtta arvesse põhjendamatu viivituseta ning andmebaase tuleks pidevalt ajakohastada. Kõnealused andmebaasid peaksid aitama viia teoste alast teavet kokku teabega fonogrammide või mis tahes muu fikseeringu kohta, milles teos on lisatud. Samuti on oluline tagada, et tule vastel kasutajatel ja õiguste omajatel ning kollektiivse esindamise organisatsioonidel on juurdepääs teabele, mida nad vajavad asjaomaste kollektiivse esindamise organisatsioonide esindatava repertuaari kindlakstegemi seks. Kollektiivse esindamise organisatsioonid peaksid saama võtta meetmeid andmete täpsuse ja tervikluse kait seks, nende taaskasutamise kontrollimiseks või tundliku äriteabe kaitseks.

(42) Selleks et tagada kollektiivse esindamise organisatsioonide töödeldavate muusikarepertuaariga seotud andmete võimalikult suur täpsus, tuleks kõnealustelt organisatsioo nidelt, kes annavad muusikateostele multiterritoriaalseid litsentse, nõuda vajaduse korral andmebaaside pidevat ja viivitamatut ajakohastamist. Nad peaksid kehtestama hõlpsalt ligipääsetava menetluse, mille abil internetipõ histe teenuste osutajad, samuti õiguste omajad ja teised kollektiivse esindamise organisatsioonid saaksid neid teavitada mis tahes ebatäpsustest, mida kollektiivse esin damise organisatsioonide andmebaasid võivad sisaldada seoses teostega, mida nad omavad või kontrollivad, seal hulgas täielikud või osalised õigused, ning territooriumi tega, mille piires nad on volitanud asjaomaseid kollek tiivse esindamise organisatsioone tegutsema, ilma et see ohustaks kollektiivse esindamise organisatsiooni valduses olevate andmete õigsust ja terviklust. Kuna Euroopa Parlamendi ja nõukogu direktiiviga 95/46/EÜ (1) antakse igale andmesubjektile õigus nõuda ebaõigete või ebatäie like andmete parandamist, kustutamist või sulgemist, tuleks selle direktiiviga tagada ka õiguste omajate või teiste kollektiivse esindamise organisatsioonidega seotud ebatäieliku teabe viivituseta parandamine seoses multiter ritoriaalsete litsentsidega. Samuti peaksid kollektiivse esin damise organisatsioonid olema võimelised elektrooniliselt

töötlema teoste registreeringuid ja õiguste teostamise volitusi. Võttes arvesse andmete kiireks ja tõhusaks tööt lemiseks vajaliku teabe automatiseerimise olulisust, peaksid kollektiivse esindamise organisatsioonid võimal dama elektrooniliste vahendite kasutamist kõnealuse teabe struktureeritud edastamiseks õiguste omajate poolt. Kollektiivse esindamise organisatsioonid peaksid võima luste piires tagama, et kõnealuste elektrooniliste vahen dite puhul võetakse arvesse asjaomaseid mittesiduvaid valdkonnastandardeid või rahvusvahelisel või liidu tasandil välja kujunenud tavasid.

(43) Kollektiivse esindamise organisatsioonide ja kasutajate vahelise teabevahetuse tõhustamisel on olulised muusika kasutamist, müügiaruandlust ja arveldamist käsitlevad valdkonnastandardid. Litsentside kasutamise jälgimisel tuleks austada põhiõigusi, sealhulgas õigust era- ja pere konnaelu austamisele ning õigust isikuandmete kaitsele. Tagamaks, et kõnealune tõhustamine toob kaasa kiirema finantshalduse ja lõppkokkuvõttes varasemad väljamaksed õiguste omajatele, tuleks kollektiivse esindamise organi satsioonidelt nõuda arvete viivitamatut esitamist teenuse osutajatele ja õiguste omajate saadaolevate summade kohest jaotamist. Kõnealuse nõude tõhususeks on vajalik, et kasutajad esitaksid kollektiivse esindamise organisat sioonidele teoste kasutuse kohta täpsed ja õigeaegsed aruanded. Kollektiivse esindamise organisatsioonidelt ei tohiks nõuda, et nad peavad kasutajatelt vastu võtma kasutajate endi vormingus aruandeid, kui on olemas üldkasutatavad valdkonnastandardid. Kollektiivse esinda mise organisatsioone ei tohiks takistada tellimast allhanke korras teenuseid, mis on seotud muusikateoste internetis kasutamise õiguste multiterritoriaalsete litsentside andmi sega. Haldussuutlikkuse jagamine või koondamine peaks aitama kollektiivse esindamise organisatsioonidel paran dada õiguste teostamise teenuseid ja tõhustada investee ringuid andmehaldusvahenditesse.

(44) Eri muusikarepertuaaride koondamine multiterritoriaalse litsentsimise jaoks lihtsustab litsentsimisprotsessi ning suurendab sellega, et kogu repertuaar tehakse multiterri toriaalse litsentsimise eesmärgil turul kättesaadavaks, kultuurilist mitmekesisust ja aitab vähendada nende tehingute arvu, mida internetipõhise teenuse osutaja peab teenuste osutamiseks tegema. Repertuaaride koon damine peaks lihtsustama uute internetipõhiste teenuste väljatöötamist ja tooma kaasa ka tarbijatele suunatavate tehingukulude vähenemise. Seepärast tuleks kollektiivse esindamise organisatsioone, kes ei soovi või ei saa multi territoriaalseid litsentse oma muusikarepertuaari puhul otse anda, innustada andma teistele kollektiivse esinda mise organisatsioonidele vabatahtlikul alusel volitus hallata nende repertuaari mittediskrimineerivalt. Multiter ritoriaalsed ainulitsentsilepingud piiraks multiterritoriaal seid litsentse taotlevatele kasutajatele pakutavaid valikuid ning samuti valikuid, mis on kättesaadavad kollektiivse

ET20.3.2014 Euroopa Liidu Teataja L 84/79

(1) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 24. oktoobri 1995. aasta direktiiv 95/46/EÜ üksikisikute kaitse kohta isikuandmete töötlemisel ja selliste andmete vaba liikumise kohta (EÜT L 281, 23.11.1995, kl 31).

esindamise organisatsioonidele, kes otsivad oma reper tuaari haldamiseks multiterritoriaalseid teenuseid. Seetõttu tuleks kõik esinduslepingud multiterritoriaalset litsentsimist pakkuvate kollektiivse esindamise organisat sioonide vahel sõlmida ainuõiguseta.

(45) Kollektiivse esindamise organisatsioonide liikmete jaoks on eriti oluline, et tingimused, mille alusel kollektiivse esindamise organisatsioonid teostavad internetis kasuta mise õigusi, mille esindamiseks neid on volitatud, oleksid läbipaistvad. Kollektiivse esindamise organisatsioonid peaksid seega andma oma liikmetele piisavalt teavet selliste lepingute peamiste tingimuste kohta, millega voli tatakse teisi kollektiivse esindamise organisatsioone esin dama nende liikmete muusika internetis kasutamise õigusi multiterritoriaalse litsentsimise eesmärgil.

(46) Samuti on oluline nõuda kõigilt multiterritoriaalseid litsentse pakkuvatelt või andvatelt kollektiivse esindamise organisatsioonidelt, et nad nõustuksid esindama kõikide seda otse mitte teha otsustanud kollektiivse esindamise organisatsioonide repertuaari. Tagamaks, et kõnealune nõue ei ole ebaproportsionaalne ega lähe vajalikust kaugemale, tuleks esindamistaotluse saanud kollektiivse esindamise organisatsioonilt nõuda üksnes seda, et ta nõustuks esindamisega, kui taotlus piirdub internetis kasutamise õigusega või internetis kasutamise õiguse kategooriatega, mida ta esindab ise. Lisaks sellele tuleks kõnealust nõuet kohaldada üksnes repertuaari koonda vate kollektiivse esindamise organisatsioonide suhtes ja see ei peaks laienema kollektiivse esindamise organisat sioonidele, kes annavad multiterritoriaalseid litsentse üksnes enda repertuaari osas. Samuti ei peaks nõuet kohaldama selliste kollektiivse esindamise organisatsioo nide suhtes, kes üksnes koondavad õigusi samadele teos tele selleks, et ühiselt litsentsida nii kõnealuste teoste reprodutseerimise kui ka üldsusele suunamise õigusi. Kaitsmaks volitava kollektiivse esindamise organisatsiooni õiguste omajate huve ning tagamaks, et liikmesriikide väiksed ja vähem tuntud repertuaarid pääsevad siseturule võrdsetel tingimustel, on oluline, et volitava kollektiivse esindamise organisatsiooni repertuaari hallataks samadel tingimustel kui volitatud kollektiivse esindamise organi satsiooni repertuaari ning et see lisataks pakkumistesse, mida volitatud kollektiivse esindamise organisatsioon esitab internetipõhiste teenuste pakkujatele. Volitatud kollektiivse esindamise organisatsiooni haldustasu peaks võimaldama organisatsioonil korvata tehtud vajalikke ja mõistlikke investeeringuid. Ükski leping, millega kollek tiivse esindamise organisatsioon volitab teist kollektiivse esindamise organisatsiooni või organisatsioone andma multiterritoriaalseid litsentse oma muusikarepertuaari kasutamiseks internetis, ei tohiks takistada esimesena mainitud kollektiivse esindamise organisatsioonil jätkata oma asukohaliikmesriigi territooriumiga piirduvate litsentside andmist seoses oma repertuaariga ja muu repertuaariga, mida ta on volitatud asjaomasel territoo riumil esindama.

(47) Kollektiivse esindamise organisatsioonide poolset multi territoriaalset litsentsimist käsitlevate eeskirjade eesmärki dele ja tõhususele oleks märkimisväärseks ohuks, kui õiguste omajad ei saaks teostada oma õigusi multiterrito riaalsete litsentside andmise kaudu seetõttu, et kollektiivse esindamise organisatsioon, kellele nad oma õigused on andnud, ei anna ega paku multiterritoriaalseid litsentse ega soovi lisaks selleks volitada ka teist kollektiivse esin damise organisatsiooni. Seepärast oleks sellistes olukor dades oluline, et õiguste omajad saaksid teostada õigust anda internetipõhiste teenuste osutajatele vajaminevaid multiterritoriaalseid litsentse välja ise või teise osalise/ teiste osaliste kaudu, võttes sellelt kollektiivse esindamise organisatsioonilt, kellele nad algselt need andsid, ära neile kuuluvad õigused sellises ulatuses, mis on vajalik multi territoriaalsel litsentsimisel internetis kasutamiseks ning jättes samad õigused ühte territooriumi hõlmava litsent simise jaoks sellele kollektiivse esindamise organisatsioo nile, kellele nad algselt need andsid.

(48) Ringhäälinguorganisatsioonid toetuvad oma televisiooni- ja raadioprogrammides, mis sisaldavad muusikateoseid, üldiselt kohaliku kollektiivse esindamise organisatsiooni litsentsile. Kõnealune litsents piirdub sageli vaid ringhää lingutegevusega. Selliste televisiooni- ja raadioprogram mide internetis kättesaadavaks tegemine eeldaks muusika teoste internetis kasutamise õiguste litsentsi. Selleks et hõlbustada muusikateoste internetis kasutamise õiguste litsentsimist televisiooni- ja raadioprogrammide samaaegse või viivitusega edastamise eesmärgil, on vaja sätestada erand eeskirjadest, mida muusikateoste multiter ritoriaalsel litsentsimisel nende internetis kasutamiseks muidu kohaldataks. Kõnealune erand peaks piirduma sellega, mis on vajalik internetis juurdepääsu võimaldami seks televisiooni- ja raadioprogrammidele ning materja lile, millel on selge alluvusseos originaalsaatega, mis on toodetud näiteks kõnealuse televisiooni- või raadiopro grammi täiendamise, eelvaatamise või uuestivaatamise eesmärgil. Erand ei peaks toimima nii, et see moonutab konkurentsi teiste teenustega, mis annavad tarbijatele internetis juurdepääsu üksikutele muusika- või audiovi suaalteostele, ega nii, et see viib piiravate tavadeni, nagu turu või klientide jagamine, millega rikutaks ELi toimi mise lepingu artikleid 101 ja 102.

(49) Tuleb tagada käesoleva direktiivi alusel vastu võetud sise riiklike õigusaktide tõhus täitmine. Kollektiivse esinda mise organisatsioonid peaksid oma liikmetele pakkuma erimenetlusi kaebuste käsitlemiseks. Need menetlused peaksid olema kättesaadavad ka teistele õiguste omajatele, keda kollektiivse esindamise organisatsioon otseselt esin dab, ning samuti teistele kollektiivse esindamise organi satsioonidele, kelle nimel nad esinduskokkuleppe alusel õigusi teostavad. Lisaks peaks liikmesriikidel oleks võimalik ette näha, et kollektiivse esindamise organisat sioonide, nende liikmete, õiguste omajate ja kasutajate vahelisi vaidlusi, mis on seotud käesoleva direktiivi kohal damisega, oleks võimalik käsitleda kiire, sõltumatu ja erapooletu alternatiivse vaidluste lahendamise menetluse

ETL 84/80 Euroopa Liidu Teataja 20.3.2014

korras. Eelkõige väheneks muusikateoste internetis kasu tamise õiguse multiterritoriaalse litsentsimise eeskirjade tõhusus, kui kollektiivse esindamise organisatsioonide ja nende vastaspoole vahelisi vaidlusi ei lahendataks kiiresti ja tõhusalt. Seetõttu on asjakohane sätestada hõlpsalt kättesaadava, tõhusa ja erapooletu kohtuvälise menetluse võimalus, näiteks vahendus või vahekohus, lahendamaks konflikte ühelt poolt multiterritoriaalseid litsentse andvate kollektiivse esindamise organisatsioonide ja teiselt poolt internetipõhiste muusikateenuste osutajate, õiguste omajate või teiste kollektiivse esindamise organisatsioo nide vahel, ilma et see piiraks õigust pöörduda kohtusse. Käesoleva direktiiviga ei nähta ette konkreetset viisi, kuidas selline alternatiivne vaidluste lahendamine peaks olema korraldatud, ega määrata kindlaks, milline organ seda teostama peaks, tingimusel et selle sõltumatus, erapooletus ja tõhusus on tagatud. Samuti on asjakohane nõuda, et liikmesriikidel oleksid sõltumatud, erapooletud ja tõhusad vaidluste lahendamise menetlused organites, kel on intellektuaalomandiõiguse alane oskusteave, või kohtutes, mis on sobilikud kollektiivse esindamise orga nisatsioonide ja kasutajate vaheliste ärivaidluste lahenda miseks kehtivate või kavandatavate litsentsimistingimuste üle või lepingu rikkumise puhul.

(50) Liikmesriigid peaksid kehtestama asjakohased menetlused, mille abil saaks kontrollida, kas kollektiivse esindamise organisatsioonid järgivad käesoleva direktiivi sätteid. Ei oleks asjakohane, kui käesolev direktiiv piiraks liikmesrii kide valikut pädevate asutuste osas, ega kollektiivse esin damise organisatsioonide eel- või järelkontrolli osas, kuid siiski tuleks tagada, et sellised asutused suudaksid tegeleda kõigi käesoleva direktiivi kohaldamisel tekkida võivate probleemidega tulemuslikult ja õigeaegselt. Liikmesriike ei tohiks kohustada uusi pädevaid asutusi looma. Lisaks peaks kollektiivse esindamise organisatsiooni liikmetel, õiguste omajatel, kasutajatel, kollektiivse esindamise orga nisatsioonidel ja muudel huvitatud osalistel olema võimalik teavitada pädevat asutust tegevusest või asjaolu dest, mis nende arvates kujutavad endast seaduse rikku mist kollektiivse esindamise organisatsiooni ja, kui see on asjakohane, kasutajate poolt. Liikmesriigid peaksid tagama, et pädevatel asutustel on volitus kehtestada karis tusi või meetmeid, kui käesolevat direktiivi rakendavate riigisiseste õigusaktide sätteid ei järgita. Käesoleva direktii viga ei nähta ette konkreetseid karistusi ega meetmeid, tingimusel et need on tõhusad, proportsionaalsed ja hoia tavad. Sellised karistused või meetmed võivad hõlmata käsku vallandada juhatajad, kes toimisid hooletult, kont rolle kollektiivse esindamise organisatsiooni ruumides või, kui organisatsioonile on antud tegevusluba, sellise loa äravõtmist. Käesolev direktiiv ei tohiks mõjutada liik mesriikide varasemaid lubade andmise ja järelevalvesüs teeme, sealhulgas kollektiivse esindamise organisatsiooni representatiivsuse nõuet, kui need süsteemid on koos kõlas liidu õigusega ega takista käesoleva direktiivi täie likku kohaldamist.

(51) Selleks et tagada multiterritoriaalse litsentsimise nõuete täitmine, tuleks ette näha erisätted nende nõuete rakendamise jälgimiseks. Liikmesriikide pädevad asutused ja komisjon peaksid sel eesmärgil koostööd tegema. Liik mesriigid peaksid osutama üksteisele vastastikust abi oma pädevate asutuste vahelise teabevahetuse teel, et hõlbus tada kollektiivse esindamise organisatsioonide järelevalvet.

(52) On oluline, et kollektiivse esindamise organisatsioonid austaksid õigust eraelu puutumatusele ja isikuandmete kaitsele kõigi õiguste omajate, liikmete, kasutajate ja muude isikute puhul, kelle isikuandmeid nad töötlevad. Direktiiviga 95/46/EÜ reguleeritakse isikuandmete tööt lemist liikmesriikides kõnealuse direktiiviga samas kontekstis ja liikmesriikide pädevate asutuste, eelkõige liikmesriikide määratud sõltumatute riigiasutuste järele valve all. Õiguste omajatele tuleks anda asjakohast teavet selliste andmete töötlemise, andmete saajate, andmete mis tahes andmebaasis säilitamise ajapiirangute ja selle kohta, kuidas õiguste omajad saavad teostada õigust oma isikuandmetega tutvuda, neid parandada või need kustutada kooskõlas direktiiviga 95/46/EÜ. Eelkõige tuleks isikuandmetena kõnealuse direktiivi tähenduses käsitleda kordumatuid tunnuseid, mis võimaldavad isikut kaudselt tuvastada.

(53) Täitemeetmeid käsitlevad sätted ei tohiks piirata liikmes riikide selliste sõltumatute riigiasutuste pädevust, mille liikmesriigid on asutanud vastavalt direktiivile 95/46/EÜ selleks, et teostada järelevalvet kõnealuse direktiivi raken damiseks vastuvõetud riigisiseste sätete järgimise üle.

(54) Käesolevas direktiivis austatakse põhiõigusi ja järgitakse Euroopa Liidu põhiõiguste harta („harta”) põhimõtteid. Direktiivi sätted, mis on seotud vaidluste lahendamisega, ei tohiks takistada osapooltel kasutamast kohtusse pöör dumise õigust, mis on tagatud hartaga.

ET20.3.2014 Euroopa Liidu Teataja L 84/81

(55) Kuna käesoleva direktiivi eesmärke, nimelt parandada kollektiivse esindamise organisatsioonide liikmete võima lust kontrollida kõnealuste organisatsioonide tegevust, tagada kollektiivse esindamise organisatsioonide piisav läbipaistvus ja parandada autorite õiguste multiterrito riaalset litsentsimist muusikateoste internetis kasutami seks, ei suuda liikmesriigid piisavalt saavutada, küll aga saab neid eesmärke nende ulatuse ja mõju tõttu paremini saavutada liidu tasandil, võib liit võtta meetmeid koos kõlas Euroopa Liidu lepingu artiklis 5 sätestatud subsi diaarsuse põhimõttega. Kõnealuses artiklis sätestatud proportsionaalsuse põhimõtte kohaselt ei lähe käesolev direktiiv nimetatud eesmärkide saavutamiseks vajalikust kaugemale.

(56) Käesoleva direktiivi sätted ei mõjuta konkurentsieeskir jade ja muu asjaomase õiguse kohaldamist muudes vald kondades, mis hõlmavad konfidentsiaalsust, ärisaladusi, dokumentidele juurdepääsu, lepinguõigust ning kolli siooni ja kohtualluvusega seotud rahvusvahelist eraõigust, töötajate ja tööandjate ühinemisvabadust ja organisee rumisõigust.

(57) Kooskõlas liikmesriikide ja komisjoni 28. septembri 2011. aasta ühise poliitilise deklaratsiooniga selgitavate dokumentide kohta (1) kohustuvad liikmesriigid põhjen datud juhtudel lisama ülevõtmismeetmeid käsitlevale teatele ühe või mitu dokumenti, milles selgitatakse seost direktiivi komponentide ja ülevõtvate siseriiklike õigusaktide vastavate osade vahel. Käesoleva direktiivi puhul leiab seadusandja, et selliste dokumentide edasta mine on põhjendatud.

(58) Euroopa Andmekaitseinspektoriga konsulteeriti vastavalt Euroopa Parlamendi ja nõukogu määruse (EÜ) nr 45/2001 (2) artikli 28 lõikele 2 ja ta esitas oma arvamuse 9. oktoobril 2012,

ON VASTU VÕTNUD KÄESOLEVA DIREKTIIVI:

I JAOTIS

ÜLDSÄTTED

Artikkel 1

Reguleerimisese

Käesolevas direktiivis sätestatakse vajalikud nõuded, et tagada autoriõiguse ja sellega kaasnevate õiguste nõuetekohane teosta mine kollektiivse esindamise organisatsioonide poolt. Samuti sätestatakse direktiivis nõuded kollektiivse esindamise organisat sioonidele seoses autorite õigustega muusikateoste internetis kasutamise multiterritoriaalse litsentsimise kohta.

Artikkel 2

Reguleerimisala

1. I, II, IV ja V jaotist, välja arvatud artikli 34 lõiget 2 ja artiklit 38, kohaldatakse liidus asuvate kollektiivse esindamise organisatsioonide suhtes.

2. III jaotist, artikli 34 lõiget 2 ja artiklit ja 38 kohaldatakse liidus asuvate kollektiivse esindamise organisatsioonide suhtes, kes teostavad muusikateoste autorite õigusi teoste internetis kasutamiseks multiterritoriaalsel alusel.

3. Käesoleva direktiivi asjakohaseid sätteid kohaldatakse üksuste suhtes, mida omab või kontrollib otseselt või kaudselt, täielikult või osaliselt kollektiivse esindamise organisatsioon, tingimusel et need üksused tegelevad tegevusega, mille suhtes kohaldataks kõnealuse direktiivi sätteid juhul, kui seda tegevust teostab kollektiivse esindamise organisatsioon.

4. Artikli 16 lõiget 1, artikleid 18 ja 20, artikli 21 lõike 1 punkte a, b, c, e, f ja g ning artikleid 36 ja 42 kohaldatakse kõikide liidus asuvate sõltumatu esindamise üksuste suhtes.

Artikkel 3

Mõisted

Käesolevas direktiivis kasutatakse järgmisi mõisteid:

a) „kollektiivse esindamise organisatsioon” – organisatsioon, mis on seadusest, määramisest, litsentsist või muust lepin gulisest kokkuleppest tulenevalt volitatud teostama autori õigust või autoriõigusega kaasnevaid õigusi rohkem kui ühe õiguste omaja nimel õiguste omajate kollektiivse kasu huvi des, see on organisatsiooni ainus või peamine eesmärk ning organisatsioon vastab ühele või mõlemale järgmistest kritee riumitest:

i) ta on oma liikmete omandis või kontrolli all;

ii) ta on korraldatud mittetulunduslikel alustel;

b) „sõltumatu esindamise üksus” – organisatsioon, kelle voli tused autoriõiguse või autoriõigusega kaasnevate õiguste teostamiseks rohkem kui ühe õiguste omaja nimel nende õiguste omajate kollektiivse kasu huvides, mis on selle ainus või peamine eesmärk, tulenevad seadusest või määramisest, litsentsist või mis tahes muust lepingulisest korrast, ning

i) ei ole otseselt ega kaudselt, tervikuna ega osaliselt õiguste omajate omandis ega kontrolli all ning

ii) mis on korraldatud tulunduslikel alustel;

c) „õiguste omaja” – isik või üksus, kes ei ole kollektiivse esindamise organisatsioon, kes omab autoriõigust või sellega kaasnevat õigust või kellel on õiguste kasutamise lepingu või seaduse alusel õigus osale tulust;

ETL 84/82 Euroopa Liidu Teataja 20.3.2014

(1) ELT C 369, 17.12.2011, lk 14. (2) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 18. detsembri 2000. aasta määrus

(EÜ) nr 45/2001 üksikisikute kaitse kohta isikuandmete töötlemisel ühenduse institutsioonides ja asutustes ning selliste andmete vaba liikumise kohta (EÜT L 8, 12.1.2001, lk 1).

d) „liige” – õiguste omaja või õiguste omajaid esindav üksus, sealhulgas teised kollektiivse esindamise organisatsioonid ja õiguste omajate ühendused, kes täidavad kollektiivse esinda mise organisatsiooni liikmesuse nõudeid, olles vastu võetud liikmeks;

e) „põhikiri” – kollektiivse esindamise organisatsiooni asuta misleping, põhikiri, asutamiseeskirjad või asutamisdoku ment;

f) „liikmete üldkoosolek” – kollektiivse esindamise organisat siooni organ, kus liikmed osalevad ja kasutavad oma hääleõigust, sõltumata organisatsiooni õiguslikust vormist;

g) „juhataja” –

i) haldusnõukogu liige, kui liikmesriigi õigusaktides või kollektiivse esindamise organisatsiooni põhikirjas on sätestatud üheastmeline juhtimissüsteem;

ii) haldusnõukogu või nõukogu liige, kui liikmesriigi õigus aktides või kollektiivse esindamise organisatsiooni põhi kirjas on sätestatud kaheastmeline juhtimissüsteem;

h) „õigustest saadav tulu” – tulu, mida kollektiivse esindamise organisatsioon kogub õiguste omajate nimel ja mida saadakse kas ainuõigusest, õigusest tasule või õigusest hüvi tisele;

i) „haldustasu” – summad, mida kollektiivse esindamise orga nisatsioon õigustest saadavast tulust või selle tulu investee rimisest saadavast tulust võtab, maha arvab või tasaarvestab selleks, et katta autoriõiguse või sellega kaasnevate õiguste teostamise teenuste kulud;

j) „esindusleping” – kollektiivse esindamise organisatsioonide vaheline leping, millega üks kollektiivse esindamise organi satsioon volitab teist kollektiivse esindamise organisatsiooni teostama neid õigusi, mida ta esindajana teostab, kaasa arvatud artiklite 29 ja 30 alusel sõlmitud leping;

k) „kasutaja” – füüsiline või juriidiline isik, kes teeb toiminguid, mille jaoks on vaja õiguste omajate luba või millega seoses tuleb õiguste omajatele maksta tasu või hüvitist, ja kes ei toimi tarbijana;

l) „repertuaar” – teosed, millega seotud õigusi teostab kollek tiivse esindamise organisatsioon;

m) „multiterritoriaalne litsents” – litsents, mis hõlmab rohkem kui ühe liikmesriigi territooriumi;

n) „muusikateoste internetis kasutamise õigused” – kõik direk tiivi 2001/29/EÜ artiklites 2 ja 3 sätestatud ning muusika teenuse internetipõhiseks osutamiseks vajalikud autori õigused muusikateosele.

II JAOTIS

KOLLEKTIIVSE ESINDAMISE ORGANISATSIOONID

1. PEATÜKK

Õiguste omajate esindamine, liikmesus kollektiivse esindamise organisatsioonides ja nende töökorraldus

Artikkel 4

Üldpõhimõtted

Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisatsioonid tegutsevad nende õiguste omajate, kelle õigusi nad esindajana teostavad, parimates huvides ega sea neile kohustusi, mis ei ole nimetatud õiguste omajate õiguste ja huvide kaitsmiseks või nende õiguste tõhusaks teostamiseks objektiivselt vajalikud.

Artikkel 5

Õiguste omajate õigused

1. Liikmesriigid tagavad, et õiguste omajatel on lõigetes 2–8 sätestatud õigused ja et need õigused on esitatud kollektiivse esindamise organisatsiooni põhikirjas või liikmesuse tingimustes.

2. Õiguste omajatel on õigus volitada enda valitud kollek tiivse esindamise organisatsiooni, et see teostaks õigusi, õiguste kategooriaid või haldaks eri liiki teoseid ja muud nende valitud materjali nende valitud territooriumil, sõltumata kollektiivse esindamise organisatsiooni või õiguste omaja kodakondsusest, elukoha- või asukohaliikmesriigist. Kui kollektiivse esindamise organisatsioonil ei ole esindamisest keeldumiseks objektiivseid põhjusi, peab ta selliseid õigusi või õiguste kategooriaid teos tama või eri liiki teoseid ja muud materjali haldama, tingimusel et nende osas esindajana tegutsemine kuulub tema tegevusula tusse.

3. Õiguste omajatel on õigus anda litsentse õiguste, õiguste kategooriate või eri liiki teoste ja muu enda valitud materjali mitteärilisel eesmärgil kasutamiseks.

4. Õiguste omajatel on lõikest 2 tulenev õigus lõpetada kollektiivse esindamise organisatsioonile antud volitus teostada õigusi, õiguste kategooriaid ja hallata eri liiki teoseid ja muud materjali, või võtta kollektiivse esindamise organisatsioonilt ära õigus, õiguste kategooria või teoseliik ja enda valitud muu materjal enda valitud territooriumil tingimusel, et nad teatavad sellest ette mõistliku aja jooksul, mis ei ületa kuut kuud. Kollek tiivse esindamise organisatsioon võib otsustada, et kõnealune lõpetamine või äravõtmine jõustub üksnes majandusaasta lõpus.

ET20.3.2014 Euroopa Liidu Teataja L 84/83

5. Kui õiguste omajal on saada tasusid kasutamise eest, mis toimus enne volituste lõpetamise või õiguste äravõtmise jõustu mist, või litsentsi alusel, mis anti enne kõnealuse lõpetamise või äravõtmise jõustumist, säilivad artiklite 12, 13, 18, 20, 28 ja 33 kohased õiguste omaja õigused.

6. Kollektiivse esindamise organisatsioonid ei piira lõigetes 4 ja 5 sätestatud õiguste teostamist nõudega anda lõpetamisele või äravõtmisele kuuluvate õiguste või õiguste kategooriate teosta mine ning eri liiki teoste ja muu materjali haldamine üle teisele kollektiivse esindamise organisatsioonile.

7. Kui õiguste omaja annab kollektiivse esindamise organi satsioonile volituse oma õiguste teostamiseks, annab ta sõna selge nõusoleku eraldi iga õiguse või õiguste kategooria, eri liiki teose ja muu materjali kohta, mille teostamiseks või haldamiseks ta kollektiivse esindamise organisatsioonile volituse annab. Nõusolek peab olema dokumentaalselt tõendatud.

8. Kollektiivse esindamise organisatsioon teavitab õiguste omajaid nende õigustest, mis tulenevad lõigetest 1–7, ja lõikes 3 sätestatud õigusega seotud tingimustest enne seda, kui ta taotleb omajate nõusolekut mis tahes õiguste või õiguste kate gooriate teostamiseks ning eri liiki teoste ja muu materjali haldamiseks.

Kollektiivse esindamise organisatsioon teavitab teda volitanud õiguste omajaid nende õigustest, mis tulenevad lõigetest 1–7, ja lõikes 3 sätestatud õigusega seotud tingimustest hiljemalt 10. oktoobriks 2016.

Artikkel 6

Kollektiivse esindamise organisatsioonide liikmesuse eeskirjad

1. Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisat sioonid täidavad lõigetes 2–5 sätestatud eeskirju.

2. Kollektiivse esindamise organisatsioon võtab õiguste omajad ja neid esindavad üksused, sealhulgas teised kollektiivse esindamise organisatsioonid ja õiguste omajate ühendused, liik meks tingimusel, et viimased täidavad liikmesuse nõudeid, mis põhinevad objektiivsetel ja mittediskrimineerivatel kriteeriumi del. Kõnealused liikmesuse nõuded lisatakse kollektiivse esinda mise organisatsiooni põhikirja või liikmesuse tingimustesse ja need tehakse üldsusele kättesaadavaks. Kui kollektiivse esinda mise organisatsioon keeldub õiguste omajat liikmeks võtmast, annab ta õiguste omajale oma otsuse kohta selge põhjenduse.

3. Kollektiivse esindamise organisatsiooni põhikirjas sätesta takse asjakohased ja tõhusad mehhanismid liikmete osalemiseks organisatsiooni otsustusprotsessis. Eri kategooria liikmete esin datus otsustusprotsessis peab olema õiglane ja tasakaalus.

4. Kollektiivse esindamise organisatsioon võimaldab oma liikmetel endaga suhelda, sealhulgas liikmeõigusi teostada elekt roonilisel teel.

5. Kollektiivse esindamise organisatsioon peab oma liikmete kohta arvestust, mida tuleb korrapäraselt ajakohastada.

Artikkel 7

Kollektiivse esindamise organisatsiooni mitteliikmetest õiguste omajate õigused

1. Liikmesriigid tagavad, et täidavad artikli 6 lõikes 4, artiklis 20, artikli 29 lõikes 2 ja artiklis 33 sätestatud eeskirju õiguste omajate suhtes, kellel on kollektiivse esindamise organisatsioo nidega seadusest või määramisest, litsentsist või mis tahes muust lepingulisest korrast tulenev otsene õigussuhe, kuid kes ei ole nende liikmed.

2. Liikmesriigid võivad kohaldada käesoleva direktiivi muid sätteid lõikes 1 mainitud õiguste omajate suhtes.

Artikkel 8

Kollektiivse esindamise organisatsiooni liikmete üldkoosolek

1. Liikmesriigid tagavad, et liikmete üldkoosolek toimub vastavalt lõigetes 2–10 sätestatud eeskirjadele.

2. Liikmete üldkoosolek kutsutakse kokku vähemalt kord aastas.

3. Muudatused kollektiivse esindamise organisatsiooni põhi kirjas ja liikmesuse tingimustes otsustab liikmete üldkoosolek, kui nimetatud tingimusi ei reguleerita põhikirjas.

4. Liikmete üldkoosolek teeb otsuseid juhatajate ametisseni metamise või ametist vabastamise kohta, hindab nende üldist tulemuslikkust ning kiidab heaks nende töötasu ja muud hüvi tised, nagu rahalised ja mitterahalised hüvitised, pensionimäär ja -õigused, õigused muudele tasudele ja õigus ülesütlemise hüvi tisele.

ETL 84/84 Euroopa Liidu Teataja 20.3.2014

Kahetasandilise juhtimissüsteemiga kollektiivse esindamise orga nisatsioonis ei tee liikmete üldkoosolek otsuseid juhatuse liik mete ametissenimetamise või ametist vabastamise kohta ega kiida heaks nende töötasu ja muud hüvitisi, juhul kui nende otsuste langetamise õigus on delegeeritud nõukogule.

5. Vastavalt II jaotise 2. peatüki sätetele teeb liikmete üldkoosoleku otsuseid vähemalt järgmistes küsimustes:

a) õiguste omajate saadaolevate summade jaotamise üldpõhi mõtted;

b) mittejaotatavate summade kasutamise üldpõhimõtted;

c) üldised investeerimispõhimõtted, mis on seotud õigustest saadava tulu ja selle investeerimisest saadava mis tahes tuluga;

d) õigustest saadavast tulust ja õigustest saadava tulu investee rimisest tekkinud mis tahes tulust tehtavate mahaarvamiste üldpõhimõtted;

e) mittejaotatavate summade kasutamine;

f) riskijuhtimise põhimõtted;

g) mis tahes kinnisvara soetamise, müümise või hüpoteegi heakskiitmine;

h) ühinemiste ja liitumiste, tütarettevõtjate asutamise, muude üksuste omandamise, muude ettevõtjate osakute või õiguste soetamise heakskiitmine;

i) laenude võtmise, laenude andmise või laenutagatiste andmise ettepanekute heakskiitmine.

6. Liikmete üldkoosolek võib otsuse või põhikirja sätte alusel delegeerida lõike 5 punktides f, g, h ja i nimetatud volitused järelevalvefunktsiooni täitvale organile.

7. Lõike 5 punktide a–d kohaldamisel võivad liikmesriigid nõuda, et liikmete üldkoosolek määraks õigustest saadava tulu ja selle investeerimisest saadava mis tahes tulu kasutamiseks kindlaks üksikasjalikumad tingimused.

8. Liikmete üldkoosolek kontrollib kollektiivse esindamise organisatsiooni tegevust, tehes otsuseid vähemalt audiitori ametissenimetamise ja ametist vabastamise kohta ning kiites heaks artiklis 22 osutatud iga-aastase läbipaistvusaruande.

Liikmesriigid võivad lubada audiitori ametissenimetamiseks ja ametist vabastamiseks kasutada teisi süsteeme või meetmeid tingimusel, et nende süsteemide või meetodite eesmärk on tagada audiitori sõltumatus kollektiivse esindamise organisat siooni tegevust juhtivatest isikutest.

9. Kõikidel kollektiivse esindamise organisatsiooni liikmetel on õigus liikmete üldkoosolekul osaleda ja hääletada. Liikmes riigid võivad siiski lubada piiranguid kollektiivse esindamise organisatsiooni liikme õigusele osaleda ja teostada oma hääletusõigust üldkoosolekul ühe või mõlema järgmise kritee riumi alusel:

a) liikmesuse kestus;

b) liikmele väljamakstud või väljamakstavad summad;

tingimusel, et need kriteeriumid on kindlaks määratud ja neid kohaldatakse õiglasel ja proportsionaalsel viisil.

Esimese lõigu punktides a ja b osutatud kriteeriumid lisatakse kollektiivse esindamise organisatsiooni põhikirja või liikmesuse tingimustesse ja need tehakse vastavalt artiklitele 19 ja 21 üldsusele kättesaadavaks.

10. Igal kollektiivse esindamise organisatsiooni liikmel on õigus määrata mis tahes teine isik või üksus volitatud esindajaks liikmete üldkoosolekul tema nimel osalema ja hääletama, eeldusel et see määramine ei põhjusta huvide konflikti, mis võib tekkida näiteks siis, kui määrav liige ja volitatud esindaja kuuluvad kollektiivse esindamise organisatsioonis erinevatesse õiguste omajate kategooriatesse.

Liikmesriigid võivad siiski näha ette piiranguid seoses volitatud esindajate määramise ja nende poolt esindatavate liikmete hääletusõiguse teostamisega, juhul kui sellised piirangud ei kahjusta liikmete asjakohast ja tõhusat osalemist kollektiivse esindamise organisatsiooni otsustusprotsessis.

Iga volitus kehtib ühelainsal liikmete üldkoosolekul. Volitatud esindajal on liikmete üldkoosolekul samad õigused kui need, mis oleksid teda määranud liikmel. Volitatud esindaja hääletab vastavalt volituse andnud liikme juhistele.

11. Liikmesriigid võivad otsustada, et liikmete üldkoosoleku volitusi võib teostada saadikute üldkoosolek, mille liikmed valivad vähemalt iga nelja aasta järel kollektiivse esindamise organisatsiooni liikmed, tingimusel et:

ET20.3.2014 Euroopa Liidu Teataja L 84/85

a) tagatakse liikmete asjakohane ja tulemuslik osalemine otsus tusprotsessis ning

b) eri kategooria liikmete esindatus saadikute üldkoosolekul on õiglane ja tasakaalus.

Lõigetes 2–10 sätestatud eeskirju kohaldatakse vajalike muudatustega saadikute üldkoosoleku suhtes.

12. Liikmesriigid võivad otsustada, et kui kollektiivse esinda mise organisatsioon ei saa oma õigusliku vormi tõttu korraldada liikmete üldkoosolek, teostab liikmete üldkoosoleku volitusi järelevalvefunktsiooni täitev organ. Lõigetes 2–5, 7 ja 8 sätes tatud eeskirju kohaldatakse vajalike muudatustega sellise järele valvefunktsiooni täitva organi suhtes.

13. Liikmesriigid võivad otsustada, et kui kollektiivse esinda mise organisatsiooni liikmeteks on õiguste omajaid esindavad üksused, võib liikmete üldkoosoleku volitusi osaliselt või täieli kult teostada nende õiguste omajate üldkoosolek. Lõigetes 2–10 sätestatud eeskirju kohaldatakse vajalike muudatustega õiguste omajate üldkoosoleku suhtes.

Artikkel 9

Järelevalvefunktsioon

1. Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisat sioonil on järelevalvefunktsioon, mille ülesanne on pidevalt kontrollida selle organisatsiooni tegevust juhtivate isikute tege vust ja ülesannete täitmist.

2. Järelevalvefunktsiooni täitvas organis on kollektiivse esin damise organisatsiooni liikmete eri kategooriad esindatud õigla selt ja tasakaalustatult.

3. Iga järelevalvefunktsiooni täitev isik esitab liikmete üldkoosolekule igal aastal huvide konfliktide kohta eraldi aruande, mis sisaldab artikli 10 lõike 2 teises lõigus osutatud teavet.

4. Järelevalvefunktsiooni täitev organ kohtub regulaarselt ja tal on vähemalt järgmised volitused:

a) teostada talle liikmete üldkoosoleku poolt, sh artikli 8 lõigete 4 ja 6 alusel delegeeritud volitusi;

b) kontrollida artiklis 10 osutatud isikute tegevust ja ülesannete täitmist, sealhulgas liikmete üldkoosoleku otsuste elluviimist ning eriti artikli 8 lõike 5 punktides a–d loetletud üldiste põhimõtete rakendamist.

5. Järelevalvefunktsiooni täitev organ annab vähemalt kord aastas oma kohustuste täitmisest aru liikmete üldkoosolekule.

Artikkel 10

Kollektiivse esindamise organisatsiooni tegevust juhtivate isikute kohustused

1. Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisat sioon võtab kõik vajalikud meetmed, et organisatsiooni tegevust juhtivad isikud teevad seda arukalt, usaldusväärselt ja asjakoha selt, rakendades selleks arukat juhtimis- ja raamatupidamiskorda ning sisekontrollimehhanisme.

2. Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisat sioonid kehtestavad menetlused ja kohaldavad neid nii, et väldi takse huvide konflikte ning, kui neid ei õnnestu vältida, tuvas tatakse, hallatakse, jälgitakse ja avalikustatakse tegelikud või võimalikud huvide konfliktid, et need ei kahjustaks organisat siooni esindatavate õiguste omajate kollektiivseid huve.

Esimeses lõigus osutatud menetluste raames peab iga lõikes 1 osutatud isik esitama liikmete üldkoosolekule igal aastal eraldi aruande, mis sisaldab järgmist teavet:

a) kõik kollektiivse esindamise organisatsiooniga seotud huvid;

b) kollektiivse esindamise organisatsioonilt saadud mis tahes tasu, sealhulgas pensioniskeemidest saadud hüvitised, mitte rahalised hüvitised ja muud liiki hüvitised, mis on saadud eelneva eelarveaasta jooksul;

c) summad, mille kõnealune isik on kollektiivse esindamise organisatsioonilt saanud õiguste omajana eelneva eelarveaasta jooksul;

d) avaldus tegeliku või võimaliku konflikti kohta isiklike ja kollektiivse esindamise organisatsiooni huvide vahel või kollektiivse esindamise organisatsiooni ees võetud kohustuste ja mis tahes muu füüsilise või juriidilise isiku ees võetud kohustuste vahel.

2. PEATÜKK

Õigustest saadava tulu haldamine

Artikkel 11

Õigustest saadava tulu kogumine ja kasutamine

1. Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisat sioonid täidavad lõigetes 2–5 sätestatud eeskirju.

ETL 84/86 Euroopa Liidu Teataja 20.3.2014

2. Kollektiivse esindamise organisatsioon peab õigustest saadavat tulu koguma ja haldama hoolsalt.

3. Kollektiivse esindamise organisatsioon hoiab raamatupida misarvestuses lahus:

a) õigustest saadava tulu ja mis tahes õigustest saadava tulu investeerimisest tekkinud tulu ning

b) võimalikud oma varad ja nendest varadest, haldustasudest või muudest tegevustest saadava tulu.

4. Kollektiivse esindamise organisatsioonil ei ole lubatud kasutada õigustest saadavat tulu ega õigustest saadava tulu investeerimisest tekkinud mis tahes tulu muul eesmärgil kui vaid õiguste omajatele jaotamiseks, välja arvatud kui on lubatud halduskulusid maha arvata või tasaarvestada kooskõlas artikli 8 lõike 5 punktile d vastava otsusega või õigustest saadava tulu või õigustest saadava tulu investeerimisest tekkinud mis tahes tulu kasutamiseks kooskõlas artikli 8 lõikele 5 vastava otsusega.

5. Kui kollektiivse esindamise organisatsioon investeerib õigustest saadavat tulu või õigustest saadava tulu investeerimi sest tekkinud mis tahes tulu, peab ta seda tegema nende õiguste omajate parimates huvides, kelle õigusi ta esindajana teostab, järgides artikli 8 lõike 5 punktides c ja f osutatud üldisi investee rimis- ja riskijuhtimispõhimõtteid ning võttes arvesse järgmisi eeskirju:

a) kui on tegemist võimaliku huvide konfliktiga, tagab kollek tiivse esindamise organisatsioon, et investeering tehakse üksnes nende õiguste omajate huve silmas pidades;

b) varasid investeeritakse viisil, mis tagab portfelli kui terviku turvalisuse, kvaliteedi, likviidsuse ja tulususe;

c) varad hajutatakse asjakohaselt, et vältida liigset sõltumist teatavast varast ning portfelli kui terviku riskide kuhjumist.

Artikkel 12

Mahaarvamised

1. Liikmesriigid tagavad, et kui õiguste omaja volitab kollek tiivse esindamise organisatsiooni oma õigusi teostama, on kollektiivse esindamise organisatsioon kohustatud õiguste omajat teavitama halduskuludest ja teistest mahaarvamistest, mida õigustest saadavast tulust tehakse, ning õigustest saadava tulu investeerimisest tekkinud mis tahes tulust tehtavatest maha arvamistest, enne kui taotleb õiguste omaja nõusolekut tema õiguste teostamiseks.

2. Mahaarvamised seoses kollektiivse esindamise organisat siooni poolt õiguste omajatele osutatavate teenuste, sealhulgas vajaduse korral lõikes 4 nimetatud teenuste osutamisega peavad olema mõistlikud ning kehtestatud objektiivsete kriteeriumide alusel.

3. Haldustasud ei või ületada põhjendatud ja dokumentee ritud kulusid, mida kollektiivse esindamise organisatsioon

kannab autoriõiguse ja sellega kaasnevate õiguste teostamise eesmärgil.

Liikmesriigid tagavad, et haldustasudeks mahaarvatud või tasa arvestatud summade kasutamisele ja kasutamise läbipaistvusele kohaldatavaid nõudeid kohaldatakse mis tahes muudele maha arvamistele, mida tehakse selleks, et katta autoriõiguse ja sellega kaasnevate õiguste teostamise kulud.

4. Kui kollektiivse esindamise organisatsioon osutab õigustest saadavast tulust või õigustest saadava tulu investeerimisest tekkinud mis tahes tulust tehtavatest mahaarvamistest rahasta tavaid sotsiaal-, kultuuri- või haridusteenuseid, siis osutatakse selliseid teenuseid niisuguste õiglaste kriteeriumide alusel, mis hõlmavad eelkõige juurdepääsu kõnealustele teenustele ja nende ulatust.

Artikkel 13

Õiguste omajate saadaolevate summade jaotamine

1. Ilma et see piiraks artikli 15 lõike 3 ja artikli 28 kohal damist, tagavad liikmesriigid, et iga kollektiivse esindamise orga nisatsioon jaotab ja maksab õiguste omajatele saadaolevad summad välja korrapäraselt, hoolsalt, täpselt ja kooskõlas artikli 8 lõike 5 punktis a osutatud jaotamise üldpõhimõtetega.

Liikmesriigid tagavad ka, et kollektiivse esindamise organisat sioon või selle liikmed, kes on õiguste omajaid esindavad üksu sed, jaotavad ja maksavad õiguste omajatele asjaomased summad välja võimalikult kiiresti, kuid mitte hiljem kui üheksa kuu möödudes selle eelarveaasta lõpust, mil õigustest saadav tulu koguti, välja arvatud juhul, kui kollektiivse esindamise orga nisatsioon või vajadusel selle liikmed ei saa nimetatud tähtajast kinni pidada objektiivsetel põhjustel, mis on seotud eelkõige kasutajate aruandluse, õiguste ja õiguste omajate kindlakstege mise või teoseid ja muud materjali käsitleva teabe ning õiguste omajate kokkuviimisega.

2. Kui õiguste omajate saadaolevaid summasid ei ole võimalik jaotada lõikes 1 sätestatud tähtaja jooksul, kuna õiguste omajate isikut või asukohta ei suudeta kindlaks teha, ning kõnealuse tähtaja suhtes kehtiv erand ei kohaldu, hoitakse nimetatud summasid kollektiivse esindamise organisatsiooni raamatupidamisarvestuses eraldi.

3. Kooskõlas lõikega 1 võtab kollektiivse esindamise organi satsioon kõik vajalikud meetmed, et õiguste omajate isikut ja asukohta kindlaks teha. Eelkõige teeb kollektiivse esindamise organisatsioon hiljemalt kolm kuud pärast lõikes 1 osutatud tähtaja möödumist kättesaadavaks teabe teoste ja muude mater jalide kohta, mille üht või mitut õiguste omajat ja asukohta ei ole kindlaks tehtud:

a) õiguste omajatele, keda ta esindab, või õiguste omajaid esin davatele üksustele, kui need üksused on kollektiivse esinda mise organisatsiooni liikmed, ning

ET20.3.2014 Euroopa Liidu Teataja L 84/87

b) kõigile kollektiivse esindamise organisatsioonidele, kellega tal on sõlmitud esinduslepingud.

Esimeses lõigus osutatud teave, kui see on kättesaadav, hõlmab järgmist:

a) teose või muu materjali pealkiri;

b) õiguste omaja nimi;

c) asjaomase kirjastaja või tootja nimi ja

d) mis tahes muu kättesaadav asjaomane teave, mis võib olla abiks õiguste omaja kindlakstegemisel.

Kollektiivse esindamise organisatsioon kontrollib ka artikli 6 lõikes 5 osutatud andmete ja muude kättesaadavate andmete vastavust. Kui eelnimetatud meetmed jäävad tulemusteta, teeb kollektiivse esindamise organisatsioon selle teabe üldsusele avali kuks hiljemalt ühe aasta jooksul pärast mainitud kolmekuulise tähtaja möödumist.

4. Kui õiguste omajate saadaolevaid summasid ei ole võimalik jaotada, loetakse kolme aasta möödudes selle eelarveaasta lõpust, mil õigustest saadav tulu koguti, ja eeldusel, et kollektiivse esindamise organisatsioon on võtnud kõik lõikes 3 osutatud vajalikud meetmed õiguste omajate isikute ja asukoha kindlakstegemiseks, need summad mittejaotatavateks.

5. Mittejaotatavate summade kasutamise kohta teeb otsuse kollektiivse esindamise organisatsiooni liikmete üldkoosoleku kooskõlas artikli 8 lõike 5 punktiga b, ilma et see piiraks õiguste omaja õigust kollektiivse esindamise organisatsioonilt vastavalt liikmesriikide nõuete aegumistähtaegu käsitlevatele õigusaktidele kõnealuseid summasid välja nõuda.

6. Liikmesriigid võivad piirata või kindlaks määrata mittejao tatavate summade lubatavat kasutust, muu hulgas tagades, et mittejaotatavaid summasid kasutatakse eraldi ja sõltumatul viisil, et rahastada kultuuri-, sotsiaal- või haridusteenuseid õiguste omajate kasuks.

3. PEATÜKK

Õiguste teostamine teiste kollektiivse esindamise organisat sioonide nimel

Artikkel 14

Õiguste teostamine esinduslepingute alusel

Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisatsioon ei diskrimineeri ühtegi õiguste omajat, kelle õigusi ta esindusle pingu alusel teostab, seda eelkõige tariifide, haldustasude ning

õigustest saadava tulu kogumist ja õiguste omajate saadaolevate summade jaotamist käsitlevate tingimuste kohaldamisel.

Artikkel 15

Mahaarvamised ja väljamaksed esinduslepingute puhul

1. Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisat sioon ei tee õigustest saadava tulu suhtes, mis tuleneb õigustest, mida ta teostab esinduslepingu alusel, või nendest õigustest saadava tulu investeerimisest saadava tulu suhtes muid maha arvamisi kui haldustasud, välja arvatud juhul, kui esinduslepingu osapooleks olev teine kollektiivse esindamise organisatsioon annab sellisteks mahaarvamisteks selgesõnalise nõusoleku.

2. Kollektiivse esindamise organisatsioon jaotab ja maksab teiste kollektiivse esindamise organisatsioonide saadaolevad summad välja korrapäraselt, hoolsalt ja täpselt.

3. Kollektiivse esindamise organisatsioon jaotab ja maksab asjaomased summad teistele kollektiivse esindamise organisat sioonidele välja võimalikult kiiresti, kuid mitte hiljem kui üheksa kuu möödudes selle eelarveaasta lõpust, mil õigustest saadav tulu koguti, välja arvatud juhul, kui kollektiivse esindamise orga nisatsioon ei saa nimetatud tähtajast kinni pidada objektiivsetel põhjustel, mis on seotud eelkõige kasutajate aruandluse, õiguste ja õiguste omajate kindlakstegemise või teoseid ja muud mater jali käsitleva teabe ning õiguste omajate kokkuviimisega.

Kollektiivse esindamise organisatsioon või, kui tal on liikmed, kes on õiguste omajaid esindavad üksused, need liikmed, jaotavad ja maksavad õiguste omajatele asjaomased summad välja võimalikult kiiresti, kuid mitte hiljem kui 6 kuud nende summade saamisest, välja arvatud juhul, kui kollektiivse esinda mise organisatsioon või vajadusel selle liikmed ei saa nimetatud tähtajast kinni pidada objektiivsetel põhjustel, mis on seotud eelkõige kasutajate aruandluse, õiguste ja õiguste omajate kind lakstegemise või teoseid ja muud materjali käsitleva teabe ning õiguste omajate kokkuviimisega.

4. PEATÜKK

Suhted kasutajatega

Artikkel 16

Litsentsimine

1. Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisat sioonid ja kasutajad peavad õiguste litsentsimist käsitlevaid läbi rääkimisi heas usus. Kollektiivse esindamise organisatsioonid ja kasutajad edastavad üksteisele kogu vajaliku teabe.

ETL 84/88 Euroopa Liidu Teataja 20.3.2014

2. Litsentsimistingimused põhinevad objektiivsetel ja mitte diskrimineerivatel kriteeriumidel. Õiguste litsentsimisel ei nõuta kollektiivse esindamise organisatsioonilt kasutajaga kokku lepitud litsentsimistingimuste kohaldamist pretsedendina muud liiki internetipõhiste teenuste suhtes, kui kasutaja osutab uut liiki internetipõhist teenust, mis on olnud liidus avalikkusele kättesaadav vähem kui kolm aastat.

Õiguste omajad peavad oma õiguste kasutamise eest saama kohast hüvitist. Ainuõiguste ja tasu saamise õiguste tariifid peavad olema mõistliku suurusega muu hulgas kaubeldavate õiguste kasutamise majandusliku väärtuse suhtes, võttes arvesse teoste ja muu autoriõigusega materjali kasutamise laadi ja ulatust, ning samuti kollektiivse esindamise organisatsiooni osutatava teenuse majandusliku väärtuse suhtes. Kollektiivse esindamise organisatsioonid teavitavad asjaomast kasutajat nende tariifide kehtestamisel kasutatud kriteeriumidest.

3. Kollektiivse esindamise organisatsioonid vastavad viivita mata kasutajate taotlustele, näidates muu hulgas ära teabe, mida kollektiivse esindamise organisatsioon vajab litsentsi pakkumiseks.

Kui kogu asjakohane teave on laekunud, teeb kollektiivse esin damise organisatsioon viivitamatult kas litsentsipakkumise või esitab kasutajale põhjendatud avalduse selle kohta, miks ta konkreetse teenuse litsentsimisest keeldub.

4. Kollektiivse esindamise organisatsioon võimaldab kasuta jatel edastada endale teavet elektroonilisel teel, sealhulgas anda vajaduse korral aru litsentsi kasutamise kohta.

Artikkel 17

Kasutajate kohustused

Liikmesriigid võtavad vastu sätteid selle tagamiseks, et kasutajad esitavad kollektiivse esindamise organisatsioonidele kokkule pitud või ette kindlaksmääratud tähtaja jooksul ja kokkulepitud või ette kindlaksmääratud vormis neile kättesaadava teabe kollektiivse esindamise organisatsiooni poolt esindajana teosta tavate õiguste kasutamise kohta, mis on vajalik õigustest saadava tulu kogumiseks ning õiguste omajate saadaolevate summade jaotamiseks ja väljamaksmiseks. Nimetatud teabe esitamise vormi kindlaksmääramisel võtavad kollektiivse esinda mise organisatsioonid ja kasutajad võimaluste piires arvesse mittesiduvaid valdkonnastandardeid.

5. PEATÜKK

Läbipaistvus ja aruandlus

Artikkel 18

Õiguste omajatele nende õiguste teostamise kohta edastatav teave

1. Ilma et see piiraks käesoleva artikli lõike 2, artikli 19 ja artikli 28 lõike 2 kohaldamist, tagavad liikmesriigid, et

kollektiivse esindamise organisatsioon teeb vähemalt kord aastas igale õiguste omajale, kellele ta eraldas õigustest saadavat tulu või tegi makseid teabega seotud perioodil, kättesaadavaks vähe malt järgmise teabe:

a) kõik kontaktandmed, mida õiguste omaja on lubanud kollek tiivse esindamise organisatsioonil kasutada õiguste omaja isiku ja asukoha kindlakstegemiseks;

b) õigustest saadav tulu, mis eraldatakse õiguste omajale;

c) kollektiivse esindamise organisatsiooni poolt õiguste omajale makstud summad teostatavate õiguste kategooriate ja kasu tusliikide kaupa;

d) ajavahemik, mille jooksul õiguste omajale eraldatud ja makstud summade aluseks olevaid õigusi kasutati, välja arvatud juhul, kui kasutajate aruandlusega seotud objektiiv setel põhjustel ei saa kollektiivse esindamise organisatsioon seda teavet edastada;

e) mahaarvatud haldustasud;

f) muud kui haldustasudega seotud mahaarvamised, sealhulgas võimalikud siseriiklike õigusaktidega sotsiaal-, kultuuri- või haridusteenuste osutamiseks nõutavad mahaarvamised;

g) õiguste omajale eraldatav õigustest saadaolev tulu, mida ei ole mis tahes ajavahemiku kohta veel välja makstud.

2. Kui kollektiivse esindamise organisatsioon eraldab õigus test saadavat tulu ja selle liikmeteks on üksused, kes vastutavad õigustest saadava tulu jaotamise eest õiguste omajatele, edastab kollektiivse esindamise organisatsioon üksustele lõikes 1 osutatud teabe, kui üksustel seda teavet ei ole. Liikmesriigid tagavad, et üksused teevad vähemalt kord aastas igale õiguste omajale, kellele nad eraldasid õigustest saadavat tulu või tegid makseid teabega seotud perioodil, kättesaadavaks vähemalt lõikes 1 osutatud teabe.

Artikkel 19

Teistele kollektiivse esindamise organisatsioonidele antav teave õiguste teostamise kohta esinduslepingute alusel

Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisatsioon teeb kollektiivse esindamise organisatsioonile, kelle nimel ta teabega seotud ajavahemikul esinduslepingu alusel õigusi teos tab, vähemalt kord aastas elektrooniliselt kättesaadavaks vähe malt järgmise teabe:

ET20.3.2014 Euroopa Liidu Teataja L 84/89

a) eraldatud õigustest saadav tulu, teostatavate õiguste kategoo riate ja kasutusliikide kaupa summad, mis kollektiivse esin damise organisatsiooni on välja makstud tema poolt esindus lepingu alusel teostatavate õiguste eest, ja õiguste omajale eraldatud õigustest saadav tulu, mida ei ole mõne ajavahe miku kohta veel välja makstud;

b) haldustasudega seotud mahaarvamised;

c) muud kui haldustasudega seotud mahaarvamised, millele on osutatud artiklis 15;

d) teave esinduslepinguga hõlmatud repertuaari kuuluvate teos tega seotud litsentside andmise või nende andmisest keeldu mise kohta;

e) liikmete üldkoosolekul vastuvõetud otsused, niivõrd kui need otsused on asjakohased seoses õiguste teostamisega esindus lepingu alusel.

Artikkel 20

Õiguste omajatele, teistele kollektiivse esindamise organisatsioonidele ja kasutajatele nende nõudmisel antav

teave

Ilma et see piiraks artikli 25 kohaldamist, tagavad liikmesriigid, et kollektiivse esindamise organisatsioon teeb selle kollektiivse esindamise organisatsiooni, kelle nimel ta õigusi esinduslepingu alusel teostab, ning õiguste omaja või kasutaja nõuetekohaselt põhjendatud taotlusel viivitamata elektrooniliselt kättesaadavaks vähemalt järgmise teabe:

a) teosed või muu materjal, mille osas organisatsioon esinda jana tegutseb, õigused, mida ta teostab kas otse või esindus lepingute alusel, ning territooriumid,

b) kus kõnealune teostamine toimub, või, juhul kui kollektiivse esindamise organisatsiooni tegevuse ulatuse tõttu ei saa selli seid teoseid või muud materjali kindlaks määrata, teoste või muu materjali, mille osas organisatsioon esindajana tegutseb, liigi, tema teostatavad õigused ning territooriumid, kus kõne alune teostamine toimub.

Artikkel 21

Teabe avalikustamine

1. Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisat sioon avalikustab vähemalt järgmise teabe:

a) organisatsiooni põhikiri;

b) liikmesuse tingimused ja õiguste teostamise volituse lõpeta mise tingimused, kui need ei sisaldu põhikirjas;

c) standardsed litsentsilepingud ja kohaldatavad standardtariifid koos soodustustega;

d) artiklis 10 osutatud isikute loetelu;

e) õiguste omajate saadaolevate summade jaotamise üldpõhi mõtted;

f) haldustasude üldpõhimõtted;

g) üldpõhimõtted, mis hõlmavad õigustest saadavast tulust või selle investeerimisest saadud tulust tehtavaid muid kui haldustasudega seotud mahaarvamisi, sealhulgas sotsiaal-, kultuuri- ja haridusteenustega seotud mahaarvamised;

h) loetelu organisatsiooni sõlmitud esinduslepingutest ning kollektiivse esindamise organisatsioonide nimed, kellega need esinduslepingud on sõlmitud;

i) mittejaotatavate summade kasutamise üldpõhimõtted;

j) artiklite 33, 34 ja 35 kohased kaebuste käsitlemise ja vaid luste lahendamise menetlused.

2. Kollektiivse esindamise organisatsioon avaldab ja ajako hastab oma veebisaidil lõikes 1 osutatud teavet.

Artikkel 22

Iga-aastane läbipaistvusaruanne

1. Liikmesriigid tagavad, et riigisiseste õigusaktide kohasest õiguslikust vormist sõltumata koostab ja avaldab kollektiivse esindamise organisatsioon igal eelarveaastal hiljemalt kaheksa kuud pärast selle eelarveaasta lõppu läbipaistvusaruande, mis sisaldab ka lõikes 3 osutatud eriaruannet.

Kollektiivse esindamise organisatsioon avaldab oma veebisaidil iga-aastase läbipaistvusaruande ning see on nimetatud veebisaidil avalikkusele kättesaadav vähemalt viie aasta jooksul.

2. Iga-aastane läbipaistvusaruanne sisaldab vähemalt käes oleva määruse lisas sätestatud teavet.

3. Eriaruandes käsitletakse seoses sotsiaal-, kultuuri- ja hari dusteenustega mahaarvatud summade kasutamist ning see sisaldab vähemalt käesoleva määruse lisa punktis 3 sätestatud teavet.

4. Iga-aastases läbipaistvusaruandes esitatud raamatupidami sandmeid auditeerivad üks või mitu isikut, kes on seadusega volitatud aruandeid auditeerima vastavalt Euroopa Parlamendi ja nõukogu direktiivile 2006/43/EÜ (1).

ETL 84/90 Euroopa Liidu Teataja 20.3.2014

(1) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 17. mai 2006. aasta direktiiv 2006/43/EÜ, mis käsitleb raamatupidamise aastaaruannete ja konso lideeritud aruannete kohustuslikku auditit ning millega muudetakse nõukogu direktiive 78/660/EMÜ ja 83/349/EMÜ ning tunnistatakse kehtetuks nõukogu direktiiv 84/253/EMÜ (ELT L 157, 9.6.2006, lk 87).

Auditiaruanne esitatakse terviklikult iga-aastases läbipaistvusa ruandes.

Käesoleva lõike kohaldamisel peavad raamatupidamisandmed sisaldama lisa punkti 1 alapunktis a osutatud finantsaruandeid ning lisa punkti 1 alapunktides g ja h ning punktis 2 osutatud finantsteavet.

III JAOTIS

MUUSIKATEOSTE INTERNETIS KASUTAMISE ÕIGUSTE MULTITERRITORIAALNE LITSENTSIMINE KOLLEKTIIVSE

ESINDAMISE ORGANISATSIOONIDE POOLT

Artikkel 23

Multiterritoriaalne litsentsimine siseturul

Liikmesriigid tagavad, et nende territooriumil asuvad kollektiivse esindamise organisatsioonid täidavad muusikateoste internetis kasutamise õiguste multiterritoriaalsete litsentside andmisel käesolevas jaotises esitatud nõudeid.

Artikkel 24

Suutlikkus töödelda multiterritoriaalseid litsentse

1. Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisat sioonil, kes annab muusikateoste internetis kasutamise õiguste multiterritoriaalseid litsentse, on piisav suutlikkus töödelda elektrooniliselt tõhusal ja läbipaistval viisil selliste litsentside haldamiseks vajalikke andmeid, sealhulgas repertuaari kindlaks määramiseks ja selle kasutamise jälgimiseks, kasutajatele arvete esitamiseks, õigustest saadava tulu kogumiseks ning õiguste omajate saadaolevate summade jaotamiseks.

2. Lõike 1 kohaldamisel peab kollektiivse esindamise organi satsioon vastama vähemalt järgmistele tingimustele:

a) suutlikkus määrata täpselt kindlaks muusikateosed või nende osad, mille osas on kollektiivse esindamise organisatsioonil esindajana tegutsemiseks volitus;

b) suutlikkus määrata igal asjaomasel territooriumil täpselt kindlaks iga sellise muusikateose või selle osaga seonduvad õigused või nende osad ning vastavad õiguste omajad, kelle esindamiseks või mille osas esindajana tegutsemiseks on kollektiivse esindamise organisatsioonil volitus;

c) kordumatute tunnuste kasutamine õiguste omajate ja muusikateoste tuvastamiseks, võttes võimaluste piires arvesse mittesiduvaid valdkonnastandardeid ja rahvusvahelisel või liidu tasandil väljakujunenud tavasid;

d) asjakohaste vahendite kasutamine selleks, et teha kindlaks ja kõrvaldada õigeaegselt ja tõhusalt vastuolud andmetes, mis on muusikateoste internetis kasutamise õiguste multiterrito riaalseid litsentse andvate teiste kollektiivse esindamise orga nisatsioonide valduses.

Artikkel 25

Multiterritoriaalset repertuaari käsitleva teabe läbipaistvus

1. Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisat sioon, kes annab muusikateoste internetis kasutamise õiguste multiterritoriaalseid litsentse, annab internetipõhiste muusikatee nuste osutajatele, õiguste omajatele, kelle õigusi ta esindajana teostab, ja teistele kollektiivse esindamise organisatsioonidele põhjendatud taotlusel elektrooniliselt ajakohast teavet, mille abil on võimalik kindlaks teha internetipõhine muusikareper tuaar, mille osas ta esindajana tegutseb. Teave hõlmab:

a) muusikateoseid, mille osas esindajana tegutsetakse;

b) täies ulatuses või osaliselt õigusi, mida esindajana teostatakse ja

c) hõlmatud territooriume.

2. Kollektiivse esindamise organisatsioon võib vajadusel võtta mõistlikke meetmeid andmete täpsuse ja tervikluse kaitseks, nende taaskasutamise kontrollimiseks ning tundliku äriteabe kaitseks.

Artikkel 26

Multiterritoriaalset repertuaari käsitleva teabe täpsus

1. Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisat sioon, kes annab muusikateoste internetis kasutamise õiguste multiterritoriaalseid litsentse, kehtestab sellise korra, mis võimaldab õiguste omajatel, teistel kollektiivse esindamise orga nisatsioonidel ja internetipõhiste teenuste osutajatel taotleda artikli 24 lõikes 2 osutatud andmete või artiklis 25 esitatud teabe parandamist, juhul kui kõnealused õiguste omajad, kollek tiivse esindamise organisatsioonid ja internetipõhiste teenuste osutajad leiavad asjakohaste tõendite alusel, et nende muusika teoste internetis kasutamise õigusi käsitlevad andmed või teave on ebatäpsed. Kui nimetatud väited on piisavalt põhjendatud, tagab kollektiivse esindamise organisatsioon, et kõnealused andmed või teave parandatakse viivitamata.

2. Kollektiivse esindamise organisatsioon annab õiguste omajatele, kelle muusikateosed sisalduvad tema muusikareper tuaaris, ja õiguste omajatele, kes on sellele organisatsioonile vastavalt artiklile 31 usaldanud oma muusikateoste internetis kasutamise õiguste esindajana teostamise, vahendid oma muusikateoseid, nimetatud teoseid hõlmavaid õigusi ja territoo riume, kus õiguste omajad on volitanud organisatsiooni ennast esindama, käsitleva teabe edastamiseks elektroonilises vormis. Seejuures võtavad kollektiivse esindamise organisatsioon ja õiguste omajad võimaluste piires arvesse mittesiduvaid valdkon nastandardeid või rahvusvahelisel või liidu tasandil väljakuju nenud teabevahetustavasid, millega võimaldatakse õiguste omajatel täpsustada muusikateost või selle osa, internetis kasu tamise õigusi tervikuna või üksikult ja territooriume, mille osas nad volitavad kollektiivse esindamise organisatsiooni ennast esindama.

ET20.3.2014 Euroopa Liidu Teataja L 84/91

3. Kui kollektiivse esindamise organisatsioon volitab artiklite 29 ja 30 alusel teist kollektiivse esindamise organisatsiooni andma muusikateoste internetis kasutamise õiguste multiterrito riaalseid litsentse, kohaldab volitatud kollektiivse esindamise organisatsioon käesoleva artikli lõike 2 sätteid ka neile õiguste omajatele, kelle muusikateosed sisalduvad volitava kollektiivse esindamise organisatsiooni repertuaaris, kui nimetatud kollek tiivse esindamise organisatsioonid ei ole kokku leppinud teisiti.

Artikkel 27

Täpne ja õigeaegne aruandlus ning arveldamine

1. Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisat sioon kontrollib, kuidas kasutavad nende muusikateoste või muusikateoste osade, mille osas ta esindajana tegutseb, internetis kasutamise õigusi internetipõhiste teenuste osutajad, kellele ta on andnud kõnealuste õiguste multiterritoriaalse litsentsi.

2. Kollektiivse esindamise organisatsioon annab internetipõ histe teenuste osutajatele võimaluse esitada muusikateoste inter netis kasutamise õiguste tegeliku teostamise aruanne elektroo niliselt ning internetipõhiste teenuste osutajad annavad täpselt aru litsentsitud teoste tegelikust kasutamisest. Kollektiivse esin damise organisatsioon võimaldab vähemalt ühe sellise aruand lusmeetodi kasutamist, milles võetakse arvesse kõnealuste andmete elektroonilise vahetamise mittesiduvaid valdkonnastan dardeid või rahvusvahelisel või liidu tasandil väljakujunenud tavasid. Kollektiivse esindamise organisatsioon võib keelduda internetipõhiste teenuste osutajatelt nende endi vormingus aruannete vastuvõtmisest, kui organisatsioon võimaldab esitada aruannet elektroonilise andmevahetuse valdkonnastandardit kasutades.

3. Kollektiivse esindamise organisatsioon esitab internetipõ hise teenuse osutajale arved elektrooniliselt. Kollektiivse esinda mise organisatsioon võimaldab vähemalt ühe sellise vormingu kasutamist, milles võetakse arvesse mittesiduvaid valdkonnastan dardeid või rahvusvahelisel või liidu tasandil väljakujunenud tavasid. Arvel määratakse artikli 24 lõike 2 kohases tingimuste loetelus osutatud andmete alusel kindlaks teosed ja õigused, mida litsentsitakse täielikult või osaliselt, ning õiguste tegelik kasutamine niivõrd, kui see on võimalik internetipõhise teenuse osutaja esitatud teabe ja teabe esitamisel kasutatud vormingu põhjal. Internetipõhise teenuse osutaja ei tohi keelduda arve vastuvõtmisest selle vormingu tõttu, kui kollektiivse esindamise organisatsioon kasutab valdkonnastandardit.

4. Kollektiivse esindamise organisatsioon esitab internetipõ hise teenuse osutajale arve täpselt ja viivitamata pärast seda, kui on esitatud aruanne asjaomase muusikateose internetis kasuta mise õiguste tegeliku teostamise kohta, välja arvatud juhul, kui see ei ole võimalik internetipõhise teenuse osutajast tulenevatel põhjustel.

5. Kollektiivse esindamise organisatsioon kehtestab asjako hase korra, millega võimaldatakse internetipõhise teenuse osutajal vaidlustada arve täpsus, sealhulgas juhul, kui interneti põhise teenuse osutaja saab ühelt või mitmelt kollektiivse esin damise organisatsioonilt arveid sama muusikateose samade internetis kasutamise õiguste eest.

Artikkel 28

Täpsed ja õigeaegsed väljamaksed õiguste omajatele

1. Ilma et see piiraks lõike 3 kohaldamist, tagavad liikmesrii gid, et kollektiivse esindamise organisatsioon, kes annab muusikateoste internetis kasutamise õiguste multiterritoriaalseid litsentse, jaotab kõnealustest litsentsidest tulenevaid õiguste omajate saadaolevaid summasid täpselt ja viivitamata pärast seda, kui on esitatud aruanne teose tegeliku kasutamise kohta, välja arvatud juhul, kui see ei ole võimalik internetipõhise teenuse osutajast tulenevatel põhjustel.

2. Ilma et see piiraks lõike 3 kohaldamist, annab kollektiivse esindamise organisatsioon õiguste omajatele koos iga lõike 1 alusel tehtud väljamaksega vähemalt järgmise teabe:

a) ajavahemik, mille jooksul õiguste omajate saadaolevate summade aluseks olevaid õigusi kasutati, ja territooriumid, kus nimetatud õigusi kasutati;

b) kollektiivse esindamise organisatsiooni poolt kogutud summad, tehtud mahaarvamised ja jaotatud summad iga internetis kasutamise õiguse kohta, mis on seotud muusika teose või selle osadega, mille osas kollektiivse esindamise organisatsioon on õiguste omajate poolt volitatud esindajana tegutsema;

c) summad, mille kollektiivse esindamise organisatsioon on õiguste omajate jaoks igalt internetipõhise teenuse osutajalt kogunud, maha arvanud ja jaotanud.

3. Kui kollektiivse esindamise organisatsioon volitab artiklite 29 ja 30 alusel teist kollektiivse esindamise organisatsiooni andma muusikateoste internetis kasutamise õiguste multiterrito riaalseid litsentse, jaotab volitatud kollektiivse esindamise orga nisatsioon lõikes 1 osutatud summad täpselt ja viivitamata ning edastab lõikes 2 osutatud teabe volitavale kollektiivse esindamise organisatsioonile. Volitav kollektiivse esindamise organisatsioon vastutab nende summade jaotamise ja sellise teabe edastamise eest õiguste omajatele, kui nimetatud kollektiivse esindamise organisatsioonid ei ole kokku leppinud teisiti.

Artikkel 29

Kollektiivse esindamise organisatsioonide vahelised multiterritoriaalset litsentsimist käsitlevad lepingud

1. Liikmesriigid tagavad, et mis tahes kollektiivse esindamise organisatsioonide vaheline esindusleping, millega üks kollek tiivse esindamise organisatsioon volitab teist kollektiivse esinda mise organisatsiooni andma multiterritoriaalseid litsentse oma muusikarepertuaari kuuluvate muusikateoste kasutamiseks inter netis, peab olema ainuõiguseta. Volitatud kollektiivse esindamise organisatsioon teostab kõnealuseid internetis kasutamise õigusi mittediskrimineerival alusel.

ETL 84/92 Euroopa Liidu Teataja 20.3.2014

2. Volitav kollektiivse esindamise organisatsioon teavitab oma liikmeid lepingu põhitingimustest, sh lepingu kestusest ja volitatud kollektiivse esindamise organisatsiooni osutatavate teenuste maksumusest.

3. Volitatud kollektiivse esindamise organisatsioon teavitab volitavat kollektiivse esindamise organisatsiooni põhitingimus test, mille alusel viimase internetis kasutamise õigusi litsentsi takse, sealhulgas kasutamise laadist, kõigist sätetest, mis on litsentsitasuga seotud või seda mõjutavad, litsentsi kestusest, aruandeperioodidest ja hõlmatud territooriumidest.

Artikkel 30

Kohustus esindada teist kollektiivse esindamise organisatsiooni multiterritoriaalse litsentsimise eesmärgil

1. Liikmesriigid tagavad, et kui kollektiivse esindamise orga nisatsioon, kes ei anna ega paku multiterritoriaalseid litsentse oma repertuaari kuuluvate muusikateoste kasutamiseks interne tis, esitab teisele kollektiivse esindamise organisatsioonile taot luse sõlmida esindusleping kõnealuste õiguste esindajana teosta miseks, on taotluse saanud kollektiivse esindamise organisat sioon kohustatud kõnealuse taotluse vastu rahuldama juhul, kui ta juba annab või pakub multiterritoriaalseid litsentse ühe või mitme teise kollektiivse esindamise organisatsiooni reper tuaari kuuluvate muusikateoste samasse kategooriasse kuuluva tele internetis kasutamise õigustele.

2. Taotluse saanud kollektiivse esindamise organisatsioon vastab taotluse esitanud kollektiivse esindamise organisatsioonile kirjalikult ja põhjendamatu viivituseta.

3. Ilma et see piiraks lõigete 5 ja 6 kohaldamist, haldab taotluse saanud kollektiivse esindamise organisatsioon reper tuaari, mille osas taotlus esitanud kollektiivse esindamise orga nisatsioon tegutseb esindajana, samadel tingimustel, nagu ta haldab oma repertuaari.

4. Taotluse saanud kollektiivse esindamise organisatsioon lisab repertuaari, mille osas taotlus esitanud kollektiivse esinda mise organisatsioon tegutseb esindajana, kõigile oma pakkumis tele, mis on suunatud internetipõhiste teenuste osutajatele.

5. Haldustasu teenuse eest, mida taotluse saanud kollektiivse esindamise organisatsioon osutab taotluse esitanud organisat sioonile, ei või ületada mõistlikke kulusid, mida taotluse saanud kollektiivse esindamise organisatsioon kandis.

6. Taotluse esitanud kollektiivse esindamise organisatsioon teeb taotluse saanud organisatsioonile kättesaadavaks oma muusikarepertuaari käsitleva teabe, mis on vajalik muusikateoste internetis kasutamise õiguste multiterritoriaalsete litsentside andmiseks. Kui teave on ebapiisav või esitatud vormingus, mis

ei võimalda taotluse saanud kollektiivse esindamise organisat sioonil täita käesoleva jaotise nõudeid, on taotluse saanud kollektiivse esindamise organisatsioonil õigus nõuda selliste mõistlike kulude hüvitamist, mida ta kandis kõnealuste nõuete täitmisel, või jätta kõrvale sellised teosed, mille kohta antud teave on ebapiisav või kasutamiskõlbmatu.

Artikkel 31

Juurdepääs multiterritoriaalsele litsentsimisele

Liikmesriigid tagavad, et kui kollektiivse esindamise organisat sioon ei anna ega paku muusikateoste internetis kasutamise õiguste multiterritoriaalseid litsentse ega volita teist kollektiivse esindamise organisatsiooni teostama esindajana kõnealuseid õigusi nimetatud eesmärgil hiljemalt 10. aprilliks 2017, võivad õiguste omajad, kes on volitanud kõnealust kollektiivse esinda mise organisatsiooni esindajana teostama neile kuuluvaid muusikateoste internetis kasutamise õigusi, võtta sellelt kollek tiivse esindamise organisatsioonilt ära muusikateoste internetis kasutamise õigused multiterritoriaalseks litsentsimiseks kõigil territooriumidel, ilma et nad peaksid ära võtma muusikateoste internetis kasutamise õigusi monoterritoriaalse litsentsimise jaoks, eesmärgiga anda oma muusikateoste internetis kasutamise õigustega seotud multiterritoriaalseid litsentse ise või käesoleva jaotise nõuetele vastava teise kollektiivse esindamise organisat siooni või muu volitatud osalise kaudu.

Artikkel 32

Muusikateoste internetis kasutamise õigusi käsitlev erand raadio- ja televisiooniprogrammide puhul

Käesoleva jaotise nõudeid ei kohaldata selliste kollektiivse esin damise organisatsioonide suhtes, kes annavad taotletavate õiguste vabatahtliku koondamise alusel ELi toimimise lepingu artiklites 101 ja 102 sätestatud konkurentsieeskirjade kohaselt muusikateoste internetis kasutamise õiguste multiterritoriaalse litsentsi, mida ringhäälinguorganisatsioon vajab selleks, et üldsusele suunata nii oma raadio- või televisiooniprogrammid või teha need neile kättesaadavaks samaaegselt nende esma kordse ülekandega või pärast esmakordset ülekannet kui ka ringhäälinguorganisatsiooni poolt või tema jaoks toodetud mis tahes internetimaterjal, sh eelvaatamine, mis toimib tema raadio- või televisiooniprogrammi esmakordse ülekande täiendmaterja lina.

IV JAOTIS

TÄITEMEETMED

Artikkel 33

Kaebuste menetlemise kord

1. Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisat sioonid võimaldavad oma liikmetele ja kollektiivse esindamise organisatsioonidele, kelle nimel nad esinduslepingu alusel õigusi teostavad, tõhusad ja õigeaegsed menetlused selliste kaebuste käsitlemiseks, mis on seotud eelkõige õiguste teostamise volituse ja õiguste lõpetamise või äravõtmisega, liikmesuse tingimuste, õiguste omajate saadaolevate summade kogumise, mahaarva miste ning jaotamisega.

ET20.3.2014 Euroopa Liidu Teataja L 84/93

2. Kollektiivse esindamise organisatsioonid vastavad liikmete või kollektiivse esindamise organisatsioonide, kelle nimel nad esinduslepingu alusel õigusi teostavad, kaebustele kirjalikult. Kui kollektiivse esindamise organisatsioon lükkab kaebuse tagasi, peab ta seda põhjendama.

Artikkel 34

Vaidluste alternatiivse lahendamise kord

1. Liikmesriigid võivad ette näha, et kollektiivse esindamise organisatsioonide, nende organisatsioonide liikmete, õiguste omajate või kasutajate vahelistes vaidlustes, mis puudutavad käesoleva direktiivi nõuete alusel vastu võetud siseriiklikke sätteid, võib kasutada kiiret, sõltumatut ja erapooletut vaidluste alternatiivse lahendamise menetlust.

2. Liikmesriigid tagavad III jaotise kohaldamisel, et järgmiste vaidluste lahendamisel, mis puudutavad nende territooriumil asuvaid ja muusikateoste internetis kasutamise õiguste multiter ritoriaalseid litsentse andvat või pakkuvat kollektiivse esindamise organisatsiooni, võib kasutada kiiret, sõltumatut ja erapooletut vaidluste alternatiivse lahendamise menetlust:

a) vaidlused tegeliku või potentsiaalse internetipõhise teenuse osutajaga artiklite 16, 25, 26 ja 27 kohaldamise üle;

b) vaidlused ühe või mitme õiguste omajaga artiklite 25, 26, 27, 28, 29, 30 ja 31 kohaldamise üle;

c) vaidlused teise kollektiivse esindamise organisatsiooniga artiklite 25, 26, 27, 28, 29 ja 30 kohaldamise üle.

Artikkel 35

Vaidluste lahendamine

1. Liikmesriigid tagavad, et kollektiivse esindamise organisat sioonide ja kasutajate vahelised vaidlused, mis puudutavad eelkõige kehtivaid ja kavandatud litsentsimistingimusi või lepin gurikkumist, võib esitada kohtule või vajaduse korral mõnele teisele sõltumatule ja erapooletule, intellektuaalomandi õiguses asjatundlikule vaidluste lahendamise asutusele.

2. Artiklites 33 ja 34 ning käesoleva artikli lõikes 1 osutatud menetlused ei piira osaliste õigust tõendada ja kaitsta oma õigusi, esitades selleks kohtule hagi.

Artikkel 36

Täitmine

1. Liikmesriigid tagavad, et käesolevas direktiivis sätestatud nõuete alusel vastuvõetud siseriiklike õigusaktide sätete täitmist nende territooriumil asuvate kollektiivse esindamise organisat sioonide poolt kontrollivad selleks määratud pädevad asutused.

2. Liikmesriigid tagavad, et on olemas menetlused, mille abil kollektiivse esindamise organisatsiooni liikmed, õiguste omajad, kasutajad, kollektiivse esindamise organisatsioonid ja teised huvitatud isikud saavad teavitada selleks määratud pädevaid asutusi tegevustest või asjaoludest, mis nende arvates kujutavad endast käesolevas direktiivis sätestatud nõuete alusel vastu võetud siseriiklike sätete rikkumist.

3. Liikmesriigid tagavad, et selleks määratud pädevatel asutustel on volitus määrata asjakohaseid karistusi ja võtta asja kohaseid meetmeid, kui käesoleva direktiivi rakendamiseks vastuvõetud siseriiklike sätteid ei ole järgitud. Kõnealused karis tused ja meetmed peavad olema tõhusad, proportsionaalsed ja hoiatavad.

Liikmesriigid teatavad käesolevas artiklis ja artiklites 37 ja 38 osutatud pädevatest asutustest komisjonile hiljemalt 10. aprilliks 2016. Komisjon avaldab kõnealuse teabe.

Artikkel 37

Teabe vahetamine pädevate asutuste vahel

1. Käesoleva direktiivi kohaldamise järelevalve hõlbustami seks tagab iga liikmesriik, et teises liikmesriigi pädevalt asutuselt saadud teabenõudele käesoleva direktiivi kohaldamisega seotud küsimustes, eelkõige taotluse saanud liikmesriigi territooriumil asuvate kollektiivse esindamise organisatsioonide kohta, vastab selleks määratud pädev asutus põhjendamatu viivituseta, kui taotlus on põhjendatud.

2. Kui pädev asutus leiab, et teises liikmesriigis asuv, kuid tema liikmesriigis tegutseva kollektiivse esindamise organisat siooni tegevus võib olla vastuolus selle liikmesriigi, kus kollek tiivse esindamise organisatsioon asub, siseriikliku õiguse säte tega, mis on vastu võetud käesolevas direktiivis sätestatud nõuete alusel, võib ta edastada kogu asjakohase teabe selle liik mesriigi pädevale asutusele, kus kollektiivse esindamise organi satsioon asub, millega võib asjakohasel juhul kaasneda taotlus nimetatud asutusele võtta tema pädevuses olevaid asjakohaseid meetmeid. Taotluse saanud asutus peab sellele kolme kuu jooksul andma põhjendatud vastuse.

3. Taotluse esitanud pädev asutus võib lõikes 2 osutatud küsimuse edastada ka artikli 41 alusel asutatud ekspertrühmale.

Artikkel 38

Koostöö multiterritoriaalse litsentsimise arendamiseks

1. Komisjon soodustab liikmesriikides selleks määratud päde vate asutuste omavahelist ning kõnealuste asutuste ja komisjoni vahelist korrapärast teabevahetust multiterritoriaalse litsentsi mise olukorra ja arengu kohta.

ETL 84/94 Euroopa Liidu Teataja 20.3.2014

2. Komisjon peab õiguste omajate esindajate, kollektiivse esindamise organisatsioonide, kasutajate, tarbijate ja teiste huvi tatud isikutega korrapäraselt konsultatsioone käesoleva direktiivi III jaotise sätete kohaldamise kogemuste üle. Komisjon edastab pädevatele asutustele lõikes 1 sätestatud teabevahetuse raames kogu kõnealustelt konsultatsioonidelt saadud asjaomase teabe.

3. Liikmesriigid tagavad, et nende pädevad asutused esitavad komisjonile hiljemalt 10. oktoobriks 2017 aruande multiterri toriaalse litsentsimise olukorrast ja arengust nende territooriu mil. Aruanne hõlmab teavet, mis käsitleb eelkõige multiterrito riaalsete litsentside kättesaadavust asjaomases liikmesriigis, kollektiivse esindamise organisatsioonide vastavust käesoleva direktiivi III jaotise rakendamiseks vastuvõetud siseriiklikele säte tele ning kasutajate, tarbijate, õiguste omajate ja teiste huvitatud isikute hinnangut muusikateoste internetis kasutamise õiguste multiterritoriaalse litsentsimise arengule.

4. Komisjon hindab lõike 3 alusel saadud aruannete ning lõigete 1 ja 2 alusel kogutud teabe põhjal käesoleva direktiivi III jaotise kohaldamist. Vajaduse korral ja, kui see on asjako hane, tuginedes eriaruandele, kaalub komisjon edasisi meetmeid tuvastatud probleemide lahendamiseks. Hindamine hõlmab eelkõige järgmist:

a) III jaotise nõuetele vastavate kollektiivse esindamise organi satsioonide arv;

b) artiklite 29 ja 30 kohaldamine, sh kollektiivse esindamise organisatsioonide poolt nimetatud artiklite kohaselt sõlmitud esinduslepingute arv;

c) multiterritoriaalseks litsentsimiseks kättesaadava repertuaari osakaal liikmesriikides.

V JAOTIS

ARUANDLUS JA LÕPPSÄTTED

Artikkel 39

Kollektiivse esindamise organisatsioonidest teavitamine

Liikmesriigid esitavad nende käsutuses oleva teabe põhjal komis jonile loetelu nende territooriumil asuvatest kollektiivse esinda mise organisatsioonidest hiljemalt 10. aprilliks 2016.

Liikmesriigid annavad komisjonile viivitamata teada selles loetelus toimunud mis tahes muutustest.

Komisjon avaldab kõnealuse teabe ja tagab selle ajakohastamise.

Artikkel 40

Aruanne

Komisjon hindab hiljemalt 10. aprilliks 2021. käesoleva direk tiivi kohaldamist ning esitab Euroopa Parlamendile ja nõukogule

aruande käesoleva direktiivi kohaldamise, sealhulgas selle mõju kohta piiriüleste teenuste arengule, kultuurilisele mitmekesisu sele, kollektiivse esindamise organisatsioonide ja kasutajate vahe listele suhetele, väljaspool liitu asuvate kollektiivse esindamise organisatsioonide tegevusele liidus, ja vajadusel selle kohta, kas direktiiv on vaja läbi vaadata. Komisjon esitab koos aruandega vajaduse korral õigusakti ettepaneku.

Artikkel 41

Ekspertrühm

Käesolevaga asutatakse ekspertrühm. Sellesse kuuluvad liikmes riikide pädevate asutuste esindajad. Ekspertrühma eesistuja on komisjoni esindaja ja see tuleb kokku kas eesistuja algatusel või liikmesriigi delegatsiooni taotlusel. Ekspertrühma ülesanded on järgmised:

a) uurida käesoleva direktiivi mõju kollektiivse esindamise orga nisatsioonide ja sõltumatute esindamise üksuste toimimisele siseturul ning tuua välja võimalikud kitsaskohad;

b) korraldada konsultatsioone kõikides käesoleva direktiivi kohaldamisest tulenevates küsimustes;

c) soodustada teabevahetust seonduva seadusandliku arengu ning pretsedendiõiguse kohta, samuti seonduva majandus-, sotsiaalse, kultuurilise ja tehnilise arengu kohta, eelkõige teoste või muu materjali digitaalsel turul.

Artikkel 42

Isikuandmete kaitse

Käesoleva direktiivi raames töödeldakse isikuandmeid vastavalt direktiivile 95/46/EÜ.

Artikkel 43

Ülevõtmine

1. Liikmesriigid jõustavad käesoleva direktiivi järgimiseks vajalikud õigus- ja haldusnormid hiljemalt 10. aprilliks 2016. Liikmesriigid teatavad nendest viivitamata komisjonile.

Kui liikmesriigid need sätted vastu võtavad, lisavad nad nendesse või nende ametliku avaldamise korral nende juurde viite käes olevale direktiivile. Sellise viitamise viisi näevad ette liikmesrii gid.

2. Liikmesriigid edastavad komisjonile käesoleva direktiiviga reguleeritavas valdkonnas vastuvõetud põhiliste siseriiklike meet mete teksti.

ET20.3.2014 Euroopa Liidu Teataja L 84/95

Artikkel 44

Jõustumine

Käesolev direktiiv jõustub kahekümnendal päeval pärast selle avaldamist Euroopa Liidu Teatajas.

Artikkel 45

Adressaadid

Käesolev direktiiv on adresseeritud liikmesriikidele.

Strasbourg, 26. veebruar 2014

Euroopa Parlamendi nimel president

M. SCHULZ

Nõukogu nimel eesistuja

D. KOURKOULAS

ETL 84/96 Euroopa Liidu Teataja 20.3.2014

LISA

1. Artikli 22 lõikes 2 osutatud iga-aastases läbipaistvusaruandes tuleb esitada järgmine teave:

a) finantsaruanded, mis sisaldavad bilanssi või varade ja kohustuste aruannet, eelarveaasta kasumiaruannet ning rahavoogude aruannet;

b) eelarveaasta tegevusaruanne;

c) teave litsentsi andmisest keeldumiste kohta vastavalt artikli 16 lõikele 3;

d) kollektiivse esindamise organisatsiooni õigusliku ja juhtimisstruktuuri kirjeldus;

e) teave üksuste kohta, mida kollektiivse esindamise organisatsioon omab või kontrollib otseselt või kaudselt, täielikult või osaliselt;

f) teave artikli 9 lõikes 3 ja artiklis 10 osutatud isikutele eelmisel aastal makstud tasu kogusumma ja muude neile antud hüvitiste kohta;

g) käesoleva lisa punktis 2 osutatud finantsteave;

h) eriaruanne sotsiaal-, kultuuri- ja haridusteenuste osutamise eesmärgil mahaarvatud summade kasutamise kohta, mis sisaldab käesoleva lisa punktis 3 osutatud teavet.

2. Iga-aastases läbipaistvusaruandes tuleb esitada järgmine finantsteave:

a) õigustest saadavat tulu käsitlev finantsteave teostatavate õiguste kategooriate ja kasutusliikide kaupa (nt ringhää linguõigus, internetis kasutamine, avalik esitamine), sh teave õigustest saadava tulu investeerimisest tekkinud tulu ja sellise tulu kasutamise kohta (kas see jaotatakse õiguste omajatele, teistele kollektiivse esindamise organisatsioo nidele või kasutatakse muul viisin( �

b) finantsteave kollektiivse esindamise organisatsiooni poolt õiguste omajatele osutatavate õiguste teostamise ja muude teenuste kulude kohta, mis sisaldab vähemalt järgmiste elementide üksikasjalikku kirjeldust:

i) kõik tegevus- ja finantskulud teostatavate õiguste kategooriate kaupa ning juhul, kui kulud on kaudsed, ning neid ei saa siduda ühe või mitme õiguste kategooriaga, siis selliste kaudsete kulude jaotamise meetodi selgitus;

ii) üksnes õiguste teostamisega seotud tegevus- ja finantskulud teostatavate õiguste kategooriate kaupa ning juhul, kui kulud on kaudsed, ning neid ei saa siduda ühe või mitme õiguste kategooriaga, siis selliste kaudsete kulude jaotamise meetodi selgitus, sh haldustasud, mis on õigustest saadavast tulust või selle tulu investeerimisest saadavast tulust maha arvatud või tasaarvestatud vastavalt artikli 11 lõikele 4 ja artikli 12 lõigetele 1, 2 ja 3;

iii) muude kui õiguste teostamise teenuste, kuid sealhulgas sotsiaal-, kultuuri- ja haridusteenustega seotud tegevus- ja finantskulud;

iv) kulude katmiseks kasutatavad vahendid;

v) õigustest saadavalt tulult tehtud mahaarvamised teostatavate õiguste kategooriate ja kasutusliikide kaupa ning mahaarvamise põhjus, näiteks kulud, mis on seotud õiguste teostamise või sotsiaal-, kultuuri- või haridustee nustega;

vi) kollektiivse esindamise organisatsiooni poolt õiguste omajatele osutatud õiguste teostamise ja muude teenuste kulude protsendimäär, võrrelduna asjaomasel eelarveaastal õigustest saadava tuluga igas teostatavate õiguste kategoorias, ning juhul, kui kulud on kaudsed, ning neid ei saa siduda ühe või mitme õiguste kategooriaga, siis selliste kaudsete kulude jaotamise meetodi selgitus;

c) finantsteave õiguste omajate saadaolevate summade kohta, mis sisaldab vähemalt järgmiste elementide üksikasja likku kirjeldust:

i) õiguste omajatele eraldatud kogusumma teostatavate õiguste kategooriate ja kasutusliikide kaupa;

ii) õiguste omajatele väljamakstud kogusumma teostatavate õiguste kategooriate ja kasutusliikide kaupa;

iii) väljamaksete sagedus teostatavate õiguste kategooriate ja kasutusliikide kaupa;

ET20.3.2014 Euroopa Liidu Teataja L 84/97

iv) kogutud, kuid õiguste omajatele veel eraldamata kogusumma teostatavate õiguste kategooriate ja kasutusliikide kaupa ning eelarveaasta, mil kõnealused summad koguti;

v) õiguste omajatele eraldatud, kuid veel jaotamata kogusumma teostatavate õiguste kategooriate ja kasutusliikide kaupa ning eelarveaasta, mil kõnealused summad koguti;

vi) kui kollektiivse esindamise organisatsioon ei ole jaotanud ega maksnud summasid välja artikli 13 lõikes 1 sätestatud tähtaja jooksul, siis viivituse põhjused;

vii) mittejaotatavate summade kogusumma koos nende summade kasutamise selgitusega;

d) suhteid muude kollektiivse esindamise organisatsioonidega käsitlev teave, mis sisaldab vähemalt järgmiste elemen tide üksikasjalikku kirjeldust:

i) teistelt kollektiivse esindamise organisatsioonidelt saadud ja teistele kollektiivse esindamise organisatsioonidele makstud summad teostatavate õiguste kategooriate ja kasutusliikide ning kollektiivse esindamise organisatsioo nide kaupa;

ii) teiste kollektiivse esindamise organisatsioonide saadaolevate tulude eest võetud haldustasud ja muud maha arvamised teostatavate õiguste kategooriate ja kasutusliikide ning kollektiivse esindamise organisatsioonide kaupa;

iii) teiste kollektiivse esindamise organisatsioonide makstud summadest võetud haldustasud ja muud mahaarva mised õiguste kategooriate ja kollektiivse esindamise organisatsioonide kaupa;

iv) teistest kollektiivse esindamise organisatsioonidest pärinevatele õiguste omajatele otse jaotatud summad õiguste kategooriate ja kollektiivse esindamise organisatsioonide kaupa.

3. Artikli 22 lõikes 3 osutatud eriaruandes tuleb esitada järgmine teave:

a) sotsiaal-, kultuuri- ja haridusteenuste eesmärgil eelarveaasta jooksul maha arvatud summad eesmärgi liikide kaupa ja iga eesmärgi liigi puhul teostatavate õiguste kategooriate ja kasutusliikide kaupa;

b) selgitus kõnealuste summade kasutamise kohta eesmärgi liikide kaupa, sh seoses sotsiaal-, kultuuri- ja haridustee nustega mahaarvatud haldustasude summad ning sotsiaal-, kultuuri- ja haridusteenusteks kasutatud eraldi summad.

ETL 84/98 Euroopa Liidu Teataja 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivi 2014/26/EU, annettu 26 päivänä helmikuuta 2014, tekijänoikeuden ja lähioikeuksien kollektiivisesta hallinnoinnista sekä usean valtion alueen kattavasta musiikkiteosten oikeuksien lisensioinnista verkkokäyttöä varten sisämarkkinoillaETA:n kannalta merkityksellinen teksti

DIREKTIIVIT

EUROOPAN PARLAMENTIN JA NEUVOSTON DIREKTIIVI 2014/26/EU,

annettu 26 päivänä helmikuuta 2014,

tekijänoikeuden ja lähioikeuksien kollektiivisesta hallinnoinnista sekä usean valtion alueen kattavasta musiikkiteosten oikeuksien lisensioinnista verkkokäyttöä varten sisämarkkinoilla

(ETA:n kannalta merkityksellinen teksti)

EUROOPAN PARLAMENTTI JA EUROOPAN UNIONIN NEUVOSTO, jotka

ottavat huomioon Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopi muksen ja erityisesti sen 50 artiklan 1 kohdan, 53 artiklan 1 kohdan ja 62 artiklan,

ottavat huomioon Euroopan komission ehdotuksen,

sen jälkeen kun esitys lainsäätämisjärjestyksessä hyväksyttäväksi säädökseksi on toimitettu kansallisille parlamenteille,

ottavat huomioon Euroopan talous- ja sosiaalikomitean lausun non (1),

noudattavat tavallista lainsäätämisjärjestystä (2),

sekä katsovat seuraavaa:

(1) Tekijänoikeuden ja lähioikeuksien alalla annetuissa unio nin direktiiveissä vahvistetaan jo korkeatasoinen suoja oikeudenhaltijoille ja kehys näillä oikeuksilla suojatun si sällön hyödyntämiselle. Nämä direktiivit edistävät luovuu den kehittämistä ja ylläpitämistä. Sisämarkkinoilla, joilla kilpailu ei ole vääristynyt, innovoinnin ja älyllisen luo vuuden suojeleminen kannustaa myös investoimaan in novatiivisiin palveluihin ja tuotteisiin.

(2) Tekijänoikeudella ja lähioikeuksilla suojatun sisällön, ku ten kirjojen, audiovisuaalisten tuotantojen ja äänitetyn musiikin levittäminen, sekä tähän liittyvät palvelut edel lyttävät, että tekijänoikeuden ja lähioikeuksien eri haltijat, kuten tekijät, esittäjät, tuottajat ja julkaisijat, lisensioivat oikeutensa. Tavallisesti oikeudenhaltija voi itse valita, hal linnoidaanko oikeudenhaltijan oikeuksia erikseen vai kol lektiivisesti, paitsi jos jäsenvaltiot ovat toisin säätäneet

unionin lainsäädännön sekä unionin ja sen jäsenvaltioi den kansainvälisten velvoitteiden mukaisesti. Tekijänoike uden ja lähioikeuksien hallinnointiin sisältyvät lisenssien myöntäminen käyttäjille, käyttäjiä koskevat tarkastukset, oikeuksien käytön seuranta, tekijänoikeuden ja lähioike uksien täytäntöönpano, oikeuksien hyödyntämisestä saa tavien tekijänoikeustulojen kerääminen ja oikeudenhalti joille kuuluvien määrien maksaminen. Yhteishallinnointi organisaatiot tekevät oikeudenhaltijoille mahdolliseksi saada tuloja käytöstä, jota he eivät voisi ohjata tai valvoa itse, myös kotimaansa ulkopuolisilla markkinoilla.

(3) Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen (SEUT) 167 artiklassa edellytetään, että unioni ottaa kult tuurisen monimuotoisuuden huomioon toiminnassaan ja myötävaikuttaa siihen, että jäsenvaltioiden kulttuurit ke hittyvät kukoistaviksi pitäen arvossa niiden kansallista ja alueellista monimuotoisuutta ja korostaen samalla niiden yhteistä kulttuuriperintöä. Yhteishallinnointiorganisaa tioilla on ja olisi jatkossakin oltava tärkeä tehtävä kult tuuri-ilmaisujen moninaisuuden edistäjinä sekä mahdollis tamalla pienimpien ja vähemmän suosittujen teosvalikoi mien pääsy markkinoille että tarjoamalla sosiaali-, kult tuuri- ja koulutuspalveluja oikeudenhaltijoille ja yleisölle.

(4) Unioniin sijoittautuneiden yhteishallinnointiorganisaatioi den olisi voitava nauttia perussopimuksissa vahvistetuista vapauksista edustaessaan toisissa jäsenvaltioissa asuvia tai toisiin jäsenvaltioihin sijoittautuneita oikeudenhaltijoita tai myöntäessään lisenssejä toisissa jäsenvaltioissa asuville tai toisiin jäsenvaltioihin sijoittautuneille käyttäjille.

(5) Yhteishallinnointiorganisaatioiden toimintaan sovelletta vat kansalliset säännöt eroavat merkittävästi toisistaan, erityisesti mitä tulee niiden avoimuuteen ja selontekovel vollisuuteen jäseniään ja oikeudenhaltijoita kohtaan. Tämä on aiheuttanut usein vaikeuksia erityisesti ulkomai sille oikeudenhaltijoille niiden pyrkiessä käyttämään oike uksiaan ja johtanut kerättyjen tulojen huonoon hallin nointiin. Yhteishallinnointiorganisaatioiden toimintaan liittyvät ongelmat johtavat tehottomuuteen tekijänoike uden ja lähioikeuksien hyödyntämisessä sisämarkkinoilla, mistä koituu haittaa yhteishallinnointiorganisaatioiden jä senille, oikeudenhaltijoille ja käyttäjille.

FIL 84/72 Euroopan unionin virallinen lehti 20.3.2014

(1) EUVL C 44, 15.2.2013, s. 104. (2) Euroopan parlamentin kanta, vahvistettu 4. helmikuuta 2014 (ei

vielä julkaistu virallisessa lehdessä) ja neuvoston päätös, annettu 20. helmikuuta 2014.

(6) Tarve parantaa yhteishallinnointiorganisaatioiden toimin taa on todettu jo komission suosituksessa 2005/737/EY (1). Kyseinen suositus sisältää joitakin peri aatteita, kuten oikeudenhaltijoiden vapaus valita yhteis hallinnointiorganisaatio, eri luokkiin kuuluvien oikeuden haltijoiden tasapuolinen kohtelu ja rojaltien tasapuolinen jakaminen. Yhteishallinnointiorganisaatioita kehotetaan myös antamaan käyttäjille riittävät tiedot tariffeista ja teosvalikoimasta ennen käyttäjien kanssa käytäviä neu votteluja. Suositus sisältää lisäksi suosituksia selontekovel vollisuudesta, oikeudenhaltijoiden edustuksesta yhteishal linnointiorganisaatioiden päätöksentekoelimissä ja riidan ratkaisusta. Sitä on kuitenkin noudatettu hyvin vaihtele vasti.

(7) Yhteishallinnointiorganisaatioiden jäsenten, oikeudenhal tijoiden ja kolmansien osapuolten etujen suojeleminen edellyttää, että tekijänoikeuksien hallinnointia ja usean valtion alueen kattavaa musiikkiteosten verkko-oikeuk sien lisensiointia koskevaa jäsenvaltioiden lainsäädäntöä koordinoidaan samanveroisten suojatoimien aikaansaa miseksi koko unionissa. Tämän direktiivin oikeusperus tana olisi näin ollen oltava SEUT 50 artiklan 1 kohta.

(8) Tämän direktiivin tavoitteena on sovittaa yhteen kansal liset säännöt, jotka koskevat yhteishallinnointiorganisaa tioiden harjoittaman tekijänoikeuden ja lähioikeuksien hallinnointitoiminnan aloittamista, niiden hallintoon so vellettavia sääntöjä ja niiden valvontakehystä, minkä vuoksi sen oikeusperustana olisi oltava myös SEUT 53 ar tiklan 1 kohta. Koska lisäksi kyseessä on ala, joka tarjoaa palveluja kaikkialla unionissa, tämän direktiivin oikeuspe rustana olisi oltava myös SEUT 62 artikla.

(9) Tämän direktiivin tavoitteena on vahvistaa yhteishallin nointiorganisaatioille vaatimuksia hallinnon, varainhoi don, avoimuuden ja raportoinnin korkean tason varmis tamiseksi. Tämä ei kuitenkaan saisi estää jäsenvaltioita säilyttämästä tai ottamasta käyttöön niiden alueille sijoit tautuneiden yhteishallinnointiorganisaatioiden osalta tiu kempia vaatimuksia kuin tämän direktiivin II osastossa säädetyt vaatimukset, jos nämä tiukemmat vaatimukset ovat unionin lainsäädännön mukaisia.

(10) Mikään tässä direktiivissä ei saisi estää jäsenvaltiota sovel tamasta samoja tai vastaavia säännöksiä sellaisiin yhteis hallinnointiorganisaatioihin, jotka ovat sijoittautuneet unionin ulkopuolelle mutta toimivat kyseisessä jäsenval tiossa.

(11) Mikään tässä direktiivissä ei saisi estää yhteishallinnointi organisaatioita tekemästä SEUT 101 ja 102 artiklassa määrättyjen kilpailusääntöjen mukaisesti edustussopimuk sia toisten yhteishallinnointiorganisaatioiden kanssa oike uksien hallinnoinnin alalla, jotta voidaan helpottaa, pa rantaa ja yksinkertaistaa menettelyjä lisenssien myöntämi seksi käyttäjille, myös yhteislaskutuksen käyttöönottoa varten, tasapuolisin, syrjimättömin ja avoimin ehdoin ja tarjota usean valtion alueen kattavia lisenssejä myös muilla kuin tämän direktiivin III osastossa tarkoitetuilla aloilla.

(12) Vaikka tätä direktiiviä sovelletaan kaikkiin yhteishallin nointiorganisaatioihin, lukuun ottamatta III osastoa, jota sovelletaan ainoastaan sellaisiin yhteishallinnointiorgani saatioihin, jotka hallinnoivat musiikkiteosten tekijöiden verkko-oikeuksia usean valtion alueella, se ei vaikuta oi keuksien hallinnointijärjestelyihin jäsenvaltioissa, kuten erillinen hallinnointi, edustavan yhteishallinnointiorgani saation ja käyttäjän välisen sopimuksen laajennettu vai kutus eli laajennettu kollektiivinen lisensiointi, pakollinen kollektiivinen hallinnointi, edustusta koskevat oikeudelli set olettamat ja oikeuksien siirtäminen yhteishallinnointi organisaatioille.

(13) Tämä direktiivi ei vaikuta jäsenvaltioiden mahdollisuuteen säätää alueellaan sovellettavalla lailla, asetuksella tai jol lain muulla erityisjärjestelyllä oikeudenhaltijalle maksetta vasta kohtuullisesta korvauksesta, joka koskee Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivissä 2001/29/EY (2) säädettyjä poikkeuksia ja rajoituksia kappaleen valmista mista koskevaan oikeuteen sekä Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivissä 2006/115/EY (3) säädettyjä poik keuksia yksinoikeudesta lainata yleisölle, sekä näiden kor vauksen keräämiseen sovellettavista ehdoista.

(14) Tässä direktiivissä ei edellytetä yhteishallinnointiorgani saatioilta tiettyä oikeudellista muotoa. Käytännössä nämä organisaatiot toimivat erilaisissa oikeudellisissa muodoissa, kuten yhdistyksinä, osuuskuntina tai osake yhtiöinä, jotka ovat tekijänoikeuden ja lähioikeuksien hal tijoiden tai oikeudenhaltijoita edustavien yhteisöjen mää räysvallassa tai omistuksessa. Joissakin poikkeustapauk sissa yhteishallinnointiorganisaation oikeudellinen muoto on sellainen, että tällaista omistusta tai määräysvaltaa ei ole. Näin on muun muassa silloin, kun kyseessä ovat säätiöt, joilla ei ole jäseniä. Tätä direktiiviä olisi kuitenkin

FI20.3.2014 Euroopan unionin virallinen lehti L 84/73

(1) Komission suositus 2005/737/EY, annettu 18 päivänä toukokuuta 2005, laillisiin verkkomusiikkipalveluihin liittyvästä tekijänoikeuden ja lähioikeuksien rajatylittävästä kollektiivisesta hallinnoinnista (EUVL L 276, 21.10.2005, s. 54).

(2) Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivi 2001/29/EY, annettu 22 päivänä toukokuuta 2001, tekijänoikeuden ja lähioikeuksien tiet tyjen piirteiden yhdenmukaistamisesta tietoyhteiskunnassa (EYVL L 167, 22.6.2001, s. 10).

(3) Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivi 2006/115/EY, annettu 12 päivänä joulukuuta 2006, vuokraus- ja lainausoikeuksista sekä tietyistä tekijänoikeuden lähioikeuksista henkisen omaisuuden alalla (EUVL L 376, 27.12.2006, s. 28).

sovellettava myös näihin organisaatioihin. Vastaavasti jä senvaltioiden olisi ryhdyttävä asianmukaisiin toimenpitei siin, jotta voidaan estää tämän direktiivin velvoitteiden kiertäminen oikeudellisen muodon valinnalla. Olisi pan tava merkille, että oikeudenhaltijoita edustavat yhteisöt, jotka ovat yhteishallinnointiorganisaatioiden jäseniä, voivat olla muita yhteishallinnointiorganisaatioita, oike udenhaltijoiden yhteenliittymiä, liittoja tai muita organi saatioita.

(15) Oikeudenhaltijoiden olisi voitava vapaasti antaa oikeuksi ensa hallinnointi riippumattomille hallinnointiyhteisöille. Tällaiset riippumattomat hallinnointiyhteisöt ovat kaupal lisia yhteisöjä, jotka eroavat yhteishallinnointiorganisaa tioista muun muassa siten, että ne eivät ole oikeudenhal tijoiden omistuksessa tai määräysvallassa. Kuitenkin siinä määrin kuin tällaiset riippumattomat hallinnointiyhteisöt harjoittavat samaa toimintaa kuin yhteishallinnointiorga nisaatiot, niillä olisi oltava velvoite antaa edustamilleen oikeudenhaltijoille, yhteishallinnointiorganisaatioille, käyt täjille ja yleisölle tiettyjä tietoja.

(16) Audiovisuaalisen alan tuottajat, levytuottajat ja lähetystoi minnan harjoittajat lisensioivat omia oikeuksiaan tietyissä tapauksissa yhdessä esimerkiksi esittäjien niille erikseen neuvoteltujen sopimusten pohjalta siirtämien oikeuksien kanssa ja toimivat oman etunsa mukaisesti. Kirjojen, mu siikin ja lehtien julkaisijat lisensioivat oikeuksia, jotka on siirretty niille erikseen neuvoteltujen sopimusten pohjalta, ja toimivat oman etunsa mukaisesti. Näin ollen audiovi suaalisen alan tuottajia, levytuottajia, lähetystoiminnan harjoittajia ja julkaisijoita ei olisi pidettävä ”riippumatto mina hallinnointiyhteisöinä”. Myöskään teosten tekijöiden ja esittäjien managereja ja edustajia, jotka edustavat oike udenhaltijoita näiden suhteissa yhteishallinnointiorgani saatioihin, ei olisi pidettävä ”riippumattomina hallinnoin tiyhteisöinä”, sillä ne eivät hallinnoi oikeuksia tariffien asettamisen ja lisenssien myöntämisen muodossa eivätkä kerää rahaa käyttäjiltä.

(17) Yhteishallinnointiorganisaatioiden olisi voitava vapaasti antaa osa toiminnastaan, kuten käyttäjien laskutus tai oikeudenhaltijoille kuuluvien määrien maksaminen, tytä ryhtiöiden tai muiden määräysvallassaan olevien yhteisö jen suoritettavaksi. Tällaisissa tapauksissa tytäryhtiöiden tai muiden yhteisöjen toimintaan olisi sovellettava niitä tämän direktiivin säännöksiä, joita olisi sovellettava, jos yhteishallinnointiorganisaatio suorittaisi tehtävät itse.

(18) Sen varmistamiseksi, että tekijänoikeuden ja lähioikeuk sien haltijat voivat hyötyä täysin sisämarkkinoista oike uksiensa kollektiivisessa hallinnoimisessa ja että

oikeudenhaltijoiden vapautta käyttää oikeuksiaan ei rajoi teta tarpeettomasti, on tarpeen huolehtia asianmukaisten suojatoimien sisällyttämisestä yhteishallinnointiorganisaa tioiden perussääntöön. Lisäksi yhteishallinnointiorgani saatio ei hallinnointipalvelujaan tarjotessaan saisi suoraan tai välillisesti syrjiä oikeudenhaltijoita näiden kansalaisuu den, asuinpaikan tai sijoittautumispaikan perusteella.

(19) SEUT:ssa vahvistetut vapaudet huomioon ottaen tekijän oikeuden ja lähioikeuksien kollektiivinen hallinnointi edellytettäisi, että oikeudenhaltijan olisi voitava vapaasti valita yhteishallinnointiorganisaatio hallinnoimaan oike uksiaan, olkoonpa näissä oikeuksissa kyse oikeudesta vä littää yleisölle tai valmistaa kappale tai sellaisiin luokkiin kuuluvista oikeuksista, jotka liittyvät hyödyntämismuo toon, kuten lähetystoiminnan harjoittaminen, teatteriesi tys tai kappaleen valmistaminen verkkojakelua varten, edellyttäen, että oikeudenhaltijan valitsema yhteishallin nointiorganisaatio hallinnoi jo tällaisia oikeuksia tai täl laisiin luokkiin kuuluvia oikeuksia.

Yhteishallinnointiorganisaation hallinnoimat oikeudet, oi keuksien luokat tai teosten ja muun aineiston tyypit olisi määritettävä kyseisen organisaation jäsenten yleiskokouk sessa, jos niitä ei ole jo määritetty sen perussäännössä tai niistä ei ole säädetty laissa. Oikeudet ja oikeuksien luokat on tärkeää määrittää niin, että oikeudenhaltijoiden vapaus määrätä teoksistaan ja muusta aineistosta sekä organisaa tion kyky hallinnoida tehokkaasti oikeuksia ovat keske nään tasapainossa, kun otetaan huomioon erityisesti or ganisaation hallinnoimien oikeuksien luokka ja luova ala, jolla se toimii. Tämän tasapainon säilyttämiseksi oike udenhaltijoiden olisi voitava helposti peruuttaa yhteishal linnointiorganisaatiolta oikeutensa tai tiettyyn luokkaan kuuluvat oikeutensa ja hallinnoida näitä oikeuksia erik seen tai uskoa tai siirtää niiden hallinnoinnin osittain tai kokonaan toiselle yhteishallinnointiorganisaatiolle tai toi selle yhteisölle riippumatta yhteishallinnointiorganisaa tion, toisen yhteisön tai oikeudenhaltijan kansalaisuus-, asuin- tai sijoittautumisjäsenvaltiosta. Jos jäsenvaltio unio nin lainsäädännön ja unionin ja sen jäsenvaltioiden kan sainvälisten velvoitteiden mukaisesti säätää pakollisesta oikeuksien kollektiivisesta hallinnoinnista, oikeudenhaltija voi valita vain toisen yhteishallinnointiorganisaation.

Erityyppisiä teoksia ja muuta aineistoa, kuten kirjallisia teoksia, musiikki- tai valokuvateoksia, hallinnoivien yh teishallinnointiorganisaatioiden olisi niin ikään mahdollis tettava tämä joustavuus oikeudenhaltijoille erityyppisten

FIL 84/74 Euroopan unionin virallinen lehti 20.3.2014

teosten ja muun aineiston hallinnoinnissa. Kun kyseessä on ei-kaupallinen käyttö, jäsenvaltioiden olisi säädettävä, että yhteishallinnointiorganisaatiot ryhtyvät tarvittaviin toimiin sen varmistamiseksi, että niiden oikeudenhalti joilla on oikeus myöntää lisenssejä tällaiseen käyttöön. Tällaisiin toimiin olisi kuuluttava muun muassa yhteishal linnointiorganisaation päätös tämän oikeuden käyttöön liittyvistä edellytyksistä sekä näistä edellytyksistä tiedotta minen jäsenille. Yhteishallinnointiorganisaatioiden olisi il moitettava oikeudenhaltijoille tästä valinnanmahdollisuu desta ja huolehdittava siitä, että ne voivat käyttää tähän liittyviä oikeuksiaan mahdollisimman helposti. Oikeuden haltijoille, jotka ovat jo valtuuttaneet yhteishallinnointior ganisaation, voidaan tiedottaa organisaation verkkosivus tolla. Vaatimus oikeudenhaltijoiden valtuutuksessa anta masta suostumuksesta kunkin oikeuden, oikeuksien luo kan tai teoksen ja muun aineiston tyypin hallinnoinnille ei saisi estää oikeudenhaltijoita hyväksymästä myöhem min ehdotettuja muutoksia valtuutukseen hiljaisella sopi muksella kansallisessa lainsäädännössä vahvistettujen edellytysten mukaisesti. Tämä direktiivi ei sinällään estä sopimusjärjestelyjä, joiden mukaan oikeudenhaltijan teke mällä lakkautuksella tai peruutuksella on välitön vaikutus ennen lakkautusta tai peruutusta myönnettyihin lisenssei hin, eikä sopimusjärjestelyjä, joiden mukaan nämä lisens sit säilyvät ennallaan tietyn ajan lakkautuksen tai peruu tuksen jälkeen. Nämä järjestelyt eivät kuitenkaan saisi haitata tämän direktiivin täysimääräistä soveltamista. Tämä direktiivi ei saisi rajoittaa oikeudenhaltijoiden mah dollisuutta hallinnoida oikeuksiaan erikseen, ei-kaupalli nen käyttö mukaan lukien.

(20) Yhteishallinnointiorganisaatioiden jäsenyyden olisi perus tuttava objektiivisiin, avoimiin ja syrjimättömiin kriteerei hin, jotka koskevat muun muassa suhteessa julkaisijoita, jotka oikeuksien hyödyntämistä koskevan sopimuksen nojalla ovat oikeutettuja saamaan osuuden yhteishallin nointiorganisaatioiden hallinnoimien oikeuksien tuotta mista tuloista ja keräämään nämä tulot yhteishallinnoin tiorganisaatioilta. Näiden kriteerien ei olisi velvoitettava yhteishallinnointiorganisaatioita hyväksymään jäseniä, joi den oikeudet, tiettyihin luokkiin kuuluvat oikeudet tai teosten ja muun aineiston tyypit eivät kuulu niiden toi mialaan. Jokaisen yhteishallinnointiorganisaation kirjanpi don olisi tehtävä mahdolliseksi tunnistaa ja tavoittaa sen jäsenet ja oikeudenhaltijat, joiden oikeuksia organisaatio edustaa näiden oikeudenhaltijoiden antamien valtuutus ten nojalla.

(21) Niiden oikeudenhaltijoiden suojelemiseksi, joiden oikeuk sia yhteishallinnointiorganisaatio edustaa suoraan mutta jotka eivät täytä sen jäsenyysvaatimuksia, on syytä vaatia, että tiettyjä jäseniä koskevia tämän direktiivin säännöksiä sovelletaan myös näihin oikeudenhaltijoihin.

Jäsenvaltioiden olisi myös voitava säätää näiden oike udenhaltijoiden oikeudesta osallistua yhteishallinnointior ganisaation päätöksentekoprosessiin.

(22) Yhteishallinnointiorganisaatioiden olisi toimittava edusta miensa oikeudenhaltijoiden yhteisten etujen mukaisesti. Siksi on tärkeää säätää järjestelmistä, joiden avulla yhteis hallinnointiorganisaatioiden jäsenet voivat käyttää jäse nyysoikeuksiaan osallistumalla organisaation päätöksente koprosessiin. Joillakin yhteishallinnointiorganisaatioilla on eri jäsenluokkia, jotka voivat edustaa erilaisia oike udenhaltijoita, kuten tuottajia ja esittäjiä. Näihin eri luok kiin kuuluvien jäsenten olisi oltava tasapuolisesti ja tasa painoisesti edustettuina päätöksentekoprosessissa. Yhteis hallinnointiorganisaatioiden jäsenten yleiskokouksen sääntöjen tehokkuus vaarantuu, jollei ole olemassa sään nöksiä siitä, miten yleiskokoukset olisi järjestettävä. Sen vuoksi on tarpeen varmistaa, että yleiskokous kutsutaan koolle säännöllisesti ja ainakin vuosittain ja että tärkeim mät yhteishallinnointiorganisaation päätökset tehdään yleiskokouksessa.

(23) Yhteishallinnointiorganisaatioiden kaikkien jäsenten olisi voitava osallistua jäsenten yleiskokoukseen ja äänestää siellä. Näiden oikeuksien käyttöön olisi sovellettava ai noastaan oikeudenmukaisia ja oikeasuhteisia rajoituksia. Joissakin poikkeustapauksissa yhteishallinnointiorganisaa tioita perustetaan siten, että niiden oikeudellisena muo tona on säätiö, joten niillä ei ole jäseniä. Tällaisissa ta pauksissa jäsenten yleiskokouksen valtuuksien olisi kuu luttava valvontatoiminnosta huolehtivalle elimelle. Jos yh teishallinnointiorganisaatioiden jäseninä on oikeudenhal tijoita edustavia yhteisöjä, kuten voi olla siinä tapaukses sa, että yhteishallinnointiorganisaatio on osakeyhtiö ja sen jäsenet ovat oikeudenhaltijoiden yhteenliittymiä, jä senvaltioiden olisi voitava säätää, että näiden oikeuden haltijoiden kokouksen on käytettävä osaa tai kaikkia jä senten yleiskokouksen valtuuksista. Jäsenten yleiskokouk sella olisi oltava ainakin valtuudet määritellä hallinnoin tikehys, erityisesti yhteishallinnointiorganisaatioiden teki jänoikeustulojen käytölle. Tämä ei kuitenkaan saisi vai kuttaa jäsenvaltioiden mahdollisuuteen säätää tiukem mista säännöistä koskien esimerkiksi sijoituksia, sulautu mia tai lainojen ottamista, mukaan lukien tällaisten toi menpiteiden kieltäminen. Yhteishallinnointiorganisaatioi den olisi kannustettava jäseniään osallistumaan aktiivisesti yleiskokoukseen. Äänioikeuksien käyttö olisi tehtävä hel poksi yleiskokoukseen osallistuville jäsenille ja myös niille jäsenille, jotka eivät siihen osallistu. Sen lisäksi, että jäse net voivat käyttää oikeuksiaan sähköisesti, heillä olisi ol tava mahdollisuus osallistua ja äänestää jäsenten yleisko kouksessa asiamiehen välityksellä. Tällaista valtakirjalla äänestämistä olisi rajoitettava eturistiriitatapauksissa. Jä senvaltioiden olisi kuitenkin säädettävä valtakirjan käyt töä koskevista rajoituksista ainoastaan, jos se ei haittaa jäsenten asianmukaista ja tehokasta osallistumista päätök sentekoprosessiin. Asiamiehen nimeäminen edistää erityi sesti jäsenten asianmukaista ja tehokasta osallistumista päätöksentekoprosessiin ja antaa oikeudenhaltijoille to dellisen mahdollisuuden valita vapaasti yhteishallinnointi organisaatio sen sijoittautumisjäsenvaltiosta riippumatta.

FI20.3.2014 Euroopan unionin virallinen lehti L 84/75

(24) Jäsenten olisi voitava osallistua yhteishallinnointiorgani saatioiden hallinnoinnin jatkuvaan seurantaan. Näillä or ganisaatioilla olisi oltava tätä varten organisaatioraken teensa kannalta sopiva valvontatoiminto ja niiden olisi annettava jäsenilleen mahdollisuus olla edustettuina tätä toimintoa harjoittavassa elimessä. Yhteishallinnointiorga nisaation rakenteesta riippuen valvontatoiminnosta voi huolehtia erillinen elin, kuten valvontaneuvosto, tai siitä voivat huolehtia jotkut tai kaikki hallintoneuvoston joh tajat, jotka eivät johda yhteishallinnointiorganisaation lii ketoimintaa. Vaatimus jäsenten tasapuolisesta ja tasapai noisesta edustuksesta ei saisi estää yhteishallinnointiorga nisaatiota nimittämästä valvontatoiminnosta huolehti maan kolmansia osapuolia, myös alan ammatillista asian tuntemusta omaavia henkilöitä ja oikeudenhaltijoita, jotka eivät täytä jäsenyyden vaatimuksia tai joita ei suo raan edusta kyseinen organisaatio vaan yhteisö, joka on yhteishallinnointiorganisaation jäsen.

(25) Vastuullisen johtamisen varmistamiseksi yhteishallinnoin tiorganisaation johdon on oltava riippumaton. Johtajat, ovat he sitten vaaleilla valittuja tai organisaation sopimus pohjaisesti palkkaamia, olisi velvoitettava ilmoittamaan sekä ennen johtajan tehtävien aloittamista että sen jäl keen vuosittain, vallitseeko heidän ja yhteishallinnointior ganisaation edustamien oikeudenhaltijoiden välillä eturis tiriitoja. Myös valvontatoimintoja hoitavien henkilöiden olisi annettava tällaiset vuosittaiset lausumat. Jäsenvaltioi den olisi voitava vaatia yhteishallinnointiorganisaatioita julkistamaan nämä ilmoitukset tai toimittamaan ne viran omaisille.

(26) Yhteishallinnointiorganisaatiot keräävät, hallinnoivat ja ja kavat oikeudenhaltijoiden niiden haltuun uskomien oike uksien hyödyntämisestä saatavat tulot. Nämä tulot kuu luvat viime kädessä oikeudenhaltijoille, joilla voi olla suora oikeudellinen suhde organisaatioon tai jotka voivat olla edustettuja yhteisön, joka on yhteishallinnointiorga nisaation jäsen, tai edustussopimuksen kautta. Sen vuoksi on tärkeää, että yhteishallinnointiorganisaatio noudattaa mahdollisimman suurta huolellisuutta näiden tulojen ke räämisessä, hallinnoimisessa ja jakamisessa. Tulojen täs mällinen jakaminen on mahdollista vain, jos yhteishallin nointiorganisaatiot pitävät asianmukaisesti kirjaa jäsenis tä, lisensseistä sekä teosten ja muun aineiston käytöstä. Myös oikeudenhaltijoiden ja käyttäjien olisi annettava toi mivaan oikeuksien kollektiiviseen hallinnointiin tarvitta vat tiedot, ja yhteishallinnointiorganisaatioiden olisi to dennettava ne.

(27) Kerätyt ja oikeudenhaltijoille kuuluvat määrät olisi pidet tävä erillään yhteishallinnointiorganisaation mahdollisista

omista varoista. Jos näitä määriä sijoitetaan, se olisi teh tävä yhteishallinnointiorganisaation yleisten sijoitus- ja riskinhallintaperiaatteiden mukaisesti, sanotun rajoitta matta jäsenvaltioiden mahdollisuutta säätää tiukemmista sijoituksia koskevista säännöistä, tekijänoikeustulojen si joituskielto mukaan lukien. Jotta voidaan huolehtia oike udenhaltijoiden oikeuksien korkeatasoisesta suojasta ja varmistaa, että kaikki tällaisten oikeuksien hyödyntämi sestä mahdollisesti saatavat tulot koituvat oikeudenhalti joiden hyödyksi, yhteishallinnointiorganisaation tekemiä ja hallussaan pitämiä sijoituksia olisi hallinnoitava nou dattaen kriteerejä, jotka velvoittavat yhteishallinnointior ganisaation varovaisuuteen ja antavat sille mahdollisuu den valita turvallisimman ja tehokkaimman sijoituspolitii kan. Yhteishallinnointiorganisaation olisi voitava päättää varojen kohdentamisesta, joka soveltuu sijoitettujen teki jänoikeustulojen mahdollisen riskialtistuksen luonteeseen ja kestoon eikä perusteetta vaaranna oikeudenhaltijoille kuuluvia tekijänoikeustuloja.

(28) Koska oikeudenhaltijoille kuuluu korvaus heidän oikeuk siensa hyödyntämisestä, on tärkeää, että hallinnointipalk kiot eivät ylitä oikeuksien hallinnoinnin perusteltuja kus tannuksia ja että yhteishallinnointiorganisaation jäsenten olisi päätettävä mahdollisista muista kuin hallinnointi palkkioiden osalta tehtävistä vähennyksistä, esimerkiksi sosiaalisiin, kulttuurisiin tai koulutukseen liittyviin tarkoi tuksiin tehdyistä vähennyksistä. Yhteishallinnointiorgani saatioiden olisi tiedotettava tällaisiin vähennyksiin sovel lettavista säännöistä avoimesti oikeudenhaltijoille. Samoja vaatimuksia olisi sovellettava kaikkiin päätöksiin käyttää tekijänoikeustuloja kollektiivisesti, kuten apurahoihin. Oi keudenhaltijoiden olisi voitava käyttää syrjimättömästi kyseisistä vähennyksistä mahdollisesti rahoitettavia sosi aali-, kulttuuri- tai koulutuspalveluja. Tämä direktiivi ei saisi vaikuttaa kansallisen lainsäädännön mukaisiin vä hennyksiin, kuten yhteishallinnointiorganisaatioiden oike udenhaltijoille tarjoamia sosiaalipalveluja varten tehtyihin vähennyksiin, kun kyse on seikoista, joita ei säädellä tällä direktiivillä, edellyttäen että nämä vähennykset ovat unio nin lainsäädännön mukaisia.

(29) Yksittäisille oikeudenhaltijoille tai tapauksen mukaan tiet tyyn luokkaan kuuluville oikeudenhaltijoille kuuluvat määrät olisi jaettava ja maksettava oikea-aikaisesti ja ky seisen yhteishallinnointiorganisaation yleisiä jakoperiaat teita noudattaen myös silloin, kun se tehdään toisen oi keudenhaltijoita edustavan yhteisön kautta. Viivästyksiä oikeudenhaltijoille kuuluvien määrien jakamisessa ja mak samisessa voidaan perustella vain yhteishallinnointiorga nisaatiosta riippumattomilla objektiivisilla syillä. Näin ol len esimerkiksi tekijänoikeustulojen sijoittaminen määräa jaksi ei saisi olla pätevä syy viivästymiselle. On aiheellista

FIL 84/76 Euroopan unionin virallinen lehti 20.3.2014

jättää jäsenvaltioiden päätettäväksi säännöt, joilla varmis tetaan oikea-aikainen jakaminen sekä oikeudenhaltijoiden tehokas etsintä ja tunnistaminen tapauksissa, joissa tällai sia objektiivia syitä on. Jotta voidaan varmistaa, että oi keudenhaltijoille kuuluvat määrät jaetaan asianmukaisesti ja tehokkaasti, sanotun kuitenkaan rajoittamatta jäsenval tioiden mahdollisuutta säätää tiukemmista säännöistä, olisi vaadittava yhteishallinnointiorganisaatioita toteutta maan vilpittömässä mielessä kohtuullisia ja huolellisia toimenpiteitä asianomaisten oikeudenhaltijoiden tunnista miseksi ja tavoittamiseksi. On myös asianmukaista, että yhteishallinnointiorganisaatioiden jäsenten olisi päätettävä kansallisen lainsäädännön puitteissa niiden määrien käy töstä, joita ei voida jakaa, jos näihin määriin oikeutettuja oikeudenhaltijoita ei ole voitu tunnistaa tai tavoittaa.

(30) Yhteishallinnointiorganisaatioiden olisi voitava hallin noida oikeuksia ja kerätä tuloja niiden hyödyntämisestä muiden organisaatioiden kanssa tehtyjen edustussopimus ten nojalla. Näiden muiden yhteishallinnointiorganisaa tioiden jäsenten oikeuksien suojelemiseksi yhteishallin nointiorganisaatio ei saisi tehdä eroa edustussopimusten nojalla hallinnoimiensa ja suoraan omien oikeudenhalti joidensa lukuun hallinnoimiensa oikeuksien välillä. Yh teishallinnointiorganisaatio ei saisi myöskään tehdä muita kuin hallinnointipalkkioiden osalta tehtäviä vähennyksiä toisen yhteishallinnointiorganisaation puolesta kerätyistä tekijänoikeustuloista ilman kyseisen toisen organisaation nimenomaista suostumusta. On myös aiheellista edellyt tää, että yhteishallinnointiorganisaatiot suorittavat mää rien jakamisen ja maksut muille organisaatioille näiden edustussopimusten nojalla saman ajan kuluessa kuin ne jakavat ja maksavat määrät omille jäsenilleen ja edusta milleen oikeudenhaltijoille, jotka eivät ole jäseniä. Lisäksi määrät vastaanottavan organisaation olisi vuorostaan ja ettava edustamilleen oikeudenhaltijoille kuuluvat määrät viipymättä.

(31) Tasapuoliset ja syrjimättömät kaupalliset lisensiointiehdot ovat erityisen tärkeitä sen varmistamiseksi, että käyttäjät voivat saada lisenssejä teoksille ja muille aineistoille, joita koskevia oikeuksia yhteishallinnointiorganisaatio edustaa, sekä oikeudenhaltijoiden asianmukaisten korvausten var mistamiseksi. Yhteishallinnointiorganisaatioiden ja käyttä jien olisi sen vuoksi käytävä lisenssineuvottelut vilpittö mässä mielessä ja sovellettava tariffeja, jotka olisi mää ritettävä objektiivisin ja syrjimättömin perustein. On ai heellista edellyttää, että yhteishallinnointiorganisaatioiden määrittämä lisenssimaksu tai korvaus on kohtuullinen suhteessa muun muassa oikeuksien käytön taloudelliseen arvoon tietyssä tilanteessa. Yhteishallinnointiorganisaa tioiden olisi myös vastattava ilman aiheetonta viivytystä käyttäjien lisenssipyyntöihin.

(32) Yhteishallinnointiorganisaatiot joutuvat digitaalisessa ympäristössä usein lisensioimaan kokoelmansa täysin uu

denlaisia hyödyntämis- ja liiketoimintamalleja varten. Jotta voidaan edistää tällaisen lisensioinnin kehittämiselle otollista toimintaympäristöä rajoittamatta kuitenkaan kil pailulainsäädännön soveltamista, yhteishallinnointiorgani saatioilla olisi tällaisissa tapauksissa oltava tarvittava liik kumavara, jotta ne voivat tarjota mahdollisimman joustavasti yksilöllistettyjä lisenssejä innovatiivisia verkko palveluja varten ilman riskiä siitä, että niitä voitaisiin käyttää ennakkotapauksina muiden lisenssien ehtojen määrittelyssä.

(33) Sen varmistamiseksi, että yhteishallinnointiorganisaatiot voivat noudattaa tässä direktiivissä asetettuja velvoitteita, käyttäjien olisi annettava näille organisaatioille asiaankuu luvat tiedot niiden edustamien oikeuksien käytöstä. Tätä velvoitetta ei olisi sovellettava luonnollisiin henkilöihin, jotka toimivat muissa kuin elinkeinoonsa, liiketoimin taansa tai ammattiinsa liittyvissä tarkoituksissa ja joita tässä direktiivissä säädetty käyttäjän määritelmä ei näin ollen kata. Lisäksi yhteishallinnointiorganisaatioiden vaa timat tiedot olisi rajoitettava siihen, mikä on kohtuullista, tarpeen ja käyttäjien hallussa, jotta tällaiset organisaatiot voivat suorittaa tehtävänsä ottaen huomioon pienten ja keskisuurten yritysten erityisaseman. Tämä velvoite olisi voitava sisällyttää yhteishallinnointiorganisaation ja käyt täjän välisen sopimukseen; tämä sisällyttäminen ei vai kuta kansallisen lainsäädännön mukaisiin oikeuksiin saada tietoa. Käyttäjien antamiin tietoihin sovellettavien määräaikojen olisi tehtävä yhteishallinnointiorganisaa tioille mahdolliseksi noudattaa oikeudenhaltijoille kuu luvien määrien jakamista koskevia määräaikoja. Tämä di rektiivi ei saisi vaikuttaa jäsenvaltioiden mahdollisuuteen vaatia alueelleen sijoittautuneita yhteishallinnointiorgani saatioita käyttämään yhteislaskutusta.

(34) Jotta voidaan lisätä oikeudenhaltijoiden, käyttäjien ja mui den yhteishallinnointiorganisaatioiden luottamusta yhteis hallinnointiorganisaatioiden suorittamaan oikeuksien hal linnointiin, jokaisen yhteishallinnointiorganisaation olisi noudatettava erityisiä avoimuusvaatimuksia. Jokainen yh teishallinnointiorganisaatio tai sen jäsen, joka on oike udenhaltijoille kuuluvien määrien jakamisesta ja maksa misesta vastaava yhteisö, olisi velvoitettava antamaan yk sittäisille oikeudenhaltijoille vähintään kerran vuodessa tietyt tiedot, kuten näille jaetut tai maksetut määrät ja tehdyt vähennykset. Yhteishallinnointiorganisaatioita olisi lisäksi vaadittava antamaan riittävät tiedot, myös talou delliset tiedot, muille yhteishallinnointiorganisaatioille, joiden oikeuksia ne hallinnoivat edustussopimusten no jalla.

(35) Sen varmistamiseksi, että oikeudenhaltijoilla, muilla yh teishallinnointiorganisaatioilla ja käyttäjillä on saatavillaan tietoa organisaation toimialasta ja sen edustamista

FI20.3.2014 Euroopan unionin virallinen lehti L 84/77

teoksista tai muusta aineistosta, yhteishallinnointiorgani saation olisi asianmukaisesti perustellusta pyynnöstä toi mitettava tietoa näistä seikoista. Kansallisessa lainsäädän nössä olisi säädettävä siitä, voidaanko tästä palvelusta periä kohtuullista maksua ja missä määrin. Jokaisen yh teishallinnointiorganisaation olisi julkistettava tiedot ra kenteestaan ja toimintatavoistaan, mukaan lukien sen pe russääntö ja hallinnointipalkkioita, vähennyksiä ja tariffeja koskevat yleiset periaatteet.

(36) Sen varmistamiseksi, että oikeudenhaltijat kykenevät seu raamaan yhteishallinnointiorganisaatioiden suoriutumista tehtävistään ja vertaamaan niitä toisiinsa, tällaisten orga nisaatioiden olisi julkaistava vuotuinen avoimuusraportti, joka sisältää vertailukelpoista tarkastettua taloudellista tie toa niiden toiminnasta. Yhteishallinnointiorganisaatioiden olisi julkistettava osana vuotuista avoimuusraporttia myös vuotuinen erityisraportti sosiaali-, kulttuuri- ja koulutus palveluihin osoitettujen määrien käytöstä. Tämän direktii vin ei olisi estettävä yhteishallinnointiorganisaatiota jul kaisemasta vuotuisen avoimuusraportin edellyttämää tie toa yhdessä asiakirjassa, esimerkiksi osana vuositilinpää töstä, tai erillisinä raportteina.

(37) Tarjotakseen musiikkiteoksia sisältäviä verkkopalveluja, joiden avulla kuluttajat voivat esimerkiksi ladata musiik kia tai kuunnella sitä suoratoistona, tai muita sellaisten elokuvien tai pelien käytön mahdollistavia palveluja, joissa musiikki on tärkeä osatekijä, palveluntarjoajien on ensin hankittava oikeus käyttää kyseisiä teoksia. Direktii vissä 2001/29/EY edellytetään, että jokaiselle musiikkite osten verkkokäyttöön sovellettavalle oikeudelle hankitaan lisenssi. Tekijöiden osalta nämä oikeudet ovat yksinoikeus kappaleen valmistamiseen ja yksinoikeus välittää yleisölle musiikkiteoksia, joista jälkimmäiseen sisältyy oikeus saat taa teokset yleisön saataviin. Näitä oikeuksia voivat hal linnoida yksittäiset oikeudenhaltijat itse, kuten tekijät tai musiikkijulkaisijat, tai oikeudenhaltijoille kollektiivisia hallinnointipalveluja tarjoavat yhteishallinnointiorganisaa tiot. Tekijöiden oikeutta kappaleen valmistamiseen ja te osten välittämiseen yleisölle voivat hallinnoida eri yhteis hallinnointiorganisaatiot. Lisäksi on tapauksia, joissa useat oikeudenhaltijat, joilla on oikeuksia samaan teok seen, ovat valtuuttaneet eri organisaatiot lisensioimaan omat oikeutensa teokseen. Halutessaan tarjota kuluttajille verkkopalvelua, joka kattaa laajan valikoiman musiikkite oksia, käyttäjä joutuu kokoamaan teosten oikeudet eri oikeudenhaltijoilta ja yhteishallinnointiorganisaatioilta.

(38) Vaikka internet ei tunne rajoja, musiikkipalvelujen verk komarkkinat ovat unionissa edelleen hajanaiset eikä digi taalisia sisämarkkinoita ole vielä täysin saatu aikaan.

Oikeuksien kollektiivisen hallinnoinnin monimutkaisuus ja vaikeus unionissa ovat useissa tapauksissa lisänneet verkkomusiikkipalvelujen eurooppalaisten digitaalisten markkinoiden pirstaloituneisuutta. Tämä tilanne on jyr kästi ristiriidassa sen kanssa, että digitaalisen sisällön ja siihen liittyvien innovatiivisten palvelujen kysyntä kulut tajien taholta kasvaa nopeasti, myös kansallisten rajojen yli.

(39) Komission suosituksella 2005/737/EY edistettiin uutta sääntely-ympäristöä, joka soveltuu unionin tasolla parem min tekijänoikeuden ja lähioikeuksien hallinnointiin lail listen verkkomusiikkipalvelujen tarjoamiseksi. Musiikkite osten verkkokäytön aikakautena kaupalliset käyttäjät tar vitsevat lisensiointipolitiikan, joka soveltuu verkkoympä ristön aika- ja paikkariippumattomuuteen sekä kattaa monen maan alueen. Suosituksen avulla ei kuitenkaan ole voitu riittävästi kannustaa laajaan musiikkiteosten verkko-oikeuksien lisensiointiin monen maan alueella eikä vastata erityisvaatimuksiin, joita monen maan alueen kattavaan lisensiointiin liittyy.

(40) Verkkomusiikkialalla, jolla normina on edelleen tekijän oikeuksien kollektiivinen hallinnointi yhden maan alueel la, on olennaisen tärkeää luoda edellytykset sille, että yhteishallinnointiorganisaatiot voivat käyttää mahdolli simman tehokkaita lisensiointitapoja toimiessaan yhä enenevässä määrin rajojen yli. Sen vuoksi on aiheellista antaa säännöt, joilla määrätään perusedellytyksistä sille, miten yhteishallinnointiorganisaatiot huolehtivat usean valtion alueen kattavasta musiikkiteosten (mukaan lukien sanoitukset) tekijöiden verkkokäyttöoikeuksien kollektii visesta lisensioinnista. Samoja sääntöjä olisi sovellettava kaikkien musiikkiteosten, myös audiovisuaalisiin teoksiin sisältyvien musiikkiteosten, lisensiointiin. Niitä ei olisi kuitenkaan sovellettava verkkopalveluihin, jotka tarjoavat musiikkiteoksia ainoastaan nuottien muodossa. Tämän direktiivin säännöksillä olisi varmistettava yhteishallin nointiorganisaatioiden tarjoamien rajat ylittävien palvelu jen tarvittava vähimmäislaatu erityisesti niiden edustaman teosvalikoiman avoimuuden ja oikeuksien käyttöön liitty vien rahavirtojen täsmällisyyden suhteen. Niillä olisi otet tava käyttöön kehys, joka helpottaa musiikkiteosvalikoi mien ja oikeuksien vapaaehtoista yhdistämistä ja sitä kautta vähentää niiden lisenssien määrää, jotka käyttäjä tarvitsee palvelun harjoittamiseksi usean maan alueella käyttäen useita teosvalikoimia. Säännösten myötä yhteis hallinnointiorganisaation olisi voitava pyytää toista orga nisaatiota edustamaan teosvalikoimaansa usean maan alu eella, kun se ei voi tai halua täyttää vaatimuksia itse. Pyynnön vastaanottava organisaatio olisi velvoitettava hy väksymään pyyntö edellyttäen, että se jo yhdistää teosva likoimia ja myöntää tai tarjoaa usean valtion alueen kat tavia lisenssejä. Laillisten verkkomusiikkipalvelujen kehit täminen unionissa tukisi myös verkossa tapahtuvien teki jänoikeuden loukkauksien torjuntaa.

FIL 84/78 Euroopan unionin virallinen lehti 20.3.2014

(41) Tehokkaan ja avoimen lisensiointiprosessin, käyttäjien ra porttien myöhemmän käsittelyn ja niihin liittyvän palve luntarjoajien laskutuksen kannalta ja oikeudenhaltijoille kuuluvien määrien jakamisen kannalta on erityisen tärke ää, että saatavilla on täsmällistä ja kattavaa tietoa musiik kiteoksista, oikeudenhaltijoista ja oikeuksista, joita kukin yhteishallinnointiorganisaatio on valtuutettu edustamaan tietyllä alueella. Sen vuoksi usean valtion alueen kattavia musiikkiteosten lisenssejä myöntävien yhteishallinnointi organisaatioiden olisi voitava käsitellä nämä yksityiskoh taiset tiedot nopeasti ja täsmällisesti. Tämä edellyttää, että käytössä on usealla alueella lisensioitujen oikeuksien omistusta koskevat tietokannat, joiden sisältämien tieto jen perusteella voidaan tunnistaa teokset, oikeudet ja oi keudenhaltijat, joita yhteishallinnointiorganisaatio on val tuutettu edustamaan, ja alueet, jotka valtuutus kattaa. Kaikki näitä tietoja koskevat muutokset olisi otettava huomioon ilman aiheetonta viivytystä, ja tietokantoja olisi päivitettävä jatkuvasti. Tietokantojen avulla pitäisi myös voida helpommin verrata teostietoja tietoihin ää nitteestä tai muusta tallenteesta, jolle teos on tallennettu. On myös tärkeää varmistaa, että mahdolliset käyttäjät ja oikeudenhaltijat sekä yhteishallinnointiorganisaatiot sa avat käyttöönsä tiedot, joita ne tarvitsevat organisaation edustaman teosvalikoiman sisällön tunnistamiseksi. Yh teishallinnointiorganisaatioiden olisi voitava ryhtyä toi menpiteisiin tietojen oikeellisuuden ja eheyden suojelemi seksi, niiden jälleenkäytön valvomiseksi tai kaupallisesti arkaluonteisten tietojen suojelemiseksi.

(42) Usean valtion alueen kattavia musiikkiteosten lisenssejä myöntävät yhteishallinnointiorganisaatiot olisi velvoitet tava päivittämään tarpeen mukaan tietokantojaan jatku vasti ja viipymättä, jotta voidaan varmistaa, että niiden käsittelemät musiikkiteosvalikoimaa koskevat tiedot ovat mahdollisimman täsmällisiä. Näiden organisaatioiden olisi otettava käyttöön helppokäyttöiset menettelyt, joiden avulla verkkopalvelujen tarjoajat sekä oikeudenhaltijat ja muut yhteishallinnointiorganisaatiot voivat ilmoittaa niille mahdollisista epätarkkuuksista organisaatioiden tie tokantojen tiedoissa, jotka koskevat niiden omistamia tai määräysvallassa olevia teoksia, mukaan lukien oikeudet – joko kokonaan tai osittain – ja alueet, joiden osalta ne ovat valtuuttaneet kyseisen yhteishallinnointiorganisaa tion toimimaan, vaarantamatta kuitenkaan yhteishallin nointiorganisaation hallussa olevan tiedon todenmukai suutta ja eheyttä. Koska Euroopan parlamentin ja neuvos ton direktiivissä 95/46/EY (1) annetaan jokaiselle rekiste röidylle oikeus saada virheelliset tai puutteelliset tiedot oikaistuiksi, poistetuiksi tai suojatuiksi, myös tässä direk tiivissä olisi varmistettava, että usean valtion alueen kat taviin lisensseihin liittyvät oikeudenhaltijoita tai muita yhteishallinnointiorganisaatioita koskevat virheelliset tie dot korjataan ilman aiheetonta viivytystä. Yhteishallin nointiorganisaatioilla olisi myös oltava valmiudet käsitellä

sähköisesti teosten rekisteröinnit ja oikeuksien hallinnoin tia koskevat valtuutukset. Koska automatisaatio on tär keää nopean ja tehokkaan tiedonkäsittelyn kannalta, yh teishallinnointiorganisaatioiden olisi huolehdittava siitä, että oikeudenhaltijat voivat käyttää sähköisiä välineitä tie tojen jäsennetyssä toimittamisessa. Yhteishallinnointiorga nisaatioiden olisi mahdollisuuksien mukaan varmistetta va, että näissä sähköisissä välineissä otetaan huomioon asiaankuuluvat kansainvälisellä tai unionin tasolla kehite tyt vapaaehtoiset alan standardit tai käytännöt.

(43) Musiikin käyttöä, myyntiraportointia ja laskutusta koske villa alan standardeilla on olennainen merkitys yhteishal linnointiorganisaatioiden ja käyttäjien välisen tiedonvaih don tehostamisessa. Lisenssien käytön seurannassa olisi noudatettava perusoikeuksia, joita ovat muun muassa oi keus yksityis- ja perhe-elämän kunnioitukseen ja oikeus henkilötietojen suojaan. Sen varmistamiseksi, että tehok kuuden lisäys nopeuttaa tilinpitomenettelyjä ja viime kä dessä korvausten maksamista oikeudenhaltijoille, yhteis hallinnointiorganisaatiot olisi velvoitettava laskuttamaan palveluntarjoajia ja jakamaan oikeudenhaltijoille kuuluvat määrät viipymättä. Jotta tämä vaatimus tuottaisi tulosta, käyttäjien olisi viipymättä raportoitava yhteishallinnointi organisaatioille täsmällisesti teosten käytöstä. Yhteishal linnointiorganisaatioita ei pitäisi velvoittaa hyväksymään raportointia käyttäjäkohtaisissa esitysmuodoissa, jos saa tavilla on laajalti käytettyjä alan standardeja. Yhteishallin nointiorganisaatioita ei pitäisi estää ulkoistamasta palve luja, joita musiikkiteosten verkko-oikeuksien usean val tion alueen kattavien lisenssien myöntämiseen liittyy. Tu kitoimintojen yhteiskäytön tai yhdistämisen olisi autet tava organisaatioita parantamaan hallinnointipalveluja ja järkeistämään tiedonhallintavälineisiin tehtäviä investoin teja.

(44) Musiikkiteosvalikoimien yhdistäminen usean valtion alu een kattavaa lisensiointia varten helpottaa lisensiointipro sessia ja tuomalla kaikki teosvalikoimat markkinoille usean valtion alueen kattavaa lisensiointia varten edistää kulttuurista monimuotoisuutta ja vähentää niiden järjes telytoimien määrää, jotka verkkopalvelujen tarjoajan on suoritettava palvelujen tarjoamiseksi. Teosvalikoimien yh distämisen olisi helpotettava uusien verkkopalvelujen ke hittämistä ja myös vähennettävä kuluttajien maksetta vaksi siirrettäviä järjestelytoimien kustannuksia. Sen vuoksi yhteishallinnointiorganisaatioita, jotka eivät halua tai voi myöntää usean valtion alueen kattavia lisenssejä suoraan omaan musiikkiteosvalikoimaansa, olisi kannus tettava antamaan vapaaehtoisesti muiden yhteishallin nointiorganisaatioiden tehtäväksi hallinnoida teosvalikoi maansa syrjimättömin perustein. Usean valtion alueen

FI20.3.2014 Euroopan unionin virallinen lehti L 84/79

(1) Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivi 95/46/EY, annettu 24 päivänä lokakuuta 1995, yksilöiden suojelusta henkilötietojen käsittelyssä ja näiden tietojen vapaasta liikkuvuudesta (EYVL L 281, 23.11.1995, s. 31).

kattavaa lisensiointia koskevat yksinoikeussopimukset ra joittaisivat usean valtion alueen kattavia lisenssejä hake vien käyttäjien valinnanvaraa ja myös sellaisten yhteishal linnointiorganisaatioiden valinnanvaraa, jotka hakevat palveluja teosvalikoimansa hallinnoimiseksi usean maan alueella. Sen vuoksi kaikki usean valtion alueen kattavaa lisensiointia tarjoavien yhteishallinnointiorganisaatioiden väliset edustussopimukset olisi tehtävä ei-yksinomaisesti.

(45) Yhteishallinnointiorganisaation jäsenten kannalta on eri tyisen tärkeää, että yhteishallinnointiorganisaatiot toimi vat läpinäkyvin ehdoin hallinnoidessaan verkko-oikeuk sia. Yhteishallinnointiorganisaatioiden olisi siksi annettava jäsenilleen riittävät tiedot keskeisistä sopimusehdoista, joi den mukaisesti jokin toinen yhteishallinnointiorganisaatio valtuutetaan edustamaan näiden jäsenten verkkomusiikki oikeuksia usean valtion alueen kattavaa lisensiointia var ten.

(46) On myös tärkeää velvoittaa usean valtion alueen kattavia lisenssejä myöntävät tai tarjoavat yhteishallinnointiorga nisaatiot edustamaan sellaisten yhteishallinnointiorgani saatioiden teosvalikoimia, jotka päättävät olla edusta matta teosvalikoimiaan suoraan. Jotta varmistettaisiin, et tei tämä vaatimus ole kohtuuton eikä ylitä sitä mikä on välttämätöntä, edustamista koskevan pyynnön vastaan ottava yhteishallinnointiorganisaatio olisi velvoitettava hyväksymään pyyntö ainoastaan siinä tapauksessa, että se rajoittuu sellaisiin verkko-oikeuksiin tai verkko-oikeuk sien luokkiin, joita se itse edustaa. Lisäksi tätä vaatimusta olisi sovellettava ainoastaan teosvalikoimien yhdistämistä suorittaviin yhteishallinnointiorganisaatioihin, eikä sitä pi täisi soveltaa yhteishallinnointiorganisaatioihin, jotka tar joavat usean valtion alueen kattavaa lisensiointia vain omassa teosvalikoimassaan. Sitä ei liioin pitäisi soveltaa yhteishallinnointiorganisaatioihin, jotka pelkästään yhdis tävät saman teoksen oikeuksia voidakseen lisensioida yh dessä sekä oikeuden kappaleen valmistamiseen että oike uden välittää teos yleisölle. Valtuutuksen antaneen yhteis hallinnointiorganisaation oikeudenhaltijoiden etujen suo jelemiseksi ja sen varmistamiseksi, että jäsenvaltioiden pienillä ja vähemmän tunnetuilla teosvalikoimilla on pääsy sisämarkkinoille tasapuolisin ehdoin, on tärkeää, että valtuutuksen antaneen yhteishallinnointiorganisaa tion teosvalikoimaa hallinnoidaan samoin ehdoin kuin valtuutuksen saaneen yhteishallinnointiorganisaation te osvalikoimaa ja että se sisällytetään tarjouksiin, joita val tuutuksen saanut yhteishallinnointiorganisaatio osoittaa verkkopalvelujen tarjoajille. Valtuutuksen saaneen yhteis hallinnointiorganisaation perimän hallinnointipalkkion olisi katettava tämän organisaation tekemät välttämättö mät ja kohtuulliset investoinnit. Sopimukset, joilla yhteis hallinnointiorganisaatio valtuuttaa toisen organisaation tai toisia organisaatioita myöntämään usean valtion alu een kattavia lisenssejä oman musiikkiteosvalikoimansa verkkokäyttöön, eivät saisi estää valtuutuksen antanutta yhteishallinnointiorganisaatiota myöntämästä edelleen si joittautumisjäsenvaltionsa alueelle rajoittuvia lisenssejä omassa teosvalikoimassaan ja mahdollisissa muissa teos valikoimissa, joita se voi olla valtuutettu edustamaan ky seisellä alueella.

(47) Yhteishallinnointiorganisaatioiden tarjoamaa usean val tion alueen kattavaa lisensiointia koskevien sääntöjen ta voitteet ja tehokkuus vaarantuisivat huomattavasti, jos oikeudenhaltijat eivät pystyisi käyttämään usean valtion alueen kattaviin lisensseihin liittyviä oikeuksiaan, kun yh teishallinnointiorganisaatio, jonka haltuun ne ovat anta neet oikeutensa, ei myönnä tai tarjoa usean valtion alu een kattavia lisenssejä eikä myöskään halua valtuuttaa tähän toista yhteishallinnointiorganisaatiota. Tämän vuoksi on tärkeää huolehtia siitä, että oikeudenhaltijat voivat näissä olosuhteissa käyttää oikeutta myöntää verk kopalvelujen tarjoajien tarvitsemia usean valtion alueen kattavia lisenssejä joko itse tai yhden tai useamman toi sen osapuolten välityksellä ja ottaa pois alkuperäiseltä yhteishallinnointiorganisaatiolta oikeutensa siinä määrin, kuin se on tarpeen verkkokäyttöä koskevaa usean valtion alueen kattavaa lisensiointia varten, ja jättää nämä oike udet sille yhden maan alueen kattavaa lisensiointia varten.

(48) Lähetystoimintaa harjoittavat yritykset tarvitsevat yleensä lisenssin paikalliselta yhteishallinnointiorganisaatiolta voi dakseen lähettää musiikkiteoksia sisältäviä televisio- ja radio-ohjelmia. Tämä lisenssi rajoittuu usein lähetystoi minnan harjoittamiseen. Jotta nämä televisio- tai radiolä hetykset voisivat olla saatavilla myös internetissä, musiik kiteosten käytölle tarvitaan verkko-oikeuslisenssi. Jotta voitaisiin helpottaa musiikin verkko-oikeuksien lisensi ointia televisio- ja radiolähetysten samanaikaisiin ja vii västettyihin lähetyksiin internetissä, on tarpeen myöntää poikkeus säännöistä, joita muuten sovellettaisiin usean valtion alueen kattavaan musiikkiteosten verkko-oikeuk sien lisensiointiin. Poikkeus olisi rajattava siihen, mikä on tarpeen televisio- tai radio-ohjelmien lähettämiseksi ver kossa, sekä materiaaliin, jolla on selkeä ja toissijainen suhde alkuperäiseen lähetykseen ja joka on tuotettu esi merkiksi asianomaisen televisio- tai radiolähetyksen täy dentämistä, esikatselua tai toistoa varten. Poikkeusta ei saisi käyttää siten, että se vääristää kilpailua muihin sel laisiin palveluihin nähden, jotka tarjoavat kuluttajille yk sittäisiä musiikki- tai audiovisuaaliteoksia, eikä se saisi johtaa rajoittaviin käytäntöihin, kuten markkinoiden tai asiakkaiden jakamiseen, jotka olisivat SEUT 101 tai 102 artiklan vastaisia.

(49) On tarpeen varmistaa, että tämän direktiivin nojalla an netut kansalliset säännökset pannaan täytäntöön tehok kaasti. Yhteishallinnointiorganisaatioiden olisi tarjottava jäsentensä käyttöön erityiset menettelyt valitusten käsitte lyä varten. Näiden menettelyjen olisi oltava myös muiden kyseisen organisaation suoraan edustamien oikeudenhal tijoiden ja muiden sellaisten yhteishallinnointiorganisaa tioiden käytössä, joiden puolesta se hallinnoi oikeuksia edustussopimuksen mukaisesti. Jäsenvaltioiden olisi li säksi voitava säätää, että yhteishallinnointiorganisaatioi den, niiden jäsenten, oikeudenhaltijoiden tai käyttäjien väliset riidat, jotka koskevat tämän direktiivin soveltamis ta, voidaan saattaa ratkaistaviksi nopeassa, riippumatto massa ja puolueettomassa vaihtoehtoisessa riitojenratkai sumenettelyssä. Erityisesti usean valtion alueen kattavaa musiikkiteosten verkko-oikeuksien lisensiointia koskevien

FIL 84/80 Euroopan unionin virallinen lehti 20.3.2014

sääntöjen vaikuttavuus voisi vaarantua, jos yhteishallin nointiorganisaatioiden ja niiden vastapuolten välisiä rii toja ei ratkaista nopeasti ja tehokkaasti. Näistä syistä on aiheellista huolehtia mahdollisuudesta helppokäyttöiseen, tehokkaaseen ja puolueettomaan tuomioistuinten ulko puoliseen menettelyyn, kuten sovittelu- tai välimiesme nettelyyn, jossa voidaan ratkaista yhtäältä usean valtion alueen kattavia lisenssejä myöntävien yhteishallinnointi organisaatioiden ja toisaalta verkkomusiikkipalvelujen tar joajien, oikeudenhaltijoiden ja muiden yhteishallinnointi organisaatioiden väliset riidat, rajoittamatta kuitenkaan oikeutta saattaa riita tuomioistuimen ratkaistavaksi. Tässä direktiivissä ei säädetä, millä tavoin tällainen vaihtoehtoi nen riidanratkaisu olisi järjestettävä eikä myöskään mää ritetä, minkä elimen tehtäviin se kuuluisi, kunhan taataan riidanratkaisun riippumattomuus, puolueettomuus ja te hokkuus. On myös aiheellista edellyttää, että jäsenvalti oilla on riippumattomat, puolueettomat ja tehokkaat rii tojenratkaisumenettelyt, joista vastaavat teollis- ja tekijän oikeuksia koskevaan lainsäädäntöön erikoistuneet elimet, tai tuomioistuimet, joiden avulla voidaan ratkaista yhteis hallinnointiorganisaatioiden ja käyttäjien väliset voimassa oleviin tai ehdotettuihin lisensiointiehtoihin liittyvät tai sopimusrikkomusta koskevat kaupalliset kiistat.

(50) Jäsenvaltioiden olisi otettava käyttöön asianmukaiset me nettelyt, joiden avulla voidaan seurata, noudattavatko yh teishallinnointiorganisaatiot tätä direktiiviä. Vaikka ei ole aiheellista rajoittaa tällä direktiivillä jäsenvaltioiden valtaa toimivaltaisten viranomaisten valinnan tai etukäteen tai jälkikäteen suoritettavan yhteishallinnointiorganisaatioi den valvonnan suhteen, olisi varmistettava, että viran omaiset pystyvät puuttumaan tätä direktiiviä sovelletta essa mahdollisesti esiin tuleviin ongelmiin tehokkaasti ja nopeasti. Jäsenvaltioita ei pitäisi velvoittaa perustamaan uusia toimivaltaisia viranomaisia. Lisäksi yhteishallinnoin tiorganisaation jäsenillä, oikeudenhaltijoilla, käyttäjillä, yhteishallinnointiorganisaatioilla ja muilla asianomaisilla olisi oltava mahdollisuus ilmoittaa toimivaltaisille viran omaisille toiminnasta ja tilanteesta, jossa ne katsovat yh teishallinnointiorganisaatioiden ja tapauksen mukaan käyttäjien rikkovan lakia. Jäsenvaltioiden olisi varmistet tava, että toimivaltaisilla viranomaisilla on valta määrätä seuraamuksia tai toteuttaa toimenpiteitä, jos tämän direk tiivin täytäntöönpanemiseksi annettuja kansallisia lakeja ei ole noudatettu. Tässä direktiivissä ei säädetä seur aamusten tai toimenpiteiden tyypeistä, kunhan ne ovat tehokkaita, oikeasuhteisia ja varoittavia. Nämä seur aamukset tai toimenpiteet voivat sisältää määräyksen erottaa piittaamattomasti toimineet johtajat, tarkastuksia yhteishallinnointiorganisaation tiloihin tai, jos elimelle on myönnetty toimintaa varten lupa, tämän luvan peruutta misen. Direktiivi ei saisi vaikuttaa jäsenvaltioiden ennak kolupa- ja valvontajärjestelmiin, mukaan lukien vaatimus yhteishallinnointiorganisaation edustavuudesta, kunhan nämä järjestelmät ovat unionin lainsäädännön mukaisia eivätkä haittaa tämän direktiivin täysimääräistä sovelta mista.

(51) Sen varmistamiseksi, että usean valtion alueen kattavaa lisensiointia koskevia vaatimuksia noudatetaan, niiden täytäntöönpanon seurannasta olisi annettava erityiset säännökset. Jäsenvaltioiden toimivaltaisten viranomaisten ja komission olisi tehtävä yhteistyötä tätä tarkoitusta var ten. Jäsenvaltioiden olisi avustettava toisiaan toimivaltais ten viranomaistensa välisellä tiedonvaihdolla yhteishallin nointiorganisaatioiden seurannan helpottamiseksi.

(52) On tärkeää, että yhteishallinnointiorganisaatiot kunnioit tavat kaikkien sellaisten oikeudenhaltijoiden, jäsenten, käyttäjien ja muiden yksilöiden oikeutta yksityisyyteen ja oikeutta henkilötietojen suojaan, joiden henkilötietoja ne käsittelevät. Direktiiviä 95/46/EY sovelletaan henkilö tietojen käsittelyyn, joka suoritetaan jäsenvaltioissa tässä direktiivissä tarkoitetuissa yhteyksissä jäsenvaltioiden toi mivaltaisten viranomaisten ja erityisesti jäsenvaltioiden nimeämien riippumattomien viranomaisten valvonnassa. Oikeudenhaltijoille olisi annettava asianmukaiset tiedot heidän henkilötietojensa käsittelystä, näiden tietojen vas taanottajista, näiden tietojen tietokannassa pitämisen määräajoista ja siitä, millä tavalla oikeudenhaltijat voivat käyttää oikeuksiaan saada, oikaista tai poistaa itseään kos kevia henkilötietoja direktiivin 95/46/EY mukaisesti. Eri tyisesti ainutkertaisia tunnisteita, jotka mahdollistavat henkilön epäsuoran tunnistamisen, olisi käsiteltävä mai nitussa direktiivissä tarkoitettuina henkilötietoina.

(53) Täytäntöönpanotoimenpiteitä koskevat säännökset eivät saisi vaikuttaa niiden toimivaltaisten kansallisten viran omaisten valtuuksiin, jotka jäsenvaltiot ovat direktiivin 95/46/EY mukaisesti asettaneet mainitun direktiivin täy täntöönpanemiseksi annettujen kansallisten säännösten noudattamisen seuraamiseksi.

(54) Tässä direktiivissä kunnioitetaan Euroopan unionin pe rusoikeuskirjassa, jäljempänä ’perusoikeuskirja’, tunnustet tuja perusoikeuksia ja periaatteita. Riitojenratkaisua kos kevat tämän direktiivin säännökset eivät saisi estää osa puolia käyttämästä perusoikeuskirjassa taattua oikeuttaan saattaa riita tuomioistuimen ratkaistavaksi.

FI20.3.2014 Euroopan unionin virallinen lehti L 84/81

(55) Jäsenvaltiot eivät voi riittävällä tavalla saavuttaa tämän direktiivin tavoitteita eli parantaa yhteishallinnointiorga nisaatioiden jäsenten valmiuksia valvoa näiden organisaa tioiden toimintaa, taata yhteishallinnointiorganisaatioiden riittävä avoimuus ja parantaa usean valtion alueen katta vaa musiikkiteosten tekijänoikeuksien lisensointia verkko käyttöä varten, vaan ne voidaan laajuutensa ja vaikutus tensa takia saavuttaa paremmin unionin tasolla. Sen vuoksi unioni voi toteuttaa toimenpiteitä Euroopan unio nista tehdyn sopimuksen 5 artiklassa vahvistetun toissijai suusperiaatteen mukaisesti. Mainitussa artiklassa vahviste tun suhteellisuusperiaatteen mukaisesti tässä direktiivissä ei ylitetä sitä, mikä on tarpeen näiden tavoitteiden saa vuttamiseksi.

(56) Tämän direktiivin säännökset eivät rajoita kilpailulainsää dännön soveltamista eivätkä muun muassa seuraavien alojen asiaankuuluvan lainsäädännön soveltamista: luotta muksellisuus, liike- ja ammattisalaisuus, yksityisyys, asia kirjojen julkisuus, sopimusoikeus, lainvalintaan ja tuomi oistuinten toimivaltaan liittyvä kansainvälinen yksityis oikeus sekä työntekijöiden ja työnantajien yhdistymisva paus ja järjestäytymisoikeus.

(57) Jäsenvaltiot ovat selittävistä asiakirjoista 28 päivänä syys kuuta 2011 annetun jäsenvaltioiden ja komission yhtei sen poliittisen lausuman (1) mukaisesti sitoutuneet perus telluissa tapauksissa liittämään ilmoitukseen toimenpiteis tä, jotka koskevat direktiivin saattamista osaksi kansallista lainsäädäntöä, yhden tai useamman asiakirjan, joista käy ilmi direktiivin osien ja kansallisen lainsäädännön osaksi saattamiseen tarkoitettujen välineiden vastaavien osien suhde. Tämän direktiivin osalta lainsäätäjä pitää tällaisten asiakirjojen toimittamista perusteltuna.

(58) Euroopan tietosuojavaltuutettua on kuultu Euroopan par lamentin ja neuvoston asetuksen (EY) N:o 45/2001 (2) 28 artiklan 2 kohdan mukaisesti, ja hän on antanut lau sunnon 9 päivänä lokakuuta 2012,

OVAT HYVÄKSYNEET TÄMÄN DIREKTIIVIN:

I OSASTO

YLEISET SÄÄNNÖKSET

1 artikla

Kohde

Tässä direktiivissä vahvistetaan tarvittavat vaatimukset sen var mistamiseksi, että yhteishallinnointiorganisaatioiden suorittama tekijänoikeuden ja lähioikeuksien hallinnointi toimii moitteetto masti. Siinä vahvistetaan myös vaatimukset yhteishallinnointior ganisaatioiden suorittamalle usean valtion alueen kattavalle mu siikkiteosten tekijänoikeuksien lisensoinnille verkkokäyttöä var ten.

2 artikla

Soveltamisala

1. Tämän direktiivin I, II, IV ja V osastoa sovelletaan 34 ar tiklan 2 kohtaa ja 38 artiklaa lukuun ottamatta kaikkiin unio niin sijoittautuneisiin yhteishallinnointiorganisaatioihin.

2. Tämän direktiivin III osastoa sekä 34 artiklan 2 kohtaa ja 38 artiklaa sovelletaan sellaisiin unioniin sijoittautuneisiin yh teishallinnointiorganisaatioihin, jotka hallinnoivat musiikkiteos ten tekijöiden oikeuksia verkkokäyttöä varten useissa eri valti oissa.

3. Tämän direktiivin asiaankuuluvia säännöksiä sovelletaan yhteisöihin, jotka ovat suoraan tai välillisesti, kokonaan tai osit tain yhteishallinnointiorganisaation omistuksessa tai sen mää räysvallassa, edellyttäen että tällaiset yhteisöt harjoittavat toimin taa, joka kuuluisi tämän direktiivin säännösten soveltamisalaan, jos se olisi yhteishallinnointiorganisaation harjoittamaa toimin taa.

4. Tämän direktiivin 16 artiklan 1 kohtaa, 18 ja 20 artiklaa, 21 artiklan 1 kohdan a, b, c, e, f ja g alakohtaa sekä 36 ja 42 artiklaa sovelletaan kaikkiin unioniin sijoittautuneisiin riip pumattomiin hallinnointiyhteisöihin.

3 artikla

Määritelmät

Tässä direktiivissä tarkoitetaan

a) ’yhteishallinnointiorganisaatiolla’ organisaatiota, joka on la kisääteisesti taikka siirron, lisenssin tai jonkin muun sopi musjärjestelyn nojalla valtuutettu ainoana tai pääasiallisena tarkoituksenaan hallinnoimaan tekijänoikeutta tai tekijän oikeuden lähioikeuksia useamman kuin yhden oikeudenhal tijan puolesta näiden oikeudenhaltijoiden yhteisen edun mu kaisesti ja joka täyttää yhden tai molemmat seuraavista kri teereistä:

i) se on jäsentensä omistuksessa tai määräysvallassa;

ii) se on voittoa tavoittelematon organisaatio;

b) ’riippumattomalla hallinnointiyhteisöllä’ organisaatiota, joka on lakisääteisesti taikka siirron, lisenssin tai jonkin muun sopimusjärjestelyn nojalla valtuutettu ainoana tai pääasialli sena tarkoituksenaan hallinnoimaan tekijänoikeutta tai teki jänoikeuden lähioikeuksia useamman kuin yhden oikeuden haltijan puolesta näiden oikeudenhaltijoiden yhteisen edun mukaisesti ja joka

i) ei ole suoraan tai välillisesti, kokonaan tai osittain oike udenhaltijoiden omistuksessa tai määräysvallassa ja

ii) on voittoa tavoittelematon järjestö;

c) ’oikeudenhaltijalla’ henkilöä tai yhteisöä, joka ei ole yhteis hallinnointiorganisaatio ja jolla on hallussaan tekijänoikeus tai lähioikeus taikka jolla on oikeuksien hyödyntämistä kos kevan sopimuksen tai lainsäädännön nojalla oikeus osuu teen tekijänoikeustuloista;

FIL 84/82 Euroopan unionin virallinen lehti 20.3.2014

(1) EUVL C 369, 17.12.2011, s. 14. (2) Euroopan parlamentin ja neuvoston asetus (EY) N:o 45/2001, an

nettu 18 päivänä joulukuuta 2000, yksilöiden suojelusta yhteisöjen toimielinten ja elinten suorittamassa henkilötietojen käsittelyssä ja näiden tietojen vapaasta liikkuvuudesta (EYVL L 8, 12.1.2001, s. 1).

d) ’jäsenellä’ yhteishallinnointiorganisaation jäsenyysvaatimuk set täyttävää ja jäseneksi hyväksymää oikeudenhaltijaa tai yhteisöä, joka edustaa oikeudenhaltijoita, mukaan lukien muut yhteishallinnointiorganisaatiot ja oikeudenhaltijoiden yhteenliittymät;

e) ’perussäännöllä’ yhteishallinnointiorganisaation perustamis kirjaa ja yhtiöjärjestystä, perussääntöä, perustamissääntöjä tai -asiakirjoja;

f) ’jäsenten yleiskokouksella’ yhteishallinnointiorganisaation elintä, johon jäsenet osallistuvat ja jossa he käyttävät äänioi keuttaan, riippumatta siitä, mikä organisaation oikeudellinen muoto on;

g) ’johtajalla’

i) ketä tahansa hallintoneuvoston jäsentä, jos kansallisessa lainsäädännössä tai yhteishallinnointiorganisaation perus säännössä säädetään yksitasoisesta hallintorakenteesta;

ii) ketä tahansa hallintoneuvoston tai valvontaneuvoston jä sentä, jos kansallisessa lainsäädännössä tai yhteishallin nointiorganisaation perussäännössä säädetään kaksitasoi sesta hallintorakenteesta;

h) ’tekijänoikeustuloilla’ yhteishallinnointiorganisaation oike udenhaltijoiden lukuun keräämiä tuloja, jotka saadaan yksin oikeudesta, oikeudesta korvaukseen tai oikeudesta hyvityk seen;

i) ’hallinnointipalkkioilla’ määriä, jotka yhteishallinnointiorga nisaatio perii, vähentää tai kuittaa tekijänoikeustuloista tai tekijänoikeustulojen sijoittamisesta mahdollisesti saadusta tulosta kattaakseen tekijänoikeuden ja lähioikeuksien hallin noinnin kustannukset;

j) ’edustussopimuksella’ yhteishallinnointiorganisaatioiden vä listä sopimusta, jolla jokin yhteishallinnointiorganisaatio val tuuttaa jonkin toisen yhteishallinnointiorganisaation hallin noimaan edustamiaan oikeuksia, mukaan lukien 29 ja 30 ar tiklan nojalla tehdyt sopimukset;

k) ’käyttäjällä’ henkilöä tai yhteisöä, joka ei toimi kuluttajan ominaisuudessa ja joka toteuttaa toimia, jotka edellyttävät oikeudenhaltijoiden valtuutusta tai oikeudenhaltijoille suori tettavia korvauksia tai hyvityksiä;

l) ’teosvalikoimalla’ teoksia, joiden oikeuksia yhteishallinnoin tiorganisaatio hallinnoi;

m) ’usean valtion alueen kattavalla lisenssillä’ lisenssiä, joka kat taa useamman kuin yhden jäsenvaltion alueen;

n) ’musiikkiteosten verkko-oikeuksilla’ direktiivin 2001/29/EY 2 ja 3 artiklassa tarkoitettuja musiikkiteoksen tekijän oike uksia, jotka tarvitaan verkkopalvelun tarjoamiseksi.

II OSASTO

YHTEISHALLINNOINTIJÄRJESTÖT

1 LUKU

Oikeudenhaltijoiden edustus ja yhteishallinnointiorganisaa tion jäsenyys ja rakenne

4 artikla

Yleiset periaatteet

Jäsenvaltioiden on varmistettava, että yhteishallinnointiorgani saatiot toimivat niiden oikeudenhaltijoiden etujen mukaisesti, joiden oikeuksia ne edustavat, eivätkä aseta näille velvoitteita, jotka eivät ole tarpeen kyseisten oikeudenhaltijoiden oikeuksien ja etujen suojelemiseksi tai näiden oikeuksien hallinnoimiseksi tehokkaasti.

5 artikla

Oikeudenhaltijoiden oikeudet

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että oikeudenhaltijoilla on 2–8 kohdassa säädetyt oikeudet ja että nämä oikeudet vah vistetaan yhteishallinnointiorganisaation perussäännössä tai jäse nyysehdoissa.

2. Oikeudenhaltijoilla on oikeus valtuuttaa valitsemansa yh teishallinnointiorganisaatio hallinnoimaan valitsemiaan oikeuk sia, oikeuksien luokkia tai teosten ja muun aineiston tyyppejä valitsemillaan alueilla riippumatta yhteishallinnointiorganisaa tion tai oikeudenhaltijan kansalaisuudesta tai asuin- tai sijoittau tumisjäsenvaltiosta. Jollei yhteishallinnointiorganisaatiolla ole objektiivisesti perusteltuja syitä kieltäytyä, se on velvoitettu hal linnoimaan näitä oikeuksia, oikeuksien luokkia tai teosten ja muun aineiston tyyppejä, edellyttäen että niiden hallinnointi kuuluu sen toimialaan.

3. Oikeudenhaltijoilla on oikeus myöntää lisenssejä valitsemi ensa oikeuksien ja tiettyihin luokkiin kuuluvien oikeuksien tai teosten ja muun aineiston tyyppien osalta ei-kaupalliseen käyt töön.

4. Oikeudenhaltijoilla on oikeus lakkauttaa yhteishallintaor ganisaatiolle antamansa valtuutus hallinnoida oikeuksia, oikeuk sien luokkia tai teosten ja muun aineiston tyyppejä, tai peruut taa yhteishallinnointiorganisaatiolta mitkä tahansa 2 kohdan mukaisesti valitsemansa oikeudet, oikeuksien luokat tai teosten ja muun aineiston tyypit valitsemillaan alueilla ilmoittamalla tästä kohtuullisessa, enintään kuuden kuukauden irtisanomisa jassa. Yhteishallinnointiorganisaatio voi päättää, että tällainen lakkautus tai peruutus tulee voimaan vasta tilikauden päättyessä.

FI20.3.2014 Euroopan unionin virallinen lehti L 84/83

5. Jos oikeudenhaltijalle kuuluu määriä oikeuksien hyödyntä misestä, joka on tapahtunut ennen valtuutuksen lakkauttamisen tai oikeuksien peruuttamisen voimaantuloa tai ennen lakkautta misen ja peruuttamisen voimaantuloa myönnetyn lisenssin no jalla, oikeudenhaltijalla säilyvät hänen 12, 13, 18, 20, 28 ja 33 artiklan mukaiset oikeutensa.

6. Yhteishallinnointiorganisaatiot eivät saa rajoittaa 4 ja 5 kohdassa säädettyjen oikeuksien käyttöä asettamalla näiden oi keuksien käyttämisen edellytykseksi, että lakkautuksen tai peruu tuksen kohteena olevien oikeuksien, oikeuksien luokkien tai teosten ja muun aineiston tyyppien hallinnointi siirretään toi selle yhteishallinnointiorganisaatiolle.

7. Tapauksissa, joissa oikeudenhaltija antaa yhteishallinnoin tiorganisaatiolle valtuutuksen hallinnoida oikeuksiaan, tämä an taa nimenomaisen suostumuksen kustakin oikeudesta tai oike uksien luokasta tai teosten ja muun aineiston tyypistä, jota tämä valtuuttaa yhteishallinnointiorganisaation hallinnoimaan. Tällai sesta suostumuksesta on oltava asiakirjanäyttö.

8. Yhteishallinnointiorganisaation on ilmoitettava oikeuden haltijoille näiden 1–7 kohdassa tarkoitetuista oikeuksistaan sekä 3 kohdassa tarkoitettuun oikeuteen mahdollisesti liittyvistä ehdoista ennen kuin oikeudenhaltijat antavat sille suostumuksen hallinnoida oikeutta tai oikeuksien luokkaa tai teosten ja muun aineiston tyyppiä.

Yhteishallinnointiorganisaation on ilmoitettava niille oikeuden haltijoille, jotka ovat jo antaneet yhteishallinnointiorganisaatiolle valtuutuksen, näiden 1–7 kohdassa tarkoitetuista oikeuksista sekä 3 kohdassa tarkoitettuun oikeuteen mahdollisesti liittyvistä ehdoista viimeistään 10 päivänä lokakuuta 2016.

6 artikla

Yhteishallinnointiorganisaatioiden jäsenyyssäännöt

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että yhteishallinnointior ganisaatiot noudattavat 2–5 kohdassa vahvistettuja sääntöjä.

2. Yhteishallinnointiorganisaatioiden on hyväksyttävä jäse niksi oikeudenhaltijat ja oikeudenhaltijoita edustavat yhteisöt, mukaan lukien muut yhteishallinnointiorganisaatiot ja oike udenhaltijoiden yhteenliittymät, jos nämä täyttävät jäsenyysvaa timukset, joiden on perustuttava objektiivisiin, avoimiin ja syr jimättömiin kriteereihin. Nämä jäsenyysvaatimukset on sisälly tettävä yhteishallinnointiorganisaation perussääntöön tai jäse nyysehtoihin ja julkistettava. Tapauksissa, joissa yhteishallin nointiorganisaatio kieltäytyy hyväksymästä jäsenyyspyyntöä, sen on toimitettava oikeudenhaltijalle selkeät perustelut päätök selleen.

3. Yhteishallinnointiorganisaation perussäännössä on määrät tävä asianmukaisista ja tehokkaista mekanismeista, joiden avulla sen jäsenet voivat osallistua organisaation päätöksentekoproses siin. Eri luokkiin kuuluvien jäsenten on oltava tasapuolisesti ja tasapainoisesti edustettuina päätöksentekoprosessissa.

4. Yhteishallinnointiorganisaation on annettava jäsenilleen mahdollisuus olla siihen yhteydessä sähköisesti, myös jäsenten oikeuksien käyttämiseksi.

5. Yhteishallinnointiorganisaation on pidettävä kirjaa jäsenis tään ja päivitettävä jäsentiedot säännöllisesti.

7 artikla

Niiden oikeudenhaltijoiden oikeudet, jotka eivät ole yhteishallinnointiorganisaation jäseniä

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että yhteishallinnointior ganisaatiot noudattavat 6 artiklan 4 kohdassa, 20 artiklassa, 29 artiklan 2 kohdassa ja 33 artiklassa vahvistettuja sääntöjä niiden oikeudenhaltijoiden suhteen, joilla on lakisääteisesti taikka siirron, lisenssin tai jonkin muun sopimusjärjestelyn no jalla suora oikeudellinen suhde yhteishallinnointiorganisaatioihin mutta jotka eivät ole niiden jäseniä.

2. Jäsenvaltiot voivat soveltaa muita tämän direktiivin sään nöksiä 1 kohdassa tarkoitettuihin oikeudenhaltijoihin.

8 artikla

Yhteishallinnointiorganisaation jäsenten yleiskokous

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että jäsenten yleiskokous järjestetään 2–10 kohdassa vahvistettujen sääntöjen mukaisesti.

2. Jäsenten yleiskokous on kutsuttava koolle vähintään ker ran vuodessa.

3. Jäsenten yleiskokous päättää mahdollisista yhteishallin nointiorganisaation perussääntöön ja jäsenyysehtoihin tehtävistä muutoksista, jos jäsenyysehdoista ei määrätä perussäännössä.

4. Jäsenten yleiskokous päättää johtajien nimittämisestä ja erottamisesta, valvoo heidän yleistä tehtävistään suoriutumista sekä hyväksyy heidän palkkansa ja muut etuutensa, kuten rahal liset ja muut kuin rahalliset etuudet, eläke-etuudet ja -oikeudet, oikeudet muihin etuuksiin ja oikeudet erorahaan.

FIL 84/84 Euroopan unionin virallinen lehti 20.3.2014

Hallintorakenteeltaan kaksitasoisen yhteishallinnointiorganisaa tion jäsenten yleiskokous ei päätä hallintoneuvoston jäsenten nimittämisestä tai erottamisesta eikä hyväksy heidän palkkaansa ja muita etuuksiaan, jos tällaisia päätöksiä koskeva valta on siirretty valvontaneuvostolle.

5. Jäsenten yleiskokous päättää II osaston 2 luvun säännös ten mukaisesti ainakin seuraavista asioista:

a) yleiset periaatteet, joiden mukaisesti oikeudenhaltijoille kuu luvat määrät jaetaan;

b) yleiset periaatteet sellaisten määrien käytöstä, jotka eivät ole jaettavissa;

c) tekijänoikeustulojen ja tekijänoikeustulojen sijoittamisesta mahdollisesti saatavien tulojen yleiset sijoitusperiaatteet;

d) tekijänoikeustuloista ja tekijänoikeustulojen sijoittamisesta mahdollisesti saatavista tuloista tehtäviä vähennyksiä koske vat yleiset periaatteet;

e) sellaisten määrien käyttö, jotka eivät ole jaettavissa;

f) riskinhallintaperiaatteet;

g) kiinteän omaisuuden hankinnan, myynnin tai kiinnittämisen hyväksyminen;

h) sulautumien ja yhteenliittymien, tytäryhteisöjen perustamisen sekä muiden yhteisöjen taikka niiden osuuksien tai oikeuk sien hankinnan hyväksyminen;

i) lainojen oton, lainojen myöntämisen tai lainoille myönnettä vien vakuuksien hyväksyminen.

6. Jäsenten yleiskokous voi siirtää 5 kohdan f, g, h ja i ala kohdassa luetellut valtuudet päätöksellä tai perussäännön mää räyksellä valvontatoiminnosta huolehtivalle elimelle.

7. Jäsenvaltiot voivat 5 kohdan a–d alakohdan soveltamisen osalta edellyttää, että jäsenten yleiskokous määrittää yksityiskoh taisemmat ehdot tekijänoikeustulojen ja tekijänoikeustulojen si joittamisesta saatavien tulojen käytölle.

8. Jäsenten yleiskokouksen on valvottava yhteishallinnointi organisaation toimintaa ainakin päättämällä tilintarkastajan ni mittämisestä ja erottamisesta sekä hyväksymällä 22 artiklassa tarkoitetun vuotuisen avoimuusraportin.

Jäsenvaltiot voivat sallia vaihtoehtoisia järjestelmiä tai menette lyjä tilintarkastajan nimittämiseksi ja erottamiseksi, edellyttäen että nämä järjestelmät tai menettelyt on suunniteltu varmista maan tilintarkastajan riippumattomuus henkilöistä, jotka johta vat yhteishallinnointiorganisaation liiketoimintaa.

9. Yhteishallinnointiorganisaation kaikilla jäsenillä on oltava oikeus osallistua jäsenten yleiskokoukseen ja käyttää äänioike uksiaan siellä. Jäsenvaltiot voivat kuitenkin sallia rajoituksia yh teishallinnointiorganisaation jäsenten oikeuteen osallistua jäsen ten yleiskokoukseen ja käyttää siellä äänioikeuksiaan yhden tai useamman seuraavan kriteerin perusteella:

a) jäsenyyden kesto;

b) jäsenen saamat tai vielä saamatta olevat määrät,

edellyttäen että nämä kriteerit määritetään ja niitä sovelletaan tasapuolisesti ja oikeasuhteisesti.

Ensimmäisen alakohdan a ja b alakohdassa säädetyt kriteerit on sisällytettävä yhteishallinnointiorganisaation perussääntöön tai jäsenyysehtoihin, ja ne on julkistettava 19 ja 21 artiklan mu kaisesti.

10. Jokaisella yhteishallinnointiorganisaation jäsenellä on oi keus nimetä toinen henkilö tai yhteisö asiamiehekseen osallistu maan jäsenten yleiskokoukseen ja äänestämään siellä puolestaan, edellyttäen että nimeäminen ei aiheuta eturistiriitaa, joka saattaa syntyä esimerkiksi jos asiamiehen nimennyt jäsen ja asiamies kuuluvat oikeudenhaltijoiden eri luokkiin yhteishallinnointiorga nisaatiossa.

Jäsenvaltiot voivat kuitenkin säätää rajoituksista, jotka koskevat asiamiesten nimeämistä ja heidän edustamiensa jäsenten äänioi keuksien käyttöä, jos nämä rajoitukset eivät vaikuta jäsenten asianmukaiseen ja tehokkaaseen osallistumiseen yhteishallin nointiorganisaation päätöksentekoprosessiin.

Kukin asiamiehen valtakirja on voimassa vain yhdessä jäsenten yleiskokouksessa. Asiamiehellä on jäsenten yleiskokouksessa sa mat oikeudet kuin hänet nimenneellä jäsenellä. Asiamies äänes tää hänet nimenneen jäsenen antamien ohjeiden mukaisesti.

11. Jäsenvaltiot voivat päättää, että jäsenten yleiskokouksen valtuuksia voi käyttää yhteishallinnointiorganisaation jäsenten vähintään neljän vuoden välein valitsemien valtuutettujen ko kous edellyttäen, että:

FI20.3.2014 Euroopan unionin virallinen lehti L 84/85

a) varmistetaan jäsenten asianmukainen ja tehokas osallistumi nen yhteishallinnointiorganisaation päätöksentekoprosessiin; ja

b) eri luokkiin kuuluvat jäsenet ovat tasapuolisesti ja tasapainoi sesti edustettuina valtuutettujen kokouksessa.

Valtuutettujen kokoukseen sovelletaan 2–10 kohdassa vahvistet tuja sääntöjä soveltuvin osin.

12. Jäsenvaltiot voivat päättää, että jos yhteishallinnointior ganisaatiolla ei oikeudellisen muotonsa takia ole jäsenten yleis kokousta, kyseisen kokouksen valtuuksia käyttää valvontatoi minnosta huolehtiva elin. Valvontatoiminnosta huolehtivaan or ganisaatioon sovelletaan soveltuvin osin 2–5, 7 ja 8 kohdassa vahvistettuja sääntöjä.

13. Jäsenvaltiot voivat päättää, että jos yhteishallinnointior ganisaatiolla on jäseniä, jotka ovat oikeudenhaltijoita edustavia yhteisöjä, näiden oikeudenhaltijoiden kokous käyttää jäsenten yleiskokouksen valtuuksia tai osaa niistä. Oikeudenhaltijoiden kokoukseen sovelletaan soveltuvin osin 2–10 kohdassa vahvis tettuja sääntöjä.

9 artikla

Valvontatoiminto

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että jokaisessa yhteishal linnointiorganisaatiossa on käytössä valvontatoiminto, jolla seu rataan jatkuvasti organisaation liiketoimintaa johtavien henkilöi den toimia ja tehtävien suorittamista.

2. Eri luokkiin kuuluvien yhteishallinnointiorganisaation jä senten on oltava tasapuolisesti ja tasapainoisesti edustettuina valvontatoiminnosta huolehtivassa elimessä.

3. Jokaisen valvontatoiminnosta huolehtivan henkilön on an nettava jäsenten yleiskokoukselle vuosittain eturistiriitoja kos keva henkilökohtainen lausuma, joka sisältää 10 artiklan 2 koh dan toisessa alakohdassa tarkoitetut tiedot.

4. Valvontatoiminnosta huolehtivan elimen on kokoonnut tava säännöllisesti, ja sillä on oltava vähintään seuraavat valtuu det:

a) käyttää jäsenten yleiskokouksen sille siirtämiä valtuuksia, 8 artiklan 4 ja 6 kohdassa tarkoitetut valtuudet mukaan lukien;

b) seurata 10 artiklassa tarkoitettujen henkilöiden toimintaa ja tehtävien suorittamista, myös jäsenten yleiskokouksen pää tösten ja erityisesti 8 artiklan 5 kohdan a–d alakohdassa lueteltuja yleisten periaatteiden täytäntöönpanoa.

5. Valvontatoiminnosta huolehtivan elimen on raportoitava jäsenten yleiskokoukselle valtuuksiensa käytöstä vähintään ker ran vuodessa.

10 artikla

Yhteishallinnointiorganisaation liiketoiminnan johtamisesta vastaavien henkilöiden velvoitteet

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että jokainen yhteishal linnointiorganisaatio toteuttaa tarvittavat toimenpiteet, jotta sen liiketoiminnan johtamisesta vastaavat henkilöt hoitavat tehtä vänsä järkevällä, vastuullisella ja asianmukaisella tavalla käyttäen hyviä hallinto- ja tilinpitomenetelmiä ja sisäisen valvonnan me kanismeja.

2. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että yhteishallinnointior ganisaatiot ottavat käyttöön ja soveltavat menettelyjä eturistirii tojen välttämiseksi ja, jos tällaisia eturistiriitoja ei voida välttää, vallitsevien tai mahdollisten eturistiriitojen toteamiseksi, hallitse miseksi, seuraamiseksi ja niistä ilmoittamiseksi siten, että ne eivät vaikuta haitallisesti organisaation edustamien oikeudenhal tijoiden yhteisiin etuihin.

Ensimmäisessä alakohdassa tarkoitettuihin menettelyihin on kuuluttava kunkin 1 kohdassa tarkoitetun henkilön jäsenten yleiskokoukselle antama vuotuinen henkilökohtainen lausuma, jossa on seuraavat tiedot:

a) mahdolliset intressit yhteishallinnointiorganisaatiossa;

b) mahdollinen yhteishallinnointiorganisaatiolta edellisellä tili kaudella saatu palkka ja palkkiot, mukaan lukien eläkejärjes telmät, luontoisetuudet ja muuntyyppiset etuudet;

c) mahdolliset oikeudenhaltijan ominaisuudessa yhteishallin nointiorganisaatiolta edellisellä tilikaudella saadut määrät;

d) ilmoitus vallitsevista tai mahdollisista ristiriidoista henkilö kohtaisten etujen ja yhteishallinnointiorganisaation etujen vä lillä tai niiden velvoitteiden välillä, joita henkilöllä on yhteis hallinnointiorganisaatiota kohtaan ja toista luonnollista hen kilöä tai oikeushenkilöä kohtaan.

2 LUKU

Tekijänoikeustulojen hallinnointi

11 artikla

Tekijänoikeustulojen kerääminen ja käyttö

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että yhteishallinnointior ganisaatiot noudattavat 2–5 kohdassa vahvistettuja sääntöjä.

FIL 84/86 Euroopan unionin virallinen lehti 20.3.2014

2. Yhteishallinnointiorganisaatioiden on noudatettava huolel lisuutta tekijänoikeustulojen keräämisessä ja hallinnoinnissa.

3. Yhteishallinnointiorganisaation on pidettävä tilinpidossaan erillään

a) tekijänoikeustulot ja tekijänoikeustulojen sijoittamisesta mah dollisesti saatavat tulot ja

b) mahdolliset omat varat ja näistä varoista, hallinnointipalkki oista ja muista toiminnoista saatavat tulot.

4. Yhteishallinnointiorganisaatio ei saa käyttää tekijänoikeus tuloja tai tekijänoikeustulojen sijoittamisesta mahdollisesti saa tuja tuloja muuhun tarkoitukseen kuin jaettavaksi oikeudenhal tijoille, paitsi jos se saa vähentää tai kuitata hallinnointipalkki onsa 8 artiklan 5 kohdan d alakohdassa tarkoitetun päätöksen mukaisesti tai käyttää tekijänoikeustuloja tai tekijänoikeustulojen sijoittamisesta mahdollisesti saatuja tuloja 8 artiklan 5 kohdassa tarkoitetun päätöksen mukaisesti.

5. Jos yhteishallinnointiorganisaatio sijoittaa tekijänoikeustu lot ja tekijänoikeustulojen sijoittamisesta mahdollisesti saadut tulot, sen on toimittava niiden oikeudenhaltijoiden parhaan edun mukaan, joiden oikeuksia se edustaa, ja noudatettava 8 ar tiklan 5 kohdan c ja f alakohdassa tarkoitettuja yleisiä sijoitus- ja riskinhallintaperiaatteita sekä seuraavia sääntöjä:

a) mahdollisessa eturistiriitatapauksessa yhteishallinnointiorga nisaatio varmistaa, että sijoitus tehdään pelkästään näiden oikeudenhaltijoiden edun mukaisesti;

b) varat sijoitetaan siten, että varmistetaan koko sijoitussalkun suojaus, laadukkuus, likvidiys ja tuottavuus;

c) varat hajautetaan riittävästi, jotta vältetään liiallinen riippu vuus jostakin yksittäisestä varojen lajista ja koko sijoitussal kun riskien kasautuminen.

12 artikla

Vähennykset

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että kun oikeudenhaltija valtuuttaa yhteishallinnointiorganisaation hallinnoimaan oikeuk siaan, yhteishallinnointiorganisaatio on annettava oikeudenhalti jalle tietoa hallinnointipalkkioista ja muista tekijänoikeustuloihin ja tekijänoikeustulojen sijoittamisesta mahdollisesti saataviin tu loihin sovellettavista vähennyksistä ennen kuin oikeudenhaltija antaa sille suostumuksen hallinnoida oikeuksiaan.

2. Vähennysten on oltava kohtuullisia suhteessa yhteishallin nointiorganisaation oikeudenhaltijoille tarjoamiin palveluihin, mukaan lukien tapauksen mukaan 4 kohdassa tarkoitetut pal velut, ja ne on vahvistettava objektiivisten kriteerien perusteella.

3. Hallinnointipalkkiot eivät saa ylittää yhteishallinnointior ganisaation tekijänoikeuksien ja lähioikeuksien hallinnoinnista aiheutuvia perusteltuja ja dokumentoituja kustannuksia.

Jäsenvaltioiden on varmistettava, että hallinnointipalkkioita var ten vähennettyjen tai kuitattujen määrien käyttöä ja käytön avoimuutta koskevia vaatimuksia sovelletaan kaikkiin muihin vähennyksiin, jotka on tehty tekijänoikeuden ja lähioikeuksien hallinnoinnista koituvien kustannusten kattamiseksi.

4. Jos yhteishallinnointiorganisaatio tarjoaa tekijänoikeustu loista tai tekijänoikeustulojen sijoittamisesta mahdollisesti saa tavista tuloista tehtävistä vähennyksistä ja rahoitettavia sosiaali- , kulttuuri- tai koulutuspalveluja, näitä palveluja on tarjottava tasapuolisin perustein, etenkin palvelujen saatavuuden ja laajuu den osalta.

13 artikla

Oikeudenhaltijoille kuuluvien määrien jakaminen

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että jokainen yhteishal linnointiorganisaatio jakaa ja maksaa oikeudenhaltijoille kuu luvat määrät säännöllisesti, huolellisesti ja täsmällisesti 8 artiklan 5 kohdan a alakohdassa tarkoitettuja yleisiä jakoperiaatteita noudattaen, sanotun kuitenkaan rajoittamatta 15 artiklan 3 kohdan ja 28 artiklan soveltamista.

Jäsenvaltioiden on myös varmistettava, että yhteishallinnointior ganisaatiot tai niiden jäsenet, jotka ovat oikeudenhaltijoita edus tavia yhteisöjä, jakavat ja maksavat nämä määrät oikeudenhalti joille mahdollisimman nopeasti ja joka tapauksessa yhdeksän kuukauden kuluessa sen tilikauden lopusta, jona tekijänoikeus tulot kerättiin, paitsi jos objektiiviset syyt, jotka liittyvät erityi sesti käyttäjien suorittamaan raportointiin, oikeuksien yksilöimi seen, oikeudenhaltijoihin tai teoksia ja muuta aineistoa koske vien tietojen yhdistämiseen oikeudenhaltijoihin, estävät yhteis hallinnointiorganisaatiota tai tapauksen mukaan sen jäseniä noudattamasta tätä määräaikaa.

2. Jos oikeudenhaltijoille kuuluvia määriä ei voida jakaa 1 kohdassa asetetussa määräajassa, koska asianomaisia oikeuden haltijoita ei ole voitu tunnistaa tai tavoittaa ja kyseistä määräai kaa koskevaa poikkeusta ei sovelleta, nämä määrät pidetään erillään yhteishallinnointiorganisaation tilinpidossa.

3. Yhteishallinnointiorganisaation on toteutettava kaikki tar vittavat toimet 1 kohtaa noudattaen oikeudenhaltijoiden tunnis tamiseksi ja tavoittamiseksi. Eritoten viimeistään kolme kuu kautta ennen 1 kohdassa vahvistetun määräajan päättymistä yhteishallinnointiorganisaatio asettaa tietoa teoksista ja muusta aineistosta, joiden yhtä tai useampaa oikeudenhaltijaa ei ole tunnistettu tai tavoitettu, seuraavien saataville:

a) oikeudenhaltijat, joita se edustaa, tai oikeudenhaltijoita edus tavat yhteisöt, jos tällaiset yhteisöt ovat yhteishallinnointior ganisaation jäseniä; ja

FI20.3.2014 Euroopan unionin virallinen lehti L 84/87

b) kaikki yhteishallinnointiorganisaatiot, joiden kanssa se on tehnyt edustussopimuksia.

Ensimmäisessä alakohdassa tarkoitettuihin tietoihin on sisällyt tävä seuraavat tiedot, mikäli ne ovat saatavilla:

a) teoksen tai muun aineiston nimi;

b) oikeudenhaltijan nimi;

c) asianomaisen kustantajan tai tuottajan nimi;

d) kaikki muut saatavilla olevat olennaiset tiedot, jotka voisivat olla hyödyksi oikeudenhaltijaa tunnistettaessa.

Yhteishallinnointiorganisaation on myös tarkistettava 6 artiklan 5 kohdassa tarkoitetut tiedot ja muut jo saatavilla olevat tiedot. Jos edellä mainitut toimenpiteet eivät tuota tulosta, yhteishallin nointiorganisaation on julkistettava nämä tiedot viimeistään vuoden kuluttua kolmen kuukauden ajanjakson päättymisestä.

4. Jos oikeudenhaltijoille kuuluvia määriä ei voida jakaa kol men vuoden kuluttua sen tilikauden lopusta, jona tekijänoike ustulot kerättiin, ja edellyttäen, että yhteishallinnointiorganisaa tio on toteuttanut kaikki tarvittavat toimet oikeudenhaltijoiden tunnistamiseksi ja tavoittamiseksi 3 kohdan mukaisesti, nämä määrät katsotaan sellaisiksi määriksi, jotka eivät ole jaettavissa.

5. Yhteishallinnointiorganisaation jäsenten yleiskokous päät tää sellaisten määrien käytöstä, jotka eivät ole jaettavissa, 8 ar tiklan 5 kohdan b alakohdan mukaisesti, sanotun kuitenkaan rajoittamatta oikeudenhaltijoiden oikeutta vaatia näitä määriä yhteishallinnointiorganisaatiolta jäsenvaltioiden saatavien van hentumista koskevaa lainsäädäntöä noudattaen.

6. Jäsenvaltiot voivat rajoittaa sellaisten määrien, jotka eivät ole jaettavissa, sallittuja käyttötarkoituksia tai määrätä niistä muun muassa varmistamalla, että tällaisia määriä käytetään eril lisesti ja itsenäisesti oikeudenhaltijoille tarjottavien sosiaali-, kult tuuri- ja koulutuspalvelujen rahoittamiseen.

3 LUKU

Oikeuksien hallinnointi muiden yhteishallintaorganisaatioiden puolesta

14 artikla

Edustussopimuksen nojalla hallinnoitavat oikeudet

Jäsenvaltioiden on varmistettava, ettei yhteishallinnointiorgani saatio kohtele syrjivästi oikeudenhaltijoita, joiden oikeuksia se

hallinnoi edustussopimuksen nojalla, varsinkaan sovellettavissa tariffeissa, hallinnointipalkkioissa ja ehdoissa, joiden mukaisesti tekijänoikeustulot kerätään ja oikeudenhaltijoille kuuluvat mää rät jaetaan.

15 artikla

Vähennykset ja maksut edustussopimuksissa

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että yhteishallinnointior ganisaatio ei tee edustussopimuksen nojalla hallinnoitavista oi keuksista saatavista tuloista tai näiden tulojen sijoittamisesta saa tavista tuloista vähennyksiä, muutoin kuin hallinnointipalkkioi den osalta, jollei toinen yhteishallinnointiorganisaatio, joka on edustussopimuksen osapuoli, anna nimenomaista suostumus taan tällaisiin vähennyksiin.

2. Yhteishallinnointiorganisaation on säännöllisesti, huolelli sesti ja täsmällisesti jaettava ja maksettava muille yhteishallin nointiorganisaatioille kuuluvat määrät.

3. Yhteishallinnointiorganisaation on jaettava ja maksettava määrät muille yhteishallinnointiorganisaatioille mahdollisimman nopeasti ja viimeistään yhdeksän kuukauden kuluttua sen tili kauden lopusta, jona tekijänoikeustulot kerättiin, paitsi jos ob jektiiviset syyt, jotka liittyvät erityisesti käyttäjien suorittamaan raportointiin, oikeuksien yksilöimiseen, oikeudenhaltijoihin tai teoksia ja muuta aineistoa koskevien tietojen yhdistämiseen oi keudenhaltijoihin, estävät yhteishallinnointiorganisaatiota nou dattamasta tätä määräaikaa.

Toinen yhteishallinnointiorganisaatio tai, jos sen jäseninä on oikeudenhaltijoita edustavia yhteisöjä, nämä jäsenet jakavat ja maksavat nämä määrät oikeudenhaltijoille mahdollisimman no peasti ja viimeistään kuuden kuukauden kuluttua näiden mää rien vastaanottamisesta, paitsi jos objektiiviset syyt, jotka liitty vät erityisesti käyttäjien suorittamaan raportointiin, oikeuksien yksilöimiseen, oikeudenhaltijoihin tai teoksia ja muuta aineistoa koskevien tietojen yhdistämiseen oikeudenhaltijoihin, estävät yh teishallinnointiorganisaatiota tai tapauksen mukaan sen jäseniä noudattamasta tätä määräaikaa.

4 LUKU

Suhteet käyttäjiin

16 artikla

Lisensiointi

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että yhteishallinnointior ganisaatiot ja käyttäjät neuvottelevat oikeuksien lisensioinnista vilpittömässä mielessä. Yhteishallinnointiorganisaatioiden ja käyttäjien on annettava toisilleen kaikki tarvittavat tiedot.

FIL 84/88 Euroopan unionin virallinen lehti 20.3.2014

2. Lisensiointiehtojen on perustuttava objektiivisiin ja syrji mättömiin kriteereihin. Oikeuksien lisenssejä myöntäviä yhteis hallinnointiorganisaatioita ei saa vaatia käyttämään käyttäjän kanssa sovittuja lisensiointiehtoja ennakkotapauksena muissa verkkopalveluissa sovellettaville ehdoille, jos käyttäjä tarjoaa uu dentyypistä verkkopalvelua, joka on ollut yleisön saatavilla unio nissa alle kolmen vuoden ajan.

Oikeudenhaltijoiden on saatava oikeuksiensa käytöstä asianmu kainen korvaus. Yksinoikeuksien ja korvaus-oikeuksien tariffien on oltava kohtuullisia suhteessa muun muassa oikeuksien käy tön taloudelliseen arvoon liiketoiminnassa, kun otetaan huomi oon teosten ja muun aineiston käytön luonne ja laajuus, sekä suhteessa yhteishallinnointiorganisaation tarjoaman palvelun ta loudelliseen arvoon. Yhteishallinnointiorganisaation on ilmoitet tava asianomaiselle käyttäjälle näiden tariffien vahvistamisessa käytetyt kriteerit.

3. Yhteishallinnointiorganisaatioiden on vastattava ilman ai heetonta viivytystä käyttäjien pyyntöihin ja ilmoitettava muun muassa tiedot, joita yhteishallinnointiorganisaatio tarvitsee voi dakseen tarjota lisenssiä.

Saatuaan kaikki olennaiset tiedot yhteishallinnointiorganisaation on ilman aiheetonta viivytystä joko tarjottava lisenssiä tai an nettava käyttäjälle perusteltu lausunto, jossa selvitetään, miksi se ei aio lisensioida tiettyä palvelua.

4. Yhteishallinnointiorganisaation on annettava käyttäjille mahdollisuus olla niihin yhteydessä sähköisesti, soveltuvin osin myös lisenssin käytöstä raportoimiseksi.

17 artikla

Käyttäjien velvoitteet

Jäsenvaltioiden on hyväksyttävä säännökset, joilla varmistetaan, että käyttäjät toimittavat yhteishallinnointiorganisaatiolle sovitun tai ennalta määritetyn ajan kuluessa ja sovitussa tai ennalta määritetyssä muodossa hallussaan olevat yhteishallinnointiorga nisaation edustamien oikeuksien käyttöä koskevat asiaankuu luvat tiedot, jotka ovat tarpeen tekijänoikeustulojen keräämiseksi sekä oikeudenhaltijoille kuuluvien määrien jakamiseksi ja mak samiseksi. Päättäessään näiden tietojen toimittamisen muodosta yhteishallinnointiorganisaatiot ja käyttäjät ottavat mahdollisuuk sien mukaan huomioon vapaaehtoiset alan standardit.

5 LUKU

Avoimuus ja raportointi

18 artikla

Oikeudenhaltijoille heidän oikeuksiensa hallinnoinnista annettavat tiedot

1. Rajoittamatta tämän artiklan 2 kohdan, 19 artiklan ja 28 artiklan 2 kohdan soveltamista jäsenvaltioiden on varmistet tava, että yhteishallinnointiorganisaatio toimittaa vähintään

kerran vuodessa kaikille oikeudenhaltijoille, joille se on osoitta nut tekijänoikeustuloja tai suorittanut maksuja kyseiseltä ajalta, vähintään seuraavat tiedot:

a) kaikki yhteystiedot, joita oikeudenhaltija on valtuuttanut yh teishallinnointiorganisaation käyttämään oikeudenhaltijan tunnistamiseksi ja tavoittamiseksi;

b) oikeudenhaltijalle osoitetut tekijänoikeustulot;

c) yhteishallinnointiorganisaation oikeudenhaltijalle kussakin hallinnoitavien oikeuksien luokassa ja käyttötyypissä maksa mat määrät;

d) kausi, jonka aikana oikeudenhaltijalle osoitettujen ja makset tujen määrien perustana oleva oikeuksien käyttö tapahtui, paitsi jos käyttäjien suorittamaan raportointiin liittyvät ob jektiiviset syyt estävät yhteishallinnointiorganisaatiota anta masta tätä tietoa;

e) hallinnointipalkkioiden osalta tehdyt vähennykset;

f) muihin tarkoituksiin kuin hallinnointipalkkioihin tehdyt vä hennykset, mukaan lukien mahdolliset kansallisessa lainsää dännössä sosiaali-, kulttuuri- tai koulutuspalveluja varten vaadittavat vähennykset;

g) mahdolliset oikeudenhaltijalle miltä tahansa kaudelta osoite tut vielä maksamattomat tekijänoikeustulot.

2. Kun yhteishallinnointiorganisaatio osoittaa tekijänoikeus tuloja ja sillä on jäseninä tekijänoikeustulojen jakamisesta oike udenhaltijoille vastaavia yhteisöjä, yhteishallinnointiorganisaa tion on toimitettava 1 kohdassa luetellut tiedot näille yhteisöille, jos niillä ei ole näitä tietoja hallussaan. Jäsenvaltioiden on var mistettava, että yhteisöt asettavat ainakin 1 kohdassa luetellut tiedot vähintään kerran vuodessa kaikkien niiden oikeudenhal tijoiden saataville, joille ne ovat osoittaneet tekijänoikeustuloja tai suorittaneet maksuja kyseiseltä ajalta.

19 artikla

Muille yhteishallinnointiorganisaatioille annettavat tiedot edustussopimuksiin perustuvasta oikeuksien hallinnoinnista

Jäsenvaltioiden on varmistettava, että yhteishallinnointiorgani saatio asettaa ainakin seuraavat tiedot vähintään kerran vuodessa sähköisessä muodossa kaikkien niiden yhteishallinnointiorgani saatioiden saataville, joiden puolesta se hallinnoi oikeuksia edus tussopimuksen nojalla kyseisellä kaudella:

FI20.3.2014 Euroopan unionin virallinen lehti L 84/89

a) osoitetut tekijänoikeustulot, yhteishallinnointiorganisaation edustussopimuksen nojalla hallinnoimien oikeuksien käy töstä kussakin hallinnoitavien oikeuksien luokassa ja käyttö tyypissä oikeudenhaltijoille maksamat määrät sekä mahdolli set osoitetut miltä tahansa kaudelta vielä maksamattomat tekijänoikeustulot;

b) hallinnointipalkkioiden osalta tehdyt vähennykset;

c) edellä 15 artiklassa tarkoitetut, muihin tarkoituksiin kuin hallinnointipalkkioihin tehdyt vähennykset;

d) tiedot edustussopimuksen kattamiin teoksiin ja muuhun ai neistoon liittyvistä lisensseistä, jotka on myönnetty tai evätty;

e) jäsenten yleiskokouksen tekemät päätökset siltä osin kuin ne ovat olennaisia edustussopimukseen perustuvan oikeuksien hallinnoinnin kannalta.

20 artikla

Oikeudenhaltijoille, muille yhteishallinnointiorganisaatioille ja käyttäjille pyynnöstä annettavat tiedot

Rajoittamatta 25 artiklan soveltamista jäsenvaltioiden on var mistettava, että yhteishallinnointiorganisaatio asettaa asian mukaisesti perustellusta pyynnöstä kaikkien yhteishallinnointior ganisaatioiden, joiden puolesta se hallinnoi oikeuksia edustusso pimuksen nojalla, tai kaikkien oikeudenhaltijoiden tai käyttäjien saataville sähköisessä muodossa ilman aiheetonta viivytystä ai nakin seuraavat tiedot:

a) sen edustamat teokset tai muu aineisto, sen suoraan tai edus tussopimusten nojalla hallinnoimat oikeudet ja katetut alueet; tai

b) jos teoksia tai muuta aineistoa ei voida määritellä yhteishal linnointiorganisaation toiminnan laajuuden takia, sen edusta mien teosten tai sen edustaman muun aineiston tyypit, sen hallinnoimat oikeudet ja katetut alueet.

21 artikla

Tietojen julkistaminen

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että yhteishallinnointior ganisaatio julkistaa ainakin seuraavat tiedot:

a) sen perussääntö;

b) sen jäsenyysehdot ja oikeuksien hallinnointia koskevan val tuutuksen lakkauttamisehdot, jos ne eivät sisälly perussään töön;

c) vakiomuotoiset lisenssisopimukset ja sovellettavat vakiotarif fit alennuksineen;

d) luettelo 10 artiklassa tarkoitetuista henkilöistä;

e) sen soveltamat yleiset periaatteet, joiden mukaisesti oike udenhaltijoille kuuluvat määrät jaetaan;

f) sen soveltamat yleiset periaatteet, jotka koskevat hallinnoin tipalkkioita;

g) sen soveltamat yleiset periaatteet, jotka koskevat tekijänoike ustuloista ja tekijänoikeustulojen sijoittamisesta mahdollisesti saatavista tuloista muihin tarkoituksiin kuin hallinnointipalk kioihin tehtäviä vähennyksiä, mukaan lukien sosiaali-, kult tuuri- ja koulutuspalveluita varten tehtävät vähennykset;

h) luettelo sen tekemistä edustussopimuksista ja niiden yhteis hallinnointiorganisaatioiden nimet, joiden kanssa nämä edus tussopimukset on tehty;

i) yleiset periaatteet sellaisten määrien käytöstä, jotka eivät ole jaettavissa;

j) jäljempänä olevan 33, 34 ja 35 artiklan nojalla käytettävissä olevat valitus- ja riitojenratkaisumenettelyt.

2. Yhteishallinnointiorganisaation on julkaistava ja pidettävä ajan tasalla julkisella verkkosivustollaan 1 kohdassa tarkoitetut tiedot

22 artikla

Vuotuinen avoimuusraportti

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että yhteishallinnointior ganisaatio laatii ja julkistaa kansallisen lainsäädännön mukai sesta oikeudellisesta muodostaan riippumatta kultakin tilikau delta kahdeksan kuukauden kuluessa sen päättymisestä vuotui sen avoimuusraportin, joka sisältää 3 kohdassa tarkoitetun eri tyisraportin.

Yhteishallinnointiorganisaation on julkistettava verkkosivustol laan vuotuinen avoimuusraportti, jonka on oltava julkisesti saa tavissa kyseisellä verkkosivustolla vähintään viiden vuoden ajan.

2. Vuotuisessa avoimuusraportissa on oltava ainakin liitteessä mainitut tiedot.

3. Erityisraportissa on käsiteltävä sosiaali-, kulttuuri- ja kou lutuspalveluja varten vähennettyjen määrien käyttöä, ja siinä on oltava ainakin liitteessä olevassa 3 kohdassa mainitut tiedot.

4. Yhden tai useamman henkilön, jolla on lain nojalla kelpoi suus suorittaa tilintarkastuksia Euroopan parlamentin ja neuvos ton direktiivin 2006/43/EY (1) mukaisesti, on tarkastettava vuo tuisen avoimuusraportin tilinpäätöstiedot.

FIL 84/90 Euroopan unionin virallinen lehti 20.3.2014

(1) Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivi 2006/43/EY, annettu 17 päivänä toukokuuta 2006, tilinpäätösten ja konsolidoitujen tilin päätösten lakisääteisestä tilintarkastuksesta, direktiivien 78/660/ETY ja 83/349/ETY muuttamisesta sekä neuvoston direktiivin 84/253/ETY kumoamisesta (EUVL L 157, 9.6.2006, s. 87).

Tilintarkastuskertomus mahdollisine varaumineen on toisinnet tava täydellisenä vuotuisessa avoimuusraportissa.

Tätä kohtaa sovellettaessa tilinpäätöstietoihin on sisällyttävä liit teessä olevan 1 kohdan a alakohdassa tarkoitetut tilinpäätökset sekä liitteessä olevan 1 kohdan g ja h alakohdassa ja liitteessä olevassa 2 kohdassa tarkoitetut taloudelliset tiedot.

III OSASTO

YHTEISHALLINNOINTIORGANISAATIOIDEN SUORITTAMA USEAN VALTION ALUEEN KATTAVA MUSIIKKITEOSTEN

VERKKO-OIKEUKSIEN LISENSIOINTI

23 artikla

Usean valtion alueen kattava lisensiointi sisämarkkinoilla

Jäsenvaltioiden on varmistettava, että niiden alueelle sijoittautu neet yhteishallinnointiorganisaatiot noudattavat tämän osaston vaatimuksia myöntäessään usean valtion alueen kattavia musiik kiteosten verkko-oikeuksien lisenssejä.

24 artikla

Valmiudet käsitellä usean valtion alueen kattavia lisenssejä

1 Jäsenvaltioiden on varmistettava, että usean valtion alueen kattavia musiikkiteosten verkko-oikeuksien lisenssejä myöntä vällä yhteishallinnointiorganisaatiolla on riittävät valmiudet kä sitellä tällaisten lisenssien hallinnoinnin edellyttämät tiedot säh köisessä muodossa tehokkaalla ja avoimella tavalla muun mu assa teosvalikoiman yksilöintiä ja sen käytön seuraamista, käyt täjien laskuttamista, tekijänoikeustulojen keräämistä ja oikeuden haltijoille kuuluvien määrien jakamista varten.

2. Yhteishallinnointiorganisaation on 1 kohtaa sovellettaessa täytettävä vähintään seuraavat edellytykset:

a) sillä on valmiudet yksilöidä täsmällisesti musiikkiteokset tai niiden osat, joita se on valtuutettu edustamaan;

b) sillä on valmiudet yksilöidä täsmällisesti, joko kokonaan tai osittain, oikeudet ja niiden haltijat kaikilla asiaankuuluvilla alueilla jokaiselle sellaiselle musiikkiteokselle tai sen osalle, jota yhteishallinnointiorganisaatio on valtuutettu edusta maan;

c) se käyttää oikeudenhaltijoiden ja musiikkiteosten yksilöintiin ainutkertaisia tunnisteita, joissa otetaan mahdollisimman pit källe huomioon kansainvälisellä tai unionin tasolla kehitetyt vapaaehtoiset alan standardit ja käytännöt;

d) se käyttää soveltuvia välineitä todetakseen ja korjatakseen viipymättä ja tehokkaasti epäjohdonmukaisuudet tiedoissa, jotka ovat muiden usean valtion alueen kattavia musiikkite osten verkko-oikeuksien lisenssejä myöntävien yhteishallin nointiorganisaatioiden hallussa.

25 artikla

Usean valtion alueen kattavien teosvalikoimatietojen avoimuus

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että usean valtion alueen kattavia musiikkiteosten verkko-oikeuksien lisenssejä myöntävä yhteishallinnointiorganisaatio antaa verkkopalvelun tarjoajille, oikeudenhaltijoille, joiden oikeuksia se edustaa, ja muille yhteis hallinnointiorganisaatioille asianmukaisesti perustellusta pyyn nöstä sähköisessä muodossa ajantasaiset tiedot, joiden avulla sen edustamia verkkomusiikkiteosvalikoima voidaan yksilöidä. Tietoihin on sisällyttävä

a) edustetut musiikkiteokset;

b) kokonaan tai osittain edustetut oikeudet; ja

c) katetut alueet.

2. Yhteishallinnointiorganisaatio voi kohtuullisin toimenpi tein tarvittaessa suojella tietojen oikeellisuutta ja eheyttä, valvoa niiden jälleenkäyttöä sekä suojata kaupallisesti arkaluonteiset tiedot.

26 artikla

Usean valtion alueen kattavien teosvalikoimatietojen oikeellisuus

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että usean valtion alueen kattavia musiikkiteosten verkko-oikeuksien lisenssejä myöntä vällä yhteishallinnointiorganisaatiolla on käytössään järjestelyjä, joiden avulla oikeudenhaltijat, muut yhteishallinnointiorganisaa tiot ja verkkopalvelujen tarjoajat voivat pyytää korjaamaan 24 ar tiklan 2 kohdassa olevassa edellytysten luettelossa tarkoitetut tiedot tai 25 artiklan mukaisesti annetut tiedot, jos nämä oike udenhaltijat, yhteishallinnointiorganisaatiot ja verkkopalvelujen tarjoajat katsovat kohtuullisen näytön perusteella musiikkiteok sia koskeviin verkko-oikeuksiinsa liittyvien tietojen olevan vir heellisiä. Jos pyynnön perustelut ovat riittävät, yhteishallinnoin tiorganisaation on varmistettava, että tiedot korjataan ilman ai heetonta viivytystä.

2. Yhteishallinnointiorganisaation on annettava oikeudenhal tijoille, joiden musiikkiteoksia sisältyy sen omaan musiikkiteos valikoimaan, ja oikeudenhaltijoille, jotka ovat uskoneet musiik kiteostensa verkko-oikeuksien hallinnoinnin sille 31 artiklan mukaisesti, keinot toimittaa sille sähköisessä muodossa tiedot, jotka koskevat niiden musiikkiteoksia, niiden musiikkiteoksia koskevia oikeuksia ja alueita, joiden osalta oikeudenhaltijat myöntävät organisaatiolle valtuutuksen. Yhteishallinnointiorga nisaation ja oikeudenhaltijoiden on tällöin otettava mahdollisim man laajalti huomioon kansainvälisellä tai unionin tasolla kehi tetyt tiedonvaihtoa koskevat alan vapaaehtoiset standardit tai käytännöt, jotka antavat oikeudenhaltijoille mahdollisuuden il moittaa musiikkiteos tai sen osa, verkko-oikeudet kokonaan tai osittain sekä alueet, joiden osalta ne ovat antaneet organisaa tiolle valtuutuksen.

FI20.3.2014 Euroopan unionin virallinen lehti L 84/91

3. Jos yhteishallinnointiorganisaatio 29 ja 30 artiklan mukai sesti valtuuttaa toisen yhteishallinnointiorganisaation myöntä mään usean valtion alueen kattavia musiikkiteosten verkko-oi keuksien lisenssejä, valtuutuksen saaneen yhteishallinnointiorga nisaation on sovellettava tämän artiklan 2 kohtaa myös oike udenhaltijoihin, joiden musiikkiteoksia sisältyy valtuutuksen an taneen yhteishallinnointiorganisaation musiikkiteosvalikoimaan, jollei yhteishallinnointiorganisaatioiden välillä toisin sovita.

27 artikla

Täsmällinen ja oikea-aikainen raportointi ja laskutus

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että yhteishallinnointior ganisaatio seuraa kokonaan tai osittain edustamiensa musiikki teosten verkko-oikeuksien käyttöä verkkopalveluissa, joiden tar joajille se on myöntänyt usean valtion alueen kattavan kyseisten oikeuksien lisenssin.

2. Yhteishallinnointiorganisaation on annettava verkkopalve lujen tarjoajille mahdollisuus raportoida sähköisesti musiikkite osten verkko-oikeuksien tosiasiallisesta käytöstä, ja verkkopalve lujen tarjoajien on raportoitava täsmällisesti näiden teosten tosi asiallisesta käytöstä. Yhteishallinnointiorganisaation on annet tava käyttöön vähintään yksi sellainen raportointimenetelmä, jossa otetaan huomioon tällaisten tietojen sähköistä vaihtoa var ten kansainvälisellä tai unionin tasolla kehitetyt vapaaehtoiset alan standardit tai käytännöt. Yhteishallinnointiorganisaatio voi kieltäytyä hyväksymästä verkkopalvelun tarjoajan raportointia käyttäjäkohtaisessa esitysmuodossa, jos organisaatio antaa mah dollisuuden raportointiin, jossa käytetään tietojen sähköistä vaihtamista varten kehitettyä alan standardia.

3. Yhteishallinnointiorganisaation on laskutettava verkkopal velun tarjoajaa sähköisesti. Yhteishallinnointiorganisaation on annettava käyttöön vähintään yksi sellainen laskutusmuoto, jossa otetaan huomioon kansainvälisellä tai unionin tasolla ke hitetyt vapaaehtoiset alan standardit tai käytännöt. Laskussa on 24 artiklan 2 kohdassa luetelluissa edellytyksissä tarkoitettujen tietojen perusteella yksilöitävä teokset ja oikeudet, jotka on li sensioitu kokonaan tai osittain, ja oikeuksien tosiasiallinen käyttö siinä määrin kuin tämä on mahdollista verkkopalvelun tarjoajan antamien tietojen ja tietojen antamisessa käytetyn esi tysmuodon perusteella. Verkkopalvelun tarjoaja ei voi kieltäytyä hyväksymästä laskua sen esitysmuodon perusteella, jos yhteis hallinnointiorganisaatio käyttää alan standardia.

4. Yhteishallinnointiorganisaation on laskutettava verkkopal velun tarjoajaa täsmällisesti ja viipymättä sen jälkeen, kun ky seisen musiikkiteoksen verkko-oikeuksien tosiasiallisesta käy töstä on raportoitu, paitsi jos tämä ei ole mahdollista verkko palvelun tarjoajasta johtuvista syistä.

5. Yhteishallinnointiorganisaatiolla on oltava käytössään so veltuvat järjestelyt, jotta verkkopalvelun tarjoaja voi kiistää las kun oikeellisuuden, muun muassa jos verkkopalvelun tarjoaja saa laskuja yhdeltä tai useammalta yhteishallinnointiorganisaa tiolta saman musiikkiteoksen samoista verkko-oikeuksista.

28 artikla

Täsmällinen ja oikea-aikainen maksujen suorittaminen oikeudenhaltijoille

1. Rajoittamatta 3 kohdan soveltamista jäsenvaltioiden on varmistettava, että usean valtion alueen kattavia musiikkiteosten verkko-oikeuksien lisenssejä myöntävä yhteishallinnointiorgani saatio jakaa näistä lisensseistä kertyvät oikeudenhaltijoille kuu luvat määrät täsmällisesti ja viipymättä sen jälkeen, kun teoksen tosiasiallisesta käytöstä on raportoitu, paitsi jos tämä ei ole mahdollista verkkopalvelun tarjoajasta johtuvista syistä.

2. Rajoittamatta 3 kohdan soveltamista yhteishallinnointior ganisaation on annettava oikeudenhaltijoille yhdessä 1 kohdan mukaisten maksujen kanssa ainakin seuraavat tiedot:

a) ajanjakso, jonka aikana oikeudenhaltijoille kuuluvien määrien perustana oleva oikeuksien käyttö tapahtui, ja alueet, joilla tämä käyttö tapahtui;

b) yhteishallinnointiorganisaation keräämät määrät, tekemät vä hennykset ja jakamat määrät kustakin sellaisesta musiikkite oksen verkko-oikeudesta, jota oikeudenhaltijat ovat valtuut taneet yhteishallinnointiorganisaation edustamaan kokonaan tai osittain;

c) yhteishallinnointiorganisaation oikeudenhaltijoiden puolesta keräämät määrät, tekemät vähennykset ja jakamat määrät kunkin verkkopalvelun tarjoajan osalta.

3. Jos yhteishallinnointiorganisaatio 29 ja 30 artiklan mukai sesti valtuuttaa toisen yhteishallinnointiorganisaation myöntä mään usean valtion alueen kattavia musiikkiteosten verkko-oi keuksien lisenssejä, valtuutuksen saaneen yhteishallinnointiorga nisaation on maksettava 1 kohdassa tarkoitetut määrät täsmäl lisesti ja viipymättä ja annettava 2 kohdassa tarkoitetut tiedot valtuutuksen antaneelle yhteishallinnointiorganisaatiolle. Valtuu tuksen antanut yhteishallinnointiorganisaatio vastaa sen jälkeen näiden määrien jakamisesta ja näiden tietojen toimittamisesta oikeudenhaltijoille, jollei yhteishallinnointiorganisaatioiden vä lillä toisin sovita.

29 artikla

Yhteishallinnointiorganisaatioiden väliset sopimukset usean valtion alueen kattavaa lisensiointia varten

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että yhteishallinnointior ganisaatioiden välinen edustussopimus, jolla yhteishallinnointi organisaatio valtuuttaa toisen yhteishallinnointiorganisaation myöntämään usean valtion alueen kattavia omaan musiikkiteos valikoimaansa kuuluvien musiikkiteosten verkko-oikeuksien li senssejä, on ei-yksinomainen. Valtuutuksen saaneen yhteishallin nointiorganisaation on hallinnoitava näitä verkko-oikeuksia syr jimättömin perustein.

FIL 84/92 Euroopan unionin virallinen lehti 20.3.2014

2. Valtuutuksen antaneen yhteishallinnointiorganisaation on ilmoitettava jäsenilleen keskeisistä sopimusehdoista, kuten sopi muksen voimassaoloajasta ja valtuutuksen saaneen yhteishallin nointiorganisaation tarjoamien palvelujen kustannuksista.

3. Valtuutuksen saaneen yhteishallinnointiorganisaation on ilmoitettava valtuutuksen antaneelle yhteishallinnointiorganisaa tiolle tärkeimmistä ehdoista, joiden mukaisesti tämän verkko- oikeudet on määrä lisensioida, mukaan lukien oikeuksien hyö dyntämisen luonne, kaikki lisenssimaksuun liittyvät tai vaikutta vat määräykset, lisenssin voimassaoloaika, tilikaudet ja lisensi oinnin kattamat alueet.

30 artikla

Velvollisuus edustaa toista yhteishallinnointiorganisaatiota usean valtion alueen kattavassa lisensioinnissa

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että jos yhteishallinnoin tiorganisaatio, joka ei myönnä tai tarjoa usean valtion alueen kattavia omaan teosvalikoimaansa kuuluvien musiikkiteosten verkko-oikeuksia, pyytää toista yhteishallinnointiorganisaatiota tekemään kanssaan edustussopimuksen näiden oikeuksien edus tamisesta, pyynnön saaneen yhteishallinnointiorganisaation on suostuttava pyyntöön, jos se jo myöntää tai tarjoaa usean val tion alueen kattavia yhden tai useamman toisen yhteishallin nointiorganisaation teosvalikoimaan kuuluvien musiikkiteosten verkko-oikeuksien lisenssejä samassa oikeuksien luokassa.

2. Pyynnön saaneen yhteishallinnointiorganisaation on vas tattava pyynnön esittäneelle yhteishallinnointiorganisaatiolle kir jallisesti ja ilman aiheetonta viivytystä.

3. Rajoittamatta 5 ja 6 kohdan soveltamista pyynnön saa neen yhteishallinnointiorganisaation on hallinnoitava edusta maansa pyynnön esittäneen yhteishallinnointiorganisaation teos valikoimaa samoin ehdoin, joita se soveltaa oman teosvalikoi mansa hallinnointiin.

4. Pyynnön saaneen yhteishallinnointiorganisaation on sisäl lytettävä sopimuksen kattama pyynnön esittäneen yhteishallin nointiorganisaation teosvalikoima kaikkiin verkkopalvelujen tar joajille osoittamiinsa tarjouksiin.

5. Pyynnön saaneen yhteishallinnointiorganisaation pyynnön esittäneelle yhteishallinnointiorganisaatiolle tarjoamasta palve lusta veloittama hallinnointipalkkio ei saa ylittää pyynnön saa neelle yhteishallinnointiorganisaatiolle aiheutuvia kohtuullisia kustannuksia.

6. Pyynnön esittäneen yhteishallinnointiorganisaation on an nettava pyynnön saaneen yhteishallinnointiorganisaation käyt töön ne omaa musiikkiteosvalikoimaansa koskevat tiedot, jotka tarvitaan musiikkiteosten verkko-oikeuksien usean valtion alu een kattavien lisenssien myöntämiseksi. Jos tiedot ovat riittämät tömiä tai sellaisessa muodossa, ettei pyynnön saanut yhteishal linnointiorganisaatio voi täyttää tämän osaston vaatimuksia,

pyynnön saaneella yhteishallinnointiorganisaatiolla on oikeus veloittaa vaatimusten täyttämisestä aiheutuvat kohtuulliset kus tannukset tai sulkea oikeuksien edustamisen ulkopuolelle sellai set teokset, joiden tiedot ovat riittämättömiä tai joiden osalta tietoja ei voida käyttää.

31 artikla

Pääsy usean valtion alueen kattavan lisensioinnin piiriin

Jäsenvaltioiden on varmistettava, että jos yhteishallinnointiorga nisaatio ei myönnä tai tarjoa usean valtion alueen kattavia mu siikkiteosten verkko-oikeuksien lisenssejä tai valtuuta toista yh teishallinnointiorganisaatiota edustamaan kyseisiä oikeuksia tätä tarkoitusta varten viimeistään 10 päivänä huhtikuuta 2017, oi keudenhaltijat, jotka ovat valtuuttaneet kyseisen yhteishallin nointiorganisaation edustamaan musiikkiteosten verkko-oikeuk siaan, voivat peruuttaa tältä yhteishallinnointiorganisaatiolta usean valtion alueen kattavaa lisensiointia varten myönnetyt musiikkiteosten verkko-oikeudet kaikkien alueiden osalta, ilman että niiden olisi peruutettava yhden alueen kattavaa lisensiointia varten myönnetyt musiikkiteosten verkko-oikeudet, jotta ne voi vat myöntää musiikkiteosten verkko-oikeuksiensa usean valtion alueen kattavia lisenssejä itse taikka tämän osaston säännöksiä noudattavan yhteishallinnointiorganisaation tai muun valtuutta mansa osapuolen kautta.

32 artikla

Radio- ja televisio-ohjelmien verkkomusiikkioikeuksia koskeva poikkeus

Tämän osaston vaatimuksia ei sovelleta yhteishallinnointiorga nisaatioihin, jotka myöntävät tarvittavien oikeuksien vapaaehtoi sen yhdistämisen perusteella SEUT 101 ja 102 artiklan kilpai lumääräyksiä noudattaen usean valtion alueen kattavan musiik kiteosten verkko-oikeuksien lisenssin, jota lähetystoiminnan har joittaja tarvitsee välittääkseen yleisölle tai saattaakseen yleisön saataville radio- tai televisio-ohjelmiaan samanaikaisesti niiden alkuperäisen lähetyksen kanssa tai alkuperäisen lähetyksen jäl keen sekä lähetystoiminnan harjoittajan tuottamaa tai sille tu otettua verkkomateriaalia, ennakkoesitykset mukaan luettuina, joka toimii radio- tai televisio-ohjelman alkuperäisen lähetyksen oheismateriaalina.

IV OSASTO

TÄYTÄNTÖÖNPANOTOIMENPITEET

33 artikla

Valitusmenettelyt

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että yhteishallinnointior ganisaatiot antavat jäsentensä ja yhteishallinnointiorganisaatioi den, joiden puolesta ne hallinnoivat oikeuksia edustussopimuk sen nojalla, käyttöön tehokkaat ja nopeat menettelyt, joiden avulla voidaan käsitellä valitukset, jotka koskevat erityisesti val tuutuksia hallinnoida oikeuksia, oikeuksien lakkauttamista tai peruuttamista, jäsenyysehtoja, oikeudenhaltijoille kuuluvien määrien keräämistä, vähennyksiä ja määrien jakamista.

FI20.3.2014 Euroopan unionin virallinen lehti L 84/93

2. Yhteishallinnointiorganisaatioiden on vastattava kirjallisesti jäsenten tai yhteishallinnointiorganisaatioiden, joiden puolesta ne hallinnoivat oikeuksia edustussopimuksen nojalla, valituksiin. Jos yhteishallinnointiorganisaatio hylkää valituksen, sen on pe rusteltava hylkäys.

34 artikla

Vaihtoehtoiset riitojenratkaisumenettelyt

1. Jäsenvaltiot voivat säätää, että yhteishallinnointiorganisaa tioiden, niiden jäsenten, oikeudenhaltijoiden tai käyttäjien väliset riidat, jotka koskevat tämän direktiivin vaatimusten mukaisesti annettuja kansallisen lainsäädännön säännöksiä, voidaan saattaa ratkaistaviksi nopeassa, riippumattomassa ja puolueettomassa vaihtoehtoisessa riitojenratkaisumenettelyssä.

2. Jäsenvaltioiden on varmistettava III osaston soveltamiseksi, että seuraavat riidat, jotka koskevat usean valtion alueen kattavia musiikkiteosten verkko-oikeuksien lisenssejä myöntävää tai tar joavaa yhteishallinnointiorganisaatiota, voidaan saattaa ratkaista viksi riippumattomassa ja puolueettomassa vaihtoehtoisessa rii tojenratkaisuelimessä:

a) nykyisen tai mahdollisen verkkopalvelujen tarjoajan kanssa 16, 25, 26 ja 27 artiklan soveltamisesta syntyvät riidat;

b) yhden tai useamman oikeudenhaltijan kanssa 25, 26, 27, 28, 29, 30 ja 31 artiklan soveltamisesta syntyvät riidat;

c) toisen yhteishallinnointiorganisaation kanssa 25, 26, 27, 28, 29 ja 30 artiklan soveltamisesta syntyvät riidat.

35 artikla

Riitojen ratkaisu

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että yhteishallinnointior ganisaatioiden ja käyttäjien väliset erityisesti voimassa oleviin ja ehdotettuihin lisensiointiehtoihin tai sopimusrikkomuksiin liitty vät riidat voidaan saattaa tuomioistuimen tai soveltuvissa ta pauksissa muun riippumattoman ja puolueettoman teollis- ja tekijänoikeuksia koskevaan lainsäädäntöön erikoistuneen rii tojenratkaisuelimen ratkaistaviksi.

2. Edellä olevat 33 ja 34 artikla sekä tämän artiklan 1 kohta eivät vaikuta osapuolten oikeuteen vaatia ja puolustaa oikeuksi aan tuomioistuinteitse.

36 artikla

Noudattaminen

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että tarkoitusta varten nimetyt toimivaltaiset viranomaiset valvovat, että jäsenvaltioiden alueelle sijoittautuneet yhteishallinnointiorganisaatiot noudatta vat tämän direktiivin nojalla annettuja kansallisia säännöksiä.

2. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että on käytössä menet telyt, joiden avulla yhteishallinnointiorganisaation jäsenet, oike udenhaltijat, käyttäjät, yhteishallinnointiorganisaatiot ja muut

asianomaiset voivat ilmoittaa tarkoitusta varten nimetyille toi mivaltaisille viranomaisille toiminnasta tai tilanteista, joiden ne katsovat olevan tämän direktiivin vaatimusten nojalla annettujen kansallisten säännösten vastaisia.

3. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että tarkoitusta varten nimetyillä toimivaltaisilla viranomaisilla on valta määrätä asian mukaisia seuraamuksia ja toteuttaa asianmukaisia toimenpiteitä, jos tämän direktiivin täytäntöönpanemiseksi annettuja kansal lisia säännöksiä ei ole noudatettu. Näiden seuraamusten ja toi menpiteiden on oltava tehokkaita, oikeasuhteisia ja varoittavia.

Jäsenvaltioiden on viimeistään 10 päivänä huhtikuuta 2016 il moitettava komissiolle tässä artiklassa sekä 37 ja 38 artiklassa tarkoitetut toimivaltaiset viranomaiset. Komissio julkistaa tältä osin saadut tiedot.

37 artikla

Tiedonvaihto toimivaltaisten viranomaisten välillä

1. Tämän direktiivin soveltamisen seurannan helpottamiseksi kunkin jäsenvaltion on varmistettava, että tarkoitukseen nimetty toimivaltainen viranomainen vastaa ilman aiheetonta viivytystä toisen jäsenvaltion tarkoitusta varten nimeämän toimivaltaisen viranomaisen esittämään tietopyyntöön, joka koskee tämän di rektiivin soveltamisen kannalta olennaisia seikkoja, erityisesti pyynnön saaneen jäsenvaltion alueelle sijoittautuneiden yhteis hallinnointiorganisaatioiden toimintaa, edellyttäen että pyyntö on asianmukaisesti perusteltu.

2. Jos toimivaltainen viranomainen katsoo, että toisen jäsen valtion alueelle sijoittautunut mutta sen alueella toimiva yhteis hallinnointiorganisaatio saattaa toimia jäsenvaltion, johon yh teishallinnointiorganisaatio on sijoittautunut, tämän direktiivin vaatimusten mukaisesti antamien kansallisten säännösten vastai sesti, se voi toimittaa kaikki asiaankuuluvat tiedot sen jäsenval tion toimivaltaiselle viranomaiselle, johon yhteishallinnointior ganisaatio on sijoittautunut, ja sen lisäksi tarvittaessa pyytää kyseistä toimivaltaista viranomaista ryhtymään toimivaltansa puitteissa asianmukaisiin toimiin. Pyynnön saaneen toimivaltai sen viranomaisen on annettava perusteltu vastaus kolmen kuu kauden kuluessa.

3. Pyynnön esittänyt toimivaltainen viranomainen voi myös antaa 2 kohdassa tarkoitetut asiat 41 artiklan mukaisesti perus tetun asiantuntijaryhmän käsiteltäväksi.

38 artikla

Usean valtion alueen kattavan lisensioinnin kehittämistä koskeva yhteistyö

1. Komissio edistää tarkoitusta varten nimettyjen jäsenvalti oiden toimivaltaisten viranomaisten välistä sekä kyseisten viran omaisten ja komission välistä tiedonvaihtoa usean valtion alueen kattavan lisensioinnin tilanteesta ja kehityksestä.

FIL 84/94 Euroopan unionin virallinen lehti 20.3.2014

2. Komissio kuulee säännöllisesti oikeudenhaltijoiden, yhteis hallinnointiorganisaatioiden, käyttäjien, kuluttajien ja muiden asianomaisten osapuolten edustajia niiden tämän direktiivin III osaston säännösten soveltamisesta saamista kokemuksista. Ko missio antaa toimivaltaisille viranomaisille kaikki näissä kuu lemisissa esiin tulleet merkitykselliset tiedot 1 kohdassa säädetyn tiedonvaihdon puitteissa.

3. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että niiden toimivaltaiset viranomaiset antavat viimeistään 10 päivänä lokakuuta 2017 komissiolle kertomuksen usean valtion alueen kattavan lisensi oinnin tilanteesta ja kehityksestä alueellaan. Kertomuksessa on oltava erityisesti tieto usean valtion alueen kattavien lisenssien saatavuudesta asianomaisessa jäsenvaltiossa ja tieto siitä, miten yhteishallinnointiorganisaatiot noudattavat tämän direktiivin III osaston täytäntöönpanemiseksi annettuja kansallisia säännöksiä, sekä käyttäjien, kuluttajien, oikeudenhaltijoiden ja muiden asian omaisten tahojen keskuudessa tehty arviointi usean valtion alu een kattavan musiikkiteosten verkko-oikeuksien lisensioinnin kehityksestä.

4. Komissio arvioi 3 kohdan nojalla saatujen kertomusten sekä 1 ja 2 kohdan nojalla koottujen tietojen perusteella tämän direktiivin III osaston soveltamista. Se harkitsee tarvittaessa ja soveltuvin osin erityisraportin perusteella lisätoimenpiteitä mah dollisten esiin tulleiden ongelmien ratkaisemiseksi. Tämä arvi ointi kattaa erityisesti seuraavat:

a) III osaston vaatimukset täyttävien yhteishallinnointiorgani saatioiden lukumäärä;

b) edellä olevan 29 ja 30 artiklan soveltaminen, mukaan lukien yhteishallinnointiorganisaatioiden näiden artiklojen nojalla tekemien edustussopimusten lukumäärä;

c) usean valtion alueen kattavan lisensioinnin piiriin kuuluva osuus teosvalikoimista jäsenvaltioissa.

V OSASTO

RAPORTOINTI JA LOPPUSÄÄNNÖKSET

39 artikla

Yhteishallinnointiorganisaatioista ilmoittaminen

Jäsenvaltioiden on hallussaan olevien tietojen pohjalta toimitet tava komissiolle luettelo alueelleen sijoittautuneista yhteishallin nointiorganisaatioista viimeistään 10 päivänä huhtikuuta 2016.

Jäsenvaltioiden on ilmoitettava komissiolle viipymättä mahdol lisista muutoksista tähän luetteloon.

Komissio julkistaa nämä tiedot ja pitää ne ajan tasalla.

40 artikla

Kertomus

Komissio arvioi tämän direktiivin soveltamista ja antaa Euroo pan parlamentille ja neuvostolle kertomuksen tämän direktiivin

soveltamisesta viimeistään 10 päivänä huhtikuuta 2021. Tämä kertomus sisältää arvioinnin tämän direktiivin vaikutuksesta ra jat ylittävien palvelujen kehittymiseen, kulttuuriseen monimuo toisuuteen, yhteishallinnointiorganisaatioiden ja käyttäjien väli siin suhteisiin sekä unionin ulkopuolelle sijoittautuneiden yhteis hallinnointiorganisaatioiden toimintaan unionissa, sekä tarvitta essa tarpeesta tarkistaa sitä. Komission kertomukseen liitetään tarvittaessa lainsäädäntöehdotus.

41 artikla

Asiantuntijaryhmä

Perustetaan asiantuntijaryhmä. Se muodostuu jäsenvaltioiden toimivaltaisten viranomaisten edustajista. Asiantuntijaryhmän puheenjohtajana on komission edustaja, ja se kokoontuu joko puheenjohtajan aloitteesta tai jäsenvaltion valtuuskunnan pyyn nöstä. Ryhmän tehtävänä on:

a) tarkastella vaikutuksia, joita tämän direktiivin saattamisella osaksi kansallista lainsäädäntöä on yhteishallinnointiorgani saatioiden ja riippumattomien hallinnointiyhteisöjen toimin taan sisämarkkinoilla, ja tuoda esiin mahdollisia ongelmia;

b) kuulla eri tahoja kaikista tämän direktiivin soveltamisesta aiheutuvista kysymyksistä;

c) helpottaa tiedonvaihtoa asiaa koskevasta lainsäädännön ja oikeuskäytännön kehityksestä sekä asiaa koskevasta taloudel lisesta, sosiaalisesta, kulttuurisesta ja teknologisesta kehityk sestä erityisesti teosten ja muun aineiston digitaalisten mark kinoiden osalta.

42 artikla

Henkilötietojen suoja

Tämän direktiivin puitteissa tapahtuvaan henkilötietojen käsitte lyyn sovelletaan direktiiviä 95/46/EY.

43 artikla

Saattaminen osaksi kansallista lainsäädäntöä

1. Jäsenvaltioiden on saatettava tämän direktiivin noudatta misen edellyttämät lait, asetukset ja hallinnolliset määräykset voimaan viimeistään 10 päivänä huhtikuuta 2016. Niiden on ilmoitettava tästä komissiolle viipymättä.

Näissä jäsenvaltioiden antamissa säädöksissä on viitattava tähän direktiiviin tai niihin on liitettävä tällainen viittaus, kun ne jul kaistaan virallisesti. Jäsenvaltioiden on säädettävä siitä, miten viittaukset tehdään.

2. Jäsenvaltioiden on toimitettava tässä direktiivissä säännel lyistä kysymyksistä antamansa keskeiset kansalliset säännökset kirjallisina komissiolle.

FI20.3.2014 Euroopan unionin virallinen lehti L 84/95

44 artikla

Voimaantulo

Tämä direktiivi tulee voimaan kahdentenakymmenentenä päivänä sen jälkeen, kun se on julkaistu Euroopan unionin virallisessa lehdessä.

45 artikla

Osoitus

Tämä direktiivi on osoitettu kaikille jäsenvaltioille.

Tehty Strasbourgissa 26 päivänä helmikuuta 2014.

Euroopan parlamentin puolesta Puhemies

M. SCHULZ

Neuvoston puolesta Puheenjohtaja

D. KOURKOULAS

FIL 84/96 Euroopan unionin virallinen lehti 20.3.2014

LIITE

1. Edellä 22 artiklan 2 kohdassa tarkoitetussa vuotuisessa avoimuusraportissa annettavat tiedot:

a) tilinpäätökset, mukaan lukien tase tai varoja ja velkoja koskeva selvitys, tilikauden tuloslaskelma ja rahavirtalaskel ma;

b) tilikauden toimintakertomus;

c) tiedot kieltäytymisistä myöntää lisenssiä 16 artiklan 3 kohdan mukaisesti;

d) kuvaus yhteishallinnointiorganisaation oikeudellisesta ja hallintorakenteesta;

e) tiedot yhteisöistä, jotka ovat suoraan tai välillisesti, kokonaan tai osittain yhteishallinnointiorganisaation omistuk sessa tai määräysvallassa;

f) tiedot 9 artiklan 3 kohdassa ja 10 artiklassa tarkoitetuille henkilöille maksetusta palkan ja palkkioiden kokonais määrästä ja heidän muista etuuksistaan edeltävänä vuonna;

g) jäljempänä tässä liitteessä olevassa 2 kohdassa tarkoitetut taloudelliset tiedot;

h) tässä liitteessä olevassa 3 kohdassa tarkoitetut tiedot sisältävä erityisraportti sosiaali-, kulttuuri- ja koulutuspalveluja varten vähennettyjen määrien käytöstä.

2. Vuotuisessa avoimuusraportissa annettavat taloudelliset tiedot:

a) taloudelliset tiedot tekijänoikeustuloista kussakin hallinnoitujen oikeuksien luokassa ja käyttötyypissä (esim. lähe tystoiminnan harjoittaminen, verkkokäyttö ja julkinen esittäminen), mukaan lukien tiedot tekijänoikeustulojen sijoittamisesta saatavista tuloista ja näiden tulojen käytöstä (jaettu oikeudenhaltijoille tai muille yhteishallinnointi organisaatioille taikka käytetty muuhun tarkoitukseen);

b) taloudelliset tiedot yhteishallinnointiorganisaation oikeudenhaltijoille tarjoamien oikeuksien hallinnoinnin ja muiden palvelujen kustannuksista, mihin sisältyy yksityiskohtainen erittely ainakin seuraavista:

i) kaikki toiminta- ja rahoituskustannukset hallinnoitujen oikeuksien luokkien mukaan jaoteltuina ja silloin, kun kustannukset ovat välillisiä eikä niitä voida osoittaa yhteen tai useampaan oikeuksien luokkaan, selvitys näiden kustannusten kohdennukseen käytetystä menetelmästä;

ii) yksinomaan oikeuksien hallinnointiin liittyvät toiminta- ja rahoituskustannukset, mukaan lukien tekijänoikeus tuloista tai tekijänoikeustulojen sijoittamisesta saatavista tuloista 11 artiklan 4 kohdan ja 12 artiklan 1, 2 ja 3 kohdan mukaisesti vähennetyt tai kuitatut hallinnointipalkkiot, jaoteltuina hallinnoitujen oikeuksien luokkien mukaan ja silloin, kun kustannukset ovat välillisiä eikä niitä voida osoittaa yhteen tai useampaan oikeuksien luokkaan, selvitys näiden kustannusten kohdennukseen käytetystä menetelmästä;

iii) muihin palveluihin kuin oikeuksien hallinnointiin liittyvät toiminta- ja rahoituskustannukset, mukaan lukien sosiaali-, kulttuuri- ja koulutuspalvelut;

iv) kustannusten kattamiseen käytetyt varat;

v) tekijänoikeustuloista tehdyt vähennykset hallinnoitujen oikeuksien luokan ja käyttötyypin mukaan jaoteltuina sekä vähennyksen tarkoitus, esimerkiksi oikeuksien hallinnointiin tai sosiaali-, kulttuuri- tai koulutuspalveluihin liittyvät kustannukset;

vi) yhteishallinnointiorganisaation oikeudenhaltijoille tarjoamien oikeuksien hallinnoinnin ja muiden palvelujen kustannusten prosentuaalinen osuus tekijänoikeustuloista kyseisenä tilikautena kussakin hallinnoitujen oikeuk sien luokassa ja silloin, kun kustannukset ovat välillisiä eikä niitä voida osoittaa yhteen tai useampaan oikeuk sien luokkaan, selvitys näiden kustannusten kohdennukseen käytetystä menetelmästä;

c) taloudelliset tiedot oikeudenhaltijoille kuuluvista määristä, mihin sisältyy yksityiskohtainen erittely ainakin seuraa vista:

i) oikeudenhaltijoille osoitettujen määrien kokonaismäärä hallinnoitujen oikeuksien luokan ja käyttötyypin mu kaan jaoteltuna;

ii) oikeudenhaltijoille maksettujen määrien kokonaismäärä hallinnoitujen oikeuksien luokan ja käyttötyypin mu kaan jaoteltuna;

iii) maksujen jaksotus hallinnoitujen oikeuksien luokan ja käyttötyypin mukaan eriteltynä;

FI20.3.2014 Euroopan unionin virallinen lehti L 84/97

iv) kerättyjen mutta ei vielä oikeudenhaltijoille osoitettujen määrien kokonaismäärä hallinnoitujen oikeuksien luokan ja käyttötyypin mukaan jaoteltuna sekä tilikausi, jona nämä määrät on kerätty;

v) oikeudenhaltijoille osoitettujen mutta ei vielä jaettujen määrien kokonaismäärä hallinnoitujen oikeuksien luokan ja käyttötyypin mukaan jaoteltuna sekä tilikausi, jona nämä määrät on kerätty;

vi) syyt viiveeseen, jos yhteishallinnointiorganisaatio ei ole jakanut ja maksanut määriä 13 artiklan 1 kohdassa vahvistetussa määräajassa;

vii) sellaisten määrien kokonaismäärä, jotka eivät ole jaettavissa, sekä selvitys näiden määrien käytöstä;

d) tiedot suhteista muihin yhteishallinnointiorganisaatioihin ja selvitys ainakin seuraavista:

i) muilta yhteishallinnointiorganisaatioilta saadut määrät ja muille yhteishallinnointiorganisaatioille maksetut mää rät oikeuksien luokan, käyttötyypin sekä organisaation mukaan jaoteltuina;

ii) muille yhteishallinnointiorganisaatioille kuuluvista oikeuksiin perustuvista tuloista perityt hallinnointipalkkiot ja muut niistä tehdyt vähennykset oikeuksien luokan, käyttötyypin sekä organisaation mukaan jaoteltuina;

iii) muiden yhteishallinnointiorganisaatioiden maksamista määristä perityt hallinnointipalkkiot ja muut niistä tehdyt vähennykset oikeuksien luokan sekä organisaation mukaan jaoteltuina;

iv) muilta yhteishallinnointiorganisaatioilta peräisin olevat suoraan oikeudenhaltijoille jaetut määrät oikeuksien luokan sekä organisaation mukaan jaoteltuina.

3. Edellä 22 artiklan 3 kohdassa tarkoitetussa erityisraportissa annettavat tiedot:

a) sosiaali-, kulttuuri- ja koulutuspalvelujen tarkoituksiin tilikautena tehdyt vähennykset tarkoituksen mukaan jaotel tuina ja kunkin tarkoituksen osalta hallinnoitujen oikeuksien luokan ja käyttötyypin mukaan jaoteltuina;

b) selvitys näiden määrien käytöstä tarkoituksen mukaan jaoteltuina, mukaan lukien sosiaali-, kulttuuri- ja koulutus palvelujen rahoitukseen tilikautena vähennetyt kustannukset ja sosiaali-, kulttuuri- ja koulutuspalveluihin kuhunkin käytetyt määrät eriteltyinä.

FIL 84/98 Euroopan unionin virallinen lehti 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Directive 2014/26/UE du Parlement européen et du Conseil du 26 février 2014 concernant la gestion collective du droit d’auteur et des droits voisins et l’octroi de licences multiterritoriales de droits sur des œuvres musicales en vue de leur utilisation en ligne dans le marché intérieurTexte présentant de l'intérêt pour l'EEE

DIRECTIVES

DIRECTIVE 2014/26/UE DU PARLEMENT EUROPÉEN ET DU CONSEIL

du 26 février 2014

concernant la gestion collective du droit d’auteur et des droits voisins et l’octroi de licences multiterritoriales de droits sur des œuvres musicales en vue de leur utilisation en ligne dans le

marché intérieur

(Texte présentant de l'intérêt pour l'EEE)

LE PARLEMENT EUROPÉEN ET LE CONSEIL DE L’UNION EURO PÉENNE,

vu le traité sur le fonctionnement de l’Union européenne, et notamment son article 50, paragraphe 1, son article 53, para graphe 1, et son article 62,

vu la proposition de la Commission européenne,

après transmission du projet d’acte législatif aux parlements nationaux,

vu l’avis du Comité économique et social européen (1),

statuant conformément à la procédure législative ordinaire (2),

considérant ce qui suit:

(1) Les directives de l’Union adoptées dans le domaine du droit d’auteur et des droits voisins assurent déjà un niveau élevé de protection aux titulaires de droits et fournissent, par là même, un cadre pour l’exploitation des contenus protégés par ces droits. Ces directives concourent au développement et au maintien de la créa tivité. Dans un marché intérieur où la concurrence n’est pas faussée, la protection de l’innovation et de la création intellectuelle encourage également l’investissement dans les services et produits innovants.

(2) Pour diffuser des contenus protégés par le droit d’auteur et les droits voisins, notamment les livres, les productions audiovisuelles et la musique enregistrée, ainsi que des services connexes, il est nécessaire d’obtenir une licence de droits auprès des différents titulaires du droit d’auteur et de droits voisins (tels que les auteurs, artistes inter prètes ou exécutants, producteurs et éditeurs). Il appar tient normalement au titulaire de droits de choisir entre la gestion individuelle ou collective de ses droits, à moins que les États membres n’en disposent autrement, confor mément au droit de l’Union et aux obligations internatio nales de l’Union et de ses États membres. La gestion du

droit d’auteur et des droits voisins comprend l’octroi de licences aux utilisateurs, le contrôle financier des utilisa teurs, le contrôle de l’utilisation des droits, le respect du droit d’auteur et des droits voisins, la perception des revenus provenant de l’exploitation des droits et leur distribution aux titulaires de droits. Les organismes de gestion collective permettent aux titulaires de droits d’être rémunérés pour des utilisations qu’ils ne seraient pas en mesure de contrôler ou de faire respecter eux- mêmes, y compris sur les marchés étrangers.

(3) En vertu de l’article 167 du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne, l’Union doit tenir compte de la diversité culturelle dans ses actions et contribuer à l’épa nouissement des cultures des États membres dans le respect de leur diversité nationale et régionale, tout en mettant en évidence le patrimoine culturel commun. Les organismes de gestion collective jouent, et devraient continuer de jouer, un rôle important de promotion de la diversité des expressions culturelles, à la fois en permettant aux répertoires les moins volumineux et moins populaires d’accéder au marché et en fournissant des services sociaux, culturels et éducatifs dans l’intérêt de leurs titulaires de droits et du public.

(4) Les organismes de gestion collective établis dans l’Union devraient avoir la faculté d’exercer les libertés prévues par les traités lorsqu’ils représentent les titulaires de droits qui résident ou sont établis dans d’autres États membres ou octroient des licences à des utilisateurs qui résident ou sont établis dans d’autres États membres.

(5) Les règles nationales qui régissent le fonctionnement des organismes de gestion collective diffèrent sensiblement d’un État membre à l’autre, notamment en ce qui concerne leur transparence et leur responsabilité envers leurs membres et les titulaires de droits. Dans un certain nombre de cas, cela a posé des difficultés, en particulier pour les titulaires de droits non nationaux, dans l’exercice de leurs droits, et cela a nui à la qualité de la gestion financière des revenus perçus. Des problèmes dans le fonctionnement des organismes de gestion collective conduisent à une exploitation inefficace du droit d’auteur et des droits voisins dans le marché intérieur, au détri ment des membres des organismes de gestion collective, des titulaires de droits et des utilisateurs.

FRL 84/72 Journal officiel de l’Union européenne 20.3.2014

(1) JO C 44 du 15.2.2013, p. 104. (2) Position du Parlement européen du 4 février 2014 (non encore

parue au Journal officiel) et décision du Conseil du 20 février 2014.

(6) La nécessité d’améliorer le fonctionnement des orga nismes de gestion collective a déjà été signalée dans la recommandation 2005/737/CE de la Commission (1). Cette recommandation a posé un certain nombre de principes, tels que la liberté des titulaires de droits de choisir leur organisme de gestion collective, l’égalité de traitement de toutes les catégories de titulaires de droits et la distribution équitable des revenus. Elle a invité les organismes de gestion collective à fournir aux utilisateurs, avant de négocier avec eux, des informations suffisantes sur les tarifs applicables et les répertoires. Elle a égale ment formulé des recommandations en matière de responsabilité, de représentation des titulaires de droits au sein des organes de décision des organismes de gestion collective et de règlement des litiges. Cependant, la recommandation a été suivie de manière inégale.

(7) La protection des intérêts des membres des organismes de gestion collective, des titulaires de droits et des tiers exige la coordination des législations des États membres en matière de gestion du droit d’auteur et d’octroi de licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musicales, l’objectif étant d’avoir des garanties équivalentes dans toute l’Union. C’est pourquoi la présente directive devrait avoir pour base légale l’ar ticle 50, paragraphe 1, du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne.

(8) La présente directive a pour objectif de coordonner les règles nationales concernant l’accès des organismes de gestion collective à l’activité de gestion du droit d’auteur et des droits voisins, les modalités de gouvernance de ces organismes ainsi que le cadre de leur surveillance, et elle devrait dès lors avoir aussi pour base légale l’article 53, paragraphe 1, du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne. En outre, puisqu’elle concerne un secteur proposant des services dans toute l’Union, elle devrait avoir pour base légale l’article 62 du traité sur le fonc tionnement de l’Union européenne.

(9) La présente directive a pour objectif de fixer des exigences applicables aux organismes de gestion collec tive en vue de garantir un niveau élevé de gouvernance, de gestion financière, de transparence et de communica tion d’informations. Cependant, les États membres devraient rester libres de maintenir ou d’imposer des normes plus strictes que celles prévues au titre II de la présente directive à l’égard des organismes de gestion collective établis sur leur territoire, pour autant que ces normes plus strictes soient compatibles avec le droit de l’Union.

(10) Rien, dans la présente directive, ne devrait empêcher un État membre d’appliquer les mêmes dispositions, ou des dispositions similaires, aux organismes de gestion collec tive qui sont établis en dehors de l’Union mais qui exer cent leurs activités dans cet État membre.

(11) Rien, dans la présente directive, ne devrait empêcher les organismes de gestion collective de conclure des accords de représentation avec d’autres organismes de gestion collective ‒ dans le respect des règles de concurrence prévues aux articles 101 et 102 du traité sur le fonction nement de l’Union européenne ‒ dans le domaine de la gestion des droits pour faciliter, améliorer et simplifier les procédures d’octroi de licence aux utilisateurs, y compris aux fins de l’établissement d’une facture unique, dans des conditions égales, non discriminatoires et transparentes, et offrir également des licences multiterritoriales dans d’autres domaines que ceux visés au titre III de la présente directive.

(12) La présente directive, bien que s’appliquant à tous les organismes de gestion collective, à l’exception du titre III qui ne s’applique qu’aux organismes de gestion collec tive qui gèrent des droits d’auteur sur des œuvres musi cales en vue de leur utilisation en ligne sur une base multiterritoriale, n’interfère pas avec les dispositifs relatifs à la gestion des droits dans les États membres tels que la gestion individuelle, l’extension des effets d’un accord entre un organisme de gestion collective représentatif et un utilisateur, c’est-à-dire l’octroi de licences collectives étendues, la gestion collective obligatoire, les présomp tions légales de représentation et le transfert de droits à des organismes de gestion collective.

(13) La présente directive n’affecte pas la possibilité, pour les États membres, de déterminer par la voie législative ou réglementaire, ou par tout autre mécanisme spécifique prévu à cet effet, une compensation équitable des titu laires de droits pour les exceptions ou les limitations au droit de reproduction prévues par la directive 2001/29/CE du Parlement européen et du Conseil (2) et la rémunération des titulaires de droits pour les déroga tions au droit exclusif de prêt public prévues par la directive 2006/115/CE du Parlement européen et du Conseil (3) applicables sur leur territoire, ainsi que les conditions applicables à leur perception.

(14) La présente directive n’impose pas aux organismes de gestion collective d’adopter une forme juridique particu lière. Dans la pratique, ces organismes exercent leurs activités sous diverses formes juridiques, telles que des associations, des coopératives ou des sociétés à respon sabilité limitée, qui sont contrôlées ou détenues par des titulaires du droit d’auteur et de droits voisins ou par des entités représentant de tels titulaires de droits. Dans certains cas exceptionnels, cependant, du fait de la forme juridique d’un organisme de gestion collective, l’élément de détention ou de contrôle n’est pas présent. Tel est le cas, par exemple, des fondations, qui n’ont pas de membres. Cependant, les dispositions de la présente

FR20.3.2014 Journal officiel de l’Union européenne L 84/73

(1) Recommandation 2005/737/CE de la Commission du 18 mai 2005 relative à la gestion collective transfrontière du droit d’auteur et des droits voisins dans le domaine des services licites de musique en ligne (JO L 276 du 21.10.2005, p. 54).

(2) Directive 2001/29/CE du Parlement européen et du Conseil du 22 mai 2001 sur l’harmonisation de certains aspects du droit d’au teur et des droits voisins dans la société de l’information (JO L 167 du 22.6.2001, p. 10).

(3) Directive 2006/115/CE du Parlement européen et du Conseil du 12 décembre 2006 relative au droit de location et de prêt et à certains droits voisins du droit d’auteur dans le domaine de la propriété intellectuelle (JO L 376 du 27.12.2006, p. 28).

directive devraient également s’appliquer à ces orga nismes. De la même manière, les États membres devraient prendre des mesures appropriées pour éviter que le choix de la forme juridique ne permette de contourner les obligations au titre de la présente direc tive. Il convient de relever que les entités qui représentent les titulaires de droits et qui sont membres d’organismes de gestion collective peuvent être d’autres organismes de gestion collective, des associations de titulaires de droits, des syndicats ou d’autres organismes.

(15) Les titulaires de droits devraient être libres de confier la gestion de leurs droits à des entités de gestion indépen dantes. Ces entités de gestion indépendantes sont des entités commerciales qui diffèrent des organismes de gestion collective, entre autres en raison du fait qu’elles ne sont pas détenues ou contrôlées par les titulaires de droits. Cependant, dans la mesure où ces entités de gestion indépendantes exercent les mêmes activités que les organismes de gestion collective, elles devraient être tenues de fournir certaines informations aux titulaires de droits qu’elles représentent, aux organismes de gestion collective, aux utilisateurs et au public.

(16) Les producteurs audiovisuels, les producteurs de disques et les radiodiffuseurs octroient des licences d’exploitation de leurs propres droits, ainsi que, dans certains cas, de droits qui leur ont été transférés, par exemple, par des artistes interprètes ou exécutants, sur la base d’accords négociés individuellement, et ils agissent dans leur propre intérêt. Les éditeurs de livres, de musique ou de journaux octroient des licences d’exploitation de droits qui leur ont été transférés sur la base d’accords négociés individuellement et agissent dans leur propre intérêt. Dès lors, les producteurs audiovisuels, les producteurs de disques, les radiodiffuseurs et les éditeurs ne devraient pas être considérés comme des «entités de gestion indé pendantes». En outre, les gestionnaires et les agents des auteurs et des artistes interprètes ou exécutants qui agis sent en tant qu’intermédiaires et représentent des titu laires de droits dans leurs relations avec des organismes de gestion collective ne devraient pas être considérés comme des «entités de gestion indépendantes», étant donné qu’ils ne gèrent pas des droits au sens de la fixa tion de tarifs, de l’octroi de licences ou de la perception d’argent auprès des utilisateurs.

(17) Les organismes de gestion collective devraient être libres de choisir de confier certaines de leurs activités, telles que la facturation des utilisateurs ou la distribution des sommes dues aux titulaires de droits, à des filiales ou à d’autres entités qu’ils contrôlent. En pareil cas, les dispo sitions de la présente directive qui s’appliqueraient aux activités concernées si elles étaient exécutées directement par un organisme de gestion collective devraient égale ment s’appliquer aux activités desdites filiales ou autres entités.

(18) Pour garantir que les titulaires du droits d’auteur et de droits voisins dont les droits sont gérés de manière collective puissent pleinement profiter du marché inté rieur et que leur liberté d’exercer leurs droits ne soit pas indûment limitée, il est nécessaire de prévoir l’inclu sion de garanties appropriées dans les statuts des orga nismes de gestion collective. De plus, un organisme de

gestion collective ne devrait pas, lorsqu’il fournit ses services de gestion, établir, directement ou indirectement, de discrimination entre les titulaires de droits sur la base de leur nationalité, de leur lieu de résidence ou de leur lieu d’établissement.

(19) Compte tenu des libertés définies par le traité sur le fonctionnement de l’Union européenne, la gestion collec tive du droit d’auteur et de droits voisins devrait impli quer qu’un titulaire de droits puisse choisir librement un organisme de gestion collective pour gérer ses droits, qu’il s’agisse de droits de communication au public ou de droits de reproduction, ou de catégories de droits liées à des formes d’exploitation telles que la radiodiffusion, l’exploitation en salles, ou la reproduction en vue de la distribution en ligne, à condition que l’organisme de gestion collective que le titulaire souhaite choisir gère déjà ces droits ou catégories de droits.

Les droits, catégories de droits ou types d’œuvres et autres objets gérés par l’organisme de gestion collective devraient être déterminés par l’assemblée générale des membres dudit organisme s’ils ne sont pas déjà déter minés dans ses statuts ou prescrits par la loi. Il importe que les droits et catégories de droits soient déterminés d’une manière qui maintienne un équilibre entre la liberté des titulaires de droits de disposer de leurs œuvres et autres objets et la capacité de l’organisme à gérer effec tivement les droits, compte tenu, en particulier, de la catégorie de droits gérée par l’organisme et du secteur créatif dans lequel il exerce ses activités. Compte tenu de cet équilibre, les titulaires de droits devraient avoir la possibilité de facilement retirer ces droits ou catégories de droits à un organisme de gestion collective pour gérer ces droits individuellement ou pour en confier ou en transférer la gestion en tout ou en partie à un autre organisme de gestion collective ou une autre entité, quel que soit l’État membre de la nationalité, de la rési dence ou de l’établissement de l’organisme de gestion collective, de l’autre entité ou du titulaire de droits. Dans un État membre qui, conformément au droit de l’Union et aux obligations internationales de l’Union et de ses États membres, prévoit une obligation de gestion collective des droits, le choix des titulaires de droits se limiterait à d’autres organismes de gestion collective.

Les organismes de gestion collective qui gèrent différents types d’œuvres et autres objets, tels que les œuvres litté raires, musicales ou photographiques, devraient aussi laisser aux titulaires de droits cette marge de manœuvre en ce qui concerne la gestion de différents types d’œuvres et autres objets. En ce qui concerne les utilisations non commerciales, les États membres devraient prévoir que les organismes de gestion collective prennent les mesures nécessaires pour que leurs titulaires de droits puissent exercer le droit d’octroi de licences pour de telles utilisations. De telles mesures devraient inclure, entre autres, une décision de l’organisme de gestion collective concernant les conditions liées à l’exercice de ce droit ainsi que la communication à leurs membres d’informations sur ces conditions. Les organismes de gestion collective devraient informer les titulaires de droits des choix qui s’offrent à eux et leur permettre d’exercer les droits liés à ces choix aussi facilement que possible. Les titulaires de droits qui ont déjà donné leur

FRL 84/74 Journal officiel de l’Union européenne 20.3.2014

autorisation à l’organisme de gestion collective peuvent être informés via le site internet de l’organisme. L’obliga tion d’obtenir le consentement des titulaires de droits contenue dans l’autorisation à la gestion de chaque droit, catégorie de droits ou type d’œuvres et autre objet ne devrait pas empêcher les titulaires de droits d’accepter des modifications de cette autorisation propo sées ultérieurement par accord tacite conformément aux conditions inscrites dans le droit national. Ni les accords contractuels selon lesquels une résiliation ou un retrait par les titulaires de droits a un effet immédiat sur les licences octroyées avant cette résiliation ou ce retrait, ni les accords contractuels selon lesquels de telles licences restent inchangées pendant une certaine période de temps après cette résiliation ou ce retrait ne sont, en tant que tels, exclus par la présente directive. Cependant, de tels accords ne devraient pas faire obstacle à la pleine application de la présente directive. La présente directive ne devrait pas porter atteinte à la possibilité pour les titulaires de droits de gérer leurs droits individuellement, y compris pour des utilisations non commerciales.

(20) L’affiliation à un organisme de gestion collective devrait reposer sur des critères objectifs, transparents et non discriminatoires, y compris pour les éditeurs qui, en vertu d’un accord sur l’exploitation des droits, ont droit à une quote-part des revenus provenant des droits gérés par les organismes de gestion collective et ont le droit de percevoir ces revenus auprès des organismes de gestion collective. Ces critères ne devraient pas obliger les orga nismes de gestion collective à accepter des membres dont la gestion des droits, catégories de droits ou types d’œu vres ou autres objets n’entre pas dans leur champ d’acti vité. Les registres tenus par un organisme de gestion collective devraient permettre d’identifier et de localiser ses membres et les titulaires de droits dont les droits sont représentés par l’organisme sur la base d’autorisations données par ces titulaires de droits.

(21) Afin de protéger les titulaires de droits dont les droits sont directement représentés par l’organisme de gestion collective mais qui ne remplissent pas ses exigences d’af filiation, il convient d’imposer que certaines dispositions de la présente directive relatives aux membres s’appli quent également à de tels titulaires de droits. Les États membres devraient également pouvoir accorder à ces derniers des droits de participation au processus de déci sion de l’organisme de gestion collective.

(22) Les organismes de gestion collective devraient agir au mieux des intérêts collectifs des titulaires de droits qu’ils représentent. Il importe donc de prévoir des systèmes qui permettent aux membres d’un organisme de gestion collective d’exercer leurs droits d’affiliation en participant au processus de décision de l’organisme.

Certains organismes de gestion collective ont différentes catégories de membres, qui peuvent représenter différents types de titulaires de droits, tels que les producteurs et les artistes interprètes ou exécutants. La représentation de ces différentes catégories de membres dans le processus de décision devrait être juste et équilibrée. L’efficacité des règles relatives à l’assemblée générale des membres des organismes de gestion collective serait compromise en l’absence de toute disposition sur le mode de fonction nement de l’assemblée générale. Il convient ainsi de veiller à ce que l’assemblée générale se réunisse réguliè rement, et au moins chaque année, et à ce que ce soit elle qui prenne les décisions les plus importantes de l’orga nisme de gestion collective.

(23) Tous les membres des organismes de gestion collective devraient être autorisés à participer et à voter à l’assem blée générale des membres. L’exercice de ces droits ne devrait être restreint que pour des raisons équitables et proportionnées. Dans certains cas exceptionnels, des organismes de gestion collective sont constitués sous la forme juridique d’une fondation, ce qui signifie qu’ils n’ont pas de membres. Dans de tels cas, il convient que les pouvoirs de l’assemblée générale des membres soient exercés par l’organe auquel a été confiée la fonc tion de surveillance. Lorsque des organismes de gestion collective ont pour membres des entités représentant des titulaires de droits, comme ce peut être le cas lorsqu’un organisme de gestion collective est une société à respon sabilité limitée et que ses membres sont des associations de titulaires de droits, les États membres devraient pouvoir prévoir qu’une partie ou la totalité des pouvoirs de l’assemblée générale des membres soit exercée par une assemblée de ces titulaires de droits. L’assemblée générale des membres devrait, au minimum, avoir le pouvoir de fixer le cadre des activités de la direction, en particulier en ce qui concerne l’utilisation des revenus provenant des droits par l’organisme de gestion collective. Ceci devrait néanmoins s’entendre sans préjudice de la possibilité pour les États membres de prévoir des règles plus strictes concernant, par exemple, les investissements, les fusions ou les emprunts, y compris l’interdiction de telles opéra tions. Les organismes de gestion collective devraient encourager la participation active de leurs membres à l’assemblée générale. L’exercice des droits de vote devrait être facilité pour les membres qui assistent à l’assemblée générale et également pour ceux qui n’y assis tent pas. En plus d’avoir la possibilité d’exercer leurs droits par voie électronique, les membres devraient être autorisés à participer et à voter par procuration à l’assem blée générale des membres. Le vote par procuration devrait être limité en cas de conflit d’intérêts. Dans le même temps, les États membres ne devraient prévoir des restrictions en ce qui concerne les procurations que si cela ne porte pas atteinte à la participation appropriée et effective des membres au processus de décision. En particulier, la désignation de mandataires contribue à la participation appropriée et effective des membres au processus de décision et permet aux titulaires de droits d’avoir réellement l’occasion d’opter pour un organisme de gestion collective de leur choix, quel que soit l’État membre d’établissement de l’organisme.

FR20.3.2014 Journal officiel de l’Union européenne L 84/75

(24) Les membres devraient être autorisés à participer au contrôle permanent de la gestion des organismes de gestion collective. À cette fin, ces organismes devraient disposer d’une fonction de surveillance adaptée à leur structure organisationnelle et devraient permettre à leurs membres d’être représentés au sein de l’organe qui exerce cette fonction. Selon la structure organisationnelle de l’organisme de gestion collective, la fonction de surveillance peut être exercée par un organe distinct, tel qu’un conseil de surveillance, ou par certains ou la tota lité des dirigeants au sein du conseil d’administration qui ne participent pas à la gestion des activités de l’organisme de gestion collective. L’exigence d’une représentation juste et équilibrée des membres ne devrait pas empêcher l’or ganisme de gestion collective de désigner des tiers pour exercer la fonction de surveillance, y compris des personnes disposant des compétences professionnelles pertinentes et des titulaires de droits qui ne satisfont pas aux exigences d’affiliation ou qui ne sont pas direc tement représentés par l’organisme mais par l’inter médiaire d’une entité qui est membre de l’organisme de gestion collective.

(25) Pour des motifs de bonne gestion, la direction de l’orga nisme de gestion collective doit être indépendante. Les administrateurs, qu’ils soient des dirigeants élus ou recrutés ou employés par l’organisme sur la base d’un contrat, devraient être tenus de déclarer, avant leur entrée en fonctions et chaque année par la suite, s’il existe des conflits entre leurs intérêts et ceux des titulaires de droits qui sont représentés par l’organisme de gestion collective. De telles déclarations annuelles devraient égale ment être faites par les personnes exerçant la fonction de surveillance. Les États membres devraient être libres d’im poser aux organismes de gestion collective de rendre de telles déclarations publiques ou de les communiquer aux autorités publiques.

(26) Les organismes de gestion collective perçoivent, gèrent et distribuent les revenus provenant de l’exploitation des droits qui leur sont confiés par les titulaires de droits. Ces revenus sont dus en dernier ressort aux titulaires de droits, qui peuvent avoir une relation juridique directe avec l’organisme ou être représentés par l’intermédiaire d’une entité qui est membre de l’organisme de gestion collective ou par un accord de représentation. Il importe donc que les organismes de gestion collective fassent preuve de la plus grande diligence dans la perception, la gestion et la distribution de ces revenus. Une distribu tion exacte n’est possible que si l’organisme de gestion collective tient des registres appropriés des membres, des licences et des utilisations des œuvres et autres objets. Les données utiles requises pour une gestion collective effi cace des droits devraient également être fournies par les titulaires de droits et les utilisateurs et vérifiées par l’or ganisme de gestion collective.

(27) Les sommes perçues et dues aux titulaires de droits devraient être comptabilisées séparément des actifs propres que l’organisme est susceptible de posséder. Sans préjudice de la possibilité qu’ont les États membres de prévoir des règles plus strictes en matière d’investissement, y compris une interdiction d’investir les revenus provenant des droits, lorsque de telles sommes sont investies, elles devraient l’être en conformité avec la

politique générale de l’organisme de gestion collective en matière d’investissement et de gestion des risques. Pour maintenir un niveau élevé de protection des droits des titulaires de droits et garantir qu’ils bénéficient de tout revenu pouvant provenir de l’exploitation de ces droits, les investissements opérés et détenus par l’organisme de gestion collective devraient être gérés conformément à des critères obligeant l’organisme à agir avec prudence, tout en lui permettant de décider de la politique d’inves tissement la plus sûre et la plus efficace. Cela devrait permettre aux organismes de gestion collective de choisir un placement des actifs qui est adapté à la nature exacte et à la durée de toute exposition au risque de tout revenu provenant des droits investi et qui n’affecte pas indûment tout revenu provenant de droits dû aux titulaires de droits.

(28) Étant donné que les titulaires de droits ont droit à une rémunération pour l’exploitation de leurs droits, il importe que les frais de gestion n’excèdent pas les coûts justifiés de la gestion des droits et que toute déduc tion, autre que les déductions concernant les frais de gestion, par exemple une déduction à des fins sociales, culturelles ou éducatives, soit décidée par les membres des organismes de gestion collective. Ceux-ci devraient faire preuve de transparence envers les titulaires de droits en ce qui concerne les règles régissant ces déduc tions. Les mêmes exigences devraient s’appliquer à toute décision d’utilisation des revenus provenant des droits en vue d’une distribution collective, par exemple sous la forme de bourses. Les titulaires de droits devraient avoir accès, sur une base non discriminatoire, à tout service social, culturel ou éducatif financé par ces déduc tions. La présente directive ne devrait pas porter atteinte aux déductions au titre du droit national, telles que les déductions pour la fourniture de services sociaux aux titulaires de droits par les organismes de gestion collec tive, en ce qui concerne tout aspect qui n’est pas régi par la présente directive, pour autant que de telles déductions soient conformes au droit de l’Union.

(29) La distribution et le versement de sommes dues aux titulaires de droits individuels ou, le cas échéant, à des catégories de titulaires de droits, devraient avoir lieu en temps utile et conformément à la politique générale de distribution de l’organisme de gestion collective concerné, y compris lorsqu’ils ont lieu par l’intermédiaire d’une autre entité représentant les titulaires de droits. Seules des raisons objectives indépendantes de la volonté d’un organisme de gestion collective peuvent justifier un retard dans la distribution et le versement de sommes dues aux titulaires de droits. Dès lors, des circonstances telles que l’investissement des revenus provenant des droits soumis à une date d’échéance ne devraient pas constituer des raisons valables permettant de justifier un tel retard. Il convient de s’en remettre aux États membres pour décider des règles assurant la distribution en temps utile et la recherche et l’identification efficaces des titu laires de droits lorsque de telles raisons objectives surviennent. Pour assurer une distribution appropriée et efficace des sommes dues aux titulaires de droits, sans préjudice de la possibilité pour les États membres de prévoir des règles plus strictes, il est nécessaire d’imposer aux organismes de gestion collective de prendre des mesures raisonnables et diligentes, sur la base de la

FRL 84/76 Journal officiel de l’Union européenne 20.3.2014

bonne foi, pour identifier et localiser les titulaires de droits concernés. Il convient également que les membres de l’organisme de gestion collective décident, dans la mesure permise par le droit national, de l’utilisa tion de toute somme qui ne peut être distribuée dans des situations où les titulaires de droits auxquels ces sommes sont dues ne peuvent être identifiés ou localisés.

(30) Les organismes de gestion collective devraient pouvoir gérer des droits et percevoir les revenus provenant de l’exploitation de ces droits au titre d’accords de représen tation conclus avec d’autres organismes. Pour protéger les droits des membres de l’autre organisme de gestion collective, un organisme de gestion collective ne devrait pas faire de distinction entre les droits qu’il gère au titre d’accords de représentation et ceux qu’il gère directement pour ses titulaires de droits. Il ne devrait pas non plus être autorisé à appliquer des déductions sur les revenus provenant des droits perçus pour le compte d’un autre organisme de gestion collective, autres que les déductions concernant les frais de gestion, sans le consentement exprès de l’autre organisme. Il convient également d’im poser aux organismes de gestion collective qu’ils distri buent et versent des sommes à d’autres organismes sur la base de tels accords de représentation au plus tard au moment où ils distribuent et versent les sommes à leurs propres membres et aux titulaires de droits non-membres qu’ils représentent. En outre, l’organisme bénéficiaire devrait, à son tour, être tenu de distribuer les sommes dues aux titulaires de droits qu’il représente sans retard.

(31) Il importe tout particulièrement que les conditions commerciales d’octroi de licences soient équitables et non discriminatoires pour garantir que les utilisateurs puissent obtenir des licences sur des œuvres et autres objets à l’égard desquels un organisme de gestion collec tive représente des droits et pour garantir que les titu laires de droits soient rémunérés de manière appropriée. Les organismes de gestion collective et les utilisateurs devraient dès lors négocier de bonne foi l’octroi de licences et appliquer des tarifs qui devraient être déter minés sur la base de critères objectifs et non discrimina toires. Il convient d’imposer que la redevance de licence ou la rémunération déterminée par les organismes de gestion collective soit raisonnable par rapport, entre autres, à la valeur économique de l’utilisation des droits dans un contexte particulier. Enfin, les organismes de gestion collective devraient répondre sans retard indu aux demandes de licence présentées par les utilisateurs.

(32) À l’ère du numérique, les organismes de gestion collective doivent régulièrement octroyer des licences sur leur répertoire pour des formes d’exploitation et des modèles économiques inédits. Dans de tels cas, et afin de favoriser un environnement propice au développe ment de telles licences, sans préjudice de l’application des règles du droit de la concurrence, les organismes de gestion collective devraient avoir la flexibilité requise pour fournir, aussi rapidement que possible, des licences individualisées pour des services en ligne innovants, sans

courir le risque que les conditions de ces licences puissent être utilisées comme des précédents pour déterminer les conditions d’autres licences.

(33) Pour garantir que les organismes de gestion collective puissent se conformer aux obligations énoncées dans la présente directive, les utilisateurs devraient leur fournir les informations utiles sur l’utilisation des droits repré sentés par lesdits organismes. Cette obligation ne devrait pas s’appliquer aux personnes physiques agissant à des fins qui n’entrent pas dans le cadre de leur activité commerciale, industrielle, artisanale ou de leur profes sion, qui, dès lors, ne sont pas des utilisateurs selon la définition prévue dans la présente directive. En outre, les informations demandées par les organismes de gestion collective devraient se limiter à ce qui est raisonnable, nécessaire et à la disposition des utilisateurs, pour permettre à ces organismes d’exercer leurs fonctions, compte tenu de la situation spécifique des petites et moyennes entreprises. Cette obligation pourrait figurer dans un accord entre un organisme de gestion collective et un utilisateur; cela ne fait pas obstacle aux droits d’informations légaux prévus au niveau national. Les délais applicables à la communication d’informations par les utilisateurs devraient être de nature à permettre aux organismes de gestion collective de respecter les délais fixés pour la distribution des sommes dues aux titulaires de droits. La présente directive devrait s’entendre sans préjudice de la possibilité pour les États membres d’exiger des organismes de gestion collective établis sur leur territoire qu’ils émettent des factures communes.

(34) Afin de renforcer la confiance des titulaires de droits, des utilisateurs et des autres organismes de gestion collective dans la gestion des droits par un organisme de gestion collective, chaque organisme de gestion collective devrait se conformer à des exigences spécifiques en matière de transparence. Chaque organisme de gestion collective ou chaque membre de cet organisme qui est une entité en charge de l’attribution ou du versement de sommes dues aux titulaires de droits devrait donc être tenu de fournir certaines informations aux titulaires de droits, à titre individuel, au moins une fois par an, telles que les sommes qui leur sont attribuées ou versées et les déduc tions effectuées. Les organismes de gestion collective devraient également être tenus de fournir des informa tions suffisantes, y compris des informations financières, aux autres organismes de gestion collective dont ils gèrent les droits au titre d’accords de représentation.

(35) Afin de veiller à ce que les titulaires de droits, les autres organismes de gestion collective et les utilisateurs aient accès aux informations sur le champ d’activité de l’orga nisme et sur les œuvres ou autres objets qu’il représente, l’organisme de gestion collective devrait fournir des infor mations sur ces questions, en réponse à une demande dûment justifiée. Il devrait appartenir au droit national de décider si, et dans quelle mesure, des frais raisonnables peuvent être perçus pour la fourniture de ce service. Chaque organisme de gestion collective devrait également rendre publiques des informations sur sa structure et sur

FR20.3.2014 Journal officiel de l’Union européenne L 84/77

la façon dont il exerce ses activités, y compris, en parti culier, sur ses statuts et sur ses politiques générales en matière de frais de gestion, de déductions et de tarifs.

(36) Afin de garantir que les titulaires de droits soient en mesure de contrôler et de comparer les performances respectives des organismes de gestion collective, ceux-ci devraient rendre public un rapport de transparence annuel comprenant des informations financières compa rables et vérifiées, spécifiques à leurs activités. Ils devraient également rendre public chaque année un rapport spécial, faisant partie du rapport de transparence annuel, sur l’utilisation des sommes consacrées aux services sociaux, culturels et éducatifs. La présente direc tive ne devrait pas empêcher un organisme de gestion collective de publier les informations requises pour le rapport de transparence annuel dans un document unique, par exemple dans ses états financiers annuels, ou dans des rapports séparés.

(37) Les prestataires de services en ligne qui utilisent des œuvres musicales, tels que les services dans le domaine de la musique permettant aux consommateurs de télé charger de la musique ou de l’écouter en mode continu, ainsi que d’autres services donnant accès à des films ou à des jeux dans lesquels la musique est un élément impor tant, doivent obtenir au préalable le droit d’utiliser ces œuvres. La directive 2001/29/CE exige l’obtention d’une licence pour chacun des droits dans l’exploitation en ligne des œuvres musicales. En ce qui concerne les auteurs, ces droits sont le droit exclusif de reproduction et le droit exclusif de communication au public d’œuvres musicales, qui inclut le droit de mise à disposition. Ces droits peuvent être gérés par les titulaires de droits eux- mêmes, tels que les auteurs ou les éditeurs de musique, ou par des organismes de gestion collective qui fournis sent des services de gestion collective aux titulaires de droits. Plusieurs organismes de gestion collective peuvent gérer les droits de reproduction et les droits de communication au public des auteurs. Par ailleurs, il peut arriver que plusieurs titulaires de droits aient des droits à l’égard de la même œuvre et aient autorisé différents organismes de gestion collective à octroyer une licence sur leur part de droits respective à l’égard de l’œuvre. Tout utilisateur désireux de fournir un service en ligne offrant un vaste choix d’œuvres musicales aux consom mateurs doit agréger les droits des différents titulaires et des différents organismes de gestion collective à l’égard des œuvres concernées.

(38) Même si l’internet ne connaît pas de frontières, le marché des services de musique en ligne dans l’Union reste frag menté, et le marché unique numérique n’est pas encore achevé. La complexité et la difficulté inhérentes à la gestion collective de droits en Europe a, dans un certain nombre de cas, aggravé la fragmentation du marché numérique européen des services de musique

en ligne. Cette situation contraste fortement avec la demande en croissance rapide de la part des consomma teurs de pouvoir accéder aux contenus numériques et aux services innovants qui y sont liés, y compris au niveau transfrontière.

(39) La recommandation 2005/737/CE a promu un nouvel environnement réglementaire mieux adapté à la gestion, au niveau de l’Union, du droit d’auteur et des droits voisins pour la fourniture de services licites de musique en ligne. Elle a reconnu qu’à l’ère de l’exploitation en ligne d’œuvres musicales, les utilisateurs commerciaux avaient besoin, en matière de de licences, d’une politique qui corresponde à l’omniprésence de l’environnement en ligne et qui soit multiterritoriale. Toutefois, cette recom mandation n’a pas suffi à encourager une généralisation de l’octroi de licences multiterritoriales des droits en ligne sur les œuvres musicales, ni à répondre aux attentes spécifiques dans le domaine de l’octroi de licences multi territoriales.

(40) Dans le secteur de la musique en ligne, où le principe de territorialité reste la norme pour la gestion collective des droits d’auteur, il est essentiel de créer les conditions favorisant les pratiques les plus efficaces en matière d’oc troi de licences par les organismes de gestion collective dans un contexte de plus en plus transfrontalier. Il convient donc de prévoir un ensemble de règles prescri vant les conditions élémentaires d’octroi, par des orga nismes de gestion collective, de licences collectives multi territoriales de droits d’auteur sur des œuvres musicales en vue de leur utilisation en ligne, y compris les paroles. Les mêmes règles devraient s’appliquer à l’octroi de telles licences pour toutes les œuvres musicales, y compris les œuvres musicales incorporées dans des œuvres audiovi suelles. Cependant, les services en ligne qui fournissent uniquement un accès à des œuvres musicales sous forme de partitions ne devraient pas être couverts. Les disposi tions de la présente directive devraient garantir que les services transfrontaliers fournis par les organismes de gestion collective atteignent le niveau de qualité minimale nécessaire, notamment en ce qui concerne la trans parence du répertoire représenté et la fiabilité des flux financiers liés à l’utilisation des droits. Elles devraient également créer un cadre pour faciliter l’agrégation volontaire des répertoires musicaux et des droits et, de cette façon, réduire le nombre de licences nécessaire à un utilisateur pour fournir un service multirépertoire multi territorial. Ces dispositions devraient permettre à un organisme de gestion collective de demander à un autre organisme de représenter son répertoire sur une base multiterritoriale s’il ne peut pas ou ne souhaite pas se conformer lui-même à ces exigences. Il convient d’im poser à l’organisme sollicité, pour autant qu’il agrège déjà des répertoires et propose déjà d’octroyer ou octroie déjà des licences multiterritoriales, l’obligation d’accepter le mandat de l’organisme requérant. Le déve loppement des services licites de musique en ligne dans l’ensemble de l’Union devrait également contribuer à la lutte contre les atteintes en ligne au droit d’auteur.

FRL 84/78 Journal officiel de l’Union européenne 20.3.2014

(41) La disponibilité d’informations précises et complètes sur les œuvres musicales, les titulaires de droits et les droits que chaque organisme de gestion collective est autorisé à représenter sur un territoire donné est particulièrement importante pour l’efficacité et la transparence du processus d’octroi de licences, pour le traitement ultérieur des rapports des utilisateurs et pour la facturation des prestataires de services qui y est liée, ainsi que pour la distribution des sommes dues. C’est pourquoi les orga nismes de gestion collective qui octroient des licences multiterritoriales pour les œuvres musicales devraient pouvoir assurer un traitement rapide et exact de ces données détaillées. Pour ce faire, ils doivent disposer de bases de données sur la titularité des droits sous licence multiterritoriale, contenant des données qui permettent d’identifier les œuvres, les droits et les titulaires de droits qu’un organisme de gestion collective est autorisé à représenter et les territoires couverts par l’autorisation. Toute modification de ces informations devrait être prise en compte sans retard indu, et les bases de données devraient être actualisées en permanence. Ces bases de données devraient également permettre de rattacher les données relatives aux œuvres avec toute information sur les phonogrammes ou sur tout autre support de fixation de l’œuvre. Il importe également de s’assurer que les utilisateurs potentiels et les titulaires de droits, ainsi que les organismes de gestion collective, aient accès aux informations dont ils ont besoin pour identifier le réper toire que ces organismes représentent. Les organismes de gestion collective devraient avoir la faculté de prendre des mesures pour protéger l’exactitude et l’intégrité des données, contrôler leur réutilisation et protéger les infor mations commercialement sensibles.

(42) Afin de garantir que les données relatives au répertoire musical soient aussi précises que possible, les organismes de gestion collective octroyant des licences multiterrito riales sur des œuvres musicales devraient être tenus d’ac tualiser en permanence et sans retard leurs bases de données, si nécessaire. Ils devraient établir des procédures facilement accessibles pour permettre aux prestataires de services en ligne, ainsi qu’aux titulaires de droits et à d’autres organismes de gestion collective, de les informer des erreurs que les bases de données des organismes pourraient contenir concernant les œuvres qu’ils possè dent ou contrôlent, y compris les droits ‒ en tout ou en partie ‒ et les territoires sur lesquels ils ont mandaté l’organisme de gestion collective concerné d’exercer leurs activités, sans compromettre cependant la véracité et l’intégrité des données détenues par l’organisme de gestion collective. Étant donné que la directive 95/46/CE du Parlement européen et du Conseil (1) confère à toute personne concernée le droit d’obtenir la rectification, l’ef facement ou le verrouillage des données inexactes ou incomplètes le concernant, la présente directive devrait également imposer l’obligation de rectifier sans retard indu les informations erronées concernant des titulaires de droits ou d’autres organismes de gestion collective dans le cas des licences multiterritoriales. Les organismes de gestion collective devraient également avoir la capacité

de traiter électroniquement l’enregistrement des œuvres et les autorisations de gestion de droits. Compte tenu de l’importance de l’informatisation des informations pour la rapidité et l’efficacité du traitement des données, les orga nismes de gestion collective devraient prévoir l’utilisation de moyens électroniques pour la communication struc turée de ces informations par les titulaires de droits. Les organismes de gestion collective devraient, dans la mesure du possible, veiller à ce que ces moyens électro niques tiennent compte des normes ou pratiques secto rielles volontaires pertinentes élaborées au niveau inter national ou au niveau de l’Union.

(43) Les normes sectorielles en matière d’utilisation de la musique, de déclaration des ventes et de facturation sont indispensables pour améliorer l’efficacité de l’échange de données entre les organismes de gestion collective et les utilisateurs. Le contrôle de l’utilisation des licences devrait respecter les droits fondamentaux, y compris le droit au respect de la vie privée et familiale et le droit à la protection des données à caractère personnel. Pour que ces gains d’efficacité entraînent une accélération du traitement financier et, au final, des paiements plus rapides aux titulaires de droits, les organismes de gestion collective devraient être tenus d’établir la facture des pres tataires de services et de distribuer les sommes dues aux titulaires de droits sans tarder. Pour que cette exigence soit efficace, il est nécessaire que les utilisateurs fournis sent en temps utile aux organismes de gestion collective des rapports précis sur l’utilisation des œuvres. Les orga nismes de gestion collective ne devraient pas être tenus d’accepter les rapports des utilisateurs présentés dans un format propriétaire lorsqu’il existe des normes sectorielles largement utilisées. Les organismes de gestion collective devraient être autorisés à externaliser les services relatifs à l’octroi de licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musicales. Le partage ou la consolidation des capacités en services d’appui devrait aider les organismes à améliorer les services de gestion et à rationaliser les investissements dans les outils de gestion de données.

(44) L’agrégation de différents répertoires musicaux pour l’oc troi de licences multiterritoriales facilite le processus d’oc troi de licences et, en rendant tous les répertoires acces sibles au marché pour l’octroi de licences multiterrito riales, renforce la diversité culturelle et contribue à réduire le nombre de transactions nécessaire à un pres tataire de services en ligne pour offrir ces services. Cette agrégation de répertoires devrait faciliter le développe ment de nouveaux services en ligne, et devrait également permettre de réduire les coûts de transaction qui sont répercutés sur les consommateurs. Par conséquent, les organismes de gestion collective qui ne veulent ou ne peuvent pas octroyer de licences multiterritoriales direc tement à l’égard de leur propre répertoire musical devraient être encouragés, sur une base volontaire, à mandater d’autres organismes de gestion collective pour gérer leur répertoire sur une base non discriminatoire. La conclusion d’accords d’exclusivité en matière de licences multiterritoriales restreindrait le choix des utilisateurs à la recherche de licences multiterritoriales ainsi que celui des organismes de gestion collective à la recherche de

FR20.3.2014 Journal officiel de l’Union européenne L 84/79

(1) Directive 95/46/CE du Parlement européen et du Conseil du 24 octobre 1995 relative à la protection des personnes physiques à l’égard du traitement des données à caractère personnel et à la libre circulation de ces données (JO L 281 du 23.11.1995, p. 31).

services de gestion de leur répertoire sur une base multi territoriale. En conséquence, tout accord de représenta tion entre organismes de gestion collective qui prévoit l’octroi de licences multiterritoriales devrait être conclu sur une base non exclusive.

(45) La transparence des conditions dans lesquelles les orga nismes de gestion collective gèrent les droits en ligne revêt une importance particulière pour les membres des organismes de gestion collective. Les organismes de gestion collective devraient donc fournir des informations suffisantes à leurs membres sur les conditions principales des accords mandatant tout autre organisme de gestion collective pour représenter les droits musicaux en ligne de ces membres aux fins de l’octroi de licences multiter ritoriales.

(46) Il importe également d’exiger de tout organisme de gestion collective qui octroie ou propose d’octroyer des licences multiterritoriales qu’il accepte de représenter le répertoire de tout organisme de gestion collective qui décide de ne pas le faire directement. Pour que cette exigence ne soit pas disproportionnée et n’aille pas au- delà de ce qui est nécessaire, l’organisme de gestion collective sollicité ne devrait être tenu d’accepter cette représentation que si la demande se limite aux droits en ligne ou aux catégories de droits en ligne que lui- même représente. De plus, cette exigence ne devrait s’ap pliquer qu’aux organismes de gestion collective qui agrè gent les répertoires et ne devrait pas s’étendre à ceux qui fournissent des licences multiterritoriales pour leur seul répertoire. Elle ne devrait pas non plus s’appliquer aux organismes de gestion collective qui ne font qu’agréger les droits sur les mêmes œuvres dans le but de pouvoir octroyer conjointement une licence pour le droit de reproduction et le droit de communication au public sur ces œuvres. Pour protéger les intérêts des titulaires de droits de l’organisme de gestion collective mandant et veiller à ce que les répertoires peu volumineux et moins connus dans les États membres puissent accéder au marché intérieur à des conditions égales, il est important que le répertoire de l’organisme de gestion collective mandant soit géré aux mêmes conditions que le réper toire de l’organisme de gestion collective mandaté et qu’il figure dans les offres que l’organisme de gestion collective mandaté adresse aux prestataires de services en ligne. Les frais de gestion facturés par l’organisme de gestion collec tive mandaté devraient lui permettre de récupérer les investissements nécessaires et raisonnables auxquels il a dû consentir. Un accord par lequel un organisme de gestion collective mandate un ou plusieurs autres orga nismes pour octroyer des licences multiterritoriales sur son propre répertoire musical en vue de son utilisation en ligne ne devrait pas empêcher le premier organisme de gestion collective mentionné de continuer à octroyer des licences limitées au territoire de l’État membre où cet organisme est établi, sur son propre répertoire ou sur tout autre répertoire qu’il pourrait être autorisé à repré senter sur ce territoire.

(47) L’objectif et l’efficacité des règles en matière d’octroi de licences multiterritoriales par les organismes de gestion collective seraient fortement compromis si les titulaires de droits ne pouvaient pas exercer leurs droits en matière de licences multiterritoriales lorsque l’organisme de

gestion collective auquel ils ont confié leurs droits n’a pas octroyé ou n’a pas proposé d’octroyer de licences multi territoriales et, en outre, n’a pas voulu mandater un autre organisme de gestion collective à cette fin. C’est pourquoi il serait important, dans un tel cas, de permettre aux titulaires de droits d’exercer le droit d’octroyer les licences multiterritoriales nécessaires aux prestataires de services en ligne eux-mêmes ou par l’intermédiaire d’une ou de plusieurs autres parties, en retirant leurs droits à leur organisme de gestion collective d’origine dans la mesure nécessaire à l’octroi de licences multiterritoriales pour des utilisations en ligne et de laisser les mêmes droits à leur organisme d’origine pour l’octroi de licences monoterritoriales.

(48) Les organismes de radiodiffusion font généralement appel à un organisme de gestion collective local pour obtenir la licence nécessaire à leurs émissions de radio et de télévi sion contenant des œuvres musicales. Cette licence est souvent circonscrite aux activités de radiodiffusion. Une licence pour des droits en ligne sur les œuvres musicales serait nécessaire pour permettre à ce type d’émission de télévision ou de radio d’être également disponible en ligne. Pour faciliter l’octroi de licences de droit en ligne sur des œuvres musicales aux fins de la transmission simultanée et différée d’émissions de télévision et de radio, il est nécessaire de prévoir une dérogation aux règles qui, sans cela, s’appliqueraient à l’octroi de licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musi cales. Une telle dérogation devrait être limitée à ce qui est nécessaire pour permettre l’accès aux programmes de télévision ou de radio en ligne, ainsi qu’aux contenus qui présentent un lien manifeste de dépendance à l’égard de l’émission d’origine produits afin, par exemple, de compléter, de prévisualiser ou de revoir le programme de télévision ou de radio concerné. Cette dérogation ne devrait pas avoir pour effet de fausser la concurrence avec d’autres services qui donnent aux consommateurs un accès en ligne aux œuvres musicales ou audiovisuelles individuelles, ni donner naissance à des pratiques restric tives, telles que le partage du marché ou de la clientèle, ce qui constituerait une violation de l’article 101 ou 102 du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne.

(49) Il est nécessaire de veiller à l’application effective des dispositions de droit national adoptées en vertu de la présente directive. Les organismes de gestion collective devraient proposer à leurs membres des procédures spécifiques pour le traitement des plaintes. Ces procé dures devraient également être mises à la disposition des autres titulaires de droits directement représentés par l’organisme ainsi qu’à celle des autres organismes de gestion collective pour le compte desquels il gère des droits au titre d’un accord de représentation. En outre, les États membres devraient avoir la faculté de prévoir que les litiges entre les organismes de gestion collective, leurs membres, les titulaires de droits ou les utilisateurs relatifs à l’application de la présente directive peuvent être soumis à une procédure de règlement extra judiciaire des litiges rapide, indépendante et impartiale. En particulier, l’efficacité des règles relatives à l’octroi de licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musicales pourrait être compromise si les litiges entre les organismes de gestion collective et d’autres

FRL 84/80 Journal officiel de l’Union européenne 20.3.2014

parties n’étaient pas résolus rapidement et efficacement. Il y a donc lieu de prévoir, sans préjudice du droit à un recours devant un tribunal, la possibilité de procédures extrajudiciaires facilement accessibles, efficaces et impar tiales, telles que la médiation ou l’arbitrage, pour résoudre les conflits entre, d’une part, les organismes de gestion collective qui octroient des licences multiterritoriales, et, d’autre part, les prestataires de services en ligne, les titu laires de droits ou les autres organismes de gestion collective. La présente directive ne prescrit pas de moda lités spécifiques pour l’organisation d’un tel règlement extrajudiciaire des litiges, et ne détermine pas quel orga nisme devrait le mener à bien, pour autant que son indépendance, son impartialité et son efficacité soient garanties. Enfin, il convient également d’exiger que les États membres disposent de procédures de règlement des litiges indépendantes, impartiales et efficaces, par la voie d’organismes disposant d’une expertise dans le domaine du droit de la propriété intellectuelle ou par la voie judiciaire, adaptées au règlement des litiges commerciaux entre les organismes de gestion collective et les utilisateurs concernant les conditions d’octroi de licences existantes ou proposées ou concernant une rupture de contrat.

(50) Les États membres devraient mettre en place des procé dures appropriées qui permettent de contrôler le respect de la présente directive par les organismes de gestion collective. Bien qu’il ne soit pas opportun que la présente directive restreigne le choix des États membres, ni quant aux autorités compétentes ni en ce qui concerne la nature ex ante ou ex post du contrôle exercé sur les organismes de gestion collective, il convient cependant de veiller à ce que de telles autorités soient capables d’aborder tout problème susceptible de se poser dans l’application de la présente directive, d’une manière efficace et rapide. Les États membres ne devraient pas être tenus de mettre en place de nouvelles autorités compétentes. En outre, les membres d’un organisme de gestion collective, les titulaires de droits, les utilisateurs, les organismes de gestion collective et les autres parties intéressées devraient avoir la possibilité de signaler à une autorité compétente les activités ou les circonstances qui, selon eux, consti tuent une infraction à la loi par des organismes de gestion collective et, le cas échéant, par des utilisateurs. Les États membres devraient veiller à ce que les autorités compétentes aient le pouvoir d’imposer des sanctions ou des mesures lorsque les dispositions du droit national transposant la présente directive ne sont pas respectées. La présente directive ne prévoit pas de types de sanctions ou de mesures spécifiques, pour autant qu’elles soient efficaces, proportionnées et dissuasives. De telles sanc tions ou mesures peuvent comprendre des injonctions de révoquer des dirigeants qui ont agi avec négligence, des inspections dans les locaux d’un organisme de gestion collective ou, lorsqu’une autorisation est délivrée pour permettre à un organisme d’exercer ses activités, le retrait d’une telle autorisation. La présente directive devrait demeurer neutre en ce qui concerne les régimes d’autorisation préalable et de surveillance dans les États membres, y compris à l’égard d’une exigence de repré sentativité de l’organisme de gestion collective, dans la

mesure où ces régimes sont compatibles avec le droit de l’Union et où ils ne font pas obstacle à l’application pleine et entière de la présente directive.

(51) Afin de garantir le respect des conditions d’octroi de licences multiterritoriales, il convient de définir les moda lités spécifiques du contrôle de leur mise en œuvre. Les autorités compétentes des États membres et la Commis sion devraient coopérer entre elles à cette fin. Les États membres devraient se prêter mutuellement assistance par la voie d’un échange d’informations entre leurs autorités compétentes de manière à faciliter le contrôle des orga nismes de gestion collective.

(52) Il importe que les organismes de gestion collective respectent les droits à la vie privée et à la protection des données à caractère personnel de tout titulaire de droits, membre, utilisateur ou de toute autre personne dont elles traitent les données à caractère personnel. La directive 95/46/CE régit le traitement des données à caractère personnel effectué dans les États membres dans le cadre de ladite directive et sous le contrôle des autorités compétentes des États membres, en particulier les autorités indépendantes publiques désignées par les États membres. Les titulaires de droits devraient être informés de manière appropriée quant au traitement de leurs données, à l’identité des destinataires de celles-ci, aux délais de conservation de ces données dans toute base de données, ainsi qu’aux modalités selon lesquelles ils peuvent exercer leurs droits d’accès aux données à caractère personnel les concernant et leurs droits de recti fication ou d’effacement de celles-ci, conformément à la directive 95/46/CE. Il convient notamment de considérer les identifiants uniques qui permettent l’identification indirecte d’une personne comme des données à caractère personnel au sens de ladite directive.

(53) Les dispositions relatives aux mesures d’exécution devraient s’appliquer sans préjudice des compétences des autorités publiques nationales indépendantes établies par les États membres en vertu de la directive 95/46/CE pour contrôler le respect des dispositions nationales adoptées en application de celle-ci.

(54) La présente directive respecte les droits fondamentaux et observe les principes consacrés par la Charte des droits fondamentaux de l’Union européenne (ci-après dénommée «charte»). Les dispositions de la présente directive relatives au règlement des litiges ne devraient pas empêcher les parties d’exercer leur droit de recours devant un tribunal conformément à la charte.

FR20.3.2014 Journal officiel de l’Union européenne L 84/81

(55) Étant donné que les objectifs de la présente directive, à savoir renforcer la capacité des membres des organismes de gestion collective à exercer un contrôle sur les activités de ceux-ci, garantir un niveau de transparence suffisant des organismes de gestion collective et améliorer l’octroi de licences multiterritoriales de droits d’auteur sur des œuvres musicales en vue de leur utilisation en ligne, ne peuvent pas être atteints de manière suffisante par les États membres, mais peuvent, en raison de leur dimen sion et de leurs effets, l’être mieux au niveau de l’Union, celle-ci peut prendre des mesures conformément au prin cipe de subsidiarité consacré à l’article 5 du traité sur l’Union européenne. Conformément au principe de proportionnalité tel qu’énoncé audit article, la présente directive n’excède pas ce qui est nécessaire pour atteindre ces objectifs.

(56) Les dispositions de la présente directive s’entendent sans préjudice de l’application des règles de concurrence, et de toute autre législation pertinente dans d’autres domaines, notamment la confidentialité, les secrets commerciaux, le respect de la vie privée, l’accès aux documents, le droit des contrats, le droit international privé concernant le conflit de lois et la compétence des juridictions, et la liberté d’association des travailleurs et des employeurs ainsi que leur liberté syndicale.

(57) Conformément à la déclaration politique commune du 28 septembre 2011 des États membres et de la Commis sion sur les documents explicatifs (1), les États membres se sont engagés à joindre à la notification de leurs mesures de transposition, dans les cas où cela se justifie, un ou plusieurs documents expliquant le lien entre les éléments d’une directive et les parties correspondantes des instruments nationaux de transposition. En ce qui concerne la présente directive, le législateur considère que la transmission de ces documents est justifiée.

(58) Le Contrôleur européen de la protection des données a été consulté conformément à l’article 28, paragraphe 2, du règlement (CE) no 45/2001 du Parlement européen et du Conseil (2) et a rendu un avis, le 9 octobre 2012,

ONT ADOPTÉ LA PRÉSENTE DIRECTIVE:

TITRE I

DISPOSITIONS GÉNÉRALES

Article premier

Objet

La présente directive définit les exigences nécessaires pour assurer le bon fonctionnement de la gestion du droit d’auteur et des droits voisins par les organismes de gestion collective. Elle définit également les conditions d’octroi, par les organismes de gestion collective, de licences multiterritoriales de droits d’auteur sur des œuvres musicales en vue de leur utilisation en ligne.

Article 2

Champ d’application

1. Les titres I, II, IV et V, à l’exception de l’article 34, para graphe 2, et de l’article 38, s’appliquent à tous les organismes de gestion collective établis dans l’Union.

2. Le titre III, l’article 34, paragraphe 2, et l’article 38 s’ap pliquent aux organismes de gestion collective établis dans l’Union qui gèrent des droits d’auteur sur des œuvres musicales en vue de leur utilisation en ligne sur une base multiterritoriale.

3. Les dispositions pertinentes de la présente directive s’ap pliquent aux entités détenues ou contrôlées, directement ou indirectement, en tout ou en partie, par un organisme de gestion collective, pour autant que ces entités exercent une activité qui, si elle était exercée par un organisme de gestion collective, serait soumise aux dispositions de la présente direc tive.

4. L’article 16, paragraphe 1, les articles 18 et 20, l’article 21, paragraphe 1, points a), b), c), e), f) et g), et les articles 36 et 42 s’appliquent à l’ensemble des entités de gestion indépendantes établies dans l’Union.

Article 3

Définitions

Aux fins de la présente directive, on entend par:

a) «organisme de gestion collective», tout organisme dont le seul but ou le but principal consiste à gérer le droit d’auteur ou les droits voisins du droit d’auteur pour le compte de plusieurs titulaires de droits, au profit collectif de ces derniers, qui y est autorisé par la loi ou par voie de cession, de licence ou de tout autre accord contractuel, et qui remplit les deux critères suivants ou l’un d’entre eux:

i) il est détenu ou contrôlé par ses membres;

ii) il est à but non lucratif;

b) «entité de gestion indépendante», tout organisme dont le seul but ou le but principal consiste à gérer le droit d’auteur ou les droits voisins du droit d’auteur pour le compte de plusieurs titulaires de droits, au profit collectif de ces derniers, qui y est autorisé par la loi ou par voie de cession, de licence ou de tout autre accord contractuel, et:

i) qui n’est ni détenu ni contrôlé, directement ou indirec tement, en tout ou en partie, par des titulaires de droits; et

ii) qui est à but lucratif;

c) «titulaire de droits», toute personne ou entité, autre qu’un organisme de gestion collective, qui est titulaire d’un droit d’auteur ou d’un droit voisin ou à laquelle un accord d’ex ploitation de droits ou la loi confère une quote-part des revenus provenant des droits;

FRL 84/82 Journal officiel de l’Union européenne 20.3.2014

(1) JO C 369 du 17.12.2011, p. 14. (2) Règlement (CE) no 45/2001 du Parlement européen et du Conseil du

18 décembre 2000 relatif à la protection des personnes physiques à l’égard du traitement des données à caractère personnel par les institutions et organes communautaires et à la libre circulation de ces données (JO L 8 du 12.1.2001, p. 1).

d) «membre», un titulaire de droits ou une entité représentant des titulaires de droits, y compris d’autres organismes de gestion collective ou associations de titulaires de droits, remplissant les exigences d’affiliation de l’organisme de gestion collective et étant admis par celui-ci;

e) «statuts»: les statuts, le règlement ou les actes constitutifs d’un organisme de gestion collective;

f) «assemblée générale des membres», l’organe de l’organisme de gestion collective au sein duquel les membres participent en exerçant leurs droits de vote, quelle que soit la forme juridique de l’organisme;

g) «dirigeant»:

i) lorsque la législation nationale ou les statuts de l’orga nisme de gestion collective prévoient une structure moniste, tout membre du conseil d’administration;

ii) lorsque la législation nationale ou les statuts de l’orga nisme de gestion collective prévoient une structure dualiste, tout membre du conseil d’administration ou du conseil de surveillance;

h) «revenus provenant des droits», les sommes perçues par un organisme de gestion collective pour le compte de titulaires de droits, que ce soit en vertu d’un droit exclusif, d’un droit à rémunération ou d’un droit à compensation;

i) «frais de gestion», les montants facturés, déduits ou compensés par un organisme de gestion collective à partir des revenus provenant des droits ou de toute recette résul tant de l’investissement des revenus provenant des droits afin de couvrir le coût de sa gestion du droit d’auteur ou des droits voisins;

j) «accord de représentation», tout accord entre des organismes de gestion collective dans le cadre duquel un organisme de gestion collective en mandate un autre pour gérer les droits qu’il représente, y compris les accords conclus au titre des articles 29 et 30;

k) «utilisateur», toute personne ou entité dont les actes sont subordonnés à l’autorisation des titulaires de droits, à la rémunération des titulaires de droits ou au paiement d’une compensation aux titulaires de droits et qui n’agit pas en qualité de consommateur;

l) «répertoire», les œuvres à l’égard desquelles un organisme de gestion collective gère des droits;

m) «licence multiterritoriale», une licence qui couvre le territoire de plus d’un État membre;

n) «droits en ligne sur une œuvre musicale», tout droit qui, parmi les droits d’un auteur sur une œuvre musicale prévus aux articles 2 et 3 de la directive 2001/29/CE, est nécessaire à la fourniture d’un service en ligne.

TITRE II

ORGANISMES DE GESTION COLLECTIVE

CHAPITRE 1

Représentation des titulaires de droits, et affiliation et orga nisation des organismes de gestion collective

Article 4

Principes généraux

Les États membres veillent à ce que les organismes de gestion collective agissent au mieux des intérêts des titulaires de droits dont ils représentent les droits et à ce qu’ils ne leur imposent pas des obligations qui ne soient pas objectivement nécessaires pour protéger leurs droits et leurs intérêts ou pour assurer une gestion efficace de leurs droits.

Article 5

Droits des titulaires de droits

1. Les États membres veillent à ce que les titulaires de droits jouissent des droits prévus aux paragraphes 2 à 8 et à ce que ces droits soient établis dans les statuts ou les conditions d’affilia tion de l’organisme de gestion collective.

2. Les titulaires de droits ont le droit d’autoriser un orga nisme de gestion collective de leur choix à gérer les droits, les catégories de droits, les types d’œuvres et autres objets de leur choix, pour les territoires de leur choix, quel que soit l’État membre de nationalité, de résidence ou d’établissement de l’or ganisme de gestion collective ou du titulaire de droits. À moins que l’organisme de gestion collective ne refuse la gestion pour des raisons objectivement justifiées, il est tenu de gérer ces droits, catégories de droits, types d’œuvres et autres objets, à condition que leur gestion relève de son domaine d’activité.

3. Les titulaires de droits ont le droit d’octroyer des licences en vue d’utilisations non commerciales des droits, des catégories de droits ou des types d’œuvres et autres objets de leur choix.

4. Les titulaires de droits ont le droit de résilier l’autorisation de gérer les droits, les catégories de droits ou les types d’œuvres et autres objets accordés par eux à un organisme de gestion collective, ou de retirer à un organisme de gestion collective des droits, catégories de droits ou types d’œuvres et autres objets de leur choix, déterminés en vertu du paragraphe 2, pour les terri toires de leur choix, moyennant un délai de préavis raisonnable n’excédant pas six mois. L’organisme de gestion collective peut décider que cette résiliation ou ce retrait ne prend effet qu’à la fin de l’exercice.

FR20.3.2014 Journal officiel de l’Union européenne L 84/83

5. Si des sommes sont dues à un titulaire de droits pour des actes d’exploitation exécutés avant que la résiliation de l’autori sation ou le retrait des droits n’ait pris effet, ou dans le cadre d’une licence octroyée avant que cette résiliation ou ce retrait n’ait pris effet, ce titulaire conserve les droits que lui confèrent les articles 12, 13, 18, 20, 28 et 33.

6. Un organisme de gestion collective ne restreint pas l’exer cice des droits prévus aux paragraphes 4 et 5 en exigeant, en tant que condition à l’exercice de ces droits, que la gestion des droits ou des catégories de droits ou des types d’œuvres et autres objets sur lesquels porte la résiliation ou le retrait soit confiée à un autre organisme de gestion collective.

7. Lorsqu’un titulaire de droits autorise un organisme de gestion collective à gérer ses droits, il donne son consentement spécifiquement pour chaque droit ou catégorie de droits ou type d’œuvres et autres objets qu’il autorise l’organisme de gestion collective à gérer. Ce consentement est constaté par écrit.

8. Un organisme de gestion collective informe les titulaires de droits des droits que leur confèrent les paragraphes 1 à 7, ainsi que des conditions liées au droit énoncé au paragraphe 3, avant d’obtenir leur consentement pour la gestion de tout droit, de toute catégorie de droits ou de tout type d’œuvres et autres objets.

Un organisme de gestion collective informe ces titulaires de droits qui lui ont déjà donné leur autorisation des droits que leur confèrent les paragraphes 1 à 7, ainsi que des conditions liées au droit énoncé au paragraphe 3, au plus tard le 10 octobre 2016.

Article 6

Règles d’affiliation des organismes de gestion collective

1. Les États membres veillent à ce que les organismes de gestion collective respectent les règles prévues aux paragraphes 2 à 5.

2. Les organismes de gestion collective admettent en qualité de membres les titulaires de droits et les entités représentant les titulaires de droits, y compris d’autres organismes de gestion collective et des associations de titulaires de droits, qui remplis sent les exigences liées à l’affiliation, lesquelles reposent sur des critères objectifs, transparents et non discriminatoires. Ces exigences liées à l’affiliation figurent dans leurs statuts ou leurs conditions d’affiliation et sont rendues publiques. Lorsqu’un organisme de gestion collective refuse d’accéder à une demande d’affiliation, il indique clairement au titulaire des droits les raisons qui ont motivé sa décision.

3. Les statuts de l’organisme de gestion collective prévoient des mécanismes appropriés et efficaces de participation de ses

membres à son processus de décision. La représentation des différentes catégories de membres dans le processus de décision est juste et équilibrée.

4. Les organismes de gestion collective permettent à leurs membres de communiquer avec elles par voie électronique, y compris pour l’exercice des droits de membres.

5. Les organismes de gestion collective conservent des regis tres de leurs membres et les mettent régulièrement à jour.

Article 7

Droits des titulaires de droits non-membres de l’organisme de gestion collective

1. Les États membres veillent à ce que les organismes de gestion collective respectent les règles prévues à l’article 6, para graphe 4, à l’article 20, à l’article 29, paragraphe 2, et à l’ar ticle 33 à l’égard des titulaires de droits qui ont une relation juridique directe avec eux, par la loi ou par voie de cession, de licence ou de tout autre accord contractuel avec eux, mais qui ne sont pas leurs membres.

2. Les États membres peuvent appliquer d’autres dispositions de la présente directive aux titulaires de droits visés au para graphe 1.

Article 8

Assemblée générale des membres de l’organisme de gestion collective

1. Les États membres veillent à ce que l’assemblée générale des membres soit organisée conformément aux règles prévues aux paragraphes 2 à 10.

2. Une assemblée générale des membres est convoquée au moins une fois par an.

3. L’assemblée générale des membres décide de toute modi fication apportée aux statuts, ainsi qu’aux conditions d’affiliation à l’organisme de gestion collective, si ces conditions ne sont pas régies par les statuts.

4. L’assemblée générale des membres décide de la nomina tion ou de la révocation des dirigeants, examine leurs perfor mances générales et approuve leur rémunération et autres avan tages, tels que les avantages pécuniaires et non pécuniaires, les prestations de retraite et les droits à la pension, leurs autres droits à rétribution et leur droit à des indemnités de licencie ment.

FRL 84/84 Journal officiel de l’Union européenne 20.3.2014

Dans un organisme de gestion collective doté d’un système dualiste, l’assemblée générale des membres ne statue pas sur la nomination ou la révocation des membres du conseil d’ad ministration et n’approuve pas la rémunération et les autres avantages qui sont versés à ceux-ci lorsque le pouvoir de prendre ces décisions est délégué au conseil de surveillance.

5. Conformément aux dispositions du titre II, chapitre 2, l’assemblée générale des membres statue au moins sur les ques tions suivantes:

a) la politique générale de distribution des sommes dues aux titulaires de droits;

b) la politique générale d’utilisation des sommes non distribua bles;

c) la politique générale d’investissement en ce qui concerne les revenus provenant des droits et toute recette résultant de l’investissement des revenus provenant des droits;

d) la politique générale des déductions effectuées sur les revenus provenant des droits et sur toute recette résultant de l’inves tissement des revenus provenant des droits;

e) l’utilisation des sommes non distribuables;

f) la politique de gestion des risques;

g) l’approbation de toute acquisition, vente de biens immeubles ou d’hypothèque sur ces biens immeubles;

h) l’approbation des opérations de fusion ou d’alliance, de la création de filiales, et de l’acquisition d’autres entités ou de participations ou de droits dans d’autres entités;

i) l’approbation des opérations d’emprunt, d’octroi de prêts ou de constitution de garanties d’emprunts.

6. L’assemblée générale des membres peut déléguer, par la voie d’une résolution ou d’une disposition dans les statuts, les pouvoirs énumérés au paragraphe 5, points f), g), h) et i) à l’organe exerçant la fonction de surveillance.

7. Aux fins du paragraphe 5, points a) à d), les États membres peuvent exiger de l’assemblée générale des membres qu’elle définisse des modalités plus précises pour l’utilisation des revenus provenant des droits et des recettes résultant de l’inves tissement des revenus provenant des droits.

8. L’assemblée générale des membres contrôle les activités de l’organisme de gestion collective en statuant au moins sur la nomination et la révocation du contrôleur des comptes et sur l’approbation du rapport annuel de transparence visé à l’ar ticle 22.

Les États membres peuvent autoriser d’autres systèmes ou modalités pour la nomination et la révocation du contrôleur des comptes, à condition que ces systèmes ou modalités soient élaborés de manière à assurer l’indépendance du contrô leur des comptes par rapport aux personnes qui gèrent les activités de l’organisme de gestion collective.

9. Tous les membres de l’organisme de gestion collective ont le droit de participer et de voter à l’assemblée générale des membres. Néanmoins, les États membres peuvent autoriser des restrictions au droit des membres de l’organisme de gestion collective de participer et d’exercer leurs droits de vote à l’assemblée générale des membres, sur la base de l’un ou des deux critères suivants:

a) la durée de l’affiliation;

b) les montants reçus ou dus à un membre,

à condition que ces critères soient déterminés et appliqués de manière équitable et proportionnée.

Les critères définis aux points a) et b) du premier alinéa figurent dans les statuts ou dans les conditions d’affiliation de l’orga nisme de gestion collective et sont rendus publics conformé ment aux articles 19 et 21.

10. Chaque membre d’un organisme de gestion collective a le droit de désigner comme mandataire toute autre personne ou entité pour participer à l’assemblée générale des membres et y voter en son nom, à condition que cette désignation ne crée pas un conflit d’intérêts qui pourrait survenir, par exemple, lorsque le membre qui le désigne et le mandataire relèvent de catégories différentes de titulaires de droits au sein de l’organisme de gestion collective.

Néanmoins, les États membres peuvent prévoir des restrictions concernant la désignation de mandataires et l’exercice des droits de vote des membres qu’ils représentent si ces restrictions ne compromettent pas la participation appropriée et effective des membres au processus de décision d’un organisme de gestion collective.

Chaque mandat est valable pour une seule assemblée générale des membres. Le mandataire jouit des mêmes droits lors de l’assemblée générale des membres que ceux dont le membre qui l’a désigné aurait bénéficié. Le mandataire vote conformé ment aux instructions de vote données par le membre qui l’a désigné.

11. Les États membres peuvent décider que les pouvoirs de l’assemblée générale des membres peuvent être exercés par une assemblée de délégués élus au moins tous les quatre ans par les membres de l’organisme de gestion collective, à condition:

FR20.3.2014 Journal officiel de l’Union européenne L 84/85

a) que soit garantie une participation appropriée et effective des membres au processus de décision de l’organisme de gestion collective; et

b) que la représentation des différentes catégories de membres au sein de l’assemblée des délégués soit juste et équilibrée.

Les règles prévues aux paragraphes 2 à 10 s’appliquent mutatis mutandis à l’assemblée des délégués.

12. Les États membres peuvent décider que, lorsqu’un orga nisme de gestion collective ne dispose pas, en raison de sa forme juridique, d’une assemblée générale des membres, les pouvoirs de cette assemblée générale doivent être exercés par l’organe chargé de la fonction de surveillance. Les règles prévues aux paragraphes 2 à 5, 7 et 8 s’appliquent mutatis mutandis à cet organe chargé de la fonction de surveillance.

13. Les États membres peuvent décider que, lorsque des membres de l’organisme de gestion collective sont des entités représentant les titulaires de droits, tout ou partie des pouvoirs de l’assemblée générale des membres doivent être exercés par une assemblée de ces titulaires de droits. Les règles prévues aux paragraphes 2 à 10 s’appliquent mutatis mutandis à l’assemblée des titulaires de droits.

Article 9

Fonction de surveillance

1. Les États membres veillent à ce que chaque organisme de gestion collective institue une fonction de surveillance pour contrôler en permanence les activités et l’accomplissement des missions des personnes qui gèrent les activités de l’organisme.

2. La représentation des différentes catégories de membres de l’organisme de gestion collective au sein de l’organe exerçant la fonction de surveillance est juste et équilibrée.

3. Chaque personne exerçant la fonction de surveillance adresse à l’assemblée générale des membres une déclaration individuelle annuelle sur les conflits d’intérêts, contenant les informations visées à l’article 10, paragraphe 2, deuxième alinéa.

4. L’organe exerçant la fonction de surveillance se réunit régulièrement et est au moins compétent pour:

a) exercer les pouvoirs qui lui sont délégués par l’assemblée générale des membres, y compris au titre de l’article 8, para graphes 4 et 6;

b) contrôler les activités et l’accomplissement des missions des personnes visées à l’article 10, y compris la mise en œuvre des décisions de l’assemblée générale des membres et, en particulier, des politiques générales énumérées à l’article 8, paragraphe 5, points a) à d).

5. L’organe exerçant la fonction de surveillance fait rapport à l’assemblée générale des membres sur l’exercice de ses pouvoirs au moins une fois par an.

Article 10

Obligations des personnes qui gèrent les activités de l’organisme de gestion collective

1. Les États membres veillent à ce que chaque organisme de gestion collective prenne toutes les mesures nécessaires pour que les personnes qui gèrent ses activités le fassent de façon rationnelle, prudente et appropriée, en utilisant des procédures administratives et comptables saines et des mécanismes de contrôle interne.

2. Les États membres veillent à ce que les organismes de gestion collective mettent en place et appliquent des procédures pour éviter les conflits d’intérêts et, lorsque ceux-ci ne peuvent pas être évités, pour identifier, gérer, contrôler et déclarer les conflits d’intérêts existants ou potentiels de manière à éviter qu’ils ne portent atteinte aux intérêts collectifs des titulaires de droits que l’organisme représente.

Les procédures visées au premier alinéa prévoient une déclara tion annuelle adressée individuellement par chacune des personnes visées au paragraphe 1 à l’assemblée générale des membres et l’informant:

a) de tout intérêt détenu dans l’organisme de gestion collective;

b) de toute rémunération perçue, lors de l’exercice précédent, de l’organisme de gestion collective, y compris sous la forme de prestations de retraite, d’avantages en nature et d’autres types d’avantages;

c) de tout montant éventuellement reçu, lors de l’exercice précédent, de l’organisme de gestion collective en tant que titulaire de droits;

d) de toute déclaration concernant tout conflit réel ou potentiel entre ses intérêts personnels et ceux de l’organisme de gestion collective ou entre ses obligations envers l’organisme de gestion collective et ses obligations envers toute autre personne physique ou morale.

CHAPITRE 2

Gestion des revenus provenant des droits

Article 11

Perception et utilisation des revenus provenant des droits

1. Les États membres veillent à ce que les organismes de gestion collective respectent les règles prévues aux paragraphes 2 à 5.

FRL 84/86 Journal officiel de l’Union européenne 20.3.2014

2. Les organismes de gestion collective font preuve de dili gence dans la perception et la gestion des revenus provenant des droits.

3. Les organismes de gestion collective gèrent leurs comptes de manière à séparer:

a) les revenus provenant des droits et toute recette résultant de l’investissement des revenus provenant des droits; et

b) leurs propres actifs éventuels et les revenus tirés de ces actifs, de leurs frais de gestion ou d’autres activités.

4. Les organismes de gestion collective ne sont pas autorisés à utiliser les revenus provenant des droits ou toute recette résultant de l’investissement des revenus provenant des droits à des fins autres que leur distribution aux titulaires de droits, hormis la déduction ou la compensation de leurs frais de gestion autorisée en vertu d’une décision prise conformément à l’article 8, paragraphe 5, point d), ou l’utilisation des revenus provenant des droits ou de toute recette résultant de l’investis sement des revenus provenant des droits autorisée en vertu d’une décision prise conformément à l’article 8, paragraphe 5.

5. Lorsqu’un organisme de gestion collective investit les revenus provenant des droits ou toute recette résultant de l’in vestissement des revenus provenant des droits, il le fait au mieux des intérêts des titulaires de droits dont il représente les droits, conformément à la politique générale d’investissement et de gestion des risques visée à l’article 8, paragraphe 5, points c) et f), et en tenant compte des règles suivantes:

a) s’il existe un quelconque risque de conflit d’intérêts, l’orga nisme de gestion collective veille à ce que l’investissement serve le seul intérêt de ces titulaires de droits;

b) les actifs sont investis de manière à garantir la sécurité, la qualité, la liquidité et la rentabilité de l’ensemble du porte feuille;

c) les actifs sont correctement diversifiés afin d’éviter une dépendance excessive à l’égard d’un actif particulier et l’ac cumulation de risques dans l’ensemble du portefeuille.

Article 12

Déductions

1. Les États membres veillent à ce que, lorsqu’un titulaire de droits autorise un organisme de gestion collective à gérer ses droits, l'organisme de gestion collective soit tenu de fournir titulaire de droits des informations concernant les frais de gestion et autres déductions effectuées sur les revenus provenant des droits et sur toute recette résultant de l’investissement des revenus provenant des droits, avant d’obtenir son consentement pour gérer ses droits.

2. Les déductions sont raisonnables, en rapport avec les services fournis par l’organisme de gestion collective aux titu laires de droits, y compris, le cas échéant, avec les services visés au paragraphe 4, et établies sur la base de critères objectifs.

3. Les frais de gestion n’excèdent pas les coûts justifiés et documentés supportés par l’organisme de gestion collective pour la gestion du droit d’auteur et des droits voisins.

Les États membres veillent à ce que les exigences en matière d’utilisation et de transparence dans l’utilisation des montants déduits ou compensés pour les frais de gestion s’appliquent à toute autre déduction effectuée afin de couvrir les frais décou lant de la gestion du droit d’auteur et des droits voisins.

4. Lorsqu’un organisme de gestion collective fournit des services sociaux, culturels ou éducatifs financés par des déduc tions effectuées sur les revenus provenant des droits et sur toute recette résultant de l’investissement des revenus provenant des droits, ces services sont fournis sur la base de critères équitables, notamment en ce qui concerne l’accès à ces services et leur étendue.

Article 13

Distribution des sommes dues aux titulaires de droits

1. Sans préjudice de l’article 15, paragraphe 3, et de l’ar ticle 28, les États membres veillent à ce que chaque organisme de gestion collective distribue et verse régulièrement, avec dili gence et exactitude, les sommes dues aux titulaires de droit conformément à la politique générale de distribution visée à l’article 8, paragraphe 5, point a).

Les États membres veillent également à ce que les organismes de gestion collective ou leurs membres qui sont des entités repré sentant des titulaires de droits distribuent et versent ces sommes aux titulaires de droits dans les meilleurs délais, et au plus tard neuf mois à compter de la fin de l’exercice au cours duquel les revenus provenant des droits ont été perçus, à moins que des raisons objectives, relatives notamment aux rapports des utilisa teurs, à l’identification de droits, aux titulaires de droits ou au rattachement à des titulaires de droits d’informations dont ils disposent sur des œuvres et autres objets, n’empêchent les orga nismes de gestion collective ou, le cas échéant, leurs membres, de respecter ce délai.

2. Lorsque les sommes dues à des titulaires de droits ne peuvent pas être distribuées dans le délai fixé au paragraphe 1 parce que les titulaires de droits concernés ne peuvent pas être identifiés ou localisés et que la dérogation à ce délai ne s’ap plique pas, ces sommes sont conservées séparément dans les comptes de l’organisme de gestion collective.

3. L’organisme de gestion collective prend toutes les mesures nécessaires, en conformité avec le paragraphe 1, pour identifier et localiser les titulaires de droits. En particulier, au plus tard trois mois après l’échéance du délai fixé au paragraphe 1, l’or ganisme de gestion collective rend disponibles des informations sur les œuvres et autres objets pour lesquels un ou plusieurs titulaires de droits n’ont pas été identifiés ou localisés à la disposition:

a) des titulaires de droits qu’il représente ou des entités repré sentant des titulaires de droits, lorsque ces entités sont membres de l’organisme de gestion collective; et

FR20.3.2014 Journal officiel de l’Union européenne L 84/87

b) de tous les organismes de gestion collective avec lesquels il a conclu des accords de représentation.

Les informations visées au premier alinéa comprennent, le cas échéant, les éléments suivants:

a) le titre de l’œuvre ou autre objet;

b) le nom du titulaire de droits;

c) le nom de l’éditeur ou du producteur concerné; et

d) toute autre information pertinente disponible qui pourrait faciliter l’identification du titulaire de droits.

L’organisme de gestion collective vérifie également les registres visés à l’article 6, paragraphe 5, ainsi que d’autres registres facilement accessibles. Si les mesures susmentionnées ne produi sent pas de résultats, l’organisme de gestion collective met ces informations à la disposition du public, au plus tard un an après l’expiration du délai de trois mois.

4. Si les sommes dues à des titulaires de droits ne peuvent pas être distribuées dans les trois ans à compter de la fin de l’exercice au cours duquel ont été perçus les revenus provenant des droits, et à condition que l’organisme de gestion collective ait pris toutes les mesures nécessaires pour identifier et localiser les titulaires de droits visées au paragraphe 3, ces sommes sont réputées non distribuables.

5. L’assemblée générale des membres de l’organisme de gestion collective décide de l’utilisation des sommes non distri buables conformément à l’article 8, paragraphe 5, point b), sans préjudice du droit des titulaires de droits de réclamer ces sommes à l’organisme de gestion collective conformément à la législation des États membres sur la prescription des demandes.

6. Les États membres peuvent limiter ou définir les utilisa tions autorisées des sommes non distribuables, entre autres, en veillant à ce que ces sommes soient utilisées de manière distincte et indépendante afin de financer des services sociaux, culturels et éducatifs au bénéfice des titulaires de droits.

CHAPITRE 3

Gestion de droits pour le compte d’autres organismes de gestion collective

Article 14

Gestion de droits au titre d’un accord de représentation

Les États membres veillent à ce que les organismes de gestion collective ne fassent preuve d’aucune discrimination à l’égard des

titulaires de droits dont ils gèrent les droits au titre d’un accord de représentation, en particulier en ce qui concerne les tarifs applicables, les frais de gestion et les conditions de perception des revenus provenant des droits et de distribution des sommes dues aux titulaires de droits.

Article 15

Déductions et versements dans le cadre d’accords de représentation

1. Les États membres veillent à ce qu’un organisme de gestion collective n’effectue pas de déduction, autre que celles concernant les frais de gestion, sur les revenus provenant des droits qu’il gère en vertu d’un accord de représentation ou sur toute recette résultant de l’investissement des revenus provenant de ces droits, à moins que l’autre organisme de gestion collec tive qui est partie à l’accord de représentation n’autorise expres sément de telles déductions.

2. Les organismes de gestion collective distribuent et versent régulièrement, avec diligence et exactitude, les sommes dues aux autres organismes de gestion collective.

3. Les organismes de gestion collective distribuent et versent ces sommes aux autres organismes de gestion collective dans les meilleurs délais, et au plus tard neuf mois à compter de la fin de l’exercice au cours duquel ont été perçus les revenus provenant des droits, à moins que des raisons objectives, relatives notam ment aux rapports des utilisateurs, à l’identification de droits, aux titulaires de droits ou au rattachement à des titulaires de droits d’informations dont ils disposent sur des œuvres et autres objets, ne les empêchent de respecter ce délai.

Les autres organismes de gestion collective ou, si certains de leurs membres sont des entités représentant des titulaires de droits, ces membres distribuent et versent les sommes dues aux titulaires de droits dans les meilleurs délais, et au plus tard six mois à compter de la réception de ces sommes, à moins que des raisons objectives, relatives notamment aux rapports des utilisateurs, à l’identification de droits, aux titulaires de droits ou au rattachement à des titulaires de droits d’infor mations dont ils disposent sur des œuvres et autres objets, n’empêchent les organismes de gestion collective ou, le cas échéant, leurs membres de respecter ce délai.

CHAPITRE 4

Relations avec les utilisateurs

Article 16

Octroi de licences

1. Les États membres veillent à ce que les organismes de gestion collective et les utilisateurs négocient de bonne foi l’oc troi de licences de droits. Les organismes de gestion collective et les utilisateurs s’échangent toute information nécessaire.

FRL 84/88 Journal officiel de l’Union européenne 20.3.2014

2. Les conditions d’octroi de licences reposent sur des critères objectifs et non discriminatoires. Lorsqu’ils octroient des licences sur des droits, les organismes de gestion collective ne sont pas tenus de se fonder, pour d’autres services en ligne, sur les conditions d’octroi de licences convenues avec un utilisateur lorsque ce dernier fournit un nouveau type de service en ligne qui a été mis à la disposition du public de l’Union depuis moins de trois ans.

Les titulaires de droits perçoivent une rémunération appropriée pour l’utilisation de leurs droits. Les tarifs appliqués pour les droits exclusifs et les droits à rémunération sont raisonnables, au regard, entre autres, de la valeur économique de l’utilisation des droits négociés, compte tenu de la nature et de l’ampleur de l’utilisation des œuvres et autres objets, ainsi qu’au regard de la valeur économique du service fourni par l’organisme de gestion collective. Les organismes de gestion collective informent l’uti lisateur concerné des critères utilisés pour fixer ces tarifs.

3. Les organismes de gestion collective répondent, sans retard indu, aux demandes des utilisateurs, en indiquant, entre autres, les informations nécessaires pour que l’organisme de gestion collective propose une licence.

Dès réception de toutes les informations pertinentes, l’orga nisme de gestion collective, soit propose une licence, soit adresse à l’utilisateur une déclaration motivée expliquant les raisons pour lesquelles il n’entend pas octroyer de licence pour un service en particulier, ce sans retard indu.

4. L’organisme de gestion collective permet aux utilisateurs de communiquer avec lui par voie électronique, y compris, le cas échéant, pour rendre compte de l’utilisation des licences.

Article 17

Obligations des utilisateurs

Les États membres adoptent des dispositions pour veiller à ce que les utilisateurs fournissent à l’organisme de gestion collec tive, dans un format et un délai convenus ou préétablis, les informations pertinentes dont ils disposent concernant l’utilisa tion des droits représentés par l’organisme de gestion collective qui sont nécessaires à la perception des revenus provenant des droits et à la distribution et au versement des sommes dues aux titulaires de droits. Pour définir le format à respecter pour la communication de ces informations, les organismes de gestion collective et les utilisateurs prennent en considération, dans la mesure du possible, les normes sectorielles volontaires.

CHAPITRE 5

Transparence et communication d’informations

Article 18

Informations fournies aux titulaires de droits sur la gestion de leurs droits

1. Sans préjudice du paragraphe 2 du présent article, de l’article 19 et de l’article 28, paragraphe 2, les États membres

veillent à ce que l’organisme de gestion collective mette, au moins une fois par an, à la disposition de chacun des titulaires de droits auquel il a attribué des revenus provenant des droits ou versé des sommes pendant la période à laquelle se rappor tent ces informations, à tout le moins les informations suivantes:

a) les coordonnées que le titulaire de droits a autorisé l’orga nisme de gestion collective à utiliser afin de l’identifier et de le localiser;

b) les revenus provenant des droits attribués au titulaire de droits;

c) les sommes versées par l’organisme de gestion collective au titulaire de droits, par catégorie de droits gérés et par type d’utilisation;

d) la période au cours de laquelle a eu lieu l’utilisation pour laquelle des sommes ont été attribuées et versées au titulaire de droits, à moins que des raisons objectives relatives aux rapports des utilisateurs n’empêchent l’organisme de gestion collective de fournir ces informations;

e) les déductions effectuées concernant les frais de gestion;

f) les déductions effectuées à des fins autres que celles concer nant les frais de gestion, y compris les déductions qui peuvent être exigées par le droit national pour la fourniture de tout service social, culturel ou éducatif;

g) les éventuels revenus provenant des droits attribués au titu laire de droits restant dus pour toute période.

2. Lorsqu’un organisme de gestion collective attribue des revenus provenant des droits et que certains de ses membres sont des entités chargées de la distribution des revenus prove nant de droits d’auteur aux titulaires de droits, l’organisme de gestion collective fournit à ces entités les informations énumé rées au paragraphe 1, à condition qu’elles ne possèdent pas lesdites informations. Les États membres veillent à ce qu’au moins une fois par an, les entités mettent à tout le moins les informations énumérées au paragraphe 1 à la disposition de chacun des titulaires de droits à qui elles ont attribué des revenus provenant des droits ou versé des sommes pendant la période à laquelle se rapportent ces informations.

Article 19

Informations fournies à d’autres organismes de gestion collective sur la gestion des droits au titre d’accords de

représentation

Les États membres veillent à ce qu’au moins une fois par an, et par voie électronique, les organismes de gestion collective mettent à tout le moins les informations suivantes à la dispo sition des organismes de gestion collective pour le compte desquels ils gèrent des droits au titre d’un accord de représen tation pour la période à laquelle se rapportent ces informations:

FR20.3.2014 Journal officiel de l’Union européenne L 84/89

a) les revenus provenant des droits attribués, les sommes versées par l’organisme de gestion collective, par catégorie de droits gérés et par type d’utilisation, pour les droits qu’il gère au titre de l’accord de représentation, ainsi que les éventuels revenus de droits attribués restant dus pour toute période;

b) les déductions effectuées concernant les frais de gestion;

c) les déductions effectuées à des fins autres que celles concer nant les frais de gestion visés à l’article 15;

d) des informations sur toute licence octroyée ou refusée à l’égard des œuvres et autres objets couverts par l’accord de représentation;

e) les résolutions adoptées par l’assemblée générale des membres dans la mesure où elles concernent la gestion des droits couverts par l’accord de représentation.

Article 20

Informations fournies sur demande aux titulaires de droits, aux autres organismes de gestion collective et aux

utilisateurs

Sans préjudice de l’article 25, les États membres veillent à ce que, en réponse à une demande dûment justifiée, tout orga nisme de gestion collective mette au moins les informations suivantes, sans retard indu et par voie électronique, à la dispo sition de tout organisme de gestion collective pour le compte duquel il gère des droits au titre d’un accord de représentation, ou à la disposition de tout titulaire de droits ou de tout utili sateur:

a) les œuvres ou autres objets qu’il représente, les droits qu’il gère, directement ou dans le cadre d’accords de représenta tion, et les territoires couverts; ou

b) si, en raison du champ d’activité de l’organisme de gestion collective, ces œuvres ou autres objets ne peuvent être déter minés, les types d’œuvres ou d’autres objets qu’il représente, les droits qu’il gère et les territoires couverts.

Article 21

Publicité des informations

1. Les États membres veillent à ce que tout organisme de gestion collective rende publiques au moins les informations suivantes:

a) ses statuts;

b) ses conditions d’affiliation et les conditions de résiliation de l’autorisation de gérer des droits, si celles-ci ne figurent pas dans les statuts;

c) des contrats de licence types et ses tarifs standard applica bles, réductions comprises;

d) la liste des personnes visées à l’article 10;

e) sa politique générale de distribution des sommes dues aux titulaires de droits;

f) sa politique générale en matière de frais de gestion;

g) sa politique générale en matière de déductions, autres que celles concernant les frais de gestion, effectuées sur les revenus provenant des droits et sur toute recette résultant de l’investissement des revenus provenant des droits, y compris aux fins de la fourniture de services sociaux, cultu rels et éducatifs;

h) une liste des accords de représentation qu’ils ont conclus, et les noms des organismes de gestion collective avec lesquels ces accords de représentation ont été conclus;

i) la politique générale d’utilisation des sommes non distribua bles;

j) les procédures établies conformément aux articles 33, 34 et 35 pour le traitement des plaintes et le règlement des litiges.

2. L’organisme de gestion collective publie et tient à jour, sur son site internet public, les informations visées au paragraphe 1.

Article 22

Rapport de transparence annuel

1. Les États membres veillent à ce que tout organisme de gestion collective, quelle que soit sa forme juridique en vertu du droit national, rédige et rende public pour chaque exercice, et au plus tard dans les huit mois suivant la fin de cet exercice, un rapport de transparence annuel comportant le rapport spécial visé au paragraphe 3.

L’organisme de gestion collective publie sur son site internet le rapport de transparence annuel, qui reste à la disposition du public sur ledit site internet pendant au moins cinq ans.

2. Le rapport de transparence annuel contient au moins les informations indiquées à l’annexe.

3. Un rapport spécial rend compte de l’utilisation des sommes déduites aux fins de la fourniture de services sociaux, culturels ou éducatifs et contient au moins les informations indiquées au point 3 de l’annexe.

4. Les informations comptables contenues dans le rapport de transparence annuel sont contrôlées par une ou plusieurs personnes légalement habilitées à procéder au contrôle des comptes conformément à la directive 2006/43/CE du Parlement européen et du Conseil (1).

FRL 84/90 Journal officiel de l’Union européenne 20.3.2014

(1) Directive 2006/43/CE du Parlement européen et du Conseil du 17 mai 2006 concernant les contrôles légaux des comptes annuels et des comptes consolidés, modifiant les directives 78/660/CEE et 83/349/CEE du Conseil et abrogeant la directive 84/253/CEE du Conseil (JO L 157 du 9.6.2006, p. 87).

Le rapport d’audit, y compris toute réserve y afférente, est inté gralement reproduit dans le rapport de transparence annuel.

Aux fins du présent paragraphe, les informations comptables comprennent les états financiers visés au point 1 a) de l’annexe et toute information financière visée au point 1 g) et h) et au point 2 de l’annexe.

TITRE III

OCTROI, PAR LES ORGANISMES DE GESTION COLLECTIVE, DE LICENCES MULTITERRITORIALES DE DROITS EN LIGNE

SUR DES ŒUVRES MUSICALES

Article 23

Octroi de licences multiterritoriales dans le marché intérieur

Les États membres veillent à ce que les organismes de gestion collective établis sur leur territoire respectent les exigences du présent titre lors de l’octroi de licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musicales.

Article 24

Capacité à traiter des licences multiterritoriales

1. Les États membres veillent à ce qu’un organisme de gestion collective qui octroie des licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musicales soit doté d’une capacité suffisante pour traiter par voie électronique, de manière trans parente et efficace, les données requises pour la gestion desdites licences, y compris aux fins de l’identification du répertoire et du contrôle de l’utilisation de ce dernier, pour la facturation aux utilisateurs, pour la perception des revenus provenant des droits et pour la distribution des sommes dues aux titulaires de droits.

2. Aux fins du paragraphe 1, un organisme de gestion collec tive remplit au minimum les conditions suivantes:

a) avoir la capacité d’identifier avec précision les œuvres musi cales, en tout ou en partie, que l’organisme de gestion collec tive est autorisé à représenter;

b) avoir la capacité d’identifier avec précision, en tout ou en partie, sur chaque territoire concerné, les droits et les titu laires de droits correspondants pour chaque œuvre musicale ou partie d’œuvre musicale que l’organisme de gestion collective est autorisé à représenter;

c) faire usage d’identifiants uniques pour identifier les titulaires de droits et les œuvres musicales, en tenant compte, dans la mesure du possible, des normes et pratiques sectorielles volontaires élaborées à l’échelle internationale ou au niveau de l’Union;

d) recourir à des moyens adéquats pour déceler et lever, avec rapidité et efficacité, les incohérences dans les données déte nues par d’autres organismes de gestion collective qui octroient des licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musicales.

Article 25

Transparence de l’information sur les répertoires multiterritoriaux

1. Les États membres veillent à ce qu’un organisme de gestion collective qui octroie des licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musicales fournisse par voie électronique, en réponse à une demande dûment justifiée, aux prestataires de services en ligne, aux titulaires de droits dont il représente les droits et aux autres organismes de gestion collec tive des informations actualisées permettant l’identification du répertoire de musique en ligne qu’il représente. Ces informations comprennent:

a) les œuvres musicales représentées;

b) les droits représentés en tout ou en partie; et

c) les territoires couverts.

2. L’organisme de gestion collective peut prendre des mesures raisonnables, au besoin, pour préserver l’exactitude et l’intégrité des données, pour contrôler leur réutilisation et pour protéger les informations sensibles d’un point de vue commer cial.

Article 26

Exactitude de l’information sur les répertoires multiterritoriaux

1. Les États membres veillent à ce que l’organisme de gestion collective qui octroie des licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musicales ait mis en place un dispositif permettant aux titulaires de droits, aux autres organismes de gestion collective et aux prestataires de services en ligne de demander la rectification des données visées sur la liste des conditions au titre de l’article 24, paragraphe 2, ou des infor mations fournies au titre de l’article 25, lorsque ces titulaires de droits, organismes de gestion collective et prestataires de services en ligne estiment, sur la base d’éléments probants suffi sants, que ces données ou ces informations sont inexactes en ce qui concerne leurs droits en ligne sur des œuvres musicales. Lorsque les demandes sont suffisamment étayées, l’organisme de gestion collective veille à ce que ces données ou informations soient corrigées sans retard indu.

2. L’organisme de gestion collective fournit aux titulaires de droits dont les œuvres musicales font partie de son propre répertoire musical et aux titulaires de droits qui lui ont confié la gestion de leurs droits en ligne sur des œuvres musicales, conformément à l’article 31, le moyen de lui soumettre, par voie électronique, des informations sur leurs œuvres musicales, leurs droits sur ces œuvres et les territoires sur lesquels porte l’autorisation des titulaires de droits. Ce faisant, l’organisme de gestion collective et les titulaires de droits prennent en compte, dans la mesure du possible, les normes et pratiques sectorielles volontaires élaborées à l’échelle internationale ou au niveau de l’Union en matière d’échange de données, pour permettre aux titulaires de droits de préciser l’œuvre musicale, en tout ou en partie, les droits en ligne, en tout ou en partie, et les territoires sur lesquels porte leur autorisation.

FR20.3.2014 Journal officiel de l’Union européenne L 84/91

3. Lorsqu’un organisme de gestion collective en mandate un autre pour octroyer des licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musicales au titre des articles 29 et 30, l’organisme de gestion collective mandaté applique également le paragraphe 2 du présent article à l’égard des titulaires de droits dont les œuvres musicales font partie du répertoire de l’orga nisme de gestion collective mandant, à moins que les deux organismes n’en conviennent autrement.

Article 27

Exactitude et rapidité des rapports et de la facturation

1. Les États membres veillent à ce que l’organisme de gestion collective contrôle l’utilisation des droits en ligne sur des œuvres musicales qu’il représente, en tout ou en partie, par les presta taires de services en ligne auxquels il a octroyé une licence multiterritoriale pour ces droits.

2. L’organisme de gestion collective donne aux prestataires de services en ligne la possibilité de déclarer, par voie électro nique, l’utilisation effective des droits en ligne sur des œuvres musicales, et les prestataires de services en ligne rendent compte avec exactitude de l’utilisation effective de ces œuvres. L’orga nisme de gestion collective propose l’utilisation d’au moins une méthode applicable aux rapports qui tienne compte des normes ou des pratiques sectorielles volontaires élaborées à l’échelle internationale ou au niveau de l’Union en matière d’échange par voie électronique de ce type de données. L’organisme de gestion collective peut refuser d’accepter les rapports du presta taire de services en ligne dans un format propriétaire s’il permet de soumettre un rapport en suivant une norme sectorielle pour l’échange électronique de données.

3. L’organisme de gestion collective adresse sa facture au prestataire de services en ligne par voie électronique. L’orga nisme de gestion collective propose l’utilisation d’au moins un format qui tienne compte des normes ou des pratiques secto rielles volontaires élaborées à l’échelle internationale ou au niveau de l’Union. La facture indique les œuvres et les droits pour lesquels une licence a été octroyée, en tout ou en partie, sur la base des données visées sur la liste des conditions au titre de l’article 24, paragraphe 2, et, dans la mesure du possible, l’utilisation effective qui en a été faite, sur la base des informa tions fournies par le prestataire de services en ligne, ainsi que le format utilisé pour fournir ces informations. Le prestataire de services en ligne ne peut refuser d’accepter la facture en raison de son format si l’organisme de gestion collective a suivi une norme sectorielle.

4. L’organisme de gestion collective établit la facture du pres tataire de services en ligne avec exactitude et sans retard après que l’utilisation effective des droits en ligne sur l’œuvre musicale concernée a été déclarée, sauf lorsque cela s’avère impossible pour des motifs imputables au prestataire de services en ligne.

5. L’organisme de gestion collective met en place un dispo sitif adéquat permettant au prestataire de services en ligne de contester l’exactitude de la facture, notamment lorsqu’il reçoit des factures de la part d’un ou de plusieurs organismes de gestion collective pour les mêmes droits en ligne sur une même œuvre musicale.

Article 28

Exactitude et rapidité du versement aux titulaires de droits

1. Sans préjudice du paragraphe 3, les États membres veillent à ce qu’un organisme de gestion collective qui octroie des licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musicales distribue avec exactitude et sans retard les sommes dues aux titulaires de droits au titre de ces licences, après que l’utilisation effective de l’œuvre a été déclarée, sauf lorsque cela s’avère impossible pour des motifs imputables au prestataire de services en ligne.

2. Sans préjudice du paragraphe 3, l’organisme de gestion collective fournit au moins les informations suivantes aux titu laires de droits, à l’appui de chaque versement qu’il effectue au titre du paragraphe 1:

a) la période au cours de laquelle ont eu lieu les utilisations pour lesquelles des sommes sont dues aux titulaires de droits ainsi que les territoires dans lesquels ces utilisations ont eu lieu;

b) les sommes perçues, les déductions effectuées et les sommes distribuées par l’organisme de gestion collective pour chaque droit en ligne sur toute œuvre musicale que les titulaires de droits ont autorisé l’organisme de gestion collective à repré senter en tout ou en partie;

c) les sommes perçues pour le compte des titulaires de droits, les déductions effectuées, et les sommes distribuées par l’or ganisme de gestion collective en ce qui concerne chaque prestataire de services en ligne.

3. Lorsqu’un organisme de gestion collective en mandate un autre pour octroyer des licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musicales au titre des articles 29 et 30, l’organisme de gestion collective mandaté distribue avec exacti tude et sans retard les sommes visées au paragraphe 1 et fournit les informations visées au paragraphe 2 à l’organisme de gestion collective mandant. Celui-ci est responsable ensuite de la distri bution de ces sommes aux titulaires de droits et de la commu nication de ces informations à ces derniers, à moins que les organismes de gestion collective n’en conviennent autrement.

Article 29

Accords entre organismes de gestion collective pour l’octroi de licences multiterritoriales

1. Les États membres veillent à ce que tout accord de repré sentation entre des organismes de gestion collective par lequel un organisme de gestion collective en mandate un autre pour octroyer des licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musicales appartenant à son propre répertoire musical soit de nature non exclusive. L’organisme de gestion collective mandaté gère ces droits en ligne de manière non discrimina toire.

FRL 84/92 Journal officiel de l’Union européenne 20.3.2014

2. L’organisme de gestion collective mandant informe ses membres des principaux termes de l’accord, y compris sa durée et le coût des services fournis par l’organisme de gestion collective mandaté.

3. L’organisme de gestion collective mandaté informe l’orga nisme de gestion collective mandant des principales conditions auxquelles les licences des droits en ligne de cette dernière sont octroyées, notamment de la nature de l’exploitation, de toutes les dispositions relatives à la redevance de licence ou ayant une incidence sur cette dernière, de la durée de validité de la licence, des exercices comptables et des territoires couverts.

Article 30

Obligation de représenter un autre organisme de gestion collective pour l’octroi de licences multiterritoriales

1. Les États membres veillent à ce que, lorsqu’un organisme de gestion collective qui n’octroie pas ou ne propose pas d’oc troyer des licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musicales de son propre répertoire demande à un autre organisme de gestion collective de conclure avec lui un accord de représentation pour représenter ces droits, l’organisme de gestion collective sollicité soit tenu d’accepter une telle demande s’il octroie déjà ou propose déjà d’octroyer des licences multiterritoriales pour la même catégorie de droits en ligne sur des œuvres musicales figurant dans le répertoire d’un ou de plusieurs autres organismes de gestion collective.

2. L’organisme de gestion collective sollicité répond à l’orga nisme de gestion collective demandeur par écrit et sans retard indu.

3. Sans préjudice des paragraphes 5 et 6, l’organisme de gestion collective sollicité gère le répertoire représenté de l’or ganisme de gestion collective demandeur dans les mêmes condi tions que celles qu’il applique à la gestion de son propre réper toire.

4. L’organisme de gestion collective sollicité inclut le réper toire représenté de l’organisme demandeur dans toutes les offres qu’il soumet aux prestataires de services en ligne.

5. Les frais de gestion pour le service fourni à l’organisme de gestion collective demandeur par l’organisme de gestion collec tive sollicité ne dépassent pas les coûts raisonnables supportés par ce dernier.

6. L’organisme de gestion collective demandeur met à la disposition de l’organisme de gestion collective sollicité les informations concernant son propre répertoire musical qui sont requises pour l’octroi de licences multiterritoriales pour des droits en ligne sur des œuvres musicales. Lorsque ces infor mations sont insuffisantes ou fournies sous une forme qui ne permet pas à l’organisme de gestion collective sollicité de satis faire aux exigences du présent titre, ce dernier est en droit de

facturer les coûts qu’il encourt, dans les limites du raisonnable, pour se conformer à ces exigences, ou d’exclure les œuvres pour lesquelles les informations sont insuffisantes ou inutilisables.

Article 31

Accès à l’octroi de licences multiterritoriales

Les États membres veillent à ce que, dans les cas où, au plus tard le 10 avril 2017, un organisme de gestion collective n’oc troie pas ou ne propose pas d’octroyer des licences multiterri toriales de droits en ligne sur des œuvres musicales, ou ne permet pas à un autre organisme de gestion collective de repré senter ces droits à cette fin, les titulaires de droits qui ont autorisé cet organisme de gestion collective à représenter leurs droits en ligne sur des œuvres musicales puissent retirer à cet organisme les droits en ligne sur des œuvres musicales aux fins de l’octroi de licences multiterritoriales pour tous les territoires sans devoir lui retirer ces droits aux fins de l’octroi de licences monoterritoriales, de manière à octroyer eux-mêmes des licences multiterritoriales pour leurs droits en ligne sur des œuvres musicales ou à le faire par l’intermédiaire d’une autre partie à laquelle ils accordent l’autorisation ou de tout autre organisme de gestion collective qui respecte les dispositions du présent titre.

Article 32

Dérogation concernant les droits en ligne sur des œuvres musicales demandés pour des programmes de radio et de

télévision

Les exigences du présent titre ne s’appliquent pas aux orga nismes de gestion collective lorsqu’ils octroient, sur la base de l’agrégation volontaire des droits demandés, dans le respect des règles de concurrence au titre des articles 101 et 102 du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne, une licence multiterritoriale de droits en ligne sur des œuvres musicales demandés par un radiodiffuseur afin de communiquer au public ou de mettre à la disposition du public ses programmes de radio ou de télévision au moment même de leur première diffusion ou ultérieurement, de même que tout contenu en ligne, y compris les prévisualisations, produit par ou pour le radiodiffuseur qui présente un caractère accessoire par rapport à la première diffusion de son programme de radio ou de télévi sion.

TITRE IV

MESURES D’EXÉCUTION

Article 33

Procédures de plaintes

1. Les États membres veillent à ce que les organismes de gestion collective mettent à la disposition de leurs membres et des organismes de gestion collective pour le compte desquels ils gèrent des droits au titre d’un accord de représentation des procédures efficaces et rapides de traitement des plaintes, en particulier en ce qui concerne l’autorisation de gestion des droits et la résiliation ou le retrait de droits, les conditions d’affiliation, la perception des sommes dues aux titulaires de droits, les déductions et les distributions.

FR20.3.2014 Journal officiel de l’Union européenne L 84/93

2. Les organismes de gestion collective répondent par écrit aux plaintes des membres ou des organismes de gestion collec tive pour le compte desquels ils gèrent des droits au titre d’un accord de représentation. Lorsque l’organisme de gestion collec tive rejette une plainte, sa décision est motivée.

Article 34

Procédures de règlement extrajudiciaire des litiges

1. Les États membres peuvent prévoir que les litiges entre les organismes de gestion collective, les membres des organismes de gestion collective, les titulaires de droits ou les utilisateurs, concernant les dispositions du droit national adoptées confor mément aux exigences prévues par la présente directive, puis sent être soumis à une procédure de règlement extrajudiciaire des litiges qui soit rapide, indépendante et impartiale.

2. Les États membres veillent à ce que, aux fins du titre III, les litiges concernant un organisme de gestion collective établi sur leur territoire qui octroie ou propose d’octroyer des licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musicales puissent être soumis à une procédure de règlement extrajudi ciaire des litiges indépendante et impartiale dans les cas suivants:

a) les litiges avec un prestataire de services en ligne actuel ou futur portant sur l’application des articles 16, 25, 26 et 27;

b) les litiges avec un ou plusieurs titulaires de droits portant sur l’application des articles 25, 26, 27, 28, 29, 30 et 31;

c) les litiges avec un autre organisme de gestion collective portant sur l’application des articles 25, 26, 27, 28, 29 et 30.

Article 35

Règlement des litiges

1. Les États membres veillent à ce que les litiges entre les organismes de gestion collective et les utilisateurs concernant en particulier les conditions d’octroi de licences existantes ou proposées ou une rupture de contrat puissent être soumis à un tribunal ou, le cas échéant, à un autre organisme de règle ment des litiges indépendant et impartial lorsque cet organisme dispose d’une expertise dans le domaine du droit de la propriété intellectuelle.

2. Les articles 33 et 34 et le paragraphe 1 du présent article n’affectent pas le droit des parties de faire valoir et de défendre leurs droits en introduisant un recours devant un tribunal.

Article 36

Conformité

1. Les États membres veillent à ce que les autorités compé tentes désignées à cet effet contrôlent le respect, par les orga nismes de gestion collective établis sur leur territoire, des dispo sitions du droit national adoptées conformément aux exigences prévues par la présente directive.

2. Les États membres veillent à ce que des procédures exis tent permettant aux membres d’un organisme de gestion collec tive, aux titulaires de droits, aux utilisateurs, aux organismes de

gestion collective et aux autres parties intéressées de notifier aux autorités compétentes désignées à cet effet les activités ou les circonstances qui, selon eux, constituent une infraction aux dispositions de droit national adoptées conformément aux exigences prévues par la présente directive.

3. Les États membres veillent à ce que les autorités compé tentes désignées à cet effet soient habilitées à infliger des sanc tions appropriées et à prendre des mesures appropriées en cas de non-respect des dispositions de droit national prises en appli cation de la présente directive. Ces sanctions et mesures sont effectives, proportionnées et dissuasives.

Les États membres communiquent à la Commission les coor données des autorités compétentes visées au présent article et aux articles 37 et 38, au plus tard le 10 avril 2016. La Commis sion publie les informations reçues à cet égard.

Article 37

Échange d’informations entre les autorités compétentes

1. Afin de faciliter le contrôle de l’application de la présente directive, chaque État membre veille à ce qu’une demande d’in formations émanant d’une autorité compétente d’un autre État membre, désignée à cet effet, portant sur des questions relatives à l’application de la présente directive, en particulier sur les activités des organismes de gestion collective établis sur le terri toire de l’État membre sollicité, reçoive une réponse de l’autorité compétente désignée à cet effet, sans retard indu, pour autant que la demande soit dûment justifiée.

2. Lorsqu’une autorité compétente estime qu’un organisme de gestion collective établi dans un autre État membre mais exerçant ses activités sur son territoire pourrait ne pas respecter les dispositions du droit interne de l’État membre dans lequel ledit organisme de gestion collective est établi qui ont été adop tées conformément aux exigences prévues par la présente direc tive, elle peut transmettre toutes les informations pertinentes à l’autorité compétente de l’État membre dans lequel ledit orga nisme de gestion collective est établi, en les accompagnant, le cas échéant, d’une demande adressée à cette autorité visant à ce qu’elle prenne les mesures appropriées de son ressort. L’autorité compétente sollicitée donne une réponse motivée dans un délai de trois mois.

3. Les questions visées au paragraphe 2 peuvent également être renvoyées par l’autorité compétente adressant cette demande au groupe d’experts institué conformément à l’ar ticle 41.

Article 38

Coopération pour l’évolution de l’octroi de licences multiterritoriales

1. La Commission encourage l’échange régulier d’informa tions entre les autorités compétentes désignées à cet effet dans les États membres, ainsi qu’entre ces autorités et elle-même, concernant la situation et l’évolution de l’octroi de licences multiterritoriales.

FRL 84/94 Journal officiel de l’Union européenne 20.3.2014

2. La Commission tient régulièrement des consultations avec des représentants des titulaires de droits, des organismes de gestion collective, des utilisateurs, des consommateurs et d’au tres parties intéressées, sur leur expérience dans le domaine de l’application des dispositions du titre III de la présente directive. La Commission fournit aux autorités compétentes toutes les informations pertinentes issues de ces consultations, dans le cadre de l’échange d’informations prévu au paragraphe 1.

3. Les États membres veillent à ce que, au plus tard le 10 octobre 2017, leurs autorités compétentes soumettent à la Commission un rapport sur la situation et l’évolution de l’octroi de licences multiterritoriales sur leur territoire. Ce rapport comporte en particulier des informations sur la disponibilité des licences multiterritoriales dans l’État membre concerné, sur le respect, par les organismes de gestion collective, des disposi tions de droit national prises en application du titre III de la présente directive, ainsi qu’une évaluation, par les utilisateurs, les consommateurs, les titulaires de droits et d’autres parties inté ressées, de l’évolution de l’octroi de licences multiterritoriales de droits en ligne sur des œuvres musicales.

4. Sur la base des rapports reçus en vertu du paragraphe 3 et des informations recueillies en vertu des paragraphes 1 et 2, la Commission évalue l’application du titre III de la présente direc tive. Au besoin et sur la base, le cas échéant, d’un rapport spécial, elle envisage de prendre d’autres mesures afin de résoudre les problèmes éventuellement constatés. Cette évalua tion porte, notamment, sur les éléments suivants:

a) le nombre d’organismes de gestion collective qui remplissent les exigences du titre III;

b) l’application des articles 29 et 30, y compris le nombre d’accords de représentation passés par des organismes de gestion collective en vertu de ces articles;

c) la proportion de répertoires dans les États membres qui est disponible pour l’octroi de licences sur une base multiterri toriale.

TITRE V

RAPPORTS ET DISPOSITIONS FINALES

Article 39

Notification des organismes de gestion collective

Au plus tard le 10 avril 2016, sur la base des informations dont ils disposent, les États membres fournissent à la Commission une liste des organismes de gestion collective établis sur leur territoire.

Les États membres notifient à la Commission, sans retard indu, toute modification apportée à cette liste.

La Commission publie ces informations et les tient à jour.

Article 40

Rapport

Au plus tard le 10 avril 2021, la Commission évalue l’applica tion de la présente directive et soumet au Parlement européen et

au Conseil un rapport sur l’application de la présente directive. Ce rapport comprend également une évaluation de l’incidence de la présente directive sur l’évolution des services transfronta liers, sur la diversité culturelle, sur les relations entre les orga nismes de gestion collective et les utilisateurs et sur les activités, dans l’Union, des organisme de gestion collective établis en dehors de l’Union, et, au besoin, sur la nécessité d’un réexamen. La Commission accompagne son rapport, le cas échéant, d’une proposition législative.

Article 41

Groupe d’experts

Il est institué un groupe d’experts. Il est composé de représen tants des autorités compétentes des États membres. Le groupe d’experts est présidé par un représentant de la Commission et se réunit, soit à l’initiative de son président, soit à la demande de la délégation d’un État membre. Le groupe a pour mission:

a) d’examiner l’incidence de la transposition de la présente directive sur le fonctionnement des organismes de gestion collective et des entités de gestion indépendantes dans le marché intérieur, et de signaler les problèmes éventuels;

b) d’organiser des consultations sur toute question découlant de l’application de la présente directive;

c) de faciliter l’échange d’informations sur les évolutions perti nentes de la législation et de la jurisprudence ainsi que dans le domaine économique, social, culturel et technologique, notamment en ce qui concerne le marché numérique des œuvres et autres objets.

Article 42

Protection des données à caractère personnel

Le traitement des données à caractère personnel effectué dans le cadre de la présente directive est soumis à la directive 95/46/CE.

Article 43

Transposition

1. Les États membres mettent en vigueur les dispositions législatives, réglementaires et administratives nécessaires pour se conformer à la présente directive, au plus tard le 10 avril 2016. Ils en informent immédiatement la Commission.

Lorsque les États membres adoptent ces dispositions, celles-ci contiennent une référence à la présente directive ou sont accompagnées d’une telle référence lors de leur publication offi cielle. Les modalités de cette référence sont arrêtées par les États membres.

2. Les États membres communiquent à la Commission le texte des dispositions essentielles de droit interne qu’ils adoptent dans le domaine régi par la présente directive.

FR20.3.2014 Journal officiel de l’Union européenne L 84/95

Article 44

Entrée en vigueur

La présente directive entre en vigueur le vingtième jour suivant celui de sa publication au Journal officiel de l’Union européenne.

Article 45

Destinataires

Les États membres sont destinataires de la présente directive.

Fait à Strasbourg, le 26 février 2014.

Par le Parlement européen Le président M. SCHULZ

Par le Conseil Le président

D. KOURKOULAS

FRL 84/96 Journal officiel de l’Union européenne 20.3.2014

ANNEXE

1. Informations à faire figurer dans le rapport annuel de transparence visé à l’article 22, paragraphe 2:

a) des états financiers comprenant un bilan ou un compte de patrimoine, un compte des recettes et dépenses de l’exercice et un tableau des flux de trésorerie;

b) un rapport sur les activités de l’exercice;

c) des informations sur les refus d’octroyer une licence en vertu de l’article 16, paragraphe 3;

d) une description de la structure juridique et de gouvernance de l’organisme de gestion collective;

e) des informations sur toutes les entités détenues ou contrôlées directement ou indirectement, en tout ou en partie, par l’organisme de gestion collective;

f) des informations concernant la somme totale de la rémunération versée au cours de l’année précédente aux personnes visées à l’article 9, paragraphe 3, et à l’article 10, ainsi que les autres avantages qui leur ont été octroyés;

g) les informations financières visées au point 2 de la présente annexe;

h) un rapport spécial portant sur l’utilisation des sommes déduites aux fins de services sociaux, culturels et éducatifs, contenant les informations visées au point 3 de la présente annexe.

2. Informations financières à faire figurer dans le rapport annuel de transparence:

a) des informations financières sur les revenus provenant des droits, ventilées par catégorie de droits gérés et par type d’utilisation (par exemple, la radiodiffusion, la diffusion en ligne, l’exécution publique), y compris des informations sur les recettes résultant de l’investissement des revenus provenant des droits et l’utilisation de ces recettes (si elles sont distribuées aux titulaires de droits ou aux autres organismes de gestion collective, ou utilisées autrement);

b) des informations financières sur le coût de la gestion des droits et des autres services fournis aux titulaires de droits par les organismes de gestion collective, avec une description complète au moins des éléments suivants:

i) tous les frais de fonctionnement et les frais financiers, ventilés par catégorie de droits gérés, et lorsque les coûts sont indirects et ne peuvent être attribués à une ou plusieurs catégories de droits, une explication de la méthode suivie pour l’attribution de ces coûts indirects;

ii) les frais de fonctionnement et les frais financiers, ventilés par catégorie de droits gérés, et lorsque les coûts sont indirects et ne peuvent être attribués à une ou plusieurs catégories de droits, une explication de la méthode suivie pour l’attribution de ces coûts indirects, correspondant uniquement à la gestion des droits, y compris les frais de gestion déduits ou compensés à partir des revenus provenant des droits ou des recettes résultant de l’investissement des revenus provenant des droits conformément à l’article 11, paragraphe 4, et à l’article 12, paragraphes 1, 2 et 3;

iii) les frais de fonctionnement et les frais financiers relatifs aux services, autres que la gestion des droits, mais comprenant les services sociaux, culturels et éducatifs;

iv) les ressources utilisées pour couvrir les coûts;

v) les déductions effectuées sur les revenus provenant des droits, ventilées par catégorie de droits gérés et par type d’utilisation, ainsi que la finalité de ces déductions, c’est-à-dire si elles correspondent à des coûts relatifs à la gestion des droits ou à des services sociaux, culturels et éducatifs;

vi) le pourcentage que représente le coût de la gestion des droits et des autres services fournis aux titulaires de droits par les organismes de gestion collective par rapport aux revenus provenant des droits de l’exercice concerné, par catégorie de droits gérés, et lorsque les coûts sont indirects et ne peuvent être attribués à une ou plusieurs catégories de droits, une explication de la méthode suivie pour l’attribution de ces coûts indirects;

c) Informations financières sur les sommes dues aux titulaires de droits, accompagnées d’une description complète au moins des éléments suivants:

i) la somme totale attribuée aux titulaires de droits avec une ventilation par catégorie de droits gérés et par type d’utilisation;

ii) la somme totale versée aux titulaires de droits avec une ventilation par catégorie de droits gérés et par type d’utilisation;

iii) la fréquence des versements, avec une ventilation par catégorie de droits gérés et par type d’utilisation;

FR20.3.2014 Journal officiel de l’Union européenne L 84/97

iv) la somme totale perçue mais non encore attribuée aux titulaires de droits, avec une ventilation par catégorie de droits gérés et par type d’utilisation, en indiquant l’exercice au cours duquel ces sommes ont été perçues;

v) la somme totale attribuée mais non encore distribuée aux titulaires de droits, avec une ventilation par catégorie de droits gérés et par type d’utilisation, en indiquant l’exercice au cours duquel ces sommes ont été perçues;

vi) lorsqu’un organisme de gestion collective n’a pas effectué la distribution et les versements dans le délai fixé à l’article 13, paragraphe 1, les motifs de ce retard;

vii) le total des sommes non distribuables, avec une explication de l’utilisation qui en a été faite;

d) Informations sur les relations avec d’autres organismes de gestion collective avec une description au moins des éléments suivants:

i) les sommes reçues d’autres organismes de gestion collective et les sommes versées à d’autres organismes de gestion collective, avec une ventilation par catégorie de droits et par type d’utilisation ainsi que par organisme;

ii) les frais de gestion et autres déductions effectuées sur les revenus provenant des droits dus à d’autres organismes de gestion collective, avec une ventilation par catégorie de droits et par type d’utilisation ainsi que par organisme;

iii) les frais de gestion et autres déductions effectuées sur les sommes versées par d’autres organismes de gestion collective, avec une ventilation par catégorie de droits et par organisme;

iv) les sommes distribuées directement aux titulaires de droits provenant d’autres organismes de gestion collective, avec une ventilation par catégorie de droits et par organisme.

3. Informations à faire figurer dans le rapport spécial visé à l’article 22, paragraphe 3:

a) les sommes déduites aux fins de services sociaux, culturels et éducatifs au cours de l’exercice, avec une ventilation par type de finalité, et pour chaque type de finalité avec une ventilation par catégorie de droits gérés et par type d’utilisation;

b) une explication de l’utilisation de ces sommes, avec une ventilation par type de finalité, y compris les frais découlant de la gestion des sommes déduites en vue de financer des services sociaux, culturels et éducatifs et les sommes distinctes utilisées aux fins de services sociaux, culturels et éducatifs.

FRL 84/98 Journal officiel de l’Union européenne 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Direktiva 2014/26/EU Europskog parlamenta i Vijeća od 26. veljače 2014. o kolektivnom ostvarivanju autorskog prava i srodnih prava te izdavanju odobrenja za više državnih područja za prava na internetsko korištenje glazbenih djela na unutarnjem tržištuTekst značajan za EGP

DIREKTIVE

DIREKTIVA 2014/26/EU EUROPSKOG PARLAMENTA I VIJEĆA

od 26. veljače 2014.

o kolektivnom ostvarivanju autorskog prava i srodnih prava te izdavanju odobrenja za više državnih područja za prava na internetsko korištenje glazbenih djela na unutarnjem tržištu

(Tekst značajan za EGP)

EUROPSKI PARLAMENT I VIJEĆE EUROPSKE UNIJE,

uzimajući u obzir Ugovor o funkcioniranju Europske unije, a posebno njegov članak 50. stavak 1., članak 53. stavak 1. i članak 62.,

uzimajući u obzir prijedlog Europske komisije,

nakon prosljeđivanja nacrta zakonodavnog akta nacionalnim parlamentima,

uzimajući u obzir mišljenje Europskog gospodarskog i soci jalnog odbora (1),

u skladu s redovnim zakonodavnim postupkom (2),

budući da:

(1) Direktive Unije koje su donesene u području autorskog prava i srodnih prava već pružaju visoki stupanj zaštite nositelja prava, a samim time i okvira u kojem se sadržaj zaštićen tim pravima može iskorištavati. Te direktive doprinose razvoju i očuvanju kreativnosti. Na unutarnjem tržištu na kojem tržišno natjecanje nije narušeno, zaštita inovacija i intelektualnog stvaralaštva također potiče ulaganje u inovativne usluge i proizvode.

(2) Širenje sadržaja zaštićenog autorskim i srodnim pravima, uključujući knjige, audiovizualnu produkciju i snimljenu glazbu te povezane usluge, iziskuje izdavanje dozvola od strane različitih nositelja autorskog prava i srodnih prava, kao što su autori, izvođači, producenti i izdavači. Obično nositelj prava bira između individualnog i kolektivnog ostvarivanja svojih prava, osim ako država članica ne odredi drugačije u skladu s pravom Unije i među narodnim obvezama Unije i njezinih država članica. Upravljanje autorskim i srodnim pravima uključuje izda vanje odobrenja korisnicima, reviziju korisnikâ, praćenje ostvarivanja prava, provedbu autorskog prava i pove zanih prava, prikupljanje prihoda od iskorištavanja

prava i raspodjelu iznosa koji pripadaju nositeljima prava. Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava omoguća vaju nositeljima prava naknadu za uporabu koju ne bi mogli sami nadzirati ili provesti, uključujući i na stranim tržištima.

(3) Člankom 167. Ugovora o funkcioniranju Europske unije (UFEU) od Unije se zahtijeva da u svom djelovanju uzme u obzir kulturnu raznolikost i pridonese procvatu kultura država članica, uz poštovanje njihove nacionalne i regio nalne raznolikosti i istodobno isticanje zajedničke kulturne baštine. Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava imaju i trebale bi i dalje imati važnu ulogu u promicanju raznolikosti kulturnog izričaja, na način da najmanjim i manje popularnim repertoarima omoguće pristup tržištu, kao i pružanjem društvenih, kulturnih i obrazovnih usluga u korist svojih nositelja prava i javno sti.

(4) Kada imaju poslovni nastan u Uniji, organizacije za kolektivno ostvarivanje prava trebale bi imati mogućnost uživanja sloboda predviđenih Ugovorima kod zastupanja nositelja prava koji imaju boravište ili poslovni nastan u drugim državama članicama ili izdavanja odobrenja kori snicima koji imaju boravište ili poslovni nastan u drugim državama članicama.

(5) Postoje značajne razlike u nacionalnim pravilima koja uređuju funkcioniranje organizacija za kolektivno ostva rivanje prava, posebice kada se radi o njihovoj transpa rentnosti i odgovornosti prema njihovim članovima i nositeljima prava. U više primjera to je dovelo do pote škoća, posebno za inozemne nositelje prava kada traže ostvarivanje svojih prava, te do lošeg financijskog uprav ljanja prikupljenim prihodima. Problemi u funkcioniranju organizacija za kolektivno ostvarivanje prava vode prema nedovoljnoj iskorištenosti autorskog prava i srodnih prava na unutarnjem tržištu na štetu i članova organiza cija za kolektivno ostvarivanje prava i nositelja prava te korisnika.

HRL 84/72 Službeni list Europske unije 20.3.2014.

(1) SL C 44, 15.2.2013., str. 104. (2) Stajalište Europskog parlamenta od 4. veljače 2014. (još nije objav

ljeno u Službenom listu) i Odluka Vijeća od 20. veljače 2014.

(6) Potreba za poboljšanjem funkcioniranja organizacija za kolektivno ostvarivanje prava već je otprije prepoznata u Preporuci Komisije 2005/737/EZ (1). U toj Preporuci naveden je niz načela, kao što su sloboda nositelja prava da biraju svoje organizacije za kolektivno ostvari vanje prava, jednako postupanje prema kategorijama nositelja prava i ravnopravna raspodjela tantijema. Orga nizacije za kolektivno ostvarivanje prava u njoj su pozvane da korisnicima daju dovoljno informacija o cije nama i repertoaru prije pregovora s njima. Ta je Prepo ruka sadržavala i preporuke o odgovornosti, zastupanju nositelja prava u tijelima koja donose odluke u okviru organizacija za kolektivno ostvarivanje prava te o rješa vanju sporova. Međutim, smjernice iz Preporuke nisu svugdje praćene na isti način.

(7) Zaštita interesa članova organizacija za kolektivno ostva rivanje prava, nositelja prava i trećih strana zahtijeva usklađenost zakona država članica o upravljanju autor skim pravima i izdavanju odobrenja za više državnih područja za prava na internetsko korištenje glazbenih djela kako bi se osigurale istovjetne zaštitne mjere u cijeloj Uniji. Stoga, ova bi Direktiva pravni temelj trebala imati u članku 50. stavku 1. UFEU-a.

(8) Cilj je ove Direktive omogućiti koordinaciju nacionalnih propisa povezanih s pristupom aktivnosti upravljanja autorskim i srodnim pravima od strane organizacija za kolektivno ostvarivanje prava, modalitetima njihovog upravljanja i okvirima nadzora te bi stoga pravni temelj trebala imati i u članku 53. stavku 1. UFEU-a. Osim toga, budući da se radi o sektoru pružanja usluga diljem Unije, ova bi Direktiva također pravni temelj trebala imati u članku 62. UFEU-a.

(9) Cilj je ove Direktive utvrđivanje zahtjeva koji se primje njuju na organizacije za kolektivno ostvarivanje prava kako bi se osigurao visok standard upravljanja, financij skog upravljanja, transparentnosti i izvještavanja. Time se, međutim, države članice ne bi trebalo spriječiti u zadrža vanju ili uvođenju strožih standarda od onih utvrđenih u glavi II. ove Direktive za organizacije za kolektivno ostva rivanje prava s poslovnim nastanom na njihovom državnom području, pod uvjetom da su ti stroži stan dardi usklađeni s pravom Unije.

(10) Nijedna odredba ove Direktive ne bi trebala sprječavati bilo koju državu članicu da primijeni iste ili slične odredbe na organizacije kolektivnog ostvarivanja prava s poslovnim nastanom izvan Unije, ali koje posluju u toj državi članici.

(11) Nijedna odredba ove Uredbe ne bi trebala sprječavati organizacije za kolektivno ostvarivanje prava da, u skladu s pravilima tržišnog natjecanja utvrđenima u član cima 101. i 102. UFEU-a o funkcioniranju Europske unije, sklope sporazume o zastupanju s drugim organi zacijama za kolektivno ostvarivanje prava u području upravljanja pravima kako bi korisnicima olakšale, pobolj šale i pojednostavile postupke za izdavanje odobrenja, uključujući u svrhe jedinstvenog ispostavljanja računa, pod jednakim, nediskriminacijskim i transparentnim uvje tima, te kako bi ponudile odobrenja za više državnih područja, posebno u područjima koja su različita od onih navedenih u glavi III. ove Direktive.

(12) Iako se ova Direktiva primjenjuje na sve organizacije za kolektivno ostvarivanje prava, uz iznimku glave III. koja se primjenjuje samo na organizacije za kolektivno ostva rivanje prava autorâ na glazbena djela za internetsko korištenje na više državnih područja, ne bi se trebala miješati u organizaciju upravljanja pravima u državama članicama, poput individualnog upravljanja pravima, produženog učinka sporazuma između zastupničke orga nizacije za kolektivno ostvarivanje prava i korisnika, tj. produženog kolektivnog odobrenja, obaveznog kolek tivnog upravljanja pravima, zakonskih pretpostavki o zastupanju ili prijenosu prava na organizacije za kolek tivno ostvarivanje prava.

(13) Ova Direktiva ne utječe na mogućnost država članica da zakonom, propisima ili drugim specifičnim mehan izmima odluče o poštenoj naknadi nositelja prava za iznimke ili ograničenja prava umnožavanja iz Direktive 2001/29/EZ Europskog parlamenta i Vijeća (2) i naknadi nositelja prava za odstupanja od ekskluzivnog prava u vezi s javnom posudbom iz Direktive 2006/115/EZ Europskog parlamenta i Vijeća (3) koja su na snazi na njihovom državnom području, kao i uvjete koji se primjenjuju na njihovo prikupljanje.

(14) Ovom se Direktivom od organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ne zahtijeva poseban pravni oblik. Te organizacije u praksi posluju pod različitim pravnim oblicima poput udruženja, zadruga ili društava s ograni čenom odgovornošću, koje kontroliraju nositelji autor skog prava i srodnih prava ili subjekti koji zastupaju te nositelje prava, ili su u njihovom vlasništvu. Međutim, u nekim iznimnim slučajevima element vlasništva ili kontrole nije prisutan zbog pravnog oblika organizacije za kolektivno ostvarivanje prava. To je primjerice slučaj kod zaklada, koje nemaju članove. Unatoč tome, odredbe ove Direktive trebale bi se primjenjivati i na te organiza cije. Jednako tako, države članice trebale bi poduzeti odgovarajuće mjere kojima bi se spriječilo izbjegavanje obveza u okviru ove Direktive odabirom pravnog

HR20.3.2014. Službeni list Europske unije L 84/73

(1) Preporuka Komisije 2005/737/EZ od 18. svibnja 2005. o kolek tivnom prekograničnom upravljanju autorskim i srodnim pravima za zakonite internetske glazbene usluge (SL L 276, 21.10.2005., str. 54.).

(2) Direktiva 2001/29/EZ Europskog parlamenta i Vijeća od 22. svibnja 2001. o usklađivanju određenih aspekata autorskog i srodnih prava u informacijskom društvu (SL L 167, 22.6.2001., str. 10.).

(3) Direktiva 2006/115/EZ Europskog parlamenta i Vijeća od 12. prosinca 2006. o pravu iznajmljivanja i pravu posudbe i odre đenim pravima srodnim autorskom pravu u području intelektualnog vlasništva (SL L 376, 27.12.2006., str. 28.).

oblika. Trebalo bi napomenuti da subjekti koji predstav ljaju nositelje prava i koji su članovi organizacija za kolektivno ostvarivanje prava mogu biti i druge organi zacije za kolektivno ostvarivanje prava, udruženja nosi telja prava, sindikati ili druge organizacije.

(15) Nositelji prava trebali bi biti slobodni da upravljanje svojim pravima povjere neovisnim subjektima za uprav ljanje. Takvi neovisni upravljački subjekti su poslovni subjekti, ali se razlikuju od organizacija za kolektivno ostvarivanje, između ostalog jer nisu u vlasništvu niti pod nadzorom nositelja prava. Međutim, ako ti neovisni subjekti za upravljanje obavljaju iste aktivnosti kao i organizacije za kolektivno ostvarivanje prava, trebali bi imati obvezu davanja određenih informacija nositeljima prava koje zastupaju, organizacijama za kolektivno ostva rivanje prava, korisnicima i javnosti.

(16) Producenti audiovizualnih sadržaja, glazbeni producenti i organizacije za radiofuziju izdaju odobrenja za vlastita prava, u nekim slučajevima zajedno s pravima koja su na njih prenijeli npr. izvođači, na osnovi pojedinačno postignutih sporazuma i djeluju u vlastitom interesu. Izdavači knjiga, glazbe ili novina izdaju odobrenja koja su na njih prenesena na osnovi pojedinačno postignutih sporazuma i djeluju u vlastitom interesu. Stoga se produ centi audiovizualnih sadržaja, glazbeni producenti, orga nizacije za radiofuziju i izdavači ne bi trebali smatrati „neovisnim upravljačkim subjektima”. Nadalje, menadžeri i agenti autorâ i izvođačâ koji djeluju kao posrednici i zastupaju nositelje prava u njihovim odnosima s organi zacijama za kolektivno ostvarivanje prava ne bi se trebali smatrati „neovisnim upravljačkim subjektima” jer oni ne upravljaju pravima na način da određuju cijene, izdaju odobrenja ili naplaćuju novac od korisnika.

(17) Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava trebale bi biti slobodne odlučiti da dio njihovih aktivnosti, poput izdavanja računa korisnicima ili raspodjele pripadajućih iznosa među nositeljima prava, trebaju obavljati društva kćeri ili drugi subjekti pod njihovim nadzorom. U tim slučajevima odredbe ove Direktive koje bi se primjenji vale da određenu aktivnost obavlja izravno organizacija za kolektivno ostvarivanje prava trebale bi se primjenji vati na aktivnosti društava kćeri ili drugih subjekata.

(18) Kako bi se osiguralo da nositelji autorskog prava i srodnih prava mogu imati punu korist od unutarnjeg tržišta kada se njihovim pravima upravlja kolektivno i da to ne utječe negativno na ostvarivanje njihovih prava, nužno je predvidjeti uključivanje odgovarajućih zaštitnih odredbi u statute organizacija za kolektivno ostvarivanje prava. Nadalje, organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ne bi smjela kod pružanja svojih usluga diskriminirati, izravno ili neizravno, nositelje prava na osnovi nacionalnosti, mjesta prebivališta ili poslovnog nastana.

(19) Imajući u vidu slobode uspostavljene u UFEU-u, kolek tivno ostvarivanje autorskog prava i srodnih prava trebalo bi za sobom povlačiti da nositelj prava može slobodno izabrati organizaciju za kolektivno ostvarivanje svojih prava koja će upravljati njegovim pravima, bilo da su ta prava priopćavanja javnosti ili prava umnožavanja, ili kategorijama prava povezanima s oblikom korištenja, kao što su emitiranje, filmska izvedba ili umnožavanje za internetsku distribuciju, pod uvjetom da organizacija za kolektivno ostvarivanje prava koju nositelj prava želi odabrati već upravlja takvim pravima ili kategorijama prava.

Opća skupština članova te organizacije trebala bi utvrditi prava, kategorije prava ili vrste djela te druge sadržaje kojima upravlja organizacija za kolektivno ostvarivanje prava, ako već nisu utvrđeni njezinim statutom ili pred viđeni zakonom. Važno je da se prava i kategorije prava utvrde na način kojim se održava ravnoteža između slobode nositelja prava da raspolažu svojim djelima i drugim sadržajima i mogućnosti organizacije da učinko vito upravlja tim pravima posebno uzimajući u obzir kategoriju prava kojima upravlja i kreativni sektor u okviru kojeg posluje. Uzimajući u obzir ovu ravnotežu na odgovarajući način, nositelji prava trebali bi moći s lakoćom povući ta prava ili kategorije prava iz organiza cije za kolektivno ostvarivanje prava te njima upravljati pojedinačno ili upravljanje tim pravima, odnosno dijelom njih, povjeriti drugoj organizaciji za kolektivno ostvari vanje prava ili drugom subjektu neovisno o državi članici nacionalnosti, boravišta ili poslovnog nastana organiza cije za kolektivno ostvarivanje prava, drugog subjekta ili nositelja prava, ili pak prenijeti prava na njih. Ako država članica, u skladu s pravom Unije i međunarodnim obve zama Unije i njezinih država članica, predviđa obavezno kolektivno ostvarivanje prava, izbor nositelja prava bio bi ograničen na druge organizacije za kolektivno ostvari vanje prava.

Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava koje uprav ljaju različitim vrstama djela i drugim sadržajima, kao što su književna, glazbena ili fotografska djela, također bi trebale omogućiti tu fleksibilnost nositeljima prava kad je riječ o upravljanju različitim vrstama djela i drugim sadržajima. Što se tiče nekomercijalnih vrsta uporabe, države članice trebale bi odrediti da organizacije za kolektivno ostvarivanje prava moraju poduzeti potrebne korake kako bi osigurale da njihovi nositelji prava mogu koristiti pravo izdavanja odobrenja za te vrste uporabe. Ti koraci trebali bi, između ostalog, uključivati odluku organizacije za kolektivno ostvarivanje prava o uvjetima za korištenje tog prava te informiranje njihovih članova o tim uvjetima. Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava trebale bi obavijestiti nositelje prava o svojim izbo rima i omogućiti im da prava povezana s tim izborima koriste na najlakši mogući način. Nositelji prava koji su već ovlastili organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava mogu se informirati preko internetske stranice organiza cije. Zahtjev za suglasnost nositelja prava s upravljanjem svakim od prava, kategorijom prava ili vrstom djela te ostalim sadržajima iz ovlaštenja ne bi trebao sprječavati nositelje prava da prihvate predložene kasnije izmjene

HRL 84/74 Službeni list Europske unije 20.3.2014.

tog ovlaštenja prešutnim sporazumom u skladu s uvje tima iz nacionalnog zakonodavstva. Ova Direktiva ne bi trebala isključivati ni ugovorne uvjete u skladu s kojima prestanak ugovornog odnosa ili povlačenje nositelja prava ima trenutačni učinak na odobrenja izdana prije tog prestanka ili povlačenja, niti ugovorne uvjete u skladu s kojima nakon takvog prestanka ili povlačenja ta odobrenja ostaju nepromijenjena. Te odredbe, među tim, ne bi smjele ometati punu primjenu ove Direktive. Ova Direktiva ne bi smjela dovoditi u pitanje mogućnost nositelja prava da svojim pravima upravlja pojedinačno, uključujući za nekomercijalne vrste uporabe.

(20) Članstvo se u organizacijama za kolektivno ostvarivanje prava treba temeljiti na objektivnim transparentnim i nediskriminacijskim mjerilima, uključujući u odnosu na izdavače koji prema ugovoru o korištenju prava imaju pravo na dio prihoda od prava kojima upravljaju organi zacije za kolektivno ostvarivanje prava te pravo naplatiti taj iznos od organizacija za kolektivno ostvarivanje prava. Ta mjerila ne bi smjela obvezivati organizacije za kolektivno ostvarivanje prava da prihvaćaju članove ako upravljanje njihovim pravima, kategorijama prava ili vrstama djela te drugim sadržajima nije obuhvaćeno područjem njihova djelovanja. Svaka organizacija za kolektivno ostvarivanje prava trebala bi voditi evidenciju koja omogućuje identifikaciju i lociranje njezinih članova i nositelja prava čija prava organizacija zastupa na temelju ovlaštenja tih nositelja prava.

(21) Kako bi se zaštitili oni nositelji prava čija prava izravno zastupa organizacija za kolektivno ostvarivanje prava, ali koji ne ispunjavaju uvjete za članstvo u njoj, prikladno je tražiti da se neke odredbe ove Direktive koje se odnose na članove primjenjuju i na te nositelje prava. Države članice za takve bi nositelje prava također trebale moći predvidjeti prava sudjelovanja u postupku odlučivanja organizacije za kolektivno ostvarivanje prava.

(22) Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava trebale bi djelovati u najboljem zajedničkom interesu nositelja prava koje zastupaju. Stoga je važno predvidjeti sustave

koji članovima organizacija za kolektivno ostvarivanje prava omogućuju ostvarivanje članskih prava sudjelova njem u postupku odlučivanja tih organizacija. Neke orga nizacije za kolektivno ostvarivanje prava mogu imati različite kategorije članova koje mogu predstavljati različite vrste nositelja prava, poput producenata i izvo đača. Zastupljenost tih različitih kategorija članova u postupku odlučivanja treba biti poštena i uravnotežena. Djelotvornost pravila o općoj skupštini članova organi zacija za kolektivno ostvarivanje prava bila bi umanjena nepostojanjem odredbi o vođenju opće skupštine. Prema tome, nužno je osigurati da se opća skupština saziva redovno, barem jednom godišnje, te da se najvažnije odluke u organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava donose na općoj skupštini.

(23) Svim članovima organizacija za kolektivno ostvarivanje prava trebalo bi odobriti sudjelovanje i glasovanje na općoj skupštini članova. Ostvarivanje tih prava trebalo bi podlijegati samo poštenim i razmjernim ograniče njima. U nekim iznimnim slučajevima organizacije za kolektivno ostvarivanje prava uspostavljaju se u pravnom obliku zaklade te stoga nemaju članove. U takvim slučajevima ovlasti opće skupštine članova trebalo bi provoditi tijelo kojemu je povjerena nadzorna funkcija. Ako organizacije za kolektivno ostvarivanje prava imaju subjekte koji zastupaju nositelje prava kao svoje članove, što može biti u slučaju da je organizacija za kolektivno ostvarivanje prava društvo s ograničenom odgovornošću, a njegovi članovi udruženja nositelja prava, države članice trebale bi moći odrediti da neke ili sve ovlasti opće skupštine članova izvršava skupština tih nositelja prava. Opća skupština članova trebala bi barem imati ovlast uspostavljanja okvira za aktivnosti upravljanja, posebice kad je riječ o korištenju prihoda od iskorištavanja prava od strane organizacije za kolek tivno ostvarivanje prava. Time se, međutim, ne bi smjela dovesti u pitanje mogućnost država članica da odrede stroža pravila o, primjerice, ulaganjima, spajanjima ili uzimanju zajmova, uključujući i zabranu bilo koje od tih transakcija. Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava trebale bi poticati aktivno sudjelovanje svojih članova u općoj skupštini. Korištenje glasačkog prava trebalo bi biti pojednostavljeno za članove koji sudjeluju u općoj skupštini, kao i za one koji ne sudjeluju. Uz korištenje prava elektroničkog glasovanja, članovi bi trebali imati mogućnost sudjelovanja i glasovanja u općoj skupštini članova preko opunomoćenika. Glaso vanje preko opunomoćenika trebalo bi biti ograničeno u slučajevima sukoba interesa. Istodobno, države članice trebale bi uvesti ograničenja u vezi s opunomoćenicima samo ako se time ne dovodi u pitanje odgovarajuće i učinkovito sudjelovanje članova u postupku odlučivanja. To znači da imenovanje opunomoćenika doprinosi odgo varajućem i učinkovitom sudjelovanju članova u postupku odlučivanja, a nositeljima prava daje realnu mogućnost da odaberu organizaciju za kolektivno ostva rivanje prava po svojem nahođenju neovisno o državi članici u kojoj ta organizacija ima poslovni nastan.

HR20.3.2014. Službeni list Europske unije L 84/75

(24) Članovima bi trebalo biti omogućeno sudjelovanje u trajnom nadzoru upravljanja organizacijama za kolek tivno ostvarivanje prava. U tu bi svrhu te organizacije trebale imati nadzornu funkciju primjerenu svojoj orga nizacijskoj strukturi i omogućiti članovima da budu zastupljeni u tijelu koje provodi tu funkciju. Ovisno o organizacijskoj strukturi organizacije za kolektivno ostva rivanje prava nadzornu funkciju može provoditi zasebno tijelo, npr. nadzorni odbor, ili neki ili svi direktori upravnog odbora koji ne upravljaju djelatnošću organiza cije za kolektivno ostvarivanje prava. Zahtjev za poštenu i uravnoteženu zastupljenost članova ne bi trebao sprije čiti organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava da imenuje treće strane koje će obavljati nadzornu funkciju, uključujući osobe s relevantnim stručnim znanjem i nosi telje prava koji ne ispunjavanju uvjete članstva ili koje ne predstavlja organizacija izravno, već preko subjekta koji je član organizacije za kolektivno ostvarivanje prava.

(25) U svrhu dobrog upravljanja, uprava organizacije za kolektivno ostvarivanje prava mora biti neovisna. Od upravitelja, bilo da su izabrani kao direktori ili ih je organizacija zaposlila na temelju ugovora, trebalo bi se zahtijevati da prije preuzimanja dužnosti i nakon toga jednom godišnje izjave postoje li sukobi interesa između njih i nositelja prava koje predstavlja organizacija za kolektivno ostvarivanje prava. Tu godišnju izjavu trebale bi dati i osobe koje izvršavaju nadzornu funkciju. Države članice trebale bi imati slobodu zahtijevanja od organizacija za kolektivno ostvarivanje prava da objave te izjave ili da ih proslijede tijelima javne vlasti.

(26) Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava naplaćuju i raspodjeljuju prihod od korištenja prava koje su im povjerili nositelji prava te upravljaju njime. Taj prihod na kraju pripada nositeljima prava, koji mogu biti u izravnom pravnom odnosu s organizacijom ili ih može zastupati subjekt koji je član organizacije za kolektivno ostvarivanje prava ili preko sporazuma o zastupanju. Stoga je važno da organizacije za kolektivno ostvarivanje prava pokažu iznimnu revnost prilikom naplaćivanja i raspodjele tog prihoda te upravljanja njime. Pravilno raspoređivanje prihoda moguće je samo ako organizacije za kolektivno ostvarivanje prava vode odgovarajuću evidenciju o članstvu, odobrenjima i korištenju djela i drugih sadržaja. Relevantne podatke koji se zahtijevaju za učinkovito upravljanje pravima trebali bi dati i nosi telji prava i korisnici, a organizacija za kolektivno ostva rivanje prava trebala bi ih potvrditi.

(27) Naplaćeni iznosi koji pripadaju nositeljima prava u poslo vnim bi se knjigama trebali voditi odvojeno od bilo kakve vlastite imovine koju organizacija može posjedo vati. Ne dovodeći u pitanje mogućnost države članice da uvede stroža pravila o ulaganju, uključujući i zabranu da se prihodi od korištenja prava preusmjere na ulaganje, a

u slučaju da se ti iznosi ulažu, to bi se ulaganje trebalo provoditi u skladu s općom politikom ulaganja i uprav ljanja rizikom organizacije za kolektivno ostvarivanje prava. Kako bi se zadržala visoka razina zaštite prava nositelja prava te kako bi se osiguralo da sav prihod od korištenja takvih prava ide u njihovu korist, ulaga njima organizacija za kolektivno ostvarivanje prava treba upravljati u skladu s kriterijima koji će obvezati organizaciju da postupa oprezno, ali će istodobno omogućiti da se odluči za najsigurniju i najdjelotvorniju ulagačku politiku. To bi trebalo omogućiti organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava da se odluči za određivanje namjene sredstava koja odgovara točnoj naravi i trajanju izloženosti riziku bilo kojih uloženih prihoda od kori štenja prava i koja ne dovodi u pitanje prihod od kori štenja prava koji pripada nositeljima prava.

(28) Budući da nositelji prava imaju pravo na naknadu za korištenje njihovih prava, važno je da upravljanje ne premaši opravdane troškove upravljanja pravima te da bi o svakom odbitku, osim u odnosu na naknade za upravljanje, primjerice odbitku za socijalne, kulturne ili obrazovne namjene, trebali odlučivati članovi organiza cije za kolektivno ostvarivanje prava. Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava trebale bi biti transparentne prema nositeljima prava u odnosu na pravila kojima su ti odbici uređeni. Isti zahtjevi trebali bi se primjenjivati na korištenje prihoda od iskorištavanja prava za kolektivnu raspodjelu, poput stipendija. Nositelji prava trebali bi imati pravo na nediskriminacijskoj osnovi pristupiti društvenoj, kulturnoj ili obrazovnoj usluzi koja se financira tim odbicima. Ova Direktiva ne bi trebala utje cati na odbitke u okviru nacionalnog zakonodavstva, poput odbitaka za socijalne usluge koje organizacije za kolektivno ostvarivanje prava pružaju nositeljima prava, ili na bilo koje aspekte koji nisu uređeni ovom Direkti vom, pod uvjetom da su ti odbici u skladu s pravom Unije.

(29) Raspodjela i plaćanje iznosa na koje pravo imaju nositelji prava ili, što je moguće, kategorije nositelja prava, trebali bi se obavljati pravovremeno i u skladu s općom poli tikom dotične organizacije za kolektivno ostvarivanje prava o raspodjeli sredstava, uključujući i ako ih obavlja drugi subjekt koji zastupa nositelje prava. Kašnjenje u raspodjeli i plaćanju iznosa koji pripadaju nositeljima prava mogu opravdati samo objektivni razlozi izvan kontrole organizacije za kolektivno ostvarivanje prava. Stoga, okolnosti poput ulaganja prihoda od korištenja prava ovisno o datumu dospijeća ne bi se trebale moći okvalificirati kao valjani razlozi takvog kašnjenja. Države članice same trebaju odlučiti o pravilima za osiguravanje pravovremene raspodjele i učinkovitog traženja i identi fikacije nositelja prava u slučaju da postoje takvi objek tivni razlozi. Kako bi se osiguralo da su iznosi koji pripa daju nositeljima prava raspodijeljeni na odgovarajući i učinkovit način, ne dovodeći u pitanje mogućnost država članica da uvedu stroža pravila, nužno je od orga nizacija za kolektivno ostvarivanje prava zahtijevati da u

HRL 84/76 Službeni list Europske unije 20.3.2014.

dobroj vjeri poduzmu razumne i savjesne mjere za iden tificiranje i lociranje relevantnih nositelja prava. Članovi organizacija za kolektivno ostvarivanje prava također bi, koliko to dopušta nacionalno zakonodavstvo, trebali odlučivati o korištenju svih iznosa koji se ne mogu raspodijeliti u slučaju da se nositelji prava kojima pripa daju ti iznosi ne mogu identificirati ili locirati.

(30) Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava trebale bi moći upravljati pravima i naplaćivati prihod od njihovog korištenja na temelju ugovora o zastupanju s drugim organizacijama. Kako bi se zaštitila prava članova druge organizacije za kolektivno ostvarivanje prava, određena organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ne smije praviti razliku između prava kojima upravlja na temelju ugovora o zastupanju i prava kojima upravlja izravno za svoje nositelje prava. Organizaciji za kolektivno ostvari vanje prava ne bi trebalo biti dopušteno niti primijeniti odbitke na prihod od korištenja prava naplaćen u ime druge organizacije za kolektivno ostvarivanje prava, osim odbitaka s obzirom na naknade za upravljanje, bez izri čitog pristanka druge organizacije. Od organizacija za kolektivno ostvarivanje prava trebalo bi se zahtijevati i da raspodjele sredstava i plaćanje drugim organizacijama vrše na temelju tih sporazuma o zastupanju istodobno s raspodjelom i plaćanjem koje izvrše u odnosu na svoje vlastite članove te nositelje prava koji nisu članovi, a koje zastupaju. Osim toga, od organizacije primatelja trebalo bi se zauzvrat zahtijevati da iznose koji pripadaju nosite ljima prava koje zastupa raspodijeli bez odgode.

(31) Pošteni i nediskriminacijski komercijalni uvjeti izdavanja odobrenja posebno su važni kako bi se osiguralo da korisnici mogu dobiti odobrenje za djela i druge sadržaje u pogledu kojih prava na korištenje zastupa organizacija za kolektivno ostvarivanje prava, kao i da nositelji prava dobivaju odgovarajuću naknadu. Organizacije za kolek tivno ostvarivanje prava i korisnici stoga bi trebali u dobroj vjeri pregovarati o izdavanju odobrenja te primje njivati cijene koje bi se trebale utvrditi na temelju objek tivnih i nediskriminacijskih kriterija. Trebalo bi zahtijevati da je naknada za izdavanje odobrenja ili naknada koju utvrde organizacije za kolektivno ostvarivanje razumna u odnosu na, između ostalog, ekonomsku vrijednost kori štenja prava u određenom kontekstu. Naposljetku, orga nizacije za kolektivno ostvarivanje prava trebale bi bez neopravdane odgode odgovoriti na zahtjeve korisnika za izdavanje odobrenja.

(32) U digitalnom okruženju organizacije za kolektivno ostva rivanje prava moraju redovito dobivati odobrenja za svoj repertoar za potpuno nove oblike korištenja i poslovnih modela. U tim slučajevima te kako bi se poticalo okru ženje koje pogoduje razvoju tih odobrenja, ne dovodeći u pitanje primjenu propisa zakona o tržišnom natjecanju, organizacije za kolektivno ostvarivanje trebale bi imati fleksibilnost koja je potrebna da bi se čim prije izdala pojedinačna odobrenja za inovativne internetske usluge,

bez rizika da bi se uvjeti dobivanja tih odobrenja mogli koristiti kao presedan za određivanje uvjeta dobivanja drugih odobrenja.

(33) Kako bi se osiguralo da organizacije za kolektivno ostva rivanje prava mogu poštovati obveze iz ove Direktive, korisnici bi im trebali staviti na raspolaganje relevantne informacije o korištenju prava koja zastupaju organizacije za kolektivno ostvarivanje prava. Ta obveza ne bi se trebala primjenjivati na fizičke osobe koje djeluju izvan okvira svoje trgovačke djelatnosti, poslovne djelatnosti, obrta ili struke i koje na osnovi toga nisu obuhvaćene definicijom korisnika utvrđenom u ovoj Direktivi. Pored toga, informacije koje zahtijevaju organizacije za kolek tivno ostvarivanje trebale bi biti ograničene na ono što je razumno, potrebno i dostupno korisnicima kako bi se omogućilo takvim organizacijama da obavljaju svoje funkcije, uzimajući u obzir specifičan položaj malih i srednjih poduzeća. Ta obveza mogla bi se uključiti u sporazum između organizacije za kolektivno ostvarivanje prava i korisnika; takvo uključivanje ne isključuje pravo na informacije iz nacionalnog zakonodavstva. Rokovi koji se primjenjuju na davanje informacija od strane kori snika trebali bi omogućiti organizacijama za kolektivno ostvarivanje prava da poštuju rokove koji su određeni za raspodjelu iznosa koji pripadaju nositeljima prava. Ovom Direktivom ne bi se trebala dovoditi u pitanje mogućnost država članica da zahtijevaju od organizacija za kolek tivno ostvarivanje prava s poslovnim nastanom na svojem državnom području izdavanje zajedničkih računa.

(34) Kako bi se povećalo povjerenje nositelja prava, korisnika i drugih organizacija za kolektivno ostvarivanje prava u upravljanje pravima koje pružaju organizacije za kolek tivno ostvarivanje prava, svaka organizacija za kolektivno ostvarivanje prava trebala bi biti usklađena s posebnim zahtjevima transparentnosti. Od svake organizacije za kolektivno ostvarivanje prava ili njezinog člana koji je subjekt odgovoran za dodjelu ili plaćanje iznosa koji pripadaju nositeljima prava stoga bi se trebalo zahtijevati da najmanje jednom godišnje pojedinačnim nositeljima prava pruži određene informacije, poput iznosa koji su im dodijeljeni ili uplaćeni i odbitaka. Od organizacija za kolektivno ostvarivanje prava također bi se trebalo zahti jevati da dostave dovoljno informacija, uključujući financijske informacije, drugim organizacijama za kolek tivno ostvarivanje prava čijim pravima upravljaju na temelju sporazuma o zastupanju.

(35) Kako bi se osiguralo da nositelji prava, druge organizacije za kolektivno ostvarivanje prava i korisnici imaju pristup informacijama o opsegu aktivnosti organizacije te djelima ili drugim sadržajima koje ona zastupa, organizacija za kolektivno ostvarivanje prava trebala bi na propisno obrazložen zahtjev pružiti informacije i o tim pitanjima. Pitanje mogu li se i u kojoj mjeri naplaćivati razumne naknade za pružanje te usluge trebalo bi se prepustiti nacionalnom zakonodavstvu. Svaka organizacija za

HR20.3.2014. Službeni list Europske unije L 84/77

kolektivno ostvarivanje prava trebala bi objaviti i infor macije o svojoj strukturi i načinu provođenja svojih aktivnosti, posebno uključujući svoje statute i opću poli tiku o naknadama za upravljanje, odbicima i cijenama.

(36) Kako bi se osiguralo da nositelji prava mogu nadzirati i uspoređivati rad svojih organizacija za kolektivno ostva rivanje prava, takve bi organizacije trebale objavljivati godišnje izvješće o transparentnosti koje sadrži uspore dive revidirane financijske informacije koje se odnose na njihove aktivnosti. Organizacije za kolektivno ostvari vanje prava također bi trebale objavljivati godišnje posebno izvješće, koje je dio godišnjeg izvješća o tran sparentnosti, o korištenju sredstava namijenjenih društve nim, kulturnim i obrazovnim uslugama. Ovom Direk tivom organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava ne sprečava se da objavi informacije koje se zahtijevaju u godišnjem izvješću o transparentnosti u jedinstvenom dokumentu, npr. kao dio svojih godišnjih financijskih izvještaja, ili u zasebnim izvješćima.

(37) Pružatelji internetskih usluga koji koriste glazbena djela, poput glazbenih usluga koje korisnicima omogućuju preuzimanje glazbe ili njezino slušanje u streaming načinu, kao i ostalih usluga koje omogućuju pristup filmovima ili igrama u kojima je glazba važna sastavnica, prvo moraju dobiti pravo na korištenje tih djela. Direk tiva 2001/29/EZ iziskuje dobivanje odobrenja za svako od prava u internetskom korištenju glazbenih djela. U odnosu na autore ta prava podrazumijevaju ekskluzivno pravo umnožavanja i ekskluzivno pravo stavljanja glaz benih djela na raspolaganje javnosti, što uključuje pravo na dostupnost. Tim pravima mogu upravljati sami poje dinačni nositelji prava, poput autora ili glazbenih izda vača, ili organizacije za kolektivno ostvarivanje prava koje nositeljima prava pružaju usluge kolektivnog uprav ljanja. Različite organizacije za kolektivno ostvarivanje prava mogu upravljati autorovim pravom umnožavanja i pravom priopćavanja javnosti. Osim toga, u nekim slučajevima više nositelja prava ima prava na isto djelo i dali su ovlasti različitim organizacijama za kolektivno ostvarivanje prava da izdaju odobrenje za njihove vlastite udjele u pravima na to djelo. Svaki korisnik koji želi pružiti internetsku uslugu nudeći potrošačima veliki izbor glazbenih djela treba objediniti prava na djelo od različitih nositelja prava i organizacija za kolektivno ostvarivanje prava.

(38) Iako internet ne poznaje granice, internetsko tržište glaz benih usluga u Uniji još uvijek je fragmentirano, a jedin stveno digitalno tržište još uvijek nije u potpunosti ostva reno. Složenost i teškoće povezane s kolektivnim ostva rivanjem prava u Europi u mnogim su slučajevima pogoršali rascjepkanost europskog digitalnog tržišta internetskih glazbenih usluga. Ova je situacija u oštrom kontrastu s brzorastućom potražnjom potrošača za

pristupom digitalnom sadržaju i povezanim inovativnim uslugama, uključujući one preko nacionalnih granica.

(39) U Preporuci 2005/737/EZ promoviralo se novo regula torno okruženje prilagođenije upravljanju, na razini Unije, autorskim i srodnim pravima za pružanje zako nitih glazbenih usluga na internetu. Prepoznato je da je u razdoblju internetskog korištenja glazbenih djela komer cijalnim korisnicima potrebna politika izdavanja odobrenja koja odgovara posebnosti internetskog okru ženja i obuhvaća više državnih područja. Međutim, ta Preporuka nije bila dovoljna za poticanje raširenog izda vanja odobrenja za korištenje internetskih prava na glaz benim djelima na više državnih područja ili za rješavanje pitanja posebnih zahtjeva izdavanja odobrenja za više državnih područja.

(40) U internetskom glazbenom sektoru, u kojemu kolektivno ostvarivanje prava autorâ na teritorijalnoj osnovi i dalje predstavlja normu, neophodno je stvoriti uvjete pogodne za najučinkovitije prakse izdavanja odobrenja od strane organizacija za kolektivno ostvarivanje prava u sve snaž nijem prekograničnom kontekstu. Stoga je neophodno osigurati skup pravila kojima se propisuju osnovni uvjeti u skladu s kojima bi organizacije za kolektivno ostvarivanje prava kolektivno za više državnih područja izdale odobrenja za prava autorâ na glazbena djela za internetsko korištenje, uključujući tekstove pjesama. Ista pravila trebala bi se primjenjivati na izdavanje odobrenja za sva glazbena djela, uključujući glazbena djela koja su dio audiovizualnih djela. Međutim, internetske usluge koje omogućuju pristup glazbenim djelima samo u grafi čkom glazbenom obliku ne bi, međutim, trebale biti obuhvaćene tim pravilima. Odredbama ove Direktive trebala bi se osigurati nužna minimalna kvaliteta preko graničnih usluga koje pružaju organizacije za kolektivno ostvarivanje prava, posebice u smislu transparentnosti repertoara djela koji se zastupa i pravilnosti financijskih tokova povezanih s korištenjem prava. Njima bi se trebao utvrditi i okvir za lakše dobrovoljno objedinjavanje glaz benog repertoara i prava smanjujući tako broj odobrenja koja su korisniku potrebna za pružanje usluga koje uklju čuju više repertoara na više državnih područja. Tim bi se odredbama organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava trebalo omogućiti da od druge organizacije traži da zastupa njezin repertoar u više država ako sama ne može ili ne želi zadovoljiti zahtjeve. Trebala bi postojati obveza prema organizaciji kojoj je upućen zahtjev, pod uvjetom da ona već okuplja repertoar i nudi ili izdaje odobrenja za više državnih područja, da prihvati zahtjev organizacije koja je uputila zahtjev. Razvoj zako nitih internetskih glazbenih usluga diljem Unije također bi trebao pridonijeti borbi protiv internetskog kršenja autorskog prava.

HRL 84/78 Službeni list Europske unije 20.3.2014.

(41) Dostupnost točnih i razumljivih informacija o glazbenim djelima, nositeljima prava i pravima koja je svaka poje dina organizacija za ostvarivanje prava ovlaštena zastu pati na danom državnom području od iznimne je važnosti za učinkovit i transparentan postupak izdavanja odobrenja, naknadnu obradu izvješća korisnika i pove zano izdavanje računa pružatelja usluge te za isplatu dugovanih iznosa. Iz tog razloga organizacije za kolek tivno ostvarivanje prava koje izdaju odobrenja za glaz bena djela za više državnih područja trebaju moći brzo i točno obraditi takve detaljne podatke. To iziskuje uporabu baza podataka o vlasništvu nad pravima za koja su izdana odobrenja za više državnih područja, a koja sadrži podatke koji omogućuju utvrđivanje djela, prava i nositelja prava koje je organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ovlaštena zastupati te područja obuh vaćenih ovlaštenjem. Svaka promjena tih podataka trebala bi se bez neopravdanog kašnjenja uzeti u obzir, a baze podataka trebale bi se stalno ažurirati. Te baze podataka također trebaju pomoći u povezivanju informa cija o djelima s informacijama o fonogramima ili bilo kojim drugim fiksacijama u koje je djelo ugrađeno. Također je važno osigurati da potencijalni korisnici i nositelji prava te organizacije za kolektivno ostvarivanje prava imaju pristup informacijama koje su im potrebne kako bi identificirale repertoar koji te organizacije zastu paju. Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava trebale bi biti u mogućnosti poduzeti mjere za zaštitu točnosti i potpunosti podataka, za nadzor nad njihovim ponovnim korištenjem ili za zaštitu komercijalno osje tljivih podataka.

(42) Kako bi se osiguralo da su podaci o glazbenom reper toaru koje obrađuju što točniji, od organizacija za kolek tivno ostvarivanje prava koje izdaju odobrenja za kori štenje glazbenih djela na više državnih područja trebalo bi se tražiti da redovno i bez kašnjenja po potrebi ažuri raju svoje baze podataka. Trebale bi uvesti lako dostupne postupke kojima bi se internetskim pružateljima usluga te nositeljima prava i drugim organizacijama za kolek tivno ostvarivanje prava omogućilo da ih se informira o mogućim netočnostima u bazama podataka organizacija u vezi s djelima koje posjeduju ili nadziru, uključujući prava – djelomično ili u cijelosti – ili državna područja za koje su ovlastili relevantnu organizaciju za upravljanje pravima, no ipak bez ugrožavanja istinitosti i cjelovitosti podataka kojima raspolažu organizacije za kolektivno ostvarivanje prava. Budući da Direktiva 95/46/EZ Europ skog parlamenta i Vijeća (1) kojom se svakoj osobi dodje ljuje pravo ispravljanja, brisanja ili onemogućivanja netočnih ili nepotpunih podataka, ovom bi se Direktivom također trebalo osigurati ispravljanje netočnih informacija u pogledu nositelja prava ili drugih organizacija za kolek tivno ostvarivanje prava u slučaju odobrenja za više drža vnih područja bez opravdanog kašnjenja. Organizacije za

kolektivno ostvarivanje prava trebale bi imati i moguć nost elektroničke obrade upisivanja radova i odobrenja za upravljanje pravima. S obzirom na važnost automatiza cije informacija za brzu i učinkovitu obradu podataka, organizacije za kolektivno ostvarivanje podacima trebaju predvidjeti korištenje elektroničkih sredstava za strukturi rano priopćavanje takvih informacija od strane nositelja prava. Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava trebale bi, koliko je to moguće, osigurati da takva elek tronička sredstva uzimaju u obzir dobrovoljne indu strijske norme ili prakse razvijene na međunarodnoj razini ili na razini Unije.

(43) Industrijske norme za korištenje glazbe, izvješćivanje o prodaji i izdavanje računa od ključne su važnosti za unaprjeđenje učinkovitosti razmjene podataka između organizacija za kolektivno ostvarivanje prava i korisnika. Pri nadziranju korištenja treba poštovati temeljna prava, uključujući pravo na poštovanje privatnog i obiteljskog života i pravo na zaštitu osobnih podataka. Kako bi se osiguralo da ta učinkovitost na kraju dovede do brže financijske obrade i konačno do ranijih isplata nositeljima prava, od organizacija za kolektivno ostvarivanje prava treba tražiti izdavanje računa pružateljima usluga i isplatu iznosa koji pripada nositeljima prava bez kašnjenja. Za djelotvornost tog zahtjeva nužno je da korisnici organi zacijama za kolektivno ostvarivanje prava dostave prec izna i pravovremena izvješća o korištenju djela. Od orga nizacija za kolektivno ostvarivanje prava ne treba zahti jevati da prihvaćaju izvješća korisnika u vlastitom formatu ako su na raspolaganju standardi koji se koriste u toj industriji. Organizacije za kolektivno ostva rivanje prava ne bi trebalo sprječavati da eksternaliziraju usluge koje se odnose na izdavanje odobrenja za više državnih područja za internetska prava na glazbena djela. Podjela ili jačanje administrativnih mogućnosti treba pomoći organizacijama za kolektivno ostvarivanje prava u poboljšanju usluga upravljanja i racionalizaciji ulaganja u alate za upravljanje podacima.

(44) Objedinjavanje različitih glazbenih repertoara za izda vanje odobrenja za korištenje na više državnih područja olakšava postupak izdavanja odobrenja i, čineći sve reper toare dostupnim na tržištu za izdavanje odobrenja za više državnih područja, jača kulturnu raznolikost i doprinosi smanjenju broja transakcija koje mora obaviti pružatelj usluga na internetu kako bi ponudio te usluge. To obje dinjavanje repertoara trebalo bi olakšati razvoj novih usluga na internetu i dovesti to smanjenja troškova tran sakcija koji se prenose na potrošače. Prema tome, orga nizacije za kolektivno ostvarivanje prava koje ne žele ili ne mogu izravno izdavati odobrenja za korištenje na više državnih područja u vlastitom glazbenom repertoaru trebalo bi poticati da ovlaste druge organizacije za kolek tivno ostvarivanje prava za upravljanje njihovim reper toarom na nediskriminacijskoj osnovi. Isključivost u sporazumima o odobrenjima za više državnih područja ograničila bi izbor korisnika koji traže odobrenja za više

HR20.3.2014. Službeni list Europske unije L 84/79

(1) Direktiva 95/46/EZ Europskog parlamenta i Vijeća od 24. listopada 1995. o zaštiti pojedinaca u vezi s obradom osobnih podataka i o slobodnom protoku takvih podataka (SL L 281, 23.11.1995., str. 31.).

državnih područja i time ograničila izbor koji je dostupan organizacijama za kolektivno ostvarivanje prava koje trebaju usluge upravljanja njihovim reper toarom na višegodišnjoj osnovi. Prema tome, svi ugovori o zastupanju između organizacija za kolektivno ostvarivanje prava koje daju odobrenja za više državnih područja sklapaju se na osnovi koja nije isključiva.

(45) Transparentnost uvjeta pod kojima organizacije za kolek tivno ostvarivanje prava upravljaju internetskim pravima od iznimne je važnosti za članove organizacija za uprav ljanje pravima. Stoga organizacije za kolektivno ostvari vanje prava svojim članovima trebaju pružiti dovoljne informacije o glavnim uvjetima svakog ugovora kojim se druga organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ovlašćuje za zastupanje internetskih glazbenih prava tih članova u svrhe izdavanja odobrenja za više državnih područja.

(46) Također je važno od svake organizacije za kolektivno ostvarivanje prava koja nudi ili izdaje odobrenja za više državnih područja tražiti pristanak da zastupa repertoar bilo koje organizacije za kolektivno ostvarivanje prava koja ne odluči to izravno učiniti. Da bi se osiguralo da ovaj zahtjev nije nerazmjeran i da ne izlazi iz okvira potrebnoga, od organizacije za kolektivno ostvarivanje prava kojoj je upućen zahtjev treba tražiti prihvaćanje zastupanja samo ako je zahtjev ograničen na internetsko pravo ili kategorije internetskih prava koje sama organi zacija zastupa. Štoviše, ova se obveza treba primjenjivati samo na organizacije za kolektivno ostvarivanje prava koje objedinjuju repertoar i ne treba obuhvaćati organi zacije za kolektivno ostvarivanje prava koje izdaju odobrenja za više državnih područja samo za svoj vlastiti repertoar. Ne treba se primjenjivati ni na organizacije za kolektivno ostvarivanje prava koje samo objedinjuju prava u istim djelima kako bi mogle izdati zajedničko odobrenje za pravo umnožavanja i pravo priopćavanja javnosti u pogledu takvih djela. Kako bi se zaštitili inte resi nositelja prava organizacija za kolektivno ostvari vanje prava koje ovlašćuju i kako bi se osiguralo da mali i manje poznati repertoari u državama članicama mogu pristupiti tržištu pod jednakim uvjetima, važno je da se repertoarom organizacije za kolektivno ostvarivanje prava koja ovlašćuje upravlja pod istim uvjetima kao i s repertoarom ovlaštene organizacije za kolektivno ostva rivanje prava te da je on uključen u ponude koje ovla štena organizacija za kolektivno ostvarivanje prava upućuje internetskim pružateljima usluga. Naknada za upravljanje koju zaračunava ovlaštena organizacija za kolektivno ostvarivanje prava trebala bi toj organizaciji omogućiti povrat sredstava za ostvarena potrebna i razumna ulaganja. Nijedan sporazum kojim organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ovlasti drugu organiza ciju ili organizacije za izdavanje odobrenja za više drža vnih područja u svom vlastitom glazbenom repertoaru za internetsko korištenje ne smije biti prepreka najprije spomenutoj organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava u daljnjem izdavanju odobrenja ograničenih na državno područje države članice u kojoj ta organizacija ima poslovni nastan, u vlastitom i svakom drugom reper toaru koji je ovlaštena zastupati na tom državnom području.

(47) Ciljevi i učinkovitost propisa o izdavanju odobrenja za više državnih područja od strane organizacija za kolek tivno ostvarivanje prava bili bi uvelike ugroženi kada nositelji prava ne bi imali mogućnost ostvarivati svoja prava izdavanjem odobrenja za više država kada organi zacija za kolektivno ostvarivanje prava kojoj su izdali svoja prava nije odobrila ili izdala odobrenja za više državnih područja i, osim toga, nije željela ovlastiti drugu organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava da to učini. Stoga bi u takvim okolnostima bilo važno omogućiti nositeljima prava da ostvaruju pravo izdavanja odobrenja za više državnih područja traženih od strane samih pružatelja internetskih usluga ili od druge strane ili strana, tako da iz svoje prvotne organizacije za kolek tivno ostvarivanje prava povuku svoja prava u mjeri u kojoj je to potrebno za izdavanje odobrenja za više drža vnih područja za internetsko korištenje te da ista prava ostave u svojoj prvotnoj organizaciji u svrhu izdavanja odobrenja važećih samo na jednom državnom području.

(48) Organizacije za radiodifuziju uglavnom se oslanjaju na odobrenje lokalne organizacije za kolektivno ostvarivanje prava za svoje vlastito emitiranje televizijskih i radijskih programa koji uključuju glazbena djela. To je odobrenje često ograničeno na aktivnosti radiodifuzije. Odobrenje za internetska prava na glazbena djela bilo bi obvezno kako bi se omogućila dostupnost takvog televizijskog ili radijskog emitiranja na internetu. Kako bi se olakšalo izdavanje odobrenja za internetska prava na glazbena djela u svrhe istodobnog i odgođenog internetskog prije nosa televizijskih i radijskih emisija, nužno je predvidjeti odstupanje od pravila koja bi se inače primjenjivala na izdavanje odobrenja za više državnih područja za inter netska prava na glazbena djela. Takvo bi odstupanje trebalo biti ograničeno na ono što je nužno za omogu ćivanje pristupa televizijskim i radijskim programima na internetu i materijalu koji ima jasan i podređen odnos u odnosu na izvorno emitiranje, a koji je proizveden u svrhe poput nadopunjavanja, prethodnog pregleda ili ocjenjivanja televizijskog ili radijskog programa u pitanju. To odstupanje ne bi trebalo voditi prema narušavanju konkurencije s drugim uslugama kojima se potrošačima daje pristup pojedinačnim glazbenim ili audiovizualnim internetskim djelima, niti voditi k restriktivnim praksama kao što je podjela tržišta ili potrošača, što bi predstavljalo kršenje članaka 101. ili 102. UFEU-a.

(49) Potrebno je osigurati učinkovitu provedbu odredbi nacio nalnog prava donesenih temeljem ove Direktive. Organi zacije za kolektivno ostvarivanje prava svojim bi člano vima trebale nuditi posebne postupke za obradu žalbi. Ti bi postupci trebali biti dostupni i drugim nositeljima prava koje izravno zastupa organizacija i drugim organi zacijama za kolektivno ostvarivanje prava u čije ime upravlja pravima u skladu sa sporazumom o zastupanju. Osim toga, i države članice trebale bi biti u mogućnosti utvrditi da se sporovi u vezi s primjenom ove Direktive između organizacija za kolektivno ostvarivanje prava, njihovih članova, nositelja prava ili korisnika obrađuju u okviru brzog, neovisnog i nepristranog postupka za alternativno rješavanje sporova. Konkretnije, učinkovitost pravila o izdavanju odobrenja za više državnih područja za internetska prava na glazbena djela mogla bi biti

HRL 84/80 Službeni list Europske unije 20.3.2014.

dovedena u pitanje ako se sporovi između organizacija za kolektivno ostvarivanje prava i drugih strana ne rješavaju brzo i učinkovito. Kao rezultat toga, neophodno je osigu rati, a da se pritom ne dovede u pitanje pravo pristupa sudu, mogućnost lako dostupnog, učinkovitog i nepri stranog izvanparničnog postupka poput posredovanja ili arbitraže, za rješavanje sukoba između, s jedne strane, organizacija za kolektivno ostvarivanje prava koje izdaju odobrenja za više državnih područja, i s druge strane pružatelja internetskih usluga, nositelja prava ili drugih organizacija za kolektivno ostvarivanje prava. Ovom se Direktivom ne propisuje specifični način orga niziranja tog alternativnog rješavanja sporova niti se određuje koje ga tijelo treba provoditi, pod uvjetom da su osigurani njegova neovisnost, nepristranost i učinko vitost. Osim toga, primjereno je zahtijevati da države članice imaju neovisne, nepristrane i učinkovite postupke za rješavanje sporova, preko tijela koja su stručna na području prava intelektualnog vlasništva ili preko sudova koji su primjereni za rješavanje komercijalnih sporova između organizacija za kolektivno ostvarivanje prava i korisnika u vezi s postojećim ili predloženim uvjetima izdavanja odobrenja ili u vezi s kršenjem ugovora.

(50) Države članice trebale bi ustanoviti odgovarajuće postupke preko kojih će biti moguće nadzirati usklađe nost organizacija za kolektivno ostvarivanje prava s ovom Direktivom. Iako nije primjereno da se ovom Direktivom ograničava izbor država članica u vezi s nadležnim tijelima, niti u vezi s prethodnom ili naknadnom kontrolom organizacija za kolektivno ostva rivanje prava, potrebno je osigurati da tijela mogu učin kovito i pravovremeno riješiti sva pitanja koja mogu proizaći iz primjene ove Direktive. Države članice ne bi trebale imati obvezu osnivanja novih nadležnih tijela. Osim toga, članovi organizacije za kolektivno ostvari vanje prava, nositelji prava, korisnici, organizacije za kolektivno ostvarivanje prava i druge zainteresirane strane trebali bi moći prijaviti nadležnom tijelu aktivnosti ili okolnosti kojima, po njihovom mišljenju, organizacije za kolektivno ostvarivanje prava i, po potrebi, korisnici, krše pravo. Države članice trebale bi osigurati da nadležna tijela imaju ovlast izricanja kazni ili mjera u slučaju nepoštovanja odredbi nacionalnog prava kojima se provodi ova Direktiva. Ovom se Direktivom ne pred viđaju posebne vrste kazni ili mjera, pod uvjetom da su one učinkovite, razmjerne i da odvraćaju od ponovnog kršenja. Te kazne ili mjere mogu uključivati naredbe za razrješavanje dužnosti direktora koji su postupali nemarno, inspekcije prostora organizacije za kolektivno ostvarivanje prava ili, u slučajevima kada se za poslovanje organizacije izdalo ovlaštenje, ukidanje tog ovlaštenja. Ova Direktiva trebala bi ostati nepristrana u odnosu na mehanizme za izdavanje prethodnog ovlaštenja i nadzora u državama članicama, uključujući i zahtjev za reprezen tativnost organizacije za kolektivno ostvarivanje prava,

ako su ti mehanizmi u skladu s pravom Unije i ne pred stavljaju prepreku cjelovitoj primjeni ove Direktive.

(51) Kako bi se osiguralo poštovanje odredbi za izdavanje odobrenja za više državnih područja, potrebno je defini rati posebne odredbe o nadzoru provedbe tih odredbi. Nadležna tijela država članica i Komisija trebali bi sura đivati u tom cilju. Države članice trebale bi jedna drugoj pružati pomoć razmjenom informacija između nadležnih tijela kako bi se olakšao nadzor nad organizacijama za kolektivno ostvarivanje prava.

(52) Važno je da organizacije za kolektivno ostvarivanje prava poštuju prava na privatni život i zaštitu osobnih poda taka svakog nositelja prava, člana, korisnika i ostalih pojedinaca čije osobne podatke obrađuju. Direktiva 95/46/EZ uređuje obradu osobnih podataka koja se provodi u državama članicama u okviru ove Direktive i pod nadzorom nadležnih tijela država članica, posebno javnih neovisnih tijela koja imenuju države članice. Nosi teljima prava treba pružiti odgovarajuće informacije o obradi njihovih podataka, primateljima tih podataka, vremenskim ograničenjima za zadržavanje takvih poda taka u bilo kojoj bazi podataka te načinu na koji nositelji prava mogu iskoristiti svoje pravo na pristup, ispravljanje ili brisanje svojih osobnih podataka koji se na njih odnose u skladu s Direktivom 95/46/EZ. Posebno jedin stvene pokazatelje koji omogućuju neizravnu identifika ciju osobe treba obrađivati kao osobne podatke u smislu te Direktive.

(53) Odredbe o mjerama jačanja ne smiju dovesti u pitanje sposobnost neovisnih javnih nacionalnih tijela koja su uspostavile države članice na temelju Direktive 95/46/EZ kako bi nadzirale sukladnost sa zahtjevima nacionalnih odredbi usvojenih u provedbi te Direktive.

(54) Ova Direktiva poštuje temeljna prava te promatra načela sadržana u Povelji Europske unije o temeljnim pravima („Povelja”). Odredbe iz Direktive u vezi s rješavanjem sporova ne bi trebale spriječiti stranke u ostvarivanju njihovog prava pristupa sudu kako je zajamčeno u Pove lji.

HR20.3.2014. Službeni list Europske unije L 84/81

(55) Budući da ciljeve ove Direktive, posebno poboljšanje sposobnosti članova u ostvarivanju kontrole nad aktiv nostima organizacije za kolektivno ostvarivanje prava, jamčenje dovoljne transparentnosti organizacija za kolek tivno ostvarivanje prava te poboljšanje postupka izda vanja odobrenja važećih za više državnih područja za prava autorâ na glazbena djela za internetsko korištenje, države članice ne mogu dovoljno postići te oni stoga, zbog svojeg opsega i učinaka, mogu biti bolje postignuti na razini Unije, Unija može donijeti mjere u skladu s načelom supsidijarnosti kako je navedeno u članku 5. Ugovora o Europskoj uniji. U skladu s načelom propor cionalnosti, kako je navedeno u tom članku, ova Direk tiva ne izlazi iz okvira onog što je potrebno za postizanje tih ciljeva.

(56) Odredbe ove Direktive ne dovode u pitanje primjenu pravila o konkurenciji, niti bilo kojeg drugog odgovara jućeg zakona u drugim područjima, uključujući povjerlji vost podataka, poslovne tajne, privatnost, pristup doku mentima, pravila ugovaranja i međunarodno privatno pravo koje se odnosi na sukob zakona i nadležnost sudova, te slobodu radnika i zaposlenika na udruživanje i njihovo pravo na organiziranje.

(57) U skladu sa Zajedničkom političkom izjavom od 28. rujna 2011. država članica i Komisije o dokumen tima s objašnjenjima (1) države članice obvezale su se da će, u opravdanim slučajevima, uz obavijest o svojim mjerama za prenošenje zakonodavstva EU-a priložiti dokument ili više dokumenata u kojima će objasniti odnos između elemenata Direktive i odgovarajućih dije lova nacionalnih instrumenata za prenošenje zakonodav stva EU-a. Uzimajući u obzir ovu Direktivu, zakonodavac prijenos takvih dokumenata smatra opravdanim.

(58) Savjetovanje s europskim nadzornikom za zaštitu poda taka, koji je donio mišljenje 9. listopada 2012., obavljeno je u skladu s člankom 28. stavkom 2. Uredbe (EZ) br. 45/2001 Europskog parlamenta i Vijeća (2),

DONIJELI SU OVU DIREKTIVU:

GLAVA I.

OPĆE ODREDBE

Članak 1.

Sadržaj

Ovom se Direktivom uređuju uvjeti potrebni za osiguravanje pravilnog funkcioniranja upravljanja autorskim i srodnim pravima od strane organizacija za kolektivno ostvarivanje prava. Također se uređuju uvjeti za izdavanje odobrenja važećih za više državnih područja za prava autorâ na glazbenim djelima za internetsko korištenje na unutarnjem tržištu od strane organizacija za kolektivno ostvarivanje prava.

Članak 2.

Područje primjene

1. Glave I., II., IV. i V. s izuzetkom članka 34. stavka 2. i članka 38. primjenjuju se na sve organizacije za kolektivno ostvarivanje prava s poslovnim nastanom u Uniji.

2. Glava III. i članak 34. stavak 2. i članak 38. primjenjuju se na organizacije za kolektivno ostvarivanje prava s poslovnim nastanom u Uniji koje upravljaju pravima autorâ na glazbenim djelima za internetsko korištenje na više državnih područja.

3. Relevantne odredbe ove Direktive primjenjuju se na subjekte koji su izravno ili neizravno u vlasništvu ili ih nadzire, u cijelosti ili djelomično, organizacija za kolektivno ostvarivanje prava, pod uvjetom da ti subjekti obavljaju djelatnost koja bi, ako je obavlja organizacija za kolektivno ostvarivanje prava, podlijegala odredbama ove Direktive.

4. Članak 16. stavak 1., članci 18. i 20., članak 21. stavak 1. točke (a), (b), (c), (e), (f) i (g) te članci 36. i 42. primjenjuju se na sve neovisne upravljačke subjekte s poslovnim nastanom u Uniji.

Članak 3.

Definicije

Za potrebe ove Direktive primjenjuju se sljedeće definicije:

(a) „organizacija za kolektivno ostvarivanje prava” znači svaka organizacija koja je u skladu sa zakonom ili prijenosom prava, odobrenjem ili drugim ugovornim sporazumom ovlaštena za upravljanje autorskim ili srodnim pravima u ime više od jednog nositelja prava u zajedničku korist tih nositelja prava kao svojom jedinom ili glavnom svrhom i koja ispunjava jedan ili oba sljedeća kriterija:

i. u vlasništvu je svojih članova ili pod njihovim nadzo rom;

ii. ustrojena je na neprofitnoj osnovi;

(b) „neovisni upravljački subjekt” znači svaka organizacija koja je u skladu sa zakonom ili prijenosom prava, odobrenjem ili drugim ugovornim sporazumom ovlaštena za uprav ljanje autorskim ili srodnim pravima u ime više od jednog nositelja prava u zajedničku korist tih nositelja prava kao svojom jedinom i glavnom svrhom i koja je:

i. niti u vlasništvu niti pod nadzorom, u cijelosti ili djelo mičnom, nositelja prava; i

ii. ustrojena je na profitnoj osnovi;

(c) „nositelj prava” znači svaka osoba ili subjekt koji nije orga nizacija za kolektivno ostvarivanje prava koja je nositelj autorskog ili srodnog prava, ili koja u skladu sa spora zumom o korištenju prava ili zakonom ima pravo na dio prihoda od prava;

HRL 84/82 Službeni list Europske unije 20.3.2014.

(1) SL C 369 od 17.12.2011. str. 14. (2) Uredba (EZ) br. 45/2001 Europskog parlamenta i Vijeća od

18. prosinca 2000. o zaštiti pojedinaca u vezi s obradom osobnih podataka u institucijama i tijelima Zajednice i o slobodnom protoku takvih podataka (SL L 8, 12.1.2001., str. 1.).

(d) „član” znači nositelj prava ili subjekt koji zastupa nositelje prava, uključujući i druge organizacije za kolektivno ostva rivanje prava i udruženja nositelja prava, koja ispunjavaju zahtjeve u svezi s članstvom u organizacijama za kolek tivno ostvarivanje i koji su učlanjeni u organizaciju;

(e) „statut” znači memorandum i članci udruženja, statut, pravila ili dokumenti o ustrojstvu organizacije za kolek tivno ostvarivanje prava;

(f) „opća skupština članova” znači tijelo unutar organizacije za kolektivno ostvarivanje prava u kojem članovi sudjeluju i ostvaruju svoje glasačko pravo neovisno o pravnom obliku organizacije;

(g) „direktor” znači:

i. kada je nacionalnim pravom ili statutom organizacije za kolektivno ostvarivanje prava predviđena jedinstvena uprava, svaki član upravnog vijeća;

ii. kada je nacionalnim pravom ili statutom organizacije za kolektivno ostvarivanje prava predviđena dvojna uprava, svaki član upravnog ili nadzornog odbora;

(h) „prihod od prava” znači prihod koji naplaćuje organizacija za kolektivno ostvarivanje prava u ime nositelja prava na temelju ekskluzivnog prava, prava na nagradu ili prava na naknadu;

(i) „naknade za upravljanje” znači iznosi koje naplaćuje, odbija ili kompenzira organizacija za kolektivno ostvarivanje prava od prihoda od prava ili dohotka koji proizlazi iz ulaganja prihoda od prava kako bi pokrila troškove svog upravljanja uslugama autorskog prava ili srodnih prava;

(j) „sporazum o zastupanju” znači svaki sporazum između organizacije za kolektivno ostvarivanje prava kojim jedna organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ovlašćuje drugu organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava za upravljanje pravima koja ona zastupa, uključujući i sporazum zaključen prema člancima 29. i 30.;

(k) „korisnik” znači svaka osoba ili subjekt koji provode radnje povezane s ovlašćivanjem nositelja prava, naknadama nosi teljima prava ili isplatom naknade nositeljima prava i koji ne djeluju kao potrošač;

(l) „repertoar” znači djela čijim pravima upravlja organizacija za kolektivno ostvarivanje prava;

(m) „odobrenje važeće za više državnih područja” znači odobrenje koje pokriva državna područja više od jedne države članice;

(n) „internetska prava na glazbena djela” znači bilo koje od prava autora na glazbeno djelo predviđeno u člancima 2. i 3. Direktive 2001/29/EZ koja su potrebna za pružanje usluge na internetu.

GLAVA II.

ORGANIZACIJE ZA KOLEKTIVNO OSTVARIVANJE PRAVA

POGLAVLJE 1.

Zastupanje nositelja prava te članstvo i ustrojstvo organiza cija za kolektivno ostvarivanje prava

Članak 4.

Opća načela

Države članice osiguravaju da organizacije za kolektivno ostva rivanje prava djeluju u najboljem interesu nositelja prava čija prava zastupaju i da im ne nameću obveze koje nisu objektivno nužne za zaštitu njihovih prava i interesa ili za učinkovito upravljanje njihovim pravima.

Članak 5.

Prava nositelja prava

1. Države članice osiguravaju da nositelji prava imaju prava kako je utvrđeno u stavcima 2. do 8. te da su ta prava navedena u statutu ili uvjetima članstva organizacije za kolektivno ostva rivanje prava.

2. Nositelji prava imaju pravo ovlastiti organizaciju za kolek tivno ostvarivanje prava po svom izboru da upravlja njihovim pravima, kategorijama prava ili vrstama djela ili drugim sadrža jima po njihovom izboru, za državna područja po njihovom izboru, neovisno o državi članici nacionalnosti, boravišta ili poslovnog nastana organizacije za kolektivno ostvarivanje prava ili nositelja prava. Osim ako organizacija za kolektivno ostvarivanje prava nema objektivno opravdane razloge da odbije upravljanje, obvezna je upravljati takvim pravima, kategorijama prava ili vrstama djela te drugim sadržajima pod uvjetom da je upravljanje obuhvaćeno područjem njihove djelatnosti.

3. Nositelji prava imaju pravo izdavati odobrenja za neko mercijalno korištenje bilo kojih prava, kategorija prava ili vrsta djela te drugih sadržaja po njihovu izboru.

4. Nositelji prava imaju pravo raskinuti ovlaštenje za uprav ljanje pravima, kategorijama prava ili vrstama djela te drugim sadržajima koje su povjerili organizaciji za kolektivno ostvari vanje prava ili povući iz organizacije za kolektivno ostvarivanje prava bilo koje pravo, kategoriju prava ili vrstu djela te druge sadržaje po svom izboru, kao što je određeno stavkom 2., za državna područja po njihovom izboru, nakon razumnog otkaznog roka koji nije duži od šest mjeseci. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava može odlučiti da takvo otkazi vanje ili povlačenje stupa na snagu samo na kraju financijske godine.

HR20.3.2014. Službeni list Europske unije L 84/83

5. Ako postoje iznosi koji pripadaju nositeljima prava za ostvarivanje prava koji su nastali prije nego što je na snagu stupilo otkazivanje ovlasti ili povlačenje prava ili u okviru odobrenja zajamčenog prije nego što je na snagu stupilo takvo otkazivanje ovlasti ili povlačenje prava, nositelj prava zadržava svoja prava iz članaka 12., 13., 18., 20., 28. i 33.

6. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ne ograni čava korištenje prava predviđeno stavcima 4. i 5. na način da zahtijeva, kao uvjet za ostvarivanje tih prava, da se upravljanje pravima ili kategorijama prava ili vrstama djela te drugim sadr žajima koji su predmet otkazivanja ili povlačenja povjeri drugoj organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava.

7. U slučajevima u kojima nositelj prava ovlasti organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava da upravlja njegovim pravima, daje pristanak posebno za svako pravo ili kategoriju prava ili vrstu djela i drugi sadržaj za koje on daje ovlasti upravljanja organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava. Svaki takav pristanak zaveden je u obliku dokumenta.

8. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava obavještava nositelje prava o njihovim pravima iz stavaka 1. do 7. kao i svim uvjetima vezanima uz pravo navedenima u stavku 3., prije dobivanja njihova pristanka za upravljanje bilo kakvim pravom ili kategorijom prava ili vrstom djela te drugim sadržajima.

Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava obavještava one nositelje prava koji su je već ovlastili za upravljanje o njihovim pravima iz stavaka od 1. do 7., kao i bilo kojim uvjetima vezanim uz to pravo navedenima u stavku 3., do 10. listopada 2016.

Članak 6.

Pravila članstva organizacija za kolektivno ostvarivanje prava

1. Države članice osiguravaju da organizacije za kolektivno ostvarivanje prava poštuju pravila utvrđena u stavcima 2. do 5.

2. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava prihvaća nositelje prava i subjekte koji zastupaju nositelje prava, uključu jući i druge organizacije za kolektivno ostvarivanje prava i udru ženja nositelja prava kao članove ako ispunjavaju uvjete za članstvo, koji se temelje na objektivnim, transparentnim i nedis kriminirajućim kriterijima. Ti su uvjeti za članstvo uključeni u statut ili uvjete članstva organizacije za kolektivno ostvarivanje prava i javno su dostupni. U slučajevima u kojima organizacija

za kolektivno ostvarivanje prava odbije prihvatiti zahtjev za članstvo, nositelju prava mora pružiti jasno objašnjenje razloga za svoju odluku.

3. Statutom organizacije za kolektivno ostvarivanje prava predviđeni su odgovarajući i učinkoviti mehanizmi sudjelovanja njenih članova u postupku odlučivanja u organizaciji. Zastuplje nost različitih kategorija članova u postupku odlučivanja treba biti poštena i uravnotežena.

4. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava dopušta svojim članovima komunikaciju s njom elektroničkim sred stvima, uključujući u svrhu ostvarivanja članskih prava.

5. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava vodi eviden ciju o svojim članovima i redovito je ažurira.

Članak 7.

Prava nositelja prava koji nisu članovi organizacije za kolektivno ostvarivanje prava

1. Države članice osiguravaju da organizacije za kolektivno ostvarivanje prava postupaju u skladu s pravilima utvrđenima u članku 6. stavku 4., članku 20., članku 29. stavku 2. i članku 33. u odnosu na nositelje prava koji s njima imaju izravni pravni odnos na temelju zakona, prijenosa prava, odobrenja ili bilo kojeg drugog ugovornog sporazuma, ali nisu njihovi članovi.

2. Države članice mogu primijeniti druge odredbe ove Direk tive na nositelje prava iz stavka 1.

Članak 8.

Opća skupština članova organizacije za kolektivno ostvarivanje prava

1. Države članice osiguravaju da je opća skupština članova organizirana u skladu s pravilima utvrđenima u stavcima 2. do 10.

2. Opća skupština članova saziva se najmanje jednom godiš nje.

3. Opća skupština članova odlučuje o svim izmjenama statuta i uvjeta za članstvo u organizaciji za kolektivno ostvari vanje prava ako ti uvjeti nisu uređeni statutom.

4. Opća skupština članova odlučuje o imenovanju ili razrje šenju direktora, ocjenjuje njihov opći rad i odobrava njihove plaće i druge pogodnosti kao što su novčane i povlastice koje nisu u novcu, mirovina, priznata prava, pravo na druge nagrade i na otpremninu.

HRL 84/84 Službeni list Europske unije 20.3.2014.

U organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava sa sustavom dvojne uprave opća skupština članova ne odlučuje o imeno vanju ili razrješenju članova upravnog odbora niti odobrava njihove plaće i druge pogodnosti ako je za donošenje takvih odluka ovlašteno nadzorno tijelo.

5. U skladu s odredbama utvrđenima u poglavlju 2. glave II., opća skupština članova odlučuje barem o sljedećim pitanjima:

(a) općoj politici raspodjele iznosa koji pripadaju nositeljima prava;

(b) općoj politici o korištenju neraspodjeljivih iznosa;

(c) općoj politici ulaganja s obzirom na prihode od prava i bilo kojeg dohotka koji proizlazi iz ulaganja prihoda od prava;

(d) općoj politici o odbitcima od prihoda od prava i bilo kojeg dohotka koji proizlazi iz ulaganja prihoda od prava;

(e) korištenju neraspodjeljivih iznosa;

(f) politici upravljanja rizikom;

(g) odobrenju za kupnju, prodaju ili zalaganje nekretnine;

(h) odobrenju za spajanja i udruživanja, osnivanje podružnica, preuzimanje drugih subjekata, dionica ili prava u drugim subjektima;

(i) odobrenju za podizanje kredita, odobravanje kredita te pružanje osiguranja za kredite.

6. Opća skupština članova može prenijeti ovlasti iz stavka 5. točaka (f), (g), (h) i (i) odlukom ili odredbom iz statuta na tijelo koje izvršava nadzornu funkciju.

7. U svrhu točaka (a) do (d) stavka 5., države članice mogu zahtijevati da opća skupština detaljnije odredi uvjete korištenja prihoda od prava i dohotka koji proizlazi od ulaganja prihoda od prava.

8. Opća skupština članova nadzire aktivnosti organizacije za kolektivno ostvarivanje prava tako da, barem, odlučuje o imeno vanju i razrješenju revizora i odobrava godišnje izvješće o tran sparentnosti iz članka 22.

Države članice mogu odobriti alternativne sustave ili načine za imenovanje i razrješenje revizora, pod uvjetom da su ti sustavi

ili načini osmišljeni kako bi osigurali neovisnost revizora od osoba koje upravljaju poslovanjem organizacije za kolektivno ostvarivanje prava.

9. Svi članovi organizacije za kolektivno ostvarivanje prava imaju pravo sudjelovati i pravo glasovati na općoj skupštini članova. Ipak, države članice mogu dopustiti ograničenja prava članova organizacije za kolektivno ostvarivanje prava na sudje lovanje i izvršavanje prava glasovanja na općoj skupštini članova, na temelju jednog ili oba sljedeća kriterija:

(a) trajanje članstva;

(b) iznosi primljeni ili dugovani članu,

pod uvjetom da se takvi kriteriji određuju i primjenjuju pošteno i razmjerno.

Mjerila utvrđena u točkama (a) i (b) prvog podstavka uključena su u statut ili uvjete članstva organizacije za kolektivno ostva rivanje prava i javno su dostupna u skladu s člancima 19. i 21.

10. Svaki član organizacije za kolektivno ostvarivanje prava ima pravo imenovati bilo koju drugu osobu ili subjekt kao opunomoćenika da sudjeluje i glasa na općoj skupštini članova u njegovo ime, pod uvjetom da takvo imenovanje ne može dovesti do sukoba interesa, na primjer, ako član koji ga je imenovao i opunomoćenik pripadaju različitim kategorijama nositelja prava u organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava.

Ipak, države članice mogu uvesti ograničenja u vezi s imenova njem opunomoćenika i ostvarivanjem prava glasovanja članova koje predstavljaju ako takva ograničenja ne dovode u pitanje odgovarajuće i učinkovito sudjelovanje članova u postupku donošenja odluka organizacije za kolektivno ostvarivanje prava.

Neizravno sudjelovanje vrijedi samo na jednoj općoj skupštini članova. Opunomoćenik ima ista prava na općoj skupštini članova kao i član koji ga je imenovao. Opunomoćenik glasa u skladu s uputama koje je dobio od člana koji ga je imenovao.

11. Države članice mogu odlučiti da ovlasti opće skupštine članova može izvršavati skupština predstavnika izabranih najmanje svake četiri godine od strane članova organizacije za kolektivno ostvarivanje prava pod uvjetom da:

HR20.3.2014. Službeni list Europske unije L 84/85

(a) je osigurano odgovarajuće i učinkovito sudjelovanje članova u postupku odlučivanja organizacije za kolektivno ostvari vanje prava; i

(b) da je zastupljenost različitih kategorija članova u skupštini predstavnika poštena i uravnotežena.

Pravila utvrđena u stavcima 2. do 10. primjenjuju se mutatis mutandis na skupštinu predstavnika.

12. Države članice mogu odlučiti da, ako organizacija za kolektivno ostvarivanje prava zbog svojeg pravnog oblika nema opću skupštinu članova, ovlasti opće skupštine članova izvršava tijelo koje obavlja nadzornu funkciju. Pravila utvrđena u stavcima 2. do 5., 7. i 8. primjenjuju se mutatis mutandis na takvo tijelo koje obavlja nadzornu funkciju.

13. Države članice mogu odlučiti da, ako organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ima članove koji su subjekti koji predstavljaju nositelje prava, sve ili neke ovlasti opće skupštine članova treba izvršavati skupština tih nositelja prava. Pravila utvrđena u stavcima 2. do 10. primjenjuju se mutatis mutandis na skupštinu nositelja prava.

Članak 9.

Nadzorna funkcija

1. Države članice osiguravaju da svaka organizacija za kolek tivno ostvarivanje prava ima nadzornu funkciju za trajno praćenje aktivnosti i izvršavanje zadaća osoba koje upravljaju poslovanjem organizacije.

2. Različite kategorije članova organizacije za kolektivno ostvarivanje prava moraju biti pošteno i razmjerno zastupljene u tijelu koje obavlja nadzornu funkciju.

3. Svaka osoba koja izvršava nadzornu funkciju daje općoj skupštini članova godišnju individualnu izjavu o sukobu interesa koja sadrži informacije iz drugog podstavka članka 10. stavka 2.

4. Tijelo koje obavlja nadzornu funkciju sastaje se redovito i ima barem sljedeće ovlasti:

(a) izvršavanje ovlasti koje mu je povjerila opća skupština članova, uključujući u okviru članka 8. stavaka 4. i 6.;

(b) praćenje aktivnosti i izvršavanja obveza osoba iz članka 10., uključujući provedbu odluka opće skupštine članova, a posebno općih politika navedenih u točkama (a) do (d) članka 8. stavka 5.

5. Tijelo koje obavlja nadzornu funkciju barem jednom godišnje izvještava opću skupštinu članova o izvršavanju svojih ovlasti.

Članak 10.

Obveze osoba koje upravljaju poslovanjem organizacije za kolektivno ostvarivanje prava

1. Države članice osiguravaju da svaka organizacija poduzme sve potrebne mjere da osobe koje upravljaju njenim poslova njem to obavljaju na dobar, razborit i odgovarajući način, pri čemu se koriste dobrim upravnim i računovodstvenim postup cima te mehanizmima unutarnje kontrole.

2. Države članice osiguravaju da organizacije za kolektivno ostvarivanje prava uvedu i primjenjuju postupke kako bi se izbjegao sukob interesa, a kada se takav sukob ne može izbjeći, da utvrde, upravljaju, nadziru i razotkriju stvarni ili mogući sukob interesa kako bi se spriječilo da oni negativno utječu na zajedničke interese nositelja prava koje zastupa organizacija.

Postupci iz prvog podstavka uključuju godišnje individualne izjave svake od tih osoba iz stavka 1. općoj skupštini članova, a sadrže sljedeće informacije:

(a) svaki interes za organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava;

(b) svaku naknadu primljenu u prethodnoj financijskoj godini od organizacije za kolektivno ostvarivanje prava uključujući u obliku mirovinskog osiguranja, povlastica u naturi i drugih vrsta povlastica;

(c) svaki iznos koji je kao nositelj prava primio u prethodnoj financijskoj godini od organizacije za kolektivno upravljanje pravima;

(d) izjavu o svakom stvarnom ili mogućem sukobu između bilo kakvih osobnih interesa i onih organizacije za kolektivno ostvarivanje prava ili između bilo kakvih obveza prema organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava i bilo kakve obveze prema drugoj fizičkoj ili pravnoj osobi.

POGLAVLJE 2.

Upravljanje prihodom od prava

Članak 11.

Naplata i korištenje prihoda od prava

1. Države članice osiguravaju da organizacije za kolektivno ostvarivanje prava poštuju pravila utvrđena u stavcima 2. do 5.

HRL 84/86 Službeni list Europske unije 20.3.2014.

2. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava marljivo naplaćuje prihod od prava te njime upravlja.

3. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava odvojeno vodi u svojim poslovnim knjigama:

(a) prihod od prava i bilo koji dohodak koji proizlazi iz ulaganja prihoda od prava; i

(b) bilo kakvu vlastitu imovinu i dohodak koji proizlazi iz takve imovine, iz naknada za upravljanje ili iz drugih aktivnosti.

4. Organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava nije dozvo ljeno korištenje prihoda od prava ili bilo kojeg drugog dohotka koji proizlazi iz ulaganja prihoda od prava za svrhe koje nisu raspodjela nositeljima prava, osim kad joj je dopušteno odbi janje ili kompenzacija naknada za upravljanje poštujući odluku donesenu u skladu s točkom (d) članka 8. stavka 5. ili korištenje prihoda od prava ili bilo kojeg dohotka koji proizlazi od ulaganja prihoda od prava poštujući odluku donesenu u skladu s člankom 8. stavkom 5.

5. Ako organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ulaže prihode od prava ili bili koji dohodak koji proizlazi od ulaganja prihoda od prava, to radi u najboljem interesu nositelja prava čija prava zastupa u skladu s općom politikom ulaganja i uprav ljanja rizikom iz točaka (c) i (f) članka 8. stavka 5. te uzimajući u obzir sljedeća pravila:

(a) ako postoji bilo kakva mogućnost sukoba interesa, organi zacija za kolektivno ostvarivanje prava osigurava da su ulaganja isključivo u interesu tih nositelja prava;

(b) imovina se ulaže kako bi se osigurala sigurnost, kvaliteta, likvidnost i profitabilnost portfelja u cjelini;

(c) imovina se propisno razlikuje kako bi se izbjeglo preko mjerno oslanjanje na neku određenu imovinu te gomilanje rizika u portfelju u cjelini.

Članak 12.

Odbici

1. Države članice osiguravaju da, ako nositelj prava ovlasti organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava da upravlja njegovim pravima, organizacija za kolektivno ostvarivanje prava, prije no što dobije njegov pristanak za upravljanje njegovim pravima, nositelja prava treba obavijestiti o nakna dama za upravljanje i odbicima od prihoda od prava i bilo kojeg drugog dohotka koji proizlazi iz ulaganja prihoda od prava.

2. Odbici trebaju biti razumni u odnosu na usluge koje orga nizacija za kolektivno ostvarivanje prava pruža nositeljima prava, uključujući po potrebi usluge iz stavka 4., te trebaju biti utvrđeni na temelju objektivnih kriterija.

3. Naknade za upravljanje ne prelaze opravdane i dokumen tirane nastale iznose koje organizacija za kolektivno ostvarivanje prava snosi zbog upravljanja autorskim i srodnim pravima.

Države članice osiguravaju da se zahtjevi koji se primjenjuju za korištenje i transparentnost korištenja odbijenih ili kompenzi ranih iznosa za naknade za upravljanje primjenjuju na bilo kakve odbitke ostvarene za pokrivanje troškova upravljanja autorskim ili srodnim pravima.

4. Ako organizacija za kolektivno ostvarivanje prava pruža društvene, kulturne ili obrazovne usluge koje se financiraju odbicima od prihoda od prava i od bilo kojeg dohotka koji nastaje ulaganjem prihoda od prava, takve usluge moraju se pružati na temelju poštenih kriterija, posebno u odnosu na pristup tim uslugama i opseg tih usluga.

Članak 13.

Raspodjela iznosa nositeljima prava

1. Ne dovodeći u pitanje članak 15. stavak 3. i članak 28., države članice osiguravaju da svaka organizacija za kolektivno ostvarivanje prava redovito, revno i precizno raspodjeljuje i isplaćuje iznose namijenjene nositeljima prava, u skladu s općom politikom raspodjele iz članka 8. stavka 5. točke (a).

Države članice također osiguravaju da organizacije za kolektivno ostvarivanje prava ili njihovi članovi koji su subjekti koji pred stavljaju nositelje prava, nositeljima prava raspodjeljuju ili ispla ćuju te iznose što je prije moguće, a najkasnije devet mjeseci od kraja financijske godine u kojoj je prihod od prava naplaćen, osim ako objektivni razlozi, posebno u vezi s izvješćivanjem korisnika, utvrđivanjem prava, nositelja prava ili povezivanjem informacija o djelima i drugim sadržajima s nositeljima prava, sprječavaju organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava ili, po potrebi, njezine članove da poštuju taj rok.

2. Ako iznosi namijenjeni nositeljima prava ne mogu biti raspodijeljeni u okviru roka određenog u stavku 1. zbog toga što je nemoguće identificirati ili pronaći dotičnog nositelja prava, a iznimka za rok se ne primjenjuje, ti se iznosi drže na zasebnim računima organizacije za kolektivno ostvarivanje prava.

3. U skladu sa stavkom 1. organizacija za kolektivno ostva rivanje prava poduzima sve potrebne mjere za identifikaciju i pronalaženje nositelja prava. Osobito najmanje tri mjeseca nakon isteka roka iz stavka 1., organizacija za kolektivno ostva rivanje prava učinit će dostupnim informacije o djelima i drugim sadržajima za koje jedan ili više nositelja prava nisu identificirani niti pronađeni:

(a) nositelju prava kojeg zastupa ili subjektima koji zastupaju nositelje prava, ako su takvi subjekti članovi organizacije za kolektivno ostvarivanje prava; i

HR20.3.2014. Službeni list Europske unije L 84/87

(b) svim organizacijama za kolektivno ostvarivanje prava s kojima je sklopila sporazume o zastupanju.

Informacije iz prvog podstavka uključuju, gdje je dostupno, sljedeće:

(a) naslov djela ili sadržaja;

(b) ime nositelja prava;

(d) bilo koju drugu dostupnu relevantnu informaciju koja bi mogla pomoći u identifikaciji nositelja prava.

Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava također provje rava evidenciju iz članka 6. stavka 5. i druge lako dostupne evidencije. Ako gore navedene mjere ne poluče rezultate, orga nizacija za kolektivno ostvarivanje prava javno objavljuje taj podatak najkasnije godinu dana nakon isteka tromjesečnog razdoblja.

4. Ako se iznosi koji pripadaju nositeljima prava ne mogu raspodijeliti, tri godine od kraja financijske godine u kojoj je naplaćen prihod od prava i pod uvjetom da je organizacija za kolektivno ostvarivanje prava poduzela sve nužne mjere da identificira i pronađe nositelje prava iz stavka 3, ti se iznosi smatraju neraspodjeljivima.

5. Opća skupština članova organizacije za upravljanje kolek tivnim pravima odlučuje o korištenju neraspodjeljivih iznosa u skladu s člankom 8. stavkom 5. točkom (b) ne dovodeći u pitanje pravo nositelja prava da potražuje taj iznos od organi zacije za kolektivno ostvarivanje prava u skladu sa zakonima država članica o zastari potraživanja.

6. Države članice mogu ograničiti ili odrediti dopušteno kori štenje neraspodjeljivih iznosa, između ostalog, tako da osiguraju da se takvi iznosi koriste zasebno i neovisno kako bi se financi rale društvene, kulturne i edukativne aktivnosti u korist nositelja prava.

POGLAVLJE 3.

Upravljanje pravima u ime drugih organizacija za kolektivno ostvarivanje prava

Članak 14.

Prava kojima se upravlja u skladu sa sporazumima o zastupanju

Države članice osiguravaju da organizacija za kolektivno ostva rivanje prava ne diskriminira nositelje prava čijim pravima upravlja u skladu sa sporazumom o zastupanju, posebno u

odnosu na primjenjive tarife, naknade za upravljanje te uvjete za naplatu prihoda od prava i raspodjelu iznosa koji se duguje nositeljima prava.

Članak 15.

Odbici i plaćanja u sporazumima o zastupanju

1. Države članice osiguravaju da organizacija za kolektivno ostvarivanje prava, osim s obzirom na naknade za upravljanje, ne obračunava odbitke na prihode od prava, koji proizlaze iz prava kojima upravlja na temelju sporazuma o zastupanju, ili na dohotke koji proizlaze od ulaganja navedenih prihoda od prava, osim ako druga organizacija za kolektivno ostvarivanje prava koja je stranka u sporazumu o zastupanju izričito ne pristaje na te odbitke.

2. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava redovito, revno i precizno raspodjeljuje i isplaćuje iznose koje duguje drugim organizacijama za kolektivno ostvarivanje prava.

3. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava provodi takvu raspodjelu i isplaćuje drugu organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava što je prije moguće, a najkasnije devet mjeseci od kraja financijske godine u kojoj je prihod od prava naplaćen, osim ako objektivni razlozi posebno povezani s izvje šćivanjem korisnika, utvrđivanjem prava, nositelja prava ili povezivanjem informacija o djelima i drugim sadržajima s nosi teljima prava sprečavaju organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava da poštuje rok.

Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ili, ako kao članove ima subjekte koji predstavljaju nositelje prava, ti članovi raspodjeljuju i isplaćuju iznose dugovane nositeljima prava što je prije moguće, a najkasnije šest mjeseci od primitka tih iznosa, osim ako objektivni razlozi posebno povezani s izvješćivanjem korisnika, utvrđivanjem prava, nositelja prava ili povezivanjem informacija o djelima i drugim sadržajima s nosi teljima prava sprečavaju organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava da poštuje rok.

POGLAVLJE 4.

Odnosi s korisnicima

Članak 16.

Izdavanje odobrenja

1. Države članice osiguravaju da organizacije za kolektivno ostvarivanje prava i korisnici vode pregovore u vezi s izdava njem odobrenja u dobroj vjeri. Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava i korisnici jedni drugima daju sve potrebne informacije.

HRL 84/88 Službeni list Europske unije 20.3.2014.

2. Uvjeti izdavanja odobrenja temelje se na objektivnim i nediskriminirajućim kriterijima. Kada izdaju odobrenja za prava, organizacije za kolektivno ostvarivanje prava nisu dužne koristiti uvjete izdavanja odobrenja dogovorene s kori snikom kao presedan za druge vrste internetskih usluga ako korisnik pruža novu vrstu internetske usluge koja je javnosti u Uniji dostupna manje od tri godine.

Nositelji prava dobivaju primjerenu naknadu za korištenje pravima. Tarife za ekskluzivna prava i prava na naknadu moraju biti razumne, između ostalog, u odnosu na ekonomsku vrijednost uporabe prava u trgovini imajući u vidu vrstu i raspon uporabe djela i drugog sadržaja, kao i ekonomsku vrijed nost usluge pružene od strane organizacije za kolektivno ostva rivanje prava. Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava obavještavaju dotičnog korisnika o kriterijima korištenima za određivanje tih iznosa.

3. Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava bez neopravdane odgode odgovaraju na zahtjeve korisnika, navo deći, između ostalog, podatke koje organizacija za kolektivno ostvarivanje prava treba da bi ponudila odobrenje.

Po primitku svih relevantnih informacija, organizacija za kolek tivno ostvarivanje prava, bez neopravdane odgode, nudi odobrenje ili korisniku daje razumnu izjavu u kojoj objašnjava zašto ne namjerava izdati odobrenje za određenu uslugu.

4. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava omogućuje korisnicima da s njom komuniciraju elektroničkim putem, uključujući, po potrebi, u svrhu izvješćivanja o korištenju odobrenja.

Članak 17.

Obveze korisnika

Države članice donose odredbe kako bi osigurale da korisnici organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava u okviru dogovo renog ili unaprijed određenog vremena i dogovorenog ili unaprijed određenog oblika, ustupe relevantne informacije kojima raspolažu o korištenju prava koja zastupa organizacija za kolektivno ostvarivanje prava, a koje su potrebne za naplatu prihoda od prava i raspodjelu iznosa dugovanih nositeljima prava. Kada odlučuje o obliku za pružanje informacija, organi zacija za kolektivno ostvarivanje prava i korisnici uzimaju u obzir, koliko je to moguće, dobrovoljne industrijske standarde.

POGLAVLJE 5.

Transparentnost i izvješćivanje

Članak 18.

Informacije pružene nositeljima prava o upravljanju njihovim pravima

1. Ne dovodeći u pitanje stavak 2. ovog članka, članak 19. ni članak 28. stavak 2., države članice osiguravaju da organizacija

za kolektivno ostvarivanje prava ustupi barem jednom godišnje svakom nositelju prava kojem je dodijelila prihod od prava ili izvršila plaćanja u razdoblju na koje se podaci odnose, barem sljedeće informacije:

(a) sve podatke za kontakt za koje je nositelj prava ovlastio organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava da ih koristi kako bi identificirao i pronašao nositelja prava;

(b) prihod od prava dodijeljen nositelju prava;

(c) iznose koje je organizacija za kolektivno ostvarivanje prava isplatila nositelju prava prema kategoriji prava kojima se upravlja i po vrsti korištenja;

(d) razdoblje tijekom kojeg se odvijalo korištenje za koje su iznosi dodijeljeni i plaćeni nositelju prava, osim ako objek tivni razlozi u vezi s izvješćivanjem korisnika sprječavaju organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava da pruži te informacije;

(e) odbitke s obzirom na naknadu za upravljanje;

(f) odbitke obračunate u bilo koju svrhu osim s obzirom na naknadu za upravljanje, uključujući one koje nacionalno pravo može zatražiti radi pružanja bilo koje društvene, kulturne ili obrazovne usluge;

(g) sve prihode od prava dodijeljene nositelju prava koji nisu plaćeni za bilo koje razdoblje.

2. Ako organizacija za kolektivno ostvarivanje prava dodijeli prihode od prava i kao članove ima subjekte koji su odgovorni za raspodjelu prihoda od prava nositeljima prava, organizacija za kolektivno ostvarivanje prava daje informacije iz stavka 1. tim subjektima pod uvjetom da oni nemaju te informacije. Države članice osiguravaju da subjekti ustupe barem informacije iz stavka 1., barem jednom godišnje svakom nositelju prava kojem su dodijeljeni prihodi od prava ili izvršene uplate u razdoblju na koje se informacije odnose.

Članak 19.

Informacije o upravljanju pravima prema sporazumu o zastupanju pružene drugim organizacijama za kolektivno

ostvarivanje prava

Države članice dužne su osigurati da organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ustupi barem sljedeće informacije najmanje jednom godišnje i elektroničkim putem organizacijama za kolektivno ostvarivanje prava u čije ime upravlja pravima sukladno sporazumu o zastupanju za razdoblje na koje se infor macije odnose:

HR20.3.2014. Službeni list Europske unije L 84/89

(a) dodijeljeni prihodi od prava, iznosi koje je organizacija za kolektivno ostvarivanje prava platila po kategoriji prava kojima se upravlja te po vrsti upotrebe za prava kojima upravlja u okviru sporazuma o zastupanju, kao i svi dodije ljeni prihodi od prava koji nisu plaćeni za bilo koje razdoblje;

(b) odbici s obzirom na naknade za upravljanje;

(d) informacije o svim dobivenim ili odbijenim odobrenjima s obzirom na djela i druge sadržaje obuhvaćene sporazumom o zastupanju;

(e) odluke koje je donijela opća skupština članova sve dok su te odluke relevantne za upravljanje pravima u okviru spora zuma o zastupanju.

Članak 20.

Informacije pružene na zahtjev nositeljima prava, drugim organizacijama za kolektivno ostvarivanje prava i

korisnicima

Ne dovodeći u pitanje članak 25. države članice osiguravaju da organizacija za kolektivno ostvarivanje prava na temelju propisno obrazloženog zahtjeva barem sljedeće informacije elektroničkim putem i bez neopravdane odgode stavlja na raspolaganje svakoj organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava u čije ime upravlja pravima u okviru sporazuma o zastu panju ili svakom nositelju prava te svakom korisniku:

(a) djela ili druge predmete djelatnosti koje zastupa, prava kojima upravlja, izravno ili u okviru sporazuma o zastupa nju, te obuhvaćena državna područja; ili

(b) ako se zbog opsega djelatnosti organizacije za kolektivno ostvarivanje prava takva djela ili drugi predmeti djelatnosti ne mogu odrediti, vrste djela ili drugih predmeta djelatnosti koje zastupa, prava kojima upravlja i obuhvaćena državna područja.

Članak 21.

Objavljivanje informacija

1. Države članice osiguravaju da organizacija za kolektivno ostvarivanje prava objavljuje barem sljedeće informacije:

(a) svoj statut;

(b) uvjete svog članstva i uvjete otkazivanja odobrenja za uprav ljanje pravima ako oni nisu uključeni u statut;

(d) popis osoba iz članka 10.;

(e) svoju opću politiku raspodjele iznosa koji pripadaju nosite ljima prava;

(f) svoju opću politiku o naknadama za upravljanje;

(g) svoju opću politiku o odbicima, osim onih s obzirom na naknade za upravljanje, od prihoda od prava i bilo kojeg drugog dohotka koji proizlazi iz ulaganja prihoda od prava, uključujući odbitke u svrhe društvenih, kulturnih i obrazo vnih usluga;

(h) popis sporazuma o zastupanju koje je sklopila te nazive organizacija za kolektivno ostvarivanje prava s kojima su ti sporazumi o zastupanju sklopljeni;

(i) opću politiku o korištenju neraspodjeljivih iznosa;

(j) postupke rješavanja prigovora i sporova koji su dostupni u skladu s člancima 33., 34. i 35.

2. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava objavljuje i ažurira na svojoj javnoj internetskoj stranici informacije iz stavka 1.

Članak 22.

Godišnje izvješće o transparentnosti

1. Države članice osiguravaju da organizacija za kolektivno ostvarivanje prava, neovisno o svojem pravnom obliku u nacio nalnom pravu, sastavlja i objavljuje godišnje izvješće o transpa rentnosti, uključujući posebno izvješće iz stavka 3., za svaku financijsku godinu najkasnije osam mjeseci nakon kraja te financijske godine.

Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava objavljuje na svojoj internetskoj stranici godišnje izvješće o transparentnosti koje ostaje dostupno javnosti na toj internetskoj stranici najmanje pet godina.

2. Godišnje izvješće o transparentnosti sadrži barem infor macije navedene u Prilogu.

3. U posebnom izvješću riječ je o korištenju iznosa odbijenih u svrhu društvenih, kulturnih i obrazovnih usluga, a ono sadrži barem informacije navedene u točki 3. Priloga.

4. Obračunske informacije uključene u godišnje izvješće o transparentnosti revidira jedna ili više osoba zakonski ovlaštenih za revidiranje financijskih izvještaja u skladu s Direktivom 2006/43/EZ Europskog parlamenta i Vijeća (1).

HRL 84/90 Službeni list Europske unije 20.3.2014.

(1) Direktiva 2006/43/EZ Europskog parlamenta i Vijeća od 17. svibnja 2006. o zakonskim revizijama godišnjih financijskih izvještaja i konsolidiranih financijskih izvještaja, izmjeni Direktive Vijeća 78/660/EEZ i stavljanju izvan snage Direktive Vijeća 84/253/EEZ (SL L 157, 9.6.2006., str. 87.).

Revizorsko izvješće, sa svim eventualnim ogradama, u cijelosti se objavljuje u godišnjem izvješću o transparentnosti.

U svrhu ovog stavka obračunske informacije sastoje se od financijskog izvještaja iz točke 1. podtočke (a) Priloga i svih financijskih informacija iz točke 1. podtočaka (g) i (h) te točke 2. Priloga.

GLAVA III.

IZDAVANJE ODOBRENJA ORGANIZACIJA ZA KOLEKTIVNO OSTVARIVANJE INTERNETSKIM PRAVIMA NA GLAZBENA

DJELA ZA VIŠE DRŽAVNIH PODRUČJA

Članak 23.

Izdavanje odobrenja za više državnih područja na unutarnjem tržištu

Države članice osiguravaju da organizacije za kolektivno ostva rivanje prava koje imaju poslovni nastan na njihovom državnom području prilikom izdavanja odobrenja za internetska prava na glazbena djela za više državnih područja poštuju zahtjeve iz ove glave.

Članak 24.

Kapacitet obrade odobrenja za više državnih područja

1. Države članice osiguravaju da organizacija za kolektivno ostvarivanje prava koja izdaje odobrenja za internetska prava na glazbena djela za više državnih područja ima dovoljan kapacitet za učinkovitu i transparentnu elektroničku obradu podataka potrebnih za vođenje takvih odobrenja, kao i za utvrđivanje repertoara i praćenje njegovog korištenja, izdavanje računa kori snicima, prikupljanje prihoda od prava i raspodjelu iznosa koji pripadaju nositeljima prava.

2. U svrhu stavka 1. organizacija za kolektivno ostvarivanje prava poštuje barem sljedeće uvjete:

(a) da ima mogućnost točnog utvrđivanja glazbenih djela, u cijelosti ili djelomično, koja je organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ovlaštena zastupati;

(b) da ima mogućnost točnog utvrđivanja, u cijelosti ili djelo mično te u odnosu na svako relevantno državno područje, prava i odgovarajućih nositelja prava za svako glazbeno djelo ili njegov dio koje je organizacija za kolektivno ostva rivanje prava ovlaštena zastupati;

(c) da koristi jedinstvene identifikatore za utvrđivanje nositelja prava i glazbenih djela, uzimajući u obzir, koliko je to moguće, dobrovoljne industrijske standarde i praksu razvijenu na međunarodnoj razini ili razini Unije;

(d) da koristi odgovarajuće načine identificiranja te pravovre menog i učinkovitog rješavanja nedosljednosti u podacima koje imaju druge organizacije za kolektivno ostvarivanje internetskim pravima na glazbena djela za više državnih područja.

Članak 25.

Transparentnost informacija o repertoaru za više državnih područja

1. Države članice osiguravaju da organizacija za kolektivno ostvarivanje prava koja izdaje odobrenja za internetska prava na glazbena djela za više državnih područja, pružateljima inter netskih usluga, nositeljima prava čija prava zastupa i drugim organizacijama za kolektivno ostvarivanje prava elektroničkim putem i na propisno obrazložen zahtjev pruža ažurirane infor macije koje omogućuju utvrđivanje internetskog glazbenog repertoara koji zastupa. To uključuje:

(a) glazbena djela koja zastupa;

(b) prava koja zastupa u cijelosti ili djelomično; i

2. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava može po potrebi poduzeti razumne mjere za zaštitu točnosti i cjelovitosti podataka, kontrolu ponovnog korištenja podataka i zaštitu komercijalno osjetljivih informacija.

Članak 26.

Točnost informacija o repertoaru za više državnih područja

1. Države članice osiguravaju da organizacija za kolektivno ostvarivanje prava koja izdaje odobrenja za internetska prava na glazbena djela za više državnih područja ima spremne postupke kojima omogućuje nositeljima prava, drugim organizacijama za kolektivno ostvarivanje prava i pružateljima internetskih usluga da zatraže ispravak podataka iz popisa uvjeta prema članku 24. stavku 2. ili informacija iz članka 25., ako ti nositelji prava, organizacije za kolektivno ostvarivanje prava i pružatelji inter netskih usluga na temelju opravdanih dokaza smatraju da su ti podaci ili informacije netočni kad je riječ o internetskim pravima na glazbena djela. Ako su tvrdnje dovoljno potkrije pljene, organizacija za kolektivno ostvarivanje prava osigurava da su ti podaci ili informacije ispravljeni bez neopravdane odgode.

2. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava u elektroni čkom obliku pruža nositeljima prava čija su glazbena djela uključena u njezin glazbeni repertoar i nositeljima prava koji su joj u skladu s člankom 31. povjerili upravljanje svojim inter netskim pravima na glazbena djela, informacije o njihovim glaz benim djelima, njihovim pravima u tim djelima i državnim područjima za koja nositelji prava ovlašćuju organizaciju. Pritom organizacija za kolektivno ostvarivanje prava i nositelji prava uzimaju u obzir, koliko je to moguće, dobrovoljne indu strijske standarde ili praksu u vezi s razmjenom podataka, koja je razvijena na međunarodnoj razini ili razini Unije, omoguću jući nositeljima prava da utvrde glazbeno djelo, u cijelosti ili djelomično, da utvrde internetska prava, u cijelosti ili djelomi čno, te državna područja za koja ovlašćuju organizaciju.

HR20.3.2014. Službeni list Europske unije L 84/91

3. Ako organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ovlasti drugu organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava za izdavanje odobrenja za internetska prava na glazbena djela za više drža vnih područja u skladu s člancima 29. i 30., ovlaštena organi zacija za kolektivno ostvarivanje prava također primjenjuje stavak 2. ovog članka u odnosu na nositelje prava čija su glaz bena djela uključena u repertoar ovlaštene organizacije za kolek tivno ostvarivanje prava, osim ako se organizacije za kolektivno ostvarivanje prava ne dogovore drugačije.

Članak 27.

Točno i pravovremeno izvješćivanje te izdavanje računa

1. Države članice osiguravaju da organizacija za kolektivno ostvarivanje prava prati korištenje internetskih prava na glaz bena djela koja zastupa u cijelosti ili djelomično, od strane pružatelja internetskih glazbenih usluga kojima je za ta prava izdala odobrenje za više državnih područja.

2. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava nudi pruža teljima internetskih usluga mogućnost da elektronički izvješćuju o stvarnom korištenju internetskih prava na glazbena djela, a pružatelji internetskih usluga točno izvješćuju o stvarnom kori štenju tih djela. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava mora ponuditi upotrebu barem jedne metode izvješćivanja koja uzima u obzir dobrovoljne industrijske standarde ili prakse razvijene na međunarodnoj razini ili razini Unije za elektro ničku razmjenu takvih podataka. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava može odbiti prihvatiti izvješće pružatelja internetskih usluga u njihovom formatu ako organizacija omogućava da se za izvješćivanje upotrebljava industrijski stan dard za elektroničku razmjenu podataka.

3. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava elektronički izdaje račun pružateljima internetskih usluga. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava nudi upotrebu barem jednog formata koji uzima u obzir dobrovoljne industrijske standarde ili praksu razvijenu na međunarodnoj razini ili razini Unije. Na računu se navode djela i prava za koja su izdana odobrenja, u cijelosti ili djelomično, na temelju podataka navedenih u popisu uvjeta iz članka 24. stavka 2. te odgovarajuće stvarno korištenje, u mjeri u kojoj je to moguće na temelju informacija koje je pružio pružatelj internetskih usluga i formata koji se upotreb ljava za pružanje tih informacija. Pružatelj internetskih usluga ne može odbiti prihvatiti račun zbog njegovog formata ako organizacija za kolektivno ostvarivanje prava upotrebljava indu strijski standard.

4. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava bez odgode izdaje točan račun pružatelju internetskih usluga nakon što se prijavi stvarno korištenje internetskih prava na to glazbeno djelo, osim ako to nije moguće zbog razloga koji se mogu pripisati pružatelju internetskih usluga.

5. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ima spremne prikladne postupke kojima pružatelj internetskih usluga može osporiti točnost računa, uključujući ako pružatelj internetskih usluga primi račun jedne ili više organizacija za kolektivno ostvarivanje prava za ista internetska prava na isto glazbeno djelo.

Članak 28.

Točno i pravovremeno plaćanje nositeljima prava

1. Ne dovodeći u pitanje stavak 3. države članice osiguravaju da organizacija za kolektivno ostvarivanje prava koja izdaje odobrenje za internetska prava na glazbena djela za više drža vnih područja raspodjeljuje iznose koji pripadaju nositeljima prava, a koji proizlaze iz takvih odobrenja, točno i bez odgode nakon što je prijavljeno stvarno korištenje, osim ako to nije moguće zbog razloga koji se mogu pripisati pružatelju internetskih usluga.

2. Ne dovodeći u pitanje stavak 3. organizacija za kolektivno ostvarivanje prava pruža nositeljima prava barem sljedeće infor macije uz svako plaćanje koje izvrši u skladu sa stavkom 1.:

(a) razdoblje u kojem je došlo do korištenja za koje iznosi pripadaju nositeljima prava te državna područja na kojima je došlo do korištenja;

(b) iznosi koje je prikupila organizacija za kolektivno ostvari vanje prava, odbici i iznosi koje je raspodijelila za svako internetsko pravo na glazbeno djelo u pogledu kojeg su nositelji prava ovlastili organizaciju za kolektivno ostvari vanje prava da ih zastupa u cijelosti ili djelomično;

(c) iznosi koje je prikupila organizacija za kolektivno ostvari vanje prava, odbici i iznosi koje je raspodijelila za svakog pružatelja internetskih usluga.

3. Ako organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ovlasti drugu organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava za izdavanje odobrenja za internetska prava na glazbena djela za više drža vnih područja u skladu s člancima 29. i 30., ovlaštena organi zacija za kolektivno ostvarivanje prava raspodjeljuje iznose iz stavka 1. točno i bez odgode te daje informacije iz stavka 2. organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava koja daje ovlašte nje. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava koja daje ovlaštenje odgovorna je za daljnju raspodjelu tih iznosa i pružanje informacija nositeljima prava, osim ako se organizacije za kolektivno ostvarivanje prava nisu dogovorile drugačije.

Članak 29.

Sporazumi između organizacija za kolektivno ostvarivanje prava u vezi s izdavanjem odobrenja za više državnih

područja

1. Države članice osiguravaju da su neisključivi svi sporazumi o zastupanju između organizacija za kolektivno ostvarivanje prava u skladu s kojima organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ovlašćuje drugu organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava da izdaje odobrenja za internetska prava na glazbena djela iz vlastitog glazbenog repertoara za više državnih podru čja. Ovlaštena organizacija za kolektivno ostvarivanje prava upravlja tim internetskim pravima bez diskriminacije.

HRL 84/92 Službeni list Europske unije 20.3.2014.

2. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava koja daje ovlaštenje obavješćuje svoje članove o glavnim uvjetima spora zuma, uključujući njegovo trajanje i troškove usluga koje pruža ovlaštena organizacija za kolektivno ostvarivanje prava.

3. Ovlaštena organizacija za kolektivno ostvarivanje prava obavješćuje organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava koja daje ovlaštenje o glavnim uvjetima pod kojima se za njezina internetska prava izdaje odobrenje, uključujući narav korištenja, sve odredbe koje se odnose na naknade za odobrenja, trajanje odobrenja, obračunska razdoblja i obuhvaćena državna podru čja.

Članak 30.

Obveza zastupanja druge organizacije za kolektivno ostvarivanje prava u vezi s izdavanjem odobrenja za više

državnih područja

1. Ako organizacija za kolektivno ostvarivanje prava koja ne izdaje niti nudi izdavanje odobrenja za internetska prava na glazbena djela iz vlastitog repertoara za više državnih područja zatraži od druge organizacije za kolektivno ostvarivanje prava da stupi u sporazum o zastupanju radi zastupanja tih prava, države članice osiguravaju da organizacija za kolektivno ostva rivanje prava kojoj je zahtjev upućen treba se složiti s takvim zahtjevom ako već izdaje ili nudi izdavanje odobrenja za istu kategoriju internetskih prava na glazbena djela za više državnih područja iz repertoara jedne ili više drugih organizacija za kolektivno ostvarivanje prava.

2. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava kojoj je zahtjev upućen odgovara u pisanom obliku i bez odgode orga nizaciji za kolektivno ostvarivanje prava koja je taj zahtjev uputila.

3. Ne dovodeći u pitanje stavke 5. i 6. organizacija za kolek tivno ostvarivanje prava kojoj je upućen zahtjev upravlja zastu panim repertoarom organizacije za kolektivno ostvarivanje prava koja je zahtjev uputila pod istim uvjetima kakvi su oni koje primjenjuje na upravljanje svojim repertoarom.

4. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava kojoj je upućen zahtjev uključuje zastupani repertoar organizacije za kolektivno ostvarivanje prava koja je zahtjev uputila u sve ponude koje šalje pružateljima internetskih usluga.

5. Naknada za upravljanje za uslugu koju organizacija za kolektivno ostvarivanje prava kojoj je upućen zahtjev pruža organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava koja je uputila zahtjev ne premašuje opravdane troškove organizacije za kolek tivno ostvarivanje prava kojoj je upućen zahtjev.

6. Organizacija za kolektivno ostvarivanje prava koja je uputila zahtjev stavlja na raspolaganje organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava kojoj je upućen zahtjev informacije koje se odnose na njezin vlastiti glazbeni repertoar koje su potrebne za davanje odobrenja za internetska prava na glazbena djela za više državnih područja. Ako informacije nisu dovoljne ili su dostav ljene u obliku koji ne dopušta organizaciji za kolektivno ostva rivanje prava kojoj je upućen zahtjev da ispuni zahtjeve iz ove

glave, organizacija za kolektivno ostvarivanje prava kojoj je upućen zahtjev ima pravo naplatiti razumne troškove nastale prilikom ispunjavanja tih zahtjeva ili isključiti ona djela čiji podaci nisu dovoljni ili se ne mogu upotrijebiti.

Članak 31.

Pristup izdavanju odobrenja za više državnih područja

Ako organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ne izdaje ili ne nudi izdavanje odobrenja za korištenje internetskih prava na glazbena djela za više državnih područja ili ne dopušta drugoj organizaciji za kolektivno ostvarivanje prava da zastupa ta prava u tu svrhu do 10. travnja 2017., države članice osiguravaju da nositelji prava koji su ovlastili tu organizaciju za kolektivno ostvarivanje prava da zastupa njihova internetska prava na glaz bena djela mogu iz te organizacije za kolektivno ostvarivanje prava povući internetska prava na glazbena djela za potrebe izdavanja odobrenja za više državnih područja s obzirom na sva državna područja, a da istodobno ne moraju povući inter netska prava na glazbena djela za potrebe izdavanja odobrenja za jedno državno područje, kako bi odobrenja za korištenje svojih internetskih prava na glazbena djela za više državnih područja izdavali sami ili preko bilo koje druge strane koju ovlaste ili preko bilo koje organizacije za kolektivno ostvari vanje prava koja poštuje odredbe ove glave.

Članak 32.

Odstupanja u slučaju internetskih prava na glazbena djela za radijske i televizijske programe

Zahtjevi iz ove glave ne primjenjuju se na organizacije za kolek tivno ostvarivanje prava ako one, na osnovi dobrovoljnog obje dinjavanja potrebnih prava, u skladu s odredbama o konkuren ciji iz članka 101. i 102. UFEU-a, izdaju odobrenja za korištenje internetskih prava na glazbena djela za više državnih područja koja kuća koja emitira djelo traži da bi prenijela ili učinila dostupnim javnosti svoje radijske ili televizijske programe isto dobno s njihovim prvobitnim emitiranjem ili nakon njega te za svaki internetski materijal, uključujući najave, koji je proizvela kuća koja emitira djelo ili je materijal proizveden za nju, a dodatan je u odnosu na početno emitiranje njezina radijskog ili televizijskog programa.

GLAVA IV.

IZVRŠNE MJERE

Članak 33.

Postupci za prigovore

1. Države članice osiguravaju da organizacije za kolektivno ostvarivanje prava svojim članovima i organizacijama za kolek tivno ostvarivanje prava u čije ime upravljaju pravima u skladu sa sporazumom o zastupanju stavljaju na raspolaganje djelot vorne i pravovremene postupke za rješavanje prigovora, posebno u odnosu na odobrenje za upravljanje pravima i otkazivanje ili povlačenje prava, uvjete članstva, naplatu iznosa koji pripadaju nositeljima prava, odbitke i raspodjele.

HR20.3.2014. Službeni list Europske unije L 84/93

2. Organizacije za kolektivno ostvarivanje prava u pismenom obliku odgovaraju na prigovore članova ili organizacija za kolektivno ostvarivanje prava u čije ime upravljaju pravima u skladu sa sporazumom o zastupanju. Ako organizacija za kolek tivno ostvarivanje prava odbije prigovor, navodi razloge za to.

Članak 34.

Alternativni postupci rješavanja sporova

1. Države članice mogu odrediti da se sporovi između orga nizacija za kolektivno ostvarivanje prava, članova organizacija za kolektivno ostvarivanje prava, nositelja prava ili korisnika o odredbama nacionalnog zakona donesenog u skladu sa zahtje vima ove Direktive podnose na rješavanje brzim, neovisnim i nepristranim alternativnim postupkom rješavanja sporova.

2. Države članice u svrhu glave III. osiguravaju da se sljedeći sporovi povezani s organizacijom za kolektivno ostvarivanje prava s poslovnim nastanom na njihovom državnom području, koja izdaje ili nudi izdavanje odobrenja za internetska prava na glazbena djela za više državnih područja, mogu podnositi na rješavanje neovisnim i nepristranim alternativnim postupkom rješavanja sporova:

(a) sporovi sa stvarnim ili mogućim pružateljem internetskih usluga o primjeni članaka 16., 25., 26. i 27.;

(b) sporovi s jednim ili više nositelja prava o primjeni članaka 25., 26., 27., 28., 29., 30. i 31.;

Članak 35.

Rješavanje sporova

1. Države članice osiguravaju da se sporovi između organi zacija za kolektivno ostvarivanje prava i korisnika posebno u vezi s postojećim i predloženim uvjetima izdavanja odobrenja ili kršenjem ugovora mogu podnijeti sudu i, ako je potrebno, drugom neovisnom i nepristranom tijelu za rješavanje sporova ako je to tijelo stručno na području prava intelektualnog vlasni štva.

2. Članci 33. i 34. i stavak 1. ovog članka ne dovode u pitanje pravo stranaka da traže i brane svoja prava pokretanjem postupka pred sudom.

Članak 36.

Usklađenost

1. Države članice osiguravaju da nadležna tijela imenovana u tu svrhu nadziru usklađenost organizacija za kolektivno ostva rivanje prava s poslovnim nastanom na svojem državnom području s odredbama nacionalnog zakona donesenog u skladu sa zahtjevima iz ove Direktive.

2. Države članice osiguravaju da za članove organizacije za kolektivno ostvarivanje prava, nositelje prava, korisnike, druge

organizacije za kolektivno ostvarivanje prava i druge zainteresi rane strane postoje postupci za obavješćivanje nadležnih tijela imenovanih u tu svrhu o aktivnostima ili okolnostima koje po njihovom mišljenju predstavljaju povredu odredbi nacionalnog zakona donesenog u skladu sa zahtjevima iz ove Direktive.

3. Države članice osiguravaju da nadležna tijela imenovana u tu svrhu imaju ovlast nametnuti odgovarajuće kazne ili poduzeti odgovarajuće mjere u slučaju neusklađenosti s odredbama nacionalnog zakona donesenog u okviru provedbe ove Direk tive. Te kazne i mjere moraju biti učinkovite, razmjerne i odvra ćajuće.

Države članice do 10. travnja 2016. obavješćuju Komisiju o nadležnim tijelima iz ovog članka i članaka 37. i 38. Komisija objavljuje primljene informacije.

Članak 37.

Razmjena informacija među nadležnim tijelima

1. Radi pojednostavljivanja nadzora primjene ove Direktive svaka država članica osigurava da nadležno tijelo imenovano u tu svrhu bez neopravdane odgode odgovori na zahtjev za dostavu informacija primljen od nadležnog tijela države članice, imenovanog u tu svrhu, zbog pitanja u vezi s primjenom ove Direktive, a posebno zbog aktivnosti organizacija za kolektivno ostvarivanje prava s poslovnim nastanom na državnom području države članice kojoj je zahtjev poslan, pod uvjetom da je zahtjev propisno obrazložen.

2. Ako nadležno tijelo smatra da organizacija za kolektivno ostvarivanje prava s poslovnim nastanom u drugoj državi članici, no koja djeluje na njegovom državnom području, možda nije usklađena s odredbama nacionalnog zakona države članice u kojoj ta organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ima poslovni nastan, a koje su donesene u skladu sa zahtjevima iz ove Direktive, može poslati sve relevantne infor macije nadležnom tijelu države članice u kojoj organizacija za kolektivno ostvarivanje prava ima poslovni nastan, a može prema potrebi priložiti i zahtjev tom tijelu da poduzme odgo varajuće mjere u okviru svoje nadležnosti. Zahtijevano nadležno tijelo šalje obrazloženi odgovor unutar tri mjeseca.

3. Nadležno tijelo koje podnosi takav zahtjev predmet iz stavka 2. također može uputiti stručnoj skupini uspostavljenoj u skladu s člankom 41.

Članak 38.

Suradnja za razvoj izdavanja odobrenja za više državnih područja

1. Komisija potiče redovitu razmjenu informacija o stanju i razvoju izdavanja odobrenja za više državnih područja među nadležnim tijelima imenovanima u tu svrhu u državama člani cama te između tih tijela i Komisije.

HRL 84/94 Službeni list Europske unije 20.3.2014.

2. Komisija provodi redovita savjetovanja s predstavnicima nositelja prava, organizacija za kolektivno ostvarivanje prava, korisnika, potrošača i drugih zainteresiranih stranaka o njihovim iskustvima s primjenom odredbi glave III. ove Direktive. Komi sija nadležnim tijelima pruža sve relevantne informacije koje proizlaze iz tih savjetovanja u okviru razmjene informacija iz stavka 1.

3. Države članice osiguravaju da do 10. listopada 2017. njihova nadležna tijela Komisiji podnesu izvješće za svoju državu o stanju i razvoju izdavanja odobrenja za više državnih područja. To izvješće prije svega sadrži informacije o dostup nosti izdavanja odobrenja za više državnih područja u dotičnoj državi članici, o usklađenosti organizacija za kolektivno ostva rivanje prava s odredbama nacionalnog zakona donesenog u okviru provedbe glave III. ove Direktive zajedno s procjenom korisnika, potrošača, nositelja prava i drugih zainteresiranih strana o razvoju izdavanja odobrenja za internetska prava na glazbena djela za više državnih područja.

4. Na temelju izvješća primljenog u skladu sa stavkom 3. i informacija prikupljenih u skladu sa stavcima 1. i 2., Komisija procjenjuje primjenu glave III. ove Direktive. Ako je nužno te po potrebi na temelju posebnog izvješća, razmatra daljnje korake za rješavanje bilo kojih utvrđenih problema. Ta se procjena posebno odnosi na sljedeće:

(a) broj organizacija za kolektivno ostvarivanje prava koje ispu njavaju zahtjeve iz glave III.;

(b) primjenu članaka 29. i 30., uključujući broj sporazuma o zastupanju koje su sklopile organizacije za kolektivno ostva rivanje prava u skladu s tim člancima;

GLAVA V.

IZVJEŠĆIVANJE I ZAVRŠNE ODREDBE

Članak 39.

Izvješćivanje organizacija za kolektivno ostvarivanje prava

Do 10. travnja 2016. države članice na temelju informacija kojima raspolažu Komisiji dostavljaju popis organizacija za kolektivno ostvarivanje prava koje imaju poslovni nastan na njihovom državnom području.

Države članice javljaju Komisiji sve izmjene tog popisa bez neopravdane odgode.

Komisija te informacije objavljuje i ažurira.

Članak 40.

Izvješće

Do 10. travnja 2021. Komisija ocjenjuje primjenu ove Direktive i Europskom parlamentu i Vijeću podnosi izvješće o primjeni

ove Direktive. To izvješće uključuje ocjenu učinka ove Direktive na razvoj prekograničnih usluga, kulturnu raznolikost, odnose između organizacija za kolektivno ostvarivanje prava i korisnika te na rad u Uniji organizacija za kolektivno ostvarivanje prava s poslovnim nastanom izvan Unije i, ako je nužno, o potrebi za revizijom. Komisija uz svoje izvješće po potrebi prilaže zako nodavni prijedlog.

Članak 41.

Stručna skupina

Ovime se uspostavlja stručna skupina. Sastoji se od predstavnika nadležnih tijela država članica, a njome predsjeda predstavnik Komisije. Stručna se skupina sastaje ili na inicijativu predsjed nika ili na zahtjev delegacija država članica. Zadaće skupine su sljedeće:

(a) istraživanje utjecaja prenošenja ove Direktive na funkcioni ranje organizacija za kolektivno ostvarivanje prava i nezavi snih subjekata za upravljanje na unutarnjem tržištu te isti canje bilo kakvih poteškoća;

(b) organiziranje savjetovanja o svim pitanjima koja proizlaze iz primjene ove Direktive;

(c) olakšavanje razmjene informacija o relevantnom razvoju u zakonodavstvu i sudskoj praksi te o relevantnom gospodar skom, društvenom, kulturnom i tehnološkom razvoju, posebno u vezi s digitalnim tržištem djela i drugim pred metima djelatnosti.

Članak 42.

Zaštita osobnih podataka

Obrada osobnih podataka provedena u okviru primjene ove Direktive podliježe Direktivi 95/46/EZ.

Članak 43.

Prijenos

1. Države članice donose zakone i druge propise potrebne za usklađivanje s ovom Direktivom do 10. travnja 2016. Komisiji bez odlaganja dostavljaju tekst tih odredaba.

Kada države članice te odredbe donose, u njima je prilikom službene objave sadržana uputa na ovu Direktivu ili se uz njih navodi takva uputa. Države članice određuju načine upući vanja.

2. Države članice Komisiji dostavljaju tekst glavnih odredaba nacionalnog zakona koji donose na području na koje se odnosi ova Direktiva.

HR20.3.2014. Službeni list Europske unije L 84/95

Članak 44.

Stupanje na snagu

Ova Direktiva stupa na snagu dvadesetog dana od dana objave u Službenom listu Europske unije.

Članak 45.

Adresati

Ova Direktiva upućena je državama članicama.

Sastavljeno u Strasbourgu 26. veljače 2014.

Za Europski parlament Predsjednik M. SCHULZ

Za Vijeće Predsjednik

D. KOURKOULAS

HRL 84/96 Službeni list Europske unije 20.3.2014.

PRILOG

1. Informacije koje se pružaju u godišnjem izvješću o transparentnosti iz članka 22. stavka 2.:

(a) financijski izvještaj koji sadrži bilancu ili izvješće o imovini i obvezama, račun prihoda i rashoda za financijsku godinu i izvješće o novčanom toku;

(b) izvješće o aktivnostima u financijskoj godini;

(d) opis pravne i upravljačke strukture organizacije za kolektivno ostvarivanje prava;

(e) informacije o svim subjektima koji su izravno ili neizravno, djelomično ili u cijelosti u vlasništvu ili pod kontrolom organizacije za kolektivno ostvarivanje prava;

(f) informacije o ukupnom iznosu naknade plaćene osobama iz članka 9. stavka 3. i članka 10. u protekloj godini te o drugim povlasticama koje su im dodijeljene;

(g) financijske informacije navedene u točki 2. ovog Priloga;

(h) posebno izvješće o korištenju iznosa odbijenih u svrhu društvenih, kulturnih i obrazovnih usluga, koje sadrži informacije iz točke 3. ovog Priloga.

2. Financijske informacije koje se pružaju u godišnjem izvješću o transparentnosti:

(a) financijske informacije o prihodima od prava, po kategoriji prava kojima se upravlja i po načinu korištenja (npr. radiodifuzija, internet, javni nastup), uključujući informacije o dohotku koji proizlazi iz ulaganja prihoda od prava i o korištenju takvog dohotka (je li raspodijeljen nositeljima prava, ili drugim organizacijama za upravljanje pravima, ili drugačije iskorišten);

(b) financijske informacije o troškovima upravljanja pravima i drugih usluga koje organizacija za kolektivno ostvari vanje prava pruža nositeljima prava, sa sveobuhvatnim opisom barem sljedećih stavki:

i. svih operativnih troškova i troškova financiranja, s raspodjelom po kategoriji prava kojima se upravlja i, ako su troškovi neizravni i ne mogu se pripisati jednoj ili više kategorija prava, s objašnjenjem metode koja se upotrebljava za dodjeljivanje takvih neizravnih troškova;

ii. operativnih troškova i troškova financiranja, s raspodjelom po kategoriji prava kojima se upravlja i, ako su troškovi neizravni i ne mogu se pripisati jednoj ili više kategorija prava, s objašnjenjem metode koja se upotrebljava za dodjeljivanje takvih neizravnih troškova, samo u odnosu na upravljanje pravima, uključujući naknade za upravljanje koje se odbijaju od prihoda od prava ili dohotka koji proizlazi iz ulaganja prihoda od prava ili se njima kompenziraju u skladu s člankom 11. stavkom 4. i člankom 12. stavcima 1., 2. i 3.;

iii. operativnih troškova i troškova financiranja u pogledu usluga, osim upravljanja pravima, no uključujući društvene, kulturne i obrazovne usluge;

iv. sredstava upotrijebljenih za pokrivanje troškova;

v. odbitaka od prihoda od prava s raspodjelom po kategoriji prava kojima se upravlja te po načinu korištenja i svrsi odbitaka, kao što su troškovi povezani s upravljanjem pravima ili s društvenim, kulturnim ili obrazovnim uslugama;

vi. postotka koji trošak upravljanja pravima i drugih usluga koje organizacija za kolektivno ostvarivanje prava pruža nositeljima prava predstavlja u usporedi s prihodom od prava u dotičnoj financijskoj godini, po kategoriji prava kojima se upravlja i, ako su troškovi neizravni i ne mogu se pripisati jednoj ili više kategorija prava, s objašnjenjem metode koja se upotrebljava za dodjeljivanje takvih neizravnih troškova;

i. ukupnog iznosa koji se pripisuje nositeljima prava s raspodjelom po kategoriji prava kojima se upravlja i po načinu korištenja;

ii. ukupnog iznosa koji se plaća nositeljima prava s raspodjelom po kategoriji prava kojima se upravlja i po načinu korištenja;

iii. učestalosti plaćanja, s raspodjelom po kategoriji prava kojima se upravlja i po načinu korištenja;

HR20.3.2014. Službeni list Europske unije L 84/97

iv. ukupnog prikupljenog iznosa koji još nije pripisan nositeljima prava, s raspodjelom po kategoriji prava kojima se upravlja i po načinu korištenja te naznačivanjem financijske godine u kojoj su ti iznosi prikupljeni;

v. ukupnog iznosa koji je pripisan, ali još nije podijeljen nositeljima prava, s raspodjelom po kategoriji prava kojima se upravlja i po načinu korištenja te naznačivanjem financijske godine u kojoj su ti iznosi prikupljeni;

vi. razloga za odgodu ako organizacija za kolektivno ostvarivanje prava nije provela raspodjelu i plaćanje unutar vremenskog roka određenog u članku 13. stavku 1.;

vii. ukupnih neraspodjeljivih iznosa s objašnjenjem o korištenju tih iznosa;

(d) informacije o odnosima s drugim organizacijama za kolektivno ostvarivanje prava s opisom barem sljedećih stavki:

i. iznosa primljenih od drugih organizacija za kolektivno ostvarivanje prava i iznosa plaćenih drugim organiza cijama za kolektivno ostvarivanje prava, s raspodjelom po kategoriji prava i po načinu korištenja te po organizaciji;

ii. naknada za upravljanje i drugih odbitaka od prihoda od prava koji pripadaju drugim organizacijama za kolektivno ostvarivanje prava s raspodjelom po kategoriji prava, po načinu korištenja te po organizaciji;

iii. naknada za upravljanje i drugih odbitaka od iznosa koje su platile druge organizacije za kolektivno ostvarivanje prava s raspodjelom po kategoriji prava i po organizaciji;

iv. iznosa koji se raspodjeljuju izravno nositeljima prava koji potječu iz drugih organizacija za kolektivno ostva rivanje prava s raspodjelom po kategoriji prava i po organizaciji.

3. Informacije koje se pružaju u posebnom izvješću iz članka 22. stavka 3.:

(a) iznosi odbijeni u svrhu društvenih, kulturnih i obrazovnih usluga u financijskoj godini, s raspodjelom po vrsti svrhe te za svaku vrstu svrhe s raspodjelom po kategoriji prava kojima se upravlja i po načinu korištenja;

(b) obrazloženje korištenja tih iznosa, s raspodjelom po vrsti svrhe, uključujući troškove upravljanja iznosima odbi jenima za financiranje društvenih, kulturnih i obrazovnih usluga te zasebnih iznosa koji se koriste za društvene, kulturne i obrazovne usluge.

HRL 84/98 Službeni list Europske unije 20.3.2014.

下载PDF open_in_new

Az Európai Parlament és a Tanács 2014/26/EU irányelve (2014. február 26.) a szerzői és szomszédos jogokra vonatkozó közös jogkezelésről és a zeneművek belső piacon történő online felhasználásának több területre kiterjedő hatályú engedélyezésérőlEGT-vonatkozású szöveg

IRÁNYELVEK

AZ EURÓPAI PARLAMENT ÉS A TANÁCS 2014/26/EU IRÁNYELVE

(2014. február 26.)

a szerzői és szomszédos jogokra vonatkozó közös jogkezelésről és a zeneművek belső piacon történő online felhasználásának több területre kiterjedő hatályú engedélyezéséről

(EGT-vonatkozású szöveg)

AZ EURÓPAI PARLAMENT ÉS AZ EURÓPAI UNIÓ TANÁCSA,

tekintettel az Európai Unió működéséről szóló szerződésre és különösen annak 50. cikke (1) bekezdésére, 53. cikke (1) bekez désére és 62. cikkére,

tekintettel az Európai Bizottság javaslatára,

a jogalkotási aktus tervezete nemzeti parlamenteknek való megküldését követően,

tekintettel az Európai Gazdasági és Szociális Bizottság vélemé nyére (1),

rendes jogalkotási eljárás keretében (2),

mivel:

(1) A szerzői és szomszédos jogok területén elfogadott uniós irányelvek már magas szintű védelmet biztosítanak a jogosultak részére, és így egy olyan keretül szolgálnak, amelyen belül az e jogok által védett tartalom felhaszná lása megtörténhet. Ezen irányelvek hozzájárulnak a krea tivitás fejlesztéséhez és fenntartásához. Egy olyan belső piacon, ahol a verseny nem torzult, az innováció és a szellemi alkotás védelme ösztönzi az innovatív szolgálta tásokba és termékekbe történő befektetést is.

(2) A szerzői és szomszédos jogok által védett tartalom terjesztése, beleértve a könyveket, audiovizuális műveket és hangfelvételeket, valamint az ezekhez kapcsolódó szol gáltatásokat, szükségessé teszi azt, hogy a jogokat a szerzői és szomszédos jogok különböző jogosultjai, mint például a szerzők, az előadóművészek, a hangfel vétel előállítók és a kiadók engedélyezzék. Alapesetben a jogosult választhat a jogai egyéni vagy közös kezelése között, amennyiben a tagállamok az uniós joggal és az Unió és tagállamai nemzetközi kötelezettségeivel össz hangban másként nem rendelkeznek. A szerzői és szom szédos jogok kezelése magában foglalja a felhasználók

számára történő engedélyezést, a felhasználók ellenőrzé sét, a jogok gyakorlásának figyelemmel kísérését, a szerzői és szomszédos jogok érvényesítését, a jogok gyakorlásából származó jogdíjbevételek beszedését és a jogosultakat megillető összegek felosztását. A közös jogkezelő szervezetek lehetővé teszik a jogosultak számára, hogy díjazásban részesüljenek az olyan felhasz nálások után, amelyek ellenőrzésére vagy érvényesítésére maguknak nem lenne lehetőségük, beleértve a nem belföldi piacokat is.

(3) Az Európai Unió működéséről szóló szerződés (EUMSZ) 167. cikke értelmében az Európai Uniónak tevékenységei során figyelembe kell vennie a kulturális sokszínűséget, és hozzá kell járulnia a tagállamok kultúrájának virágzásá hoz, tiszteletben tartva nemzeti és regionális sokszínűsé güket, ugyanakkor előtérbe helyezve a közös kulturális örökséget. A közös jogkezelő szervezetek a kulturális kifejezésmódok sokszínűségének előmozdítóiként fontos szerepet töltenek be – és továbbra is fontos szerepet kell betölteniük – azáltal, hogy a legkisebb és a kevésbé népszerű repertoárok számára is piacra jutási lehetőséget teremtenek, valamint szociális, kulturális és oktatási szol gáltatásokat nyújtanak jogosultjaik és a nyilvánosság számára.

(4) Az Európai Unióban letelepedett közös jogkezelő szerve zetek számára biztosítani kell a más tagállamokban lakó hellyel rendelkező vagy letelepedett jogosultak képvise lete, vagy a más tagállamokban lakóhellyel rendelkező vagy letelepedett felhasználók részére történő engedélyek adás során a Szerződések által garantált szabadságok gyakorlását.

(5) A közös jogkezelő szervezetek működésére vonatkozó nemzeti szabályozások között jelentős eltérések mutat koznak, különösen ami az átláthatóságukat valamint a tagjaik és a jogosultak általi elszámoltathatóságukat illeti. Ez számos esetben vezetett nehézségekhez, elsősorban a nem belföldi jogosultak esetében, amikor megkísérelték gyakorolni jogaikat, valamint a beszedett bevételekkel kapcsolatos pénzügyi gazdálkodási hiányosságokhoz. A közös jogkezelő szervezetek működésével kapcsolatos problémák a belső piacon a szerzői és szomszédos jogok kevéssé hatékony gyakorlását eredményezik, hátrányt okozva ezzel mind a közös jogkezelő szerve zetek tagjai, mind pedig a jogosultak és a felhasználók számára.

HUL 84/72 Az Európai Unió Hivatalos Lapja 2014.3.20.

(1) HL C 44., 2013.2.15., 104. o. (2) Az Európai Parlament 2014. február 4-i álláspontja (a Hivatalos

Lapban még nem tették közzé) és a Tanács 2014. február 20-i határozata.

(6) Már a 2005/737/EK bizottsági ajánlásban (1) is azonosí tásra került a közös jogkezelő szervezetek működése fejlesztésének szükségessége. Ez az ajánlás számos alap elvet határoz meg, többek között a jogosultak szabad ságát arra nézve, hogy megválasszák a közös jogkezelő szervezetüket, a jogosultak különböző kategóriáira vonat kozó egyenlő elbánást és a jogdíjak méltányos elosztását Az ajánlás arra hívta fel a közös jogkezelő szervezeteket, hogy a közöttük folytatandó tárgyalásokat megelőzően adjanak kellő tájékoztatást a felhasználók számára a díjszabásokról és a repertoárról. Továbbá ajánlásokat fogalmazott meg a felelősségre vonhatóság, a közös jogkezelő szervezetek döntéshozó testületeiben való jogo sulti képviselet és a vitarendezés terén. Azonban az ajánlás követése nem kiegyenlített.

(7) A közös jogkezelő szervezetek tagjai, a jogosultak és harmadik személyek érdekeinek védelme szükségessé teszi a szerzőt megillető jogok kezelésével és a zene művek online felhasználása több területre kiterjedő hatályú engedélyezésével kapcsolatos tagállami jogszabá lyok összehangolását annak érdekében, hogy uniós szinten egyenértékű biztosítékok álljanak rendelkezésre. Ennek megfelelően ezen irányelv jogalapjának az EUMSZ 50. cikke (1) bekezdésének kell lennie.

(8) Ez az irányelv arra irányul, hogy összehangolja azokat a tagállami szabályokat, amelyek a szerzői és szomszédos jogok közös jogkezelő szervezetek általi kezelésének tevé kenységéhez való hozzáférésre, a közös jogkezelő szerve zetek irányításának módjaira, valamint ezek felügyeleti keretére vonatkoznak, és ezért az EUMSZ 53. cikke (1) bekezdésének kell lennie ezen irányelv további jogalapjá nak. Továbbá, mivel ez az ágazat az egész Unióban kínál szolgáltatásokat, az EUMSZ 62. cikkének is ezen irányelv jogalapjának kell lennie.

(9) Ezen irányelv célja, hogy az irányítás, a pénzügyi gazdál kodás, az átláthatóság és a beszámolás magas szintű biztosítása érdekében meghatározza a közös jogkezelő szervezetekre vonatkozó követelményeket. Ez azonban nem akadályozhatja meg, hogy a tagállamok a terüle tükön letelepedett közös jogkezelő szervezetek esetében az irányelv II. címében meghatározottaknál szigorúbb előírásokat tartsanak fenn vagy állapítsanak meg, ameny nyiben ezek a szigorúbb előírások összhangban állnak az uniós jogszabályokkal.

(10) Az irányelvben semmi sem zárhatja ki eleve a tagállamok számára azt, hogy az Unión kívül letelepedett, de a tagállamban működő közös jogkezelő szervezetekre ugyanilyen vagy hasonló rendelkezéseket alkalmazzanak.

(11) Az irányelvben semmi sem zárhatja ki eleve a közös jogkezelő szervezetek számára azt, hogy egyéb közös jogkezelő szervezetekkel az EUMSZ 101. és 102. cikkében meghatározott versenyjogi szabályokkal összhangban képviseleti szerződést kössenek a jogkezelés területén annak érdekében, hogy elősegítsék, javítsák és egyszerűsítsék a felhasználókra vonatkozó egyenlő és átlátható feltételek melletti felhasználási engedélyezési eljárásokat, például az egységes számlázás céljából, vala mint annak érdekében, hogy az ezen irányelv III. címében említetteken kívüli körben is engedélyezhessenek több területre kiterjedő felhasználásokat.

(12) Ez az irányelv – amellett, hogy a kizárólag a zeneművek online felhasználására vonatkozóan a szerzőket megillető, több területre kiterjedő hatályú jogokat kezelő közös jogkezelő szervezetekre vonatkozó III. cím kivételével az összes közös jogkezelő szervezetre vonatkozik – nem érinti a jogkezelésre, például az egyedi kezelésre, egy reprezentatív közös jogkezelő szervezet és egy felhasználó között létrejött megállapodás kiterjesztett hatályára, azaz a kiterjesztett hatályú közös engedélye zésre, a kötelező közös jogkezelésre, a képviselet és a jogok közös jogkezelő szervezetekre történő átruházá sának törvényes vélelmére vonatkozó tagállami rendelke zéseket.

(13) Ez az irányelv nem érinti a tagállamok azon lehetőségét, hogy jogilag, rendeletileg vagy bármely más ezzel egyen értékű konkrét mechanizmus által meghatározzák a jogo sultakat a 2001/29/EK európai parlamenti és tanácsi irányelvben (2) foglalt, a sokszorosítási jogokra vonatkozó kivételek és korlátozások tisztességes ellentételezését, valamint a jogosultakat a bérleti jogról és a haszonköl csönzési jogról, valamint a 2006/115/EK európai parla menti és tanácsi irányelvben (3) meghatározott, a nyil vános haszonkölcsönzés kizárólagos joga alóli kivételekre tekintettel a területükön megillető díjazásra, valamint a beszedésre vonatkozó feltételeket.

(14) Ezen irányelv nem írja elő, hogy a közös jogkezelő szer vezetek egy meghatározott jogi formában működjenek. E szervezetek a gyakorlatban különböző jogi formákban működnek, például olyan egyesületként, szövetkezetként vagy részvénytársaságként, amelyek felett az ellenőrzést a szerzői és szomszédos jogok jogosultjai, illetve az őket képviselő szervezetek gyakorolják, illetve amelyek az ő tulajdonukban állnak. A közös jogkezelő szervezetek jogi formájának köszönhetően bizonyos kivételes esetekben azonban nincs jelen a tulajdonosi vagy az ellenőrzési elem. Ez a helyzet például a tagsággal nem rendelkező alapítványok esetében. Az irányelv rendelke zései mindazonáltal rájuk is vonatkoznak. Ugyanígy a

HU2014.3.20. Az Európai Unió Hivatalos Lapja L 84/73

(1) A Bizottság 2005. május 18-i ajánlása a jogszerű online zeneszol gáltatás érdekében a szerzői és szomszédos jogok közös, határokon átnyúló kezeléséről (HL L 276., 2005.10.21., 54. o.)

(2) Az Európai Parlament és a Tanács 2001/29/EK irányelve (2001. május 22.) az információs társadalomban a szerzői és szomszédos jogok egyes vonatkozásainak összehangolásáról (HL L 167., 2001.6.22., 10. o.)

(3) Az Európai Parlament és a Tanács 2006/115/EK irányelve (2006. december 12.) a bérleti jogról és a haszonkölcsönzési jogról, vala mint a szellemi tulajdon területén a szerzői joggal szomszédos bizo nyos jogokról (HL L 376., 2006.12.27., 28. o.)

tagállamoknak megfelelő intézkedéseket kell hozniuk annak megelőzésére, hogy az irányelv szerinti kötelezett ségeket a jogi forma megválasztása révén történő kijáts szák. Megjegyzendő, hogy a jogosultakat képviselő szer vezetek – amelyek egyúttal közös jogkezelő szervezetek tagjai is – más közös jogkezelő szervezetek, jogosultak szövetségei, szakszervezetek és egyéb szervezetek is lehet nek.

(15) A jogosultak jogaik kezelését független jogkezelő szerve zetekre is rábízhatják. Ezek a független jogkezelő szerve zetek üzleti jellegű szervezetek, de különböznek a közös jogkezelő szervezetektől többek között azért, mert a felettük való ellenőrzést és a tulajdonosi jogokat nem a jogosultak gyakorolják. Azonban attól függően, hogy e független jogkezelő szervezetek a közös jogkezelő szer vezetekhez képest milyen mértékben végzik ugyanazokat a tevékenységeket, kötelezni kell őket arra, hogy az általuk képviselt jogosultak, a közös jogkezelő szerveze tek, a felhasználók és a nyilvánosság számára is bizonyos információkkal szolgáljanak.

(16) Az audiovizuális művek előállítói, a hangfelvétel-előál lítók és a műsorsugárzók saját jogaikkal – bizonyos esetekben például az előadó művészek által egyedi megállapodások alapján rájuk ruházott jogokkal is – rendelkeznek, és saját érdekeik szem előtt tartásával járnak el. A könyv-, zenemű- és lapkiadók az egyedi megállapodások alapján rájuk ruházott jogokkal rendel keznek, és saját érdekeik szem előtt tartásával járnak el. Ezért az audiovizuális művek előállítói, a hangfelvétel- előállítók, a műsorsugárzók és a kiadók sem tekintendők „független jogkezelő szervezeteknek”. Továbbá a szerzők és előadóművészek közvetítőjeként működő és a jogosul takat képviselő menedzserek és ügynökök a közös jogke zelő szervezetekkel való kapcsolataik során nem tekin tendők „független jogkezelő szervezeteknek”, nem kezelik más személyek jogait: nem állapítanak meg díjakat nem adnak felhasználási engedélyeket, és nem szednek be jogdíjat.

(17) A közös jogkezelő szervezeteknek meg kell hagyni a lehetőséget, hogy dönthessenek úgy, hogy bizonyos tevé kenységeiket – például a felhasználók felé történő szám lázást vagy a jogosultakat megillető összegek felosztását – leányvállalatokon vagy más, ellenőrzésük alatt álló szer vezeteken keresztül végezzék el. Ilyen esetekben az irányelv azon rendelkezései, amelyek az adott tevé kenység közös jogkezelő szervezet általi közvetlen ellátá sakor alkalmazandóak lennének, a leányvállalatokra és más szervezetekre is alkalmazandók.

(18) Annak biztosítása érdekében, hogy a szerzői és szom szédos jogok jogosultjai a jogaik közös kezelése során teljes mértékben részesülhessenek a belső piac előnyeiből, valamint a jogaik gyakorlásának szabadságát érintő hátrá nyok elkerülése érdekében a közös jogkezelő szervezetek alapokmányaiba megfelelő biztosítékokat kell foglalni. Ezenkívül a közös jogkezelő szervezetek a kezelési szol gáltatásaik nyújtása során nem alkalmazhatnak közvetlen vagy közvetett megkülönböztetést a jogosultak között azok állampolgársága, lakóhelye vagy letelepedésének helye alapján.

(19) Tekintettel az EUMSZ-ben megállapított szabadságokra, a szerzői és szomszédos jogok közös jogkezelése maga után vonja, hogy az adott jogosult szabadon választhatja meg azt a közös jogkezelő szervezetet, amely a jogait – legyen szó akár a nyilvánossághoz közvetítési, akár a többszörözési jogokról – vagy a bizonyos felhasználási módokhoz kapcsolódó jogok fajtáit, például a műsorsu gárzással, színházi előadással vagy az online forgalma zásra szánt többszörözéssel kapcsolatos jogokat kezeli, feltéve, hogy az adott jogosult által választani kívánt közös jogkezelő szervezet már kezel ilyen jogokat vagy a jogok ilyen fajtáit.

A közös jogkezelő szervezet által kezelt jogokat, jogcso portokat vagy műtípusokat és egyéb teljesítményeket a közös jogkezelő szervezet tagjainak közgyűlése határozza meg, amennyiben ezek az alapokmányában nincsenek meghatározva vagy a törvény által előírva. A jogok és jogcsoportok meghatározásánál fontos fenntartani az egyensúlyt a jogosultak műveik vagy egyéb teljesítmé nyeik feletti szabad rendelkezése, illetve a szervezetnek a jogok hatékony kezelésére irányuló képessége között, figyelembe véve különösen a szervezet által kezelt jogok típusát és a kreatív ágazatot, amelyben a szervezet műkö dik. Ezen egyensúly megfelelő figyelembevételével bizto sítani kell, hogy a jogosultak a közös jogkezelő szerve zetnél könnyen tiltakozhassanak az ilyen jogoknak vagy jogok ilyen típusának a közös kezelése ellen, és hogy egyénileg kezelhessék ezeket a jogokat, vagy azok egészének vagy egy részének kezelését egy másik közös jogkezelő szervezetre vagy más szervezetre bízhassák vagy ruházhassák át, a közös jogkezelő szervezet, a másik szervezet, illetve a jogosult állampolgársága, lakó helye vagy letelepedési helye szerinti tagállamtól függet lenül. Ha egy tagállam az uniós joggal és az Unió és a tagállamok nemzetközi kötelezettségeivel összhangban úgy rendelkezik, hogy a jogokat közös jogkezelő szerve zeteknek kell kezelniük, akkor a jogosultak választása más közös jogkezelő szervezetekre korlátozódik.

A különböző típusú műveket és egyéb teljesítményeket, mint például irodalmi, zeneműveket vagy fotóművészeti alkotásokat kezelő közös jogkezelő szervezeteknek szintén ilyen rugalmasságot kell biztosítaniuk a jogo sultak részére a különböző műtípusok és egyéb teljesít mények kezelése tekintetében. A kereskedelmi felhaszná lások tekintetében a tagállamoknak rendelkezniük kell arról, hogy a közös jogkezelő szervezetek meghozzák a szükséges intézkedéseket annak biztosítására, hogy az ilyen felhasználások engedélyezésére irányuló jogukat jogosultjaik gyakorolhassák. Az ilyen intézkedéseknek többek között a közös jogkezelő szervezetnek az e jog gyakorlásához kapcsolódó feltételekről szóló döntésére, valamint e feltételekről a tagok számára történő tájékoz tatás nyújtására kell kiterjedniük. A közös jogkezelő szer vezeteknek tájékoztatniuk kell a jogosultakat erről a választásról, és lehetővé kell tenniük számukra az e választással kapcsolatos jogok lehető legegyszerűbb gyakorlását. A közös jogkezelő szervezetet megbízó jogo sultak a szervezet honlapján keresztül is megkaphatják a tájékoztatást. Valamely jog, a jogok valamely fajtája, vagy műtípus és egyéb teljesítmény kezelése tekintetében a

HUL 84/74 Az Európai Unió Hivatalos Lapja 2014.3.20.

jogosulti hozzájárulásra vonatkozó követelmény nem gátolhatja a jogosultakat abban, hogy a nemzeti jogsza bályokban meghatározott feltételeknek megfelelően hall gatólagosan elfogadhassák a megbízás javasolt későbbi módosításait. Ez az irányelv nem zárja ki azokat a szer ződéses megállapodásokat, amelyek szerint a jogosultak általi részleges vagy teljes körű tiltakozása a közös jogke zelés ellen azonnali hatályú van az ilyen tiltakozást megelőzően adott felhasználási engedélyekre, sem pedig azokat a szerződéses megállapodásokat, amelyek szerint az ilyen engedélyek a tiltakozást követően egy bizonyos ideig még hatályban maradnak. Az ilyen megállapodások azonban nem akadályozhatják ezen irányelv teljes körű alkalmazását. Ez az irányelv nem akadályozhatja azt, hogy a jogosultak a jogaikat egyénileg kezelhessék, bele értve a nem kereskedelmi felhasználásokat is.

(20) A közös jogkezelő szervezetekben való tagságnak objek tív, átlátható és megkülönböztetés nélküli feltételeken kell alapulnia, azon kiadók tekintetében is, amelyek egy, a jogok gyakorlására vonatkozó megállapodás alapján a jogdíjbevételből való részesedésre és arra jogosultak, hogy az ilyen részesedést a közös jogkezelő szerveze tektől követelhessék. E követelmények nem kötelezhetik a közös jogkezelő szervezeteket, hogy olyan tagokat fogadjanak be, akik jogainak, jogfajtáinak, műtípusainak vagy egyéb teljesítményeinek kezelése nem tartozik feladatkörükbe. A közös jogkezelő szervezet által vezetett nyilvántartásnak lehetővé kell tennie azon tagok és jogo sultak azonosítását és tartózkodási helyének meghatá rozását, akiknek a jogait a szervezet a jogosultak által adott megbízások alapján képviseli.

(21) Azon jogosultak védelme érdekében, akiknek a jogait a közös jogkezelő szervezet közvetlenül képviseli, de akik a tagsági követelményeknek nem tesznek eleget, helyénvaló annak előírása, hogy ezen irányelv tagokra vonatkozó bizonyos rendelkezéseit az ilyen jogosultakra is alkalmaz zák. A tagállamok számára lehetővé kell tenni azt is, hogy az ilyen jogosultaknak részvételi jogot is biztosít sanak a közös jogkezelő szervezet döntéshozatali eljárá sában.

(22) A közös jogkezelő szervezeteknek az általuk képviselt jogosultak közös érdekeit szem előtt tartva kell eljárniuk. Ezért fontos az olyan rendszerek kialakítása, amelyek

lehetővé teszik a közös jogkezelő szervezetek tagjai számára, hogy a szervezetek döntéshozatali eljárásában történő részvétel útján gyakorolják a tagsági jogaikat. Egyes közös jogkezelő szervezetek különböző tagsági kategóriákkal rendelkeznek, amelyek a jogosultak külön böző típusait – például a hangfelvétel- előállítókat és az előadóművészeket – képviselhetik. E különböző tagsági kategóriák döntéshozatali eljárásban való képviseletének méltányosnak és kiegyensúlyozottnak kell lennie. A közös jogkezelő szervezetek tagjainak közgyűlését szabá lyozó rendelkezések hatékonyságát aláásná, ha nem lennének szabályok a közgyűlés működésére vonatko zóan. Ezért szükséges annak biztosítása, hogy a közgyű lést rendszeresen, legalább évente összehívják, és a közös jogkezelő szervezet legfontosabb döntéseit a közgyűlés hozza meg.

(23) A közös jogkezelő szervezetek valamennyi tagja számára lehetővé kell tenni a tagok közgyűlésén való részvételt és szavazást. E jogok gyakorlása csak méltányosan és arányosan korlátozható. Bizonyos kivételes esetekben a közös jogkezelő szervezeteket alapítvány formájában hozzák létre, és így nincsenek tagjaik. Ebben az esetben a tagok közgyűlésének hatáskörét egy felügyeleti felada tokkal megbízott testületnek kell gyakorolnia. Ameny nyiben a közös jogkezelő szervezetek tagjai között jogo sultakat képviselő szervezetek vannak – ilyen eset lehet például, ha a közös jogkezelő szervezet részvénytársaság és tagjait jogosultak szövetségei alkotják –, a tagállamok számára lehetővé kell tenni, hogy rendelkezhessenek úgy, hogy a tagok közgyűlésének minden hatáskörét vagy egyes hatásköreit e jogosultak közgyűlése gyakorolja. A tagok közgyűlésének hatáskörrel kell rendelkeznie legalább arra, hogy meghatározhassa a vezetőség tevé kenységének kereteit, különös tekintettel a jogdíj bevé telek közös jogkezelő szervezet általi felhasználására. Ez azonban nem akadályozhatja meg azt, hogy a tagállamok például a befektetésekkel, az összeolvadásokkal vagy a hitelfelvétellel – ideértve a bármely ilyen tranzakcióra vonatkozó tilalmat is – kapcsolatosan szigorúbb szabá lyokról rendelkezzenek. A közös jogkezelő szerveze teknek ösztönözniük kell tagjaik közgyűlésen való tevé keny részvételét. Meg kell könnyíteni a közgyűlésen személyesen részt vevő és a részt nem vevő tagok számára is a szavazati jogok gyakorlását. Amellett, hogy a tagok elektronikus úton gyakorolhatják jogaikat, lehetővé kell tenni számukra, hogy meghatalmazott útján vegyenek részt, illetve szavazzanak a tagok közgyűlésén. A meghatalmazás útján történő szavazást összeférhetet lenség esetén korlátozni kell. Ugyanakkor a tagálla moknak csak akkor kell a meghatalmazással kapcsolatos korlátozásokról rendelkezniük, ha ez a döntéshozatali eljárásban nem érinti hátrányosan a tagok megfelelő és hatékony részvételét. Különösen a meghatalmazottak kijelölése hozzájárul a tagok megfelelő és hatékony rész vételéhez a döntéshozatali eljárásban, és valódi döntési lehetőséget biztosít a jogosultak számára, hogy melyik közös jogkezelő szervezetet válasszák maguknak, függet lenül attól, hogy az adott szervezet melyik tagállamban letelepedett.

HU2014.3.20. Az Európai Unió Hivatalos Lapja L 84/75

(24) A tagok számára lehetővé kell tenni a közös jogkezelő szervezetek vezetésének folyamatos figyelemmel kíséré sében való részvételt. Ebből a célból e szervezeteknek rendelkezniük kell egy, a saját szervezeti felépítésüknek megfelelő felügyeleti funkcióval, és lehetővé kell tenniük a tagok számára az e funkciót gyakorló testületben való képviseletet. A közös jogkezelő szervezet szervezeti felépítésétől függően a felügyeleti funkciót egy külön testület is elláthatja, így például egy felügyelőbizottság, vagy az igazgatótanács egyes tagjai vagy összes azon tagja, aki nem vesz részt a közös jogkezelő szervezet vezetésében. A tagok tisztességes és kiegyensúlyozott képviseletével kapcsolatos követelmény nem akadályoz hatja a közös jogkezelő szervezeteket abban, hogy a felügyeleti funkció ellátására harmadik feleket, köztük megfelelő szakértelemmel rendelkező személyeket, illetve olyan jogosultakat jelöljenek ki, akik nem tesznek eleget a tagsági követelményeknek, vagy akiket a szervezet nem közvetlenül, hanem egy olyan szereplőn keresztül képvi sel, aki a közös jogkezelő szervezet tagja.

(25) A gondos irányítás érdekében a közös jogkezelő szer vezet vezetésének függetlennek kell lennie. A vezetők számára – függetlenül attól, hogy választott vezető tiszt ségviselők-e, vagy a szervezet szerződéssel foglalkoztatja vagy,munkaviszonyban alkalmazza őket – elő kell írni, hogy tisztjük elfoglalása előtt, majd azt követően évente nyilatkozzanak arról, hogy fennáll-e valamilyen összefér hetetlenség az érdekeik és a közös jogkezelő szervezet által képviselt jogosultak érdekei között. A felügyeleti funkciót ellátó személyek szintén évente tesznek ilyen nyilatkozatot. A tagállamoknak lehetőséget kell biztosí tani arra, hogy a közös jogkezelő szervezetek számára előírják az ilyen nyilatkozatok nyilvánosságra hozatalát vagy közigazgatási szervek részére történő megküldését.

(26) A közös jogkezelő szervezetek szedik be, kezelik és osztják fel a jogosultak által rájuk bízott jogok gyakorlá sából származó bevételeket. Ez a bevétel végső soron a jogosultakat illeti meg, akik közvetlen jogviszonyban állhatnak a szervezettel, vagy akiket a közös jogkezelő szervezetben tagsággal bíró szervezet, vagy képviseleti szerződés alapján más képviselhet. Ezért fontos, hogy a közös jogkezelő szervezetek e bevételek beszedése, keze lése és elosztása során a lehető legnagyobb gondossággal járjanak el. A bevételek pontos elosztására csak akkor nyílik lehetőség, ha a közös jogkezelő szervezetek pontos nyilvántartást vezetnek a tagokról, a felhasználási enge délyekről és a művek és egyéb teljesítmények felhaszná lásáról. A hatékony közös jogkezeléshez szükséges lényeges adatokat szintén a jogosultak és a felhasználók szolgáltatják, ellenőrzésük pedig a közös jogkezelő szer vezet feladata.

(27) A jogosultakat megillető beszedett összegeket a könyve lésben a szervezet saját vagyonától elkülönítetten kell kezelni. A tagállamok arra vonatkozó lehetőségének a

sérelme nélkül, hogy a befektetéssel – köztük a jogdíjbe vételek befektetésére vonatkozó tilalommal – kapcsola tosan szigorúbb szabályokról rendelkezzenek, ameny nyiben az ilyen összegeket befektetik, úgy ennek a közös jogkezelő szervezet általános befektetési és kocká zatkezelési politikája szerint kell történnie. Annak érde kében, hogy a jogosultak jogainak védelme magas szintű maradjon és biztosítható legyen, hogy az említett jogok gyakorlásából eredő bevétel hozzájuk folyjon be, a közös jogkezelő szervezetnek olyan követelmények mentén kell a befektetéseit megtennie és kezelnie, amelyek körülte kintő eljárásra kötelezik, lehetővé téve számára, hogy a legbiztonságosabb és leghatékonyabb befektetési politika mellett döntsön. A közös jogkezelő szervezet számára így lehetőséget kell biztosítani eszközállományának olyan módon történő összeállítására, hogy az igazodjon a jogokból származó befektetett bevétel kockázati kitett ségének konkrét jellegéhez és időtartamához, és ne veszé lyeztesse túlzott mértékben a jogosultakat megillető jogdíjbevételeket.

(28) Mivel a jogosultakat díjazás illeti meg jogaik gyakorlása fejében, fontos, hogy a kezelési díjak ne haladják meg a jogkezelés indokolt költségeit, valamint hogy a kezelési díj címén történő levonáson kívüli bármely egyéb – például szociális, kulturális vagy oktatási célú – levo náshoz a közös jogkezelő szervezet tagjainak döntése legyen szükséges. A közös jogkezelő szervezetnek átlát hatóvá kell tennie a jogosultak számára e levonások szabályozását. Ugyanezen követelmények vonatkoznak a jog gyakorlásából származó bevételek közös célra történő felosztására, például ösztöndíjakra történő felhasználásról szóló bármely döntésre. Az ilyen levonásokból finanszí rozott bármely szociális, kulturális vagy oktatási szolgál tatáshoz a jogosultak számára megkülönböztetés nélkül hozzáférést kell biztosítani. Ez az irányelv nem érintheti a nemzeti jog alapján történő bármely levonást – például a közös jogkezelő szervezetek által a jogosultaknak nyúj tott szociális szolgáltatások címén történt levonásokat – olyan esetekben, amelyet nem ez az irányelv szabályoz, feltéve, hogy az ilyen levonások összhangban vannak az uniós joggal.

(29) Az egyes jogosultakat, vagy adott esetben a jogosultak csoportjait megillető összegek felosztását és kifizetését megfelelő időben és az érintett közös jogkezelő szerve zetek felosztásra vonatkozó általános politikájának megfelelően kell elvégezni, ideértve azt az esetet is, ha ez a jogosultakat képviselő másik szervezeten keresztül történik. Kizárólag a közös jogkezelő szervezeten kívül álló objektív okok indokolhatják a jogosultakat megillető összegek késedelmes felosztását és kifizetését. Ezért az olyan körülmény, mint például a jogokból származó bevételek lejárati nap mellett történő befektetése nem lehet elfogadható indok a késedelemre. Objektív okok előfordulásakor célszerű a tagállamokra bízni az időben történő elosztást, valamint a jogosultak hatékony felku tatását és azonosítását biztosító szabályok kidolgozását. A tagállamok arra vonatkozó lehetőségének a sérelme nélkül, hogy szigorúbb szabályokról rendelkezzenek, a

HUL 84/76 Az Európai Unió Hivatalos Lapja 2014.3.20.

jogosultakat megillető összegek megfelelő és hatékony felosztásának biztosítása érdekében elő kell írni a közös jogkezelő szervezetek számára, hogy jóhiszeműen tegyenek ésszerű és gondos intézkedéseket az adott jogo sultak azonosítása és megtalálása céljából. Célszerű továbbá, hogy – amennyiben ezt a nemzeti jog lehetővé teszi – a közös jogkezelő szervezet tagjai dönthessenek bármely olyan összeg felhasználásról, amelyet amiatt nem lehet felosztani, mert az összegekre jogosult jogosultakat nem lehet azonosítani illetve megtalálni.

(30) Indokolt, hogy a közös jogkezelő szervezetek más közös jogkezelő szervezetekkel kötött képviseleti szerződés alapján jogokat kezelhessenek és beszedhessék az azok gyakorlásából származó bevételt. Más közös jogkezelő szervezetek tagjai jogainak védelme érdekében a közös jogkezelő szervezet nem tehet különbséget a képviseleti szerződések alapján általa kezelt jogok és a közvetlenül képviselt jogosultak számára általa kezelt jogok között. A közös jogkezelő szervezet nem jogosult továbbá arra, hogy a másik közös jogkezelő szervezet által adott kife jezett hozzájárulás nélkül a másik szervezet nevében beszedett, jogdíjbevételből a kezelési díj tekintetében történő levonáson kívüli levonásokat hajtson végre. Megfelelő továbbá előírni a közös jogkezelő szervezetek számára, hogy az ilyen képviseleti szerződések alapján más szervezetek számára történő felosztást és kifizetést legkésőbb akkor hajtsák végre, amikor saját tagjaik, és az általuk képviselt nem tag jogosultak számára hajtanak végre felosztást és kifizetést. A kedvezményezett szer vezet számára pedig elő kell írni, hogy az általa képviselt jogosultakat megillető összegek szétosztását késedelem nélkül teljesítse.

(31) Az engedélyezés tisztességes és megkülönböztetéstől mentes kereskedelmi feltételei különösen fontosak annak biztosítása érdekében, hogy a felhasználók felhasz nálási engedélyt kapjanak olyan művek és egyéb teljesít mények tekintetében, amelyek esetében közös jogkezelő szervezet képviseli a jogokat, valamint a jogosultak megfelelő díjazásának a biztosítása érdekében. Ezért a közös jogkezelő szervezeteknek és a felhasználóknak a felhasználási engedélyezéssel kapcsolatos tárgyalásokat jóhiszeműen kell lefolytatniuk, és kötelesek objektív és megkülönböztetéstől mentes feltételek alapján megálla pított díjszabásokat alkalmazni. Indokolt előírni, hogy a közös jogkezelő szervezet által felhasználási engedélye fejében vagy díjigény gyakorlása körében megállapított jogdíj ésszerű legyen, többek között a felhasználás egyedi körülmények esetén irányadó gazdasági értékére tekintet tel. Végül a közös jogkezelő szervezet indokolatlan kése delem nélkül ad választ a felhasználók kérelmeire.

(32) A digitális környezetben rendszeresen szükség van arra, hogy a közös jogkezelő szervezetek teljesen új felhaszná lási módok és üzleti modellek számára engedélyezzék a repertoárjuk felhasználását. Ilyen esetekben, és az ilyen engedélyek adását a lehető legjobban előmozdító

környezet kialakítása érdekében a közös jogkezelő szer vezeteknek – a versenyjogi szabályok alkalmazásának sérelme nélkül – rendelkezniük kell az innovatív online szolgáltatók személyre szabott felhasználási engedélye inek lehető leghamarabbi megadásához szükséges rugal massággal annak veszélye nélkül, hogy ezen engedélyek feltételeit precedensként használnák más engedélyek felté teleinek meghatározásához.

(33) Annak biztosítására, hogy a közös jogkezelő szervezetek teljesíthessék az irányelvben meghatározott kötelezett ségeiket, a felhasználók megadják e szervezetek számára a közös jogkezelő szervezetek által képviselt jogok gyakorlására vonatkozó lényeges információkat. Ez a kötelezettség nem vonatkozik a nem kereskedelmi, üzleti, kézműves és szakmai célból eljáró természetes személyekre, akik ezért kívül esnek a felhasználó ezen irányelvben szereplő meghatározásán. A közös jogkezelő szervezetek által kért tájékoztatásnak továbbá az ésszerű és szükséges, a szervezet feladatainak ellátásához szük séges információkra kell korlátozódnia, valamint arra, hogy mi áll a felhasználók rendelkezésére, figyelembe véve a kis- és középvállalkozások sajátos helyzetét. Ez a kötelezettség belefoglalható a közös jogkezelő szervezet és a felhasználó közötti megállapodásba; ez a belefoglalás nem zárja ki a tájékoztatáshoz való nemzeti törvényben rögzített jogokat. A felhasználók által nyújtandó tájékoz tatásra vonatkozó határidőket úgy kell megállapítani, hogy a közös jogkezelő szervezetek is betarthassák a jogosultakat megillető összegek felosztására vonatkozó határidőket. Ez az irányelv nem érintheti a tagállamok azon lehetőségét, hogy a területükön letelepedett közös jogkezelő szervezeteknek közös számlák kibocsátását írják elő.

(34) A közös jogkezelő szervezetek jogkezelési szolgáltatá saiba a jogosultak, a felhasználók és a más közös jogke zelő szervezetek által vetett bizalom növelése érdekében valamennyi közös jogkezelő szervezetet kötelezni kell arra, hogy megfeleljen bizonyos átláthatósági előírások nak. A közös jogkezelő szervezeteket, vagy a jogosultakat megillető összegek felosztásáért és kifizetéséért felelős nem természetes személy (szervezeti) tagjaikat kötelezni kell arra, hogy a jogosultak számára legalább évente egyszer tájékoztatást nyújtsanak, például a részükre felosztott vagy kifizetett összegekről és a levonásokról. A közös jogkezelő szervezetek részére elő kell írni azt is, hogy nyújtsanak kielégítő tájékoztatást, beleértve pénz ügyi adatokat is, azon más közös jogkezelő szervezetek részére, amelyeknek a jogait képviseleti szerződések útján kezelik.

(35) Annak biztosítása érdekében, hogy a jogosultak, más közös jogkezelő szervezetek és a felhasználók hozzáfér jenek a szervezet tevékenységi körére, valamint az általa képviselt művekre vagy egyéb teljesítményekre vonatkozó adatokhoz, a közös jogkezelő szervezetnek kellően indo kolt kérelemre tájékoztatást kell nyújtania ezekről. Nemzeti szinten kell szabályozni azt, hogy fel lehet-e, és milyen mértékű ésszerű díjat lehet felszámítani ezért

HU2014.3.20. Az Európai Unió Hivatalos Lapja L 84/77

a szolgáltatásért. A közös jogkezelő szervezeteknek szer vezeti felépítésükről és működési módjukról – különösen alapokmányukról, valamint a kezelési díjakra, a levoná sokra és a díjszabásra vonatkozó általános szabályaikról – is tájékoztatniuk kell a nyilvánosságot.

(36) Annak biztosítása érdekében, hogy a jogosultak képesek legyenek figyelemmel kísérni és egymással összehasonlí tani a közös jogkezelő szervezetek teljesítményét, az ilyen szervezeteknek évente közzé kell tenniük egy kifejezetten a közös jogkezelő szervezetek tevékenységére vonatkozó, összehasonlítható auditált pénzügyi adatokat tartalmazó átláthatósági jelentést. A közös jogkezelő szervezeteknek ezen felül az éves átláthatósági jelentés részeként évente közzé kell tenniük egy olyan különjelentést is, amely a szociális, kulturális és oktatási szolgáltatásokra szánt összegek felhasználását részletezi. Ez az irányelv nem akadályozhatja meg a közös jogkezelő szervezeteket abban, hogy az éves átláthatósági jelentéshez szükséges információkat – például az éves pénzügyi jelentés része ként – egyetlen, illetve több különálló dokumentumban hozzák nyilvánosságra.

(37) A zeneműveket felhasználó online szolgáltatásokat, például azokat a zeneszolgáltatásokat nyújtó szolgáltatók, amelyek a fogyasztók részére lehetővé teszik zene letöl tését vagy annak streaming szolgáltatás útján történő hallgatását, valamint azok a szolgáltatásokat nyújtó szol gáltatók, amelyek fontos zenei elemet tartalmazó filmekhez vagy játékokhoz nyújtanak hozzáférést, először kötelesek megszerezni az ilyen művek felhasználására vonatkozó jogot. A 2001/29/EK irányelv a zeneművek online felhasználása során minden egyes jog tekintetében előírja a felhasználási engedély megszerzését. A szerzők szempontjából ezek a jogok a zeneművek többszörözé sének és a nyilvánossághoz közvetítésének kizárólagos jogait képezik, amelyek magukban foglalják a nyilvá nosság számára lehívásra történő hozzáférhetővé tétel jogát is. Ezeket a jogokat akár maguk a jogosultak, így a szerzők vagy a zeneműkiadók, akár a jogosultak számára közös jogkezelési szolgáltatásokat nyújtó közös jogkezelő szervezetek is kezelhetik. Különböző közös jogkezelő szervezetek kezelhetik a szerzők többszörö zésre és a nyilvánossághoz közvetítésére vonatkozó jogait. Vannak továbbá olyan esetek, amikor ugyanazon mű tekintetében számos jogosult rendelkezik jogokkal, és előfordulhat az is, hogy különböző közös jogkezelő szer vezeteket bíztak meg a mű vonatkozásában fennálló jogosultsági hányaduk tekintetében történő engedélyezé sével. Bármely felhasználónak, aki az online szolgáltatás keretében a zeneművek széles körét kívánja a fogyasztók részére ajánlani, össze kell vonnia a művek különböző jogosultaktól és közös jogkezelő szervezetektől származó jogait.

(38) Míg az internet nem ismer határokat, a zeneszolgálta tások online piaca az Unióban még mindig szétaprózó dott, és az egységes digitális piac még nem alakult ki teljes egészében. Az európai közös jogkezelés

åösszetettsége és nehézkessége számos esetben súlyosbítja az online zeneszolgáltatások európai digitális piacának szétaprózódottságát. Ez a helyzet éles ellentétben áll a fogyasztók digitális tartalmak, valamint azokhoz kapcso lódóan – akár határokon átnyúló – innovatív szolgálta tások iránti, gyorsan növekvő igényeivel.

(39) A 2005/737/EK ajánlás egy olyan új szabályozási környe zetet támogatott, amely alkalmasabb a jogszerű online zeneszolgáltatások nyújtásával összefüggő szerzői és szomszédos jogok uniós szintű kezelésére. Felismerte, hogy a zeneművek online felhasználásának korában a kereskedelmi felhasználóknak felhasználási engedélyezési megoldásokra van szükségük, amely megfelel a minde nütt jelen lévő online környezet jellegzetességeinek, és amely több területre terjed ki. Az ajánlás azonban nem volt elegendő a zeneművek online felhasználása széles körben több területre kiterjedő hatályú engedélyezésének ösztönzésére, vagy a több területre kiterjedő felhasználás engedélyezése egyedi igényeinek megoldására.

(40) Az online zenei ágazatban, ahol a szerzőket megillető jogok területi alapú közös kezelése marad a főszabály, elengedhetetlen, hogy olyan feltételeket teremtsünk, amelyek a közös jogkezelő szervezetek általi leghatéko nyabb felhasználási engedélyezési gyakorlatokat segítik elő, az egyre inkább határokon átnyúlóvá váló rendszer ben. Ezért indokolt egy olyan szabályrendszer megalko tása, amely rendelkezik a zeneművek, köztük a zene művek szövegeinek szerzőit megillető online jogok körében a közös jogkezelő szervezetek által adott, több területre kiterjedő felhasználási engedélyezés alapfeltétele iről. Ugyanezeknek a szabályoknak kell vonatkozniuk minden zenemű, köztük az audiovizuális művek részét képező zeneművek felhasználásának az engedélyezésére is. A zeneműveket kizárólag kotta formájában elérhetővé tevő online szolgáltatásokra azonban ez a szabály nem vonatkozhat. Ezen irányelv rendelkezéseinek biztosíta niuk kell a közös jogkezelő szervezetek által nyújtott, határokon átnyúló szolgáltatások minimálisan szükséges minőségi szintjét, különösen a képviselt repertoár átlát hatósága és a jogok hasznosításához kapcsolódó pénz ügyi folyamatok pontossága terén. Keretet kell teremte niük továbbá a zenei repertoárok és jogok önkéntes összevonásának támogatásához, így csökkentve a felhasz náló számára a több területre és több repertoárra kiter jedő szolgáltatás üzemeltetéséhez szükséges felhasználási engedélyek számát. E rendelkezéseknek lehetővé kell tenniük a közös jogkezelő szervezet számára, hogy felkérjen egy másik közös jogkezelő szervezetet a reper toárjának több területre kiterjedő hatályú képviseletére, amennyiben önmaga nem képes a követelmények teljesí tésére, illetve azoknak nem kíván megfelelni. A megkere sett közös jogkezelő szervezet számára kötelezővé kell tenni a kérelmező szervezet általi felkérés elfogadását, amennyiben a megkeresett szervezet már összevonta a repertoárját, és több területre kiterjedő hatályú felhaszná lási engedélyeket ajánl vagy ad. A jogszerű online zene szolgáltatások fejlődésének az Unióban a szerzőt megillető jogok online megsértése elleni küzdelemhez is hozzá kell járulnia.

HUL 84/78 Az Európai Unió Hivatalos Lapja 2014.3.20.

(41) A felhasználási engedélyezési folyamat hatékonysága és átláthatósága, a felhasználói jelentések feldolgozása, a szolgáltatók részére ehhez kapcsolódóan történő szám lázás és a jogosultakat megillető összegek felosztása tekintetében is különösen fontos a zeneművekre, a jogo sultakra és az adott területen az egyes közös jogkezelő szervezetek által képviselt jogokra vonatkozó pontos és átfogó adatok rendelkezésre állása. Ennek érdekében arra van szükség, hogy a zeneművek tekintetében több terü letre kiterjedő hatályú engedélyezést folytató közös jogke zelő szervezetek ezeket a részletes adatokat képesek legyenek gyorsan és pontosan feldolgozni. Ez szükségessé teszi a több területre kiterjedő hatályú felhasználási enge déllyel érintett jogosultakra vonatkozó, olyan adatokat tartalmazó adatbázisok használatát, amelyek alapján azonosíthatók azon művek, jogok és jogosultak, amelyek képviseletével a közös jogkezelő szervezetet megbízták, valamint meghatározhatók a megbízással érintett terü letek is. Az ezen adatokban bekövetkező változásokat késedelem nélkül át kell vezetni, és az adatbázisokat folyamatosan frissíteni kell. Ezeknek az adatbázisoknak továbbá azt is elő kell segíteniük, hogy a művekre vonat kozó adatok összekapcsolhatók legyenek a hangfelvéte lekre vagy a mű megőrzésére szolgáló más rögzítésre vonatkozó adatokkal. Fontos biztosítani azt is, hogy a lehetséges felhasználók, jogosultak és közös jogkezelő szervezetek hozzáférjenek azokhoz az adatokhoz, amelyek a közös jogkezelő szervezetek által képviselt repertoár azonosításához szükségesek. A közös jogkezelő szervezeteknek képeseknek kell lenniük intézkedéseket tenni az adatok pontosságának és megbízhatóságának védelme, az újrafelhasználásuk ellenőrzése, illetve a keres kedelmileg érzékeny adatok védelme érdekében.

(42) A zeneművek több területre kiterjedő felhasználásának engedélyezését végző közös jogkezelő szervezetek számára elő kell írni adatbázisaik folyamatos és kése delem nélküli frissítését annak biztosítása érdekében, hogy az általuk feldolgozott zenei repertoárra vonatkozó adatok a lehető legpontosabbak legyenek. A közös jogke zelő szervezetek által nyilvántartott adatok pontossá gának és megbízhatóságának veszélyeztetése nélkül könnyen hozzáférhető eljárásokat kell kialakítaniuk, amelyek lehetővé teszik az online szolgáltatók, valamint a jogosultak és más közös jogkezelő szervezetek számára, hogy tájékozódjanak arról, hogy tartalmaznak-e valami lyen pontatlanságot a közös jogkezelő szervezet adatbá zisai a tulajdonukban lévő vagy az általuk ellenőrzött művek tekintetében, beleértve – részben vagy egészben – azokat a jogokat, illetve azokat a területeket is, amelyek tekintetében a közös jogkezelő szervezet számára megbízást adtak. Mivel a 95/46/EK európai parlamenti és tanácsi irányelv (1) amely minden érintett számára biztosítja a pontatlan vagy hiányos adatok helyesbítésére, törlésére vagy zárolására vonatkozó jogot, ennek az irányelvnek arról is rendelkeznie kell, hogy a jogosul takkal vagy a más közös jogkezelő szervezetekkel kapcsolatos pontatlan információk a több területre kiter jedő hatályú felhasználás engedélyezése terén késedelem nélkül kijavításra kerüljenek. A közös jogkezelő

szervezeteknek arra is kell rendelkezniük kapacitással, hogy elektronikusan feldolgozzák a művek nyilvántar tását és a jogkezelési megbízásokat. Figyelemmel arra, hogy az információk automatizálása milyen fontos a gyors és hatékony adatfeldolgozás érdekében, a közös jogkezelő szervezeteknek elektronikus eszközöket kell alkalmazniuk arra a célra, hogy ezeket az információkat strukturált módon közöljék a jogosultak. A közös jogke zelő szervezeteknek lehetőség szerint biztosítaniuk kell azt, hogy az ilyen elektronikus eszközök figyelembe vegyék a nemzetközi vagy uniós szinten kialakított önkéntes iparági normákat vagy gyakorlatokat.

(43) A zenefelhasználásra, az értékesítési jelentésekre és a számlázásra vonatkozó iparági normák jelentős szerepet játszanak a közös jogkezelő szervezetek és a felhasználók közötti adatcsere hatékonyságának növelésében. Az enge délyek felhasználásának figyelemmel kísérése során tisz teletben kell tartani az alapvető jogokat, köztük a magánszféra és a családi élet tiszteletben tartására és a személyes adatok védelmére irányuló jogot. Annak bizto sítása érdekében, hogy ezek a hatékonysági előnyök gyor sabb pénzügyi feldolgozást és végső soron a jogosultak részére történő korábbi kifizetéseket eredményezzenek, a közös jogkezelő szervezetek számára elő kell írni azt, hogy a szolgáltatók részére történő számlázást és a jogo sultakat megillető összegek felosztását késedelem nélkül teljesítsék. E követelmény érvényesüléséhez az is szük séges, hogy a felhasználók a közös jogkezelő szerveze teket pontos és időszerű információkkal lássák el a művek felhasználásáról. A közös jogkezelő szervezetek nem kötelesek a bármilyen egyéni formátumban készült felhasználói jelentéseket elfogadni, ha rendelkezésre állnak széles körben használt iparági normák. A közös jogkezelő szervezetek számára lehetővé kell tenni a zene művek online felhasználására vonatkozó több területre kiterjedő hatályú engedélyezésével kapcsolatos szolgálta tások kiszervezését. A háttérirodai szolgáltatások megosz tása vagy összevonása segítheti a közös jogkezelő szer vezeteket a jogkezelési szolgáltatásaik fejlesztése és az adatkezelési eszközökre vonatkozó beruházásaik ésszerű sítése terén.

(44) A különböző zenei repertoárok felhasználásának a több területre kiterjedő hatályú engedélyezés céljából történő összevonása elősegíti az engedélyezési folyamatot és – azáltal, hogy az összes repertoár felhasználásának több területre kiterjedő hatályú engedélyezését elérhetővé teszi a piacon – növeli a kulturális sokszínűséget, valamint hozzájárul ahhoz, hogy az online szolgáltatóknak az adott szolgáltatás ajánlása érdekében kevesebb tranzak ciót kelljen végezniük. A repertoárok összevonásának elő kell segítenie új online szolgáltatások kialakulását és a fogyasztókra hárított tranzakciós költségek csökkenését. Ezért azokat a közös jogkezelő szervezeteket, amelyek nem akarnak vagy nem képesek közvetlenül a saját zenei repertoárjukra több területre kiterjedő hatályú felhasználási engedélyeket adni, arra kell ösztönözni, hogy önkéntesen más közös jogkezelő szervezeteket bízzanak meg azzal, hogy megkülönböztetésmentes felté telek mellett kezeljék a repertoárjukat. A több területre kiterjedő hatályú felhasználási engedélyekre vonatkozó megállapodások kizárólagos jellege korlátozná a több

HU2014.3.20. Az Európai Unió Hivatalos Lapja L 84/79

(1) Az Európai Parlament és a Tanács 1995. október 24-i 95/46/EK irányelve a személyes adatok feldolgozása vonatkozásában az egyének védelméről és az ilyen adatok szabad áramlásáról (HL L 281., 1995.11.23., 31. o.).

területre kiterjedő hatályú felhasználási engedélyeket kereső felhasználók számára rendelkezésre álló lehető ségeket, valamint szintén korlátozná azon közös jogke zelő szervezetek lehetőségeit is, amelyek több területre kiterjedő adminisztrációs szolgáltatásokat keresnek a repertoárjuk számára. Ezért a közös jogkezelő szerve zetek közötti, több területre kiterjedő hatályú felhaszná lási engedélyezésre vonatkozó valamennyi képviseleti szerződést nem kizárólagos alapon kell megkötni.

(45) A közös jogkezelő szervezetek tagjai számára különösen fontos azoknak a feltételeknek az átláthatósága, amelyek alapján a közös jogkezelő szervezetek az online jogokat kezelik. A közös jogkezelő szervezetek ezért kötelesek elegendő információt szolgáltatni tagjaik számára bármely olyan szerződés fő feltételeiről, amellyel egy másik közös jogkezelő szervezetet bíznak meg azzal, hogy e tagok zeneműveit, e zeneművek online felhaszná lására vonatozó, több területre kiterjedő hatályú felhasz nálási engedélyezése céljából képviselje.

(46) Fontos továbbá előírni azt, hogy bármely olyan közös jogkezelő szervezet, amely több területre kiterjedő hatályú felhasználási engedélyeket ajánl vagy ad, köteles vállalni bármely másik olyan közös jogkezelő szervezet repertoárjának képviseletét, amely úgy dönt, hogy ilyen tevékenységet közvetlenül nem végez. Annak biztosítása érdekében, hogy ez a követelmény ne legyen aránytalan, és ne lépje túl a szükséges mértéket, a felkért közös jogkezelő szervezet csak akkor köteles elfogadni a megkeresést, ha a képviselet olyan online jogra vagy az online jogok olyan fajtájára vonatkozik, amelyet maga is képvisel. Ezt a követelményt továbbá csak az olyan közös jogkezelő szervezetekre kell alkalmazni, amelyek össze vont repertoárt képviselnek, és nem terjed ki azokra a közös jogkezelő szervezetekre, amelyek csak a saját repertoárjukra vonatkozóan adnak több területre kiter jedő hatályú felhasználási engedélyeket. Nem vonatkozik ez a követelmény azokra a közös jogkezelő szervezetekre sem, amelyek csupán az egyazon műre nézve fennálló jogokat vonják össze abból a célból, hogy képesek legyenek az ilyen művek tekintetében mind a többszörö zési, mind pedig a nyilvánossághoz közvetítésre vonat kozó jogok együttes engedélyezésére. A megbízást adó közös jogkezelő szervezetekben tömörülő jogosultak érdekének védelmében, valamint annak biztosítása céljá ból, hogy a kisebb és kevésbé ismert repertoárok a tagállamokban egyenlő feltételek mellett férhessenek hozzá a belső piachoz, fontos, hogy a megbízást adó közös jogkezelő szervezetek repertoárjait ugyanolyan feltételek mellett kezeljék, mint a megbízást vállaló közös jogkezelő szervezetek repertoárjait, és hogy azok szerepeljenek a megbízást vállaló közös jogkezelő szerve zetek által az online szolgáltatóknak címzett ajánlatok ban. A megbízást vállaló közös jogkezelő szervezetek által felszámított kezelési díjnak fedeznie kell e szerve zetek szükséges és ésszerű keretek között eszközölt beru házásainak megtérülését. Bármely olyan szerződés, amelyben egy közös jogkezelő szervezet megbíz egy vagy több másik közös jogkezelő szervezetet, hogy a zenei repertoárjának online felhasználására vonatkozó, több területre kiterjedő hatályú felhasználási engedélyeket adjon ki, nem akadályozza meg azt, hogy az elsőként említett közös jogkezelő szervezet továbbra is engedé lyezze a letelepedése szerinti tagállam területére korláto zott felhasználásokat, akár a saját repertoárja, akár

bármely olyan egyéb repertoár tekintetében, amelynek ezen a területen való képviseletére megbízást kapott.

(47) A közös jogkezelő szervezetek általi, több területre kiter jedő hatályú felhasználási engedélyezés céljait és haté konyságát nagymértékben veszélyeztetné az, ha a jogo sultak nem gyakorolhatnák a több területre kiterjedő hatályú felhasználási engedélyek kiadására vonatkozó jogaikat abban az esetben, ha az a közös jogkezelő szer vezet, amelyet megbíztak a jogaik kezelésével, nem ad vagy ajánl több területre kiterjedő hatályú felhasználási engedélyeket, továbbá nem kíván egy másik közös jogke zelő szervezetet sem megbízni ezzel a feladattal. Ezért fontos lenne az, hogy ilyen körülmények között a jogo sultak képesek legyenek saját maguk gyakorolni az online szolgáltatók által kért, több területre kiterjedő hatályú felhasználási engedélyezésre vonatkozó jogukat, illetve hogy ezt egy másik fél vagy felek útján tehessék meg oly módon, hogy tiltakoznak a közös jogkezelés ellen az eredeti közös jogkezelő szervezettnél az online felhasználás több területre kiterjedő hatályú engedélye zéshez szükséges mértékben, akként, hogy az egy terü letre kiterjedő hatályú engedélyezésre a tiltakozás hatály nem terjed ki.

(48) A műsorszolgáltató szervezetek általában egy helyi közös jogkezelő szervezet engedélyét használják saját televízió- és rádióműsoraik sugárzásához, amelyek zeneműveket is tartalmaznak. Ez az engedély gyakran a műsorsugárzási tevékenységekre korlátozódik. A zeneműveken fennálló online jogokra vonatkozó felhasználási engedélyre lenne szükség ahhoz, hogy az ilyen televízió- vagy rádiómű sorok sugárzását online is elérhetővé tegyék. A televízió- és rádióműsorok egyidejű vagy késleltetett online közve títésének célját szolgáló, a zeneműveken fennálló online jogokra vonatkozó felhasználási engedélyezés elősegítése érdekében szükség van arra, hogy a Bizottság eltérést tegyen lehetővé a zeneműveken fennálló online jogok több területre kiterjedő hatályú felhasználási engedélyezé sére egyébként érvényes szabályoktól. Az eltérésnek a televízió- vagy rádióműsorok online elérése, valamint az eredeti műsorokkal egyértelmű és alárendelt viszonyban álló, az adott televízió- vagy rádióműsort kiegészítő, előzetesen bemutató vagy ismétlő anyag elérése érde kében feltétlenül szükséges mértékre kell korlátozódnia. Az eltérés nem működhet úgy, hogy torzítsa az olyan más szolgáltatásokkal folytatott versenyt, amelyek egyedi zenei vagy audiovizuális művekhez biztosítanak online hozzáférést a fogyasztók részére, és nem eredményezhet olyan korlátozó gyakorlatot, mint a piacok vagy a fogyasztói csoportok felosztása, amely sértené az EUMSZ 101., illetve 102. cikkét.

(49) Biztosítani kell az ezen irányelvnek megfelelően elfoga dott nemzeti rendelkezések hatékony végrehajtását. A közös jogkezelő szervezeteknek egyedi eljárásokat kell a tagjaik részére biztosítaniuk a panaszok kezelése céljából. Ezeknek az eljárásoknak a közös jogkezelő szervezet által közvetlenül képviselt más jogosultak számára, valamint azon közös jogkezelő szervezetek számára is rendelke zésre kell állniuk, amelyek nevében e szervezetek képvi seleti szerződés alapján jogokat kezelnek. Lehetővé kell tenni továbbá a tagállamok számára annak előírását, hogy ezen irányelv alkalmazása tekintetében a közös

HUL 84/80 Az Európai Unió Hivatalos Lapja 2014.3.20.

jogkezelő szervezetek, azok tagjai, a jogosultak vagy a felhasználók között felmerülő vitákat gyors, független és pártatlan alternatív vitarendezési eljárás keretében kell rendezni. A zeneművek online jogainak felhasználá sára vonatkozó, több területre kiterjedő hatályú engedé lyezésére vonatkozó szabályok hatékonyságát alááshatná különösen az, ha a közös jogkezelő szervezetek és a velük szerződő felek közötti vitákat nem rendeznék gyorsan és hatékonyan. Ezért kívánatos az, hogy a bíró sághoz való fordulás jogának sérelme nélkül legyen lehe tőség egy olyan – a közvetítéshez vagy a választott bíró sághoz hasonló – könnyen elérhető, hatékony és pártat lan, bíróságon kívüli eljárás igénybevételére, amely alkalmas egyrészről a több területre kiterjedő felhaszná lást engedélyező közös jogkezelő szervezetek, másrészről pedig az online szolgáltatók, a jogosultak vagy más közös jogkezelő szervezetek közötti viták rendezésére. Ez az irányelv nem írja elő konkrétan, hogy milyen módon kell megszervezni a vitarendezési lehetőségek biztosítását, és nem határozza meg azt sem, hogy mely testületet kell megbízni a vitarendezések bonyolításával, azzal a feltétellel, hogy az adott testület függetlensége, pártatlansága és hatékonysága garantált. Végezetül kívá natos annak előírása is, hogy a szellemi alkotások joga területén szakértelemmel rendelkező vitarendezési testü letek vagy bíróságok révén a tagállamok rendelkezzenek olyan független, pártatlan és hatékony vitarendezési eljá rásokkal, amelyek képesek rendezni a közös jogkezelő szervezetek és a felhasználók közötti, a fennálló vagy a javasolt engedélyezési feltételekkel, illetve a szerződéssze gésekkel kapcsolatos kereskedelmi vitákat.

(50) A tagállamok kötelesek olyan megfelelő eljárásokat beve zetni, amelyek révén ellenőrizni lehet, hogy a közös jogkezelő szervezetek megfelelnek-e ezen irányelv rendel kezéseinek. Nem lenne helyénvaló, hogy ez az irányelv korlátozza a tagállamok választási lehetőségét az illetékes hatóság kijelölését, vagy a közös jogkezelő szervezetek előzetes és utólagos ellenőrzését illetően, azonban bizto sítani kell azt, hogy az illetékes hatóságok hatékonyan és megfelelő időkeretek között képesek legyenek az ezen irányelv alkalmazásakor felmerülő bármilyen kétely tisz tázására. A tagállamok nem kötelezhetők új illetékes hatóságok létrehozására. Ezen túlmenően lehetőséget kell teremteni a közös jogkezelő szervezetek tagjai, a jogosultak, a felhasználók, a közös jogkezelő szervezetek és más érdekelt felek számára, hogy amennyiben vélemé nyük szerint egy közös jogkezelő szervezet, vagy adott esetben egy felhasználó tevékenysége vagy egy kialakult helyzet törvényt sért, értesítsék az illetékes hatóságot. A tagállamok biztosítják, hogy az ezen irányelvet átültető nemzeti rendelkezések be nem tartása esetén illetékes hatóságaik megfelelő szankciókat alkalmazhassanak és megfelelő intézkedéseket hozhassanak. Ez az irányelv nem rendelkezik konkrétan a szankciók vagy intézke dések fajtájáról, azonban azoknak hatékonyaknak, arányosaknak és visszatartó erejűeknek kell lenniük. A szankciók vagy intézkedések közé tartozhat a hanyagul eljáró igazgatók menesztése, a közös jogkezelő szerve zetek helyiségeiben tartott ellenőrzések, vagy – ameny nyiben a működés engedélyhez kötött – az engedély

visszavonása. Ennek az irányelvnek semlegesnek kell maradnia a tagállamokon belüli előzetes engedélyezési és ellenőrzési rendszerek tekintetében, ideértve a közös jogkezelő szervezetek reprezentativitására vonatkozó követelményeket is, amennyiben ezek a rendszerek összeegyeztethetők az uniós joggal, és nem akadályozzák ezen irányelv teljes körű végrehajtását.

(51) A több területre kiterjedő hatályú felhasználás engedélye zésére vonatkozó követelmények betartásának biztosítása érdekében ki kell alakítani a végrehajtásuk figyelemmel kísérését szolgáló egyedi rendelkezéseket. E célból a tagállamok illetékes hatóságainak és a Bizottságnak együtt kell működnie. A közös jogkezelő szervezetek ellenőrzésének megkönnyítése érdekében az illetékes hatóságok közötti információcsere révén a tagállamoknak kölcsönösen segítséget kell nyújtaniuk egymásnak.

(52) Fontos, hogy a közös jogkezelő szervezetek tiszteletben tartsák a jogosultak, tagok, felhasználók és más olyan személyek magánélethez és adatvédelemhez fűződő jogait, akiknek a személyes adatát kezelik. A 95/46/EK irányelv az irányadó a személyes adatoknak az ezen irányelvvel összefüggésben a tagállamokban végzett, a tagállamok hatáskörrel rendelkező hatóságai, különösen a tagállamokban kijelölt független közjogi hatóságok felügyelete alatt történő feldolgozására vonatkozóan. A jogosultakat megfelelően tájékoztatni kell adataik feldol gozásáról, arról, hogy kik kapták meg ezeket az adatokat, mennyi ideig maradnak ezek az adatok az adatbázisban, és hogy a jogosultak milyen módon gyakorolhatják a 95/46/EK irányelvvel összhangban a személyes adata ikhoz való hozzáférésre, valamint az ezek kijavítására vagy törlésére vonatkozó jogaikat. Különösen a személyek közvetett azonosítására alkalmas egyedi azonosítókat kell az említett irányelv szerinti személyes adatként kezelni.

(53) A végrehajtási intézkedésekre vonatkozó rendelkezések nem érintik azoknak a független nemzeti hatóságoknak a hatáskörét, amelyeket a tagállamok a 95/46/EK irány elvnek megfelelően hoztak létre az adott irányelv végre hajtására elfogadott nemzeti rendelkezések betartásának figyelemmel kísérése érdekében.

(54) Ez az irányelv tiszteletben tartja és figyelembe veszi az Európai Unió Alapjogi Chartájában (a Charta) elismert alapelveket. A vitarendezésre vonatkozóan az irányelvben foglalt rendelkezések nem akadályozhatják meg a feleket abban, hogy gyakorolhassák a bírósághoz való fordulás tekintetében az Európai Unió Alapjogi Chartájában bizto sított jogukat.

HU2014.3.20. Az Európai Unió Hivatalos Lapja L 84/81

(55) Mivel ezen irányelv céljait, nevezetesen a közös jogkezelő szervezetek tagjai azon képességeinek javítását, hogy a szervezet tevékenysége felett ellenőrzést gyakoroljanak, a közös jogkezelő szervezetek megfelelő átláthatóságának biztosítását, és a zeneművek online felhasználására vonat kozó, szerzőket megillető jogok több területre kiterjedő hatályú engedélyezésének fejlesztését a tagállamok nem tudják kielégítően megvalósítani, az Unió szintjén azon ban, az intézkedések léptéke és hatása miatt, e célok jobban megvalósíthatók, az Unió intézkedéseket hozhat az Európai Unió működéséről szóló szerződés 5. cikkében foglalt szubszidiaritás elvének megfelelően. Az említett cikkben foglalt arányosság elvének megfelelően ez az irányelv nem lépi túl az e célok eléréséhez szükséges mértéket.

(56) Ennek az irányelvnek a rendelkezései nem érintik a versenyjogi szabályok és a bármely más területre vonat kozó egyéb jogszabályok alkalmazását, beleértve a titok tartást, az üzleti titkot, a magánszféra védelmét, az iratokhoz való hozzáférést, a szerződések jogát, valamint a kollíziós szabályokra és a bíróságok illetékességére vonatkozó nemzetközi magánjogot, továbbá a munkavál lalók és munkáltatók egyesülési és önszerveződési jogát.

(57) A tagállamoknak és a Bizottságnak a magyarázó doku mentumokról szóló, 2011. szeptember 28-i együttes politikai nyilatkozatával (1) összhangban a tagállamok vállalták, hogy az átültető intézkedéseikről szóló értesí téshez indokolt esetben egy vagy több olyan dokumen tumot mellékelnek, amely megmagyarázza az irányelv elemei és az azt átültető nemzeti jogi eszközök megfelelő részei közötti kapcsolatot. Ezen irányelv tekintetében a jogalkotó úgy ítéli meg, hogy ilyen dokumentumok átadása indokolt.

(58) A 45/2001/EK európai parlamenti és tanácsi rendelet (2) 28. cikkének (2) bekezdésével összhangban egyeztettek az európai adatvédelmi biztossal, aki 2012. október 9- én véleményt adott,

ELFOGADTA EZT AZ IRÁNYELVET:

I. CÍM

ÁLTALÁNOS RENDELKEZÉSEK

1. cikk

Tárgy

Ez az irányelv a szerzői és szomszédos jogok közös jogkezelő szervezetek általi kezelése megfelelő működésének biztosítá sához szükséges követelményeket határozza meg. Meghatározza továbbá a szerzők zeneműveinek online, több területre kiterjedő felhasználásának közös jogkezelő szervezetek általi, engedélye zésének szabályait.

2. cikk

Hatály

(1) Az I., II., IV. és V. cím – a 34. cikk (2) bekezdése és a 38. cikk kivételével – az Unióban letelepedett valamennyi közös jogkezelő szervezetre vonatkozik.

(2) A III. cím, valamint a 34. cikk (2) bekezdése és a 38. cikk azokra az Unióban letelepedett közös jogkezelő szervezetekre vonatkozik, amelyek több területre kiterjedően kezelik a szer zőket zeneműveik online felhasználására vonatkozóan megillető jogokat.

(3) Ezen irányelv vonatkozó rendelkezéseit alkalmazni kell a közös jogkezelő szervezetek közvetlen vagy közvetett, teljes vagy részleges tulajdonában vagy ellenőrzése alatt álló szerveze tekre, amennyiben az ilyen szervezetek olyan tevékenységet végeznek, amely – ha azt közös jogkezelő szervezet végezné – ezen irányelv rendelkezéseinek hatálya alá tartozna.

(4) A 16. cikk (1) bekezdése, a 18. és 20. cikke a 21. cikk (1) bekezdésének a), b), c), e), f) és g) pontja, valamint a 36. és a 42. cikk hatálya az Unióban letelepedett valamennyi független jogkezelő szervezetre kiterjed.

3. cikk

Fogalommeghatározások

Ezen irányelv alkalmazásában:

a) „közös jogkezelő szervezet”: olyan szervezet, amely jogsza bály, jog, átruházás, felhasználási engedély vagy más szer ződéses megállapodás alapján, egynél több jogosult érde kében és közös javára kizárólagos vagy fő céljaként szerzői és szomszédos jogokat kezel, és amely a következő felté telek közül az egyiket vagy mindkettőt teljesíti:

i. a tagjai tulajdonában vagy ellenőrzése alatt áll;

ii. nonprofit szervezetként működik;

b) „független jogkezelő szervezet”: olyan szervezet, amely jogszabály, jog, átruházás, felhasználási engedély vagy más szerződéses megállapodás alapján, egynél több jogosult érdekében és közös javára kizárólagos vagy fő céljaként szerzői és szomszédos jogokat kezel, és amely:

i. nem áll a jogosultak közvetlen vagy közvetett, teljes vagy részleges tulajdonában vagy ellenőrzése alatt, és

ii. profitorientált szervezetként működik;

c) „jogosult”: közös jogkezelő szervezetnek nem minősülő személy vagy szervezet, aki/amely szerzői vagy szomszédos jogokkal rendelkezik, vagy aki/amely a művek felhasználá sára vonatkozó megállapodás alapján vagy jogszabály alapján részesedésre jogosult a jogdíjbevételből;

HUL 84/82 Az Európai Unió Hivatalos Lapja 2014.3.20.

(1) HL C 369., 2011.12.17., 14. o. (2) Az Európai Parlament és a Tanács 2000. december 18-i 45/2001/EK

rendelete a személyes adatok közösségi intézmények és szervek által történő feldolgozása tekintetében az egyének védelméről, valamint az ilyen adatok szabad áramlásáról (HL L 8., 2001.1.12., 1. o.)

d) „tag”: olyan jogosult vagy olyan jogosultakat képviselő szer vezet, beleértve más közös jogkezelő szervezeteket és a jogosultak szövetségeit is, aki/amely megfelel a közös jogke zelő szervezet tagsági követelményeinek, és akit/amelyet a közös jogkezelő szervezet tagként felvett;

e) „alapokmány”: a közös jogkezelő szervezet alapító okirata, alapokmánya, alapszabálya vagy létesítő okirata;

f) „a tagok közgyűlése”: a közös jogkezelő szervezeten belüli azon szerv, amelyben – a szervezeti formától függetlenül – a tagok vesznek részt és gyakorolják szavazati jogukat;

g) „igazgató”:

i. amennyiben a nemzeti jog vagy a közös jogkezelő szer vezet alapokmánya egyszintű vezetést ír elő, az irányító testület bármely tagja;

ii. amennyiben a nemzeti jog vagy a közös jogkezelő szer vezet alapokmánya kétszintű vezetést ír elő, az igazgató tanács vagy a felügyelőbizottság bármely tagja;

h) „jogdíjbevétel”: a közös jogkezelő szervezet által a jogosultak nevében beszedett bevétel, amely származhat kizárólagos jog gyakorlásából, díjigény vagy megfelelő díjazás iránti igény érvényesítéséből

i) „kezelési díj”: a közös jogkezelő szervezet által a jogdíjbevé telekből vagy azok befektetéséből eredő bármely bevételből a szerzői és szomszédos jogok kezelése költségeinek fede zésére felszámított, azok beszámítására fordított vagy azokból levont összegek;

j) „képviseleti szerződés”: közös jogkezelő szervezetek közötti bármely olyan megállapodás, amely alapján az egyik közös jogkezelő szervezet egy másik közös jogkezelő szervezetet bíz meg az általa képviselt jogok kezelésével, beleértve a 29. és 30. cikk alapján kötött megállapodást is;

k) „felhasználó”: nem fogyasztói minőségben eljáró személy vagy szervezet, aki/amely tevékenységét a jogosultak felhasz nálási engedélyéhez, a jogosultakat megillető díjigényhez vagy megfelelő díjazáshoz kötötten végzi;

l) „repertoár”: azok a művek, amelyek tekintetében a közös jogkezelő szervezet jogokat kezel;

m) „több területre kiterjedő hatályú engedély”: egynél több tagállam területére kiterjedő engedély;

n) „zeneműveken fennálló online jogok”: a szerzőt a zenemű vonatkozásában megillető, a 2001/29/EK irányelv 2. és 3. cikkében meghatározott jogok, amelyek online szolgál tatás nyújtásához szükségesek.

II. CÍM

KÖZÖS JOGKEZELŐ SZERVEZETEK

1. FEJEZET

A jogosultak képviselete, valamint a közös jogkezelő szerve zetek tagsága és szervezete

4. cikk

Alapelvek

A tagállamok biztosítják, hogy a közös jogkezelő szervezetek az általuk kezelt jogok vonatkozásában képviselt jogosultak érde keinek maradéktalan figyelembevételével tevékenykedjenek, és ne rójanak rájuk olyan kötelezettségeket, amelyek e jogosultak jogainak és érdekeinek védelme, illetve jogaik eredményes keze lése érdekében objektív szempontból nem szükségesek.

5. cikk

A jogosultakat megillető jogok

(1) A tagállamok biztosítják, hogy a jogosultakat megillessék a (2)–(8) bekezdésben meghatározott jogok, és hogy e jogokat kifejezetten tartalmazza a közös jogkezelő szervezet alapok mánya vagy tagsági szabályzata.

(2) A jogosultak megbízhatják a választásuk szerinti közös jogkezelő szervezetet, hogy kezelje a választásuk szerinti jogo kat, jogfajtákat vagy műtípusokat és egyéb teljesítményeket a választásuk szerinti terület tekintetében, függetlenül attól, hogy melyik tagállamban van a közös jogkezelő szervezet letelepedési helye vagy a jogosult letelepedési helye vagy lakóhelye, illetve a jogosult mely tagállam állampolgára. Amennyiben a közös jogkezelő szervezetnek nincs objektíven alátámasztott indoka a jogkezelés visszautasítására, köteles kezelni ezeket a jogokat, jogfajtákat vagy műtípusokat és egyéb teljesítményeket, feltéve, hogy ezek kezelése a tevékenységi körébe tartozik.

(3) A jogosultak engedélyezhetik a választásuk szerinti bármely jog, jogfajta vagy műtípus és egyéb teljesítmény nem kereskedelmi célú felhasználását.

(4) A jogosultak ésszerű, legfeljebb hat hónapos felmondási idő mellett felmondhatják a közös jogkezelő szervezetnek jogok, jogfajták vagy műtípusok és egyéb teljesítmények vonat kozásában általuk adott, jogok kezelésére vonatkozó megbízást, vagy tiltakozhatnak a közös jogkezelés ellen a (2) bekezdés szerint meghatározott bármely választásuk szerinti jogra, jogfaj tára vagy műtípusra és egyéb teljesítményre vonatkozóan, a választásuk szerinti területek tekintetében. A közös jogkezelő szervezet dönthet úgy, hogy az ilyen felmondás vagy tiltakozás csak a pénzügyi év végén lépjen hatályba.

HU2014.3.20. Az Európai Unió Hivatalos Lapja L 84/83

(5) Amennyiben a jogosult a megbízás felmondása vagy a tiltakozás hatálybalépését megelőzően történt felhasználási tevé kenység ellenértékeként vagy a felmondás vagy tiltakozás hatály balépését megelőzően kiadott engedély alapján őt megillető összegekre jogosult, a jogosultat változatlanul megilletik a 12., 13., 18., 20., 28. és 33. cikk alapján fennálló jogok.

(6) A közös jogkezelő szervezet nem korlátozhatja a (4) és (5) bekezdésben biztosított jogok gyakorlását annak a feltételnek az előírásával, hogy a felmondással vagy tiltakozással érintett jogok, jogfajták vagy műtípusok és egyéb teljesítmények keze lését egy másik közös jogkezelő szervezetre kell bízni.

(7) Azokban az esetekben, amikor a jogosult közös jogkezelő szervezetet bíz meg jogai kezelésével, minden egyes jogra, jogfajtára vagy műtípusra és egyéb teljesítményre vonatkozóan, amelynek kezelésével a közös jogkezelő szervezetet megbízza, kifejezett hozzájárulását kell adnia. Minden ilyen hozzájárulást bizonyító erejű okirat formájában kell megadni.

(8) A közös jogkezelő szervezet tájékoztatja a jogosultakat az (1)–(7) bekezdés szerinti jogaikról, valamint a (3) bekezdésben meghatározott joghoz kapcsolódó bármely feltételről, mielőtt beszerzi a valamely jog, jogfajta vagy műtípus és egyéb teljesít mény kezelésére vonatkozó hozzájárulásukat.

A közös jogkezelő szervezet 2016. október 10-ig tájékoztatja az őt már megbízó jogosultakat az (1)–(7) bekezdés szerinti jogaik ról, valamint a (3) bekezdésben meghatározott joghoz kapcso lódó valamennyi feltételről.

6. cikk

A közös jogkezelő szervezetek tagsági szabályzata

(1) A tagállamok biztosítják, hogy a közös jogkezelő szerve zetek megfeleljenek a (2)–(5) bekezdésben meghatározott szabá lyoknak.

(2) A közös jogkezelő szervezet felveszi tagnak azokat a jogosultakat, illetve azokat a jogosultakat képviselő szerveze teket – beleértve más közös jogkezelő szervezeteket és jogo sultak szervezeteit is –, akik teljesítik a tárgyilagos, átlátható és megkülönböztetésmentes feltételeken alapuló tagsági követel ményeket. Ezeket a tagsági követelményeket a közös jogkezelő szervezet alapokmányában vagy tagsági szabályzatában rögzí teni kell és a nyilvánosság számára elérhetővé kell tenni. Azokban az esetekben, amikor a közös jogkezelő szervezet elutasítja a tagfelvételi kérelmet, a jogosult számára világosan meg kell indokolnia a döntését.

(3) A közös jogkezelő szervezet alapokmánya megfelelő és hatékony mechanizmusokat biztosít a tagoknak a szervezet döntéshozatali folyamatában való részvételére vonatkozóan. A különböző tagsági kategóriák döntéshozatali folyamatban való képviseletének méltányosnak és kiegyensúlyozottnak kell lennie.

(4) A közös jogkezelő szervezet lehetővé teszi tagjai számára a szervezettel elektronikus úton történő kapcsolattartást, bele értve a tagsági jogok gyakorlása céljából történő kapcsolattartást is.

(5) A közös jogkezelő szervezet tagjairól nyilvántartást vezet, amelyet rendszeresen frissít.

7. cikk

Azon jogosultak jogai, akik nem tagjai a közös jogkezelő szervezeteknek

(1) A tagállamok biztosítják, hogy a közös jogkezelő szerve zetek megfeleljenek a 6. cikk (4) bekezdésében, a 20. cikkben, a 29. cikk (2) bekezdésében és a 33. cikkben meghatározott szabályoknak azon jogosultak tekintetében, akik jogszabály, jogátruházás, felhasználási engedély vagy más szerződéses megállapodás alapján közvetlen jogviszonyban állnak velük, de nem tagjaik.

(2) A tagállamok ezen irányelv egyéb rendelkezéseit is alkal mazhatják az (1) bekezdésben említett jogosultakra.

8. cikk

A közös jogkezelő szervezet tagjainak közgyűlése

(1) A tagállamok biztosítják, hogy a tagok közgyűlésének megszervezésére a (2)–(10) bekezdésben meghatározott szabá lyokkal összhangban kerüljön sor.

(2) A tagok közgyűlését évente legalább egy alkalommal össze kell hívni.

(3) A tagok közgyűlése dönt a közös jogkezelő szervezet alapokmánya, valamint tagsági szabályzata módosításáról, amennyiben a tagsági szabályokat nem az alapokmány tartal mazza.

(4) A tagok közgyűlése dönt az igazgatók kinevezéséről és felmentéséről, ellenőrzi általános teljesítményüket, valamint jóváhagyja díjazásukat és egyéb juttatásaikat, így a pénzbeli és nem pénzbeli juttatásokat, a nyugdíjfolyósítást és -jogosultságo kat, a más juttatás folyósításához való jogot és a végkielé gítéshez való jogot.

HUL 84/84 Az Európai Unió Hivatalos Lapja 2014.3.20.

A kétszintű vezetéssel rendelkező közös jogkezelő szervezetben a tagok közgyűlése nem dönt az igazgatótanács tagjainak a kinevezéséről vagy felmentéséről, illetve a díjazásuk és egyéb juttatásaik jóváhagyásáról, ha az ilyen döntések meghozatalára vonatkozó jogkör a felügyelőbizottságot illeti meg.

(5) A II. cím 2. fejezetében meghatározott rendelkezésekkel összhangban a tagok közgyűlésének döntési jogköre legalább a következő kérdésekre terjed ki:

a) a jogosultakat megillető összegek felosztásának általános politikája;

b) a fel nem osztható összegek felhasználásának általános poli tikája;

c) az általános befektetési politika, tekintettel a jogdíjbevéte lekre, valamint a jogdíjbevételek befektetéséből eredő bevéte lekre;

d) a jogdíjbevételek, valamint a jogdíjbevételek befektetéséből eredő bevételek terhére történő levonások általános politi kája;

e) a fel nem osztható összegek felhasználása;

f) a kockázatkezelési politika;

g) ingatlanok beszerzésének, értékesítésének vagy jelzáloggal való megterhelésének jóváhagyása;

h) összeolvadásoknak és szövetségeknek, leányvállalatok alapítá sának, valamint más szervezetek, illetve más szervezetekben részesedés vagy az azokban fennálló jogok megszerzésének jóváhagyása;

i) hitelfelvétel, hitelnyújtás, vagy hitelbiztosíték nyújtásának jóváhagyása.

(6) A tagok közgyűlése határozat vagy az alapokmányban foglalt rendelkezés útján a felügyeleti feladatot gyakorló szervre ruházhatja az (5) bekezdés f), g), h) és j) pontjaiban felsorolt jogköröket;

(7) Az (5) bekezdés a)–d) pontjának alkalmazásában a tagállamok előírhatják a tagok közgyűlésének a jogdíjbevételek, valamint a jogdíjbevételek befektetéséből eredő bevételek felhasználására vonatkozó részletes feltételek meghatározását.

(8) A tagok közgyűlése ellenőrzi a közös jogkezelő szervezet tevékenységét azáltal, hogy dönt – legalább – a könyvvizsgáló kinevezéséről és visszahívásáról, valamint a 22. cikkben említett éves átláthatósági jelentés jóváhagyásáról.

A tagállamok különböző rendszereket vagy módokat is engedé lyezhetnek a könyvvizsgáló kinevezésére és visszahívására, feltéve, hogy ezeket a rendszereket vagy módokat úgy alakítják ki, hogy biztosítsák a könyvvizsgálónak a közös jogkezelő szer vezetet vezető személyektől való függetlenségét.

(9) A közös jogkezelő szervezet valamennyi tagjának jogában áll részt venni és szavazni a tagok közgyűlésén. A tagállamok azonban engedélyezhetik a közös jogkezelő szervezet tagjainak a tagok közgyűlésen való részvételi és szavazati jogának korlá tozását az alábbi követelmények egyike vagy mindkét alábbi követelmény alapján:

a) a tagság időtartama;

b) a tag által kapott vagy a részére esedékes összegek;

feltéve, hogy ezeket a követelményeket méltányosan és arányosan alkalmazzák.

Az első albekezdés a) és b) pontjában meghatározott követel ményeket a közös jogkezelő szervezet alapokmányában vagy tagsági szabályzatában kell rögzíteni és a 19. és 21. cikkel össz hangban a nyilvánosság számára hozzáférhetővé kell tenni.

(10) A közös jogkezelő szervezet minden tagjának jogában áll bármely más személyt vagy szervezetet meghatalmazni abból a célból, hogy a nevében részt vegyen és szavazzon a tagok közgyűlésén, feltéve, hogy e meghatalmazás nem vezet össze férhetetlenséghez, amelyre például akkor kerülhet sor, ha a meghatalmazó tag és a meghatalmazott a közös jogkezelő szer vezeten belül a jogosultak különböző kategóriáiba tartozik.

A tagállamok azonban korlátozhatják a képviselők meghatalma zását és az általuk képviselt tagok szavazati jogainak gyakorlá sát, ha ezek a korlátozások nem érintik hátrányosan a tagok megfelelő és hatékony részvételét a közös jogkezelő szervezet döntéshozatali folyamataiban.

Egy adott meghatalmazás a tagok egyetlen közgyűlésére érvé nyes. A tagok közgyűlésén a meghatalmazott a meghatalmazó tagéval azonos jogokkal rendelkezik. A meghatalmazott a meghatalmazó tag utasításai szerint szavaz.

(11) A tagállamok dönthetnek úgy, hogy a tagok közgyűlé sének jogköreit egy, a közös jogkezelő szervezet tagjai által legalább négyévente megválasztott küldöttekből álló gyűlés is gyakorolhatja, feltéve, hogy:

HU2014.3.20. Az Európai Unió Hivatalos Lapja L 84/85

a) biztosított a tagok megfelelő és hatékony részvétele a közös jogkezelő szervezetek döntéshozatali folyamataiban; és

b) a különböző tagsági kategóriáknak a küldöttgyűlésben való képviselete méltányos és kiegyensúlyozott.

A (2)–(10) bekezdésben meghatározott szabályok a küldöttgyű lésre megfelelően alkalmazni kell.

(12) A tagállamok dönthetnek úgy, hogy amennyiben egy közös jogkezelő szervezet – szervezeti formája miatt – nem rendelkezik tagok közgyűlésével, a tagok közgyűlésének jogkö reit a felügyeleti feladatokat ellátó szerv gyakorolja. A (2)–(5) bekezdésben, valamint az (7) és (8) bekezdésben meghatározott szabályokat a felügyeleti feladatokat ellátó ilyen szervre megfele lően alkalmazni kell.

(13) A tagállamok dönthetnek úgy, hogy amennyiben egy közös jogkezelő szervezetnek olyan tagjai vannak, akik jogosul takat képviselő szervezetek, a tagok közgyűlésének minden jogkörét vagy egyes jogköreit e jogosultak közgyűlése gyako rolja. A (2)–(10) bekezdésben meghatározott szabályokat a jogosultak közgyűlésére megfelelően alkalmazni kell.

9. cikk

Felügyeleti feladatkör

(1) A tagállamok biztosítják, hogy minden közös jogkezelő szervezet rendelkezzen felügyeleti feladatkörrel a szervezetet vezető személyek tevékenységének és kötelezettségeik teljesíté sének folyamatosan figyelemmel kísérésére.

(2) A felügyeleti feladatkört ellátó szervben a közös jogkezelő szervezet különböző tagsági kategóriáinak méltányos és kiegyensúlyozott képviselettel kell rendelkezniük.

(3) A felügyeleti feladatkört ellátó minden személy évente egyéni összeférhetetlenségi nyilatkozatot tesz a tagok közgyűlé sének címezve, amely tartalmazza a 10. cikk (2) bekezdésének második albekezdésében említett információkat.

(4) A felügyeleti feladatkört ellátó szerv rendszeresen ülésezik és legalább az alábbi jogkörökkel rendelkezik:

a) a tagok közgyűlése által a 8. cikk (4) és (6) bekezdése alapján ráruházott jogkörök gyakorlása;

b) a 10. cikkben említett személyek tevékenységeinek és felada taik ellátásának nyomon követése, beleértve a tagok közgyű lése által hozott határozatok és különösen a 8. cikk (5) bekezdésének a)–d) pontjában felsorolt általános politikák végrehajtását.

(5) A felügyeleti feladatkört ellátó szerv jogkörei gyakorlá sáról legalább évente egyszer beszámol a tagok közgyűlésének.

10. cikk

A közös jogkezelő szervezetet vezető személyek kötelezettségei

(1) A tagállamok gondoskodnak arról, hogy minden közös jogkezelő szervezet hozza meg valamennyi szükséges intézke dést annak érdekében, hogy az adott közös jogkezelő szerve zetet vezető személyek megbízható, körültekintő és megfelelő módon lássák el ezt a feladatukat, megbízható adminisztratív és számviteli eljárások, továbbá belső ellenőrzési mechanizmusok alkalmazásával.

(2) A tagállamok biztosítják, hogy a közös jogkezelő szerve zetek kialakítsák és alkalmazzák az összeférhetetlenség elkerülé sét, és ahol az összeférhetetlenség elkerülhetetlen, a tényleges vagy lehetséges összeférhetetlenség azonosítását, kezelését, figye lemmel kísérését, valamint nyilvánosságra hozatalát szolgáló eljárásaikat annak megelőzése érdekében, hogy ezek az össze férhetetlenségek hátrányosan érintsék a szervezet által képviselt jogosultak közös érdekeit.

Az első albekezdésben említett eljárásoknak elő kell írniuk, hogy az (1) bekezdésben említett valamennyi személy köteles évente a tagok közgyűlésének címzett személyes nyilatkozatot tenni, amely tartalmazza a következőket:

a) a közös jogkezelő szervezetben fennálló bármely érdekeltség;

b) a közös jogkezelő szervezettől az előző pénzügyi évben kapott bármely díjazás, beleértve a nyugdíjprogramok formá jában kapott díjazásokat, a természetbeni juttatásokat és más jellegű juttatásokat;

c) a közös jogkezelő szervezettől az előző pénzügyi évben jogosultként kapott bármely összeg;

d) nyilatkozat arra vonatkozóan, ha bármely személyes érdek és a közös jogkezelő szervezet érdekei, illetve a közös jogkezelő szervezettel és bármely más természetes vagy jogi személlyel szemben fennálló bármely kötelezettségek között bármilyen tényleges vagy lehetséges összeférhetetlenség áll fenn.

2. FEJEZET

A jogdíjbevételek kezelése

11. cikk

A jogdíjbevételek beszedése és felhasználása

(1) A tagállamok biztosítják, hogy a közös jogkezelő szerve zetek megfeleljenek a (2)–(5) bekezdésben meghatározott szabá lyoknak.

HUL 84/86 Az Európai Unió Hivatalos Lapja 2014.3.20.

(2) A közös jogkezelő szervezetek kötelesek gondosan eljárni a jogdíjbevételek beszedése és kezelése során.

(3) A közös jogkezelő szervezet számláin elkülönítetten tartja a következőket:

a) a jogdíjbevételek és a jogdíjbevételek befektetéséből eredő bevételek; és

b) esetleges saját eszközök és az ilyen eszközökből, kezelési díjakból vagy egyéb tevékenységekből származó bevétel.

(4) A közös jogkezelő szervezet a jogdíjbevételeket vagy a jogdíjbevételek befektetéséből eredő bevételt kizárólag a jogo sultak között való felosztásra használhatja, kivéve, ha levonhatja vagy beszámíthatja a kezelési díjakat a 8. cikk (5) bekezdésének d) pontjával összhangban hozott döntésnek megfelelően, vagy ha felhasználhatja a jogdíjbevételeket vagy a jogdíjbevételek befektetéséből eredő bevételt a 8. cikk (5) bekezdésével össz hangban hozott döntésnek megfelelően.

(5) Amennyiben a közös jogkezelő szervezet befekteti a jogdíjbevételeket vagy a jogdíjbevételek befektetéséből eredő bevételt, akkor ennek során az általa kezelt jogok vonatkozá sában képviselt jogosultak érdekeinek maradéktalan figyelembe vételével, a 8. cikk (5) bekezdésének c) és f) pontjában említett általános befektetési politika és kockázatkezelési politika, vala mint a következő szabályok szerint kell eljárnia:

a) bármilyen lehetséges érdekellentét esetén a közös jogkezelő szervezet biztosítja, hogy a befektetés kizárólag e jogosultak érdekében történjen;

b) a vagyont annak érdekében kell befektetni, hogy a portfólió egészének biztonsága, minősége, likviditása és nyereségessége biztosítva legyen;

c) a vagyont megfelelően diverzifikálni kell annak elkerülése érdekében, hogy túlzott legyen a bármely meghatározott vagyonelemtől való függőség és a portfólió egészében a kockázat felhalmozódása.

12. cikk

Levonások

(1) A tagállamok biztosítják, hogy amennyiben egy jogosult közös jogkezelő szervezetet bíz meg jogai kezelésével, a közös jogkezelő szervezetnek tájékoztatást kelljen nyújtania a jogo sultnak a kezelési díjakról és a jogdíjbevételekből vagy a jogdíj bevételek befektetéséből eredő bevételekből történő egyéb levo násokról, mielőtt a jogosult hozzájárulna a jogai kezeléséhez.

(2) A levonásoknak ésszerűnek kell lenniük, és összhangban kell állniuk a közös jogkezelő szervezet által a jogosultaknak nyújtott – ezen belül adott esetben a (4) bekezdésben említett – szolgáltatásokkal, valamint objektív kritériumok alapján kell megállapítani azokat.

(3) A kezelési díjak nem haladhatják meg a közös jogkezelő szervezetnek a szerzői és szomszédos jogok kezelése során felmerülő indokolt és dokumentált költségeit.

A tagállamok biztosítják, hogy a kezelési díjak céljára levont vagy azokba beszámított összegek felhasználására és a felhasz nálás átláthatóságára vonatkozó követelmények a szerzői és szomszédos jogok kezelése költségeinek fedezésére eszközölt minden egyéb levonásra is vonatkozzanak.

(4) Amennyiben a közös jogkezelő szervezet a jogdíjbevételt vagy a jogdíjbevétel befektetéséből eredő bevételt terhelő levo násokból finanszíroz szociális, kulturális vagy oktatási szolgál tatásokat, e szolgáltatásokat tisztességes kritériumok alapján kell nyújtani, különösen e szolgáltatások elérhetőségére és terjedel mére tekintettel.

13. cikk

A jogosultakat megillető összegek felosztása

(1) A 15. cikk (3) bekezdése és a 28. cikk sérelme nélkül a tagállamok biztosítják, hogy minden közös jogkezelő szervezet rendszeresen, gondosan és pontosan felossza és kifizesse a jogo sultakat megillető összegeket a 8. cikk (5) bekezdésének a) pontjában említett általános felosztási politikával összhangban.

A tagállamok azt is biztosítják, hogy a közös jogkezelő szerve zetek vagy azok jogosultakat képviselő szervezet tagjai a lehető legrövidebb időn belül, de legkésőbb 9 hónappal a jogdíjbevétel beszedése szerinti pénzügyi év végét követően osszák fel és fizessék ki a jogosultaknak ezeket az összegeket, kivéve, ha a közös jogkezelő szervezetet, vagy adott esetben annak tagjait objektív – különösen a felhasználók általi adatszolgáltatással, a jogok vagy a jogosultak azonosításával, illetve a művekre és egyéb teljesítményekre vonatkozó információknak a jogosul takkal való összekapcsolásával összefüggő – okok akadályozzák abban, hogy betartsák ezt a határidőt.

(2) Amennyiben a jogosultakat megillető összegek felosztása az (1) bekezdésben megállapított határidőn belül nem lehet séges, mert a megfelelő jogosultakat nem lehet azonosítani vagy felkutatni, és az e határidőre vonatkozó kivétel nem alkal mazható, ezeket az összegeket elkülönítetten kell tartani a közös jogkezelő szervezet számláin.

(3) A közös jogkezelő szervezet az (1) bekezdéssel össz hangban megtesz minden szükséges intézkedést a jogosultak azonosítása és felkutatása érdekében. Legkésőbb három hónappal az (1) bekezdésben meghatározott határidő lejárta után a közös jogkezelő szervezet tájékoztatja azokról a művekről és egyéb teljesítményekről, amelyek tekintetében egy vagy több jogosultat nem azonosítottak vagy nem kutattak fel:

a) az általa képviselt jogosultakat vagy a jogosultakat képviselő szervezeteket, amennyiben azok a közös jogkezelő szervezet tagjai; és

HU2014.3.20. Az Európai Unió Hivatalos Lapja L 84/87

b) minden olyan közös jogkezelő szervezetet, amellyel képvise leti szerződést kötött.

Amennyiben ezek az információk rendelkezésre állnak, az első albekezdésben említett tájékoztatásnak ki kell terjednie:

a) a mű vagy egyéb teljesítmény címére;

b) a jogosult nevére;

c) az adott kiadó vagy hangfelvétel-előállító nevére; és

d) minden egyéb olyan rendelkezésre álló kapcsolódó informá cióra, amely segíthet a jogosult azonosításában.

A közös jogkezelő szervezet ellenőrzi a 6. cikk (5) bekezdé sében említett, és az egyéb, könnyen hozzáférhető nyilvántartá sokat is. Ha a fent említett intézkedések nem vezetnek ered ményre, a közös jogkezelő szervezet ezt az információt legké sőbb egy évvel a három hónapos időszak leteltét követően nyilvánosságra hozza.

(4) Amennyiben a jogosultakat megillető összegek felosztása 3 évvel a jogdíjbevétel beszedése szerinti pénzügyi év végét követően sem lehetséges, és feltéve, hogy a közös jogkezelő szervezet megtett a (3) bekezdésben említett minden szükséges intézkedést a jogosultak azonosítása és felkutatása érdekében, ezek az összegek fel nem oszthatónak tekintendők.

(5) A közös jogkezelő szervezet tagjainak közgyűlése a fel nem osztható összegek felhasználásáról a 8. cikk (5) bekezdé sének b) pontjával összhangban dönt, a jogosultak azon jogának sérelme nélkül, hogy az igények elévülésére vonatkozó tagállami jogszabályokkal összhangban az adott összeget a közös jogke zelő szervezettől követeljék.

(6) A tagállamok korlátozhatják vagy meghatározhatják a fel nem osztható összegek megengedett felhasználását többek között annak biztosítása révén, hogy az ilyen összegeket külön és függetlenül használják fel a jogosultak javát szolgáló szociális, kulturális és oktatási tevékenységek finanszírozására.

3. FEJEZET

Jogok kezelése más közös jogkezelő szervezet nevében

14. cikk

Képviseleti szerződés alapján kezelt jogok

A tagállamok biztosítják, hogy a közös jogkezelő szervezet ne különböztessen meg hátrányosan egyetlen olyan jogosultat sem,

akinek a jogait képviseleti szerződés alapján kezeli, különös tekintettel az alkalmazott díjszabásokra, a kezelési díjakra, vala mint a jogdíjbevételek beszedésének feltételeire és a jogosultakat megillető összegek felosztására.

15. cikk

Levonások és kifizetések a képviseleti szerződésekben

(1) A tagállamok biztosítják, hogy a közös jogkezelő szer vezet a kezelési díjak céljára történő levonások kivételével ne eszközöljön levonásokat a képviseleti szerződés alapján általa kezelt jogokból származó jogdíjbevételekből, illetve az e jogdíj bevételek befektetéséből eredő bármely bevételből, kivéve, ha a képviseleti szerződést aláíró másik közös jogkezelő szervezet kifejezetten hozzájárul az ilyen levonásokhoz.

(2) A közös jogkezelő szervezet köteles a más közös jogke zelő szervezeteket megillető összegek rendszeres, gondos és pontos felosztására és kifizetésére.

(3) A közös jogkezelő szervezet a lehető legrövidebb időn belül, de legkésőbb 9 hónappal a jogdíjbevétel beszedése szerinti pénzügyi év végét követően teljesíti a másik közös jogkezelő szervezet részére az említett felosztást és kifizetést, kivéve, ha a közös jogkezelő szervezetet objektív – különösen a felhasználók általi adatszolgáltatással, a jogok vagy a jogosultak azonosításá val, illetve a művekre és egyéb teljesítményekre vonatkozó infor mációknak a jogosultakkal való összekapcsolásával összefüggő – okok akadályozzák abban, hogy betartsa ezt a határidőt.

A másik közös jogkezelő szervezet vagy – amennyiben tagjai között jogosultakat képviselő szervezetek is vannak – tagjai a lehető legrövidebb időn belül, de legkésőbb 6 hónappal a jogdíj bevétel beszedése után felosztják és kifizetik a jogosultakat megillető összegeket, kivéve, ha a közös jogkezelő szervezetet vagy adott esetben annak tagjait objektív – különösen a felhasz nálók általi adatszolgáltatással, a jogok vagy a jogosultak azono sításával, illetve a művekre és egyéb teljesítményekre vonatkozó információknak a jogosultakkal való összekapcsolásával össze függő – okok akadályozzák abban, hogy betartsák ezt a határ időt.

4. FEJEZET

A felhasználókkal való kapcsolat

16. cikk

A felhasználás engedélyezése

(1) A tagállamok biztosítják, hogy a közös jogkezelő szerve zetek és a felhasználók jóhiszeműen folytassanak tárgyalásokat a jogok engedélyezésére vonatkozóan. A közös jogkezelő szerve zetek és a felhasználók kötelesek egymásnak megadni minden szükséges tájékoztatást.

HUL 84/88 Az Európai Unió Hivatalos Lapja 2014.3.20.

(2) A felhasználás engedélyezésének objektív és megkülön böztetésmentes kritériumok alapján kell történnie. A jogok engedélyezésekor a közös jogkezelő szervezetek nem kötelesek az egyéb online szolgáltatásokra vonatkozóan irányadónak tekinteni a felhasználóval kötött megállapodásban szereplő engedélyezési feltételeket, ha a felhasználó olyan új típusú online szolgáltatást nyújt, amely kevesebb mint három éve áll az uniós fogyasztók rendelkezésére.

A jogosultak a felhasználás engedélyezése fejében megfelelő díjazásban részesülnek. A kizárólagos jogok és a díjazáshoz való jogok díjszabásának ésszerűnek kell lennie, többek között a jogok gyakorlásának gazdasági értékéhez képest, szem előtt tartva a művek és egyéb teljesítmények felhasználásának jellegét és körét, valamint a közös jogkezelő szervezet által nyújtott szolgáltatás gazdasági értékéhez képest. A közös jogkezelő szer vezetek tájékoztatják az érintett felhasználót az e díjszabások megállapítására használt kritériumokról.

(3) A közös jogkezelő szervezet indokolatlan késedelem nélkül választ ad a felhasználók kérelmeire, amelyben feltünteti többek között, hogy a közös jogkezelő szervezetnek milyen információkra van szüksége ahhoz, hogy megtehesse a felhasz nálási engedélyre vonatkozó ajánlatát.

Miután megkapja az összes lényeges információt, a közös jogke zelő szervezet indokolatlan késedelem nélkül vagy ajánlatot tesz a felhasználás engedélyezésére, vagy indokolással ellátott nyilat kozatot tesz arról, hogy miért nem kíván valamilyen meghatá rozott szolgáltatásra nézve felhasználási engedélyt adni.

(4) A közös jogkezelő szervezet a vele történő kapcsolattar tást elektronikus úton teszi lehetővé a felhasználók számára, beleértve adott esetben a felhasználással összefüggő adatszolgál tatást is.

17. cikk

A felhasználók kötelezettségei

A tagállamok rendelkezéseket fogadnak el annak biztosítására, hogy a felhasználók közösen megállapított és előre meghatá rozott időpontban és közösen megállapított és előre meghatá rozott formátumban megadják a közös jogkezelő szervezet számára a közös jogkezelő szervezet által képviselt jogok gyakorlására vonatkozóan rendelkezésükre álló olyan lényeges információkat, amelyek szükségesek a jogdíjbevételek beszedé séhez és a jogosultakat megillető összegek felosztásához és kifi zetéséhez. Az ilyen információnyújtás formátumának eldönté sekor a közös jogkezelő szervezetek és a felhasználók lehetőség szerint figyelembe veszik az önkéntes iparági normákat.

5. FEJEZET

Átláthatóság és adatszolgáltatás

18. cikk

A jogosultak tájékoztatása a jogaik kezeléséről

(1) E cikk (2) bekezdésének, valamint a 19. cikk és a 28. cikk (2) bekezdésének sérelme nélkül a tagállamok gondoskodnak

arról, hogy a közös jogkezelő szervezet valamennyi olyan jogo sult számára, akik között az információk által érintett időszakban jogdíjbevételt osztott fel, vagy akik számára kifize téseket teljesített, legalább évente egyszer tegye elérhetővé legalább a következő információkat:

a) bármely olyan elérhetőségi adat, amelynek használatára a jogosult felhatalmazta a közös jogkezelő szervezetet a jogo sult azonosítása és felkutatása céljából;

b) a jogosult részére felosztott jogdíjbevétel;

c) a jogosult számára a közös jogkezelő szervezet által kifizetett összegek a kezelt jogfajták és a felhasználás típusa szerinti bontásban;

d) azon időszak, amely során a jogosult részére felosztott és kifizetett összegek alapjául szolgáló felhasználásra sor került, kivéve akkor, ha a felhasználók általi adatszolgáltatáshoz kapcsolódó objektív okok megakadályozzák a közös jogke zelő szervezetet ezen információk elérhetővé tételében;

e) a kezelési díjak céljára eszközölt levonások;

f) a kezelési díjak céljára történő levonásoktól eltérő célra eszközölt levonások, ideértve a nemzeti jogszabályok által előírt, szociális, kulturális vagy oktatási szolgáltatások célját szolgáló levonásokat;

g) a jogosult számára felosztott, bármely időszakra vonatkozó, még ki nem fizetett jogdíjbevételek.

(2) Amennyiben a közös jogkezelő szervezet jogdíjbevéte leket oszt fel, és tagjai olyan szervezetek, amelyek a jogdíjbevé telek jogosultak számára történő felosztásáért felelnek, a közös jogkezelő szervezet az (1) bekezdésben felsorolt információkat ezen szervezetek rendelkezésére bocsátja, ha ezek az informá ciók még nem állnak ezen szervezetek rendelkezésére. A tagállamok biztosítják, hogy a szervezetek valamennyi jogosult számára, akik számára az információk által érintett időszakban jogdíjbevételt osztottak fel vagy kifizetéseket teljesítettek, legalább évente egyszer tegyék elérhetővé az (1) bekezdésben felsorolt információkat.

19. cikk

Más közös jogkezelő szervezetek tájékoztatása a képviseleti szerződések alapján történő jogkezelésről

A tagállamok biztosítják, hogy a közös jogkezelő szervezet legalább a következő információkat legalább évente egyszer elektronikus úton hozzáférhetővé tegye azon közös jogkezelő szervezetek számára, amelyek nevében az információk által érin tett időszakra nézve képviseleti szerződés alapján jogokat kezel:

HU2014.3.20. Az Európai Unió Hivatalos Lapja L 84/89

a) a felosztott jogdíjbevételek, a közös jogkezelő szervezet által az általa képviseleti szerződés alapján kezelt jogokért kifize tett összegek a kezelt jogfajták és a felhasználás típusa szerinti bontásban, valamint a felosztott. bármely időszakra vonatkozó, még ki nem fizetett jogdíjbevételek;

b) a kezelési díjak céljára eszközölt levonások;

c) a kezelési díjak céljára történő levonásoktól eltérő célra eszközölt levonások, a 15. cikkben említetteknek megfele lően;

d) a képviseleti szerződés hatálya alá tartozó művek és egyéb teljesítmények tekintetében megadott és elutasított vala mennyi felhasználási engedéllyel kapcsolatos tájékoztatás;

e) a tagok közgyűlése által elfogadott határozatok, amennyiben ezek a határozatok lényegesek a képviseleti szerződés szerinti jogok kezelése szempontjából.

20. cikk

A jogosultak, más közös jogkezelő szervezetek és felhasználók kérelmére szolgáltatott információk

A 25. cikk sérelme nélkül a tagállamok biztosítják, hogy a közös jogkezelő szervezet kellően megindokolt kérelemre vála szul legalább a következő információkat elektronikus úton, indokolatlan késedelem nélkül hozzáférhetővé tegye bármely olyan közös jogkezelő szervezet számára, amelynek nevében képviseleti szerződés alapján jogokat kezel, illetve bármely jogo sult, vagy bármely felhasználó számára:

a) az általa képviselt művek vagy egyéb teljesítmények, a közvetlenül vagy képviseleti szerződés alapján általa kezelt jogok;

b) továbbá az érintett területek; vagy, amennyiben a közös jogkezelő szervezet tevékenységi köre miatt ezek a művek vagy egyéb teljesítmények nem határozhatók meg, az általa képviselt művek vagy egyéb teljesítmények típusai, az általa kezelt jogok és az érintett területek.

21. cikk

Adatszolgáltatás a nyilvánosság részére

(1) A tagállamok biztosítják, hogy a közös jogkezelő szer vezet nyilvánosságra hozza legalább a következő információkat:

a) az alapokmánya;

b) a tagsági szabályzata és a jogok kezelésére vonatkozó megbízás felmondására vonatkozó feltételei, ha ezeket az alapokmány nem tartalmazza;

c) a felhasználási szerződések általános feltételei és az alkalma zandó általános díjszabások, a kedvezményekkel együtt;

d) a 10. cikkben említett személyek felsorolása;

e) a jogosultakat megillető összegek felosztására vonatkozó általános politikája;

f) a kezelési díjakra vonatkozó általános politikája;

g) a jogdíjakból és a jogdíjak befektetéséből eredő bevételekből történő – a kezelési díj céljára eszközölt levonásoktól eltérő,– levonásokra vonatkozó általános politikája, beleértve a szoci ális, kulturális és oktatási szolgáltatások célját szolgáló levo násokat;

h) az általa kötött képviseleti szerződések és azon közös jogke zelő szervezetek neveinek felsorolása, amelyekkel ezeket a képviseleti szerződéseket megkötötte;

i) a fel nem osztható összegek felhasználásával kapcsolatos általános politika;

j) a 33., 34. és 35. cikkel összhangban rendelkezésre álló panaszkezelési és vitarendezési eljárások.

(2) A közös jogkezelő szervezetnek az (1) bekezdésben emlí tett információkat a nyilvános honlapján közzé kell tennie és frissítenie kell.

22. cikk

Éves átláthatósági jelentés

(1) A tagállamok biztosítják, hogy a közös jogkezelő szer vezet – függetlenül attól, hogy a nemzeti jog szerint milyen szervezeti formában működik – minden pénzügyi év tekinte tében legkésőbb az adott pénzügyi év végét követő nyolc hónapon belül elkészítse és közzétegye az éves átláthatósági jelentést, amely tartalmazza a (3) bekezdésben említett külön leges jelentést is.

A közös jogkezelő szervezetnek az éves átláthatósági jelentést a honlapján közzé kell tennie, és annak a honlapon legalább öt évig a nyilvánosság számára hozzáférhetőnek kell maradnia.

(2) Az éves átláthatósági jelentés legalább az ezen irányelv mellékletében meghatározott információkat tartalmazza.

(3) Egy különleges jelentésnek kell foglalkoznia a szociális, kulturális és oktatási célokra levont összegek felhasználásával, és legalább az ezen irányelv mellékletének 3. pontjában meghatározott információkat kell tartalmazza.

(4) Az éves átláthatósági jelentésben szereplő számviteli adatokat egy vagy több, jogszabályban könyvvizsgálatra feljogo sított személy ellenőrzi, a 2006/43/EK európai parlamenti és tanácsi irányelvvel (1) összhangban.

HUL 84/90 Az Európai Unió Hivatalos Lapja 2014.3.20.

(1) Az Európai Parlament és a Tanács 2006. május 17-i 2006/43/EK irányelve az éves és összevont (konszolidált) éves beszámolók jog szerinti könyvvizsgálatáról, a 78/660/EGK és a 83/349/EGK tanácsi irányelv módosításáról, valamint a 84/253/EGK tanácsi irányelv hatályon kívül helyezéséről (HL L 157., 2006.6.9., 87. o.).

A könyvvizsgálói jelentést ideértve az esetleges záradékokat is, az éves átláthatósági jelentésben teljes egészében közölni kell.

E bekezdés alkalmazásában számviteli adatnak a melléklet 1. pontjának a) alpontjában említett pénzügyi kimutatások és a melléklet 1. pontjának g) és h) alpontjában, valamint 2. pont jában említett bármely pénzügyi adatok minősülnek.

III. CÍM

A ZENEMŰVEK ONLINE FELHASZNÁLÁSÁNAK KÖZÖS JOGKEZELŐ SZERVEZETEK ÁLTAL TÖRTÉNŐ, TÖBB TERÜ

LETRE KITERJEDŐ HATÁLYÚ ENGEDÉLYEZÉSE

23. cikk

Több területre kiterjedő hatályú engedélyezés a belső piacon

A tagállamok biztosítják, hogy a területükön letelepedett közös jogkezelő szervezetek megfeleljenek az e címben foglalt köve telményeknek, amikor a zeneművek online felhasználására vonatkozó, több területre kiterjedő hatályú engedélyeket adnak ki.

24. cikk

A több területre kiterjedő hatályú engedélyek feldolgozására való képesség

(1) A tagállamok biztosítják, hogy a zeneművek online felhasználására vonatkozóan több területre kiterjedő hatályú engedélyeket kiadó közös jogkezelő szervezet rendelkezzen az ilyen engedélyek adminisztrációjához szükséges adatok haté kony és átlátható módon történő elektronikus feldolgozását lehetővé tevő kapacitással, a repertoár azonosítása és felhaszná lásának figyelemmel kísérése, a felhasználók felé történő szám lázás, a jogdíjbevételek beszedése és az összegek jogosultak közötti felosztása céljából is.

(2) Az (1) bekezdés alkalmazásában a közös jogkezelő szer vezetnek legalább az alábbi feltételeknek kell megfelelnie:

a) képes legyen pontosan azonosítani azon zeneműveket vagy azok egy részét, amelyek képviseletére a közös jogkezelő szervezet megbízást kapott;

b) képes legyen valamennyi vonatkozó terület tekintetében pontosan azonosítani a jogokat és a hozzájuk tartozó jogo sultakat vagy azok egy részét mindazon zeneművek vagy egy részük vonatkozásában, amelyek képviseletére a közös jogke zelő szervezet megbízást kapott;

c) használjon egyedi azonosítókat a jogosultak és a zeneművek azonosítására, lehetőség szerint figyelembe véve a nemzet közi vagy uniós szinten kialakult önkéntes iparági normákat és gyakorlatokat;

d) használjon megfelelő eszközöket a zeneművek online felhasználására vonatkozó, több területre kiterjedő hatályú engedélyeket kiadó más közös jogkezelő szervezeteknél talál ható ellentmondásos adatok kellő időben és hatékony módon történő azonosítására és az ellentmondások feloldá sára.

25. cikk

A több területen felhasználható repertoárra vonatkozó adatok átláthatósága

(1) A tagállamok gondoskodnak arról, hogy a zeneművek online felhasználására vonatkozóan több területre kiterjedő hatályú engedélyeket kiadó közös jogkezelő szervezet kellően megindokolt kérelemre válaszul elektronikus úton olyan időszerű tájékoztatást nyújtson az online szolgáltatók, az általa kezelt jogok vonatkozásában képviselt jogosultak, valamint más közös jogkezelő szervezetek részére, amely lehetővé teszi az általa képviselt online zenei repertoár azonosítását. Ebbe beleér tendők a következők:

a) a képviselt zeneművek;

b) a képviselt jogok vagy azok egy része; valamint

c) a lefedett területek.

(2) A közös jogkezelő szervezet szükség esetén ésszerű lépés eket tehet az adatok pontosságának és integritásának védelme, az ismételt felhasználásuk ellenőrzése, valamint a kereskedel mileg érzékeny információk védelme érdekében.

26. cikk

A több területen felhasználható repertoárra vonatkozó információk pontossága

(1) A tagállamok gondoskodnak arról, hogy a zeneművek online felhasználására vonatkozóan több területre kiterjedő hatályú engedélyeket kiadó közös jogkezelő szervezetek olyan eljárásokkal rendelkezzenek, amelyek lehetővé teszik a jogosul tak, a más közös jogkezelő szervezetek és az online szolgáltatók számára, hogy kérelmezzék a 24. cikk (2) bekezdésében felso rolt feltételekben említett adatok vagy a 25. cikk szerint nyújtott információk javítását, amennyiben az ilyen jogosultak, közös jogkezelő szervezetek és online szolgáltatók magalapozott bizo nyítékok alapján úgy vélik, hogy az adatok vagy az információk pontatlanok a zeneműveken fennálló online jogaik tekintetében. Amennyiben az említett igények kellőképpen megalapozottak, a közös jogkezelő szervezet biztosítja az adatok vagy az infor máció késedelem nélküli kijavítását.

(2) A közös jogkezelő szervezet azon jogosultak számára, akiknek a zeneműveit saját zenei repertoárja tartalmazza, vala mint akik a 31. cikkével összhangban a zeneműveken fennálló online jogaik kezelésével megbízták, biztosítja azon zeneműve ikre, az azokon fennálló azon jogaikra, valamint azokra a terü letekre vonatkozó információk elektronikus formában számára történő benyújtásához szükséges eszközöket, amelyek tekinte tében a jogosultak a szervezetet megbízzák. Ennek során a közös jogkezelő szervezet és a jogosultak lehetőség szerint figyelembe veszik a nemzetközi vagy uniós szinten az informá ciócsere tekintetében kialakított önkéntes iparági normákat vagy gyakorlatokat, lehetővé téve a jogosultak számára, hogy részben vagy egészben meghatározzák azon zeneművet, azon online jogokat, valamint azokat a területeket, amelyek tekintetében a szervezetet megbízzák.

HU2014.3.20. Az Európai Unió Hivatalos Lapja L 84/91

27. cikk

Pontos és időben történő jelentés és számlázás

(1) A tagállamok biztosítják, hogy a közös jogkezelő szer vezet figyelemmel kísérje, hogyan gyakorolja az általa egészen vagy részben képviselt zeneművek vonatkozásában az online felhasználás jogát az az online szolgáltató, amelynek több terü letre kiterjedő felhasználást engedélyezett.

(2) A közös jogkezelő szervezet lehetőséget kínál arra, hogy az online szolgáltatók elektronikus úton nyújthassák be a zene művek online felhasználása jogának tényleges gyakorlására vonatkozó jelentésüket, az online szolgáltatók pedig pontos adatokat szolgáltatnak ezen művek tényleges felhasználásáról. A közös jogkezelő szervezet felajánlja legalább egy olyan jelen tési módszer használatát, amely figyelembe veszi a nemzetközi vagy uniós szinten az ilyen elektronikus adatcsere tekintetében kialakított önkéntes iparági normákat vagy gyakorlatokat. A közös jogkezelő szervezet megtagadhatja az online szolgáltató által egyedi formátumban benyújtott jelentés elfogadását, ha a szervezet lehetővé teszi az elektronikus adatcsere tekintetében elfogadott iparági norma használatával történő jelentést.

(3) A közös jogkezelő szervezet az online szolgáltató részére elektronikus úton küld számlát. A közös jogkezelő szervezet felajánlja legalább egy olyan formátum használatát, amely figye lembe veszi a nemzetközi vagy uniós szinten kialakított önkéntes iparági normákat vagy gyakorlatokat. A számlán a 24. cikk (2) bekezdésében szereplő feltétellistában említett adatok alapján azonosítani kell a részben vagy egészben enge délyezett műveket és jogokat, valamint az ezek tényleges felhasználásait, amilyen mértékben ez lehetséges az online szol gáltató által szolgáltatott információk és az információszolgálta tásra használt formátum alapján. Ha a közös jogkezelő szervezet iparági normát használ, az online szolgáltató nem tagadhatja meg a számla elfogadását annak formátuma miatt.

(4) A közös jogkezelő szervezet a zenemű tényleges online felhasználására vonatkozó jelentést követően késedelem nélkül megküldi a pontos számlát az online szolgáltató részére, kivéve, ha ez az online szolgáltatónak felróható okból nem lehetséges.

(5) A közös jogkezelő szervezetnek megfelelő eljárásokkal kell rendelkeznie annak érdekében, hogy az online szolgáltató kifogást emelhessen a számla pontosságát illetően, beleértve azt az esetet is, amikor az online szolgáltató ugyanazon zeneműn fennálló ugyanazon online jogok tekintetében egy vagy több közös jogkezelő szervezettől több számlát kap.

28. cikk

A jogosultakat megillető pontos és időben történő kifizetés

(1) A (3) bekezdés sérelme nélkül a tagállamok biztosítják, hogy az a közös jogkezelő szervezet, amely a zeneművek online felhasználására vonatkozóan több területre kiterjedő hatályú engedélyeket ad ki, a jogosultakat az ilyen engedélyek alapján megillető összegeket pontosan és a mű tényleges felhasználására vonatkozó jelentést követően késedelem nélkül ossza fel, kivéve, ha ez az online szolgáltatónak felróható okból nem lehetséges.

(2) A (3) bekezdés sérelme nélkül a közös jogkezelő szer vezet az (1) bekezdés szerinti minden egyes kifizetéssel együtt legalább a következőkről tájékoztatja a jogosultakat:

a) az az időszak, amelynek során a jogosultakat megillető összegek alapjául szolgáló felhasználásokra sor került, és azok a területek, ahol a felhasználások történtek;

b) a közös jogkezelő szervezet által beszedett összegek, eszkö zölt levonások és felosztott összegek, bármely zeneműn fennálló minden olyan online jogra nézve, amelyek képvise letével a jogosultak egészben vagy részben megbízták a közös jogkezelő szervezetet;

c) a közös jogkezelő szervezet által a jogosultak számára besze dett összegek, az eszközölt levonások és a felosztott össze gek, minden egyes online szolgáltató tekintetében.

(3) Ha a közös jogkezelő szervezet a 29. és 30. cikk alapján megbíz egy másik közös jogkezelő szervezetet azzal, hogy zene művek online felhasználására vonatkozóan több területre kiter jedő hatályú engedélyeket adjon ki, a megbízott közös jogkezelő szervezet fizeti ki pontosan és késedelem nélkül az (1) bekez désben említett összegeket, és nyújtja a megbízó közös jogke zelő szervezet részére a (2) bekezdésben említett tájékoztatást. A közös jogkezelő szervezetek közötti eltérő megállapodás hiányában a megbízó közös jogkezelő szervezet felel ezen összegek jogosultak részére történő későbbi felosztásáért és a tájékoztatás részükre történő továbbításáért.

29. cikk

Közös jogkezelő szervezetek közötti megállapodások a több területre kiterjedő hatályú engedélyezésről

(1) A tagállamok biztosítják, hogy ne legyenek kizárólagos jellegűek a közös jogkezelő szervezetek közötti azon képviseleti szerződések, amelyek által valamely közös jogkezelő szervezet azzal bíz meg egy másik közös jogkezelő szervezetet, hogy a saját zenei repertoárjában található zeneműveken fennálló online jogokra vonatkozóan több területre kiterjedő hatályú engedélyt adjon ki. A megbízott közös jogkezelő szervezet ezeket az online jogokat megkülönböztetéstől mentesen kezeli.

HUL 84/92 Az Európai Unió Hivatalos Lapja 2014.3.20.

(2) A megbízást adó közös jogkezelő szervezet tájékoztatja a tagjait a megállapodás fő feltételeiről, többek között tartamáról és a megbízott közös jogkezelő szervezet által nyújtott szolgál tatások költségeiről.

(3) A megbízott közös jogkezelő szervezet tájékoztatja a megbízó közös jogkezelő szervezetet azokról a főbb feltételek ről, amelyek mellett az utóbbi online jogai tekintetében felhasz nálást engedélyez, beleértve a felhasználás jellegét, a licencdíjra vonatkozó vagy azt érintő minden rendelkezést, az engedély tartamát, a beszámolási időszakokat és a lefedett területeket.

30. cikk

Másik közös jogkezelő szervezet több területre kiterjedő hatályú engedélyezés terén történő képviseletére

vonatkozó kötelezettség

(1) A tagállamok gondoskodnak arról, hogy amennyiben valamely olyan közös jogkezelő szervezet, amely nem ad vagy nem ajánl a saját repertoárjában található zeneműveken fennálló online jogokra vonatkozóan több területre kiterjedő hatályú engedélyeket, felkér egy másik közös jogkezelő szervezetet arra, hogy kössön vele képviseleti szerződést e jogok képvisele tére, a felkért közös jogkezelő szervezetnek el kelljen fogadnia az ilyen felkérést, ha egy vagy több másik közös jogkezelő szervezet repertoárjában található zeneműveken fennálló online jogok ugyanazon fajtájára vonatkozóan már kiad vagy ajánl több területre kiterjedő hatályú engedélyeket.

(2) A felkért közös jogkezelő szervezet indokolatlan kése delem nélkül írásbeli választ ad a felkérő közös jogkezelő szer vezet számára.

(3) A (5) és (6) bekezdés sérelme nélkül a felkért közös jogkezelő szervezet a saját repertoárjának kezelésére alkalmazot takkal azonos feltételek mellett kezeli a felkérő közös jogkezelő szervezet általa képviselt repertoárját.

(4) A felkért közös jogkezelő szervezet a felkérő közös jogkezelő szervezet általa képviselt repertoárját beilleszti az online szolgáltatóknak tett valamennyi ajánlatába.

(5) A felkért közös jogkezelő szervezet által a felkérő szer vezet részére nyújtott szolgáltatás kezelési díja nem haladhatja meg a felkért közös jogkezelő szervezetnél indokoltan felmerülő költségeket.

(6) A felkérő közös jogkezelő szervezet a felkért közös jogkezelő szervezet számára hozzáférhetővé teszi a saját zenei repertoárjára vonatkozó azon információkat, amelyek a zene műveken fennálló online jogok több területre kiterjedő hatályú engedélyezéséhez szükségesek. Amennyiben az információk nem kielégítőek vagy azokat olyan formában nyújtották,

amely nem teszi lehetővé a felkért közös jogkezelő szervezet számára, hogy megfeleljen az e címben foglalt követelmények nek, a felkért közös jogkezelő szervezet jogosult felszámítani az e követelményeknek való megfelelés során indokoltan felmerült költségeit, vagy jogosult kizárni azokat a műveket, amelyekre vonatkozóan nem kielégítő vagy nem használható informáci ókat kapott.

31. cikk

A több területre kiterjedő hatályú engedélyezéshez való hozzáférés

A tagállamok biztosítják, hogy amennyiben valamely közös jogkezelő szervezet nem ad vagy nem ajánl a zeneműveken fennálló online jogokra vonatkozóan több területre kiterjedő hatályú engedélyeket, illetve nem engedélyezi egy másik közös jogkezelő szervezet részére az ilyen jogok e célból történő képviseletét 2017. április 10-ig, azok a jogosultak, akik az adott közös jogkezelő szervezetet megbízták a zeneműveiken fennálló online jogok képviseletével, valamennyi terület vonat kozásában akként tiltakozhassanak a közös kezelés ellen a zene művek több területre kiterjedő online felhasználásának engedé lyezése tekintetében, hogy tiltakozásuk hatálya kiterjedne a zeneművek egy területen történő felhasználásának engedélyezé sére, azzal a céllal, hogy akár saját maguk, akár bármilyen általuk megbízott egyéb fél vagy az e cím rendelkezéseinek megfelelő bármilyen közös jogkezelő szervezet útján a zenemű veiken fennálló online jogaikra vonatkozóan több területre kiterjedő hatályú felhasználási engedélyeket adjanak ki.

32. cikk

A rádió- és televíziós műsorokhoz szükséges online zenei jogokra vonatkozó eltérés

Az e címben foglalt követelményeket nem kell alkalmazni a közös jogkezelő szervezetekre akkor, amikor a szükséges jogok önkéntes összevonása alapján az EUMSZ 101. és 102. cikkében meghatározott versenyjogi szabályokkal össz hangban több területre kiterjedő hatályú engedélyt adnak ki zeneműveken fennálló azon online jogokra vonatkozóan, amelyekre a műsorszolgáltatónak abból a célból van szüksége, hogy rádió- és televízióműsorait az eredeti sugárzással egyide jűleg vagy azt követően nyilvánossághoz közvetítse vagy a nyil vánosság számára hozzáférhetővé tegye, továbbá hogy rádió- vagy televízióműsora eredeti sugárzásának kiegészítésére az általa vagy számára készített bármely online tartalmakat – a műsorajánlókat is beleértve – a nyilvánossághoz közvetítse vagy a nyilvánosság számára hozzáférhetővé tegye.

IV. CÍM

VÉGREHAJTÁSI INTÉZKEDÉSEK

33. cikk

Panasztételi eljárások

(1) A tagállamok biztosítják, hogy a közös jogkezelő szerve zetek hatékonyan és gyorsan működő panaszkezelési eljárásokat tegyenek elérhetővé a tagjaik és azon közös jogkezelő szerve zetek részére, amelyek nevében képviseleti szerződés alapján jogokat kezelnek, különösen a jogok kezelésével való megbízás sal, a megbízás felmondásával vagy a közös jogkezelés elleni tiltakozással, a tagsági szabályzattal, a jogosultakat megillető összegek beszedésével, a levonásokkal és az összegek felosz tásával kapcsolatban.

HU2014.3.20. Az Európai Unió Hivatalos Lapja L 84/93

(2) A közös jogkezelő szervezet írásban válaszol a tagok vagy azon közös jogkezelő szervezetek panaszaira, amelyek nevében képviseleti szerződés alapján jogokat kezel. A közös jogkezelő szervezet köteles megindokolni, ha elutasít egy panaszt.

34. cikk

Alternatív vitarendezési eljárások

(1) A tagállamok előírhatják, hogy a közös jogkezelő szerve zetek, a közös jogkezelő szervezetek tagjai, a jogosultak vagy a felhasználók között az ezen irányelvben meghatározott követel ményeknek megfelelően elfogadott nemzeti jogszabályi rendel kezések tekintetében felmerülő vitákat gyors, független és pártatlan alternatív vitarendezési eljárás keretében lehessen rendezni.

(2) A tagállamok a III. cím tekintetében biztosítják, hogy a zeneműveken fennálló online jogokra vonatkozóan több terü letre kiterjedő hatályú engedélyeket ajánló vagy kiadó, a terüle tükön letelepedett közös jogkezelő szervezettel kapcsolatban felmerülő alábbi vitákat független és pártatlan alternatív vitaren dezési eljárás keretében lehessen rendezni:

a) tényleges vagy lehetséges online szolgáltatóval folyatott viták a 16., 25., 26. és 27. cikk alkalmazásával kapcsolatban;

b) egy vagy több jogosulttal folytatott viták a 25., 26., 27., 28., 29., 30. és 31. cikk alkalmazásával kapcsolatban;

c) valamely másik közös jogkezelő szervezettel folytatott viták a 25., 26., 27., 28., 29. és 30. cikk alkalmazásával kapcso latban.

35. cikk

Vitarendezés

(1) A tagállamok biztosítják, hogy a közös jogkezelő szerve zetek és a felhasználók közötti, elsősorban a fennálló vagy a javasolt engedélyezési feltételekre vagy szerződésszegésre vonat kozó vitáikkal a felek bírósághoz vagy adott esetben egy másik független és pártatlan vitarendező testülethez fordulhassanak, ha ez a testület rendelkezik a szellemi alkotások joga területén szakértelemmel.

(2) A 33. és a 34. cikk, valamint az e cikk (1) bekezdése nem érinti a felek azon jogát, hogy jogaikat bíróság előtt érvénye sítsék és védjék meg.

36. cikk

Megfelelés

(1) A tagállamok biztosítják, hogy az e célból kijelölt illetékes hatóságok ellenőrizzék, hogy a területükön letelepedett közös jogkezelő szervezetek teljesítik-e az ezen irányelvben meghatá rozott követelményeknek megfelelően elfogadott nemzeti jogszabályi rendelkezéseket.

(2) A tagállamok biztosítják, hogy olyan eljárások álljanak rendelkezésre, amelyek lehetővé teszik, hogy a közös jogkezelő

szervezet tagjai, a jogosultak, a felhasználók, a közös jogkezelő szervezetek és más érdekelt felek értesíteni tudják az e célból kijelölt illetékes hatóságokat azokról a tevékenységekről vagy körülményekről, amelyek – véleményük szerint – az ezen irány elvben meghatározott követelményeknek megfelelően elfogadott nemzeti jogszabályi rendelkezések megsértését jelentik.

(3) A tagállamok biztosítják, hogy ha az ezen irányelv végre hajtása során elfogadott nemzeti jogszabályokat nem tartják be, az e célból kijelölt illetékes hatóságaik hatáskörrel rendelkez zenek megfelelő szankciók alkalmazására és megfelelő intézke dések meghozatalára. E szankcióknak és intézkedéseknek haté konyaknak, arányosaknak és visszatartó erejűeknek kell lenniük.

A tagállamok 2016. április 10-ig értesítik a Bizottságot az e cikkben, valamint a, 37. és 38. cikkben említett illetékes ható ságokról. A Bizottság az e tekintetben beérkező adatokat közzé teszi.

37. cikk

Az illetékes hatóságok közötti információcsere

(1) Az irányelv alkalmazásának nyomon követését megköny nyítendő valamennyi tagállam gondoskodik arról, hogy egy másik tagállam e célból kijelölt illetékes hatósága részéről az irányelv alkalmazása szempontjából lényeges ügyben, különösen a megkeresett tagállam területén letelepedett közös jogkezelő szervezet tevékenységével kapcsolatban beérkező, tájékoztatás iránti kérelemre egy e célból kijelölt illetékes hatóság indoko latlan késedelem nélkül válaszoljon, feltéve, ha a kérelem kellően indokolt.

(2) Amennyiben valamely illetékes hatóság úgy véli, hogy egy másik tagállam területén letelepedett közös jogkezelő szervezet esetleg nem tartja be a szóban forgó szervezet letelepedési helye szerinti tagállam által a jelen irányelvben meghatározott feltéte leknek megfelelően elfogadott nemzeti jogszabályi rendelkezése ket, valamennyi vonatkozó információt továbbíthatja a közös jogkezelő szervezet letelepedési helye szerinti tagállam illetékes hatóságának, amelyhez adott esetben kérelmet csatolhat arra vonatkozóan, hogy ez utóbbi hatóság a hatáskörén belül tegye meg a megfelelő lépéseket. A megkeresett illetékes hatóság erre a kérelemre három hónapon belül indokolással ellátott választ küld.

(3) A (2) bekezdés szerinti ügyekben a kérelmet előterjesztő illetékes hatóság a 41. cikk szerint felállított szakértői csoporthoz is fordulhat.

38. cikk

A több területre kiterjedő felhasználás engedélyezésének kialakítására irányuló együttműködés

(1) A Bizottság ösztönzi a tagállamok e célból kijelölt ille tékes hatóságai, továbbá e hatóságok és a Bizottság közötti rendszeres információcserét a több területre kiterjedő hatályú felhasználási engedélyezés helyzete és alakulása tárgyában.

HUL 84/94 Az Európai Unió Hivatalos Lapja 2014.3.20.

(2) A Bizottság rendszeres konzultációkat folytat a jogosul tak, a közös jogkezelő szervezetek, a felhasználók, a fogyasztók és más érintett felek képviselőivel az irányelv III. címe rendel kezéseinek alkalmazására vonatkozó tapasztalataikról. A Bizottság a (1) bekezdésben meghatározott információcsere keretei között tájékoztatja az illetékes hatóságokat az e konzul tációk során felmerülő minden fontos információról.

(3) A tagállamok biztosítják, hogy legkésőbb 2017. október 10-ig illetékes hatóságaik jelentést tegyenek a Bizottságnak a több területre kiterjedő hatályú felhasználások engedélyezésének helyzetéről és alakulásáról a területükön. E jelentésnek külö nösen azzal kapcsolatban kell információkat tartalmaznia, hogy az érintett tagállamban rendelkezésre állnak-e több terü letre kiterjedő hatályú felhasználási engedélyek, és hogy a közös jogkezelő szervezetek megfelelnek-e az ezen irányelv III. címének végrehajtása során elfogadott nemzeti jogszabályi rendelkezéseknek, valamint tartalmaznia kell a felhasználók, a fogyasztók, a jogosultak és más érdekelt felek értékelését a zene műveken fennálló online jogok több területre kiterjedő felhasz nálások engedélyezésének alakulásáról.

(4) A (3) bekezdésnek megfelelően beérkezett jelentések, valamint a (1) és (2) bekezdésnek megfelelően összegyűjtött információk alapján a Bizottság értékeli ezen irányelv III. címének alkalmazását. Szükség esetén, és adott esetben egy külön jelentés alapján a Bizottság megfontolja az azonosított problémák megoldásához szükséges további lépéseket. Ez az értékelés különösen a következőkre vonatkozik:

a) a III. címben foglalt követelményeknek megfelelő közös jogkezelő szervezetek száma;

b) a 29. és 30. cikk alkalmazása, beleértve a közös jogkezelő szervezetek által e cikkeknek megfelelően kötött képviseleti szerződések számát;

c) a több területre kiterjedő hatályú felhasználás engedélyezé sére rendelkezésre álló repertoárok aránya a tagállamokban.

V. CÍM

JELENTÉSEK ÉS ZÁRÓ RENDELKEZÉSEK

39. cikk

A közös jogkezelő szervezetek bejelentése

A tagállamok a rendelkezésükre álló információk alapján legké sőbb 2016. április 10-ig benyújtják a Bizottság számára a terü letükön letelepedett közös jogkezelő szervezetek listáját.

A tagállamok az e listában történő bármilyen változásról indo kolatlan késedelem nélkül tájékoztatják a Bizottságot.

A Bizottság közzéteszi és naprakészen tartja ezeket az informá ciókat.

40. cikk

Jelentés

A Bizottság 2021. április 10-ig megvizsgálja ennek az irány elvnek az alkalmazását, és jelentést készít az Európai Parlament és a Tanács számára ezen irányelv alkalmazásáról. A jelentésnek ki kell térnie ezen irányelvnek a határon átnyúló szolgáltatá sokra, a kulturális sokszínűségre, a közös jogkezelő szervezetek és a felhasználók közötti kapcsolatra, valamint az Unión kívüli letelepedett közös jogkezelő szervezetek Unión belüli működé sére gyakorolt hatásaira, és szükség esetén a felülvizsgálat szük ségességére is. A Bizottság a jelentését adott esetben jogalkotási javaslat kíséretében nyújtja be.

41. cikk

Szakértői csoport

Ezennel szakértői csoport áll fel. A csoport a tagállamok ille tékes hatóságainak képviselőiből áll. A szakértői csoport elnöke a Bizottság képviselője, üléseit az elnök kezdeményezésére vagy valamely tagállam küldötteinek kérésére tartja. A csoport feladatai a következők:

a) megvizsgálja az irányelv átültetésének a belső piacon működő közös jogkezelő szervezetek és független jogkezelő szervezetek működésére gyakorolt hatását, és felhívja a figyelmet a nehézségekre;

b) konzultációkat szervez az ezen irányelv alkalmazása során felmerült bármely kérdésről;

c) megkönnyíti a jogalkotás és a joggyakorlat vonatkozó fejle ményeivel, valamint elsősorban a művek és egyéb teljesítmé nyek digitális piacával kapcsolatos gazdasági, társadalmi, kulturális és technológiai fejleményekkel kapcsolatos infor mációk megosztását.

42. cikk

A személyes adatok védelme

A személyes adatok ezen irányelv keretében végzett feldolgozá sára a 95/46/EK irányelv alkalmazandó.

43. cikk

Átültetés a nemzeti jogba

(1) A tagállamok hatályba léptetik azokat a törvényi, rende leti és közigazgatási rendelkezéseket, amelyek szükségesek ahhoz, hogy ennek az irányelvnek 2016. április 10-ig megfelel jenek. Erről haladéktalanul tájékoztatják a Bizottságot.

Amikor a tagállamok elfogadják ezeket a rendelkezéseket, azokban hivatkozni kell erre az irányelvre, vagy azokhoz hiva talos kihirdetésük alkalmával ilyen hivatkozást kell fűzni. A hivatkozás módját a tagállamok határozzák meg.

(2) A tagállamok közlik a Bizottsággal nemzeti joguknak azokat a főbb rendelkezéseit, amelyeket az ezen irányelv által szabályozott területen fogadnak el.

HU2014.3.20. Az Európai Unió Hivatalos Lapja L 84/95

44. cikk

Hatálybalépés

Ez az irányelv az Európai Unió Hivatalos Lapjában való kihirdetését követő huszadik napon lép hatályba.

45. cikk

Címzettek

Ennek az irányelvnek a tagállamok a címzettjei.

Kelt Strasbourgban, 2014. február 26-án.

az Európai Parlament részéről az elnök

M. SCHULZ

a Tanács részéről az elnök

D. KOURKOULAS

HUL 84/96 Az Európai Unió Hivatalos Lapja 2014.3.20.

MELLÉKLET

(1) A 22. cikk (2) bekezdésében említett éves átláthatósági jelentés a következő információkat tartalmazza:

a) a mérleget vagy vagyonmérleget, a pénzügyi évre szóló bevételi és kiadási kimutatást és a cash flow kimutatást tartalmazó pénzügyi kimutatások;

b) a pénzügyi évben folytatott tevékenységekről szóló beszámoló;

c) a felhasználási engedély megadásának elutasítására vonatkozó, a 16. cikk (3) bekezdése szerinti információk;

d) a közös jogkezelő szervezet jogi és irányítási felépítésének leírása;

e) egészben vagy részben a közös jogkezelő szervezet közvetlen vagy közvetett tulajdonában vagy ellenőrzése alatt álló bármely szervezetre vonatkozó információ;

f) az előző évben a 9. cikk (3) bekezdésében és a 10. cikkben említett személyek részére kifizetett díjazás teljes összegére és a részükre biztosított egyéb juttatásokra vonatkozó információ;

g) az e melléklet 2. pontjában említett pénzügyi információk;

h) a szociális, kulturális és oktatási szolgáltatások céljaira levont összegek felhasználására vonatkozó különleges jelentés, amely tartalmazza az e melléklet 3. pontjában említett információt.

(2) Az éves átláthatósági jelentésnek a következő pénzügyi információkat kell tartalmaznia:

a) a jogdíjbevételekre vonatkozó pénzügyi információk, a kezelt jogfajták és a felhasználási módok (például műsor sugárzás, online felhasználás, nyilvános előadás) szerint, beleértve a jogdíjbevétel befektetéséből eredő bevételre és az ilyen bevétel felhasználására (felosztják-e a jogosultak vagy a közös jogkezelő szervezetek között, vagy másho gyan használják fel) vonatkozó információt is;

b) a jogkezelés és a közös jogkezelő szervezet által a jogosultak részére nyújtott egyéb szolgáltatások költségeire vonatkozó pénzügyi információk, legalább a következő tételek átfogó leírásával:

i. az összes működési és pénzügyi költség a kezelt jogfajták szerinti bontásban, és amennyiben a költségek közvetettek, és nem lehet őket egy vagy több jogfajtához hozzárendelni, az ilyen közvetett költségek allokálására használt módszer magyarázatával;

ii. működési és pénzügyi költségek, a kezelt jogfajták szerinti bontásban, és amennyiben a költségek közvetettek, és nem lehet őket egy vagy több jogfajtához hozzárendelni, az ilyen közvetett költségek allokálására használt módszer magyarázatával, csak a jogkezelés tekintetében, beleértve a jogdíjbevételekből vagy a jogdíjbevételek befektetéséből eredő bármely bevételből levont vagy azokba beszámított kezelési díjakat a 11. cikk (4) bekez dése és a 12. cikk (1), (2) és (3) bekezdése szerint;

iii. működési és pénzügyi költségek a jogkezelésnek nem minősülő szolgáltatások tekintetében, ugyanakkor bele értve a szociális, kulturális és oktatási szolgáltatásokat;

iv. a költségek fedezésére használt források;

v. a jogdíjbevételek terhére eszközölt levonások, a kezelt jogfajták, a felhasználási módok és a levonás célja szerinti bontásban, így a jogkezelés, illetve a szociális, kulturális vagy oktatási célú szolgáltatások költségei;

vi. a közös jogkezelő szervezet által nyújtott jogkezelési és egyéb szolgáltatások költségeinek százalékos arányai az adott pénzügyi évben a jogdíjbevétellel összevetve, a kezelt jogfajták szerint, és amennyiben a költségek közve tettek, és nem lehet őket egy vagy több jogfajtához hozzárendelni, az ilyen közvetett költségek allokálására használt módszer magyarázatával;

c) a jogosultakat megillető összegekre vonatkozó pénzügyi információk, legalább a következő tételek átfogó leírásával:

i. a jogosultak részére felosztott teljes összeg, a kezelt jogfajták és a felhasználás módja szerinti bontásban;

ii. a jogosultak részére kifizetett teljes összeg, a kezelt jogfajták és a felhasználás módja szerinti bontásban;

iii. a kifizetések gyakorisága, a kezelt jogfajták és a felhasználás módja szerinti bontásban;

HU2014.3.20. Az Európai Unió Hivatalos Lapja L 84/97

iv. a beszedett, de a jogosultak részére még fel nem osztott teljes összeg, a kezelt jogok fajtái és a felhasználás módja szerinti bontásban, továbbá megjelölve, hogy melyik pénzügyi évben került sor ezeknek az összegeknek a beszedésére;

v. a jogosultak részére felosztott, de még ki nem fizetett teljes összeg, a kezelt jogok fajtái és a felhasználás módja szerinti bontásban, továbbá megjelölve, hogy melyik pénzügyi évben került sor ezeknek az összegeknek a beszedésére;

vi. a késedelem okai, ha a közös jogkezelő szervezet a felosztást és a kifizetést nem hajtotta végre a 13. cikk (1) bekezdésében meghatározott határidőn belül;

vii. a fel nem osztható összegek összértéke, az azok felhasználására irányuló magyarázatokkal;

d) más közös jogkezelő szervezetekkel való kapcsolatra vonatkozó információ, legalább a következő tételek megjelö lésével:

i. más közös jogkezelő szervezetektől kapott összegek és más közös jogkezelő szervezetek részére kifizetett összegek, a kezelt jogfajták, a felhasználás módja és szervezetek szerinti bontásban;

ii. a más közös jogkezelő szervezeteket megillető bevétel utáni kezelési díj és a bevételeket terhelő más levonások, a kezelt jogfajták, a felhasználás módja és szervezetek szerinti bontásban;

iii. a más közös jogkezelő szervezetek által fizetett összegek utáni kezelési díj és az ezeket terhelő más levonások, a kezelt jogfajták és a szervezetek szerinti bontásban;

iv. más közös jogkezelő szervezetektől származó, a jogosultak részére közvetlenül felosztott összegek, a kezelt jogfajták és a szervezetek szerinti bontásban.

(3) A 22. cikk (3) bekezdésében említett különleges jelentés a következő információkat tartalmazza:

a) a pénzügyi évben szociális, kulturális és oktatási szolgáltatások céljaira levont összegek a rendeltetés típusa szerinti bontásban, és valamennyi rendeltetéstípus esetében a jogfajták és a felhasználás módja szerinti bontásban;

b) az ezen összegek felhasználására vonatkozó magyarázat, a rendeltetés típusa szerinti bontásban, beleértve a szoci ális, kulturális és oktatási szolgáltatások céljaira levont összegek kezelésének költségeit, valamint a szociális, kultu rális és oktatási szolgáltatások céljaira felhasznált, elkülönített összegeket.

HUL 84/98 Az Európai Unió Hivatalos Lapja 2014.3.20.

下载PDF open_in_new

Direttiva 2014/26/UE del Parlamento europeo e del Consiglio, del 26 febbraio 2014, sulla gestione collettiva dei diritti d’autore e dei diritti connessi e sulla concessione di licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali per l’uso online nel mercato internoTesto rilevante ai fini del SEE

DIRETTIVE

DIRETTIVA 2014/26/UE DEL PARLAMENTO EUROPEO E DEL CONSIGLIO

del 26 febbraio 2014

sulla gestione collettiva dei diritti d’autore e dei diritti connessi e sulla concessione di licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali per l’uso online nel mercato interno

(Testo rilevante ai fini del SEE)

IL PARLAMENTO EUROPEO E IL CONSIGLIO DELL’UNIONE EURO PEA,

visto il trattato sul funzionamento dell’Unione europea, in par ticolare l’articolo 50, paragrafo 1, l’articolo 53, paragrafo 1, e l’articolo 62,

vista la proposta della Commissione europea,

previa trasmissione del progetto di atto legislativo ai parlamenti nazionali,

visto il parere del Comitato economico e sociale europeo (1),

deliberando secondo la procedura legislativa ordinaria (2),

considerando quanto segue:

(1) Le direttive dell’Unione finora adottate nel settore dei diritti d’autore e dei diritti connessi garantiscono già un elevato livello di protezione ai titolari dei diritti e con esso un quadro che disciplina lo sfruttamento dei conte nuti protetti da tali diritti. Tali direttive contribuiscono a sviluppare e a mantenere la creatività. In un mercato interno nel quale la concorrenza non è falsata, la prote zione dell’innovazione e della creazione intellettuale sti mola anche gli investimenti in prodotti e servizi innova tivi.

(2) La diffusione di contenuti protetti da diritti d’autore e diritti connessi, compresi i libri, le produzioni audiovisive e la musica incisa, e servizi a essi correlati, è subordinata alla concessione di licenze da parte dei vari titolari dei diritti e dei diritti connessi, come autori, interpreti o esecutori, produttori ed editori. Solitamente è il titolare dei diritti a scegliere se gestire i propri diritti in prima persona o optare per una gestione collettiva, a meno che gli Stati membri non dispongano diversamente, in con formità del diritto unionale e degli obblighi internazionali

assunti dall’Unione e dai suoi Stati membri. La gestione dei diritti d’autore e dei diritti connessi comprende la concessione di licenze agli utilizzatori, l’audit degli utiliz zatori, il monitoraggio dell’utilizzazione dei diritti, l’ese cuzione dei diritti d’autore e dei diritti connessi, la riscos sione dei proventi relativi allo sfruttamento dei diritti e la distribuzione degli importi dovuti ai titolari dei diritti. Gli organismi di gestione collettiva consentono ai titolari dei diritti di essere remunerati per gli usi che non sarebbero in condizione di controllare o fare rispettare, inclusi gli usi effettuati nei mercati esteri.

(3) A norma dell’articolo 167 del trattato sul funzionamento dell’Unione europea (TFUE), l’Unione deve tenere conto della diversità culturale nell’azione che svolge e contri buire al pieno sviluppo delle culture degli Stati membri nel rispetto delle loro diversità nazionali e regionali, evi denziando nel contempo il retaggio culturale comune. Gli organismi di gestione collettiva svolgono e dovrebbero continuare a svolgere un ruolo importante in quanto promotori della diversità delle espressioni culturali, sia consentendo l’accesso al mercato dei repertori più piccoli e meno conosciuti sia fornendo servizi sociali, culturali ed educativi a beneficio dei loro titolari di diritti e del pubblico.

(4) È opportuno che gli organismi di gestione collettiva sta biliti nell’Unione possano beneficiare delle libertà sancite dai trattati nel rappresentare titolari dei diritti residenti o stabiliti in altri Stati membri o nel concedere licenze a utilizzatori residenti o stabiliti in altri Stati membri.

(5) Esistono notevoli differenze tra le normative nazionali che disciplinano il funzionamento degli organismi di ge stione collettiva, in particolare per quanto riguarda la trasparenza e la responsabilità nei confronti dei loro membri e dei titolari dei diritti. In alcuni casi tale situa zione ha creato difficoltà, in particolare per i titolari di diritti di altri paesi, quando cercano di esercitare i loro diritti e ha comportato una gestione finanziaria carente dei proventi riscossi. I problemi nel funzionamento degli organismi di gestione collettiva comportano inefficienze nello sfruttamento dei diritti d’autore e dei diritti connessi nell’ambito del mercato interno, a scapito dei membri degli organismi di gestione collettiva, dei titolari e degli utenti.

ITL 84/72 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea 20.3.2014

(1) GU C 44 del 15.2.2013, pag. 104. (2) Posizione del Parlamento europeo del 4 febbraio 2014 (non ancora

pubblicata nella Gazzetta ufficiale) e decisione del Consiglio del 20 febbraio 2014.

(6) La necessità di migliorare il funzionamento degli organi smi di gestione collettiva è già stata individuata nella raccomandazione 2005/737/CE della Commissione (1). Tale raccomandazione stabilisce una serie di principi, come la possibilità per i titolari dei diritti di scegliere liberamente il loro organismo di gestione collettiva, la parità di trattamento delle categorie di titolari dei diritti e l’equa distribuzione delle royalty. Nella raccomanda zione si invitano inoltre gli organismi di gestione collet tiva a fornire agli utenti informazioni sufficienti sulle tariffe e il repertorio prima di avviare trattative tra loro. Il testo contiene inoltre delle raccomandazioni in materia di responsabilità, rappresentanza dei titolari dei diritti negli organi decisionali degli organismi di gestione col lettiva e risoluzione delle controversie. Tuttavia, il seguito dato alle disposizioni della raccomandazione è stato di somogeneo.

(7) Al fine di proteggere gli interessi dei membri degli orga nismi di gestione collettiva, dei titolari dei diritti e di terzi, è opportuno che la normativa degli Stati membri in materia di diritti d’autore e di concessione di licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali online sia coordinata in modo tale da garantire che vi siano garan zie equivalenti in tutta l’Unione. Pertanto, la presente direttiva dovrebbe avere quale base giuridica l’articolo 50, paragrafo 1, TFUE.

(8) La presente direttiva mira a coordinare le normative na zionali sull’accesso all’attività di gestione dei diritti d’au tore e dei diritti connessi da parte degli organismi di gestione collettiva, le modalità di governance e il quadro di sorveglianza, pertanto la direttiva dovrebbe avere quale base giuridica l’articolo 53, paragrafo 1, TFUE. Inoltre, trattandosi di un settore che offre servizi in tutta l’Unio ne, la presente direttiva dovrebbe avere quale base giuri dica l’articolo 62 TFUE.

(9) La presente direttiva é volta a stabilire i requisiti applica bili agli organismi di gestione collettiva, al fine di garan tire standard elevati in materia di governance, gestione finanziaria, trasparenza e comunicazioni. Gli Stati mem bri dovrebbero tuttavia restare liberi di mantenere o im porre standard più rigorosi rispetto a quelli previsti al titolo II della presente direttiva, a condizione che tali standard più rigorosi siano compatibili con il diritto del l’Unione.

(10) Nessuna disposizione della presente direttiva dovrebbe impedire a uno Stato membro di applicare disposizioni simili o uguali agli organismi di gestione collettiva stabi liti al di fuori dell’Unione ma che operano all’interno di quello Stato membro.

(11) Nessuna disposizione della presente direttiva dovrebbe impedire agli organismi di gestione collettiva di conclu dere accordi di rappresentanza con altri organismi di

gestione collettiva, conformemente alle regole di concor renza stabilite agli articoli 101 e 102 TFUE, nell’ambito della gestione dei diritti nell’ottica di facilitare, migliorare e semplificare le procedure di rilascio delle licenze per gli utilizzatori, anche ai fini di una fatturazione unica, in condizioni di parità, non discriminazione e trasparenza, nonché per offrire licenze multiterritoriali anche in am biti diversi da quelli di cui al titolo III della presente direttiva.

(12) Sebbene la presente direttiva sia applicabile a tutti gli organismi di gestione collettiva, fatta eccezione per il titolo III le disposizioni che si applica solamente agli organismi di gestione collettiva che gestiscono diritti d’autore su opere musicali per l’uso online su base mul titerritoriale, essa non interferisce con le modalità di ge stione dei diritti in vigore negli Stati membri quali la gestione individuale, l’estensione degli effetti di un ac cordo tra un organismo di gestione collettiva rappresen tativo e un utilizzatore, vale a dire l’estensione della con cessione collettiva di licenze, la gestione collettiva obbli gatoria, le presunzioni legali di rappresentanza e la ces sione dei diritti agli organismi di gestione collettiva.

(13) La presente direttiva non pregiudica la possibilità degli Stati membri di determinare con disposizioni legislative, regolamentari o con qualsiasi altro meccanismo specifico previsto a tal fine un compenso equo per i titolari dei diritti per le eccezioni o le limitazioni al diritto di ripro duzione previste dalla direttiva 2001/29/CE del Parla mento europeo e del Consiglio (2), come pure il com penso per i titolari dei diritti per le deroghe al diritto esclusivo di prestito da parte di istituzioni pubbliche di cui alla direttiva 2006/115/CE del Parlamento europeo e del Consiglio (3) applicabili sul loro territorio, nonché le condizioni per la loro riscossione.

(14) La presente direttiva non impone agli organismi di ge stione collettiva di adottare una forma giuridica specifica. Nella pratica, tali organismi assumono diverse forme giu ridiche, quali associazioni, cooperative o società a respon sabilità limitata, che sono controllate o detenute da tito lari di diritti d’autore e diritti connessi o da entità che rappresentano i titolari dei diritti. In taluni casi eccezio nali, tuttavia, in ragione della forma giuridica assunta da un organismo di gestione collettiva, l’elemento della pro prietà o del controllo non è presente. Questo è ad esem pio il caso delle fondazioni, che non hanno membri. Tuttavia, le disposizioni della presente direttiva dovreb bero ugualmente applicarsi a tali organismi. Analogamen te, gli Stati membri dovrebbero adottare le misure appro priate per evitare che la scelta della forma giuridica per metta di aggirare gli obblighi previsti dalla presente

IT20.3.2014 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea L 84/73

(1) Raccomandazione 2005/737/CE della Commissione, del 18 maggio 2005, sulla gestione transfrontaliera collettiva dei diritti d’autore e dei diritti connessi nel campo dei servizi musicali on line autorizzati (GU L 276 del 21.10.2005, pag. 54).

(2) Direttiva 2001/29/CE del Parlamento europeo e del Consiglio, del 22 maggio 2001, sull’armonizzazione di taluni aspetti del diritto d’autore e dei diritti connessi nella società dell’informazione (GU L 167 del 22.6.2001, pag. 10).

(3) Direttiva 2006/115/CE del Parlamento europeo e del Consiglio, del 12 dicembre 2006, concernente il diritto di noleggio, il diritto di prestito e taluni diritti connessi al diritto di autore in materia di proprietà intellettuale (GU L 376 del 27.12.2006, pag. 28).

direttiva. È opportuno precisare che le entità che rappre sentano i titolari dei diritti e che sono membri di organi smi di gestione collettiva possono essere altri organismi di gestione collettiva, associazioni di titolari dei diritti, sindacati o altre organizzazioni.

(15) I titolari dei diritti dovrebbero essere liberi di poter affi dare la gestione dei propri diritti a entità di gestione indipendenti. Tali entità di gestione indipendenti che dif feriscono dagli organismi di gestione collettiva, tra le altre cose perché non sono detenute o controllate dai titolari dei diritti. Tuttavia, nella misura in cui tali entità di ge stione indipendenti svolgono le stesse attività degli orga nismi di gestione collettiva, esse dovrebbero essere tenute a fornire determinate informazioni ai titolari dei diritti che rappresentano, agli organismi di gestione collettiva, agli utilizzatori e al pubblico.

(16) I produttori audiovisivi, i produttori discografici e le emittenti concedono in licenza i propri diritti, in alcuni casi insieme ai diritti che sono stati ceduti loro ad esem pio da interpreti o esecutori, sulla base di accordi nego ziati singolarmente, e agiscono nel proprio interesse. Gli editori di libri, musica o giornali concedono in licenza i diritti che sono stati ceduti loro sulla base di accordi negoziati singolarmente, e agiscono nel proprio interesse. Pertanto i produttori audiovisivi, i produttori discografici, le emittenti e gli editori non dovrebbero essere conside rati «entità di gestione indipendenti». Inoltre i gestori e gli agenti di autori e interpreti o esecutori che agiscono in qualità di intermediari e rappresentano i titolari dei diritti nei loro rapporti con gli organismi di gestione collettiva non dovrebbero essere considerati «entità di gestione in dipendenti» in quanto non gestiscono diritti in termini di determinazione delle tariffe, concessione di licenze o ri scossione di denaro dagli utilizzatori.

(17) Gli organismi di gestione collettiva dovrebbero essere liberi di poter decidere di affidare alcune delle proprie attività, come la fatturazione degli utilizzatori o la distri buzione degli importi dovuti ai titolari dei diritti, alle controllate o ad altre entità soggette al loro controllo. In tal caso dovrebbero essere applicabili alle attività di tali controllate o altre entità le disposizioni di cui alla presente direttiva che sarebbero applicabili laddove l’atti vità corrispondente fosse eseguita direttamente da un organismo di gestione collettiva.

(18) Per far sì che i titolari dei diritti d’autore e dei diritti connessi possano beneficiare appieno del mercato in terno quando i loro diritti sono gestiti su base collettiva e che non siano indebitamente limitati nell’esercizio dei loro diritti, è necessario stabilire adeguate garanzie nello statuto degli organismi di gestione collettiva. Inoltre è opportuno che, quando prestano i loro servizi, gli orga nismi di gestione collettiva non discriminino, né

direttamente né indirettamente, i titolari dei diritti in base alla nazionalità oppure al luogo di residenza o di stabi limento.

(19) Viste le libertà sancite dal TFUE, i servizi di gestione collettiva di diritti d’autore e di diritti connessi dovreb bero consentire a un titolare dei diritti di poter scegliere liberamente l’organismo di gestione collettiva cui affidare la gestione dei suoi diritti, sia che si tratti di diritti di comunicazione al pubblico o di riproduzione, o di cate gorie di diritti legati a forme di sfruttamento quali la trasmissione radiotelevisiva, la riproduzione in sala o la riproduzione destinata alla distribuzione online, a condi zione che l’organismo di gestione collettiva che il titolare dei diritti desidera scegliere già gestisca tali diritti o cate gorie di diritti.

I diritti, le categorie di diritti o i tipi di opere e gli altri materiali gestiti dall’organismo di gestione collettiva do vrebbero essere determinati dall’assemblea generale dei membri di tale organismo qualora non siano già stabiliti dal loro statuto o prescritti per legge. È importante che i diritti e le categorie di diritti siano determinati in modo da mantenere un equilibrio tra la libertà dei titolari dei diritti di disporre delle proprie opere e altri materiali protetti e la possibilità per l’organismo di gestire effica cemente i diritti tenendo conto, in particolare, della ca tegoria di diritti gestiti dall’organismo e del settore crea tivo in cui quest’ultimo opera. Tenendo debitamente conto di tale equilibrio, i titolari dei diritti dovrebbero avere la facoltà di revocare facilmente tali diritti o cate gorie di diritti a un organismo di gestione collettiva e di gestirli individualmente o di affidarne o trasferirne inte ramente o in parte la gestione a un altro organismo di gestione collettiva o a un’altra entità, indipendentemente dallo Stato membro di nazionalità, residenza o stabili mento dell’organismo di gestione collettiva, dell’altra en tità o del titolare dei diritti. Qualora uno Stato membro, conformemente al diritto dell’Unione e agli obblighi in ternazionali assunti dall’Unione e dai suoi Stati membri, preveda la gestione collettiva obbligatoria dei diritti, la scelta dei titolari dei diritti sarà limitata ad altri organismi di gestione collettiva.

Occorre che gli organismi di gestione collettiva che gesti scono diversi tipi di opere e altri materiali protetti, come opere letterarie, musicali o fotografiche, permettano ai titolari dei diritti di gestire in maniera altrettanto flessibile i diversi tipi di opere e altri materiali protetti. Per quanto concerne gli utilizzi non commerciali, gli Stati membri dovrebbero provvedere affinché gli organismi di gestione collettiva prendano i provvedimenti necessari per assicu rare che i titolari dei diritti possano esercitare il diritto di concedere licenze in relazione a tali utilizzi. Tali provve dimenti dovrebbero includere, tra l’altro, una decisione dell’organismo di gestione collettiva in merito alle condi zioni relative all’esercizio di tale diritto nonché la forni tura di informazioni ai membri su tali condizioni. È

ITL 84/74 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea 20.3.2014

opportuno che gli organismi di gestione collettiva infor mino i titolari dei diritti della possibilità di scelta e che consentano loro di esercitare i diritti connessi a tale scelta nella maniera più semplice possibile. I titolari dei diritti che hanno già autorizzato l’organismo di gestione collet tiva possono essere informati attraverso il sito web del l’organismo. L’obbligo di ottenere il consenso dei titolari dei diritti nell’autorizzazione per la gestione di ciascun diritto, categoria di diritti o tipo di opere e altri materiali protetti, non dovrebbe impedire ai titolari dei diritti di accettare successive proposte di modifica di tale autoriz zazione per tacito consenso, in conformità delle condi zioni previste dalla normativa nazionale. La presente di rettiva non dovrebbe escludere in quanto tali né le di sposizioni contrattuali in base alle quali il ritiro o la revoca da parte dei titolari dei diritti esercita un effetto immediato sulle licenze concesse prima di tale ritiro o revoca, né le disposizioni contrattuali in base alle quali tale ritiro o revoca non produce effetti sulle licenze per un certo periodo di tempo. Le suddette disposizioni non dovrebbero tuttavia ostacolare la piena applicazione della presente direttiva. La presente direttiva non pregiudica la possibilità dei titolari dei diritti di gestire i loro diritti individualmente, anche per fini non commerciali.

(20) È opportuno che l’adesione agli organismi di gestione collettiva sia basata su criteri obiettivi, trasparenti e non discriminatori. Tali criteri si applicano anche agli editori ai quali in virtù di un accordo sullo sfruttamento dei diritti spetta una quota delle entrate gestite dagli organi smi di gestione collettiva e che hanno diritto alla riscos sione di tali entrate dagli organismi di gestione collettiva. Tali criteri non dovrebbero obbligare gli organismi di gestione collettiva ad accettare dei membri se la gestione dei diritti, delle categorie di diritti o dei tipi di opere e altri materiali protetti degli stessi non rientra nel loro ambito di attività. I registri tenuti da un organismo di gestione collettiva dovrebbero consentire l’identificazione e la localizzazione dei suoi membri e dei titolari dei diritti rappresentati dall’organismo sulla base di autoriz zazioni concesse da tali titolari.

(21) Al fine di tutelare i titolari di diritti i cui diritti sono rappresentati direttamente dall’organismo di gestione col lettiva ma che non soddisfano i suoi requisiti di adesione, è opportuno stabilire che talune disposizioni della pre sente direttiva relative ai membri si applichino anche a tali titolari dei diritti. Gli Stati membri dovrebbero altresì poter accordare a detti titolari dei diritti il diritto di partecipare al processo decisionale dell’organismo di ge stione collettiva.

(22) È opportuno che gli organismi di gestione collettiva agi scano nel migliore interesse collettivo dei titolari dei di ritti che rappresentano. È pertanto importante istituire

sistemi che consentano ai membri di un organismo di gestione collettiva di esercitare i loro diritti di membri partecipando al processo decisionale dell’organismo. Al cuni organismi di gestione collettiva hanno diverse cate gorie di membri, che possono rappresentare tipi di tito lari dei diritti differenti, ad esempio produttori e inter preti o esecutori. Occorre che la rappresentanza di quelle diverse categorie di membri nel processo decisionale sia equa ed equilibrata. L’efficacia delle norme sull’assemblea generale dei membri degli organismi di gestione collettiva risulterebbe compromessa in assenza di disposizioni sulle relative modalità di svolgimento. È pertanto necessario garantire che l’assemblea generale sia convocata a ca denza regolare, almeno annua, e che le principali deci sioni dell’organismo di gestione collettiva siano adottate in sede di assemblea generale.

(23) Tutti i membri degli organismi di gestione collettiva do vrebbero avere il diritto di partecipazione e di voto in seno all’assemblea generale dei membri. L’esercizio di tali diritti dovrebbe essere soggetto a restrizioni eque e pro porzionate. In casi eccezionali, gli organismi di gestione collettiva sono costituiti nella forma giuridica di fonda zione e pertanto non hanno membri. In tali casi i poteri dell’assemblea generale dei membri dovrebbero essere esercitati dall’organismo incaricato della funzione di sor veglianza. Qualora tra i membri degli organismi di ge stione collettiva figurino entità che rappresentano titolari dei diritti, ad esempio nel caso in cui l’organismo di gestione collettiva sia una società a responsabilità limitata e i suoi membri siano associazioni di titolari dei diritti, gli Stati membri dovrebbero poter disporre che i poteri dell’assemblea generale dei membri debbano essere eser citati integralmente o in parte da un’assemblea generale di tali titolari dei diritti. L’assemblea generale dei membri dovrebbe avere quantomeno il potere di definire il qua dro delle attività di gestione, in particolare per quanto riguarda l’utilizzo dei proventi dei diritti da parte dell’or ganismo di gestione collettiva. Ciò non dovrebbe tuttavia pregiudicare la possibilità degli Stati membri di stabilire norme più rigorose in materia, ad esempio, di investi menti, fusioni, assunzione di prestiti, ivi incluso un di vieto di condurre tali transazioni. Gli organismi di ge stione collettiva dovrebbero promuovere la partecipa zione attiva dei membri alle assemblee generali. L’eserci zio del diritto di voto dovrebbe essere agevolato tanto per i membri che partecipano all’assemblea generale quanto per quelli che non vi partecipano. Oltre a poter esercitare i loro diritti per via elettronica, è opportuno consentire la partecipazione e il voto dei membri me diante delega in seno all’assemblea generale dei membri. Il voto per delega dovrebbe essere limitato solo in caso di conflitti di interesse. Al contempo, gli Stati membri do vrebbero prevedere restrizioni per quanto concerne le deleghe unicamente se ciò non pregiudica l’adeguata ed effettiva partecipazione dei membri al processo decisio nale. In particolare, la designazione dei rappresentanti autorizzati contribuisce all’adeguata ed effettiva partecipa zione dei membri al processo decisionale e offre ai tito lari dei diritti la reale possibilità di optare per un organi smo di gestione collettiva di loro scelta indipendente mente dallo Stato membro di stabilimento dello stesso.

IT20.3.2014 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea L 84/75

(24) Occorre che i membri abbiano il diritto di partecipare al controllo continuo della gestione degli organismi di ge stione collettiva. A tal fine, è opportuno che tali organi smi siano dotati di una funzione di sorveglianza in linea con la loro struttura organizzativa e che consentano ai membri di essere rappresentati nell’organo che esercita tale funzione. A seconda della struttura organizzativa dell’organismo di gestione collettiva, la funzione di sor veglianza può essere esercitata da un organo distinto, ad esempio un consiglio di sorveglianza, o da tutti o alcuni direttori del consiglio di amministrazione che non eser citano compiti esecutivi nelle attività dell’organismo di gestione collettiva. È opportuno che il requisito della rappresentanza equa ed equilibrata dei membri non im pedisca all’organismo di gestione collettiva di designare terzi affinché svolgano la funzione di sorveglianza, tra cui persone aventi la pertinente esperienza professionale e titolari di diritti che non soddisfano i requisiti di adesione o che sono rappresentati dall’organismo non diretta mente bensì tramite un’entità che è membro dell’organi smo di gestione collettiva.

(25) Ai fini di una sana gestione, la dirigenza degli organismi di gestione collettiva deve essere indipendente. É oppor tuno che i dirigenti, siano essi eletti in quanto ammini stratori oppure assunti o impiegati dall’organismo sulla base di un contratto, siano tenuti a dichiarare, prima di assumere le proprie funzioni e successivamente con ca denza annuale, se vi sono conflitti tra i loro interessi e quelli dei titolari dei diritti rappresentati dall’organismo di gestione collettiva. Tali dichiarazioni annuali dovrebbero altresì essere presentate dalle persone che esercitano la funzione di sorveglianza. Gli Stati membri dovrebbero avere la facoltà di imporre agli organismi di gestione collettiva di rendere pubbliche tali dichiarazioni o di pre sentarle alle pubbliche autorità.

(26) Gli organismi di gestione collettiva riscuotono, gestiscono e distribuiscono i proventi relativi allo sfruttamento dei diritti affidati loro dai titolari dei diritti. In ultima istanza tali proventi spettano ai titolari dei diritti, che possono avere un rapporto giuridico diretto con l’organismo o essere rappresentati tramite un’entità che è membro del l’organismo di gestione collettiva oppure mediante un accordo di rappresentanza. È pertanto importante che l’organismo di gestione collettiva proceda con la massima diligenza nella riscossione, gestione e distribuzione di tali proventi. Una corretta distribuzione è possibile soltanto se l’organismo di gestione collettiva registra debitamente le informazioni sui membri, le licenze nonché l’uso delle opere e di altri materiali. I pertinenti dati necessari per un’efficace gestione collettiva dei diritti dovrebbero essere trasmessi anche dai titolari dei diritti e dagli utilizzatori e verificati dall’organismo di gestione collettiva.

(27) È opportuno che gli importi riscossi dovuti ai titolari dei diritti siano mantenuti separati nella contabilità dalle eventuali attività dell’organismo. Fatta salva la possibilità

degli Stati membri di stabilire norme più rigorose in materia di investimenti, tra cui il divieto di investire i proventi dei diritti, nel caso in cui tali importi siano investiti occorre che l’investimento sia effettuato in linea con la politica generale di investimento e gestione dei rischi dell’organismo di gestione collettiva. Al fine di mantenere un elevato livello di protezione dei diritti dei titolari e di garantire che qualsiasi entrata che possa de rivare dallo sfruttamento di diritti vada a loro beneficio, occorre che gli investimenti effettuati e detenuti dall’or ganismo di gestione collettiva siano gestiti secondo criteri dettati dalla prudenza, ferma restando la possibilità del l’organismo di gestione collettiva di decidere in merito alla politica di investimento più sicura ed efficiente. Ciò dovrebbe consentire all’organismo di gestione collettiva di scegliere un’allocazione delle attività che corrisponda alla natura specifica e alla durata delle esposizioni ai rischi di tutti i proventi dei diritti investiti e non pregiu dichi inutilmente i proventi dei diritti che spettano ai titolari dei diritti.

(28) Poiché ai titolari dei diritti spetta un compenso per lo sfruttamento dei loro diritti, è importante che le spese di gestione non superino i costi giustificati sostenuti nella gestione dei diritti e che qualsiasi detrazione che non sia effettuata a titolo di spese di gestione, ad esempio detra zioni a fini sociali, culturali o educativi, dovrebbe essere decisa dai membri dell’organismo di gestione collettiva. Gli organismi di gestione collettiva dovrebbero essere trasparenti nei confronti dei titolari dei diritti per quanto riguarda le norme che disciplinano tali detrazioni. È op portuno che gli stessi requisiti si applichino anche alle decisioni di usare i proventi dei diritti per la distribuzione collettiva, come nel caso delle borse di studio. È oppor tuno che ai titolari dei diritti sia garantito un accesso, su base non discriminatoria, a qualsiasi servizio sociale, cul turale o educativo finanziato mediante tali detrazioni. Occorre che la presente direttiva non incida sulle detra zioni previste dalla normativa nazionale, tra cui le detra zioni per la fornitura di servizi sociali da parte degli organismi di gestione collettiva ai titolari dei diritti, in merito ad aspetti non coperti dalla direttiva stessa, a condizione che tali detrazioni siano conformi al diritto unionale.

(29) La distribuzione e il pagamento degli importi dovuti ai singoli titolari dei diritti o, se del caso, a categorie di titolari dei diritti, dovrebbero essere effettuati in tempo utile e nel rispetto della politica generale di distribuzione dell’organismo di gestione collettiva in questione, anche nei casi in cui siano effettuati per mezzo di un’altra entità che rappresenta i titolari dei diritti. Il ritardo nella distri buzione e nel pagamento degli importi dovuti ai titolari dei diritti può essere giustificato solo sulla base di ragioni obiettive che sfuggono al controllo dell’organismo di ge stione collettiva. Pertanto, circostanze quali l’investimento a termine dei proventi dei diritti non dovrebbero costi tuire una ragione valida per giustificare tale ritardo. È opportuno lasciare agli Stati membri la facoltà di decidere in merito alle norme volte a garantire la distribuzione

ITL 84/76 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea 20.3.2014

rapida e la ricerca efficace, nonché l’identificazione, dei titolari dei diritti nei casi in cui si presentino dette ragioni obiettive. Al fine di assicurare una distribuzione appro priata ed efficace degli importi dovuti ai titolari dei diritti, è necessario imporre agli organismi di gestione collettiva di adottare misure ragionevoli e improntate alla diligenza, sulla base della buona fede, per identificare e localizzare i pertinenti titolari dei diritti, ferma restando la possibilità per gli Stati membri di stabilire norme più rigorose. È inoltre opportuno che i membri di un organismo di gestione collettiva decidano, nella misura consentita dal diritto nazionale, in merito all’utilizzo di eventuali im porti che non possono essere distribuiti qualora i titolari dei diritti cui tali importi sono dovuti non possano essere identificati o localizzati.

(30) È opportuno che gli organismi di gestione collettiva pos sano gestire diritti e riscuotere proventi derivanti dal loro sfruttamento in virtù di accordi di rappresentanza con altri organismi. Al fine di tutelare i diritti dei membri degli altri organismi di gestione collettiva, occorre che un organismo di gestione collettiva non distingua tra i diritti gestiti nel quadro di un accordo di rappresentanza e quelli gestiti direttamente per conto dei suoi titolari dei diritti. Occorre inoltre che agli organismi di gestione collettiva non sia consentito di applicare detrazioni ai proventi dei diritti riscossi per conto di un altro organi smo di gestione collettiva, ad eccezione delle deduzioni per le spese di gestione, senza il consenso esplicito del l’altro organismo. È inoltre opportuno che gli organismi di gestione collettiva siano tenuti a distribuire e a pagare gli importi agli altri organismi, sulla base di detti accordi di rappresentanza, al più tardi nello stesso momento in cui distribuiscono e pagano gli importi ai propri membri e ai titolari dei diritti non membri che rappresentano. Inoltre, l’organismo beneficiario dovrebbe a sua volta essere tenuto a distribuire senza indugio gli importi do vuti ai titolari dei diritti che rappresenta.

(31) Al fine di garantire che gli utilizzatori possano ottenere licenze sulle opere e su altri materiali protetti per cui un organismo di gestione collettiva g rappresenta i diritti, e al fine di garantire un compenso appropriato ai titolari dei diritti, è particolarmente importante che la conces sione delle licenze avvenga a condizioni commerciali eque e non discriminatorie. Pertanto è opportuno che gli organismi di gestione collettiva e gli utilizzatori nego zino le licenze in buona fede e che le tariffe applicate siano determinate in base a criteri oggettivi e non discri minatori. È opportuno imporre che i diritti di licenza o i compensi determinati dagli organismi di gestione collet tiva siano ragionevoli in relazione, tra l’altro, al valore economico dell’utilizzo dei diritti in un particolare conte sto. Infine, gli organismi di gestione collettiva dovrebbero rispondere senza indebito ritardo alle domande di licenza degli utilizzatori.

(32) Nell’ambiente digitale, agli organismi di gestione collet tiva è regolarmente richiesto di concedere in licenza il loro repertorio per forme di sfruttamento e modelli

aziendali totalmente inediti. In tali casi, e al fine di pro muovere un contesto favorevole allo sviluppo di tali li cenze, ferma restando l’applicazione del diritto in materia di concorrenza, occorre che gli organismi di gestione collettiva abbiano la flessibilità necessaria per concedere, il più rapidamente possibile, licenze personalizzate per servizi online innovativi, senza il rischio che i termini di tali licenze possano costituire un precedente ai fini della determinazione dei termini di altre licenze.

(33) Al fine di garantire che gli organismi di gestione collet tiva siano in grado di ottemperare agli obblighi di cui alla presente direttiva, gli utilizzatori dovrebbero fornire loro le informazioni pertinenti sull’utilizzo dei diritti rappre sentati da detti organismi di gestione collettiva. Tale ob bligo non si dovrebbe applicare alle persone fisiche che agiscono a fini che esulano dalle loro attività commer ciali, imprenditoriali, artigianali o professionali, che per tanto non rientrano nella definizione di utilizzatori con tenuta nella presente direttiva. Inoltre, le informazioni richieste dagli organismi di gestione collettiva dovrebbero essere limitate a quanto ragionevole, necessario e a di sposizione degli utilizzatori, per consentire a tali organi smi di esercitare le proprie funzioni, tenendo conto della situazione specifica delle piccole e medie imprese. Tale obbligo potrebbe essere incluso in un accordo tra un organismo di gestione collettiva e un utilizzatore; tale inclusione non pregiudica i diritti di informazione previ sti dalla legislazione nazionale. I termini applicabili alla fornitura di informazioni da parte degli utilizzatori do vrebbero essere tali da consentire agli organismi di ge stione collettiva di rispettare il calendario stabilito per la distribuzione degli importi dovuti ai titolari dei diritti. La presente direttiva non dovrebbe pregiudicare la facoltà degli Stati membri di richiedere agli organismi di gestione collettiva stabiliti nel loro territorio di emettere fatture comuni.

(34) Al fine di rafforzare la fiducia dei titolari dei diritti, degli utilizzatori e di altri organismi di gestione collettiva nella gestione dei diritti da parte degli organismi di gestione collettiva, occorre che questi ultimi siano tenuti a rispet tare specifici requisiti di trasparenza. È pertanto oppor tuno che ciascun organismo di gestione collettiva o uno dei suoi membri che costituisca un’entità responsabile dell’attribuzione o del pagamento degli importi dovuti ai titolari dei diritti siano tenuti a fornire talune informa zioni a singoli titolari dei diritti, come minimo con ca denza annuale, tra cui gli importi attribuiti o pagati loro e le detrazioni effettuate. Occorre altresì che gli organismi di gestione collettiva siano tenuti a fornire informazioni sufficienti, anche di carattere finanziario, agli altri organi smi di gestione collettiva di cui gestiscono i diritti in virtù di accordi di rappresentanza.

(35) Al fine di garantire che i titolari dei diritti, altri organismi di gestione collettiva e gli utilizzatori abbiano accesso alle informazioni sull’ambito di attività dell’organismo e sulle opere o altri materiali che questo rappresenta, occorre che un organismo di gestione collettiva fornisca informa zioni in merito a tali aspetti, a seguito di una richiesta

IT20.3.2014 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea L 84/77

debitamente giustificata. Dovrebbe spettare al diritto na zionale stabilire se e in quale misura possano essere ad debitate spese ragionevoli per la fornitura di tale servizio. Ciascun organismo di gestione collettiva dovrebbe inoltre rendere pubbliche le informazioni relative alla sua strut tura e alle modalità di conduzione delle sue attività, in particolare per quanto concerne gli statuti e le politiche generali in materia di spese di gestione, detrazioni e ta riffe.

(36) Al fine di garantire che i titolari dei diritti siano in con dizione di controllare e confrontare le rispettive perfor mance degli organismi di gestione collettiva, occorre che tali organismi pubblichino una relazione di trasparenza annuale che riporti informazioni finanziarie confrontabili e sottoposte a revisione sulle proprie attività specifiche. Occorre inoltre che gli organismi di gestione collettiva rendano pubblica una relazione speciale annuale sull’uso degli importi destinati ai servizi sociali, culturali ed edu cativi, la quale forma parte integrante della relazione di trasparenza annuale. La presente direttiva non dovrebbe pregiudicare la possibilità di un organismo di gestione collettiva di pubblicare le informazioni richieste ai fini della relazione di trasparenza annuale in un documento unico, ad esempio nell’ambito del bilancio annuale, o in relazioni distinte.

(37) È opportuno che la fornitura di servizi online che utiliz zano opere musicali, quali i servizi musicali che consen tono ai consumatori di scaricare musica o ascoltarla in streaming, oppure altri servizi che consentono di acce dere a film o giochi in cui la musica è un elemento importante, sia subordinata al possesso della relativa li cenza. La direttiva 2001/29/CE stabilisce l’obbligo di ot tenere una licenza per tutti i diritti in relazione allo sfruttamento online di opere musicali. Per quanto con cerne gli autori, tali diritti sono costituiti dal diritto esclu sivo di riproduzione e dal diritto esclusivo di comunica zione al pubblico di opere musicali, che comprende il diritto di messa a disposizione. Tali diritti possono essere gestiti direttamente dai singoli titolari dei diritti, come autori o editori musicali, oppure da organismi di gestione collettiva che offrono servizi di gestione collettiva ai ti tolari dei diritti. Organismi di gestione collettiva diversi possono gestire i diritti degli autori relativi alla riprodu zione e alla comunicazione al pubblico.. Inoltre, esistono casi in cui più titolari dei diritti detengono diritti sulla stessa opera e possono aver autorizzato diversi organismi di gestione collettiva a concedere licenze per le rispettive quote dei diritti sull’opera. Ogni utilizzatore che intende fornire ai consumatori un servizio online con un’ampia scelta di opere musicali dovrebbe aggregare i diritti sulle opere detenuti da diversi titolari dei diritti e da diversi organismi di gestione collettiva.

(38) Se da un lato Internet non conosce frontiere, è altrettanto vero che il mercato per i servizi di musica online nel l’Unione è ancora frammentario e il mercato unico

digitale non è ancora pienamente funzionante. In diversi casi la complessità e le difficoltà relative alla gestione collettiva di diritti in Europa non hanno fatto che accen tuare la frammentazione del mercato digitale europeo per i servizi musicali online. Tale situazione è in netto con trasto con la crescente domanda dei consumatori, che chiedono di accedere ai contenuti digitali e ai relativi servizi innovativi anche al di là delle frontiere nazionali.

(39) La raccomandazione 2005/737/CE ha promosso un nuovo quadro di regolamentazione che risponde meglio alle esigenze di gestione, a livello dell’Unione, dei diritti d’autore e dei diritti connessi per la prestazione di servizi musicali online autorizzati. Nella raccomandazione si ri conosce che nell’era dell’uso online delle opere musicali, gli utilizzatori commerciali hanno bisogno di una politica di concessione delle licenze che si adatti all’ubiquità del mondo online e sia multiterritoriale. Tuttavia, la racco mandazione non è stata sufficiente a favorire un’ampia diffusione delle licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali online o a rispondere alle specifiche ri chieste di licenze multiterritoriali.

(40) Nel settore della musica online, in cui la gestione collet tiva dei diritti d’autore su base territoriale resta la norma, è di fondamentale importanza creare condizioni atte a favorire prassi più efficaci di concessione delle licenze da parte di organismi di gestione collettiva in un contesto sempre più transfrontaliero. È pertanto opportuno stabi lire una serie di norme che sanciscano le principali con dizioni di concessione di licenze multiterritoriali per i diritti d’autore su opere musicali per l’uso online, inclusi i relativi testi, da parte di organismi di gestione collettiva. Le stesse norme dovrebbero applicarsi alla concessione di tali licenze per tutte le opere musicali, incluse quelle presenti nelle opere audiovisive. Tuttavia, i servizi online che si limitano a fornire accesso a opere musicali sotto forma di spartiti non dovrebbero essere soggetti a tali disposizioni. Occorre che le disposizioni della presente direttiva garantiscano la necessaria qualità minima dei servizi transfrontalieri prestati dagli organismi di gestione collettiva, in particolare in termini di trasparenza sul re pertorio rappresentato e correttezza dei flussi finanziari correlati all’uso dei diritti. È inoltre necessario che le disposizioni in oggetto istituiscano un quadro per agevo lare l’aggregazione su base volontaria di repertori e diritti musicali, riducendo così il numero di licenze necessarie ad un utilizzatore per prestare un servizio a livello mul titerritoriale e multirepertorio. Occorre che le disposizioni consentano a un organismo di gestione collettiva che non può o non desidera soddisfare i requisiti di richiedere a un altro organismo di rappresentare il suo repertorio su base multiterritoriale. È opportuno che l’organismo inter pellato sia obbligato ad accettare il mandato dell’organi smo richiedente, a patto che aggreghi già il repertorio e offra o conceda licenze multiterritoriali. È inoltre auspi cabile che lo sviluppo di servizi musicali online forniti legalmente in tutta l’Unione contribuisca alla lotta contro le violazioni online del diritto d’autore.

ITL 84/78 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea 20.3.2014

(41) La disponibilità di informazioni accurate e complete sulle opere musicali, sui titolari dei diritti e sui diritti che ciascun organismo di gestione collettiva è autorizzato a rappresentare in un dato territorio è di particolare im portanza per un processo di concessione delle licenze efficace e trasparente, per la successiva elaborazione delle relazioni concernenti gli utilizzatori, e per la relativa fat turazione ai fornitori di servizi, così come per la distri buzione degli importi dovuti. Per tale motivo è oppor tuno che gli organismi di gestione collettiva che conce dono licenze multiterritoriali per opere musicali siano grado di elaborare i relativi dati dettagliati in maniera rapida e accurata. Ciò richiede l’impiego di banche dati in merito alla proprietà dei diritti concessi in licenza su base multiterritoriale che contengano dati che consen tano l’identificazione di opere, diritti e titolari dei diritti che un organismo di gestione collettiva è autorizzato a rappresentare, nonché dei territori cui si applica l’auto rizzazione. Occorre prendere prontamente in considera zione le eventuali modifiche a tali informazioni e aggior nare costantemente le banche dati. Occorre che tali ban che dati agevolino la combinazione delle informazioni sulle opere con le informazioni sui fonogrammi o qual siasi altro supporto fisso nel quale l’opera possa essere stata incorporata. È inoltre importante garantire che i potenziali utilizzatori e i titolari dei diritti, come pure gli organismi di gestione collettiva, abbiano accesso alle informazioni necessarie per identificare il repertorio che tali organismi di gestione collettiva rappresentano. Oc corre che gli organismi di gestione collettiva possano adottare misure volte a garantire la correttezza e l’inte grità dei dati, a controllarne il riutilizzo o a proteggere le informazioni commercialmente sensibili.

(42) Al fine di garantire che i dati relativi al repertorio musi cale da essi trattati siano quanto più precisi possibile, è opportuno che gli organismi di gestione collettiva che concedono licenze multiterritoriali a opere musicali siano tenuti ad aggiornare le loro banche dati costantemente e tempestivamente, a seconda delle necessità. Occorre che tali organismi mettano in atto procedure facilmente ac cessibili per consentire ai fornitori di servizi online come pure ai titolari dei diritti e ad altri organismi di gestione collettiva di informarli di ogni eventuale imprecisione nelle banche dati degli organismi di gestione collettiva in relazione a opere in loro possesso o da loro control late, inclusi i diritti, detenuti interamente o in parte, e i territori per cui hanno conferito un mandato di rappre sentanza al relativo organismo di gestione collettiva, senza tuttavia pregiudicare la veridicità e l’integrità dei dati in possesso dell’organismo di gestione collettiva. Poi ché la direttiva 95/46/CE del Parlamento europeo e del Consiglio (1), conferisce a qualsiasi persona interessata il diritto di ottenere la rettifica, la cancellazione o il con gelamento di dati inesatti o incompleti, la presente diret tiva dovrebbe garantire inoltre che le informazioni ine satte sui titolari dei diritti o altri organismi di gestione

collettiva in relazione alle licenze multiterritoriali siano corrette senza indebito ritardo. Occorre inoltre che tali organismi abbiano le capacità di elaborare elettronica mente la registrazione di opere e autorizzazioni a gestire diritti. Data l’importanza dell’elaborazione elettronica delle informazioni per un trattamento rapido ed efficace dei dati, occorre che gli organismi di gestione collettiva prevedano l’impiego di mezzi elettronici per la comuni cazione strutturata di tali informazioni da parte dei tito lari dei diritti. È opportuno che gli organismi di gestione collettiva garantiscano, per quanto possibile, che tali mezzi elettronici tengano conto degli standard o delle prassi settoriali volontari sviluppati a livello internazio nale o unionale.

(43) Gli standard settoriali sull’uso della musica, la rendicon tazione delle vendite e la fatturazione sono essenziali per migliorare l’efficienza dello scambio di dati tra organismi di gestione collettiva e utilizzatori. Occorre che il con trollo dell’uso delle licenze avvenga nel rispetto dei diritti fondamentali, compreso il diritto al rispetto della vita privata e familiare e il diritto alla protezione dei dati personali. Per garantire che una maggiore efficienza de termini un trattamento finanziario più rapido e, in ultima analisi, una riduzione dei tempi di pagamento nei con fronti dei titolari dei diritti, è opportuno che gli organi smi di gestione collettiva siano tenuti a fatturare senza indugio ai fornitori di servizi e a distribuire tempestiva mente gli importi dovuti ai titolari dei diritti. Per rendere effettivo questo obbligo è necessario che gli utilizzatori comunichino agli organismi di gestione collettiva le in formazioni sull’uso delle opere con precisione e tempe stività. Occorre che gli organismi di gestione collettiva abbiano la facoltà di rifiutare le comunicazioni degli uti lizzatori in un formato proprietario se sono disponibili standard ampiamente usati nel settore. È opportuno che agli organismi di gestione collettiva non sia impedita l’esternalizzazione dei servizi relativi alla concessione di licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali online. La condivisione o il consolidamento delle capacità di back office dovrebbe aiutare gli organismi di gestione collettiva a migliorare i servizi di gestione e a razionaliz zare gli investimenti in strumenti di gestione dei dati.

(44) L’aggregazione di diversi repertori musicali per le licenze multiterritoriali ne agevola il processo di concessione e, mettendo tutti i repertori a disposizione del mercato tramite licenze multiterritoriali, sostiene la diversità cul turale e contribuisce a ridurre il numero di operazioni necessarie a un fornitore di servizi online per la fornitura di servizi. È opportuno che tale aggregazione dei reper tori faciliti lo sviluppo di nuovi servizi online e che consenta di ridurre i costi delle operazioni che vengono trasferiti sui consumatori. Pertanto, occorre che gli orga nismi di gestione collettiva che non intendono concedere o non sono in grado di concedere licenze multiterritoriali direttamente nel proprio repertorio musicale siano inco raggiati a conferire, su base volontaria, un mandato ad

IT20.3.2014 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea L 84/79

(1) Direttiva 95/46/CE del Parlamento europeo e del Consiglio, del 24 ottobre 1995, relativa alla tutela delle persone fisiche con ri guardo al trattamento dei dati personali, nonché alla libera circola zione di tali dati (GU L 281 del 23.11.1995, pag. 31).

altri organismi di gestione collettiva affinché gestiscano il loro repertorio a condizioni non discriminatorie. L’esclu sività nel quadro degli accordi sulle licenze multiterrito riali potrebbe limitare il margine di scelta degli utilizza tori interessati alle licenze multiterritoriali e ridurre anche le possibilità di scelta degli organismi di gestione collet tiva interessati a servizi di gestione del loro repertorio su base multiterritoriale. Pertanto, occorre che tutti gli ac cordi di rappresentanza tra organismi di gestione collet tiva per la concessione di licenze multiterritoriali siano conclusi su base non esclusiva.

(45) Per i membri degli organismi di gestione collettiva è particolarmente importante che le condizioni alle quali gli organismi di gestione collettiva gestiscono i diritti online siano trasparenti. Occorre pertanto che gli organi smi di gestione collettiva forniscano informazioni suffi cienti ai propri membri in merito alle principali condi zioni di tutti gli accordi con cui danno mandato a qual siasi altro organismo di gestione collettiva di rappresen tare i diritti musicali online dei membri in questione ai fini della concessione di licenze multiterritoriali.

(46) È inoltre importante che gli organismi di gestione collet tiva che offrono o concedono licenze multiterritoriali accettino di rappresentare il repertorio di ogni organismo di gestione collettiva che decide di non farlo direttamen te. Al fine di garantire che questo obbligo non sia spro porzionato e non vada al di là di quanto è necessario, è opportuno che l’organismo di gestione collettiva interpel lato sia tenuto ad accettare il mandato di rappresentanza solo se la richiesta è limitata a diritti online o a categorie di diritti online che già rappresenta. Inoltre, occorre che tale obbligo si applichi soltanto agli organismi di gestione collettiva che aggregano repertori, ma non si estenda a organismi di gestione collettiva che si limitano a fornire licenze multiterritoriali per il loro repertorio. È altresì opportuno che tale obbligo non si applichi nemmeno a organismi di gestione collettiva che aggregano diritti sulle stesse opere solamente per essere in grado di concedere licenze sia per il diritto di riproduzione, sia per il diritto di comunicazione al pubblico su tali opere. Per tutelare gli interessi dei titolari dei diritti dell’organismo di ge stione collettiva mandante e per garantire che i repertori più piccoli o meno conosciuti negli Stati membri abbiano accesso al mercato interno a condizioni eque, è impor tante che il repertorio dell’organismo di gestione collet tiva mandante sia gestito alle stesse condizioni di quello dell’organismo di gestione collettiva mandatario e che sia incluso nelle offerte che l’organismo di gestione collettiva mandatario rivolge ai fornitori di servizi online. Le spese di gestione addebitate dall’organismo di gestione collet tiva mandatario dovrebbero consentirgli di recuperare gli investimenti necessari e ragionevoli effettuati. Occorre che qualsiasi accordo in base al quale un organismo di gestione collettiva dà mandato ad un altro organismo o ad altri organismi di gestione collettiva di concedere li cenze multiterritoriali sul loro repertorio musicale per l’uso online non impedisca al primo organismo di ge stione collettiva di continuare a concedere licenze limita tamente al territorio dello Stato membro in cui è stabi lito, per il proprio repertorio e per qualsiasi altro reper torio possa essere autorizzato a rappresentare in tale territorio.

(47) Gli obiettivi e l’efficacia delle norme sulla concessione di licenze multiterritoriali da parte di organismi di gestione collettiva sarebbero seriamente a rischio se i titolari dei diritti non fossero in condizione di esercitare tali diritti in materia di licenze multiterritoriali qualora l’organismo di gestione collettiva cui hanno affidato la gestione dei loro diritti non concedesse o offrisse licenze multiterritoriali e non intendesse inoltre conferire un mandato in tal senso a un altro organismo di gestione collettiva. Per questo motivo sarebbe importante che in tali circostanze i tito lari dei diritti avessero la facoltà di esercitare il loro diritto di concedere licenze multiterritoriali richieste da fornitori di servizi online direttamente o tramite uno o più terzi, revocando i loro diritti all’organismo di ge stione collettiva originario nella misura necessaria alla concessione di licenze multiterritoriali per l’uso online, e di lasciare gli stessi diritti all’organismo originario per la concessione di licenze monoterritoriali.

(48) Gli organismi di diffusione radiotelevisiva di norma ope rano in base a una licenza concessa da un organismo di gestione collettiva per le loro trasmissioni radiofoniche e televisive in cui si usano opere musicali. Tale licenza è spesso limitata alle attività di diffusione radiotelevisiva. Per fare in modo che tale diffusione televisiva o radiofo nica sia disponibile anche online sarebbe necessaria una licenza per i diritti su opere musicali online. Al fine di agevolare la concessione di licenze per i diritti su opere musicali online ai fini di trasmissioni radiotelevisive on line, in diretta e in differita, è necessario prevedere una deroga alle norme che si applicano alla concessione mul titerritoriale di una licenza per i diritti su opere musicali online. È opportuno che tale deroga si limiti a quanto necessario per consentire l’accesso online a programmi televisivi o radiofonici e a materiale che presenta una relazione chiaramente subordinata alla trasmissione ori ginale, ad esempio in quanto integra, anticipa o ripete la visione o l’ascolto di tale programma televisivo o radio fonico. Occorre che tale deroga non dia adito né a di storsioni della concorrenza con altri servizi che danno ai consumatori la possibilità di accedere online a singole opere musicali o audiovisive, né a pratiche restrittive, come la ripartizione dei mercati o dei clienti, in viola zione degli articoli 101 e 102 TFUE.

(49) È necessario assicurare l’effettiva osservanza delle dispo sizioni di diritto nazionale adottate in attuazione della presente direttiva. Occorre che gli organismi di gestione collettiva mettano a disposizione dei loro membri proce dure specifiche per il trattamento dei reclami. È oppor tuno che tali procedure siano rese disponibili anche ad altri titolari dei diritti rappresentati direttamente dall’or ganismo di gestione collettiva nonché ad altri organismi di gestione collettiva per conto dei quali esso gestisce i diritti in virtù di un accordo di rappresentanza. Occorre inoltre che gli Stati membri abbiano la facoltà di prov vedere affinché eventuali controversie tra gli organismi di gestione collettiva, i loro membri, i titolari dei diritti e gli utilizzatori in merito all’applicazione della presente diret tiva possano essere soggette a una procedura alternativa di risoluzione delle controversie rapida, indipendente e imparziale. In particolare, l’efficacia delle norme in mate ria di licenze multiterritoriali per i diritti su opere

ITL 84/80 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea 20.3.2014

musicali online potrebbe risultare compromessa se le controversie tra organismi di gestione collettiva e altre parti non fossero risolte in modo rapido ed efficiente. Di conseguenza, è opportuno prevedere, fatto salvo il diritto di adire un tribunale, la possibilità di ricorrere a una procedura facilmente accessibile, efficiente ed impar ziale per la risoluzione stragiudiziale delle controversie, come la mediazione o l’arbitrato, per comporre le con troversie tra organismi di gestione collettiva che conce dono licenze multiterritoriali, da un lato, e fornitori di servizi musicali online, titolari dei diritti o altri organismi di gestione collettiva, dall’altro. La presente direttiva non impone modalità specifiche per l’organizzazione di tale risoluzione alternativa delle controversie e non stabilisce quale organo se ne debba occupare purché siano garan tite l’indipendenza, l’imparzialità e l’efficienza dello stesso. Infine, è altresì opportuno esigere che gli Stati membri dispongano di procedure di risoluzione delle controversie indipendenti, imparziali ed efficaci, per mezzo di organi aventi competenze nell’ambito del diritto di proprietà intellettuale o per il tramite delle autorità giudiziarie, che consentano di risolvere eventuali controversie di na tura commerciale tra gli organismi di gestione collettiva e gli utilizzatori in merito alle condizioni di concessione delle licenze esistenti o proposte o a un’inadempienza contrattuale.

(50) Gli Stati membri dovrebbero inoltre istituire procedure appropriate tramite le quali sarà possibile monitorare il rispetto della presente direttiva da parte degli organismi di gestione collettiva. Sebbene non sia opportuno che la presente direttiva limiti la possibilità di scelta degli Stati membri per quanto concerne le autorità competenti e la natura ex ante o ex post del controllo degli organismi di gestione collettiva, occorre garantire che dette autorità siano in grado di affrontare eventuali problemi legati all’applicazione della presente direttiva in modo efficace e tempestivo. Gli Stati membri non dovrebbero essere tenuti a istituire nuove autorità competenti. Inoltre, i membri di un organismo di gestione collettiva, i titolari dei diritti, gli utilizzatori, gli organismi di gestione collet tiva e altre parti interessate dovrebbero avere la possibi lità di segnalare a un’autorità competente le attività o le circostanze che, a loro avviso, costituiscono una viola zione della legge da parte degli organismi di gestione collettiva e, laddove applicabile, degli utilizzatori. Gli Stati membri dovrebbero garantire che le autorità competenti abbiano il potere di imporre sanzioni o misure in caso di inosservanza delle disposizioni del diritto nazionale che attuano la presente direttiva. La presente direttiva non prevede tipi specifici di sanzioni o misure, purché esse siano efficaci, proporzionate e dissuasive. Tali sanzioni o misure possono includere ordini di revoca dell’incarico ad amministratori che hanno agito con negligenza, ispezioni presso i locali di un organismo di gestione collettiva o, nel caso in cui un organismo svolga le proprie funzioni sulla base di un’autorizzazione, la revoca di tale autoriz zazione. La presente direttiva dovrebbe restare neutrale in merito ai regimi di autorizzazione preventiva e sorve glianza negli Stati membri, anche per quanto concerne

il requisito di rappresentatività dell’organismo di gestione collettiva, purché tali regimi siano compatibili con la legislazione dell’Unione e non costituiscano un ostacolo alla piena applicazione della presente direttiva.

(51) Al fine di garantire che siano soddisfatti gli obblighi in materia di concessione di licenze multiterritoriali, occorre stabilire disposizioni specifiche per il controllo della loro attuazione. È opportuno che le autorità competenti degli Stati membri e la Commissione collaborino a tal fine. Gli Stati membri dovrebbero prestarsi assistenza reciproca assicurando lo scambio di informazioni tra le proprie autorità competenti, al fine di agevolare il monitoraggio degli organismi di gestione collettiva.

(52) È importante che gli organismi di gestione collettiva ri spettino il diritto alla vita privata e alla protezione dei dati personali di qualsiasi titolare dei diritti, membro, utilizzatore o altra persona i cui dati personali essi trat tano. La direttiva 95/46/CE disciplina il trattamento dei dati personali effettuato dagli Stati membri nel contesto di tale direttiva e sotto la vigilanza delle autorità compe tenti degli Stati membri, in particolare delle pubbliche autorità indipendenti designate dagli Stati membri. Oc corre che i titolari dei diritti ricevano informazioni ade guate circa il trattamento dei loro dati, i destinatari di tali dati, i tempi di conservazione di tali dati in qualsiasi banca dati e il modo in cui i titolari dei diritti possono esercitare il diritto di accesso, correzione o cancellazione dei dati personali che li riguardano, conformemente alla direttiva 95/46/CE. In particolare, occorre che gli identi ficatori univoci che consentono l’identificazione indiretta di una persona siano considerati come dati personali ai sensi di tale direttiva.

(53) È opportuno che le disposizioni relative alle misure di esecuzione non pregiudichino le competenze delle auto rità pubbliche nazionali indipendenti stabilite dagli Stati membri a norma della direttiva 95/46/CE per controllare il rispetto delle disposizioni di attuazione di tale direttiva.

(54) La presente direttiva rispetta i diritti fondamentali e os serva i principi sanciti dalla Carta dei diritti fondamentali dell’Unione europea (la «Carta»). Occorre che le disposi zioni della direttiva in materia di risoluzione delle con troversie non impediscano alle parti di esercitare il loro diritto di adire un tribunale sancito dalla Carta.

IT20.3.2014 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea L 84/81

(55) Poiché gli obiettivi della presente direttiva, in particolare migliorare la capacità dei membri degli organismi di ge stione collettiva di esercitare un controllo sulle attività degli stessi organismi, garantire una sufficiente traspa renza da parte degli organismi di gestione collettiva e migliorare la concessione delle licenze multiterritoriali dei diritti d’autore opere musicali per l’uso online, non possono essere conseguiti in misura sufficiente dagli Stati membri ma, a motivo delle loro dimensioni e dei loro effetti, possono essere conseguiti meglio a livello del l’Unione, quest’ultima può intervenire in base al principio di sussidiarietà sancito dall’articolo 5 del trattato sul l’Unione europea. La presente direttiva si limita a quanto è necessario per conseguire tali obiettivi in ottemperanza al principio di proporzionalità enunciato nello stesso ar ticolo.

(56) Le disposizioni della presente direttiva non pregiudicano l’applicazione del diritto in materia di concorrenza e di ogni altra normativa pertinente in altri ambiti, tra l’altro in relazione alla confidenzialità, ai segreti commerciali, alla tutela della vita privata, all’accesso ai documenti, al diritto contrattuale e al diritto internazionale privato sui conflitti tra leggi e la competenza dei giudici, e alla libertà di associazione di lavoratori e datori di lavoro e ai loro diritti sindacali.

(57) Conformemente alla dichiarazione politica comune del 28 settembre 2011 degli Stati membri e della Commis sione sui documenti esplicativi (1), gli Stati membri si sono impegnati ad accompagnare, ove ciò sia giustificato, la notifica delle loro misure di attuazione con uno o più documenti intesi a chiarire il rapporto tra gli elementi di una direttiva e le parti corrispondenti degli strumenti nazionali di attuazione. Per quanto riguarda la presente direttiva, il legislatore ritiene che la trasmissione di tali documenti sia giustificata.

(58) Il garante europeo della protezione dei dati è stato con sultato a norma dell’articolo 28, paragrafo 2, del regola mento (CE) n. 45/2001 del Parlamento europeo e del Consiglio (2) e ha espresso un parere il 9 ottobre 2012,

HANNO ADOTTATO LA PRESENTE DIRETTIVA:

TITOLO I

DISPOSIZIONI GENERALI

Articolo 1

Oggetto

La presente direttiva stabilisce i requisiti necessari per garantire il buon funzionamento della gestione dei diritti d’autore e dei diritti connessi da parte degli organismi di gestione collettiva. Essa stabilisce inoltre i requisiti per la concessione di licenze multiterritoriali da parte di organismi di gestione collettiva dei diritti d’autore per l’uso online di opere musicali.

Articolo 2

Ambito di applicazione

1. I titoli I, II, IV e V, ad eccezione dell’articolo 34, paragrafo 2, e dell’articolo 38, si applicano a tutti gli organismi di ge stione collettiva stabiliti nell’Unione.

2. Il titolo III, l’articolo 34, paragrafo 2, e l’articolo 38 si applicano agli organismi di gestione collettiva stabiliti nel l’Unione che gestiscono diritti d’autore su opere musicali per l’uso online su base multiterritoriale.

3. Le disposizioni pertinenti della presente direttiva si appli cano alle entità direttamente o indirettamente detenute o con trollate, integralmente o in parte, da un organismo di gestione collettiva purché tali entità svolgano un’attività, che, se condotta da un organismo di gestione collettiva, sarebbe soggetta alle disposizioni della presente direttiva.

4. L’articolo 16, paragrafo 1, gli articoli 18 e 20, l’articolo 21, paragrafo 1, lettere a), b), c), e), f) e g), e gli articoli 36 e 42 si applicano a tutte le entità di gestione indipendenti stabilite nell’Unione.

Articolo 3

Definizioni

Ai fini della presente direttiva si intende per:

a) «organismo di gestione collettiva»: un organismo autoriz zato, per legge o in base a una cessione dei diritti, una licenza o qualsiasi altro accordo contrattuale, a gestire i diritti d’autore o i diritti connessi ai diritti d’autore per conto di più di un titolare dei diritti, a vantaggio collettivo di tali titolari come finalità unica o principale e che soddi sfa uno o entrambi i seguenti criteri:

i) è detenuto o controllato dai propri membri;

ii) è organizzato senza fini di lucro;

b) «entità di gestione indipendente»: un organismo autorizza to, per legge o in base a una cessione dei diritti, una licenza o qualsiasi altro accordo contrattuale, a gestire i diritti d’autore o i diritti connessi ai diritti d’autore per conto di più di un titolare dei diritti, a vantaggio collettivo di tali titolari, come finalità unica o principale, il quale:

i) non è né detenuto né controllato, direttamente o indi rettamente, integralmente o in parte, dai titolari dei diritti; e

ii) è organizzato con fini di lucro;

c) «titolare dei diritti»: qualsiasi persona o entità, diversa da un organismo di gestione collettiva, che detiene diritti d’autore o diritti connessi ai diritti d’autore o a cui, in base a un accordo per lo sfruttamento dei diritti o alla legge, spetta una parte dei proventi;

ITL 84/82 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea 20.3.2014

(1) GU C 369 del 17.12.2011, pag. 14. (2) Regolamento (CE) n. 45/2001 del Parlamento europeo e del Consi

glio, del 18 dicembre 2000, concernente la tutela delle persone fisiche in relazione al trattamento dei dati personali da parte delle istituzioni e degli organismi comunitari, nonché la libera circola zione di tali dati (GU L 8 del 12.1.2001, pag. 1).

d) «membro»: un titolare dei diritti o un’entità che rappresenta i titolari dei diritti, compresi altri organismi di gestione collettiva e associazioni di titolari di diritti, e che soddisfa i requisiti di adesione dell’organismo di gestione collettiva ed è stato ammesso da questo;

e) «statuto»: lo statuto, il regolamento o l’atto costitutivo di un organismo di gestione collettiva;

f) «assemblea generale dei membri»: l’organo dell’organismo di gestione collettiva in cui i membri partecipano ed eser citano il proprio diritto di voto, a prescindere dalla forma giuridica dell’organismo;

g) «amministratore»:

i) qualora il diritto nazionale o lo statuto dell’organismo di gestione collettiva preveda una struttura monistica, qualsiasi membro del consiglio di amministrazione;

ii) qualora il diritto nazionale o lo statuto dell’organismo di gestione collettiva preveda una struttura dualistica, qualsiasi membro del consiglio di gestione o del consi glio di sorveglianza;

h) «proventi dei diritti»: le entrate riscosse da un organismo di gestione collettiva per conto dei suoi titolari dei diritti, in virtù sia di un diritto esclusivo, sia di un diritto al com penso, sia di un diritto all’indennizzo;

i) «spese di gestione»: l’importo addebitato, detratto o com pensato da un organismo di gestione collettiva sui proventi dei diritti o sulle entrate derivanti dall’investimento dei proventi dei diritti al fine di coprire i costi di gestione dei diritti d’autore o dei diritti connessi ai diritti d’autore;

j) «accordo di rappresentanza»: qualsiasi accordo tra organi smi di gestione collettiva in cui un organismo di gestione collettiva conferisce a un altro il mandato di gestire i diritti che esso rappresenta, incluso un accordo concluso a norma degli articoli 29 e 30;

k) «utilizzatore»: qualsiasi persona o entità le cui azioni sono subordinate all’autorizzazione dei titolari dei diritti, al com penso dei titolari dei diritti o al pagamento di un inden nizzo ai titolari dei diritti e che non agisce in qualità di consumatore;

l) «repertorio»: le opere in relazione alle quali un organismo di gestione collettiva gestisce i diritti;

m) «licenza multiterritoriale»: una licenza che copre il territorio di più di uno Stato membro;

n) «diritti su opere musicali online»: uno qualsiasi dei diritti di un autore su un’opera musicale concessi a norma degli articoli 2 e 3 della direttiva 2001/29/CE che sono necessari per la fornitura di un servizio online.

TITOLO II

ORGANISMI DI GESTIONE COLLETTIVA

CAPO 1

Rappresentanza dei titolari dei diritti e adesione agli organismi di gestione collettiva e loro organizzazione

Articolo 4

Principi generali

Gli Stati membri fanno sì che gli organismi di gestione collettiva agiscano nell’interesse dei titolari dei diritti di cui rappresentano i diritti e non impongano loro nessun obbligo che non sia oggettivamente necessario per la protezione dei loro diritti e interessi o per la gestione efficace dei loro diritti.

Articolo 5

Diritti dei titolari dei diritti

1. Gli Stati membri garantiscono che i titolari dei diritti ab biano i diritti di cui ai paragrafi da 2 a 8 e che tali diritti siano indicati nello statuto o nelle condizioni di adesione dell’organi smo di gestione collettiva.

2. I titolari dei diritti hanno il diritto di autorizzare un or ganismo di gestione collettiva di loro scelta a gestire i diritti, le categorie di diritti o i tipi di opere e altri materiali protetti di loro scelta, per i territori di loro scelta, indipendentemente dallo Stato membro di nazionalità, di residenza o di stabilimento dell’organismo di gestione collettiva o del titolare dei diritti. A meno che non abbia ragioni oggettivamente giustificate per rifiutare la gestione, l’organismo di gestione collettiva è obbli gato a gestire tali diritti, categorie di diritti o tipi di opere e altri materiali protetti, purché la gestione degli stessi rientri nel suo ambito di attività.

3. I titolari dei diritti hanno il diritto di concedere licenze per l’uso non commerciale di diritti, categorie di diritti o tipi di opere e altri materiali protetti di loro scelta.

4. I titolari dei diritti hanno il diritto di ritirare l’autorizza zione di gestire diritti, categorie di diritti o tipi di opere e altri materiali protetti da loro concessa a un organismo di gestione collettiva o di revocare a un organismo di gestione collettiva diritti, categorie di diritti o tipi di opere e altri materiali protetti di loro scelta, conformemente al paragrafo 2, per i territori di loro scelta, con un ragionevole preavviso non superiore a sei mesi. L’organismo di gestione collettiva può decidere che tale ritiro o revoca produca effetti soltanto alla fine dell’esercizio finanziario.

IT20.3.2014 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea L 84/83

5. In caso di somme dovute a un titolare dei diritti per atti di sfruttamento che si sono verificati prima del ritiro dell’autoriz zazione o della revoca dei diritti, o in base a una licenza con cessa prima dell’eventuale ritiro o revoca, il titolare conserva i diritti di cui agli articoli 12, 13, 18, 20, 28 e 33.

6. Un organismo di gestione collettiva non restringe l’eserci zio dei diritti di cui ai paragrafi 4 e 5 esigendo, quale condi zione per l’esercizio di tali diritti, che la gestione dei diritti o delle categorie di diritti o del tipo di opere e altri materiali protetti oggetto del ritiro o della revoca sia affidata ad altri organismi di gestione collettiva.

7. Qualora un titolare dei diritti autorizzi un organismo di gestione collettiva a gestire i suoi diritti, egli dà il suo consenso specifico per ogni diritto o categoria di diritti o tipo di opere e altri materiali protetti che l’organismo di gestione collettiva è autorizzato a gestire. Qualsiasi consenso di questo tipo è espresso in forma scritta.

8. L’organismo di gestione collettiva informa i titolari dei diritti dei loro diritti a norma dei paragrafi da 1 a 7, nonché di qualsiasi condizione applicabile al diritto di cui al paragrafo 3, prima di ottenere il consenso per gestire qualsiasi diritto o categoria di diritti o tipo di opere e altri materiali protetti.

Un organismo di gestione collettiva informa i titolari dei diritti che lo hanno già autorizzato a gestirei loro diritti a norma dei paragrafi da 1 a 7, nonché delle condizioni applicabili al diritto di cui al paragrafo 3, entro il 10 ottobre 2016.

Articolo 6

Norme di adesione agli organismi di gestione collettiva

1. Gli Stati membri provvedono affinché gli organismi di gestione collettiva si attengano alle norme stabilite ai paragrafi da 2 a 5.

2. Un organismo di gestione collettiva accetta come membri i titolari dei diritti e le entità che rappresentano i titolari dei diritti, compresi altri organismi di gestione collettiva e associa zioni di titolari dei diritti, che soddisfano i requisiti di adesione, i quali si basano su criteri oggettivi, trasparenti e non discrimi natori. Tali requisiti di adesione sono stabiliti nello statuto o nelle condizioni di adesione dell’organismo di gestione collettiva e sono pubblicamente accessibili. Qualora un organismo di ge stione collettiva respinga la richiesta di adesione, esso fornisce al titolare dei diritti una spiegazione chiara dei motivi della sua decisione.

3. Lo statuto di un organismo di gestione collettiva prevede adeguati ed efficaci meccanismi di partecipazione dei suoi mem bri al processo decisionale dell’organismo. La rappresentanza delle diverse categorie di membri nel processo decisionale è equa ed equilibrata.

4. Un organismo di gestione collettiva consente ai suoi membri di comunicare con esso per via elettronica, anche ai fini dell’esercizio dei diritti che spettano loro in quanto membri.

5. Un organismo di gestione collettiva tiene un registro dei propri membri e lo aggiorna regolarmente.

Articolo 7

Diritti dei titolari dei diritti che non sono membri dell’organismo di gestione collettiva

1. Gli Stati membri garantiscono che gli organismi di ge stione collettiva rispettino le disposizioni di cui all’articolo 6, paragrafo 4, all’articolo 20, all’articolo 29, paragrafo 2, e all’ar ticolo 33 per quanto concerne i titolari dei diritti che hanno con essi un rapporto giuridico diretto, in forza della legge o in base a una cessione dei diritti, una licenza o qualsiasi altro accordo contrattuale, ma che non sono loro membri.

2. Gli Stati membri possono applicare altre disposizioni della presente direttiva ai titolari dei diritti di cui al paragrafo 1.

Articolo 8

Assemblea generale dei membri dell’organismo di gestione collettiva

1. Gli Stati membri provvedono affinché l’assemblea generale dei membri sia organizzata in conformità con le norme di cui ai paragrafi da 2 a 10.

2. L’assemblea generale dei membri è convocata almeno una volta l’anno.

3. L’assemblea generale dei membri decide circa eventuali modifiche allo statuto e circa le condizioni di adesione dell’or ganismo di gestione collettiva, se tali condizioni non sono di sciplinate nello statuto.

4. L’assemblea generale dei membri decide in merito alla nomina e alla revoca dell’incarico degli amministratori, esamina la loro performance generale e approva il loro compenso non ché altri benefit come le prestazioni monetarie e non monetarie, le prestazioni e i diritti previdenziali, nonché il diritto ad altri compensi e alla liquidazione.

ITL 84/84 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea 20.3.2014

In un organismo di gestione collettiva a struttura dualistica, l’assemblea generale dei membri non decide in merito alla no mina o alla revoca dell’incarico dei membri del consiglio di amministrazione e non approva il relativo compenso e altri benefit laddove il potere di adottare tali decisioni sia delegato al consiglio di sorveglianza.

5. Conformemente alle disposizioni di cui al titolo II, capo 2, l’assemblea generale dei membri decide almeno in merito a quanto segue:

a) la politica generale di distribuzione degli importi dovuti ai titolari dei diritti;

b) la politica generale sull’uso di importi non distribuibili;

c) la politica generale di investimento per quanto riguarda i proventi dei diritti e le eventuali entrate derivanti dall’inve stimento dei proventi dei diritti;

d) la politica generale in materia di detrazioni dai proventi dei diritti e dalle eventuali entrate derivanti dall’investimento dei proventi dei diritti;

e) l’uso degli importi non distribuibili;

f) la politica di gestione dei rischi;

g) l’approvazione di qualsiasi acquisto, vendita o ipoteca di beni immobili;

h) l’approvazione di fusioni e alleanze, la costituzione di con trollate, e l’acquisizione di altre entità o di partecipazioni o diritti in altre entità;

i) l’approvazione dell’assunzione e della concessione di prestiti o della fornitura di garanzie per prestiti.

6. L’assemblea generale dei membri può delegare all’organo che svolge la funzione di sorveglianza i poteri di cui al para grafo 5, lettere f), g), h) e i) per mezzo di una risoluzione o sulla base di una disposizione dello statuto.

7. Ai fini del paragrafo 5, lettere da a) a d), gli Stati membri possono richiedere che l’assemblea generale dei membri defini sca condizioni più dettagliate per l’utilizzo dei proventi dei diritti e delle entrate derivanti dall’investimento dei proventi dei diritti.

8. L’assemblea generale dei membri esercita una funzione di controllo sulle attività dell’organismo di gestione collettiva, de liberando almeno sulla nomina e sulla revoca del mandato del revisore dei conti e approvando la relazione di trasparenza annuale di cui all’articolo 22.

Gli Stati membri possono autorizzare modalità o sistemi alter nativi per la nomina e la revoca del mandato del revisore dei

conti, purché tali modalità o sistemi siano finalizzati a garantire l’indipendenza del revisore dei conti dalle persone che gesti scono l’attività dell’organismo di gestione collettiva.

9. Tutti i membri dell’organismo di gestione collettiva hanno il diritto di partecipare e di esercitare il diritto di voto in seno all’assemblea generale dei membri. Gli Stati membri possono tuttavia autorizzare restrizioni al diritto dei membri dell’organi smo di gestione collettiva di partecipare e di esercitare i diritti di voto in seno all’assemblea generale dei membri, sulla base di uno dei seguenti criteri o di entrambi:

a) durata dell’adesione;

b) importi che un membro ha ricevuto o che gli competono;

purché tali criteri siano stabiliti e applicati in modo equo e proporzionato.

I criteri stabiliti al primo comma, lettere a) e b), sono inseriti nello statuto o nelle condizioni di adesione dell’organismo di gestione collettiva e sono pubblicamente accessibili in confor mità con le disposizioni degli articoli 19 e 21.

10. Ciascun membro di un organismo di gestione collettiva ha il diritto di designare qualsiasi persona o entità come rap presentante autorizzato a partecipare e votare a suo nome in seno all’assemblea generale dei membri, purché tale designa zione non comporti un conflitto di interessi che potrebbe ad esempio insorgere qualora il membro che effettua la designa zione e il rappresentante autorizzato appartengano a categorie diverse di titolari dei diritti all’interno dell’organismo di gestione collettiva.

Gli Stati membri possono tuttavia stabilire restrizioni in merito alla designazione dei rappresentanti autorizzati e all’esercizio dei diritti di voto dei membri che rappresentano, purché tali restri zioni non pregiudichino l’adeguata ed effettiva partecipazione dei membri al processo decisionale dell’organismo di gestione collettiva.

La delega è valida per un’unica assemblea generale dei membri. All’interno dell’assemblea generale dei membri il rappresentante autorizzato gode degli stessi diritti che spetterebbero al membro che esso rappresenta. Il rappresentante autorizzato esprime il voto conformemente alle istruzioni di voto impartite dal mem bro che esso rappresenta.

11. Gli Stati membri possono decidere che i poteri dell’as semblea generale dei membri possono essere esercitati da un’as semblea di delegati eletti almeno ogni quattro anni dai membri dell’organismo di gestione collettiva, a condizione che:

IT20.3.2014 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea L 84/85

a) sia garantita un’effettiva e adeguata partecipazione dei mem bri al processo decisionale dell’organismo di gestione collet tiva; e

b) la rappresentanza delle diverse categorie di membri in seno all’assemblea dei delegati sia equa ed equilibrata.

Le norme di cui ai paragrafi da 2 a 10 si applicano mutatis mutandis all’assemblea dei delegati.

12. Gli Stati membri possono decidere che, qualora l’organi smo di gestione collettiva, in ragione della sua forma giuridica, non disponga di un’assemblea generale dei membri, i poteri di tale assemblea generale siano esercitati dall’organo che svolge la funzione di sorveglianza. Le norme di cui ai paragrafi da 2 a 5, 7 e 8 si applicano mutatis mutandis a detto organo che svolge la funzione di sorveglianza.

13. Gli Stati membri possono decidere che, qualora tra i membri di un organismo di gestione collettiva figurino entità che rappresentano i titolari dei diritti, i poteri dell’assemblea generale dei membri debbano essere esercitati integralmente o in parte da un’assemblea generale di detti titolari dei diritti. Le norme di cui ai paragrafi da 2 a 10 si applicano mutatis mu tandis all’assemblea dei titolari dei diritti.

Articolo 9

Funzione di sorveglianza

1. Gli Stati membri assicurano che ogni organismo di ge stione collettiva disponga di una funzione di sorveglianza che si occupi di monitorare in modo continuo le attività e l’esercizio delle funzioni delle persone che gestiscono le attività dell’orga nismo.

2. Nell’organismo che svolge la funzione di sorveglianza vi è una rappresentanza equa ed equilibrata delle diverse categorie di membri dell’organismo di gestione collettiva.

3. Ogni persona che svolge la funzione di sorveglianza deve presentare annualmente una dichiarazione individuale sui con flitti di interesse contenente le informazioni di cui all’articolo 10, paragrafo 2, secondo comma, all’assemblea generale dei mem bri.

4. L’organismo che esercita la funzione di sorveglianza si riunisce regolarmente e ha almeno i seguenti poteri:

a) esercitare i poteri che gli sono delegati dall’assemblea gene rale dei membri, anche ai sensi dell’articolo 8, paragrafi 4 e 6;

b) monitorare le attività e l’esercizio delle funzioni delle persone di cui all’articolo 10, tra cui l’attuazione delle decisioni del l’assemblea generale dei membri e, in particolare, le politiche generali di cui all’articolo 8, paragrafo 5, lettere da a) a d).

5. L’organismo che svolge la funzione di sorveglianza riferi sce in merito all’esercizio dei suoi poteri all’assemblea generale dei membri almeno una volta l’anno.

Articolo 10

Obblighi delle persone che gestiscono l’attività dell’organismo di gestione collettiva

1. Gli Stati membri provvedono affinché ciascun organismo di gestione collettiva prenda le misure necessarie affinché le persone che gestiscono le sue attività lo facciano in maniera sana, prudente e appropriata, applicando solide procedure am ministrative e contabili nonché meccanismi di controllo interno.

2. Gli Stati membri provvedono affinché gli organismi di gestione collettiva istituiscano ed applichino procedure tali da evitare conflitti di interesse e, qualora non sia possibile evitare tali conflitti, procedure volte a individuare, gestire, controllare e rendere pubblici i conflitti di interesse effettivi o potenziali in modo da evitare che incidano negativamente sugli interessi col lettivi dei titolari dei diritti che l’organismo rappresenta.

Le procedure di cui al primo comma prevedono altresì che ciascuna delle persone in oggetto di cui al paragrafo 1 trasmetta annualmente una dichiarazione individuale all’assemblea gene rale dei membri, che contenga le seguenti informazioni:

a) eventuali interessi detenuti nell’organismo di gestione collet tiva;

b) eventuali compensi ricevuti nell’esercizio precedente dall’or ganismo di gestione collettiva, incluso sotto forma di regimi pensionistici, le prestazioni in natura e altri tipi di benefici;

c) eventuali importi ricevuti nell’esercizio precedente dall’orga nismo di gestione collettiva in qualità di titolare dei diritti;

d) una dichiarazione su qualsiasi conflitto effettivo o potenziale tra gli interessi personali e quelli dell’organismo di gestione collettiva o tra gli obblighi verso l’organismo di gestione collettiva e i doveri nei confronti di qualsiasi altra persona fisica o giuridica.

CAPO 2

Gestione dei proventi dei diritti

Articolo 11

Riscossione e uso dei proventi dei diritti

1. Gli Stati membri provvedono affinché gli organismi di gestione collettiva si attengano alle norme stabilite ai paragrafi da 2 a 5.

ITL 84/86 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea 20.3.2014

2. Gli organismi di gestione collettiva riscuotono e gesti scono i proventi dei diritti in maniera diligente.

3. Gli organismi di gestione collettiva tengono separati dal punto di vista contabile:

a) i proventi dei diritti e le entrate derivanti dall’investimento dei proventi dei diritti; e

b) le eventuali attività proprie ed i proventi derivanti da tali attività, dalle spese di gestione o da altre attività.

4. Gli organismi di gestione collettiva non sono autorizzati a usare i proventi dei diritti o le entrate derivanti dall’investimento di tali proventi per fini diversi dalla distribuzione ai titolari dei diritti, salvo qualora sia consentito detrarre o compensare le proprie spese di gestione in conformità con una decisione adot tata a norma dell’articolo 8, paragrafo 5, lettera d), o utilizzare i proventi dei diritti o altre entrate derivanti dall’investimento di tali proventi in conformità con una decisione adottata a norma dell’articolo 8, paragrafo 5.

5. Nei casi in cui gli organismi di gestione collettiva inve stono i proventi dei diritti o le entrate derivanti dall’investi mento di tali proventi, essi agiscono nel migliore interesse dei titolari dei diritti di cui rappresentano i diritti, in conformità con la politica generale di investimento e gestione dei rischi di cui all’articolo 8, paragrafo 5, lettere c) e f) e tenendo conto delle seguenti norme:

a) in presenza di un potenziale conflitto di interessi, l’organi smo di gestione collettiva garantisce che l’investimento sia effettuato nell’esclusivo interesse di tali titolari;

b) le attività sono investite in modo da garantire la sicurezza, la qualità, la liquidità e la redditività del portafoglio nel suo insieme;

c) le attività sono adeguatamente diversificate, in modo da evi tare un’eccessiva dipendenza da una particolare attività e l’accumulazione di rischi nel portafoglio nel suo insieme.

Articolo 12

Detrazioni

1. Gli Stati membri provvedono affinché, se un titolare dei diritti autorizza un organismo di gestione collettiva a gestire i suoi diritti, l’organismo di gestione collettiva fornisca al titolare dei diritti informazioni sulle spese di gestione e sulle altre de trazioni dai proventi dei diritti e da eventuali introiti provenienti dall’investimento dei proventi dei diritti, prima di ottenere il suo consenso per gestire i suoi diritti.

2. Le detrazioni devono essere ragionevoli, in rapporto alle prestazioni fornite dall’organismo di gestione collettiva ai titolari dei diritti, compresi, se del caso, i servizi di cui al paragrafo 4, ed essere stabilite secondo criteri oggettivi.

3. Le spese di gestione non devono superare i costi giustifi cati e documentati sostenuti dall’organismo di gestione collettiva per la gestione dei diritti d’autore e dei diritti connessi.

Gli Stati membri garantiscono che gli obblighi applicabili all’uso e alla trasparenza dell’uso degli importi detratti o compensati per le spese di gestione si applichino a qualsiasi altra detrazione effettuata al fine di coprire i costi di gestione dei diritti d’autore e diritti connessi.

4. Nel caso in cui gli organismi di gestione collettiva offrano servizi sociali, culturali o educativi finanziati mediante detra zioni dai proventi dei diritti o da eventuali introiti provenienti dall’investimento dei proventi dei diritti, tali servizi siano pre stati sulla base di criteri equi, soprattutto in relazione all’accesso e alla portata di tali servizi.

Articolo 13

Distribuzione di importi dovuti ai titolari dei diritti

1. Fatti salvi l’articolo 15, paragrafo 3, e l’articolo 28, gli Stati membri assicurano che ciascun organismo di gestione col lettiva distribuisca regolarmente e con la necessaria diligenza e precisione gli importi dovuti ai titolari dei diritti in linea con la politica generale in materia di distribuzione di cui all’articolo 8, paragrafo 5, lettera a).

Gli Stati membri garantiscono altresì che gli organismi di ge stione collettiva o i loro membri che sono entità che rappre sentano titolari dei diritti procedano alla distribuzione e ai pa gamenti di tali importi ai titolari dei diritti quanto prima e non oltre nove mesi a decorrere dalla fine dell’esercizio finanziario nel corso del quale sono stati riscossi i proventi dei diritti, a meno che ragioni oggettive correlate, in particolare, agli obbli ghi di comunicazione da parte degli utenti, all’identificazione dei diritti, dei titolari dei diritti o al collegamento di informazioni sulle opere e altri materiali protetti con i corrispondenti titolari dei diritti impediscano agli organismi di gestione collettiva o, se del caso, ai loro membri, di rispettare tale termine.

2. Se gli importi dovuti ai titolari dei diritti non possono essere distribuiti entro il termine stabilito al paragrafo 1, perché i titolari in questione non possono essere identificati o localiz zati e non si applica la deroga a detto termine, tali importi sono tenuti separati nei conti degli organismi di gestione collettiva.

3. Gli organismi di gestione collettiva adottano tutte le mi sure necessarie, in linea con il paragrafo 1, per identificare e localizzare i titolari dei diritti. In particolare, al più tardi tre mesi dopo la scadenza del termine di cui al paragrafo 1, gli organismi di gestione collettiva mettono a disposizione le informazioni sulle opere o altri materiali protetti per i quali uno o più titolari dei diritti non sono stati identificati o localizzati:

a) ai titolari dei diritti che rappresentano o alle entità che rap presentano titolari dei diritti, qualora tali entità siano membri di un organismo di gestione collettiva; e

IT20.3.2014 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea L 84/87

b) a tutti gli organismi di gestione collettiva con cui hanno concluso accordi di rappresentanza.

Le informazioni di cui al primo comma includono, qualora disponibili:

a) il titolo dell’opera o altro materiale protetto;

b) il nome del titolare dei diritti;

c) il nome dell’editore o produttore pertinente; e

d) qualsiasi altra informazione rilevante disponibile che po trebbe contribuire all’identificazione del titolare dei diritti.

L’organismo di gestione collettiva verifica altresì i registri di cui all’articolo 6, paragrafo 5, e altri registri facilmente reperibili. Se le misure di cui sopra non producono i risultati attesi, gli or ganismi di gestione collettiva mettono tali informazioni a di sposizione del pubblico al più tardi un anno dopo la scadenza del periodo di tre mesi.

4. Se gli importi dovuti ai titolari dei diritti non possono essere distribuiti, dopo tre anni a decorrere dalla fine dell’eser cizio finanziario nel corso del quale sono stati riscossi i proventi dei diritti, e a condizione che gli organismi di gestione collettiva abbiano adottato tutte le misure necessarie per identificare e localizzare i titolari dei diritti come indicato al paragrafo 3, tali importi sono considerati non distribuibili.

5. L’assemblea generale dei membri degli organismi di ge stione collettiva decide in merito all’utilizzo degli importi non distribuibili a norma dell’articolo 8, paragrafo 5, lettera b), fatto salvo il diritto dei titolari dei diritti di reclamare tali importi presso gli organismi di gestione collettiva in conformità delle legislazioni degli Stati membri sullo statuto dei diritti di limita zione.

6. Gli Stati membri possono limitare o determinare gli usi consentiti degli importi non distribuibili tra l’altro garantendo che detti importi siano utilizzati in modo separato e indipen dente al fine di finanziare attività sociali, culturali ed educative a beneficio dei titolari dei diritti.

CAPO 3

Gestione dei diritti per conto di altri organismi di gestione collettiva

Articolo 14

Diritti gestiti nel quadro di accordi di rappresentanza

Gli Stati membri assicurano che un organismo di gestione col lettiva non faccia nessuna discriminazione nei confronti di alcun

titolare dei diritti di cui gestisce i diritti nel quadro di un ac cordo di rappresentanza, in particolare per quanto concerne le tariffe applicabili, le spese di gestione nonché le condizioni per la riscossione dei proventi dei diritti e per la distribuzione degli importi dovuti ai titolari dei diritti.

Articolo 15

Detrazioni e pagamenti nel quadro degli accordi di rappresentanza

1. Gli Stati membri garantiscono che un organismo di ge stione collettiva, fatte salve le spese di gestione, non proceda a detrazioni dai proventi dei diritti che gestisce in base a un accordo di rappresentanza o da eventuali introiti provenienti dall’investimento dei proventi di quei diritti, a meno che un altro organismo di gestione collettiva che è parte dell’accordo di rappresentanza non acconsenta espressamente a tali detrazioni.

2. Gli organismi di gestione collettiva distribuiscono e pa gano regolarmente, diligentemente e accuratamente gli importi dovuti ad altri organismi di gestione collettiva.

3. L’organismo di gestione collettiva procede alla distribu zione e ai pagamenti all’altro organismo di gestione collettiva quanto prima e non oltre nove mesi a decorrere dalla fine dell’esercizio finanziario nel corso del quale sono stati riscossi i proventi dei diritti, a meno che ragioni oggettive correlate in particolare agli obblighi di dichiarazione da parte degli utenti, all’identificazione dei diritti, dei titolari dei diritti o al collega mento di informazioni sulle opere e altri materiali protetti con i titolari dei diritti non gli impediscano di rispettare tale termine.

L’altro organismo di gestione collettiva o, se ha membri che sono entità che rappresentano titolari dei diritti, tali membri procedono alla distribuzione e ai pagamenti degli importi dovuti ai titolari dei diritti quanto prima e non oltre 6 mesi a decorrere dal ricevimento di tali importi, a meno che ragioni oggettive correlate in particolare agli obblighi di comunicazione da parte degli utenti, all’identificazione dei diritti, dei titolari dei diritti o al collegamento di informazioni sulle opere e altri materiali protetti con i corrispondenti titolari dei diritti impediscano al l’organismo di gestione collettiva o, se del caso, ai suoi membri, di rispettare tale termine.

CAPO 4

Relazioni con gli utilizzatori

Articolo 16

Concessione delle licenze

1. Gli Stati membri garantiscono che gli organismi di ge stione collettiva e gli utilizzatori conducano in buona fede le negoziazioni per la concessione di licenze sui diritti. Gli organi smi di gestione collettiva si scambiamo tutte le informazioni necessarie.

ITL 84/88 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea 20.3.2014

2. Le condizioni di concessione delle licenze sono basate su criteri oggettivi e non discriminatori. Gli organismi di gestione collettiva che concedono licenze su diritti non sono tenuti a basarsi, per altri tipi di servizi online, sulle condizioni di con cessione concordate con un utilizzatore quando quest’ultimo fornisce un nuovo tipo di servizio online proposto al pubblico dell’Unione da meno di tre anni.

I titolari dei diritti ricevono una remunerazione adeguata per l’uso dei diritti. Le tariffe relative a diritti esclusivi e a diritti al compenso sono ragionevoli in rapporto, tra l’altro, al valore economico dell’utilizzo dei diritti negoziati e tengono conto della natura e della portata dell’uso delle opere e di altri mate riali protetti, nonché del valore economico del servizio fornito dall’organismo di gestione collettiva. Gli organismi di gestione collettiva informano gli utenti interessati in merito ai criteri utilizzati per stabilire tali tariffe.

3. Gli organismi di gestione collettiva rispondono senza in debito ritardo alle richieste degli utenti specificando, fra l’altro, le informazioni necessarie all’organismo di gestione collettiva per offrire una licenza.

Una volta ricevute tutte le informazioni pertinenti, l’organismo di gestione collettiva, senza indebito ritardo, offre una licenza o fornisce all’utente una dichiarazione motivata in cui spiega i motivi per cui non intende sottoporre a licenza un determinato servizio.

4. Un organismo di gestione collettiva consente agli utilizza tori di comunicare per via elettronica, compreso, se opportuno, a fini di informazione sull’uso della licenza.

Articolo 17

Obblighi degli utilizzatori

Gli Stati membri adottano disposizioni volte a garantire che gli utilizzatori facciano pervenire, entro un termine concordato o prestabilito e in un formato concordato o prestabilito, all’orga nismo di gestione collettiva le informazioni pertinenti a loro disposizione sull’utilizzo dei diritti rappresentati dall’organismo stesso che sono necessarie per la riscossione dei proventi dei diritti e per la distribuzione e il pagamento degli importi dovuti ai titolari dei diritti. Nel decidere in merito al formato per la fornitura di tali informazioni, gli organismi di gestione collettiva e gli utilizzatori tengono conto, per quanto possibile, degli standard adottati su base volontaria nel settore.

CAPO 5

Trasparenza e comunicazioni

Articolo 18

Informazioni ai titolari dei diritti sulla gestione dei loro diritti

1. Fatto salvo il paragrafo 2 del presente articolo, l’articolo 19 e l’articolo 28, paragrafo 2, gli Stati membri assicurano che un

organismo di gestione collettiva metta a disposizione non meno di una volta l’anno, a ciascun titolare dei diritti cui abbia attri buito proventi o effettuato pagamenti nel periodo di riferimento delle informazioni, almeno le seguenti informazioni:

a) le informazioni di contatto che il titolare ha autorizzato l’organismo di gestione collettiva ad utilizzare, per identifi care e localizzare il titolare dei diritti;

b) i proventi dei diritti attribuiti al titolare dei diritti;

c) gli importi pagati dall’organismo di gestione collettiva al titolare dei diritti per ciascuna categoria di diritti gestiti e per tipo di utilizzo;

d) il periodo nel quale ha avuto luogo l’utilizzo per il quale sono stati attribuiti e pagati gli importi al titolare del diritto, a meno che, per motivi obiettivi legati alla comunicazione da parte degli utilizzatori, non sia stato possibile per l’organi smo di gestione collettiva fornire questa informazione;

e) le detrazioni applicate a titolo di spese di gestione;

f) le detrazioni applicate a titolo diverso dalle spese di gestione, incluse le detrazioni eventualmente previste dalla legislazione nazionale per la prestazione di servizi sociali, culturali o educativi;

g) i proventi di diritti attribuiti e non ancora pagati al titolare dei diritti per qualsiasi periodo.

2. Se un organismo di gestione collettiva attribuisce proventi di diritti ed ha come membri entità incaricate della distribuzione dei proventi di diritti ai titolari di diritti, l’organismo di gestione collettiva fornisce le informazioni elencate al paragrafo 1 a tali entità a condizione che queste ultime non siano in possesso di tali informazioni. Gli Stati membri garantiscono che le entità mettano a disposizione almeno le informazioni di cui al para grafo 1, almeno una volta l’anno, di ciascun titolare dei diritti a cui attribuiscono proventi dei diritti o per il quale eseguono pagamenti nel periodo cui si riferiscono le informazioni.

Articolo 19

Informazioni sulla gestione di diritti fornite ad altri organismi di gestione collettiva nel quadro di accordi di

rappresentanza

Gli Stati membri assicurano che gli organismi di gestione col lettiva mettano a disposizione almeno una volta l’anno e per via elettronica almeno le seguenti informazioni agli organismi di gestione collettiva per conto di cui gestiscono diritti nel quadro di un accordo di rappresentanza per il periodo cui si riferiscono le informazioni:

IT20.3.2014 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea L 84/89

a) i proventi dei diritti attribuiti, gli importi pagati dagli orga nismi di gestione collettiva per ciascuna categoria di diritti gestiti e per tipo di utilizzo per i diritti che gestiscono nel quadro dell’accordo di rappresentanza, ed eventuali proventi dei diritti attribuiti non ancora pagati per qualsiasi periodo;

b) detrazioni applicate a titolo di spese di gestione;

c) le detrazioni applicate a titolo diverso dalle spese di gestione a norma dell’articolo 15;

d) le informazioni sulle licenze concesse o rifiutate in relazione alle opere e agli altri materiali protetti oggetto dell’accordo di rappresentanza;

e) le decisioni adottate dall’assemblea generale dei membri nella misura in cui tali decisioni sono pertinenti in relazione alla gestione dei diritti nel quadro dell’accordo di rappresentanza.

Articolo 20

Informazioni fornite su richiesta ai titolari dei diritti, ad altri organismi di gestione collettiva e agli utilizzatori

Fatto salvo l’articolo 25, gli Stati membri assicurano che, sulla base di una richiesta debitamente giustificata, gli organismi di gestione collettiva mettano a disposizione, per via elettronica e senza indebito ritardo, almeno le seguenti informazioni agli organismi di gestione collettiva per conto di cui gestiscono diritti nel quadro di un accordo di rappresentanza o a qualsiasi titolare di diritti o utente:

a) le opere o gli altri materiali che gestiscono, i diritti che rappresentano, direttamente o sulla base di accordi di rap presentanza, e i territori coperti; o

b) qualora non sia possibile determinare tali opere o altri ma teriali protetti a causa dell’ambito di attività dell’organismo di gestione collettiva, le tipologie di opere o di altri materiali protetti che rappresentano, i diritti che gestiscono e i territori coperti.

Articolo 21

Divulgazione delle informazioni

1. Gli Stati membri assicurano che un organismo di gestione collettiva renda pubbliche almeno le seguenti informazioni:

a) il proprio statuto;

b) le proprie condizioni di adesione e le condizioni di ritiro dell’autorizzazione a gestire i diritti, se non specificate nello statuto;

c) i contratti standard per la concessione di licenze e le tariffe standard applicabili, incluse le riduzioni;

d) l’elenco delle persone di cui all’articolo 10;

e) la propria politica generale di distribuzione degli importi dovuti ai titolari dei diritti;

f) la propria politica generale relativa alle spese di gestione;

g) la propria politica generale in materia di detrazioni, diversa rispetto a quella relativa alle spese di gestione, ai proventi dei diritti e a qualsiasi reddito derivante dalle spese di gestione, comprese quelle finalizzate alla prestazione di servizi sociali, culturali ed educativi;

h) un elenco degli accordi di rappresentanza sottoscritti e i nomi degli organismi di gestione collettiva con cui tali ac cordi di rappresentanza sono stati conclusi;

i) la politica generale sull’utilizzo di importi non distribuibili;

j) le procedure di trattamento dei reclami e di risoluzione delle controversie disponibili a norma degli articoli 33, 34 e 35.

2. L’organismo di gestione collettiva pubblica e tiene aggior nate, sul suo sito Internet pubblico, le informazioni di cui al paragrafo 1.

Articolo 22

Relazione di trasparenza annuale

1. Gli Stati membri assicurano che un organismo di gestione collettiva, a prescindere dalla forma giuridica prevista dal diritto nazionale, elabori e pubblichi una relazione di trasparenza an nuale, comprensiva della relazione speciale di cui al paragrafo 3, per ciascun esercizio finanziario, entro otto mesi dalla fine di tale esercizio.

L’organismo di gestione collettiva pubblica sul suo sito Internet la relazione di trasparenza annuale, la quale rimane pubblica mente disponibile su tale sito per almeno cinque anni.

2. La relazione di trasparenza annuale contiene almeno le informazioni di cui all’allegato.

3. Una relazione speciale riguarda l’utilizzo degli importi de tratti ai fini della prestazione di servizi sociali, culturali ed edu cativi e comprende almeno le informazioni precisate al punto 3 dell’allegato.

4. I dati contabili inclusi nella relazione di trasparenza an nuale sono controllati da una o più persone abilitate per legge alla revisione dei conti conformemente alla direttiva 2006/43/CE del Parlamento europeo e del Consiglio (1).

ITL 84/90 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea 20.3.2014

(1) Direttiva 2006/43/CE del Parlamento europeo e del Consiglio, del 17 maggio 2006, relativa alle revisioni legali dei conti annuali e dei conti consolidati, che modifica le direttive 78/660/CEE e 83/349/CEE del Consiglio e abroga la direttiva 84/253/CEE del Consiglio (GU L 157 del 9.6.2006, pag. 87).

La relazione di revisione e gli eventuali rilievi sono riprodotti integralmente nella relazione di trasparenza annuale.

Ai fini del presente paragrafo, i dati contabili comprendono i documenti di bilancio di cui al punto 1, lettera a), dell’allegato e le informazioni finanziarie di cui al punto 1, lettere g) e h) e al punto 1 e al punto 2 dell’allegato.

TITOLO III

CONCESSIONE DI LICENZE MULTITERRITORIALI PER I DIRITTI SU OPERE MUSICALI ONLINE DA PARTE DI

ORGANISMI DI GESTIONE COLLETTIVA

Articolo 23

Licenze multiterritoriali nel mercato interno

1. Gli Stati membri assicurano che gli organismi di gestione collettiva operanti nel loro territorio soddisfino i requisiti del presente titolo quando concedono licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali online.

Articolo 24

Capacità di trattare licenze multiterritoriali

1. Gli Stati membri assicurano che gli organismi di gestione collettiva che concedono licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali online abbiano capacità sufficienti per trattare per via elettronica, in modo efficiente e trasparente, i dati ne cessari per la gestione di tali licenze, anche ai fini di identificare il repertorio e controllarne l’uso, per fatturare agli utilizzatori, per riscuotere i proventi dei diritti e per distribuire gli importi dovuti ai titolari dei diritti.

2. Ai fini del paragrafo 1, gli organismi di gestione collettiva si conformano almeno alle seguenti condizioni:

a) devono essere in grado di identificare con precisione le opere musicali, integralmente o in parte, che gli organismi di ge stione collettiva sono autorizzati a rappresentare;

b) devono essere in grado di identificare con precisione, inte gralmente o in parte, con riferimento a ciascun territorio pertinente, i diritti e i titolari dei diritti corrispondenti per ciascuna opera musicale, o parte di essa, che gli organismi di gestione collettiva sono autorizzati a rappresentare;

c) devono utilizzare identificatori univoci al fine di identificare i titolari dei diritti e le opere musicali, tenendo conto, nel limite del possibile, degli standard e delle pratiche adottati su base facoltativa nel settore e sviluppati a livello interna zionale o unionale;

d) devono utilizzare strumenti adeguati al fine di identificare e risolvere tempestivamente ed efficacemente eventuali discre panze rispetto ai dati in possesso di altri organismi di ge stione collettiva che concedono licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali online.

Articolo 25

Trasparenza delle informazioni sui repertori multiterritoriali

1. Gli Stati membri si assicurano che gli organismi di ge stione collettiva che concedono licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali online offrano, per via elettronica, ai fornitori di servizi musicali online, ai titolari dei diritti di cui rappresentano i diritti e ad altri organismi di gestione collettiva, a seguito di una richiesta debitamente motivata, informazioni aggiornate che consentano di identificare il repertorio musicale online rappresentato. Ciò comprende:

a) le opere musicali rappresentate;

b) i diritti, rappresentati integralmente o in parte; e

c) i territori interessati.

2. Gli organismi di gestione collettiva possono adottare mi sure ragionevoli, ove necessario, per garantire la correttezza e l’integrità dei dati, per controllarne il riutilizzo e per proteggere le informazioni commercialmente sensibili.

Articolo 26

Correttezza delle informazioni sui repertori multiterritoriali

1. Gli Stati membri si assicurano che gli organismi di ge stione collettiva che concedono licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali online dispongano di procedure che consentano ai titolari dei diritti, ad altri organismi di gestione collettiva e ai fornitori di servizi online di chiedere la correzione dei dati di cui all’elenco delle condizioni dell’articolo 24, para grafo 2, o delle informazioni fornite a norma dell’articolo 25, laddove tali titolari dei diritti, organismi di gestione collettiva e fornitori di servizi online, sulla base di validi elementi di prova, ritengano che i dati o le informazioni non siano corretti rispetto ai loro diritti su opere musicali online. Nel caso in cui le richie ste avanzate siano sufficientemente documentate, gli organismi di gestione collettiva fanno sì che i dati o le informazioni siano rettificati senza indugio.

2. Gli organismi di gestione collettiva forniscono ai titolari dei diritti le cui opere musicali sono incluse nel repertorio musicale gestito dai medesimi ed ai titolari dei diritti i quali hanno affidato loro la gestione dei propri diritti su opere mu sicali online a norma dell’articolo 31, i mezzi per trasmettere loro per via elettronica informazioni sulle loro opere musicali, sui loro diritti su tali opere e sui territori riguardo ai quali i titolari dei diritti autorizzano gli organismi. A tale riguardo, gli organismi di gestione collettiva e i titolari dei diritti tengono conto, nel limite del possibile, degli standard o delle prassi settoriali volontari relativi allo scambio di dati sviluppati a li vello internazionale o unionale, per consentire ai titolari dei diritti di specificare l’opera musicale, integralmente o in parte, i diritti online, integralmente o in parte, e i territori riguardo ai quali concedono la propria autorizzazione all’organismo di ge stione collettiva.

IT20.3.2014 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea L 84/91

3. Se un organismo di gestione collettiva conferisce a un altro organismo di gestione collettiva un mandato per la con cessione di licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali online a norma delle disposizioni degli articoli 29 e 30, l’orga nismo di gestione collettiva applica altresì il paragrafo 2 del presente articolo in relazione ai titolari dei diritti le cui opere musicali sono incluse nel repertorio dell’organismo di gestione collettiva mandatario, a meno che gli organismi di gestione collettiva non si accordino diversamente.

Articolo 27

Correttezza e puntualità nelle dichiarazioni sull’uso e nella fatturazione

1. Gli Stati membri garantiscono che gli organismi di ge stione collettiva controllino l’utilizzo dei diritti su opere musicali online che rappresentano, integralmente o in parte, da parte di fornitori di servizi musicali online cui hanno concesso una licenza multiterritoriale per tali diritti.

2. Gli organismi di gestione collettiva offrono ai fornitori di servizi online la possibilità di dichiarare per via elettronica l’uso effettivo dei diritti su opere musicali online ed i fornitori di servizi online riferiscono con precisione in merito all’uso effet tivo di tali opere. Per lo scambio elettronico di tali dati, gli organismi di gestione collettiva consentono l’utilizzo di almeno una modalità di dichiarazione che tenga conto di eventuali standard o prassi adottati su base volontaria nel settore e svi luppati a livello internazionale o unionale. Gli organismi di gestione collettiva possono rifiutare le dichiarazioni dei fornitori di servizi online in un formato proprietario se gli organismi accettano dichiarazioni trasmesse per mezzo di uno standard adottato nel settore per lo scambio elettronico dei dati.

3. Gli organismi di gestione collettiva trasmettono le fatture ai fornitori di servizi online per via elettronica. L’organismo di gestione collettiva offre l’uso di almeno un formato che tenga conto di standard o prassi adottati su base volontaria nel settore e sviluppati a livello internazionale o unionale. La fattura riporta le opere e i diritti oggetto, integralmente o in parte, della licenza in base ai dati di cui all’elenco di condizioni ai sensi dell’arti colo 24, paragrafo 2, e i rispettivi usi effettivi, nella misura in cui ciò è possibile sulla base delle informazioni fornite dal fornitore di servizi online e del formato utilizzato per fornirle. Il fornitore di servizi online non può rifiutare di accettare la fattura a causa del suo formato se l’organismo di gestione col lettiva utilizza uno standard del settore.

4. Gli organismi di gestione collettiva trasmettono una fat tura corretta ai fornitori di servizi online immediatamente dopo la comunicazione dell’utilizzo effettivo dei diritti sulla relativa opera musicale online, tranne nei casi in cui ciò non sia possi bile per motivi imputabili al fornitore di servizi online.

5. Gli organismi di gestione collettiva dispongono di dispo sizioni adeguate per consentire ai fornitori di servizi online di contestare la correttezza della fatturazione, anche nel caso in cui lo stesso fornitore riceva fatture da uno o più organismi di gestione collettiva per i medesimi diritti sulla stessa opera mu sicale online.

Articolo 28

Correttezza e puntualità nel pagamento dei titolari dei diritti

1. Fatto salvo il paragrafo 3, gli Stati membri assicurano che gli organismi di gestione collettiva che concedono licenze mul titerritoriali per i diritti su opere musicali online distribuiscano gli importi dovuti ai titolari dei diritti in virtù di tali licenze in modo corretto e immediatamente dopo la dichiarazione dell’uso effettivo delle opere, tranne nei casi in cui ciò non sia possibile per motivi imputabili al fornitore di servizi online.

2. Fatto salvo il paragrafo 3, gli organismi di gestione collet tiva forniscono almeno le seguenti informazioni ai titolari dei diritti insieme ad ogni pagamento eseguito a norma del para grafo 1:

a) il periodo in cui si sono verificati gli usi per i quali sono dovuti gli importi ai titolari dei diritti e i territori in cui hanno avuto luogo tali usi;

b) gli importi raccolti, le detrazioni effettuate e gli importi di stribuiti dall’organismo di gestione collettiva per ciascun di ritto su qualsiasi opera musicale online per i quali i titolari dei diritti hanno autorizzato gli organismi di gestione collet tiva a rappresentarli, integralmente o in parte;

c) gli importi riscossi per i titolari dei diritti, le detrazioni ap plicate e gli importi distribuiti dall’organismo di gestione collettiva in relazione a ciascun fornitore di servizi online.

3. Se un organismo di gestione collettiva conferisce a un altro organismo di gestione collettiva un mandato per la con cessione di licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali online a norma delle disposizioni degli articoli 29 e 30, l’orga nismo di gestione collettiva mandatario distribuisce gli importi di cui al paragrafo 1 accuratamente e senza indebito ritardo e fornisce le informazioni di cui al paragrafo 2 all’organismo di gestione collettiva mandante. L’organismo di gestione collettiva che conferisce mandato è responsabile per la successiva distri buzione di tali importi e la fornitura di tali informazioni ai titolari dei diritti, salvo se diversamente concordato dagli orga nismi di gestione collettiva.

Articolo 29

Accordi tra organismi di gestione collettiva per la concessione di licenze multiterritoriali

1. Gli Stati membri garantiscono che eventuali accordi di rappresentanza tra diversi organismi di gestione collettiva in virtù dei quali un organismo di gestione collettiva incarica un altro organismo di gestione collettiva di concedere licenze mul titerritoriali per i diritti su opere musicali online del proprio repertorio musicale sono di natura non esclusiva. L’organismo di gestione collettiva mandatario gestisce tali diritti in base a condizioni non discriminatorie.

ITL 84/92 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea 20.3.2014

2. L’organismo di gestione collettiva mandante informa i propri membri delle principali condizioni dell’accordo, inclusi la durata e i costi dei servizi forniti dall’organismo di gestione collettiva mandatario.

3. L’organismo di gestione collettiva mandatario informa l’or ganismo di gestione collettiva mandante delle principali condi zioni a cui devono essere concesse le licenze sui diritti su opere musicali online di quest’ultimo, inclusa la natura dello sfrutta mento, tutte le disposizioni che riguardano o influenzano i diritti di licenza, la durata della licenza, i periodi contabili e i territori coperti.

Articolo 30

Obbligo di rappresentanza di un altro organismo di gestione collettiva per la concessione di licenze

multiterritoriali

1. Gli Stati membri garantiscono che, qualora un organismo di gestione collettiva che non concede o offre la concessione di licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali online del proprio repertorio chieda a un altro organismo di gestione collettiva di stipulare un accordo di rappresentanza relativo a tali diritti, l’organismo di gestione collettiva interpellato sia te nuto ad accettare tale richiesta se già concede o offre la con cessione di licenze multiterritoriali per la stessa categoria di diritti su opere musicali online del repertorio di uno o più altri organismi di gestione collettiva.

2. L’organismo di gestione collettiva interpellato risponde all’organismo di gestione collettiva richiedente per iscritto e senza indebito ritardo.

3. Fatti salvi i paragrafi 5 e 6, l’organismo di gestione col lettiva interpellato gestisce il repertorio rappresentato dell’orga nismo di gestione collettiva richiedente alle stesse condizioni a cui gestisce il proprio repertorio.

4. L’organismo di gestione collettiva interpellato include il repertorio rappresentato dell’organismo di gestione collettiva richiedente in tutte le offerte che trasmette ai fornitori di servizi online.

5. Le spese di gestione per il servizio fornito dall’organismo di gestione collettiva all’organismo richiedente non eccedono le spese ragionevolmente sostenute dall’organismo di gestione col lettiva interpellato.

6. L’organismo di gestione collettiva richiedente mette a di sposizione dell’organismo di gestione collettiva interpellato le

informazioni relative al proprio repertorio musicale necessarie per la concessione di licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali online. Se le informazioni sono insufficienti o fornite in una forma tale da non consentire all’organismo di gestione collettiva interpellato di rispettare i requisiti stabiliti al presente titolo, l’organismo interpellato ha il diritto di addebi tare alla controparte le spese ragionevolmente sostenute per rispettare tali prescrizioni o di escludere le opere per cui le informazioni sono insufficienti o inutilizzabili.

Articolo 31

Accesso alle licenze multiterritoriali

Gli Stati membri assicurano che se entro il 10 aprile 2017 un organismo di gestione collettiva non concede o offre la conces sione di licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali online e non consente a un altro organismo di gestione collet tiva di rappresentare tali diritti a questo fine, i titolari dei diritti che hanno autorizzato tale organismo di gestione collettiva a rappresentare i loro diritti su opere musicali online possono ritirare da tale organismo di gestione collettiva i diritti su opere musicali online ai fini della concessione di licenze multiterrito riali per tutti i territori senza dover ritirare i diritti su opere musicali online ai fini della concessione di licenze monoterrito riali, in modo da concedere licenze multiterritoriali per i loro diritti su opere musicali online direttamente o tramite qualsiasi terzo da loro autorizzato o qualsiasi altro organismo di gestione collettiva che si attenga alle disposizioni del presente titolo.

Articolo 32

Deroga per i diritti musicali online richiesti per programmi radiofonici e televisivi

I requisiti di cui al presente titolo non si applicano agli organi smi di gestione collettiva che concedono, sulla base dell’aggre gazione volontaria dei diritti richiesti e nel rispetto delle norme sulla concorrenza stabilite agli articoli 101 e 102 TFUE, una licenza multiterritoriale per i diritti su opere musicali online richiesta da un’emittente per comunicare o mettere a disposi zione del pubblico i propri programmi radiofonici o televisivi contemporaneamente o dopo la prima trasmissione, così come ogni altro materiale online prodotto o commissionato dall’emit tente, anche come visione anticipata, che sia accessorio alla prima trasmissione del suo programma radiofonico o televisivo.

TITOLO IV

MISURE DI ESECUZIONE

Articolo 33

Procedure di reclamo

1. Gli Stati membri assicurano che gli organismi di gestione collettiva mettano a disposizione dei propri membri e degli organismi di gestione collettiva per conto dei quali gestiscono diritti in virtù di un accordo di rappresentanza, procedure effi caci e tempestive per il trattamento dei reclami, in particolare per quanto riguarda l’autorizzazione a gestire diritti e il relativo ritiro o la revoca di diritti, le condizioni di adesione, la riscos sione degli importi dovuti ai titolari dei diritti, le detrazioni e le distribuzioni.

IT20.3.2014 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea L 84/93

2. Gli organismi di gestione collettiva rispondono per iscritto ai reclami trasmessi dai membri o dagli organismi di gestione collettiva per conto dei quali gestiscono diritti in virtù di un contratto di rappresentanza. Se gli organismi di gestione collet tiva non accolgono un reclamo, motivano la propria decisione.

Articolo 34

Procedure di risoluzione alternativa delle controversie

1. Gli Stati membri possono prevedere che le controversie fra gli organismi di gestione collettiva, i membri di organismi di gestione collettiva, i titolari dei diritti o gli utilizzatori relative alle disposizioni della legislazione nazionale adottata in confor mità dei requisiti della presente direttiva possano essere trattate secondo una procedura rapida, indipendente e imparziale di risoluzione alternativa delle controversie.

2. Gli Stati membri provvedono affinché, ai fini dell’applica zione del titolo III, le seguenti controversie relative a un organi smo di gestione collettiva con sede nel loro territorio che con cede o offre la concessione di licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali online possano essere sottoposte a una pro cedura di risoluzione alternativa delle controversie indipendente e imparziale:

a) controversie con un fornitore, effettivo o potenziale, di ser vizi online in relazione all’applicazione degli articoli 16, 25, 26 e 27;

b) controversie con uno o più titolari dei diritti in relazione all’applicazione degli articoli 25, 26, 27, 28, 29, 30 e 31;

c) controversie con un altro organismo di gestione collettiva in relazione all’applicazione degli articoli 25, 26, 27, 28, 29 e 30.

Articolo 35

Risoluzione di controversie

1. Gli Stati membri garantiscono che le controversie tra gli organismi di gestione collettiva e gli utilizzatori relative in par ticolare alle condizioni per la concessione di licenze vigenti e proposte o un’inadempienza contrattuale possano essere presen tate dinanzi a un tribunale o, se del caso, a un altro organismo indipendente e imparziale di risoluzione delle controversie con competenze in materia di legislazione sulla proprietà intellettuale.

2. Gli articoli 33 e 34, nonché il paragrafo 1 del presente articolo, non incidono sul diritto delle parti di affermare e difendere i loro diritti presentando ricorso dinanzi a un tribu nale.

Articolo 36

Rispetto della presente direttiva

1. Gli Stati membri garantiscono che il rispetto delle dispo sizioni di diritto interno adottate e attuate conformemente agli obblighi stabiliti nella presente direttiva da parte degli organismi di gestione collettiva stabiliti nel loro territorio sia controllato dalle autorità competenti designate e tale scopo.

2. Gli Stati membri assicurano che vi siano procedure che consentano ai membri di un organismo di gestione collettiva, ai titolari dei diritti, agli utilizzatori, a organismi di gestione col lettiva e ad altre parti interessate di notificare alle autorità com petenti designate a tal fine attività o circostanze che, a loro avviso, costituiscono una violazione delle disposizioni del diritto nazionale adottate ai sensi dei requisiti di cui alla presente direttiva.

3. Gli Stati membri assicurano che le autorità competenti designate a tal fine abbiano il potere di imporre sanzioni ade guate e di adottare misure appropriate in caso di inosservanza delle disposizioni del diritto nazionale di attuazione della pre sente direttiva. Tali sanzioni e misure sono effettive, proporzio nate e dissuasive.

Gli Stati membri notificano alla Commissione le autorità com petenti di cui al presente articolo e agli articoli 37 e 38 entro il 10 aprile 2016. La Commissione procede alla pubblicazione.

Articolo 37

Scambio di informazioni tra autorità competenti

1. Al fine di facilitare il monitoraggio dell’applicazione della presente direttiva, ogni Stato membro garantisce che una richie sta di informazioni da parte di un’autorità competente di un altro Stato membro designata a tal fine, su questioni concer nenti l’attuazione della presente direttiva, in particolare per quanto riguarda le attività degli organismi di gestione collettiva con sede nel territorio dello Stato membro a cui è rivolta la richiesta, sia trattata senza indebito ritardo da parte dell’autorità competente designata a tal fine, a condizione che la richiesta sia debitamente giustificata.

2. Qualora un’autorità competente ritenga che un organismo di gestione collettiva con sede in un altro Stato membro ma operante nel suo territorio potrebbe non rispettare le disposi zioni del diritto nazionale dello Stato membro in cui ha sede tale organismo di gestione collettiva, le quali sono state adottate in linea con i requisiti di cui alla presente direttiva, può tra smettere tutte le pertinenti informazioni all’autorità competente dello Stato membro in cui ha sede l’organismo di gestione collettiva, corredate se del caso di una richiesta a tale autorità affinché essa adotti le misure adeguate nell’ambito delle sue competenze. L’autorità competente adita fornisce una risposta motivata entro tre mesi.

3. La questione di cui al paragrafo 2 può altresì essere defe rita dall’autorità che presenta tale richiesta al gruppo di esperti istituito ai sensi dell’articolo 41.

Articolo 38

Cooperazione per lo sviluppo di licenze multiterritoriali

1. La Commissione favorisce lo scambio regolare di informa zioni tra le autorità competenti designate a tal fine negli Stati membri e tra tali autorità e la Commissione in relazione alla situazione e allo sviluppo delle licenze multiterritoriali.

ITL 84/94 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea 20.3.2014

2. La Commissione procede a regolari consultazioni con i rappresentanti dei titolari dei diritti, degli organismi di gestione collettiva, degli utilizzatori, dei consumatori e di altre parti interessate in merito all’esperienza acquisita con l’applicazione delle disposizioni di cui al titolo III della presente direttiva. La Commissione fornisce alle autorità competenti tutte le informa zioni pertinenti che emergono da tali consultazioni nel contesto dello scambio di informazioni indicato al paragrafo 1.

3. Gli Stati membri provvedono affinché entro il 10 ottobre 2017 le rispettive autorità competenti trasmettano alla Commis sione una relazione sulla situazione e sullo sviluppo delle li cenze multiterritoriali sul loro territorio. In particolare, la rela zione contiene informazioni sulla disponibilità di licenze multi territoriali nello Stato membro interessato e sull’osservanza da parte dell’organismo di gestione collettiva delle disposizioni del diritto nazionale adottate nell’attuazione del titolo III della pre sente direttiva, insieme con una valutazione dello sviluppo di licenze multiterritoriali per i diritti su opere musicali online da parte di utilizzatori, consumatori, titolari dei diritti e altre parti interessate.

4. Sulla base delle relazioni di cui al paragrafo 3 e delle informazioni raccolte a norma dei paragrafi 1 e 2, la Commis sione elabora una valutazione sull’applicazione delle disposi zioni del titolo III della presente direttiva. Se necessario, e se del caso sulla base di un’opportuna relazione specifica, la Com missione valuterà altre iniziative volte a risolvere gli eventuali problemi individuati. In particolare, tale valutazione comprende:

a) il numero degli organismi di gestione collettiva che rispet tano i requisiti di cui al titolo III;

b) l’applicazione degli articoli 29 e 30, incluso il numero di accordi di rappresentanza conclusi da organismi di gestione collettiva a norma di tali articoli;

c) la quota del repertorio nei singoli Stati membri che è dispo nibile per la concessione di licenze su base multiterritoriale.

TITOLO V

RELAZIONI E DISPOSIZIONI FINALI

Articolo 39

Notifica degli organismi di gestione collettiva

Gli Stati membri, sulla base delle informazioni a loro disposi zione, forniscono alla Commissione un elenco degli organismi di gestione collettiva con sede sul proprio territorio entro il 10 aprile 2016.

Gli Stati membri comunicano qualsiasi modifica a tale elenco alla Commissione senza indebito ritardo.

La Commissione pubblica tali informazioni e le tiene aggiornate.

Articolo 40

Relazione

Entro il 10 aprile 2021, la Commissione valuta l’applicazione della presente direttiva e trasmette al Parlamento europeo e al

Consiglio una relazione sull’applicazione della presente direttiva. Tale relazione deve includere una valutazione degli effetti della presente direttiva sullo sviluppo dei servizi transfrontalieri, sulla diversità culturale, sulle relazioni tra organismi di gestione col lettiva e utilizzatori e sul funzionamento nell’Unione degli or ganismi di gestione collettiva con sede al di fuori dell’Unione e, se del caso, sulla necessità di una revisione. La Commissione presenta tale relazione corredandola, se necessario, di una pro posta legislativa.

Articolo 41

Gruppo di esperti

È istituito un gruppo di esperti. Esso è composto di rappresen tanti delle competenti autorità degli Stati membri. Il gruppo di esperti è presieduto da un rappresentante della Commissione e si riunisce su iniziativa del presidente, o su richiesta della dele gazione di uno Stato membro. I compiti del gruppo sono i seguenti:

a) esaminare l’impatto della trasposizione della presente diret tiva sul funzionamento degli organismi di gestione collettiva e sulle entità di gestione indipendenti nel mercato interno e sottolineare eventuali difficoltà;

b) organizzare consultazioni su tutti i quesiti che sorgono dal l’applicazione della presente direttiva;

c) facilitare lo scambio di informazioni sugli sviluppi pertinenti della legislazione e della giurisprudenza, nonché su tutti i pertinenti sviluppi economici, sociali, culturali e tecnologici specie nell’ambito del mercato digitale per quanto riguarda le opere e altri materiali protetti.

Articolo 42

Protezione dei dati di carattere personale

Il trattamento dei dati personali effettuato nel quadro della presente direttiva è disciplinato dalla direttiva 95/46/CE.

Articolo 43

Recepimento

1. Gli Stati membri mettono in vigore le disposizioni legi slative, regolamentari e amministrative necessarie per confor marsi alla presente direttiva entro il 10 aprile 2016. Essi comu nicano immediatamente alla Commissione il testo di tali dispo sizioni.

Le disposizioni adottate dagli Stati membri contengono un ri ferimento alla presente direttiva o sono corredate di tale riferi mento all’atto della pubblicazione ufficiale. Le modalità del ri ferimento sono stabilite dagli Stati membri.

2. Gli Stati membri comunicano alla Commissione il testo delle disposizioni essenziali di diritto nazionale adottate nella materia disciplinata dalla presente direttiva.

IT20.3.2014 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea L 84/95

Articolo 44

Entrata in vigore

La presente direttiva entra in vigore il ventesimo giorno successivo alla pubblicazione nella Gazzetta ufficiale dell’Unione europea.

Articolo 45

Destinatari

Gli Stati membri sono destinatari della presente direttiva.

Fatto a Strasburgo, il 26 febbraio 2014

Per il Parlamento europeo Il presidente M. SCHULZ

Per il Consiglio Il presidente

D. KOURKOULAS

ITL 84/96 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea 20.3.2014

ALLEGATO

1. Informazioni da fornire nella relazione di trasparenza annuale di cui all’articolo 22, paragrafo 2:

a) documenti di bilancio, comprendenti lo stato patrimoniale o un prospetto delle attività e passività, il conto economico e il rendiconto finanziario;

b) una relazione sulle attività svolte nell’esercizio;

c) informazioni sul rifiuto di concedere una licenza ai sensi dell’articolo 16, paragrafo 3;

d) una descrizione della struttura giuridica e di governance dell’organismo di gestione collettiva;

e) informazioni sulle entità direttamente o indirettamente detenute o controllate, in tutto o in parte, dall’organismo di gestione collettiva;

f) informazioni sull’importo totale dei compensi versati nell’anno precedente alle persone di cui agli articoli 9, paragrafo 3, e 10 e su altri vantaggi loro concessi;

g) le informazioni finanziarie di cui al punto 2 del presente allegato;

h) una relazione speciale sull’uso degli importi detratti ai fini di servizi sociali, culturali ed educativi, contenente le informazioni di cui al punto 3 del presente allegato.

2. Informazioni finanziarie da fornire nella relazione di trasparenza annuale:

a) informazioni finanziarie sui proventi dei diritti, per categoria di diritti gestiti e per tipo di utilizzo (ad esempio trasmissione radiotelevisiva, uso online, esecuzione pubblica) incluse le informazioni sugli introiti provenienti dall’investimento dei proventi dei diritti e l’utilizzo di tali introiti (sia che siano distribuiti ai titolari dei diritti o ad altri organismi di gestione collettiva, o siano altrimenti utilizzati);

b) informazioni finanziarie sul costo della gestione dei diritti e altri servizi forniti dagli organismi di gestione collettiva ai titolari dei diritti, con una descrizione dettagliata che comprenda almeno i seguenti elementi:

i) tutti i costi operativi e finanziari, con una ripartizione per categoria di diritti gestiti e, laddove i costi siano indiretti e non possano essere attribuiti ad una o più categorie di diritti, una spiegazione del metodo applicato per ripartire tali costi indiretti;

ii) i costi operativi e finanziari, con una ripartizione per categoria di diritti gestiti e, laddove i costi siano indiretti e non possano essere attribuiti ad una o più categorie di diritti, una spiegazione del metodo usato per assegnare tali costi indiretti, limitata alla gestione di diritti, incluse le spese di gestione dedotte dai proventi dei diritti o compensate con questi ultimi o da eventuali introiti provenienti dall’investimento dei proventi dei diritti a norma dell’articolo 11, paragrafo 4, e dell’articolo 12, paragrafi 1, 2 e 3;

iii) i costi operativi e finanziari relativi a servizi diversi dalla gestione di diritti, ma compresi i servizi sociali, culturali ed educativi;

iv) le risorse usate per la copertura dei costi;

v) le detrazioni effettuate dai proventi dei diritti, con una ripartizione per categoria di diritti gestiti e per tipo di utilizzo nonché la finalità della detrazione, ad esempio i costi correlati alla gestione di diritti o alla fornitura di servizi sociali, culturali o educativi;

vi) la percentuale rappresentata dal costo della gestione dei diritti e di altri servizi forniti dall’organismo di gestione collettiva ai titolari dei diritti rispetto ai proventi dei diritti nell’esercizio di riferimento, per categoria di diritti gestiti e, laddove i costi siano indiretti e non possano essere attribuiti ad una o più categorie di diritti, una spiegazione del metodo utilizzato per assegnare tali costi indiretti;

c) informazioni finanziarie sugli importi dovuti ai titolari dei diritti, con una descrizione dettagliata che comprenda almeno i seguenti elementi:

i) l’importo totale attribuito ai titolari dei diritti, con una ripartizione per categoria di diritti gestiti e per tipo di utilizzo;

ii) l’importo totale versato ai titolari dei diritti, con una ripartizione per categoria di diritti gestiti e per tipo di utilizzo;

iii) la frequenza dei pagamenti, con una ripartizione per categoria di diritti gestiti e per tipo di utilizzo;

IT20.3.2014 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea L 84/97

iv) l’importo totale riscosso, ma non ancora attribuito ai titolari dei diritti, con una ripartizione per categoria di diritti gestiti e per tipo di utilizzo e l’indicazione dell’esercizio in cui tali importi sono stati riscossi;

v) l’importo totale attribuito, ma non ancora distribuito ai titolari dei diritti, con una ripartizione per categoria di diritti gestiti e per tipo di utilizzo e l’indicazione dell’esercizio in cui tali importi sono stati riscossi;

vi) se un organismo di gestione collettiva non ha provveduto alla distribuzione e ai pagamenti entro il termine di cui all’articolo 13, paragrafo 1, i motivi del ritardo;

vii) il totale degli importi non distribuibili, con una spiegazione circa l’utilizzo cui tali importi sono stati destinati;

d) informazioni sui rapporti con altri organismi di gestione collettiva, con una descrizione che comprenda almeno i seguenti elementi:

i) gli importi ricevuti da altri organismi di gestione collettiva e gli importi pagati ad altri organismi di gestione collettiva, con una ripartizione per categoria di diritti, per tipologia di utilizzo e per organismo di gestione collettiva;

ii) le spese di gestione e le altre detrazioni dai proventi dei diritti dovute ad altri organismi di gestione collettiva, con una ripartizione per categoria di diritti, per tipologia di utilizzo e per organismo di gestione collettiva;

iii) le spese di gestione e le altre detrazioni dagli importi pagati da altri organismi di gestione collettiva, con una ripartizione per categoria di diritti e per organismo di gestione collettiva;

iv) gli importi distribuiti direttamente ai titolari dei diritti provenienti da altri organismi di gestione collettiva, con una ripartizione per categoria di diritti e per organismo di gestione collettiva.

3. Informazioni da fornire nella relazione speciale di cui all’articolo 22, paragrafo 3:

a) gli importi detratti ai fini della fornitura di servizi sociali, culturali ed educativi nell’esercizio finanziario, con una ripartizione per tipo di fine cui sono destinati e per ogni tipo di fine con una ripartizione per categoria di diritti gestiti e per tipo di utilizzo;

b) una spiegazione dell’uso di tali importi, con una ripartizione per tipo di fine cui sono destinati inclusi i costi degli importi di gestione detratti per finanziare servizi sociali, culturali ed educativi e gli importi separati utilizzati per servizi sociali, culturali ed educativi.

ITL 84/98 Gazzetta ufficiale dell’Unione europea 20.3.2014

下载PDF open_in_new

2014 m. vasario 26 d. Europos Parlamento ir Tarybos direktyva 2014/26/ES dėl kolektyvinio autorių teisių ir gretutinių teisių administravimo ir daugiateritorių licencijų naudoti muzikos kūrinius internete teikimo vidaus rinkojeTekstas svarbus EEE

DIREKTYVOS

EUROPOS PARLAMENTO IR TARYBOS DIREKTYVA 2014/26/ES

2014 m. vasario 26 d.

dėl kolektyvinio autorių teisių ir gretutinių teisių administravimo ir daugiateritorių licencijų naudoti muzikos kūrinius internete teikimo vidaus rinkoje

(Tekstas svarbus EEE)

EUROPOS PARLAMENTAS IR EUROPOS SĄJUNGOS TARYBA,

atsižvelgdami į Sutartį dėl Europos Sąjungos veikimo, ypač į jos 50 straipsnio 1 dalį, 53 straipsnio 1 dalį ir 62 straipsnį,

atsižvelgdami į Europos Komisijos pasiūlymą,

teisėkūros procedūra priimamo akto projektą perdavus naciona liniams parlamentams,

atsižvelgdami į Europos ekonomikos ir socialinių reikalų komi teto nuomonę (1),

laikydamiesi įprastos teisėkūros procedūros (2),

kadangi:

(1) autorių teisių ir gretutinių teisių srityje priimtomis Sąjungos direktyvomis jau užtikrinta aukšto lygio teisių turėtojų apsauga ir numatyta sistema, pagal kurią galima naudoti tomis teisėmis apsaugotą turinį. Tomis direkty vomis prisidedama prie kūrybiškumo ugdymo ir palai kymo. Vidaus rinkoje, kur konkurencija nėra iškreipta, inovacijų ir intelektinės kūrybos apsauga taip pat skatina investicijas į naujoviškas paslaugas ir produktus;

(2) siekiant platinti autorių teisėmis ir gretutinėmis teisėmis apsaugotą turinį, įskaitant knygas, audiovizualinius kūri nius ir muzikos įrašus, ir teikti su jais susijusias paslaugas, reikia gauti licenciją iš įvairių autorių teisių ir gretutinių teisių turėtojų (pvz., autorių, atlikėjų, prodiuserių ir leidė jų). Paprastai teisių turėtojas renkasi, kaip turėtų būti administruojamos jo teisės – individualiai ar kolektyviai, nebent valstybės narės nustato kitaip, laikydamosi Sąjungos teisės ir tarptautinių Sąjungos ir jos valstybių narių įsipareigojimų. Autorių teisių ir gretutinių teisių administravimas apima licencijų teikimą naudotojams, naudotojų auditą ir teisių naudojimo stebėjimą, autorių teisių ir gretutinių teisių įgyvendinimo užtikrinimą, pajamų už teisių naudojimą rinkimą ir teisių turėtojams

mokėtinų sumų paskirstymą. Kolektyvinio administra vimo organizacijos sudaro galimybę teisių turėtojams gauti atlyginimą už kūrinių naudojimą tokiais atvejais, kai jie patys negalėtų to kontroliuoti ar užtikrinti, pavyz džiui, kai kūriniai naudojami kitų šalių rinkose;

(3) Sutarties dėl Europos Sąjungos veikimo (toliau – SESV) 167 straipsnyje reikalaujama, kad Sąjunga, imdamasi veiksmų atsižvelgtų į kultūrų įvairovę ir prisidėtų prie valstybių narių kultūrų klestėjimo, gerbdama jų naciona linę ir regioninę įvairovę ir kartu iškeldama bendrą kultūros paveldą. Kolektyvinio teisių administravimo organizacijos atlieka ir toliau turėtų atlikti svarbų kultū rinės raiškos įvairovės propaguotojų vaidmenį, suteik damos galimybių mažesniems ir ne tokiems žinomiems repertuarams pasiekti rinką ir teikdamos teisių turėtojams ir visuomenei naudingas socialines, kultūrines ir švietimo paslaugas;

(4) Sąjungoje įsisteigusioms kolektyvinio administravimo organizacijoms turėtų būti sudarytos Sutartyse numatytos laisvos galimybės atstovauti kitose valstybėse narėse gyve nantiems arba įsisteigusiems teisių turėtojams ar teikti licencijas kitose valstybėse narėse gyvenantiems arba įsisteigusiems naudotojams;

(5) kolektyvinio administravimo organizacijų veikimą, ypač jų skaidrumą ir atskaitomybę savo nariams ir teisių turė tojams reglamentuojančios nacionalinės taisyklės labai skiriasi. Dėl to kyla daug sunkumų, ypač kitų šalių teisių turėtojams, kai jie siekia naudotis savo teisėmis, ir vykdomas netinkamas surinktų pajamų finansinis valdy mas. Dėl kolektyvinio administravimo organizacijų veikimo problemų mažėja autorių teisių ir gretutinių teisių naudojimo vidaus rinkoje veiksmingumas ir dėl to nukenčia kolektyvinio administravimo organizacijų nariai, teisių turėtojai ir naudotojai;

LTL 84/72 Europos Sąjungos oficialusis leidinys 2014 3 20

(1) OL C 44, 2013 2 15, p. 104. (2) 2014 m. vasario 4 d. Europos Parlamento pozicija (dar nepaskelbta

Oficialiajame leidinyje) ir 2014 m. vasario 20 d. Tarybos sprendimas.

(6) poreikis gerinti kolektyvinio administravimo organizacijų veikimą jau nustatytas Komisijos rekomendacijoje 2005/737/EB (1). Toje rekomendacijoje išdėstyti tokie principai kaip teisių turėtojų laisvė pasirinkti kolektyvinio administravimo organizaciją, vienodas požiūris į visų kategorijų teisių turėtojus ir teisingas autorių atlyginimų paskirstymas. Joje kolektyvinio administravimo organiza cijos raginamos prieš derybų tarp jų pradžią suteikti naudotojams pakankamai informacijos apie tarifus ir repertuarą. Joje taip pat pateiktos rekomendacijos dėl atskaitomybės, teisių turėtojų atstovavimo kolektyvinio administravimo organizacijų sprendimų priėmimo procese ir ginčų sprendimo. Vis dėlto rekomendacijos laikomasi nevienodai;

(7) siekiant apsaugoti kolektyvinio administravimo organiza cijų narių, teisių turėtojų ir trečiųjų šalių interesus, vals tybių narių teisės aktai, susiję su autorių teisių administ ravimu ir daugiateritorių licencijų naudoti muzikos kūri nius internete teikimu, turėtų būti suderinti, kad visoje Sąjungoje būtų suvienodintos apsaugos priemonės. Todėl šios direktyvos teisinis pagrindas turėtų būti SESV 50 straipsnio 1 dalis;

(8) šia direktyva siekiama koordinuoti nacionalines taisykles, susijusias su kolektyvinio administravimo organizacijų galimybe vykdyti autorių teisių ir gretutinių teisių admi nistravimo veiklą, jų valdymo tvarka ir priežiūros sistema ir todėl jos teisinis pagrindas tai pat turėtų būti SESV 53 straipsnio 1 dalis. Be to, kadangi šis sektorius siūlo paslaugas visoje Sąjungoje, šios direktyvos teisinis pagrindas tai pat turėtų būti SESV 62 straipsnis;

(9) šios direktyvos tikslas – nustatyti reikalavimus, taikomus kolektyvinio administravimo organizacijoms, siekiant užtikrinti aukštus standartus atitinkantį valdymą, finan sinį valdymą, skaidrumą ir ataskaitų teikimą. Visgi tai neturėtų trukdyti valstybėms narėms jų teritorijoje įsistei gusioms kolektyvinio administravimo organizacijoms toliau taikyti standartų, griežtesnių už šios direktyvos II antraštinėje dalyje nustatytus standartus, ar tokius stan dartus nustatyti, jeigu tokie griežtesni standartai suderi nami su Sąjungos teise;

(10) jokia šios direktyvos nuostata neturėtų užkirsti kelio vals tybei narei taikyti tokių pačių ar panašių nuostatų kolek tyvinio administravimo organizacijoms, įsisteigusioms ne Sąjungoje, bet vykdančioms veiklą toje valstybėje narėje;

(11) jokia šios direktyvos nuostata neturėtų užkirsti kelio kolektyvinio administravimo organizacijoms, laikantis konkurencijos taisyklių, nustatytų SESV 101 ir 102 straipsniuose, sudaryti atstovavimo susitarimų su kitomis kolektyvinio administravimo organizacijomis teisių admi nistravimo srityje, kad būtų palengvinta, patobulinta ir supaprastinta licencijų teikimo naudotojams vienodomis, nediskriminacinėmis ir skaidriomis sąlygomis tvarka, įskaitant susitarimus dėl bendrų sąskaitų išrašymo, ir būtų teikiamos daugiateritorės licencijos, įskaitant šios direktyvos III antraštinėje dalyje nenurodytas sritis;

(12) nors ir taikoma visoms kolektyvinio administravimo organizacijoms, išskyrus III antraštinę dalį, kuri taikoma tik toms kolektyvinio administravimo organizacijoms, kurios administruoja autorių teises naudoti muzikos kūri nius internete daugelyje teritorijų, šia direktyva neda romas poveikis nuostatoms dėl teisių administravimo valstybėse narėse, tokio kaip individualus administravi mas, atstovaujančiosios kolektyvinio administravimo organizacijos ir naudotojo susitarimo poveikio apimties išplėtimas, t. y. išplėstos apimties kolektyvinių licencijų teikimas, privalomas kolektyvinis administravimas, teisinės atstovavimo prezumpcijos ir teisių perdavimas kolektyvinio administravimo organizacijoms;

(13) šia direktyva nedaromas poveikis valstybių narių galimy bėms įstatymu, teisės aktu ar kita tuo tikslu taikoma specialia priemone nustatyti jų teritorijoje taikytinos teisingos kompensacijos teisių turėtojams už atgaminimo teisės išimtis ar apribojimus, nustatytus Europos Parlamento ir Tarybos direktyvoje 2001/29/EB (2), ir atly ginimo teisių turėtojams už nukrypimus nuo išimtinės viešos panaudos teisės reikalavimų, kaip nustatyta Europos Parlamento ir Tarybos direktyvoje 2006/115/EB (3), taip pat taikytinų tos kompensacijos ar atlyginimo rinkimo sąlygų;

(14) pagal šią direktyvą neturėtų būti reikalaujama, kad kolek tyvinio administravimo organizacijos būtų tam tikros teisinės formos. Praktikoje tos organizacijos vykdo veiklą turėdamos įvairią teisinę formą, pavyzdžiui, asociacijų, kooperatyvų ar ribotos atsakomybės bendrovių, kurias kontroliuoja arba nuosavybės teise valdo autorių teisių ir gretutinių teisių turėtojai arba tokiems turėtojams atstovaujantys subjektai. Vis dėlto kai kuriais išimtiniais atvejais dėl kolektyvinio administravimo organizacijos teisinės formos nėra nuosavybės ar kontrolės elemento. Taip yra, pavyzdžiui, fondo atveju, kadangi nėra narystės. Visgi šios direktyvos nuostatos turėtų būti taikomos ir

LT2014 3 20 Europos Sąjungos oficialusis leidinys L 84/73

(1) 2005 m. gegužės 18 d. Komisijos rekomendacija 2005/737/EB dėl kolektyvinio tarptautinio autorių teisių ir gretutinių teisių administ ravimo teisėtų internetu teikiamų muzikos paslaugų srityje (OL L 276, 2005 10 21, p. 54).

(2) 2001 m. gegužės 22 d. Europos Parlamento ir Tarybos direktyva 2001/29/EB dėl autorių teisių ir gretutinių teisių informacinėje visuomenėje tam tikrų aspektų suderinimo (OL L 167, 2001 6 22, p. 10).

(3) 2006 m. gruodžio 12 d. Europos Parlamento ir Tarybos direktyva 2006/115/EB dėl nuomos ir panaudos teisių bei tam tikrų teisių, gretutinių autorių teisėms, intelektinės nuosavybės srityje (OL L 376, 2006 12 27, p. 28).

toms organizacijoms. Valstybės narės taip pat turėtų imtis atitinkamų priemonių, kad neleistų išvengti pagal šią direktyvą nustatytų pareigų pasirenkant tam tikrą teisinę formą. Turėtų būti pabrėžiama, kad subjektai, kurie atstovauja teisių turėtojams ir kurie yra kolektyvinio administravimo organizacijos nariai, gali būti kitos kolek tyvinio administravimo organizacijos, teisių turėtojų asociacijos, sąjungos ar kitos organizacijos;

(15) teisių turėtojai turėtų galėti patikėti savo teisių administ ravimą nepriklausomiems administravimo subjektams. Tokie nepriklausomi administravimo subjektai – tai komerciniai subjektai, tačiau jie skiriasi nuo kolektyvinio administravimo organizacijų todėl, kad, inter alia, teisių turėtojai jų nevaldo nuosavybės teise ar nekontroliuoja. Vis dėlto tokiu mastu, kokiu tokie nepriklausomi admi nistravimo subjektai vykdo tą pačią veiklą kaip ir kolek tyvinio administravimo organizacijos, jie turėtų būti įpareigoti teikti tam tikrą informaciją teisių turėtojams, kuriems jie atstovauja, kolektyvinio administravimo orga nizacijoms, naudotojams ir visuomenei;

(16) audiovizualinių kūrinių prodiuseriai, įrašų gamintojai ir transliuotojai teikia licencijas naudotis jiems priklausan čiomis teisėmis, tam tikrais atvejais kartu su teisėmis, kurias jiems perduoda, pavyzdžiui, atlikėjai pagal indivi dualius derybinius susitarimus, ir veikia paisydami savo pačių interesų. Knygų, muzikos kūrinių ar laikraščių leidėjai teikia licencijas naudotis teisėmis, kurios jiems perduotos pagal individualiai suderėtus susitarimus, ir veikia paisydami savo pačių interesų. Todėl audiovizua linių kūrinių prodiuseriai, įrašų gamintojai, transliuotojai ir leidėjai neturėtų būti laikomi nepriklausomais admi nistravimo subjektais. Be to, autorių ir atlikėjų vadybi ninkai ir agentai, veikiantys kaip tarpininkai ir atstovau jantys teisių turėtojams, kai palaikomi ryšiai su kolekty vinio administravimo organizacijomis, neturėtų būti laikomi nepriklausomais administravimo subjektais, nes jie neadministruoja teisių tarifų nustatymo, licencijų teikimo ar pinigų iš naudotojų surinkimo požiūriu;

(17) kolektyvinio administravimo organizacijos turėtų galėti pasirinkti, kad tam tikrą jų veiklą, pavyzdžiui, sąskaitų naudotojams išrašymą arba teisių turėtojams priklau sančių sumų paskirstymą, atliktų patronuojamoji įmonė ar kiti jų kontroliuojami subjektai. Tokiais atvejais šios direktyvos nuostatos, kurios būtų taikomos, jei atitin kamą veiklą tiesiogiai vykdytų kolektyvinio administra vimo organizacija, turėtų būti taikomos tų patronuoja mųjų įmonių ar kitų subjektų veiklai;

(18) siekiant užtikrinti, kad kolektyviai administruojant autorių teises ir gretutines teises šių teisių turėtojai galėtų visapusiškai pasinaudoti vidaus rinkos privalumais ir kad jų laisvė naudotis savo teisėmis nebūtų nederamai ribo jama, kolektyvinio administravimo organizacijų įstatuose būtina numatyti deramas apsaugos priemones. Be to, kolektyvinio administravimo organizacijos, teikdamos administravimo paslaugas, neturėtų tiesiogiai ar netiesio giai diskriminuoti teisių turėtojų dėl jų pilietybės, gyve namosios arba įsisteigimo vietos;

(19) atsižvelgus į SESV numatytas laisves, autorių teisių ir gretutinių teisių kolektyvinis administravimas turėtų reikšti, kad teisių turėtojas turėtų galėti laisvai rinktis, kuri kolektyvinio teisių administravimo organizacija administruos jo teises, ar tos teisės yra teisės viešai skelbti ar atgaminti kūrinį, arba konkrečių kategorijų teisės, susi jusios su įvairiu naudojimu, pavyzdžiui, transliavimu, rodymu teatruose arba atgaminimu siekiant platinti inter nete, jei ta kolektyvinio administravimo organizacija, kurią nori pasirinkti teisių turėtojas, jau administruoja tokias teises arba teisių kategorijas;

teises, tam tikrų kategorijų teises arba tam tikrų rūšių kūrinius ir kitus objektus, kuriuos administruoja kolekty vinio administravimo organizacija, turėtų apibrėžti tos organizacijos visuotinis narių susirinkimas, jeigu jos įsta tuose jie dar nėra apibrėžti arba nustatyti teisės aktuose. Svarbu, kad teisės ir tam tikrų kategorijų teisės būtų apibrėžiamos taip, kad jas taikant būtų išlaikoma pusiaus vyra tarp teisių turėtojų laisvės naudoti savo kūrinius ir kitus objektus savo nuožiūra ir organizacijos gebėjimo veiksmingai administruoti teises, ypač atsižvelgiant į teisių, kurias administruoja ši organizacija, kategoriją ir kūrybos sektorių, kuriame ši organizacija vykdo veiklą. Tinkamai atsižvelgiant į tą pusiausvyrą, teisių turėtojams turėtų būti sudaryta galimybė lengvai atšaukti kolekty vinio administravimo organizacijai suteiktą įgaliojimą administruoti tokias teises ar konkrečių kategorijų teises ir tas teises administruoti individualiai arba visų teisių ar jų dalies administravimą patikėti ar perduoti kitai kolek tyvinio administravimo organizacijai ar kitam subjektui, nepriklausomai nuo to, kurioje valstybėje narėje įsistei gusi kolektyvinio administravimo organizacija, kitas subjektas ar gyvena teisių turėtojas arba kurios valstybės narės piliečiai jie yra. Kai valstybė narė, laikydamasi Sąjungos teisės aktų ir tarptautinių Sąjungos ir jos vals tybių narių įsipareigojimų, nustato privalomą kolektyvinį teisių administravimą, teisių turėtojai gali rinktis tik kitas kolektyvinio administravimo organizacijas;

įvairių rūšių kūrinius ir kitus objektus, pavyzdžiui, litera tūros, muzikos ar fotografijos kūrinius, administruojan čios kolektyvinio administravimo organizacijos taip pat turėtų suteikti tokias lanksčias galimybes teisių turėtojams įvairių rūšių kūrinių ir kitų objektų administravimo atžvilgiu. Nekomercinio naudojimo klausimu valstybės narės turėtų nustatyti, kad kolektyvinio administravimo organizacijos turi imtis reikiamų veiksmų, siekdamos užtikrinti, kad jų teisių turėtojai galėtų naudotis teise teikti tokio naudojimo licencijas. Tokie veiksmai apima, inter alia, kolektyvinio administravimo organizacijos sprendimą dėl sąlygų, kurių turi būti laikomasi naudo jantis ta teise, taip pat informacijos apie tas sąlygas teikimą nariams. Kolektyvinio administravimo organiza cijos turėtų pranešti teisių turėtojams apie tokį galimą pasirinkimą ir suteikti jiems kuo palankesnes galimybes pasinaudoti savo teise rinktis. Teisių turėtojus, kurie jau yra suteikę leidimą kolektyvinio administravimo organi zacijai, galima informuoti per organizacijos interneto svetainę. Reikalavimas, kad leidime būtų teisių turėtojų duotas sutikimas dėl kiekvienos teisės, teisių kategorijos

LTL 84/74 Europos Sąjungos oficialusis leidinys 2014 3 20

ar rūšies kūrinių ir kitų objektų administravimo, neturėtų kliudyti teisių turėtojams sutikti su siūlomais vėlesniais to leidimo pakeitimais nebyliu pritarimu, laikantis naciona linėje teisėje nustatytų sąlygų. Nei sutartinės nuostatos, pagal kurias teisių turėtojų pareikštas nutraukimas ar atšaukimas nedelsiant įsigalioja prieš tokį nutraukimą ar atšaukimą suteiktų licencijų atžvilgiu, nei sutartinės nuostatos, pagal kurias tokios licencijos lieka galioti tam tikrą laikotarpį nuo tokio nutraukimo ar atšaukimo, pagal šią direktyvą neturėtų būti draudžiamos kaip tokios. Vis dėlto tokios sutartinės nuostatos neturėtų daryti kliūčių visapusiškai taikyti šią direktyvą. Šia direk tyva neturėtų būti ribojama teisių turėtojų galimybė indi vidualiai administruoti savo teises, taip pat ir nekomer cinio naudojimo atvejais;

(20) kolektyvinio administravimo organizacijų narystė turėtų būti pagrįsta objektyviais, skaidriais ir nediskriminaciniais kriterijais; tai taip pat taikoma leidėjams, kurie pagal teisių naudojimo susitarimą turi teisę gauti dalį pajamų už teisių, kurias administruoja kolektyvinio administra vimo organizacijos, naudojimą ir tokias pajamas rinkti iš kolektyvinio administravimo organizacijų. Tais kriteri jais kolektyvinio administravimo organizacijos neturėtų būti įpareigojamos priimti tokių narių, kurių teisių, tam tikrų kategorijų teisių ar rūšių kūrinių ir kitų objektų administravimas nepatenka į jų veiklos sritį. Kiekvienos kolektyvinio administravimo organizacijos saugomi įrašai turėtų sudaryti galimybes nustatyti jos narių ir teisių turė tojų, kurių teisėms organizacija atstovauja, remdamasi tų teisių turėtojų suteiktais leidimais, tapatybę ir gyvenamąją vietą;

(21) siekiant apsaugoti tuos teisių turėtojus, kurių teisėms tiesiogiai atstovauja kolektyvinio administravimo organi zacija, tačiau kurie neatitinka narystės joje reikalavimų, tikslinga reikalauti, kad tam tikros šios direktyvos nuosta tos, susijusios su naryste, būtų taip pat taikomos tokiems teisių turėtojams. Valstybės narės taip pat turėtų galėti suteikti teisę tokiems teisių turėtojams dalyvauti kolekty vinio administravimo organizacijos sprendimų priėmimo procese;

(22) kolektyvinio administravimo organizacijos turėtų veikti iš esmės paisydamos teisių turėtojų, kuriems jos atstovauja, kolektyvinių interesų. Todėl svarbu nustatyti sistemaś,

kurios sudarytų galimybes kolektyvinio administravimo organizacijų nariams naudotis narių teisėmis ir dalyvauti organizacijos sprendimų priėmimo procese. Kai kuriose kolektyvinio administravimo organizacijose yra skirtingos narių kategorijos, prie kurių gali būti priskiriami skirtingi teisių turėtojų tipai, pavyzdžiui, gamintojai ir atlikėjai. Sprendimų priėmimo procese įvairių tų kategorijų nariams turėtų būti atstovaujama teisingai ir proporcin gai. Be nuostatų dėl visuotinio narių susirinkimo tvarkos kolektyvinio administravimo organizacijų narių visuo tinio susirinkimo taisyklės būtų ne tokios veiksmingos. Todėl būtina užtikrinti, kad visuotinis susirinkimas būtų šaukiamas reguliariai, bent kartą per metus, ir kad svar biausi kolektyvinio administravimo organizacijos spren dimai būtų priimami visuotiniame susirinkime;

(23) visi kolektyvinio administravimo organizacijų nariai turėtų turėti galimybę dalyvauti ir balsuoti visuotiniame narių susirinkime. Naudojimuisi tomis teisėmis turėtų būti taikomi tik teisingi ir proporcingi apribojimai. Kai kuriais išimtiniais atvejais kolektyvinio administravimo organizacijos įsteigtos fondo teisine forma, todėl jose nėra narių. Tokiais atvejais visuotinio narių susirinkimo įgaliojimus turėtų vykdyti organas, kuriam patikėta prie žiūros funkcija. Kai kolektyvinio administravimo organi zacijose yra narių, kurie yra teisių turėtojams atstovau jantys subjektai (taip gali būti tais atvejais, kai kolekty vinio administravimo organizacija yra ribotos atsako mybės bendrovė, o jos nariai yra teisių turėtojų asociaci jos), valstybės narės turėtų galėti nustatyti, kad kai kuriuos ar visus visuotinio narių susirinkimo įgaliojimus vykdytų tų teisių turėtojų susirinkimas. Visuotinis narių susirinkimas turėtų turėti bent įgaliojimą nustatyti admi nistravimo veiklos sistemą, ypač klausimais, susijusiais su kolektyvinio administravimo organizacijų gaunamomis pajamomis už teisių naudojimą. Vis dėlto tai neturėtų daryti poveikio valstybių narių galimybei nustatyti griež tesnes taisykles, pavyzdžiui, dėl investavimo, susijungimo ar paskolų ėmimo, įskaitant visų tokių operacijų drau dimą. Kolektyvinio administravimo organizacijos turėtų skatinti savo narius aktyviai dalyvauti visuotiniame susi rinkime. Naudotis balso teise turėtų būti paprasta tiek visuotiniame susirinkime dalyvaujantiems, tiek jame nedalyvaujantiems nariams. Nariams turėtų būti leista ne tik naudotis jų teisėmis elektroninėmis priemonėmis, bet ir dalyvauti ir balsuoti visuotiniame narių susirinkime per įgaliotinį. Interesų konflikto atvejais balsavimo įgalio jimai turėtų būti apriboti. Lygiai taip pat valstybės narės turėtų numatyti tik tokius įgaliojimo apribojimus, kurie nedaro poveikio tinkamam ir veiksmingam narių dalyva vimui sprendimų priėmimo procese. Visų pirma, įgalio tinių paskyrimas padeda nariams tinkamai ir veiksmingai dalyvauti sprendimų priėmimo procese ir sudaro teisių turėtojams tikrą galimybę pasirinkti norimą kolektyvinio administravimo organizaciją nepriklausomai nuo vals tybės narės, kurioje organizacija įsisteigusi;

LT2014 3 20 Europos Sąjungos oficialusis leidinys L 84/75

(24) nariams turėtų būti leista dalyvauti nuolat stebint kolek tyvinio administravimo organizacijų valdymą. Tuo tikslu tos organizacijos turėtų turėti savo organizacinei struk tūrai tinkamą priežiūros funkciją atliekantį organą, kuriame būtų atstovaujama organizacijos nariams. Atsi žvelgiant į kolektyvinio administravimo organizacijos struktūrą, priežiūros funkciją gali atlikti atskiras organas, pavyzdžiui, stebėtojų taryba, arba kai kurie ar visi admi nistracinės valdybos direktoriai, kurie nevykdo kolekty vinio administravimo organizacijos veiklos. Reikalavimas sąžiningai ir proporcingai atstovauti nariams neturėtų trukdyti kolektyvinio administravimo organizacijai paskirti trečiųjų šalių priežiūros funkcijai atlikti, įskaitant atitinkamą kvalifikaciją turinčius asmenis ir teisių turėto jus, kurie neatitinka narystės reikalavimų arba kuriems organizacija atstovauja ne tiesiogiai, bet per subjektą, kuris yra kolektyvinio administravimo organizacijos narys;

(25) kad valdymas būtų patikimas, kolektyvinio administra vimo organizacijos vadovybė turi būti nepriklausoma. Vadovai, t. y. išrinkti direktoriai ar organizacijos samdomi arba įdarbinti pagal sutartį vadovai, turėtų būti įpareigoti prieš pradedant eiti pareigas ir po to kasmet deklaruoti, ar nėra jų ir teisių turėtojų, kuriems atstovauja kolektyvinio administravimo organizacija, inte resų konfliktų. Tokias metines deklaracijas turėtų pateikti ir asmenys, atliekantys priežiūros funkciją. Turėtų būti leista valstybėms narėms reikalauti kolektyvinio administ ravimo organizacijų tokias deklaracijas paskelbti viešai arba pateikti jas valdžios institucijoms;

(26) kolektyvinio administravimo organizacijos renka, admi nistruoja ir paskirsto pajamas, gautas už joms teisių turė tojų patikėtų teisių naudojimą. Tos pajamos galiausiai turi būti sumokėtos teisių turėtojams, kurie gali turėti tiesio ginių teisinių santykių su organizacija arba kuriems gali atstovauti subjektas, kuris yra kolektyvinio administra vimo organizacijos narys, arba kurie yra sudarę atstova vimo susitarimą. Todėl labai svarbu, kad kolektyvinio administravimo organizacijos itin rūpestingai rinktų, administruotų ir paskirstytų tas pajamas. Tiksliai paskirs tyti pajamas įmanoma tik tokiu atveju, kai kolektyvinio administravimo organizacijos tinkamai tvarko su naryste, licencijomis ir kūrinių bei kitų objektų naudojimu susiju sius įrašus. Atitinkamus duomenis, kurių reikia, kad būtų galima vykdyti veiksmingą kolektyvinį teisių administra vimą, taip pat turėtų pateikti teisių turėtojai ir naudotojai, o kolektyvinio administravimo organizacija turėtų šiuos duomenis patikrinti;

(27) surinktos teisių turėtojams mokėtinos sumos turėtų būti laikomos atskirose sąskaitose, nesusijusiose su jokiu nuosavu turtu, kurį organizacija gali turėti. Nedarant poveikio valstybių narių galimybei nustatyti griežtesnių investavimo taisyklių, įskaitant draudimą investuoti

pajamas už teisių naudojimą, kai tokios sumos investuo jamos, tai turėtų būti daroma laikantis kolektyvinio admi nistravimo organizacijos bendrosios investicijų ir rizikos valdymo politikos. Siekiant išlaikyti aukšto lygio teisių ir teisių turėtojų apsaugą ir užtikrinti, kad visos pajamos, kurios gali būti gaunamos už tokių teisių naudojimą, atitektų teisių turėtojams, kolektyvinio administravimo organizacijos turimos ir investuojamos pajamos turėtų būti administruojamos laikantis kriterijų, pagal kuriuos organizacija būtų įpareigota elgtis apdairiai ir pasirinkti saugiausią ir veiksmingiausią investicijų politiką. Taip kolektyvinio administravimo organizacijai turėtų būti sudaromos sąlygos turtą paskirstyti tokiu būdu, kuris labiausiai tinka pagal investuojamoms pajamoms už teisių naudojimą kylančios rizikos pobūdį ir trukmę ir nedaro netinkamo poveikio teisių turėtojams mokėti noms pajamoms už teisių naudojimą;

(28) kadangi teisių turėtojai turi teisę gauti atlyginimą už jų teisių naudojimą, svarbu, kad administravimo mokesčiai neviršytų pagrįstų teisių administravimo sąnaudų ir kad dėl visų atskaitymų, išskyrus administravimo mokesčius, pavyzdžiui, dėl socialinių, kultūros ar švietimo atskai tymų, turėtų spręsti kolektyvinio administravimo organi zacijos nariai. Kolektyvinio administravimo organizacijos turėtų skaidriai atskleisti teisių turėtojams tokius atskai tymus reglamentuojančias taisykles. Tokie patys reikala vimai turėtų būti taikomi visiems sprendimams panau doti pajamas už teisių naudojimą kolektyvinio paskirs tymo tikslu, tokiu kaip stipendijų teikimas. Teisių turė tojai turėtų turėti galimybes nediskriminuojami naudotis visomis socialinėmis, kultūros ar švietimo paslaugomis, finansuojamomis šių atskaitymų lėšomis. Ši direktyva neturėtų daryti poveikio atskaitymams pagal nacionalinę teisę, pavyzdžiui, atskaitymams už socialinių paslaugų, kurias kolektyvinio administravimo organizacijos teikia teisių turėtojams, teikimą, jokiais aspektais, kurie šia direktyva nereglamentuojami, jeigu tokie atskaitymai suderinami su Sąjungos teise;

(29) atskiriems teisių turėtojams arba, jeigu yra toks atvejis, atskirų kategorijų teisių turėtojams mokėtinos sumos paskirstomos ir išmokamos laiku, laikantis bendrosios atitinkamos kolektyvinio administravimo organizacijos paskirstymo politikos, įskaitant ir tuos atvejus, kai tai atliekama per kitą teisių turėtojams atstovaujantį subjektą. Kolektyvinio administravimo organizacija gali pagrįsti vėlavimą paskirstyti ir išmokėti teisių turėtojams mokė tinas sumas tik objektyviomis, nuo jos nepriklausan čiomis priežastimis. Todėl tokios aplinkybės, kaip pajamų už teisių naudojimą investavimas į tam tikro termino priemones, neturėtų būti laikomos objektyviomis tokio vėlavimo priežastimis. Tikslinga palikti valstybėms narėms spręsti dėl taisyklių, kuriomis būtų užtikrinamas paskirstymas laiku ir veiksminga teisių turėtojų paieška bei jų tapatybės nustatymas tais atvejais, kai atsiranda

LTL 84/76 Europos Sąjungos oficialusis leidinys 2014 3 20

tokių objektyvių priežasčių. Siekiant užtikrinti, kad teisių turėtojams mokėtinos sumos būtų paskirstomos tinkamai ir veiksmingai, ir nedarant poveikio valstybių narių gali mybei nustatyti griežtesnes taisykles, būtina nustatyti reikalavimą kolektyvinio administravimo organizacijoms imtis pagrįstų ir nuodugnių priemonių, remiantis sąžinin gumo principu, kad būtų nustatyta atitinkamų teisių turė tojų tapatybė ir buvimo vieta. Taip pat tikslinga, kad tokiu mastu, koks yra leidžiamas pagal nacionalinę teisę, kolektyvinio administravimo organizacijos nariai turėtų spręsti, kaip panaudoti visas sumas, kurių negalima paskirstyti tokiais atvejais, kai neįmanoma nustatyti teisę į tas sumas turinčių teisių turėtojų tapatybės ar gyvenamosios vietos;

(30) kolektyvinio administravimo organizacijos turėtų galėti administruoti teises ir rinkti pajamas už jų naudojimą pagal atstovavimo susitarimus, pasirašytus su kitomis organizacijomis. Siekiant apsaugoti kitos kolektyvinio administravimo organizacijos narius, kolektyvinio admi nistravimo organizacija neturėtų daryti skirtumo tarp pagal atstovavimo susitarimą administruojamų teisių ir tiesiogiai teisių turėtojams administruojamų teisių. Kolek tyvinio administravimo organizacija taip pat neturėtų atskaityti jokių mokesčių iš kitos kolektyvinio administ ravimo organizacijos vardu surinktų pajamų už teisių naudojimą, išskyrus administravimo mokesčius, be aiškaus kitos organizacijos sutikimo. Taip pat tikslinga reikalauti, kad kolektyvinio administravimo organizacijos paskirstytų ir išmokėtų sumas kitoms organizacijoms pagal tokius atstovavimo susitarimus ne vėliau, nei jos paskirsto ir išmoka sumas savo nariams ir teisių turėto jams, kurie nėra nariai, bet kuriems joms atstovauja. Be to, taip pat turėtų būti reikalaujama, kad organizacija gavėja nedelsdama paskirstytų teisių turėtojams, kuriems ji atstovauja, mokėtinas sumas;

(31) siekiant užtikrinti, kad naudotojai galėtų gauti licencijas kūriniams ir kitiems objektams, kurių atžvilgiu kolekty vinio administravimo organizacija atstovauja teisėms, ir kad teisių turėtojams būtų tinkamai atlyginta, itin svar bios teisingos ir nediskriminacinės komercinės licencijų teikimo sąlygos. Todėl kolektyvinio administravimo orga nizacijos ir naudotojai turėtų sąžiningai vesti derybas dėl licencijų teikimo ir taikyti tarifus, nustatytus remiantis objektyviais ir nediskriminaciniais kriterijais. Tikslinga reikalauti, kad licencijos mokestis ar atlyginimas, kurį nustato kolektyvinio administravimo organizacija, būtų pagrįstas atsižvelgiant, inter alia, į ekonominę teisių naudojimo vertę konkrečiomis aplinkybėmis. Be to, kolektyvinio administravimo organizacijos turėtų be pagrįstos priežasties nedelsiant atsakyti į naudotojų pateiktas paraiškas dėl licencijų;

(32) skaitmeninėje aplinkoje kolektyvinio administravimo organizacijos nuolat turi teikti licencijas naudoti savo repertuarą visiškai naujais būdais ir naujiems verslo

modeliams. Tokiais atvejais, siekiant skatinti tokių licen cijų plėtrai palankią aplinką ir nedarant poveikio konku rencijos teisės taisyklių taikymui, kolektyvinio administ ravimo organizacijoms turėtų būti suteikiama reikalinga veiksmų laisvė, kad būtų galima kuo sparčiau teikti indi vidualiems poreikiams pritaikytas, naujoviškoms inter neto paslaugoms skirtas licencijas, nesibaiminant, kad tų licencijų sąlygos galėtų būti laikomos precedentu kitų licencijų sąlygoms nustatyti;

(33) siekiant užtikrinti, kad kolektyvinio administravimo orga nizacijos galėtų vykdyti šioje direktyvoje nustatytas parei gas, naudotojai turėtų teikti toms organizacijoms atitin kamą informaciją apie kolektyvinio administravimo orga nizacijų atstovaujamų teisių naudojimą. Ši pareiga netu rėtų būti taikoma fiziniams asmenims, kurie vykdo veiklą ne prekybos, verslo, amato ar profesinės veiklos tikslais ir kurie dėl to neįeina į šioje direktyvoje nustatytą naudo tojo apibrėžtį. Be to, kolektyvinio administravimo orga nizacijų reikalavimai pateikti informaciją turėtų apsiriboti tuo, kas pagrįsta, būtina ir naudotojo turima, kad tokios organizacijos galėtų atlikti savo funkcijas, atsižvelgiant į mažų ir vidutinių įmonių padėties ypatumus. Ta pareiga galėtų būti įtraukta į kolektyvinio administravimo orga nizacijos ir naudotojo susitarimą; tai neeliminuoja nacio nalinės teisės aktais nustatytų teisių į informaciją. Taiky tinas terminas, per kurį naudotojas turi pateikti informa ciją, turėtų būti toks, kad kolektyvinio administravimo organizacijos galėtų laikytis nustatyto termino, per kurį jos turi paskirstyti teisių turėtojams mokėtinas sumas. Ši direktyva neturėtų daryti poveikio valstybių narių gali mybei reikalauti iš jų teritorijoje įsisteigusių kolektyvinio administravimo organizacijų išrašyti bendras sąskaitas;

(34) siekiant padidinti teisių turėtojų, naudotojų ir kitų kolek tyvinio administravimo organizacijų pasitikėjimą kolekty vinio administravimo organizacijų teikiamomis administ ravimo paslaugomis, turėtų būti reikalaujama, kad visos kolektyvinio administravimo organizacijos laikytųsi konkrečių skaidrumo reikalavimų. Todėl turėtų būti reikalaujama, kad visos kolektyvinio administravimo organizacijos ar jų nariai, kurie yra už teisių turėtojams mokėtinų sumų priskyrimą ar išmokėjimą atsakingi subjektai, bent kartą per metus pateiktų tam tikrą infor maciją teisių turėtojams, pavyzdžiui, apie jiems paskirtas ar sumokėtas sumas ir atskaitymus. Taip pat turėtų būti reikalaujama, kad kolektyvinio administravimo organiza cijos teiktų pakankamai informacijos, įskaitant finansinę informaciją, kitoms kolektyvinio administravimo organi zacijoms, kurių teises jos administruoja pagal atstova vimo susitarimus;

(35) siekiant užtikrinti, kad teisių turėtojai, kitos kolektyvinio administravimo organizacijos ir naudotojai turėtų gali mybę gauti informaciją apie organizacijos veiklos sritį ir jos atstovaujamas teises ar kitus objektus, kolektyvinio administravimo organizacija, gavusi tinkamai pagrįstą prašymą, turėtų teikti informaciją tais klausimais. Nusta tyti, ar galima imti mokestį už tokią paslaugą ir kokio

LT2014 3 20 Europos Sąjungos oficialusis leidinys L 84/77

dydžio mokesčiai būtų pagrįsti, turėtų būti palikta vals tybėms narėms savo nacionalinėje teisėje. Visos kolekty vinio administravimo organizacijos taip pat turėtų viešai skelbti informaciją apie savo struktūrą ir kaip jos vykdo savo veiklą, įskaitant, visų pirma, savo įstatus ir bendrąją administravimo mokesčių, atskaitymų ir tarifų politiką;

(36) siekiant užtikrinti, kad teisių turėtojai turėtų galimybę stebėti atitinkamus kolektyvinio administravimo organi zacijų veiklos rezultatus ir juos lyginti, tokios organiza cijos turėtų skelbti metinę skaidrumo ataskaitą, kurioje būtų pateikiama palyginama audituota finansinė informa cija apie konkrečią organizacijų veiklą. Kolektyvinio administravimo organizacijos taip pat turėtų viešai skelbti specialią metinę ataskaitą, kuri yra metinės skaidrumo ataskaitos dalis, dėl socialinėms, kultūros ir švietimo paslaugoms skirtų lėšų. Šia direktyva neturėtų būti užker tamas kelias kolektyvinio administravimo organizacijai viešai paskelbti informacijos, kurią reikalaujama pateikti metinėje skaidrumo ataskaitoje, viename bendrame doku mente, pavyzdžiui, įtraukus ją į metinę finansinę atas kaitą, arba atskirose ataskaitose;

(37) internetinių paslaugų, kurias teikiant naudojami muzikos kūriniai, pavyzdžiui, muzikos paslaugų, kuriomis naudo damiesi vartotojai gali parsisiųsti muzikos arba jos klau sytis srautinio duomenų siuntimo režimu, ar kitų paslaugų, suteikiančių prieigą prie filmų ar žaidimų, kurių svarbus elementas yra muzika, teikėjai pirmiausia turi gauti teisę tokius kūrinius naudoti. Direktyvoje 2001/29/EB nustatytas reikalavimas gauti kiekvienos teisės naudoti muzikos kūrinį internete licenciją. Autorių atveju tos teisės – išimtinė atgaminimo teisė ir išimtinė teisė viešai skelbti muzikos kūrinius, apimanti teisę pada ryti kūrinius viešai prieinamus. Tas teises gali administ ruoti patys teisių turėtojai, pavyzdžiui, autoriai ar muzikos leidėjai, arba kolektyvinio administravimo orga nizacijos, teikiančios teisių turėtojams kolektyvinio admi nistravimo paslaugas. Autorių teises atgaminti ir viešai paskelbti kūrinius gali administruoti skirtingos kolekty vinio administravimo organizacijos. Be to, pasitaiko atvejų, kai keli teisių turėtojai turi to paties kūrinio teises ir gali būti suteikę leidimą kelioms skirtingoms organiza cijoms teikti atitinkamų jiems priklausančių kūrinio teisių licencijas. Naudotojas, pageidaujantis teikti internetinę paslaugą, kuria vartotojams būtų siūlomas platus muzikos kūrinių pasirinkimas, turi įgyti visas teises naudoti kūrinius iš skirtingų teisių turėtojų ir kolekty vinio administravimo organizacijų;

(38) nors internete sienos neegzistuoja, internetinių muzikos paslaugų rinka Sąjungoje vis dar yra susiskaidžiusi, o skaitmeninė rinka dar nėra visiškai sukurta. Sudėtingas ir painus kolektyvinis teisių administravimas Europoje ir

su juo susijusios problemos neretai dar labiau gilina Europos internetinių muzikos paslaugų skaitmeninės rinkos susiskaidymą. Ši padėtis akivaizdžiai nesuderinama su sparčiai augančia vartotojų prieigos prie skaitmeninio turinio ir susijusių naujoviškų paslaugų paklausa, taip pat už valstybių sienų;

(39) Rekomendacijoje 2005/737/EB skatinta nauja regulia vimo aplinka, geriau pritaikyta autorių teisių ir gretutinių teisių, reikalingų teisėtoms internetinėms muzikos paslau goms teikti, administravimui Sąjungos lygmeniu. Joje pripažinta, kad muzikos kūrinių naudojimo internete amžiuje komerciniams naudotojams reikalinga tokia licencijų teikimo politika, kuri atitiktų beribį interneto aplinkos pobūdį ir būtų taikoma daugelyje teritorijų. Vis dėlto rekomendacijos nepakako plataus masto daugiateritorių licencijų naudoti muzikos kūrinius inter nete teikimui skatinti ar konkretiems daugiateritorių licencijų teikimo poreikiams patenkinti;

(40) internetiniame muzikos sektoriuje, kur vis dar įprastas kolektyvinis autorių teisių administravimas teritoriniu pagrindu, ypač svarbu sudaryti vis didėjančiu tarpvals tybiniu mastu palankias sąlygas veiksmingiausiai kolekty vinio administravimo organizacijų licencijų teikimo prak tikai. Todėl tikslinga numatyti taisykles, kuriomis būtų nustatytos kolektyvinio administravimo organizacijų vykdomo kolektyvinio daugiateritorių licencijų naudoti muzikos kūrinius, įskaitant jų tekstus, internete teikimo pagrindinės sąlygos. Tokios pačios taisyklės turėtų būti taikomos visų muzikos kūrinių, įskaitant audiovizuali niuose kūriniuose panaudotus muzikos kūrinius, tokių licencijų teikimui. Visgi tai neturėtų būti taikoma inter netinėms paslaugoms, suteikiančioms prieigą prie muzikos kūrinių tik natų forma. Šios direktyvos nuosta tomis turėtų būti užtikrinama minimali kolektyvinio administravimo organizacijų teikiamų tarpvalstybinių paslaugų kokybė, visų pirma atstovaujamo repertuaro skaidrumas ir su teisių naudojimu susijusių finansinių srautų tikslumas. Be to, jose turėtų būti nustatyta sistema, kuri palengvintų savanorišką muzikos repertuaro ir teisių jungimą ir taip sumažintų licencijų, kurių naudotojui reikia daugiateritorei įvairių repertuarų paslaugai teikti, skaičių. Tomis nuostatomis kolektyvinio administravimo organizacijai turėtų būti suteikta galimybė prašyti kitos organizacijos atstovauti jos repertuarui daugelyje terito rijų tokiais atvejais, kai ji pati reikalavimų atitikti negali ar nepageidauja. Jei paprašytoji organizacija jungia reper tuarus arba siūlo teikti ar teikia daugiateritores licencijas, ji turėtų būti įpareigota priimti prašančiosios organiza cijos įgaliojimą. Plėtojant teisėtas internetines muzikos paslaugas visoje Sąjungoje taip pat būtų prisidedama prie kovos su autorių teisių pažeidimais internete;

LTL 84/78 Europos Sąjungos oficialusis leidinys 2014 3 20

(41) siekiant veiksmingai ir skaidriai teikti licencijas ir paskui tvarkyti paslaugų teikėjų naudojimo pranešimus, išrašyti jiems sąskaitas ir paskirstyti mokėtinas sumas, itin svarbu turėti prieigą prie tikslios ir išsamios informacijos apie muzikos kūrinius, teisių turėtojus ir teises, kurioms atitin kamoje teritorijoje atstovauja tam leidimą turinti kiek viena kolektyvinio administravimo organizacija. Todėl daugiateritores licencijas naudoti muzikos kūrinius teikiančios kolektyvinio administravimo organizacijos turėtų būti pajėgios sparčiai ir tiksliai tvarkyti tokius išsa mius duomenis. Tam reikia naudoti teisių, kurioms naudoti teikiamos daugiateritorės licencijos, nuosavybės duomenų bazes, kuriose kaupiami duomenys, pagal kuriuos galima nustatyti kūrinius, teises ir teisių turėtojus, kuriems kolektyvinio administravimo organizacija turi leidimą atstovauti, bei teritoriją, kuriai taikomas tas leidi mas. Turėtų būti nedelsiant atsižvelgiama į visus tos informacijos pasikeitimus ir duomenų bazės turėtų būti nuolat atnaujinamos. Naudojantis tomis duomenų bazėmis turėtų būti lengviau susieti informaciją apie kūri nius su informacija apie fonogramas ar kitus įrašus, į kuriuos kūrinys buvo įtrauktas. Taip pat svarbu užtikrinti, kad būsimi naudotojai ir teisių turėtojai bei kolektyvinio administravimo organizacijos turėtų prieigą prie informa cijos, kuri jiems reikalinga tų organizacijų atstovaujamam repertuarui identifikuoti. Kolektyvinės teisių administra vimo organizacijos turėtų galėti imtis priemonių, kad užtikrintų duomenų tikslumą ir vientisumą, kontroliuotų jų pakartotinį naudojimą arba apsaugotų konfidencialią komercinę informaciją;

(42) siekiant užtikrinti, kad kolektyvinio administravimo orga nizacijų tvarkomi duomenys apie muzikos repertuarą būtų kuo tikslesni, turėtų būti reikalaujama, kad daugia teritores licencijas naudoti muzikos kūrinius teikiančios organizacijos nuolat ir prireikus nedelsdamos atnaujintų savo duomenų bazes. Organizacijos turėtų nustatyti lengvai prieinamą tvarką, kurios laikydamiesi internetinių paslaugų teikėjai, teisių turėtojai ir kitos kolektyvinio administravimo organizacijos, galėtų joms pranešti apie visus kolektyvinio administravimo organizacijų duomenų bazėse galinčius pasitaikyti netikslumus, susijusius su šiems teisių turėtojams ar organizacijoms priklausančiais ar jų kontroliuojamais kūriniais, įskaitant teises ar jų dalis ir teritoriją, kurioje atitinkamai kolektyvinio administra vimo organizacijai suteikti įgaliojimai veikti, nesukeldami pavojaus kolektyvinio administravimo organizacijos saugomų duomenų tikrumui ir vientisumui. Atsižvelgiant į Europos Parlamento ir Tarybos direktyvą 95/46/EB (1), pagal kurią kiekvienam duomenų subjektui suteikiama teisė reikalauti, kad neišsamūs ir netikslūs duomenys būtų ištaisyti, ištrinti arba užblokuoti, šia direktyva taip pat turėtų būti užtikrinama, kad netiksli informacija apie teisių turėtojus ar kitas kolektyvinio administravimo organizacijas daugiateritorių licencijų teikimo atveju

būtų be pagrįstos priežasties nedelsiant ištaisyta. Jos taip pat turėtų sugebėti elektroniniu būdu tvarkyti kūrinių registraciją ir leidimus administruoti teises. Atsižvelgiant į informacijos automatizavimo, kuris yra būtinas siekiant duomenis tvarkyti sparčiai ir veiksmingai, svarbą, kolek tyvinio administravimo organizacijos turėtų numatyti galimybę teisių turėtojams naudotis elektroninėmis prie monėmis, struktūriškai pranešant tą informaciją. Kolekty vinio administravimo organizacijos turėtų užtikrinti, kad tokios elektroninės priemonės kuo labiau atitiktų atitin kamus neprivalomus sektoriaus standartus ar praktiką, parengtus tarptautiniu arba Sąjungos lygmeniu;

(43) muzikos naudojimui, pardavimo ataskaitoms ir sąskaitų išrašymui taikomi sektoriaus standartai padeda kolekty vinio administravimo organizacijoms ir naudotojams veiksmingiau keistis duomenimis. Stebint licencijų naudo jimą turėtų būti gerbiamos pagrindinės teisės, įskaitant teisę į pagarbą privačiam bei šeimos gyvenimui ir teisę į asmens duomenų apsaugą. Siekiant užtikrinti, kad padi dėjus veiksmingumui būtų sparčiau tvarkomi finansiniai duomenys ir galiausiai anksčiau sumokama teisių turėto jams, kolektyvinio administravimo organizacijų turėtų būti reikalaujama nedelsiant išrašyti sąskaitas paslaugų teikėjams ir paskirstyti teisių turėtojams mokėtinas sumas. Tam, kad šis reikalavimas būtų veiksmingas, būtina, kad naudotojai laiku pateiktų kolektyvinio admi nistravimo organizacijoms tikslius pranešimus apie kūrinių naudojimą. Kolektyvinio administravimo organi zacijos neturėtų būti įpareigojamos priimti privačiu formatu pateiktų naudotojų pranešimų, jei tam yra parengti plačiai naudojami sektoriaus standartai. Kolekty vinio administravimo organizacijoms neturėtų būti užker tamas kelias užsakyti paslaugų, susijusių su daugiateri torių licencijų naudoti muzikos kūrinius internete teikimu. Administracinių padalinių pajėgumų pasidali jimas ar sujungimas turėtų padėti kolektyvinio administ ravimo organizacijoms teikti geresnes administravimo paslaugas ir racionaliau investuoti į duomenų valdymo priemones;

(44) įvairių muzikos repertuarų jungimas teikiant daugiateri tores licencijas palengvina licencijų teikimo procesą, o tai, kad teikiant daugiateritores licencijas visi repertuarai taps prieinami rinkai, skatins kultūrų įvairovę ir padės suma žinti sandorių, kuriuos turi sudaryti internetinės paslaugos teikėjas, kad galėtų siūlyti paslaugas, skaičių. Toks repertuarų jungimas turėtų palengvinti naujų inter netinių paslaugų plėtrą, dėl jo taip pat turėtų sumažėti sandorių išlaidos, kurias padengia vartotojai. Todėl kolek tyvinio administravimo organizacijos, nepageidaujančios ar negalinčios tiesiogiai teikti savo muzikos repertuaro daugiateritorių licencijų, turėtų būti skatinamos savano riškai įgalioti kitas kolektyvinio administravimo organiza cijas nediskriminacinėmis sąlygomis administruoti jų

LT2014 3 20 Europos Sąjungos oficialusis leidinys L 84/79

(1) 1995 m. spalio 24 d. Europos Parlamento ir Tarybos direktyva 95/46/EB dėl 1995 asmenų apsaugos tvarkant asmens duomenis ir dėl laisvo tokių duomenų judėjimo (OL L 281, 1995 11 23, p. 31).

repertuarą. Išimties sąlygos susitarimuose dėl daugiateri torių licencijų apribotų norinčių gauti daugiateritores licencijas naudotojų ir kolektyvinio administravimo orga nizacijų, norinčių, kad jų repertuaras būtų administruo jamas daugelyje teritorijų, pasirinkimo galimybes. Todėl visi kolektyvinio administravimo organizacijų atstova vimo susitarimai, kuriuose numatomas daugiateritorių licencijų teikimas, turėtų būti sudaryti be išimtinių sąlygų;

(45) kolektyvinio administravimo organizacijų nariams itin svarbu, kad sąlygos, kuriomis kolektyvinio administra vimo organizacijos administruoja teises naudoti kūrinius internete būtų skaidrios. Todėl kolektyvinio administra vimo organizacijos turėtų pateikti savo nariams pakan kamai informacijos apie pagrindines bet kurio susitarimo, kuriuo kitos kolektyvinio administravimo organizacijos įgaliojamos atstovauti tų narių teises, kai teikiamos daugiateritorės licencijos naudoti muzikos kūrinius inter nete, sąlygas;

(46) taip pat svarbu, kad visoms kolektyvinio administravimo organizacijoms, teikiančioms ir siūlančioms teikti daugia teritores licencijas, būtų keliamas reikalavimas sutikti atstovauti visų kolektyvinių teisių administravimo organi zacijų, nusprendusių tokios veiklos tiesiogiai nevykdyti, repertuarui. Siekiant užtikrinti, kad šis reikalavimas būtų proporcingas ir neviršytų to, kas būtina, paprašytoji kolektyvinio administravimo organizacija turėtų būti įpareigota sutikti atstovauti tik tuo atveju, jeigu prašymas apsiriboja teise naudoti kūrinį internete ar tokių katego rijų teisėmis, kurioms ji pati atstovauja. Be to, šis reika lavimas turėtų būti taikomas tik repertuarus jungiančioms kolektyvinio administravimo organizacijoms, o ne orga nizacijoms, kurios teikia daugiateritores licencijas tik savo repertuarui. Jis taip pat neturėtų būti taikomas kolekty vinio administravimo organizacijoms, kurios tik sujungia tų pačių kūrinių teises, kad galėtų teikti bendras licencijas dėl teisės kartu atgaminti ir dėl teisės viešai skelbti tokius kūrinius. Siekiant ginti įgaliojančiosios kolektyvinio admi nistravimo organizacijos teisių turėtojų interesus ir užtik rinti, kad mažesni ir ne tokie žinomi repertuarai vals tybėse narėse galėtų pasiekti vidaus rinką vienodomis sąlygomis, svarbu, kad įgaliojančiosios kolektyvinio admi nistravimo organizacijos repertuaras būtų administruo jamas tokiomis pačiomis sąlygomis kaip ir įgaliotosios kolektyvinio administravimo organizacijos repertuaras ir kad jis būtų įtrauktas į pasiūlymus, kuriuos įgaliotoji kolektyvinio administravimo organizacija teikia interne tinių paslaugų teikėjams. Įgaliotosios kolektyvinio admi nistravimo organizacijos taikomas administravimo mokestis turėtų sudaryti sąlygas šiai organizacijai susigrą žinti patirtas reikiamas ir pagrįstas investicijas. Dėl susi tarimų, pagal kuriuos viena kolektyvinio administravimo organizacija įgalioja kitą organizaciją ar organizacijas teikti daugiateritores licencijas naudoti kūrinius iš savo repertuaro internete, įgaliojančiajai kolektyvinio administ ravimo organizacijai neturėtų būti trukdoma tos valstybės narės, kurioje ta organizacija yra įsisteigusi, teritorijoje toliau teikti savo ar kito repertuaro, kuriam jai gali būti suteiktas leidimas atstovauti toje teritorijoje, licencijas;

(47) jei teisių turėtojai negalėtų naudotis tokiomis teisėmis, susijusiomis su daugiateritorių licencijų teikimu, tokiais atvejais, kai kolektyvinio administravimo organizacija, kuriai jie suteikė savo teises, neteikia arba nesiūlo teikti daugiateritorių licencijų ir atsisako įgalioti tai daryti kitą kolektyvinio administravimo organizaciją, kiltų didelė grėsmė kolektyvinio administravimo organizacijų vykdomo daugiateritorių licencijų teikimo taisyklių veiks mingumui ir tikslams. Todėl tokiomis aplinkybėmis svarbu suteikti teisių turėtojams galimybę naudotis teise patiems arba per kitą šalį ar šalis teikti internetinių paslaugų teikėjams būtinas daugiateritores licencijas, t. y. atšaukti tuos pradinei jų kolektyvinio administravimo organizacijai suteiktus įgaliojimus administruoti jų teises, kuriuos jie turi atšaukti, kad galėtų teikti daugiateritores licencijas naudoti kūrinius internete, ir palikti tas pačias teises pradinei organizacijai, kad ji galėtų teikti nedaugia teritores licencijas;

(48) transliuojančiosios organizacijos, transliuodamos savo televizijos ir radijo programas, kuriose naudojami muzikos kūriniai, paprastai naudojasi iš vietos kolekty vinio administravimo organizacijos gauta licencija. Ta licencija dažnai suteikiama tik transliavimo veiklai. Norint tokias televizijos ar radijo programas taip pat transliuoti internete, būtų reikalinga licencija naudoti muzikos kūri nius internete. Kad būtų sudarytos palankesnės sąlygos teikti licencijas naudoti muzikos kūrinius internete, tiesio giai ar vėliau transliuojant televizijos ir radijo programas internete, būtina nustatyti nukrypti nuo taisyklių, kurios kitais atvejais būtų taikomos teikiant daugiateritores licencijas naudoti muzikos kūrinius internete, leidžiančią nuostatą. Tokios nukrypti leidžiančios nuostatos taikymo sritis turėtų apimti tik tai, kas reikalinga suteikiant prieigą prie televizijos ir radijo programų internete ir prie medžiagos, kuri aiškiai susijusi su pirmine transliacija ar nuo jos priklauso ir buvo sukurta siekiant atitinkamą televizijos ar radijo programą papildyti, apžvelgti ar peržiūrėti. Ta nukrypti leidžiančia nuostata neturėtų būti iškreipiama konkurencija su kitomis paslaugomis, kuriomis vartotojams suteikiama prieiga prie atskirų muzikos ir audiovizualinių kūrinių internete, ar skati nama taikyti konkurenciją ribojančią praktiką, pavyz džiui, pasidalyti rinką ar klientus, nes tai pažeistų SESV 101 ar 102 straipsnius;

(49) būtina užtikrinti veiksmingą pagal šią direktyvą priimtų nacionalinės teisės aktų nuostatų vykdymą. Kolektyvinio administravimo organizacijos turėtų suteikti savo nariams galimybę naudotis specialia skundų nagrinėjimo tvarka. Kitiems kolektyvinio administravimo organizacijos tiesio giai atstovaujamiems teisių turėtojams ir kitoms kolekty vinio administravimo organizacijoms, kurių vardu jos administruoja teises pagal atstovavimo susitarimą, taip pat turėtų būti suteikta galimybė naudotis ta tvarka. Be to, valstybės narės turėtų galėti numatyti, kad kolekty vinio administravimo organizacijų, jų narių, teisių turė tojų ar naudotojų ginčus dėl šios direktyvos taikymo būtų galima spręsti sparčia, nepriklausoma ir nešališka

LTL 84/80 Europos Sąjungos oficialusis leidinys 2014 3 20

alternatyvia ginčų sprendimo tvarka. Visų pirma, jeigu kolektyvinio administravimo organizacijų ir kitų šalių ginčai nebus greitai ir veiksmingai sprendžiami, gali sumažėti daugiateritorių licencijų naudoti muzikos kūri nius internete teikimo taisyklių veiksmingumas. Todėl tikslinga, nedarant poveikio teisei kreiptis į teismą, suteikti galimybę nustatyti lengvai prieinamą, veiksmingą ir nešališką neteisminę tvarką, tokią kaip tarpininkavimas ar arbitražas, skirtą daugiateritores licencijas teikiančių kolektyvinio administravimo organizacijų ir internetinių muzikos paslaugų teikėjų, teisių turėtojų ar kitų kolekty vinio administravimo organizacijų nesutarimams spręsti. Ši direktyva konkrečiai nenurodo, kaip turėtų būti orga nizuojamas toks alternatyvus ginčų sprendimas, ir nenu stato, koks organas turėtų tai atlikti, su sąlyga, kad būtų užtikrinamas to organo nepriklausomumas, nešališkumas ir veiksmingumas. Be to, taip pat tikslinga reikalauti, kad valstybės narės taikytų nepriklausomas, nešališkas ir veiksmingas ginčų sprendimo procedūras, kurias vykdytų organai, turintys intelektinės nuosavybės teisės srities kompetenciją, arba teismai ir kurios tiktų spręsti kolek tyvinio administravimo organizacijų ir naudotojų komer ciniams ginčams dėl esamų ar siūlomų licencijų teikimo sąlygų ar sutarties pažeidimo;

(50) valstybės narės taip pat turėtų nustatyti atitinkamas procedūras, kuriomis naudojantis būtų galima stebėti, kaip kolektyvinio administravimo organizacijos laikosi šios direktyvos. Nors ir nėra tikslinga šia direktyva apri boti valstybių narių vykdomo kompetentingų institucijų pasirinkimo ir galimybių pasirinkti kolektyvinio administ ravimo organizacijų kontrolės ex ante arba ex post būdą, reikėtų užtikrinti, kad tokios institucijos būtų pajėgios laiku ir veiksmingai spręsti visus klausimus, kurie gali kilti dėl šios direktyvos taikymo. Valstybės narės neturėtų būti įpareigojamos steigti naujų kompetentingų institu cijų. Be to, taip pat turėtų būti įmanoma kolektyvinio administravimo organizacijos nariams, teisių turėtojams, naudotojams, kolektyvinio administravimo organizaci joms ir kitoms suinteresuotoms šalims pranešti kompe tentingai institucijai apie veiklą ar aplinkybes, kurios, jų nuomone, yra kolektyvinio administracijos organizacijos ar atitinkamais atvejais naudotojų daromas teisės pažei dimas. Valstybės narės turėtų užtikrinti, kad kompeten tingos institucijos turėtų įgaliojimus taikyti sankcijas ar priemones, kai nesilaikoma šią direktyvą įgyvendinančių nacionalinės teisės aktų nuostatų. Ši direktyva nenurodo konkrečių sankcijų ar priemonių rūšių, jeigu jos veiks mingos, proporcingos ir atgrasomosios. Tokios sankcijos ar priemonės gali būti nurodymai atleisti aplaidžius direk torius, patikrinimai kolektyvinio administravimo organi zacijos patalpose arba, kai organizacijai išduotas veiklos leidimas, tokio leidimo panaikinimas. Ši direktyva turėtų išlikti neutrali išankstinio leidimų suteikimo ir priežiūros sistemų valstybėse narėse atžvilgiu, įskaitant kolektyvinio administravimo organizacijos reprezentatyvumo reikala vimą, jei tos sistemos atitinka Sąjungos teisę ir nesudaro kliūčių visapusiškai taikyti šios direktyvos;

(51) siekiant užtikrinti, kad būtų laikomasi daugiateritorių licencijų teikimo reikalavimų, turėtų būti nustatytos

konkrečios jų įgyvendinimo stebėjimo nuostatos. Vals tybių narių kompetentingos institucijos ir Komisija, siek damos to tikslo, turėtų bendradarbiauti. Valstybės narės turėtų teikti viena kitai abipusę pagalbą, keisdamosi savo kompetentingų institucijų informacija, kad palengvintų kolektyvinio administravimo organizacijų veiklos stebė jimą;

(52) svarbu, kad kolektyvinio administravimo organizacijos gerbtų visų teisių turėtojų, narių, naudotojų ir kitų asmenų, kurių asmens duomenis jos tvarko, teisę į privatų gyvenimą ir asmens duomenų apsaugą. Direktyva 95/46/EB reglamentuoja asmens duomenų tvarkymą, atliekamą valstybėse narėse įgyvendinant tą direktyvą ir prižiūrint valstybių narių kompetentingoms institucijoms, visų pirma valstybių narių paskirtoms viešosioms nepri klausomoms institucijoms. Pagal Direktyvą 95/46/EB teisių turėtojams turėtų būti suteikiama atitinkama infor macija apie jų duomenų tvarkymą, tų duomenų gavėjus, tokių duomenų laikymo bet kurioje duomenų bazėje laikotarpį ir būdą, kuriuo teisių turėtojai gali pasinaudoti savo teisėmis susipažinti su savo asmens duomenimis, juos ištaisyti ar ištrinti. Visų pirma, remiantis ta direktyva, asmens duomenimis reikėtų laikyti asmens tapatybei netiesiogiai nustatyti naudojamus unikalius identifikato rius;

(53) nuostatomis dėl vykdymo užtikrinimo priemonių netu rėtų būti daromas poveikis nepriklausomų nacionalinių valdžios institucijų, kurias valstybės narės pagal Direktyvą 95/46/EB įpareigojo stebėti, kaip laikomasi nacionalinių nuostatų įgyvendinant tą direktyvą, kompetencijai;

(54) šia direktyva nepažeidžiamos pagrindinės teisės ir princi pai, įtvirtinti Europos Sąjungos pagrindinių teisių charti joje (toliau – Chartija). Šios direktyvos nuostatos, susiju sios su ginčų sprendimu, šalims netrukdo pasinaudoti Chartijoje įtvirtinta teise kreiptis į teismą;

LT2014 3 20 Europos Sąjungos oficialusis leidinys L 84/81

(55) kadangi šios direktyvos tikslų, t. y. padidinti kolektyvinio administravimo organizacijų narių galimybes kontroliuoti organizacijų veiklą, užtikrinti pakankamą kolektyvinio administravimo organizacijų skaidrumą ir sudaryti palan kesnes sąlygas teikti autorių teisių daugiateritores licen cijas naudoti muzikos kūrinius internete, valstybės narės negali deramai pasiekti, o dėl jų masto ir poveikio tų tikslų būtų geriau siekti Sąjungos lygiu, laikydamasi Europos Sąjungos sutarties 5 straipsnyje nustatyto subsi diarumo principo Sąjunga gali patvirtinti priemones. Pagal tame straipsnyje nustatytą proporcingumo principą šia direktyva neviršijama to, kas būtina nurodytiems tiks lams pasiekti;

(56) šios direktyvos nuostatos nedaro poveikio konkurencijos ar kitų atitinkamų sričių teisės, įskaitant konfidencialumą, verslo paslaptis, privatumą, prieigą prie dokumentų, sutarčių teisę, tarptautinę privatinę teisę, susijusios su įstatymų kolizija ir teismų jurisdikcija, darbuotojų ir darb davių laisvės burtis į asociacijas ir jų teisės organizuotis taisyklių taikymui;

(57) pagal 2011 m. rugsėjo 28 d. bendrą valstybių narių ir Komisijos politinį pareiškimą dėl aiškinamųjų dokumen tų (1) valstybės narės įsipareigojo pagrįstais atvejais prie pranešimų apie perkėlimo į nacionalinę teisę priemones pridėti vieną ar daugiau dokumentų, kuriuose paaiški namos direktyvos sudėtinių dalių ir nacionalinių perkėlimo į nacionalinę teisę priemonių atitinkamų dalių sąsajos. Šios direktyvos atveju teisės aktų leidėjas laikosi nuomonės, kad tokių dokumentų perdavimas yra pagrįstas;

(58) vadovaujantis Europos Parlamento ir Tarybos reglamento (EB) Nr. 45/2001 (2) 28 straipsnio 2 dalimi buvo konsul tuojamasi su Europos duomenų apsaugos priežiūros pareigūnu, kuris pateikė nuomonę 2012 m. spalio 9 d.,

PRIĖMĖ ŠIĄ DIREKTYVĄ:

I ANTRAŠTINĖ

DALIS BENDROSIOS NUOSTATOS

1 straipsnis

Dalykas

Šioje direktyvoje nustatomi reikalavimai, kurie būtini siekiant užtikrinti, kad kolektyvinio administravimo organizacijos tinkamai administruotų autorių teises ir gretutines teises. Be to, joje nustatomi reikalavimai, kurių kolektyvinio administra vimo organizacijos laikosi teikdamos autorių teisių daugiateri tores licencijas naudoti muzikos kūrinius internete.

2 straipsnis

Taikymo sritis

1. I, II, IV ir V antraštinės dalys, išskyrus 34 straipsnio 2 dalį ir 38 straipsnį, taikomos visoms Sąjungoje įsisteigusioms kolek tyvinio administravimo organizacijoms.

2. III antraštinė dalis ir 34 straipsnio 2 dalis bei 38 straipsnis taikomi tik toms kolektyvinio administravimo organizacijoms, kurios administruoja autorių teises naudoti muzikos kūrinius internete daugelyje teritorijų.

3. Atitinkamos šios direktyvos nuostatos taikomos tiesiogiai ar netiesiogiai, visiškai ar iš dalies kolektyvinio administravimo organizacijos valdomiems nuosavybės teise ar kontroliuoja miems subjektams, jeigu tokie subjektai vykdo veiklą, kuriai, jei ją vykdytų kolektyvinio administravimo organizacija, būtų taikomos šios direktyvos nuostatos.

4. 16 straipsnio 1 dalis, 18 ir 20 straipsniai, 21 straipsnio 1 dalies a, b, c, e, f ir g punktai bei 36 ir 42 straipsniai taikomi visiems Sąjungoje įsisteigusiems nepriklausomiems administra vimo subjektams.

3 straipsnis

Terminų apibrėžtys

Šioje direktyvoje vartojamų terminų apibrėžtys:

a) kolektyvinio administravimo organizacija – bet kuri organi zacija, įgaliota daugiau nei vieno teisių turėtojo vardu, pagal teisės aktus, paskyrimą, licenciją ar bet kurį kitą susitarimą administruoti autorių teises arba gretutines teises, kurios vienintelis arba pagrindinis tikslas – bendra tų teisių turėtojų nauda ir kuri atitinka vieną ar abu šiuos kriterijus:

i) organizaciją nuosavybės teise valdo arba kontroliuoja jos nariai;

ii) ji yra organizuota kaip ne pelno organizacija;

b) nepriklausomas administravimo subjektas – organizacija, įgaliota daugiau nei vieno teisių turėtojo vardu, pagal teisės aktus, paskyrimą, licenciją ar bet kurį kitą susitarimą admi nistruoti autorių teises arba gretutines teises, kurios vienin telis ar pagrindinis tikslas – bendra tų teisių turėtojų nauda ir kuri:

i) nėra teisių turėtojų valdoma nuosavybės teise ar kontro liuojama nei tiesiogiai ar netiesiogiai, nei visiškai ar iš dalies ir

ii) yra organizuota kaip ne pelno organizacija;

c) teisių turėtojas – bet kuris asmuo ar subjektas, kuris nėra kolektyvinio administravimo organizacija ir kuriam priklauso autoriaus teisės arba gretutinės teisės arba kuris pagal teisių naudojimo susitarimą ar pagal teisės aktus turi teisę į dalį pajamų už teisių naudojimą;

LTL 84/82 Europos Sąjungos oficialusis leidinys 2014 3 20

(1) OL C 369, 2011 12 17, p. 14. (2) 2000 m. gruodžio 18 d. Europos Parlamento ir Tarybos reglamentas

(EB) Nr. 45/2001 dėl asmenų apsaugos Bendrijos institucijoms ir įstaigoms tvarkant asmens duomenis ir laisvo tokių duomenų judė jimo (OL L 8, 2001 1 12, p. 1).

d) narys – teisių turėtojas arba teisių turėtojams atstovaujantis subjektas, įskaitant kitas kolektyvinio administravimo orga nizacijas ir teisių turėtojų asociacijas, kuris atitinka kolekty vinio administravimo organizacijos narystės reikalavimus ir yra jos priimtas;

e) įstatai – kolektyvinio administravimo organizacijos steigimo sutartis ir statutas, nuostatai, taisyklės arba steigimo doku mentai;

f) visuotinis narių susirinkimas – kolektyvinio administravimo organizacijos organas, kurio veikloje dalyvauja ir savo balsa vimo teisėmis naudojasi nariai, neatsižvelgiant į organiza cijos teisinę formą;

g) direktorius tai:– i) bet kuris administracinės valdybos narys, jeigu pagal nacio

nalinę teisę arba kolektyvinio administravimo organizacijos įstatus nustatyta monistinė sistema;

ii) bet kuris administracinės valdybos arba stebėtojų tarybos narys, jeigu pagal nacionalinę teisę arba kolektyvinio administravimo organizacijos įstatus nustatyta dualistinė sistema;

h) pajamos už teisių naudojimą – teisių turėtojų vardu kolek tyvinio administravimo organizacijos surinktos pajamos už išimtinės teisės naudojimą ir pajamos už teisę į atlygį arba kompensaciją;

i) administravimo mokesčiai – kolektyvinio teisių administra vimo organizacijos atskaitoma ar išskaičiuojama suma iš pajamų, gautų už teisių naudojimą, arba iš bet kokių pajamų, gautų investavus teisių panaudojimo pajamas, kuria padengiamos organizacijos patiriamos autorių teisių arba gretutinių teisių administravimo sąnaudos;

j) atstovavimo susitarimas – bet koks kolektyvinio administ ravimo organizacijų tarpusavio susitarimas, kuriuo viena kolektyvinio administravimo organizacija įgalioja kitą kolek tyvinio administravimo organizaciją administruoti jos atsto vaujamas teises, įskaitant pagal 29 ir 30 straipsnius suda rytus susitarimus;

k) naudotojas – asmuo ar subjektas, kuris vykdo veiksmus pagal teisių turėtojų suteiktą leidimą ir moka teisių turėto jams atlygį arba kompensaciją, tačiau nėra vartotojas;

l) repertuaras – kūriniai, kurių atžvilgiu kolektyvinio administ ravimo organizacija administruoja teises;

m) daugiateritorė licencija – daugiau nei vienos valstybės narės teritorijoje galiojanti licencija;

n) teisė naudoti muzikos kūrinius internete – bet kokia pagal Direktyvos 2001/29/EB 2 ir 3 straipsnius nustatyta auto riaus teisė naudoti muzikos kūrinį, reikalinga internetinei muzikos paslaugai teikti.

II ANTRAŠTINĖ

DALIS KOLEKTYVINIO ADMINISTRAVIMO ORGANIZACIJOS

1 SKYRIUS

Kolektyvinio administravimo organizacijų atstovavimas teisių turėtojams ir narystė bei struktūra

4 straipsnis

Bendrieji principai

Valstybės narės užtikrina, kad kolektyvinio administravimo organizacijos veiktų teisių turėtojų, kurių teisėms jos atstovauja, interesais ir, kad jos nenustatytų jiems jokių pareigų, kurios nėra pagrįstai reikalingos jų teisėms ar interesams ginti arba jų teisėms veiksmingai administruoti.

5 straipsnis

Teisių turėtojų teisės

1. Valstybės narės užtikrina, kad teisių turėtojai turėtų 2–8 dalyse nustatytas teises ir kad tos teisės būtų išdėstytos kolek tyvinio administravimo organizacijos įstatuose arba narystės sąlygose.

2. Teisių turėtojai turi teisę suteikti pasirinktai kolektyvinio administravimo organizacijai leidimą administruoti pasirinktas teises, tam tikrų kategorijų teises arba tam tikrų rūšių kūrinius ir kitus objektus pasirinktoje teritorijoje nepriklausomai nuo to, kurioje valstybėje narėje yra kolektyvinio administravimo orga nizacijos, jų įsisteigimo vieta arba teisių turėtojo gyvenamoji vieta arba kokia jo pilietybė. Kolektyvinio administravimo orga nizacija įpareigojama administruoti teises, tam tikrų kategorijų teises ir tam tikrų rūšių kūrinius bei kitus objektus, jeigu jų administravimas patenka į jos veiklos sritį, išskyrus tuos atvejus, kai kolektyvinio administravimo organizacija pateikė objektyvių pagrįstų atsisakymo administruoti priežasčių.

3. Teisių turėtojai turi teisę suteikti savo pasirinktų bet kurių teisių, tam tikrų kategorijų teisių ar tam tikrų rūšių kūrinių ir kitų objektų tokio nekomercinio naudojimo licencijas.

4. Teisių turėtojai, ne vėliau kaip prieš šešis mėnesius pateikę įspėjimą su nurodytomis pagrįstomis priežastimis, turi teisę panaikinti kolektyvinio administravimo organizacijai savo suteiktą leidimą, arba atšaukti kolektyvinio administravimo organizacijos įgaliojimą administruoti pasirinktas teises, tam tikrų kategorijų teises, tam tikrų rūšių kūrinius ir kitus objektus, kaip nustatyta pagal 2 dalį, pasirinktoje teritorijoje. Kolektyvinio administravimo organizacija gali nutarti, kad toks panaikinimas arba įgaliojimų atšaukimas įsigalioja tik finansinių metų pabai goje.

LT2014 3 20 Europos Sąjungos oficialusis leidinys L 84/83

5. Jei yra nesumokėtų teisių turėtojui mokėtinų sumų už teisių naudojimą iki leidimo panaikinimo arba įgaliojimų atšau kimo įsigaliojimo arba pagal licenciją, suteiktą iki leidimo panai kinimo arba įgaliojimų atšaukimo įsigaliojimo, teisių turėtojo teisės pagal 12, 13, 18, 20, 28 ir 33 straipsnius lieka galioti.

6. Kolektyvinio administravimo organizacijos neriboja gali mybės pasinaudoti 4 ir 5 dalyse nustatytomis teisėmis, reikalau damos, kaip sąlygos dėl tų teisių naudojimo, kad teisių, tam tikrų kategorijų teisių arba tam tikrų rūšių kūrinių ir kitų objektų, kuriems taikomas panaikinamas leidimas arba atšau kiami įgaliojimai, administravimas būtų pavestas kitai kolekty vinio administravimo organizacijai.

7. Tais atvejais, kai teisių turėtojas suteikia leidimą kolekty vinio administravimo organizacijai administruoti jo teises, jis duoda sutikimą, kad kolektyvinio administravimo organizacija administruotų konkrečiai kiekvieną teisę, tam tikrų kategorijų teises arba tam tikrų rūšių kūrinius bei kitus objektus. Visi tokie sutikimai įforminami raštu.

8. Prieš gaudama teisių turėtojų sutikimą administruoti tam tikrą teisę, tam tikrų kategorijų teises arba tam tikrų rūšių kūri nius ir kitus objektus, kolektyvinio administravimo organizacija informuoja teisių turėtojus apie jų teises pagal 1–7 dalis ir apie bet kurias naudojimosi 3 dalyje nurodyta teise sąlygas.

Kolektyvinio administravimo organizacija informuoja tuos teisių turėtojus, kurie jau yra suteikę jai leidimą, apie jų teises pagal 1–7 dalis ir apie bet kurias naudojimosi 3 dalyje nurodyta teise sąlygas ne vėliau kaip 2016 m. spalio 10 d.

6 straipsnis

Kolektyvinio administravimo organizacijų narystės taisyklės

1. Valstybės narės užtikrina, kad kolektyvinio administra vimo organizacijos laikytųsi 2–5 dalyse nustatytų taisyklių.

2. Kolektyvinio teisų administravimo organizacijos suteikia narystę teisių turėtojams ir jiems atstovaujantiems subjektams, įskaitant kitas kolektyvinio administravimo organizacijas ir teisių turėtojų asociacijas, jeigu jie atitinka narystės reikalavimus, grin džiamus objektyviais, skaidriais ir nediskriminuojančiais kriteri jais. Tie narystės reikalavimai įtraukiami į kolektyvinio administ ravimo organizacijos įstatus arba narystės sąlygas ir skelbiami viešai. Tais atvejais, kai kolektyvinio administravimo organiza cija atsisako priimti į narius, teisių turėtojui pateikiamas aiškus priežasčių paaiškinimas dėl jos sprendimo.

3. Kolektyvinio administravimo organizacijos įstatuose numatomas tinkamas ir veiksmingas visų narių dalyvavimo organizacijos sprendimų priėmimo procese mechanizmas. Sprendimų priėmimo procese įvairių kategorijų nariams atsto vaujama teisingai ir proporcingai.

4. Kolektyvinio administravimo organizacijos sudaro savo nariams galimybę bendrauti su ja elektroninėmis priemonėmis, taip pat siekiant įgyvendinti nario teises.

5. Kolektyvinio administravimo organizacijos saugo savo narių duomenis ir tuos duomenis nuolat atnaujina.

7 straipsnis

Teisių turėtojų, kurie nėra kolektyvinio administravimo organizacijos nariai, teisės

1. Valstybės narės užtikrina, kad kolektyvinio administra vimo organizacijos laikytųsi 6 straipsnio 4 dalyje, 20 straipsnyje, 29 straipsnio 2 dalyje ir 33 straipsnyje nustatytų taisyklių teisių turėtojų atžvilgiu, kai teisių turėtojai turi su jomis tiesioginių teisinių santykių pagal įstatymą, paskyrimą, licenciją ar bet kokį kitą susitarimą, bet nėra jų nariai.

2. Valstybės narės 1 dalyje nurodytiems teisių turėtojams gali taikyti kitas šios direktyvos nuostatas.

8 straipsnis

Kolektyvinio administravimo organizacijos narių visuotinis susirinkimas

1. Valstybės narės užtikrina, kad visuotinis narių susirinkimas būtų rengiamas pagal 2–10 dalyse nustatytas taisykles.

2. Visuotinis narių susirinkimas šaukiamas ne rečiau kaip kartą per metus.

3. Visuotinis narių susirinkimas sprendžia dėl visų kolekty vinio administravimo organizacijos įstatų ir narystės sąlygų, jei tų sąlygų nereglamentuoja įstatai, pakeitimų.

4. Visuotinis narių susirinkimas sprendžia dėl direktorių paskyrimo arba atleidimo, peržiūri jų bendrus veiklos rezultatus ir tvirtina jų atlyginimą ir kitą gaunamą naudą, kaip antai pini gines ir nepinigines išmokas, skiriamas pensijas ir teises į pensiją, priklausančias kitas paskiriamas sumas ir priklausančią išeitinę išmoką.

LTL 84/84 Europos Sąjungos oficialusis leidinys 2014 3 20

Kolektyvinio administravimo organizacijos, kurioje taikoma dualistinė sistema, visuotiniame narių susirinkime negali būti sprendžiama dėl valdybos narių paskyrimo arba atleidimo ar tvirtinamas jų atlyginimas ir kitos išmokos, jeigu įgaliojimai priimti tokius sprendimus perduoti stebėtojų tarybai.

5. Pagal II antraštinės dalies 2 skyriaus nuostatas visuotinis narių susirinkimas priima sprendimus bent dėl šių dalykų:

a) bendrosios teisių turėtojams mokėtinų sumų paskirstymo politikos;

b) bendrosios nepaskirstytų sumų panaudojimo politikos;

c) bendrosios investicijų politikos, taikomos pajamoms už teisių naudojimą ir bet kokioms pajamoms, gautoms iš investuotų pajamų už teisių naudojimą;

d) bendrosios atskaitymų iš pajamų už teisių naudojimą ir bet kokių pajamų, gautų iš investuotų pajamų už teisių naudo jimą, politikos;

e) nepaskirstytų sumų panaudojimo;

f) rizikos valdymo politikos;

g) nekilnojamojo turto įsigijimo, pardavimo ar įkeitimo patvir tinimo;

h) susijungimų ir susiliejimų, patronuojamųjų įmonių steigimo, kitų subjektų įsigijimo, kitų subjektų akcijų arba teisių įsigi jimo patvirtinimo;

i) pasiūlymų dėl paskolų ėmimo, paskolų teikimo ir jų laida vimo patvirtinimo.

6. Visuotinis narių susirinkimas pagal nutarimą ar įstatus gali suteikti įgaliojimus priežiūros funkciją atliekančiam organui spręsti 5 dalies f, g, h ir i punktuose nurodytus klausimus.

7. Kai taikomi 5 dalies a–d punktai, valstybės narės gali reikalauti, kad visuotinis narių susirinkimas nustatytų išsamesnes pajamų už teisių naudojimą ir pajamų, gautų iš investuotų pajamų už teisių naudojimą, sąlygas.

8. Visuotinis narių susirinkimas kontroliuoja kolektyvinio administravimo organizacijos veiklą, priimdamas sprendimus bent dėl auditoriaus paskyrimo ir atleidimo ir tvirtindamas 22 straipsnyje nurodytą metinę skaidrumo ataskaitą.

Valstybės narės gali leisti taikyti alternatyvias auditoriaus pasky rimo ir atleidimo sistemas ar tvarką, jeigu tos sistemos ar tvarka užtikrina auditoriaus nepriklausomumą nuo kolektyvinio admi nistravimo organizacijos veiklą valdančių asmenų.

9. Visi kolektyvinio administravimo organizacijos nariai turi teisę dalyvauti ir teisę, pasinaudodami balsavimo teise, visuoti niame narių susirinkime. Vis dėlto valstybės narės gali leisti apriboti kolektyvinio administravimo organizacijos narių teisę dalyvauti ir teisę pasinaudoti balsavimo teise visuotiniame narių susirinkime, remiantis vienu ar abiem šiais kriterijais:

a) narystės trukme;

b) nario gautomis ar jam priklausančiomis sumomis,

jeigu tokie kriterijai nustatomi ir taikomi teisingai ir proporcin gai.

Pirmos pastraipos a ir b punktuose numatyti kriterijai nurodomi kolektyvinio administravimo organizacijos įstatuose arba narystės sąlygose ir skelbiami viešai pagal 19 ir 21 straipsnius.

10. Kiekvienas kolektyvinio administravimo organizacijos narys turi teisę paskirti bet kurį kitą asmenį ar subjektą įgalio tiniu, kuris jo vardu dalyvautų ir balsuotų visuotiniame narių susirinkime, jeigu dėl tokio paskyrimo nekyla interesų konfliktų, kurie galėtų atsirasti, pavyzdžiui, kai įgaliojantis narys ir įgalio tinis priklauso skirtingoms teisių turėtojų kategorijoms toje kolektyvinio administravimo organizacijoje.

Vis dėlto valstybės narės gali numatyti įgaliotinių paskyrimo ir jų naudojimosi atstovaujamų narių balsavimo teisėmis apriboji mus, jeigu tokie apribojimai netrukdo nariams tinkamai ir veiks mingai dalyvauti kolektyvinio administravimo organizacijos sprendimų priėmimo procese.

Kiekvienas įgaliojimas galioja tik vienam visuotiniam narių susi rinkimui. Visuotiniame narių susirinkime įgaliotinis naudojasi tokiomis pačiomis teisėmis, kokias turėtų jį paskyręs narys. Įgaliotinis balsuoja laikydamasis jį paskyrusio nario nurodymų.

11. Valstybės narės gali nuspręsti, kad visuotinio narių susi rinkimo įgaliojimus gali vykdyti atstovų, kuriuos mažiausiai kas ketverius metus renka kolektyvinio administravimo organiza cijos nariai, susirinkimas, jeigu:

LT2014 3 20 Europos Sąjungos oficialusis leidinys L 84/85

a) užtikrinamas tinkamas ir veiksmingas narių dalyvavimas kolektyvinio administravimo organizacijos sprendimų priė mimo procese ir

b) atstovų susirinkime įvairių kategorijų nariams atstovaujama teisingai ir proporcingai.

2–10 dalyse nustatytos taisyklės taikomos atstovų susirinkimui mutatis mutandis.

12. Valstybės narės gali nuspręsti, kad tuo atveju, kai dėl savo teisinės formos kolektyvinio administravimo organizacija negali surengti visuotinio narių susirinkimo, to susirinkimo įgaliojimus vykdo priežiūros funkciją atliekantis organas. 2–5, 7 ir 8 dalyse pateiktos taisyklės taikomos tokiam priežiūros funkciją atliekančiam organui mutatis mutandis.

13. Valstybės narės gali nuspręsti, kad tuo atveju, kai kolek tyvinio administravimo organizacijos nariai yra teisių turėtojams atstovaujantys subjektai, visus ar kai kuriuos visuotinio narių susirinkimo įgaliojimus vykdo tų teisių turėtojų susirinkimas. 2–10 dalyse nustatytos taisyklės taikomos teisių turėtojų susi rinkimui mutatis mutandis.

9 straipsnis

Priežiūros funkcija

1. Valstybės narės užtikrina, kad kiekviena kolektyvinio administravimo organizacija užtikrintų priežiūros funkcijos veikimą, kad būtų nuolatos stebima, kaip veikia ir savo pareigas vykdo organizacijos veiklą valdantys asmenys.

2. Priežiūros funkciją atliekančiame organe teisingai ir proporcingai atstovaujama kolektyvinio administravimo organi zacijos skirtingų kategorijų nariams.

3. Kiekvienas priežiūros funkciją atliekantis asmuo visuoti niam narių susirinkimui pateikia metinę individualią deklaraciją dėl interesų konfliktų, kurioje pateikia 10 straipsnio 2 dalies antroje pastraipoje nurodytą informaciją.

4. Organo, kuris vykdo priežiūros funkciją, nariai susitinka reguliariai ir turi bent šiuos įgaliojimus:

a) vykdyti visuotinio narių susirinkimo suteiktus įgaliojimus, įskaitant įgaliojimus pagal 8 straipsnio 4 ir 6 dalis;

b) stebėti, kaip 10 straipsnyje nurodyti asmenys veikia ir vykdo pareigas, įskaitant visuotinio narių susirinkimo sprendimų, visų pirma 8 straipsnio 5 dalies a–d punktuose nurodytos bendrosios politikos, įgyvendinimą.

5. Priežiūros funkciją atliekantis organas bent kartą per metus visuotiniam narių susirinkimui teikia ataskaitą dėl jam suteiktų įgaliojimų vykdymo.

10 straipsnis

Asmenų, kurie valdo kolektyvinio administravimo organizacijos veiklą, pareigos

1. Valstybės narės užtikrina, kad kiekviena kolektyvinio administravimo organizacija imtųsi visų būtinų priemonių, kad tos jos veiklą valdantys asmenys veiktų patikimai, apdairiai ir tinkamai, taikydami patikimas administracines ir apskaitos procedūras ir vidaus kontrolės mechanizmus.

2. Valstybės narės užtikrina, kad kolektyvinio administra vimo organizacijos nustatytų ir taikytų tam tikras procedūras siekdamos išvengti interesų konfliktų, o kai tokių konfliktų išvengti neįmanoma, tokias procedūras, kurių laikantis nusta tomi, tvarkomi, stebimi ir atskleidžiami esami ar galimi interesų konfliktai, siekiant išvengti jų neigiamo poveikio organizacijos atstovaujamų teisių turėtojų kolektyviniams interesams.

Pagal pirmoje pastraipoje nurodytas procedūras kiekvienas iš 1 dalyje nurodytų asmenų visuotiniam narių susirinkimui teikia metinę individualią deklaraciją, kurioje nurodo šią informaciją:

a) visus su kolektyvinio administravimo organizacija susijusius interesus;

b) visus praėjusiais finansiniais metais iš kolektyvinio administ ravimo organizacijos gautus atlyginimus, įskaitant pensijas, išmokas natūra ir kitų rūšių išmokas;

c) visas praėjusiais finansiniais metais iš kolektyvinio administ ravimo organizacijos gautas sumas, išmokėtas jam kaip teisių turėtojui;

d) informaciją apie visus faktinius arba galimus asmeninių inte resų ir kolektyvinio administravimo organizacijos interesų arba įsipareigojimų kolektyvinio administravimo organiza cijai ir įsipareigojimų kitam fiziniam arba juridiniam asme niui konfliktus.

2 SKYRIUS

Pajamų už teisių naudojimą administravimas

11 straipsnis

Pajamų už teisių naudojimą rinkimas ir naudojimas

1. Valstybės narės užtikrina, kad kolektyvinio administra vimo organizacijos laikytųsi 1–5 dalyse nustatytų taisyklių.

LTL 84/86 Europos Sąjungos oficialusis leidinys 2014 3 20

2. Kolektyvinio administravimo organizacija stropiai renka ir administruoja pajamas už teisių naudojimą.

3. Kolektyvinio administravimo organizacija atskirose sąskai tose laiko:

a) pajamas už teisių naudojimą ir visas pajamas, gautas iš pajamų už teisių naudojimą investavimo, ir

b) visą kitą turtą, kurį ji gali turėti, ir pajamas, gautas iš tokio turto, administravimo mokesčių arba kitos veiklos.

4. Kolektyvinio administravimo organizacijai neleidžiama naudoti pajamų už teisių naudojimą ar pajamų, gautų iš pajamų už teisių naudojimą investavimo, niekam kitam, tik paskirstyti teisių turėtojams, išskyrus atvejus, kai jai leidžiama atskaityti ar išskaičiuoti jai priklausančius administravimo mokesčius, laikantis pagal 8 straipsnio 5 dalį priimto sprendimo, arba naudoti pajamas už teisių naudojimą ar pajamas, gautas iš pajamų už teisių naudojimą investavimo, laikantis pagal 8 straipsnio 5 dalį priimto sprendimo.

5. Jei kolektyvinio administravimo organizacija investuoja pajamas už teisių naudojimą arba pajamas, gautas iš pajamų už teisių naudojimą investavimo, ji tai atlieka paisydama teisių turėtojų, kurių teisėms ji atstovauja, interesų ir laikydamasi 8 straipsnio 5 dalies c ir f punktuose nurodytos bendrosios inves ticijų ir rizikos valdymo politikos ir šių taisyklių:

a) kilus interesų konfliktui, kolektyvinio administravimo orga nizacija užtikrina, kad būtų investuojama paisant vien tų teisių turėtojų interesų;

b) turtas investuojamas taip, kad būtų užtikrintas viso portfelio saugumas, kokybė, likvidumas ir pelningumas;

c) turtas yra deramai diversifikuojamas, kad būtų išvengta per didelio kliovimosi kuriuo nors konkrečiu turtu ir viso port felio rizikos akumuliacijos.

12 straipsnis

Atskaitymai

1. Valstybės narės užtikrina, kad, kai teisių turėtojas suteikia leidimą kolektyvinio administravimo organizacijai administruoti jo teises, būtų reikalaujama, kad kolektyvinio administravimo organizacija, prieš gaunant teisių turėtojo sutikimą leisti admi nistruoti jo teises, pateiktų jam informaciją apie administravimo mokesčius ir kitus atskaitymus iš pajamų už teisių naudojimą ir visų pajamų, gautų iš pajamų už teisių naudojimą investavimo.

2. Atskaitymai turi būti pagrįsti kolektyvinio administravimo organizacijos teisių turėtojams teikiamų paslaugų ir, jei taikoma, 4 dalyje nurodytų paslaugų atžvilgiu ir jie turi būti nustatyti remiantis objektyviais kriterijais.

3. Administravimo mokesčiai neviršija pagrįstų ir dokumen tais patvirtintų sąnaudų, kolektyvinio administravimo organiza cijos patirtų administruojant autorių teises ir gretutines teises.

Valstybės narės užtikrina, kad visiems kitiems atskaitymams, daromiems siekiant padengti autorių teisių ar gretutinių teisių administravimo sąnaudas, būtų taikomi sumų, atskaitomų ar išskaičiuojamų už administravimo mokesčius, naudojimo ir naudojimo skaidrumo reikalavimai.

4. Kai kolektyvinio administravimo organizacija teikia socia lines, kultūros arba švietimo paslaugas, finansuojamas iš atskai tymų iš pajamų už teisių naudojimą ar iš bet kokių pajamų, gautų iš pajamų už teisių naudojimą investavimo, tokios paslaugos teikiamos pagal teisingus kriterijus, ypač susijusius su prieiga prie tų paslaugų ir jų apimtimi.

13 straipsnis

Teisių turėtojams mokėtinų sumų paskirstymas

1. Nedarant poveikio 15 straipsnio 3 daliai ir 28 straipsniui, valstybės narės užtikrina, kad kiekviena kolektyvinio administ ravimo organizacija periodiškai, stropiai ir tiksliai paskirstytų ir išmokėtų teisių turėtojams mokėtinas sumas, laikydamasi 8 straipsnio 5 dalies a punkte nurodytos bendrosios paskirstymo politikos.

Valstybės narės taip pat užtikrina, kad kolektyvinio administra vimo organizacija ar jos nariai, kurie yra teisių turėtojams atsto vaujantys subjektai, paskirstytų ir išmokėtų tas sumas kuo grei čiau ir ne vėliau kaip per devynis mėnesius nuo finansinių metų, kuriais surinktos pajamos už teisių naudojimą, pabaigos, išskyrus atvejus, kai laikytis to termino kolektyvinio administra vimo organizacijai trukdo objektyvios priežastys, visų pirma susijusios su naudotojų pranešimais, teisių ir teisių turėtojų nustatymu, informacijos apie kūrinius ir kitus objektus susiejimu su teisių turėtojais.

2. Tais atvejais, kai teisių turėtojams mokėtinų sumų paskirs tyti neįmanoma per 1 dalyje nustatytą terminą dėl to, kad negalima nustatyti atitinkamų teisių turėtojų tapatybės ar buvimo vietos, ir nėra taikoma to termino išimtis, tos sumos laikomos atskirose kolektyvinio administravimo organizacijos sąskaitose.

3. Kolektyvinio administravimo organizacija imasi visų reika lingų priemonių, kurios atitinka 1 dalį, kad nustatytų teisių turėtojų tapatybę ir buvimo vietą. Visų pirma, ne vėliau kaip per tris mėnesius nuo tos dienos, kai pasibaigia 1 dalyje nusta tytas terminas, kolektyvinio administravimo organizacija pateikia informaciją apie kūrinius ar kitus objektus, dėl kurių nebuvo nustatyta vieno ar daugiau teisių turėtojų tapatybė ar buvimo vieta:

a) atstovaujamiems teisių turėtojams ar teisių turėtojams atsto vaujantiems subjektams, kai tokie subjektai yra kolektyvinio administravimo organizacijos nariai, ir

LT2014 3 20 Europos Sąjungos oficialusis leidinys L 84/87

b) visoms kolektyvinio administravimo organizacijoms, su kuriomis ji yra sudariusi atstovavimo susitarimus.

Pirmoje pastraipoje nurodyta informacija apima, jei įmanoma:

a) kūrinio ar kito objekto pavadinimą;

b) teisių turėtojo vardą, pavardę,

c) atitinkamo leidėjo ar prodiuserio pavadinimą ar vardą, pavardę ir

d) visą kitą turimą atitinkamą informaciją, kuri galėtų padėti nustatyti teisių turėtoją.

Kolektyvinio administravimo organizacija taip pat patikrina 6 straipsnio 5 dalyje nurodytus įrašus ir kitus jau turimus įrašus. Jei minėtos priemonės neduoda rezultatų, ne vėliau kaip per vienus metus nuo tos dienos, kai pasibaigia trijų mėnesių laiko tarpis, kolektyvinio administravimo organizacija paskelbia tą informaciją viešai.

4. Tais atvejais, kai teisių turėtojams mokėtinų sumų paskirs tyti neįmanoma, nors kolektyvinio administravimo organizacija ėmėsi visų priemonių, reikalingų teisių turėtojų tapatybei ir buvimo vietai nustatyti, kaip nurodyta 3 dalyje, praėjus trejiems metams nuo finansinių metų, kuriais surinktos pajamos už teisių naudojimą, pabaigos, tos sumos laikomos nepaskirstomo mis.

5. Kolektyvinio administravimo organizacijos visuotinis narių susirinkimas priima sprendimą dėl nepaskirstomų sumų panau dojimo pagal 8 straipsnio 5 dalies b punktą, nedarydamos poveikio teisių turėtojų teisei pareikalauti tokių sumų iš kolek tyvinio administravimo organizacijos pagal valstybių narių teisės aktus dėl reikalavimų senaties.

6. Valstybės narės gali apriboti arba nustatyti leidžiamus nepaskirstomų sumų panaudojimo būdus, inter alia, užtikrinda mos, kad tokios sumos būtų naudojamos atskirai ir nepriklau somai, siekiant finansuoti teisių turėtojams naudingą socialinę, kultūros ir švietimo veiklą.

3 SKYRIUS

Teisių administravimas kitų kolektyvinio administravimo organizacijų vardu

14 straipsnis

Pagal atstovavimo susitarimus administruojamos teisės

Valstybės narės užtikrina, kad kolektyvinio administravimo organizacija nediskriminuotų nė vieno teisių turėtojo, kurio teises ji administruoja pagal atstovavimo susitarimą, visų

pirma netaikytų jam skirtingų tarifų, administravimo mokesčių, pajamų už teisių naudojimą surinkimo ir šių sumų paskirstymo teisių turėtojams sąlygų.

15 straipsnis

Atstovavimo susitarimuose nustatyti atskaitymai ir mokėjimai

1. Valstybės narės užtikrina, kad kolektyvinio administra vimo organizacija iš pajamų už pagal atstovavimo susitarimą administruojamų teisių naudojimą ir bet kokių pajamų, gautų iš pajamų už teisių naudojimą investavimo, neatskaitytų jokių mokesčių, išskyrus administravimo mokesčius, nebent kita kolektyvinio administravimo organizacija, kuri yra atstovavimo susitarimo šalis, yra davusi aiškų sutikimą dėl tokių atskaitymų.

2. Kolektyvinio administravimo organizacija reguliariai, stro piai ir tiksliai paskirsto ir išmoka kitoms kolektyvinio administ ravimo organizacijoms mokėtinas sumas.

3. Kolektyvinio administravimo organizacija paskirsto ir išmoka kitai kolektyvinio administravimo organizacijai šias sumas kuo greičiau ir ne vėliau kaip per devynis mėnesius nuo finansinių metų, kuriais surinktos pajamos už teisių naudo jimą, pabaigos, išskyrus atvejus, kai laikytis to termino kolekty vinio administravimo organizacijai trukdo objektyvios priežas tys, visų pirma susijusios su naudotojų pranešimais, teisių, teisių turėtojų nustatymu arba informacijos apie kūrinius ir kitus objektus susiejimu su teisių turėtojais.

Kita kolektyvinio administravimo organizacija ar jos nariai, kurie yra teisių turėtojams atstovaujantys subjektai, paskirsto ir išmoka tas sumas kuo greičiau ir ne vėliau kaip per šešis mėne sius nuo tų sumų gavimo dienos, išskyrus atvejus, kai laikytis to termino kolektyvinio administravimo organizacijai ar, kai taiky tina, jos nariams trukdo objektyvios priežastys, susijusios su naudotojų pranešimais, teisių, teisių turėtojų nustatymu arba informacijos apie kūrinius ir kitus objektus susiejimu su teisių turėtojais.

4 SKYRIUS

Santykiai su naudotojais

16 straipsnis

Licencijų teikimas

1. Valstybės narės užtikrina, kad kolektyvinio administra vimo organizacijų ir naudotojų derybos dėl licencijų naudoti teises teikimo vyktų sąžiningai. Kolektyvinio administravimo organizacijos ir naudotojai vienas kitam pateikia visą reikalingą informaciją.

LTL 84/88 Europos Sąjungos oficialusis leidinys 2014 3 20

2. Licencijų teikimo sąlygos grindžiamos objektyviais ir nediskriminaciniais kriterijais. Kai kolektyvinio administravimo organizacijos teikia licencijas, jos neprivalo kitų internetinių paslaugų atveju kaip precedentu vadovautis anksčiau su naudo toju sutartomis sąlygomis, kai tas naudotojas teikia naujos rūšies paslaugą, kuri Sąjungos visuomenei prieinama trumpiau nei trejus metus.

Teisių turėtojai gauna atitinkamą atlyginimą už jų teisių naudo jimą. Išimtinių teisių ir teisių į atlyginimą tarifai turi būti pagrįsti, inter alia, atsižvelgiant į teisių naudojimo prekyboje ekonominę vertę, kūrinių bei kitų objektų pobūdį ir naudojimo sritį, taip pat kolektyvinio administravimo organizacijos teikiamos paslaugos ekonominę vertę. Kolektyvinio administra vimo organizacijos informuoja atitinkamą naudotoją apie naudojamus tų tarifų nustatymo kriterijus.

3. Kolektyvinio administravimo organizacijos atsako, be pagrįstos priežasties nedelsdamos, į naudotojų prašymus ir, inter alia, nurodo informaciją, kuri reikalinga kolektyvinio admi nistravimo organizacijai, kad ji galėtų pateikti pasiūlymą dėl licencijos.

Gavusi visą reikalingą informaciją, kolektyvinio administravimo organizacija be pagrįstos priežasties nedelsdama arba pateikia pasiūlymą dėl licencijos, arba pateikia naudotojui pagrįstą pareiškimą, kuriame paaiškina, kodėl ji neketina suteikti licen cijos konkrečiai paslaugai teikti.

4. Kolektyvinio administravimo organizacija sudaro sąlygas naudotojams bendrauti su ja elektroninėmis priemonėmis, įskai tant, kai tikslinga, pranešimus apie licencijos naudojimą.

17 straipsnis

Naudotojų pareigos

Valstybės narės priima nuostatas siekdamos užtikrinti, kad naudotojai sutartu ar iš anksto nustatytu laiku ir sutartu ar iš anksto nustatytu formatu pateiktų kolektyvinio administravimo organizacijai turimą informaciją apie kolektyvinio administra vimo organizacijos atstovaujamų teisių naudojimą, kurios reikia renkant pajamas už teisių naudojimą ir skirstant bei mokant teisių turėtojams mokėtinas sumas. Spręsdami dėl tokios infor macijos pateikimo formato, kolektyvinio administravimo orga nizacijos ir naudotojai kuo labiau atsižvelgia į neprivalomus sektoriaus standartus.

5 SKYRIUS

Skaidrumas ir ataskaitų teikimas

18 straipsnis

Teisių turėtojams teikiama informacija apie jų teisių administravimą

1. Nedarant poveikio šio straipsnio 2 daliai, 19 straipsniui ir 28 straipsnio 2 daliai, valstybės narės užtikrina, kad kolekty

vinio administravimo organizacija bent kartą per metus kiek vienam teisių turėtojui, kuriam ji priskyrė pajamų už teisių naudojimą arba pervedė mokėjimus tuo laikotarpiu, su kuriuo susijusi informacija, pateiktų bent šią informaciją:

a) visus kontaktinius duomenis, kuriuos teisės turėtojas yra įgaliojęs kolektyvinio administravimo organizaciją naudoti, kai reikia nustatyti teisių turėtojo tapatybę ir gyvenamąją vietą;

b) teisių turėtojui priskirtas pajamas už teisių naudojimą;

c) teisių turėtojui kolektyvinio administravimo organizacijos sumokėtas sumas pagal administruojamų teisių kategorijas ir naudojimo pobūdį;

d) laikotarpį, kuriuo naudotasi teisėmis, už kurias teisių turė tojui priskirtos ir sumokėtos sumos, nebent dėl objektyvių priežasčių, susijusių su naudotojų pranešimais, kolektyvinio administravimo organizacija negali pateikti šios informacijos;

e) atskaičiuotus administravimo mokesčius;

f) kitus (ne administravimo mokesčių) atskaitymus, įskaitant tuos, kuriuos pagal nacionalinę teisę gali būti privaloma atskaityti už teiktas socialines, kultūros arba švietimo paslau gas;

g) visas dar neišmokėtas teisių turėtojui priskirtas pajamas už teisių naudojimą per bet kurį laikotarpį.

2. Kai kolektyvinio administravimo organizacija priskiria pajamas už teisių naudojimą ir jos nariai yra subjektai, atsakingi už pajamų už teisių naudojimą paskirstymą teisių turėtojams, kolektyvinio administravimo organizacija pateikia informaciją, nurodytą 1 dalyje tiems subjektams, jeigu jie tos informacijos neturi. Valstybės narės užtikrina, kad subjektai bent kartą per metus kiekvienam teisių turėtojui, kuriam jie priskyrė pajamų už teisių naudojimą arba pervedė mokėjimus tuo laikotarpiu, su kuriuo susijusi informacija, pateiktų bent informaciją, nurodytą 1 dalyje.

19 straipsnis

Kitoms kolektyvinio administravimo organizacijoms teikiama informacija apie teisių administravimą pagal

atstovavimo susitarimus

Valstybės narės užtikrina, kad kolektyvinio administravimo organizacija bent kartą per metus elektroninėmis priemonėmis pateiktų kolektyvinio administravimo organizacijai, kurios vardu tą laikotarpį, su kuriuo susijusi informacija, administruoja teises pagal atstovavimo susitarimą, bent šią informaciją:

LT2014 3 20 Europos Sąjungos oficialusis leidinys L 84/89

a) priskirtas pajamas už teisių naudojimą, kolektyvinio admi nistravimo organizacijos sumokėtas sumas pagal administ ruojamų teisių kategorijas ir teisių, kurias ji administruoja pagal atstovavimo susitarimą, naudojimo pobūdį ir visas priskirtas nesumokėtas pajamas už teisių naudojimą už bet kurį laikotarpį;

b) administravimo mokesčių atskaitymus;

c) kitus (ne administravimo mokesčių) atskaitymus, kaip nuro dyta 15 straipsnyje;

d) informaciją apie bet kurias suteiktas ar nesuteiktas licencijas, susijusias su kūriniais ir kitais objektais, kuriems taikomas atstovavimo susitarimas;

e) visuotinio narių susirinkimo nutarimus, kai tie nutarimai susiję su teisių administravimu pagal atstovavimo susitari mus.

20 straipsnis

Informacija, paprašius teikiama teisių turėtojams, kitoms kolektyvinio administravimo organizacijoms ir

naudotojams

Nedarant poveikio 25 straipsniui, valstybės narės užtikrina, kad gavusi tinkamai pagrįstą prašymą, kolektyvinio administravimo organizacija be pagrįstos priežasties nedelsdama bet kuriai kolektyvinio administravimo organizacijai, kurios vardu admi nistruoja teises pagal atstovavimo susitarimą, teisių turėtojui ar naudotojui elektroninėmis priemonėmis pateiktų bent šią infor maciją:

a) informaciją apie atstovaujamus kūrinius arba kitus objektus, tiesiogiai arba pagal atstovavimo susitarimus administruo jamas teises ir teritorijas, kuriose tos teisės galioja;

b) arba, jei dėl kolektyvinio administravimo organizacijos veiklos srities tokių kūrinių ar kitų objektų negalima nusta tyti – informaciją apie administruojamų kūrinių ar kitų objektų rūšis, atstovaujamas teises ir teritorijas, kuriose tos teisės galioja.

21 straipsnis

Informacijos viešinimas

1. Valstybės narės užtikrina, kad kolektyvinio administra vimo organizacija viešai skelbtų bent šią informaciją:

a) savo įstatus;

b) savo narystės sąlygas ir leidimo administruoti teises panaiki nimo sąlygas, jei jos neįtrauktos į įstatus;

c) standartines licencijų teikimo sutartis ir standartinius taikomus tarifus, įskaitant nuolaidas;

d) 10 straipsnyje nurodytų asmenų sąrašą;

e) teisių turėtojams mokėtinų sumų paskirstymo bendrąją poli tiką;

f) administravimo mokesčių bendrąją politiką;

g) kitų atskaitymų, nei administravimo mokesčiai, iš pajamų už teisių naudojimą ir bet kurių pajamų, atsirandančių investuo jant pajamas, gautas už teisių naudojimą, įskaitant atskai tymus už socialines, kultūros ir švietimo paslaugas, bendrąją politiką;

h) sudarytų atstovavimo susitarimų sąrašą ir kolektyvinio admi nistravimo organizacijų, su kuriomis sudaryti tie atstovavimo susitarimai, pavadinimus;

i) nepaskirstomų sumų panaudojimo bendrąją politiką;

j) skundų nagrinėjimo ir ginčų sprendimo tvarką pagal 33, 34 ir 35 straipsnius.

2. Kolektyvinio administravimo organizacija skelbia ir atnau jina savo interneto svetainėje 1 dalyje nurodytą informaciją.

22 straipsnis

Metinė skaidrumo ataskaita

1. Valstybės narės užtikrina, kad, nepaisant kolektyvinio administravimo organizacijos teisinės formos pagal nacionalinę teisę, organizacija parengtų ir viešai paskelbtų metinę skaidrumo ataskaitą, įskaitant 3 dalyje nurodytą specialią ataskaitą, už kiek vienus finansinius metus ne vėliau kaip per aštuonis mėnesius nuo tų finansinių metų pabaigos.

Kolektyvinio administravimo organizacija skelbia savo interneto svetainėje metinę skaidrumo ataskaitą, prie kurios visuomenė turi prieigą toje internetinėje svetainėje bent penkerius metus.

2. Metinėje skaidrumo ataskaitoje pateikiama bent priede nurodyta informacija.

3. Specialioje ataskaitoje nurodoma, kaip panaudotos sumos, atskaitytos už socialines, kultūros ir švietimo paslaugas, ir patei kiama bent priedo 3 punkte nustatyta informacija.

4. Metinėje skaidrumo ataskaitoje pateikiama apskaitos infor macija turi būti patikrinta vieno ar daugiau asmenų, turinčių įgaliojimą pagal teisės aktus atlikti ataskaitų auditą pagal Europos Parlamento ir Tarybos direktyvą 2006/43/EB (1).

LTL 84/90 Europos Sąjungos oficialusis leidinys 2014 3 20

(1) 2006 m. gegužės 17 d. Europos Parlamento ir Tarybos direktyva 2006/43/EB dėl teisės aktų nustatyto metinės finansinės atskaito mybės ir konsoliduotos finansinės atskaitomybės audito, iš dalies keičianti Tarybos direktyvas 78/660/EEB ir 83/349/EEB bei panaiki nanti Tarybos direktyvą 84/253/EEB (OL L 157, 2006 6 9, p. 87).

Audito išvados, įskaitant bet kurias jų išlygas ar patikslinimus, metinėje skaidrumo ataskaitoje pateikiamos nesutrumpintos.

Pagal šią dalį apskaitos informacija apima priedo 1 punkto a papunktyje nurodytas finansines ataskaitas ir visą priedo 1 punkto g ir h papunkčiuose bei 2 punkte nurodytą finansinę informaciją.

III ANTRAŠTINĖ

DALIS KOLEKTYVINIO ADMINISTRAVIMO ORGANIZACIJŲ VYKDOMAS DAUGIATERITORIŲ LICENCIJŲ NAUDOTI

MUZIKOS KŪRINIUS INTERNETE TEIKIMAS

23 straipsnis

Daugiateritorių licencijų naudoti kūrinius vidaus rinkoje teikimas

Valstybės narės užtikrina, kad jų teritorijoje įsisteigusios kolek tyvinio administravimo organizacijos, teikdamos daugiateritores licencijas naudoti muzikos kūrinius internete, laikytųsi šios antraštinės dalies reikalavimų.

24 straipsnis

Gebėjimas tvarkyti daugiateritores licencijas

1. Valstybės narės užtikrina, kad kolektyvinio administra vimo organizacija, teikianti daugiateritores licencijas naudoti muzikos kūrinius internete, gebėtų elektroniniu būdu efektyviai ir skaidriai tvarkyti duomenis, reikalingus tokioms licencijoms administruoti, įskaitant duomenis, reikalingus nustatyti reper tuarą ir stebėti jo naudojimą, išrašyti naudotojams sąskaitas, rinkti pajamas už teisių naudojimą ir paskirstyti teisių turėto jams mokėtinas sumas.

2. Taikant 1 dalį, kolektyvinio administravimo organizacija atitinka bent šias sąlygas:

a) yra kompetentinga tiksliai nustatyti muzikos kūrinius, kurių teisėms atstovauti kolektyvinio administravimo organizacija yra įgaliota, arba jų dalis;

b) yra kompetentinga tiksliai nustatyti kiekvieno muzikos kūri nio, kuriam kolektyvinio administravimo organizacija yra įgaliota atstovauti, arba jo dalies teises arba jų dalis ir tų teisių turėtojus kiekvienoje atitinkamoje teritorijoje;

c) teisių turėtojams ir muzikos kūriniams nustatyti naudoja unikalius identifikatorius, kuo labiau atsižvelgdama į nepri valomus sektoriaus standartus ir praktiką, parengtus tarptau tiniu arba Sąjungos lygmeniu;

d) naudoja adekvačias priemones, kad galėtų laiku ir veiks mingai nustatyti ir pašalinti nenuoseklius duomenis, kuriuos turi kitos kolektyvinio administravimo organizacijos, teikian čios daugiateritores licencijas naudoti muzikos kūrinius inter nete.

25 straipsnis

Daugiateritorio repertuaro informacijos skaidrumas

1. Valstybės narės užtikrina, kad daugiateritores licencijas naudoti muzikos kūrinius internete teikianti kolektyvinio admi nistravimo organizacija, gavusi tinkamai pagrįstą prašymą, inter netinių paslaugų teikėjams, teisių turėtojams, kurių teisėms ji atstovauja, ir kitoms kolektyvinio administravimo organizaci joms elektroninėmis priemonėmis teiktų naujausią informaciją, pagal kurią jie galėtų nustatyti organizacijos atstovaujamą muzikos repertuarą internete. Tai apima:

a) atstovaujamus muzikos kūrinius;

b) atstovaujamas visas teises ar jų dalį ir

c) apimamas teritorijas.

2. Prireikus kolektyvinio administravimo organizacija gali imtis pagrįstų priemonių, siekdama užtikrinti duomenų tikslumą ir vientisumą, kontroliuoti jų pakartotinį naudojimą ir apsaugoti konfidencialią komercinę informaciją.

26 straipsnis

Daugiateritorio repertuaro informacijos tikslumas

1. Valstybės narės užtikrina, kad kolektyvinio administra vimo organizacija, teikianti daugiateritores licencijas naudoti muzikos kūrinius internete, nustatytų tvarką, pagal kurią teisių turėtojai, kitos kolektyvinio administravimo organizacijos ir internetinių paslaugų teikėjai galėtų paprašyti ištaisyti duomenis, nurodytus sąlygų sąraše pagal 24 straipsnio 2 dalį, arba pagal 25 straipsnį numatytą informaciją, kai tokie teisių turėtojai, kolektyvinio administravimo organizacijos ir internetinių paslaugų teikėjai, remdamiesi pagrįstais įrodymais, yra įsitikinę, kad duomenys arba informacija, susiję su jų teisėmis naudoti muzikos kūrinius internete, yra netikslūs. Kai šios pretenzijos yra pakankamai pagrįstos, kolektyvinio administravimo organi zacija užtikrina, kad duomenys arba informacija būtų nedelsiant ištaisyti.

2. Kolektyvinio administravimo organizacija teisių turėto jams, kurių muzikos kūriniai yra įtraukti į jos muzikos reper tuarą, ir teisių turėtojams, kurie yra jai pavedę administruoti jų teises naudoti muzikos kūrinius internete pagal 31 straipsnį, suteikia priemones elektroniniu būdu jai teikti informaciją apie jų muzikos kūrinius, jų teises į tuos kūrinius ir teritorijas, kuriose teisių turėtojai suteikia leidimą organizacijai veikti jų vardu. Tai atlikdami tiek kolektyvinio administravimo organiza cija, tiek teisių turėtojai kuo labiau atsižvelgia į neprivalomus tarptautiniu arba Sąjungos lygmeniu parengtus sektoriaus stan dartus arba praktiką, susijusius su keitimusi duomenimis, taip sudarant galimybes teisių turėtojams nurodyti muzikos kūrinį arba jo dalį, teises naudoti jį ar jo dalį internete ir teritorijas, kuriose jie suteikia kolektyvinio administravimo organizacijai leidimą veikti jų vardu.

LT2014 3 20 Europos Sąjungos oficialusis leidinys L 84/91

3. Kai kolektyvinio administravimo organizacija pagal 29 ir 30 straipsnius įgalioja kitą kolektyvinio administravimo organi zaciją teikti daugiateritores licencijas naudoti muzikos kūrinius internete, įgaliotoji organizacija taip pat taiko šio straipsnio 2 dalį teisių turėtojams, kurių muzikos kūriniai įtraukti į įgalio jančiosios kolektyvinio administravimo organizacijos repertuarą, nebent kolektyvinio administravimo organizacijos susitaria kitaip.

27 straipsnis

Tikslių ataskaitų ir sąskaitų teikimas laiku

1. Valstybės narės užtikrina, kad kolektyvinio administra vimo organizacija stebėtų, kaip internetinių muzikos paslaugų teikėjai, kuriems organizacija suteikė daugiateritorę licenciją naudoti muzikos kūrinius internete, naudoja organizacijos atsto vaujamas teises arba jų dalis.

2. Kolektyvinio administravimo organizacija siūlo interne tinių paslaugų teikėjams galimybę elektroniniu būdu pranešti apie faktinį teisių naudoti muzikos kūrinius internete naudo jimą, o internetinių paslaugų teikėjai tiksliai praneša apie faktinį tų kūrinių naudojimą. Kolektyvinio administravimo organizacija siūlo bent vieną pranešimų teikimo būdą, nustatytą atsižvelgiant į neprivalomus sektoriaus standartus arba praktiką, parengtus tarptautiniu arba Sąjungos lygmeniu elektroniniam keitimuisi tokiais duomenimis. Kolektyvinio administravimo organizacija gali atsisakyti priimti internetinių paslaugų teikėjo pranešimus, pateiktus privačiu formatu, jeigu ta organizacija elektroniniam keitimuisi duomenimis yra numačiusi sektoriaus standartą.

3. Kolektyvinio administravimo organizacija sąskaitas inter netinių paslaugų teikėjams siunčia elektroniniu būdu. Kolekty vinio administravimo organizacija siūlo naudoti bent vieną formatą, atitinkantį neprivalomus sektoriaus standartus arba praktiką, parengtus tarptautiniu arba Sąjungos lygmeniu. Sąskai toje nurodomi kūriniai ir teisės, kuriems arba kurių dalims suteikta licencija, remiantis sąlygų sąraše nurodytais duome nimis pagal 24 straipsnio 2 dalį, ir atitinkamas faktinis jų panaudojimas, kiek jį galima nurodyti pagal internetinių paslaugų teikėjo pateiktą informaciją ir tos informacijos patei kimo formatą. Internetinių paslaugų teikėjas negali atsisakyti priimti sąskaitos dėl jos formato, jeigu kolektyvinio administra vimo organizacija naudoja sektoriaus standartą.

4. Kolektyvinio administravimo organizacija internetinių paslaugų teikėjui nedelsdama teikia tikslias sąskaitas po to, kai pranešama apie faktinį teisių naudoti tą muzikos kūrinį inter nete panaudojimą, išskyrus atvejus, kai tai neįmanoma dėl inter netinių paslaugų teikėjo kaltės.

5. Kolektyvinio administravimo organizacija taiko tinkamą tvarką, pagal kurią internetinių paslaugų teikėjas gali prieštarauti dėl sąskaitos tikslumo, įskaitant atvejus, kai internetinių paslaugų teikėjas gauna sąskaitas iš vienos ar kelių kolektyvinio administravimo organizacijų už tas pačias teises naudoti tą patį muzikos kūrinį internete.

28 straipsnis

Tikslus atsiskaitymas su teisių turėtojais laiku

1. Nedarant poveikio 3 daliai, valstybės narės užtikrina, kad kolektyvinio administravimo organizacija, teikianti daugiateri tores licencijas naudoti muzikos kūrinius internete, paskirstytų už tokias licencijas gautas teisių turėtojams mokėtinas sumas tiksliai ir nedelsdama po to, kai pranešama apie faktinį to kūrinio panaudojimą, išskyrus atvejus, kai tai neįmanoma dėl internetinių paslaugų teikėjo kaltės.

2. Nedarant poveikio 3 daliai, kolektyvinio administravimo organizacija kartu su kiekvienu mokėjimu pagal 1 dalį pateikia teisių turėtojams bent tokią informaciją:

a) laikotarpį, kuriuo naudotas kūrinys, už kurį teisių turėtojui mokėtinos sumos, ir teritorijas, kuriose tas kūrinys naudotas;

b) kolektyvinio administravimo organizacijos surinktas sumas už kiekvieną teisę naudoti muzikos kūrinius internete, kuriai visiškai ar iš dalies atstovauti organizaciją įgaliojo teisių turė tojas, atskaitymus iš šių sumų ir sumas, kurias organizacija paskirstė;

c) kolektyvinio administravimo organizacijos iš kiekvieno inter netinio paslaugų teikėjo surinktas teisių turėtojams mokė tinas sumas, atskaitymus iš šių sumų ir sumas, kurias orga nizacija paskirstė.

3. Kai kolektyvinio administravimo organizacija pagal 29 ir 30 straipsnius įgalioja kitą kolektyvinio administravimo organi zaciją teikti daugiateritores licencijas naudoti muzikos kūrinius internete, įgaliotoji organizacija tiksliai ir nedelsdama paskirsto 1 dalyje nurodytas sumas ir teikia 2 dalyje nurodytą informaciją įgaliojančiajai organizacijai. Įgaliojančioji kolektyvinio administ ravimo organizacija yra atsakinga už tolesnį tokių sumų paskirs tymą ir tokios informacijos teikimą teisių turėtojams, nebent kolektyvinio administravimo organizacijos susitaria kitaip.

29 straipsnis

Kolektyvinio administravimo organizacijų susitarimai dėl daugiateritorių licencijų teikimo

1. Valstybės narės užtikrina, kad visi kolektyvinio administ ravimo organizacijų atstovavimo susitarimai, pagal kuriuos viena organizacija įgalioja kitą kolektyvinio administravimo organizaciją teikti daugiateritores licencijas naudoti muzikos kūrinius iš įgaliojančiosios organizacijos muzikos repertuaro internete, būtų ne išimtinio pobūdžio. Įgaliotoji kolektyvinio administravimo organizacija administruoja tas teises naudoti kūrinius internete laikydamasi nediskriminavimo principų.

LTL 84/92 Europos Sąjungos oficialusis leidinys 2014 3 20

2. Įgaliojančioji kolektyvinio administravimo organizacija praneša savo nariams apie pagrindines susitarimo sąlygas, įskai tant susitarimo trukmę ir įgaliotosios organizacijos teikiamų paslaugų kainą.

3. Įgaliotoji kolektyvinio administravimo organizacija praneša įgaliojančiajai organizacijai apie pagrindines sąlygas, pagal kurias bus teikiamos licencijos įgaliojančiosios organiza cijos teisėms naudoti kūrinius internete, įskaitant panaudojimo pobūdį, visas nuostatas, susijusias su licenciniu atlyginimu arba darančias poveikį šiems atlyginimams, licencijos trukmę, ataskai tinius laikotarpius ir teritorijas, kuriose galioja licencija.

30 straipsnis

Pareiga atstovauti kitai kolektyvinio administravimo organizacijai teikiant daugiateritores licencijas

1. Valstybės narės užtikrina, kad tais atvejais, kai kolektyvinio administravimo organizacija neteikia ir nesiūlo teikti savo reper tuarui daugiateritorių licencijų naudoti muzikos kūrinius inter nete, ši organizacija pateikia prašymą kitai kolektyvinio admi nistravimo organizacijai sudaryti su ja susitarimą atstovauti toms teisėms, o paprašytoji kolektyvinio administravimo orga nizacija turi sutikti su tokiu prašymu, jeigu ji jau teikia arba siūlo teikti tos pačios kategorijos teisių naudoti vienos ar daugiau kolektyvinio administravimo organizacijų repertuaro muzikos kūrinius internete daugiateritores licencijas.

2. Paprašytoji kolektyvinio administravimo organizacija atsako prašančiajai kolektyvinio administravimo organizacijai raštu ir be pagrįstos priežasties nedelsdama.

3. Nedarant poveikio 5 ir 6 dalims, paprašytoji kolektyvinio administravimo organizacija administruoja prašančiosios kolek tyvinio administravimo organizacijos atstovaujamą repertuarą tomis pačiomis sąlygomis, kokiomis ji administruoja savo pačios repertuarą.

4. Paprašytoji kolektyvinio administravimo organizacija įtraukia prašančiosios kolektyvinio administravimo organizacijos atstovaujamą repertuarą į visus savo pasiūlymus, kuriuos ji pateikia internetinių paslaugų teikėjams.

5. Administravimo mokestis už paslaugą, kurią paprašytoji kolektyvinio administravimo organizacija teikia prašančiajai organizacijai, neviršija sąnaudų, kurias pagrįstai patiria paprašy toji kolektyvinio administravimo organizacija.

6. Prašančioji kolektyvinio administravimo organizacija pateikia paprašytajai kolektyvinio administravimo organizacijai informaciją, susijusią su savo muzikos repertuaru, kurios reikia teikiant daugiateritores licencijas naudoti muzikos kūrinius internete. Kai informacijos nepakanka arba ji pateikta tokia forma, kuri neleidžia paprašytajai kolektyvinio administravimo organizacijai vykdyti šios antraštinės dalies reikalavimų, papra šytoji kolektyvinio administravimo organizacija turi teisę imti mokestį už sąnaudas, pagrįstai patirtas vykdant tuos reikalavi

mus, arba neadministruoti tų kūrinių, apie kuriuos turima infor macija yra nepakankama arba netinkama naudoti.

31 straipsnis

Galimybė teikti daugiateritores licencijas

Valstybės narės užtikrina, kad tais atvejais, kai ne vėliau kaip 2017 m. balandžio 10 d. kolektyvinio administravimo organi zacija neteikia ar nesiūlo teikti daugiateritorių licencijų naudoti muzikos kūrinius internete arba neleidžia kitai kolektyvinio administravimo organizacijai atstovauti teisėms turint tokį tikslą, teisių turėtojai, suteikę tai organizacijai leidimą atstovauti jų teisėms dėl muzikos kūrinių naudojimo internete, galėtų atšaukti teises naudoti jų muzikos kūrinius internete, suteiktas tai kolektyvinio administravimo organizacijai turint tikslą teikti visų teritorijų daugiateritores licencijas, bet neprivalėtų atšaukti teisių naudoti muzikos kūrinius internete, suteiktų turint tikslą teikti nedaugiateritores licencijas, kad jie galėtų patys arba per bet kurią kitą įgaliotą šalį ar kolektyvinio administravimo orga nizaciją teikti savo teisių naudoti muzikos kūrinius internete daugiateritores licencijas, laikydamiesi šios antraštinės dalies nuostatų.

32 straipsnis

Nukrypti leidžianti nuostata, taikoma radijo ir televizijos programoms reikalingoms teisėms naudoti muzikos

kūrinius internete

Šios antraštinės dalies reikalavimai netaikomi kolektyvinio admi nistravimo organizacijoms, kai jos, laikydamosi konkurencijos taisyklių pagal SESV 101 ir 102 straipsnius, savanoriško reika lingų teisių jungimo pagrindu teikia daugiateritores licencijas naudoti muzikos kūrinius internete, reikalingas transliuotojui, kad šis perduotų arba rodytų visuomenei savo radijo ir televi zijos programas tuo pačiu metu, kai jos pirmąsyk transliuoja mos, arba vėliau ir bet kokią jo ar jam sukurtą internete patei kiamą medžiagą, papildančią pirmąją jo radijo ar televizijos programos transliaciją, įskaitant peržiūras.

IV ANTRAŠTINĖ

DALIS TEISIŲ GYNIMO UŽTIKRINIMO PRIEMONĖS

33 straipsnis

Skundų nagrinėjimo tvarka

1. Valstybės narės užtikrina, kad kolektyvinio administra vimo organizacijos savo nariams, teisių turėtojams ir kolekty vinio administravimo organizacijoms, kurių vardu administruoja teises pagal atstovavimo susitarimą, nustatytų veiksmingą ir laiku įgyvendinamą tvarką, pagal kurią nagrinėjami skundai ir sprendžiami ginčai, visų pirma susiję su leidimu administruoti teises ir leidimo panaikinimu arba atšaukimu, narystės sąlygo mis, teisių turėtojams mokėtinų sumų surinkimu, atskaitymais iš šių sumų ir jų paskirstymu.

LT2014 3 20 Europos Sąjungos oficialusis leidinys L 84/93

2. Kolektyvinio administravimo organizacijos į narių arba kolektyvinio administravimo organizacijų, kurių vardu administ ruoja teises pagal atstovavimo susitarimą, pateiktus skundus atsako raštiškai. Kai kolektyvinio administravimo organizacija skundą atmeta, ji nurodo atmetimo priežastis.

34 straipsnis

Alternatyvaus ginčų sprendimo tvarka

1. Valstybės narės gali numatyti, kad kolektyvinio administ ravimo organizacijų, kolektyvinio teisių administravimo organi zacijų narių, teisių turėtojų arba naudotojų ginčams, kilusiems dėl nacionalinės teisės aktų, priimtų pagal šios direktyvos reika lavimus, nuostatų, spręsti būtų taikoma skubi, nepriklausoma ir nešališka alternatyvaus ginčų sprendimo procedūra.

2. Valstybės narės užtikrina, kad taikant III antraštinę dalį į nepriklausomas ir nešališkas alternatyvaus ginčų sprendimo įstaigas būtų galima kreiptis dėl tokių su jų teritorijoje įsistei gusia kolektyvinio administravimo organizacija, teikiančia ar siūlančia teikti daugiateritores licencijas naudoti muzikos kūri nius internete, susijusių ginčų:

a) ginčų su faktiniais arba potencialiais internetinių paslaugų teikėjais dėl 16, 25, 26 ir 27 straipsnių taikymo;

b) ginčų su vienu ar keliais teisių turėtojais dėl 25, 26, 27, 28, 29, 30 ir 31 straipsnių taikymo;

c) ginčų su kita kolektyvinio administravimo organizacija dėl 25, 26, 27, 28, 29 ir 30 straipsnių taikymo.

35 straipsnis

Ginčų sprendimas

1. Valstybės narės užtikrina, kad dėl kolektyvinio administ ravimo organizacijų ir naudotojų ginčų, susijusių su, be kita ko, taikomomis ar siūlomomis licencijų teikimo sąlygomis ar sutar ties pažeidimais, būtų galima kreiptis į teismą arba, jei tikslinga, į kitą nepriklausomą ir nešališką ginčų sprendimo įstaigą, kuri specializuojasi intelektinės nuosavybės teisės srityje.

2. 33 ir 34 straipsniai ir šio straipsnio 1 dalis nedaro poveikio šalių teisei pareikšti ir ginti savo teises teisme.

36 straipsnis

Atitiktis

1. Valstybės narės užtikrina, kad įgaliotosios kompetentingos institucijos stebėtų, kaip jų teritorijoje įsisteigusios kolektyvinio administravimo organizacijos laikosi pagal šioje direktyvoje nustatytus reikalavimus priimtų nacionalinės teisės aktų nuostatų.

2. Valstybės narės užtikrina, kad būtų nustatyta procedūra, pagal kurią kolektyvinio administravimo organizacijos nariai, teisių turėtojai, naudotojai, kolektyvinio administravimo organi

zacijos ir kitos suinteresuotosios šalys galėtų pranešti tuo tikslu paskirtoms kompetentingoms institucijoms apie veiklą ar aplin kybes, kurios, jų nuomone, pažeidžia pagal šioje direktyvoje nustatytus reikalavimus priimtų nacionalinės teisės aktų nuosta tas.

3. Valstybės narės užtikrina, kad tuo tikslu paskirtos kompe tentingos institucijos būtų įgaliotos taikyti tinkamas sankcijas ar imtis tinkamų priemonių, kai nesilaikoma įgyvendinant šią direktyvą priimtų nacionalinės teisės aktų nuostatų. Tos sank cijos ir priemonės turi būti veiksmingos, proporcingos ir atgra somosios.

Valstybės narės ne vėliau kaip 2016 m. balandžio 10 d. praneša Komisijai apie šiame straipsnyje bei 37 ir 38 straipsniuose nuro dytas kompetentingas institucijas. Komisija paskelbia tuo tikslu gautą informaciją.

37 straipsnis

Kompetentingų institucijų keitimasis informacija

1. Siekiant sudaryti palankesnes sąlygas stebėti, kaip taikoma ši direktyva, kiekviena valstybė narė užtikrina, kad tuo tikslu paskirta kompetentinga institucija be pagrįstos priežasties nedelsdama atsakytų į kitos valstybės narės atitinkamu tikslu paskirtos kompetentingos institucijos prašymą suteikti informa ciją klausimais, susijusiais su šios direktyvos taikymu, ypač vals tybės narės, kurios prašoma, teritorijoje įsisteigusių kolektyvinio administravimo organizacijų veikla, jeigu tas prašymas tinkamai pagrįstas.

2. Kai kompetentinga institucija mano, kad kitoje valstybėje narėje įsisteigusi, tačiau jos teritorijoje veiklą vykdanti kolekty vinio administravimo organizacija galbūt nesilaiko tos valstybės narės, kurioje ta organizacija įsisteigusi, nacionalinės teisės nuostatų, priimtų pagal šioje direktyvoje nustatytus reikalavi mus, ji gali visą atitinkamą informaciją perduoti valstybės narės, kurioje kolektyvinio administravimo organizacija įsisteigusi, kompetentingai institucijai ir prie jos pridėti prašymą tai institu cijai, kad ji pagal savo kompetenciją imtųsi atitinkamų veiksmų. Kompetentinga institucija, kurios prašoma, per tris mėnesius privalo pateikti pagrįstą atsakymą.

3. 2 dalyje nurodytus klausimus kompetentinga institucija taip pat gali perduoti svarstyti pagal 41 straipsnį įsteigtai ekspertų grupei.

38 straipsnis

Bendradarbiavimas siekiant daugiateritorių licencijų teikimo plėtros

1. Komisija skatina valstybių narių tuo tikslu paskirtas kompetentingas institucijas reguliariai keistis informacija, susi jusia su daugiateritorių licencijų teikimo padėtimi ir plėtra, tarpusavyje ir su Komisija.

LTL 84/94 Europos Sąjungos oficialusis leidinys 2014 3 20

2. Komisija rengia reguliarias konsultacijas su teisių turėtojų, kolektyvinio administravimo organizacijų, naudotojų, vartotojų ir kitų suinteresuotųjų šalių atstovais, kad sužinotų jų patirtį taikant šios direktyvos III antraštinės dalies nuostatas. Komisija, naudodamasi pagal 1 dalį numatyta keitimosi informacija sistema, kompetentingoms institucijoms teikia visą iš tų konsul tacijų gautą susijusią informaciją.

3. Valstybės narės užtikrina, kad ne vėliau kaip 2017 m. spalio 10 d. jų kompetentingos institucijos pateiktų Komisijai daugiateritorių licencijų teikimo padėties ir plėtros ataskaitą. Ataskaitoje visų pirma pateikiama informacija apie tai, ar daugiateritorės licencijos siūlomos atitinkamoje valstybėje narėje, ar kolektyvinio administravimo organizacijos laikosi įgyvendinant šios direktyvos III antraštinės dalies reikalavimus priimtų nacionalinės teisės aktų nuostatų ir kaip naudotojai, vartotojai, teisių turėtojai ir kitos suinteresuotosios šalys vertina teisių naudoti muzikos kūrinius internete daugiateritorių licen cijų teikimo plėtrą.

4. Remdamasi pagal 3 dalį gautomis ataskaitomis ir pagal 1 ir 2 dalis surinkta informacija, Komisija įvertina, kaip taikomi šios direktyvos III antraštinės dalies reikalavimai. Prireikus ir, kai tinkama, remdamasi atitinkama konkrečia ataskaita, Komisija svarsto papildomas priemones visoms nustatytoms problemoms spręsti. Tas vertinimas visų pirma apima:

a) kolektyvinio administravimo organizacijų, kurios atitinka III antraštinės dalies reikalavimus, skaičių;

b) tai, kaip taikomi 29 ir 30 straipsniai, įskaitant kolektyvinio administravimo organizacijų pagal tuos straipsnius sudarytų atstovavimo susitarimų skaičių;

c) valstybių narių repertuaro, kuriam siūlomos daugiateritorės licencijos, procentinę dalį.

V ANTRAŠTINĖ

DALIS ATASKAITŲ TEIKIMAS IR BAIGIAMOSIOS NUOSTATOS

39 straipsnis

Pranešimas apie kolektyvinio administravimo organizacijas

Valstybės narės, remdamosi turima informacija, ne vėliau kaip 2016 m. balandžio 10 d. pateikia Komisijai jų teritorijoje įsistei gusių kolektyvinio administravimo organizacijų sąrašą.

Valstybės narės be pagrįstos priežasties nedelsdamos praneša Komisijai apie visus to sąrašo pasikeitimus.

Komisija tą informaciją paskelbia viešai ir atnaujina.

40 straipsnis

Ataskaita

Komisija ne vėliau kaip 2021 m. balandžio 10 d. įvertina šios direktyvos taikymą ir pateikia Europos Parlamentui ir Tarybai šios direktyvos taikymo ataskaitą. Toje ataskaitoje nurodomas šios direktyvos poveikis tarpvalstybinių paslaugų plėtrai, kultūrų įvairovei, kolektyvinio administravimo organizacijų ir naudotojų santykiams ir ne Sąjungoje įsisteigusių kolektyvinio administra vimo organizacijų veiklai Sąjungoje, taip pat prireikus direktyvos persvarstymo būtinybė. Prireikus Komisija kartu su ataskaita pateikia pasiūlymą dėl teisėkūros procedūra priimamo akto.

41 straipsnis

Ekspertų grupė

Pagal šį straipsnį įsteigiama ekspertų grupė. Ją sudaro valstybių narių kompetentingų institucijų atstovai. Grupei pirmininkauja Komisijos atstovas, ekspertų grupė renkasi pirmininko iniciatyva arba valstybės narės delegacijos prašymu. Grupės uždaviniai yra šie:

a) išnagrinėti, kokį poveikį šios direktyvos perkėlimas į nacio nalinę teisę turi kolektyvinio administravimo organizacijų ir nepriklausomų administravimo subjektų veiklai vidaus rinkoje, ir iškelti visas problemas;

b) rengti konsultacijas visais dėl šios direktyvos taikymo išky lančiais klausimais;

c) palengvinti keitimąsi informacija apie atitinkamus teisės aktų ir teismo praktikos pokyčius, taip pat atitinkamus ekonomi nius, socialinius, kultūros ir technologijų pokyčius, visų pirma kūrinių ir kitų objektų skaitmeninėje rinkoje.

42 straipsnis

Asmens duomenų apsauga

Įgyvendinant šią direktyvą asmens duomenų tvarkymas atlie kamas vadovaujantis Direktyva 95/46/EB.

43 straipsnis

Perkėlimas į nacionalinę teisę

1. Valstybės narės užtikrina, kad įsigaliotų įstatymai ir kiti teisės aktai, būtini, kad šios direktyvos būtų laikomasi ne vėliau kaip nuo 2016 m. balandžio 10 d. Jos nedelsdamos pateikia Komisijai tų teisės aktų nuostatų tekstus.

Valstybės narės, priimdamos tas nuostatas, daro jose nuorodą į šią direktyvą arba tokia nuoroda daroma jas oficialiai skelbiant. Nuorodos darymo tvarką nustato valstybės narės.

2. Valstybės narės pateikia Komisijai šios direktyvos taikymo srityje priimtų nacionalinės teisės aktų pagrindinių nuostatų tekstus.

LT2014 3 20 Europos Sąjungos oficialusis leidinys L 84/95

44 straipsnis

Įsigaliojimas

Ši direktyva įsigalioja dvidešimtą dieną po jos paskelbimo Europos Sąjungos oficialiajame leidinyje.

45 straipsnis

Adresatai

Ši direktyva skirta valstybėms narėms.

Priimta Strasbūre 2014 m. vasario 26 d.

Europos Parlamento vardu Pirmininkas M. SCHULZ

Tarybos vardu Pirmininkas

D. KOURKOULAS

LTL 84/96 Europos Sąjungos oficialusis leidinys 2014 3 20

PRIEDAS

1. 22 straipsnio 2 dalyje nurodytoje metinėje skaidrumo ataskaitoje teiktina informacija:

a) finansinės ataskaitos, kurias sudaro finansinių metų balansas arba turto ir įsipareigojimų ataskaita, pajamų ir išlaidų ataskaita bei pinigų srautų ataskaita;

b) finansinių metų veiklos ataskaita;

c) informacija apie atsisakymus išduoti licenciją pagal 16 straipsnio 3 dalį;

d) kolektyvinio administravimo organizacijos teisinės ir valdymo struktūros aprašas;

e) informacija apie subjektus, kuriuos tiesiogiai ar netiesiogiai, visiškai ar iš dalies valdo nuosavybės teise ar kontro liuoja kolektyvinio administravimo organizacija;

f) informacija apie bendrą atlyginimo sumą, per praėjusius metus išmokėtą 9 straipsnio 3 dalyje ir 10 straipsnyje nurodytiems asmenims, ir apie kitas jiems skirtas išmokas;

g) šio priedo 2 punkte nurodyta finansinė informacija;

h) speciali ataskaita dėl sumų, atskaitytų už socialines, kultūros ir švietimo paslaugas, panaudojimo, kurioje pateikiama šio priedo 3 punkte nurodyta informacija.

2. Metinėje skaidrumo ataskaitoje teiktina finansinė informacija:

a) finansinė informacija apie pajamas už teisių naudojimą pagal administruojamų teisių kategorijas ir naudojimo pobūdį (pvz., transliavimas, naudojimas internete, viešas atlikimas), įskaitant informaciją apie pajamas iš pajamų už teisių naudojimą investavimo ir tokių pajamų panaudojimą (ar jos paskirstytos teisių turėtojams arba kitoms kolektyvinio administravimo organizacijoms, ar kitaip panaudotos);

b) finansinė informacija apie teisių administravimo ir kitų paslaugų, kurias kolektyvinio administravimo organizacija teikia teisių turėtojams, sąnaudas, išsamiai aprašant bent šiuos dalykus:

i) visas veiklos ir finansines sąnaudas, išskaidytas pagal administruojamų teisių kategorijas, ir, kai sąnaudos netiesioginės ir negali būti susietos su viena ar daugiau teisių kategorijų, tokių netiesioginių sąnaudų paskirs tymo metodo paaiškinimą;

ii) tik su teisių administravimo paslaugomis susijusias veiklos ir finansines sąnaudas, išskaidytas pagal administ ruojamų teisių kategorijas, ir, kai sąnaudos netiesioginės ir negali būti susietos su viena ar daugiau teisių kategorijų, tokių netiesioginių sąnaudų paskirstymo metodo paaiškinimą, įskaitant administravimo mokesčius, atskaitytus ar išskaičiuotus iš pajamų už teisių naudojimą ir bet kokių pajamų iš pajamų už teisių panaudojimą investavimo pagal 11 straipsnio 4 dalį ir 12 straipsnio 1, 2 ir 3 dalis;

iii) veiklos ir finansines sąnaudas, nesusijusias su teisių administravimu, bet susijusias su kitomis – socialinėmis, kultūros ir švietimo, paslaugomis;

iv) sąnaudoms padengti naudojamus išteklius;

v) atskaitymus iš pajamų už teisių naudojimą, išskaidytus pagal administruojamų teisių kategorijas ir naudojimo pobūdį, nurodant atskaitymo paskirtį, pavyzdžiui, su teisių administravimu arba socialinėmis, kultūros ar švietimo paslaugomis susijusios sąnaudos;

vi) kolektyvinio administravimo organizacijos teisių turėtojams teikiamų teisių administravimo ir kitų paslaugų sąnaudų procentinį dydį, palyginti su atitinkamų finansinių metų pajamomis už teisių naudojimą, pagal admi nistruojamų teisių kategorijas, ir, kai sąnaudos netiesioginės ir negali būti susietos su viena ar daugiau teisių kategorijų, tokių netiesioginių sąnaudų paskirstymo metodo paaiškinimą;

c) finansinė informacija apie teisių turėtojams mokėtinas sumas, išsamiai aprašant bent šiuos dalykus:

i) visą teisių turėtojams priskirtą sumą, išskaidytą pagal administruojamų teisių kategorijas ir naudojimo pobūdį;

ii) visą teisių turėtojams išmokėtą sumą, išskaidytą pagal administruojamų teisių kategorijas ir naudojimo pobūdį;

iii) mokėjimo dažnumą pagal administruojamų teisių kategorijas ir naudojimo pobūdį;

LT2014 3 20 Europos Sąjungos oficialusis leidinys L 84/97

iv) visą teisių turėtojų vardu surinktą, tačiau dar neišmokėtą sumą, išskaidytą pagal administruojamų teisių kate gorijas ir naudojimo pobūdį, nurodant finansinius metus, kuriais šios sumos surinktos;

v) visą teisių turėtojams priskirtą, tačiau dar nepaskirstytą sumą, išskaidytą pagal administruojamų teisių katego rijas ir naudojimo pobūdį, nurodant finansinius metus, kuriais tos sumos surinktos;

vi) delsimo priežastis tais atvejais, kai kolektyvinio administravimo organizacija nepaskirstė ir neišmokėjo sumų per 13 straipsnio 1 dalyje nustatytą terminą;

vii) visas nepaskirstomas sumas, kartu pateikiant paaiškinimą, kaip tos sumos yra panaudojamos;

d) informaciją apie santykius su kitomis kolektyvinio administravimo organizacijomis, aprašant bent šiuos dalykus:

i) iš kitų kolektyvinio administravimo organizacijų gautas ir joms išmokėtas sumas, išskaidytas pagal teisių kategorijas, naudojimo pobūdį ir kolektyvinio administravimo organizacijas;

ii) kitoms kolektyvinio administravimo organizacijoms mokėtinus administravimo mokesčius ir kitus joms skirtus atskaitymus iš pajamų už teises, išskaidytus pagal teisių kategorijas, naudojimo pobūdį ir organizacijas;

iii) kitoms kolektyvinio administravimo organizacijoms mokėtinus administravimo mokesčius ir kitus atskaitymus iš kitų kolektyvinio administravimo organizacijų sumokėtų sumų, išskaidytus pagal teisių kategorijas ir organi zacijas;

iv) tiesiogiai teisių turėtojams paskirstytas sumas, gautas iš kitų kolektyvinio administravimo organizacijų, išskai dytas pagal teisių kategorijas ir organizacijas.

3. 22 straipsnio 3 dalyje nurodytoje specialioje ataskaitoje teiktina informacija:

a) sumos, per finansinius metus atskaitytos už socialines, kultūros ir švietimo paslaugas, išskaidytos pagal atskaitymo paskirtį ir išskaidytos kiekvienoje atskaitymo paskirties kategorijoje pagal administruojamų teisių kategorijas ir naudojimo pobūdį;

b) šių sumų panaudojimo paaiškinimas, išskaidant jas pagal paskirtį, įskaitant sumų, atskaitytų socialinėms, kultūros ir švietimo paslaugoms finansuoti, administravimo sąnaudas ir atskiras sumas, panaudotas socialinėms, kultūros ir švietimo paslaugoms.

LTL 84/98 Europos Sąjungos oficialusis leidinys 2014 3 20

下载PDF open_in_new

Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2014/26/ES (2014. gada 26. februāris) par autortiesību un blakustiesību kolektīvo pārvaldījumu un muzikālo darbu tiesību lietošanai tiešsaistē daudzteritoriālo licencēšanu iekšējā tirgūDokuments attiecas uz EEZ

DIREKTĪVAS

EIROPAS PARLAMENTA UN PADOMES DIREKTĪVA 2014/26/ES

(2014. gada 26. februāris)

par autortiesību un blakustiesību kolektīvo pārvaldījumu un muzikālo darbu tiesību lietošanai tiešsaistē daudzteritoriālo licencēšanu iekšējā tirgū

(Dokuments attiecas uz EEZ)

EIROPAS PARLAMENTS UN EIROPAS SAVIENĪBAS PADOME,

ņemot vērā Līgumu par Eiropas Savienības darbību un jo īpaši tā 50. panta 1. punktu, 53. panta 1. punktu un 62. pantu,

ņemot vērā Eiropas Komisijas priekšlikumu,

pēc leģislatīvā akta projekta nosūtīšanas valstu parlamentiem,

ņemot vērā Eiropas Ekonomikas un sociālo lietu komitejas atzi numu (1),

saskaņā ar parasto likumdošanas procedūru (2),

tā kā:

(1) Savienības direktīvas, kuras ir pieņemtas autortiesību un blakustiesību jomā, jau nodrošina augstu aizsardzības līmeni tiesību subjektiem un līdz ar to regulējumu, saskaņā ar kuru var notikt ar minētajām tiesībām aizsar gāta satura izmantošana. Minētās direktīvas veicina jaun rades attīstību un saglabāšanu. Iekšējā tirgū, kurā konku rence nav izkropļota, inovācijas un intelektuālās jaun rades aizsardzība mudina arī investēt novatoriskos pakal pojumos un produktos.

(2) Autortiesību un blakustiesību aizsargāta satura, tostarp grāmatu, audiovizuālo darbu un mūzikas ierakstu, un ar tiem saistītu pakalpojumu izplatīšanai ir jālicencē dažādu autortiesību un blakustiesību subjektu, piemēram, autoru, izpildītāju, producentu un izdevēju, tiesības. Ja vien dalīb valstis nenosaka citādi, parasti tiesību subjekts var izvēlē ties individuālu vai kolektīvu savu tiesību pārvaldījumu saskaņā ar Savienības tiesību aktiem un Savienības un tās

dalībvalstu starptautiskajām saistībām. Autortiesību un blakustiesību pārvaldījums ietver licenču piešķiršanu izmantotājiem, izmantotāju revīziju un tiesību izmanto šanas uzraudzību, autortiesību un blakustiesību īsteno šanu, no tiesību izmantošanas gūto ieņēmumu iekasēšanu un tiesību subjektiem pienākošos summu sadalīšanu. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas sniedz tiesību subjektiem iespēju saņemt atlīdzību par izmantošanu – arī citu valstu tirgos –, kurus tie nespētu kontrolēt vai īstenot paši.

(3) Līguma par Eiropas Savienības darbību (LESD) 167. pantā noteikts, ka Eiropas Savienībai ir jārīkojas, ņemot vērā kultūru daudzveidību, un jāveicina dalībvalstu kultūru uzplaukums, respektējot to valsts un reģionālās atšķirības un vienlaikus pievēršot uzmanību kopīgajam kultūras mantojumam. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām ir – un arī turpmāk būtu jānodrošina, lai tām būtu – svarīga loma, veicinot kultūras izpausmju daudzveidību, gan dodot mazākajiem un mazāk populā riem repertuāriem iespēju iekļūt tirgū, gan nodrošinot sociālus, kultūras vai izglītības pakalpojumus to tiesību subjektu un sabiedrības interesēs.

(4) Ja mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas veic uzņēmējdarbību Savienībā, tam vajadzētu būt iespējai izmantot Līgumos paredzētās brīvības, pārstāvot tiesību subjektus, kuri dzīvo vai veic uzņēmējdarbību citā dalībvalstī, vai piešķirot licences izmantotājiem, kuri dzīvo vai veic uzņēmējdarbību citā dalībvalstī.

(5) Pastāv ievērojamas atšķirības starp dažādu valstu noteiku miem, kas reglamentē mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizāciju darbību, jo īpaši attiecībā uz to pārredzamību un atbildību pret saviem biedriem un tiesību subjektiem. Tādējādi daudzos gadījumos ir radušās grūtības, jo īpaši ārvalstu tiesību subjektiem, kad tie tiecas īstenot savas tiesības, un ir slikti veikta iekasēto ieņē mumu finanšu pārvaldība. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju darbības problēmas mazina autortiesību un blakustiesību izmantošanas efektivitāti visā iekšējā tirgū, kaitējot mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju biedru, tiesību subjektu un izmantotāju interesēm.

LVL 84/72 Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis 20.3.2014.

(1) OV C 44, 15.2.2013., 104. lpp. (2) Eiropas Parlamenta 2014. gada 4. februāra nostāja (Oficiālajā Vēstnesī

vēl nav publicēta) un Padomes 2014. gada 20. februāra lēmums.

(6) Nepieciešamība uzlabot mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju darbību tika noteikta jau Komisijas Ieteikumā 2005/737/EK (1). Minētajā ieteikumā tika izklāstīti vairāki principi, piemēram, tiesību subjektu brīvība izvēlēties mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas, vienlīdzīga attieksme pret visu kategoriju tiesību subjektiem un taisnīgs autoratlīdzību sadalījums. Tajā mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cijas tika aicinātas jau pirms sarunām un to starplaikā sniegt izmantotājiem pietiekamu informāciju par tarifiem un repertuāru. Tajā tika arī iekļauti ieteikumi attiecībā uz atbildību, tiesību subjektu pārstāvību mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju lēmējvienībās un strīdu izšķiršanu. Tomēr ieteikuma izpilde ir bijusi nevienmērīga.

(7) Lai nodrošinātu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju biedru, tiesību subjektu un trešo personu interešu aizsardzību, dalībvalstu tiesību aktiem, kas saistīti ar muzikālu darbu autortiesību pārvaldījumu un daudz teritoriālu licencēšanu par muzikālu darbu tiešsaistes tiesībām, vajadzētu būt saskaņotiem, tādējādi garantējot līdzvērtīgus drošības pasākumus visā Savienībā. Tāpēc par šīs direktīvas juridisko bāzi vajadzētu būt LESD 50. panta 1. punktam.

(8) Šīs direktīvas mērķis ir paredzēt koordinēšanu valstu noteikumiem par mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju īstenotā autortiesību un blakustiesību pārval dījuma pieejamību, par to pārvaldības kārtību un par to uzraudzības sistēmu, un tāpēc par tās juridisko bāzi vaja dzētu būt arī LESD 53. panta 1. punktam. Ņemot vērā to, ka šī ir nozare piedāvā pakalpojumus visā Savienībā, par šīs direktīvas juridisko bāzi vajadzētu būt LESD 62. pantam.

(9) Šīs direktīvas mērķis ir noteikt prasības, kas piemēro jamas mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cijām, lai nodrošinātu augstus vadības, finansiālās pārval dības, pārredzamības un ziņošanas standartus. Tomēr minētajam nevajadzētu liegt dalībvalstīm turpināt piemērot vai noteikt mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācijām, kas veic uzņēmējdarbību to terito rijā, stingrākus standartus nekā tos, kas paredzēti šīs direktīvas II sadaļā, ja šādi stingrāki standarti ir saderīgi ar Savienības tiesību aktiem.

(10) Nekam šajā direktīvā nebūtu jāliedz dalībvalstīm tos pašus vai līdzīgus noteikumus piemērot mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, kuras veic uzņē mējdarbību ārpus Savienības, bet darbojas attiecīgajā dalībvalstī.

(11) Nekam šajā direktīvā nebūtu jāliedz mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām saskaņā ar vienlī dzīgiem, nediskriminējošiem un pārredzamiem nosacīju miem, ievērojot LESD 101. un 102. pantā noteiktos konkurences noteikumus, slēgt pārstāvības nolīgumus ar citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cijām tiesību pārvaldījuma jomā, lai atvieglotu, uzlabotu un vienkāršotu procedūras licenču piešķiršanai izmanto tājiem, tostarp vienotu rēķinu sagatavošanas mērķiem, un piedāvāt daudzteritoriālu licencēšanu jomās, kas nav minētas šīs direktīvas III sadaļā.

(12) Lai gan šī direktīva ir piemērojama visām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, izņemot III sadaļu, kura attiecas tikai uz mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, kas daudzteritoriālā mērogā pārvalda autoru tiesības muzikālo darbu izmantošanai tiešsaistē, tā neskar tādus noteikumus par tiesību pārval dījumu dalībvalstīs kā, piemēram, individuālo pārvaldī jumu, pārstāvošās mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācijas un izmantotāja savstarpējās vieno šanās paplašināto ietekmi, t. i., paplašinātu kolektīvo licencēšanu, obligāto kolektīvo pārvaldījumu, tiesiskās prezumpcijas attiecībā uz pārstāvību un tiesību nodošanu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām.

(13) Šī direktīva neskar dalībvalstu tiesības saskaņā ar tiesību vai normatīvajiem aktiem vai jebkādu citu konkrētu mehānismu šim nolūkam piemērošanai to teritorijā noteikt taisnīgu kompensāciju tiesību subjektiem par izņēmumiem vai ierobežojumiem attiecībā uz reproducē šanas tiesībām, kas paredzētas Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīvā 2001/29/EK (2), un atlīdzību tiesību subjektiem par atkāpēm no ekskluzīvajām tiesībām sais tībā ar publisku patapināšanu, kas paredzētas Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīvā 2006/115/EK (3), kā arī nosacījumus, kas piemērojami to iekasēšanai.

(14) Ar šo direktīvu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām netiek paredzēta prasība izvēlēties īpašu juridisko formu. Praksē minētajām organizācijām ir dažādas juridiskās formas, piemēram, asociācijas, kooperatīvi vai sabiedrības ar ierobežotu atbildību, kuras kontrolē autortiesību un blakustiesību subjekti vai šādus tiesību subjektus pārstāvošas vienības vai arī kuras pieder šādiem subjektiem vai vienībām. Tomēr dažos izņēmuma gadījumos sakarā ar mantisko tiesību kolek tīvā pārvaldījuma organizācijas juridisko formu trūkst līdzdalības vai kontroles elementa. Minētais attiecas, piemēram, uz fondiem, kuriem nav dalībnieku. Tomēr šīs direktīvas noteikumiem būtu jāattiecas arī uz minē tajām organizācijām. Tāpat dalībvalstīm vajadzētu veikt

LV20.3.2014. Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis L 84/73

(1) Komisijas Ieteikums 2005/737/EK (2005. gada 18. maijs) par liku mīgu mūzikas tiešsaistes pakalpojumu autortiesību un blakustiesību kolektīvo pārrobežu pārvaldījumu (OV L 276, 21.10.2005., 54. lpp.).

(2) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2001/29/EK (2001. gada 22. maijs) par dažu autortiesību un blakustiesību aspektu saskaņo šanu informācijas sabiedrībā (OV L 167, 22.6.2001., 10. lpp.).

(3) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2006/115/EK (2006. gada 12. decembris) par nomas tiesībām un patapinājuma tiesībām, un dažām blakustiesībām intelektuālā īpašuma jomā (OV L 376, 27.12.2006., 28. lpp.).

atbilstīgus pasākumus, lai novērstu to, ka, izvēloties attie cīgu juridisko formu, tiek apieti šajā direktīvā paredzētie pienākumi. Būtu jāpiezīmē, ka vienības, kas pārstāv tiesību subjektus un ir mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizāciju biedri, var būt citas mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas, tiesību subjektu asociācijas, apvienības vai citas organizācijas.

(15) Tiesību subjektiem vajadzētu spēt savu tiesību pārvaldī jumu uzticēt neatkarīgām mantisko tiesību pārvaldījuma vienībām. Šādas neatkarīgās mantisko tiesību pārvaldī juma vienības ir komerciālas vienības, taču atšķiras no mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām inter alia tādēļ, ka tās nepieder tiesību subjektiem un netiek no tiem kontrolētas. Tomēr tiktāl, ciktāl šādas neatkarīgās pārvaldījuma vienības veic tās pašas darbības, ko mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas, tām vajadzētu būt pienākumam sniegt konkrētu informā ciju tiesību subjektiem, kurus tās pārstāv, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, izmantotā jiem, kā arī sabiedrībai.

(16) Audiovizuālo darbu producenti, ierakstu producenti un raidorganizācijas licencē savas tiesības atsevišķos gadī jumos papildus tiesībām, kuras tiem nodevuši, piemēram, izpildītāji, pamatojoties uz individuāliem līgumiem, un paši rīkojas savās interesēs. Grāmatu, mūzikas ierakstu vai laikrakstu izdevēji licencē tiesības, kuras tiem nodotas, balstoties uz individuāliem līgumiem, un rīkojas savās interesēs. Tādēļ audiovizuālo darbu producentus, ierakstu producentus un raidorganizācijas, kā arī izdevējus nevaja dzētu uzskatīt par neatkarīgām mantisko tiesību pārval dījuma vienībām. Arī autoru un izpildītāju menedžerus un aģentus, kas darbojas kā starpnieki un pārstāv tiesību subjektus viņu attiecībās ar mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, nevajadzētu uzskatīt par “neatkarīgām mantisko tiesību pārvaldījuma vienībām”, jo viņu īstenotais tiesību pārvaldījums nav saistīts ar tarifu noteikšanu, licenču piešķiršanu vai naudas iekasē šanu no izmantotājiem.

(17) Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām vajadzētu spēt izvēlēties, ka dažas to darbības, piemēram, rēķinu izrakstīšanu izmantotājiem vai tiesību subjektiem izmaksājamo summu sadalījumu, veic meitasuzņēmumi vai citas to kontrolētas vienības. Šādos gadījumos minēto meitasuzņēmumu vai citu vienību darbībām būtu jāpie mēro šīs direktīvas noteikumi, kuri būtu piemērojami, ja attiecīgās darbības tieši veiktu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija.

(18) Lai nodrošinātu, ka autortiesību un blakustiesību subjekti var pilnībā izmantot iekšējā tirgus sniegtās priekšrocības, ja to tiesības tiek pārvaldītas kolektīvi, un ka netiek nepa matoti ietekmēta to brīvība īstenot savas tiesības, ir jāpa redz atbilstīgu drošības pasākumu iekļaušana mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju statūtos. Turklāt mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organi zācija, sniedzot savus pārvaldījuma pakalpojumus,

nedrīkstētu tieši vai netieši diskriminēt tiesību subjektus, pamatojoties uz to valstspiederību, dzīvesvietu vai uzņē mējdarbības veikšanas vietu.

(19) Ņemot vērā ar LESD noteiktās brīvības, autortiesību un blakustiesību kolektīvā pārvaldījuma pakalpojumu snieg šanai un saņemšanai būtu nepieciešams, lai tiesību subjekts varētu brīvi izvēlēties mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju, kas pārvaldītu tā tiesības, vai minētās tiesības būtu publiskošanas vai reproducēšanas tiesības, vai tiesību kategorijas, kas saistītas ar izmanto šanas veidiem, piemēram, apraidi, teātra uzvedumus vai reproducēšanu tiešsaistes izplatīšanas nolūkā, ja mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija, kuru tiesību subjekts vēlas izvēlēties, jau pārvalda šādas tiesības vai tiesību kategorijas.

Tiesības, tiesību kategorijas vai darbu veidi un blakustie sību objekti, ko pārvalda mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija, būtu jānosaka minētās organi zācijas biedru kopsapulcei, ja tie jau nav noteikti tās statūtos vai paredzēti likumā. Ir svarīgi nodrošināt, ka tiesības un tiesību kategorijas nosaka tā, lai saglabātu līdzsvaru starp tiesību subjektu tiesībām brīvi rīkoties ar saviem darbiem un blakustiesību objektiem un organizā ciju spēju efektīvi pārvaldīt tiesības, jo īpaši ņemot vērā organizācijas pārvaldīto tiesību kategoriju un radošās darbības jomu, kurā tā darbojas. Pienācīgi ņemot vērā šo līdzsvaru, tiesību subjektiem vajadzētu būt iespējai vienkārši atsaukt šādas tiesības vai tiesību kategorijas no mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas pārvaldījuma un pārvaldīt šīs tiesības individuāli vai to visu vai daļas no tām pārvaldību uzticēt vai nodot citai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai vai citai vienībai neatkarīgi no mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas vai tiesību subjekta valstspie derības, dzīvesvietas vai uzņēmējdarbības veikšanas dalīb valsts. Ja dalībvalsts saskaņā ar Savienības tiesību aktiem un Savienības un tās dalībvalstu starptautiskajām sais tībām paredz obligātu tiesību kolektīvo pārvaldījumu, tiesību subjekti varētu tikai izvēlēties citas mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas.

Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, kas pārvalda dažādus darbu veidus un blakustiesību objektus, piemēram, literāros, muzikālos vai fotogrāfiskos darbus, būtu arī jādod tiesību subjektiem iespēja uz šādu elastīgumu attiecībā uz dažādiem darbu veidiem un blakustiesību objektiem. Attiecībā uz tiesību izmantošanu nekomerciāliem mērķiem dalībvalstīm būtu jānodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas veic nepieciešamos pasākumus, lai nodrošinātu, ka to tiesību subjekti var īstenot tiesības piešķirt licences šādiem lietojumiem. Šādiem pasākumiem vajadzētu ietvert inter alia mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas lēmumu par nosacījumiem, kas saistīti ar minēto tiesību izmantošanu, kā arī tās biedru informē šanu par minētajiem nosacījumiem. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām būtu jāinformē tiesību subjekti par viņu izvēles iespējām un jāļauj tiem īstenot ar šīm iespējām saistītās tiesības pēc iespējas vien kāršāk. Tiesību subjektus, kuri jau ir devuši atļauju

LVL 84/74 Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis 20.3.2014.

mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai, var informēt, izmantojot organizācijas tīmekļa vietni. Prasībai par tiesību subjektu piekrišanu jebkuru tiesību, tiesību kategoriju vai darbu veidu un blakustiesību objektu pārvaldījumam atļaujā nevajadzētu liegt tiesību subjek tiem ar klusuciešot izteiktu piekrišanu pieņemt turpmākos ierosinātos grozījumus minētajā atļaujā saskaņā ar valstu tiesību aktos paredzētiem noteikumiem. Šai direktīvai nebūtu jāliedz piemērot nedz līguma notei kumus, saskaņā ar kuriem tiesību subjektu veiktam anulē jumam vai atsaukumam ir tūlītēja ietekme uz licencēm, kas piešķirtas pirms šāda anulējuma vai atsaukuma, nedz līguma noteikumus, saskaņā ar kuriem šādas licences netiek skartas noteiktu laikposmu pēc šāda anulējuma vai atsaukuma. Tomēr ar šādiem noteikumiem nevaja dzētu kavēt šīs direktīvas pilnīgu piemērošanu. Šai direk tīvai nevajadzētu ietekmēt tiesību subjektu iespēju pārvaldīt savas tiesības individuāli, tostarp nekomerciā liem mērķiem.

(20) Dalībai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cijās vajadzētu būt balstītai uz objektīviem, pārredzamiem un nediskriminējošiem kritērijiem, tostarp attiecībā uz izdevējiem, kuri saskaņā ar līgumu par tiesību izmanto šanu ir tiesīgi saņemt daļu no ienākumiem no tiesībām, ko pārvalda mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas, un tiesīgi iekasēt šādus ienākumus no mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām. Ar minētajiem kritērijiem nevajadzētu paredzēt mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām pienākumu pieņemt biedrus, kuru tiesību, tiesību kategoriju, darbu veidu vai blakustiesību objektu pārvaldīšana ir ārpus to darbības jomas. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas glabātajai dokumentācijai būtu jāļauj identi ficēt un atrast tās biedrus un tiesību subjektus, kuru tiesības attiecīgā organizācija pārstāv, pamatojoties uz minēto tiesību subjektu izsniegtām atļaujām.

(21) Lai aizsargātu tiesību subjektus, kuru tiesības mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija pārstāv tieši, bet kuri neatbilst prasībām, lai kļūtu par tās biedriem, ir atbilstīgi prasīt, lai šādiem tiesību subjektiem tiktu piemē roti daži šīs direktīvas noteikumi, kas attiecas uz bied riem. Dalībvalstīm vajadzētu arī spēt piešķirt šādiem tiesību subjektiem tiesības piedalīties mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas lēmumu pieņem šanas procesā.

(22) Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām būtu jādarbojas to tiesību subjektu kolektīvās interesēs,

kurus tās pārstāv. Tāpēc ir svarīgi paredzēt sistēmas, kas dotu iespēju mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas biedriem izmantot savas tiesības, piedaloties mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas lēmumu pieņemšanas procesā. Dažās mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijās ir dažādas biedru kategorijas, kuri var pārstāvēt dažādus tiesību subjektu veidus, piemēram, producentus un izpildītājus. Šo dažādo kategoriju biedru pārstāvībai lēmumu pieņemšanas procesā vajadzētu būt taisnīgai un līdzsvarotai. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas biedru kopsa pulces noteikumu efektivitāte būtu apdraudēta, ja nebūtu noteikumu par kopsapulču norisi. Tāpēc ir nepieciešams nodrošināt, lai kopsapulce tiktu sasaukta regulāri un vismaz reizi gadā un lai lielākā daļa mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas būtisko lēmumu tiktu pieņemta kopsapulcē.

(23) Visiem mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā ciju biedriem būtu jāļauj piedalīties un balsot biedru kopsapulcē. Šo tiesību īstenošanai būtu jāpiemēro tikai taisnīgi un samērīgi ierobežojumi. Dažos izņēmuma gadī jumos mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cijas juridiski ir izveidotas kā nodibinājums, un tāpēc tām nav biedru. Šādos gadījumos biedru kopsapulces funkcijas būtu jāveic struktūrai, kura ir pilnvarota īstenot uzraudzību. Ja mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām ir vienības, kas pārstāv tiesību subjektus kā to biedrus, kā tas ir, piemēram, ja mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija ir sabiedrība ar iero bežotu atbildību un tās biedri ir tiesību subjektu asociā cijas, dalībvalstīm vajadzētu spēt paredzēt, ka dažas vai visas biedru kopsapulces pilnvaras jāīsteno minēto tiesību subjektu kopsapulcei. Biedru kopsapulcei vajadzētu būt vismaz pilnvarām noteikt vadības rīcības regulējumu, jo īpaši attiecībā uz to, kā mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizācija izmanto no tiesībām gūtos ienāku mus. Tomēr minētajam nevajadzētu skart dalībvalstu iespēju paredzēt stingrākus noteikumus, piemēram, par ieguldījumiem, apvienošanās iespējām vai aizdevumu ņemšanu, tostarp aizliegumu veikt jebkādus šādus darīju mus. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cijām būtu jāveicina to biedru aktīva līdzdalība kopsapul cēs. Balsstiesību izmantošana būtu jāatvieglo gan bied riem, kas apmeklē kopsapulces, gan biedriem, kas tās neapmeklē. Papildus iespējai biedru tiesības izmantot elektroniskā veidā, biedriem vajadzētu būt tiesībām pieda līties un balsot organizācijas biedru kopsapulcē ar piln varotas personas palīdzību. Interešu konflikta gadījumos pilnvarota balsošana būtu jāierobežo. Vienlaicīgi dalībval stīm ierobežojumi attiecībā uz pilnvarojumiem būtu jāpa redz tikai tad, ja tas neskar biedru atbilstīgu un efektīvu līdzdalību lēmumu pieņemšanas procesā. Konkrētāk, piln varoto personu iecelšana veicina biedru atbilstīgu un efektīvu līdzdalību lēmumu pieņemšanas procesā un sniedz tiesību subjektiem īstenu iespēju pašiem izvēlēties mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju neatkarīgi no organizācijas uzņēmējdarbības veikšanas dalībvalsts.

LV20.3.2014. Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis L 84/75

(24) Biedriem būtu jānodrošina iespēja piedalīties mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju vadības nepār trauktā uzraudzībā. Šajā nolūkā minētajām organizācijām būtu jāīsteno uzraudzības funkcija, kas atbilstu to orga nizatoriskajai vienībai un dotu biedriem iespēju būt pārstāvētiem struktūrā, kas pilda minēto funkciju. Atka rībā no mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organi zācijas organizatoriskās vienības uzraudzības funkciju var veikt atsevišķa struktūra, piemēram, uzraudzības padome, vai arī daži vai visi valdes direktori, kuri nepārvalda mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas darījumdarbību. Prasībai par biedru taisnīgu un līdzsva rotu pārstāvību nevajadzētu kavēt mantisko tiesību kolek tīvā pārvaldījuma organizāciju uzraudzības īstenošanai iecelt trešās personas, tostarp personas ar atbilstīgām profesionālajām zināšanām, un tiesību subjektus, kuri neatbilst biedra prasībām vai kurus organizācija pārstāv nevis tieši, bet gan ar tādas vienības starpniecību, kas ir mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas biedre.

(25) Lai nodrošinātu pareizu vadību, mantisko tiesību kolek tīvā pārvaldījuma organizācijas vadībai ir jābūt neatkarī gai. Neatkarīgi no tā, vai vadītāji ir ievēlēti kā direktori, vai arī viņus uz līguma pamata ir pieņēmusi darbā vai nodarbina organizācija, būtu jāparedz viņiem prasība pirms stāšanās savā attiecīgajā amatā un pēc tam katru gadu iesniegt deklarāciju par to, vai pastāv kādi šo vadī tāju tiesību un to tiesību subjektu interešu konflikti, kurus mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cija pārstāv. Arī personām, kuras īsteno uzraudzības funkciju, būtu jāsniedz šādi ikgadēji paziņojumi. Dalībval stīm vajadzētu būt iespējai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām pieprasīt šādu paziņojumu publiskošanu vai iesniegšanu publiskās pārvaldes iestā dēm.

(26) Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas iekasē, pārvalda un sadala ieņēmumus, kas gūti, izman tojot tiesības, kuras tām uzticējuši tiesību subjekti. Minēto ieņēmumu galasaņēmēji ir tiesību subjekti, kuriem var būt tiešas tiesiskās attiecības ar organizāciju vai kurus var pārstāvēt vienība, kas ir mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas biedre, vai arī kurus var pārstāvēt, pamatojoties uz pārstāvības nolīgumu. Tāpēc ir svarīgi, lai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas ar vislielāko rūpību iekasētu, pārvaldītu un sadalītu minētos ieņēmumus. Precīza sadalīšana ir iespē jama tikai tad, ja mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija veic pienācīgu uzskaiti par tās biedriem, licencēm un darbu un blakustiesību objektu izmanto jumu. Tiesību subjektiem un izmantotājiem būtu arī jāsniedz attiecīgie dati, kas ir vajadzīgi, lai nodrošinātu tiesību efektīvu kolektīvo pārvaldījumu, un mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai šie dati būtu jāpārbauda.

(27) Iekasētās summas, kas pienākas tiesību subjektiem, kontos būtu jāpārvalda atsevišķi no jebkādiem organizā cijas iespējamajiem pašu aktīviem. Neskarot dalībvalstu iespēju paredzēt stingrākus noteikumus par ieguldīju miem, tostarp tiesību ieņēmumu ieguldījumu aizliegumu, ja šādas summas tiek ieguldītas, tas būtu jāveic saskaņā ar mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas

vispārējo ieguldījumu un riska pārvaldības politiku. Lai saglabātu augstu tiesību subjektu tiesību aizsardzības līmeni un nodrošinātu to, ka jebkādi ienākumi, kas var tikt gūti saistībā ar šādu tiesību izmantošanu, uzkrājas par labu tiesību subjektiem, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas veiktie un turētie ieguldījumi būtu jāpārvalda saskaņā ar kritērijiem, kuri radītu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai pienākumu rīkoties piesardzīgi, vienlaikus ļaujot mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai izlemt par visdrošāko un efektīvāko ieguldījumu politiku. Tam vajadzētu dot mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācijai iespēju izvēlēties tādu aktīvu sadali, kas precīzi atbilstu jebkāda konkrētā riska darījuma raksturam un ilgumam saistībā ar jebkādiem tiesību ieņē mumu ieguldījumiem un kas nepamatoti neietekmētu nekādus tiesību subjektam pienākošos tiesību ieņēmu mus.

(28) Tā kā tiesību subjektiem ir tiesības saņemt atlīdzību par savu tiesību izmantošanu, ir svarīgi, lai administratīvās izmaksas nepārsniegtu tiesību pārvaldījuma pamatotās izmaksas un lai lēmumu par jebkādu atskaitījumu, izņemot administratīvās izmaksas, piemēram, par sociā liem, kultūras vai izglītības mērķiem paredzētu atskaitī jumu, vajadzētu pieņemt mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas biedriem. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju darbībai attiecībā uz noteikumiem, kas reglamentē šos atskaitījumus, vajadzētu būtu pārredzamai tiesību subjektiem. Tās pašas prasības būtu jāpiemēro visiem lēmumiem par tiesību ieņēmumu izmantošanu kolektīvai sadalei, piemēram, stipendijām. Tiesību subjektiem vajadzētu būt iespējai bez jebkādas diskriminācijas piekļūt jebkādiem sociālajiem, kultūras un izglītības pakalpojumiem, ko finansē, izmantojot šādus atskaitījumus. Šai direktīvai nevajadzētu ietekmēt valstu tiesību aktos paredzētos atskaitījumus, piemēram, atskaitījumus par sociālajiem pakalpojumiem, ko mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas sniedz tiesību subjektiem, attiecībā uz jebkādiem aspek tiem, kas nav reglamentēti šajā direktīvā, ja šādi atskaitī jumi atbilst Savienības tiesību aktiem.

(29) Summas, kas pienākas atsevišķiem tiesību subjektiem vai attiecīgi tiesību subjektu kategorijām, būtu jāsadala un jāizmaksā laicīgi un saskaņā ar attiecīgo mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju vispārējo sadales politiku, tostarp gadījumos, kad minēto veic cita vienība, kas pārstāv tiesību subjektus. Tikai objektīvi iemesli, ko mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija nespēj kontrolēt, var attaisnot tiesību subjektiem pienā košos summu sadales un izmaksas kavējumus. Tādēļ tādi apstākļi kā tiesību ieņēmumu ieguldīšana, ievērojot termiņu, nebūtu jāuzskata par pamatotu šādas kavēšanās iemeslu. Ir lietderīgi ļaut dalībvalstīm lemt par noteiku miem, kas nodrošina laicīgu sadali un tiesību subjektu efektīvu meklēšanu un identificēšanu gadījumos, kad šādi objektīvi iemesli rodas. Lai nodrošinātu, ka summas, kas pienākas tiesību subjektiem, tiek atbilstīgi un efektīvi sadalītas, neskarot dalībvalstu iespēju noteikt stingrākus noteikumus, ir nepieciešams prasīt, lai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas labticīgi veic samē rīgus un rūpīgus pasākumus nolūkā noteikt un atrast attiecīgos tiesību subjektus. Turklāt ir lietderīgi, lai

LVL 84/76 Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis 20.3.2014.

mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju biedri tiktāl, ciktāl tas ir atļauts valstu tiesību aktos, lemtu par jebkuru tādu summu izmantošanu, kuras nevar sadalīt gadījumos, kad nav iespējams identificēt vai atrast tiesību subjektus, kuri ir tiesīgi saņemt minētās summas.

(30) Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām vajadzētu spēt pārvaldīt tiesības un iekasēt ieņēmumus, kas gūti saistībā ar to izmantošanu, saskaņā ar pārstā vības nolīgumiem, kas noslēgti ar citām organizācijām. Lai aizsargātu citu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizāciju biedru tiesības, mantisko tiesību kolek tīvā pārvaldījuma organizācija nedrīkst īstenot atšķirīgu attieksmi pret tiesībām, ko tā pārvalda saskaņā ar pārstā vības nolīgumiem, un tiesībām, ko tā tieši pārvalda tās tiesību subjektu vārdā. Mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizācija nedrīkstētu arī piemērot atskaitī jumus no citas mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas vārdā iekasētiem ieņēmumiem, izņemot atskaitījumus attiecībā uz administratīvajām izmaksām, bez šīs citas organizācijas nepārprotamas piekrišanas. Lietderīgi ir arī prasīt, lai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas saskaņā ar šādiem pārstāvības nolīgumiem sadalītu un veiktu maksājumus citām orga nizācijām ne vēlāk kā tad, kad tās sadala un veic maksā jumus saviem biedriem un tiem tiesību subjektiem, kurus tās pārstāv, bet kuri nav to biedri. Turklāt saņēmējorga nizācijai savukārt vajadzētu būt pienākumam nekavējoties sadalīt summas, kas pienākas tiesību subjektiem, kurus tā pārstāv.

(31) Taisnīgi un nediskriminējoši komerciālie licencēšanas noteikumi ir īpaši svarīgi, lai nodrošinātu, ka izmantotāji var saņemt licences par darbiem un blakus tiesību objek tiem, attiecībā uz kuriem mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija pārstāv tiesības, un lai nodro šinātu atbilstīgas atlīdzības saņemšanu tiesību subjektiem. Tādēļ mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cijām un izmantotājiem licencēšanas sarunas vajadzētu veikt labticīgi un piemērot tarifus, kuri būtu jānosaka, pamatojoties uz objektīviem un nediskriminējošiem kritē rijiem. Ir lietderīgi prasīt, lai licences maksa vai atlīdzība, ko nosaka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizācijas, ir samērīga inter alia saistībā ar tiesību izman tošanas ekonomisko vērtību attiecīgajā kontekstā. Visbei dzot, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cijām būtu bez nepamatotas kavēšanās jāatbild uz izman totāju licenču pieprasījumiem.

(32) Digitālajā vidē mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas regulāri saņem pieprasījumus licencēt savu repertuāru pilnīgi jauniem izmantošanas veidiem un darī jumdarbības modeļiem. Šādos gadījumos un nolūkā veicināt šādu licenču attīstību veicinošu vidi, neskarot konkurences tiesību noteikumu piemērošanu, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām vajadzētu būt elastīguma iespējām, kas nepieciešamas, lai pēc iespējas ātrāk sniegtu individualizētas licences inovatīviem tiešsaistes pakalpojumiem, novēršot risku, ka minēto

licenču nosacījumi varētu tikt izmantoti kā precedents citu licenču nosacījumu noteikšanai.

(33) Lai nodrošinātu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām iespēju ievērot šajā direktīvā izklāstītos pienākumus, izmantotājiem būtu jāsniedz šīm organizā cijām attiecīgā informācija par tiesībām, kuras pārstāv mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas. Šo pienākumu nevajadzētu attiecināt uz fiziskām perso nām, kuru darbība ir vērsta uz mērķiem, kas nav saistīti ar to komercdarbību, darījumdarbību, amatu vai profe siju, kuri tādējādi nav ietverti šajā direktīvā paredzētajā izmantotāja definīcijā. Turklāt mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju prasītajai informācija vajadzētu būt tikai tādai, kas ir samērīga, nepieciešama un ir izman totāju rīcībā, lai dotu iespēju šādām organizācijām veikt savas funkcijas, ņemot vērā mazo un vidējo uzņēmumu specifisko situāciju. Minēto pienākumu varētu iekļaut līgumā starp mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju un izmantotāju; šāda iekļaušana neliedz īstenot valstu tiesību aktos paredzētās tiesības uz infor māciju. Termiņiem, kas piemērojami izmantotāju infor mācijas iesniegšanai, vajadzētu būt tādiem, kas ļautu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām ievērot termiņus, kuri noteikti tiesību subjektiem pienā košos summu sadalei. Šai direktīvai nevajadzētu skart dalībvalstu iespēju prasīt mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, kas veic uzņēmējdarbību to teritorijā, izrakstīt kopīgus rēķinus.

(34) Lai palielinātu tiesību subjektu, izmantotāju un citu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju uzticību mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organi zāciju īstenotajam tiesību pārvaldījumam, katrai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai būtu jāievēro īpašas pārredzamības prasības. Tādēļ katrai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai vai tās bied ram, kas ir vienība, kura atbild par tiesību subjektiem pienākošos summu piešķiršanu vai izmaksu, vajadzētu būt pienākumam vismaz reizi gadā sniegt atsevišķiem tiesību subjektiem konkrētu informāciju, piemēram, par tiem piešķirtajām vai izmaksātajām summām un veikta jiem atskaitījumiem. Būtu jāparedz arī prasība, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām jāsniedz pietiekama informācija, tostarp finanšu informā cija, citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizācijām, kuru tiesības tās pārvalda saskaņā ar pārstā vības nolīgumiem.

(35) Lai nodrošinātu, ka tiesību subjektiem, citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām un izmanto tājiem ir piekļuve informācijai par organizācijas darbības jomu un par tās pārstāvētajiem darbiem vai blakustiesību objektiem, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizācijai vajadzētu arī pēc pienācīgi pamatota pieprasī juma sniegt informāciju par minētajiem jautājumiem. Jautājumu par to, vai un kādā apmērā var iekasēt samē rīgas maksas par šā pakalpojuma sniegšanu, būtu jāļauj reglamentēt ar valstu tiesību aktiem. Katrai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai vajadzētu arī

LV20.3.2014. Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis L 84/77

publiskot informāciju par tās vienību un to, kā tā veic savas darbības, tostarp jo īpaši tās statūtus un vispārējo politiku attiecībā uz administratīvajām izmaksām, atskai tījumiem un tarifiem.

(36) Lai nodrošinātu, ka tiesību subjektiem ir iespēja uzraudzīt mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju attiecīgos darbības rezultātus un salīdzināt tos, šādām organizācijām būtu jāpublicē ikgadējā atklātības ziņo jums, kurā iekļauta salīdzināma revidēta finanšu informā cija, kas attiecas uz to darbībām. Mantisko tiesību kolek tīvā pārvaldījuma organizācijām kā daļa no ikgadējā atklātības ziņojuma arī būtu jāpublicē gada īpašais ziņo jums par sociālajiem, kultūras un izglītības pakalpoju miem paredzēto summu izlietojumu. Ar šo direktīvu nevajadzētu atturēt mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizāciju no ikgadējā atklātības ziņojumā prasītās informācijas publicēšanas vienā dokumentā, piemēram, kā daļu no tās ikgadējiem finanšu pārskatiem, vai atsevišķos ziņojumos.

(37) Tiešsaistes pakalpojumu sniedzējiem, kas izmanto muzi kālus darbus, piemēram, sniedz mūzikas pakalpojumus, kas ļauj patērētājiem lejupielādēt vai klausīties mūziku straumēšanas režīmā, kā arī citus pakalpojumus, kas nodrošina piekļuvi filmām vai spēlēm, kurās mūzika ir būtisks elements, vispirms jāiegūst tiesības izmantot šādus darbus. Direktīvā 2001/29/EK ir noteikta prasība, ka par visām tiesībām izmantot muzikālos darbus tieš saistē ir jāsaņem licence. Attiecībā uz autoriem minētās tiesības ir ekskluzīvas reproducēšanas tiesības un eksklu zīvas tiesības uz muzikālu darbu publiskošanu, tostarp tiesības darīt tos pieejamus. Minētās tiesības var pārvaldīt paši individuālie tiesību subjekti, piemēram, autori vai mūzikas ierakstu izdevēji, vai arī mantisko tiesību kolek tīvā pārvaldījuma organizācijas, kas sniedz kolektīvā pārvaldījuma pakalpojumus tiesību subjektiem. Autortie sības uz reproducēšanu un publiskošanu var pārvaldīt dažādas mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organi zācijas. Turklāt ir gadījumi, kad vairākiem tiesību subjek tiem ir tiesības uz vienu un to pašu darbu un tie var būt atļāvuši dažādām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām licencēt to attiecīgās tiesību daļas attiecībā uz darbu. Jebkuram izmantotājam, kurš vēlas sniegt tieš saistes pakalpojumus, ar kuriem patērētājiem tiek piedā vāta plaša muzikālo darbu izvēle, ir jāiegūst tiesības izmantot darbus no visiem dažādajiem tiesību subjektiem un mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāci jām.

(38) Lai gan internetam nav robežu, mūzikas tiešsaistes pakal pojumu tirgus Savienībā joprojām ir sadrumstalots un vienotais digitālais tirgus vēl joprojām nav izveidots

pilnībā. Sarežģītība un grūtības, kas saistītas ar tiesību kolektīvo pārvaldījumu Eiropā, vairākos gadījumos ir palielinājušas Eiropas mūzikas tiešsaistes pakalpojumu digitālā tirgus sadrumstalotību. Šī situācija ir krasā kontrastā strauji augošajam patērētāju pieprasījumam pēc piekļuves digitālajam saturam un saistītajiem novato riskajiem pakalpojumiem, tostarp pāri valstu robežām.

(39) Ieteikums 2005/737/EK veicināja jaunas normatīvās vides izveidi, kas labāk piemērota autortiesību un blakustiesību pārvaldījuma reglamentēšanai Savienības līmenī, lai nodrošinātu likumīgus mūzikas tiešsaistes pakalpojumus. Tajā atzīts, ka muzikālu darbu tiešsaistes izmantošanas laikmetā komerciālajiem izmantotājiem ir vajadzīga licen cēšanas politika, kas atbilst tiešsaistes vides visuresībai un attiecas uz daudzām teritorijām. Tomēr ar ieteikumā paredzēto nav bijis pietiekami, lai veicinātu plašāku daudzteritoriālu licencēšanu par muzikālu darbu tieš saistes tiesībām vai lai apmierinātu specifiskas prasības attiecībā uz daudzteritoriālo licencēšanu.

(40) Mūzikas tiešsaistes pakalpojumu nozarē, kurā teritoriāls autortiesību kolektīvais pārvaldījums joprojām ir norma, ir būtiski radīt nosacījumus, kas veicinātu to, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas piemēro vise fektīvāko licencēšanas praksi, turklāt aizvien vairāk pārrobežu kontekstā. Tādēļ ir lietderīgi paredzēt notei kumu kopumu, ar kuru paredz pamatnosacījumus daudz teritoriālai kolektīvai licencēšanai par muzikālu darbu, tostarp dziesmu tekstu, tiesībām izmantošanai tiešsaistē, ko veic mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organi zācijas. Šādi paši noteikumi būtu jāpiemēro šādai visu muzikālo darbu, tostarp audiovizuālajos darbos iekļautu muzikālo darbu, licencēšanai. Tomēr minēto nevajadzētu attiecināt uz tiešsaistes pakalpojumiem, kas nodrošina piekļuvi tikai muzikālajiem darbiem nošu pieraksta veidā. Ar šīs direktīvas noteikumiem būtu jānodrošina vajadzī gais kvalitātes minimums pārrobežu pakalpojumiem, ko sniedz mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cijas, jo īpaši attiecībā uz repertuāru pārredzamību un finanšu plūsmas pareizību saistībā ar tiesību izmanto šanu. Ar tiem būtu arī jārada pamats, lai atvieglotu mūzikas repertuāru un tiesību brīvprātīgu apvienošanu, tādējādi samazinot licenču skaitu, kāds vajadzīgs izman totājam, lai sniegtu daudzteritoriālus un daudzrepertuārus pakalpojumus. Minētajiem noteikumiem vajadzētu ļaut mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai lūgt citai organizācijai pārstāvēt savu repertuāru daudzte ritoriālā mērogā, ja tā pati nevar vai nevēlas izpildīt prasī bas. Būtu jānosaka, ka organizācijai, kura saņem piepra sījumu, ir pienākums akceptēt pieprasījuma iesniedzējas organizācijas pilnvarojumu, ar nosacījumu, ka tā jau apvieno repertuāru un piedāvā vai piešķir daudzterito riālas licences. Likumīgu mūzikas tiešsaistes pakalpojumu attīstībai visā Savienībā būtu arī jāveicina cīņa pret autor tiesību pārkāpumiem tiešsaistē.

LVL 84/78 Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis 20.3.2014.

(41) Precīzas un visaptverošas informācijas pieejamība par muzikālajiem darbiem, tiesību subjektiem un tiesībām, kuras katra mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizācija ir pilnvarota pārstāvēt konkrētā teritorijā, ir īpaši būtiska, lai nodrošinātu efektīvu un pārredzamu licencē šanas procesu, izmantotāju atskaišu turpmāku apstrādi un saistīto rēķinu izrakstīšanu pakalpojumu sniedzējiem, un pienākošos summu sadali. Minētā iemesla dēļ mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, kas piešķir daudzteritoriālas licences muzikāliem darbiem, būtu jāspēj šādus sīkus datus apstrādāt ātri un precīzi. Šim nolūkam ir jāizmanto datubāzes ar informāciju par īpašumtiesībām, kas ir licencētas daudzteritoriālā mērogā, iekļaujot tajās datus, kas ļautu identificēt darbus, tiesības un tiesību subjektus, ko mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija ir pilnvarota pārstāvēt, kā arī teritorijas, uz kurām tiek attiecināta atļauja. Jebkuras izmaiņas minētajā informācijā būtu jāņem vērā bez nepa matotas kavēšanās, un datubāzes būtu pastāvīgi jāatjau nina. Ar minētajām datubāzēm vajadzētu palīdzēt arī salīdzināt datus par darbiem ar datiem par fono grammām vai jebkuriem citiem nesējiem, kur fiksēts darbs. Turklāt ir svarīgi nodrošināt, ka potenciālajiem izmantotājiem un tiesību subjektiem, kā arī mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, ir piekļuve informācijai, kas tiem vajadzīga, lai identificētu šo mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju pārstāvēto repertuāru. Mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizācijām vajadzētu būt tiesībām veikt pasā kumus, lai aizsargātu datu precizitāti un integritāti, kontrolētu to atkārtotu izmantošanu vai lai aizsargātu komerciāli sensitīvu informāciju.

(42) Lai nodrošinātu, ka to apstrādātie dati par attiecīgo mūzikas repertuāru ir iespējami precīzi, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, kuras piešķir daudzteritoriālas licences muzikāliem darbiem, būtu jāpa redz pienākums nepieciešamības gadījumā nepārtraukti un bez kavēšanās atjaunināt savas datubāzes. Tām būtu jāizveido viegli izmantojamas procedūras, lai tiešsaistes pakalpojumu sniedzēji, kā arī tiesību subjekti un citas mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas varētu informēt tās par jebkuru neprecizitāti, kas varētu būt organizāciju datubāzēs attiecībā uz tiem piederoša jiem vai to kontrolētajiem darbiem, tostarp tiesībām – pilnībā vai daļēji – un teritorijām, attiecībā uz kurām tie ir pilnvarojuši rīkoties attiecīgo mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju, vienlaicīgi tomēr neapdraudot mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas rīcībā esošo datu patiesumu un integritāti. Tā kā ar Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīvu 95/46/EK (1) katram datu subjektam piešķir tiesības uz neprecīzu vai nepilnīgu datu labošanu, dzēšanu vai piekļuves liegšanu tiem, arī šai direktīvai būtu jānodro šina, ka neprecīza informācija par tiesību subjektiem vai citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cijām saistībā ar daudzteritoriālām licencēm ir jāizlabo bez nepamatotas kavēšanās. Mantisko tiesību kolektīvā

pārvaldījuma organizācijām vajadzētu būt arī iespējai elektroniski veikt darbu un tiesību pārvaldījuma atļauju reģistrāciju. Ņemot vērā to, cik svarīga ātrai un efektīvai datu apstrādei ir informācijas automatizācija, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām būtu jānod rošina tiesību subjektiem elektronisko saziņas līdzekļu izmantošana šīs informācijas strukturētai paziņošanai. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām pēc iespējas būtu nodrošina, ka šādā elektroniskā saziņā ir ņemti vērā starptautiskā vai Savienības līmenī izstrā dātie brīvprātīgi piemērojamie attiecīgās nozares standarti vai prakses.

(43) Nozares standarti tādās jomās kā mūzikas izmantošana, tirdzniecības atskaites un rēķinu izrakstīšana ir ļoti būtiski, lai uzlabotu datu apmaiņas efektivitāti starp mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām un izmantotājiem. Licenču izmantošanas uzraudzībā būtu jāievēro pamattiesības, tostarp tiesības uz privātās un ģimenes dzīves neaizskaramību un tiesības uz personas datu aizsardzību. Lai nodrošinātu, ka šā efekti vitātes pieauguma rezultātā paātrinās finanšu datu apstrāde un attiecīgi maksājumi tiesību subjektiem tiek veikti savlaicīgāk, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām būtu jāparedz pienākums izrakstīt rēķinus pakalpojumu sniedzējiem un sadalīt tiesību subjektiem pienākošās summas bez kavēšanās. Lai šī prasība būtu iedarbīga, izmantotājiem ir jāsniedz mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām precīzus un savlai cīgus ziņojumus par darbu izmantošanu. Nevajadzētu noteikt, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizācijām ir jāpieņem izmantotāju atskaites īpašniekpro grammatūras formātā, ja ir pieejami plaši izmantoti nozares standarti. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācijas nevajadzētu atturēt no ārpakalpojumu izmantošanas saistībā ar daudzteritoriālu licenču piešķir šanu par muzikālu darbu tiešsaistes tiesībām. Adminis tratīvo resursu koplietošana vai konsolidācija palīdzētu organizācijām uzlabot pārvaldījuma pakalpojumus un racionalizēt ieguldījumus datu pārvaldības instrumentos.

(44) Dažādu mūzikas repertuāru apvienošana daudzteritoriālai licencēšanai atvieglo licencēšanas procesu un, padarot visus repertuārus pieejamus tirgum daudzteritoriālai licen cēšanai, veicina kultūras daudzveidību un palīdz sama zināt darījumu skaitu, kāds tiešsaistes pakalpojumu snie dzējam ir vajadzīgs, lai varētu sniegt pakalpojumus. Šādai repertuāru apvienošanai būtu jāveicina jaunu tiešsaistes pakalpojumu attīstība, kā arī jāsamazina darījumu izmak sas, kas tiek novirzītas uz patērētājiem. Tāpēc mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas, kuras nevēlas vai nevar pašas tieši piešķirt daudzteritoriālas licences savam mūzikas repertuāram, būtu jāmudina brīvprātīgi pilnvarot citas mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas pārvaldīt to repertuāru saskaņā ar nediskri minējošiem noteikumiem. Ekskluzivitāte līgumos par daudzteritoriālām licencēm ierobežotu izvēli, kas

LV20.3.2014. Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis L 84/79

(1) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 95/46/EK (1995. gada 24. oktobris) par personu aizsardzību attiecībā uz personas datu apstrādi un šādu datu brīvu apriti (OV L 281, 23.11.1995., 31. lpp.).

pieejama izmantotājiem, kuri vēlas saņemt daudzterito riālas licences, kā arī ierobežotu izvēli, kas pieejama mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, kuras vēlas saņemt daudzteritoriāla pārvaldījuma pakal pojumus attiecībā uz savu repertuāru. Tāpēc visi pārstā vības nolīgumi starp mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācijām, kas nodrošina daudzteritoriālu licen cēšanu, būtu jānoslēdz uz neekskluzīva pamata.

(45) Īpaši svarīga mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju biedriem ir to nosacījumu pārredzamība, saskaņā ar kuriem mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācijas pārvalda darbu tiešsaistes tiesības. Tāpēc mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cijām būtu jāsniedz saviem biedriem pietiekami daudz informācijas par svarīgākajiem noteikumiem jebkurā līgumā, ar kuru jebkura cita mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija tiek pilnvarota pārstāvēt minēto biedru mūzikas tiešsaistes tiesības daudzterito riālai licencēšanai.

(46) Ir svarīgi arī paredzēt prasību, lai jebkura mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija, kas piedāvā vai piešķir daudzteritoriālas licences, piekristu pārstāvēt jebkuras mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organi zācijas repertuāru, kura nolēmusi nedarīt to pati. Lai nodrošinātu, ka šī prasība nav nesamērīga un nepārsniedz to, kas ir nepieciešams, mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizācijai, kura saņem pieprasījumu, būtu jāparedz pienākums uzņemties pārstāvību tikai tad, ja pieprasījums attiecas vienīgi uz tādām darbu tiešsaistes tiesībām vai šādu tiesību kategorijām, ko tā pati pārstāv. Turklāt šī prasība būtu jāpiemēro tikai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, kuras apvieno repertuāru, un nebūtu jāpiemēro arī tām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, kas piešķir daudz teritoriālas licences tikai savam repertuāram. To nevaja dzētu attiecināt arī uz mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizācijām, kuras tikai apvieno tiesības uz vieniem un tiem pašiem darbiem, lai varētu kopīgi licencēt gan šādu darbu reproducēšanas, gan publis košanas tiesības. Lai aizsargātu pilnvarojošās mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas tiesību subjektu intereses un nodrošinātu, ka maziem un mazāk populāriem repertuāriem dalībvalstīs ir iespēja piekļūt iekšējam tirgum ar vienādiem noteikumiem, ir svarīgi, lai pilnvarojošās mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas repertuāru pārvaldītu, piemē rojot tos pašus nosacījumus, kurus piemēro pilnvarotās mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas repertuāram, un lai tas tiktu ietverts piedāvājumos, ko pilnvarotā mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizācija sniedz tiešsaistes pakalpojumu sniedzējiem. Administratīvajām izmaksām, ko iekasē pilnvarotā mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija, vajadzētu būt tādām, kas ļautu minētajai organizācijai atpelnīt veiktos nepieciešamos un samērīgos ieguldīju mus. Neviens līgums, saskaņā ar kuru mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija pilnvaro citu organi zāciju vai organizācijas piešķirt daudzteritoriālas licences attiecībā uz savu mūzikas repertuāru izmantošanu tieš saistē, nedrīkstētu liegt šai pirmajai minētajai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai turpināt piešķirt licences tikai attiecībā uz tās dalībvalsts teritoriju, kurā minētā mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma

organizācija veic uzņēmējdarbību, attiecībā uz savu un jebkuru citu repertuāru, ko tā var būt pilnvarota pārstāvēt minētajā teritorijā.

(47) Noteikumu par mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju veikto daudzteritoriālo licencēšanu mērķi un efektivitāte būtu būtiski apdraudēti, ja tiesību subjektiem nebūtu iespēja īstenot šādas tiesības attiecībā uz daudz teritoriālām licencēm gadījumā, ja mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija, kurai tie ir piešķīruši savas tiesības, nepiešķirtu vai nepiedāvātu daudzterito riālas licences un turklāt arī nevēlētos pilnvarot to darīt citas mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāci jas. Šā iemesla dēļ būtu svarīgi, lai šādos apstākļos tiesību subjektiem būtu iespēja izmantot tiesības pašiem vai ar citas personas vai citu personu starpniecību piešķirt daudzteritoriālas licences, ko pieprasa tiešsaistes pakalpo jumu sniedzēji, atsaucot no savas sākotnējās mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas savas tiesības tiktāl, ciktāl tas nepieciešams daudzteritoriālai licencē šanai attiecībā uz izmantošanu tiešsaistē, un atstājot šīs pašas tiesības savas sākotnējās organizācijas pārvaldījumā attiecībā uz licencēšanu vienā teritorijā.

(48) Raidorganizācijas parasti izmanto vietējās mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas piešķirto licenci, kas attiecas uz pašu televīzijas un radio programmu raidījumiem, kuros ietverti muzikāli darbi. Minētā licence bieži vien attiecas tikai uz apraides darbī bām. Licence par muzikālu darbu tiešsaistes tiesībām būtu nepieciešama, lai atļautu šādus televīzijas vai radio raidījumus darīt pieejamus arī tiešsaistē. Lai atvieglotu muzikālu darbu tiešsaistes tiesību licencēšanu attiecībā uz televīzijas un radio raidījumu simultānu un vēlāku pārraidīšanu, ir nepieciešams paredzēt atkāpi no noteiku miem, kas citādi būtu piemērojami daudzteritoriālai licen cēšanai attiecībā uz muzikālu darbu tiešsaistes tiesībām. Šādas atkāpes darbības jomai būtu jāaprobežojas tikai ar to, kas ir vajadzīgs, lai dotu iespēju tiešsaistē piekļūt televīzijas vai radio programmām, un ar materiālu, kurš ir skaidri izteiktās pakārtotības attiecībās ar sākotnējo programmu un kas radīts tādiem mērķiem kā, piemēram, attiecīgās televīzijas vai radio programmas papildināšana, iepriekšēja vai atkārtota noskatīšanās/noklausīšanās. Minētās atkāpes piemērošanas dēļ nedrīkstētu tikt krop ļota konkurence ar citiem pakalpojumiem, kas sniedz patērētājiem piekļuvi atsevišķiem muzikālajiem vai audio vizuālajiem darbiem tiešsaistē, vai radīti konkurences ierobežojumi, piemēram, veikta tirgus vai klientu sadalī šana, ar ko tiktu pārkāpts LESD 101. vai 102. pants.

(49) Ir jānodrošina to valstu tiesību aktu noteikumu efektīva piemērošana, kas pieņemti atbilstīgi šai direktīvai. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām saviem biedriem būtu jāpiedāvā īpašas sūdzību izskatī šanas procedūras. Minētajām procedūrām vajadzētu būt pieejamām arī citiem tiesību subjektiem, ko tieši pārstāv organizācija, kā arī citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, kuru vārdā tā pārvalda tiesības saskaņā ar pārstāvības nolīgumu. Turklāt dalībval stīm vajadzētu arī būt iespējai paredzēt, ka strīdus, kas sakarā ar šīs direktīvas piemērošanu radušies starp mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, to biedriem, tiesību subjektiem vai izmantotājiem, ir

LVL 84/80 Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis 20.3.2014.

iespējams iesniegt izskatīšanai alternatīvā strīdu izšķir šanas procedūrā, kas ir ātra, neatkarīga un objektīva. Konkrētāk, noteikumi par daudzteritoriālu licencēšanu par muzikālu darbu tiešsaistes tiesībām varētu zaudēt efektivitāti, ja strīdi starp mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām un citām pusēm netiktu ātri un efektīvi atrisināti. Tāpēc ir lietderīgi nodrošināt (neskarot tiesības vērsties tiesā) iespēju izmantot viegli pieejamas, objektīvas un efektīvas ārpustiesas procedūras, piemēram, mediāciju vai šķīrējtiesu, lai risinātu konfliktus starp mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāci jām, kuras piešķir daudzteritoriālas licences, no vienas puses, un mūzikas tiešsaistes pakalpojumu sniedzējiem, tiesību subjektiem vai citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, no otras puses. Šajā direktīvā nav noteikts nedz konkrēts veids, kādā šāda alternatīva strīdu izšķiršana būtu jāorganizē, nedz tas, kurai struk tūrai tas būtu jāveic, ar nosacījumu, ka tiek garantēta tās neatkarība, objektivitāte un efektivitāte. Visbeidzot, ir liet derīgi arī prasīt, lai dalībvalstīm būtu neatkarīgas, objek tīvas un efektīvas strīdu izšķiršanas procedūras, ko veic struktūras, kuras specializējas intelektuālā īpašuma tiesību jomā, vai tiesas, kuras spēj atrisināt komerctiesiskus strīdus starp mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām un izmantotājiem saistībā ar esošiem vai ierosinātiem licencēšanas nosacījumiem vai par līgumpār kāpumiem.

(50) Dalībvalstīm būtu jānosaka atbilstīgas procedūras, ar kuru palīdzību būs iespējams uzraudzīt, vai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas ievēro šo direktīvu. Lai gan ar šo direktīvu nav lietderīgi ierobežot dalībvalstu izvēli attiecībā uz kompetentajām iestādēm vai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju ex ante vai ex post uzraudzību, būtu jānodrošina, ka šādas iestādes var efektīvi un savlaicīgi atrisināt jebkuru jautājumu, kas var rasties, piemērojot šo direktīvu. Dalībvalstīm nevajadzētu būt pienākumam izveidot jaunas kompetentās iestādes. Turklāt mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organi zācijas biedriem, tiesību subjektiem, izmantotājiem, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām un citām ieinteresētajām pusēm arī vajadzētu būt iespējai paziņot kompetentajai iestādei par darbībām vai apstāk ļiem, kuras tie uzskata par mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju un attiecīgā gadījumā izmanto tāju izdarītiem likumpārkāpumiem. Dalībvalstīm būtu jānodrošina, ka kompetentās iestādes ir pilnvarotas piemērot sankcijas vai pasākumus, ja netiek ievēroti to tiesību aktu noteikumi, ar kuriem īsteno šo direktīvu. Šajā direktīvā nav noteikti konkrēti sankciju vai pasākumu veidi, ar noteikumu, ka tie ir iedarbīgi, samērīgi un attu roši. Šādas sankcijas vai pasākumi var ietvert rīkojumus atlaist direktorus, kuri rīkojušies nolaidīgi, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju telpu inspek cijas vai – ja organizācijai ir izsniegta atļauja darboties – šādas atļaujas atsaukumu. Šai direktīvai arī turpmāk vaja dzētu būt neitrālai attiecībā uz atļauju izsniegšanas un uzraudzības režīmiem dalībvalstīs, tostarp attiecībā uz

prasību par mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizācijas reprezentativitāti, ja minētie režīmi atbilst Savie nības tiesību aktiem un nerada šķēršļus šīs direktīvas pilnīgai piemērošanai.

(51) Lai nodrošinātu, ka daudzteritoriālai licencēšanai piemē rojamās prasības ir izpildītas, būtu jāparedz īpaši notei kumi par to īstenošanas uzraudzību. Lai to panāktu, būtu jāsadarbojas dalībvalstu kompetentajām iestādēm un Komisijai. Dalībvalstīm būtu jāsniedz savstarpēja palī dzība, īstenojot informācijas apmaiņu starp to kompeten tajām iestādēm, lai sekmētu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju uzraudzību.

(52) Ir svarīgi, lai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas ievērotu tiesības uz privāto dzīvi un personas datu aizsardzību attiecībā uz jebkuru tiesību subjektu, biedru, izmantotāju un citu fizisku personu, kuras datus tās apstrādā. Direktīva 95/46/EK reglamentē personas datu apstrādi dalībvalstīs, piemērojot minēto direktīvu, dalībvalstu kompetento iestāžu, jo īpaši dalīb valstu izvēlētu neatkarīgu valsts iestāžu, uzraudzībā. Tiesību subjektiem būtu jāsaņem atbilstīga informācija par viņu datu apstrādi, minēto datu saņēmējiem, termi ņiem, kas attiecas uz šādu datu saglabāšanu jebkurā datu bāzē, un to, kā tiesību subjekti var izmantot savas tiesības piekļūt, labot vai dzēst savus personas datus atbilstīgi Direktīvai 95/46/EK. Jo īpaši par personas datiem minētās direktīvas nozīmē būtu jāuzskata unikālie identi fikatori, kas ļauj netieši identificēt personu.

(53) Noteikumiem par izpildes pasākumiem nevajadzētu skart dalībvalstu atbilstīgi Direktīvai 95/46/EK izveidotu neat karīgu valsts publiskā sektora iestāžu kompetenci uzrau dzīt to valstu noteikumu ievērošanu, kas pieņemti, īstenojot minēto direktīvu.

(54) Šajā direktīvā ir ievērotas Eiropas Savienības Pamattiesību hartā (“harta”) iekļautās pamattiesības un principi. Direk tīvā paredzētajiem noteikumiem saistībā ar strīdu izšķir šanu nevajadzētu kavēt puses īstenot tām Hartā garan tētās tiesības vērsties tiesā.

LV20.3.2014. Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis L 84/81

(55) Ņemot vērā to, ka šīs direktīvas mērķus, proti, uzlabot biedru iespējas kontrolēt savu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju darbību, nodrošināt mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju pietiekamu pārredzamību un uzlabot autortiesību daudzteritoriālo licencēšanu muzikālu darbu izmantošanai tiešsaistē, nevar pietiekami labi sasniegt atsevišķās dalībvalstīs, bet ierosinātās darbības mēroga vai iedarbības dēļ tos var labāk sasniegt Savienības līmenī, Savienība var pieņemt pasākumus saskaņā ar Līguma par Eiropas Savienību 5. pantā noteikto subsidiaritātes principu. Saskaņā ar minē tajā pantā noteikto proporcionalitātes principu šajā direk tīvā paredz vienīgi tos pasākumus, kas ir vajadzīgi minēto mērķu sasniegšanai.

(56) Šīs direktīvas noteikumi neskar konkurences noteikumu piemērošanu un jebkurus citus attiecīgus tiesību aktus citās jomās, tostarp attiecībā uz konfidencialitāti, komer cnoslēpumu, privātās dzīves aizsardzību, piekļuvi doku mentiem, līgumtiesībām un starptautiskajām privāttiesī bām, kas attiecas uz tiesību kolīzijām un tiesu piekritību, un darba ņēmēju un darba devēju biedrošanās brīvību un to tiesībām organizēties.

(57) Saskaņā ar dalībvalstu un Komisijas 2011. gada 28. septembra kopīgo politisko deklarāciju par skaidro jošiem dokumentiem (1) dalībvalstis apņemas gadījumos, kad tas nepieciešams, paziņojumam par saviem trans ponēšanas pasākumiem pievienot vienu vai vairākus dokumentus, kuros ir paskaidrota saikne starp attiecī gajām direktīvas un valstu transponēšanas instrumentu daļām. Likumdevējs uzskata, ka attiecībā uz šo direktīvu šādu dokumentu nosūtīšana ir pamatota.

(58) Saskaņā ar Eiropas Parlamenta un Padomes Regulas (EK) Nr. 45/2001 (2) 28. panta 2. punktu ir notikusi apsprie šanās ar Eiropas Datu aizsardzības uzraudzītāju, kas 2012. gada 9. oktobrī sniedza atzinumu,

IR PIEŅĒMUŠI ŠO DIREKTĪVU.

I SADAĻA

VISPĀRĪGI NOTEIKUMI

1. pants

Priekšmets

Šajā direktīvā ir noteiktas prasības, kuras vajadzīgas, lai nodro šinātu autortiesību un blakustiesību pareizu pārvaldījumu, ko veic mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas. Tajā noteiktas arī prasības par autortiesību daudzteritoriālu licencēšanu muzikālo darbu izmantošanai tiešsaistē, ko veic mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas.

2. pants

Darbības joma

1. I, II, IV un V sadaļu, izņemot 34. panta 2. punktu un 38. pantu, piemēro visām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, kas veic uzņēmējdarbību Savienībā.

2. III sadaļu un 34. panta 2. punktu, un 38. pantu piemēro mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, kas veic uzņēmējdarbību Savienībā un pārvalda autortiesības attiecībā uz muzikālo darbu daudzteritoriālu izmantošanu tiešsaistē.

3. Šīs direktīvas attiecīgos noteikumus piemēro vienībām, kuras pilnībā vai daļēji atrodas mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju tiešā vai netiešā īpašumā vai kontrolē, ja minētās vienības veic darbību, uz kuru attiektos šīs direktīvas noteikumi, ja to veiktu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija.

4. Direktīvas 16. panta 1. punktu, 18. un 20. pantu, 21. panta 1. punkta a), b), c), e), f) un g) apakšpunktu, 36. un 42. pantu piemēro visām neatkarīgām pārvaldījuma vienībām, kas veic uzņēmējdarbību Savienībā.

3. pants

Definīcijas

Šajā direktīvā piemēro šādas definīcijas:

a) “mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija” ir jebkura organizācija, kura ar likumu vai ar tiesību nodošanu, licenci vai jebkuru citu līgumisku vienošanos ir pilnvarota vairāk nekā viena tiesību subjekta vārdā šo tiesību subjektu kolektīvās interesēs veikt autortiesību vai blakustiesību pārvaldījumu kā tās vienīgo vai galveno darbības mērķi un kura atbilst vienam vai abiem šādiem kritērijiem:

i) tā atrodas tās biedru īpašumā vai kontrolē;

ii) tā ir organizēta kā bezpeļņas organizācija;

b) “neatkarīga mantisko tiesību pārvaldījuma vienība” ir jebkura organizācija, kura ar likumu vai ar tiesību nodošanu, licenci vai jebkuru citu līgumisku vienošanos ir pilnvarota vairāk nekā viena tiesību subjekta vārdā šo tiesību subjektu kolektīvās interesēs veikt autortiesību vai blakustiesību pārvaldījumu kā tās vienīgo vai galveno darbības mērķi un kura:

i) ne daļēji, ne pilnībā neatrodas tiešā vai netiešā tiesību subjektu īpašumā vai kontrolē; un

ii) ir organizēta peļņas gūšanai;

c) “tiesību subjekts” ir jebkura persona vai vienība, kas nav mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija un kam pieder autortiesības vai blakustiesības vai kam saskaņā ar līgumu par tiesību izmantošanu vai likumu ir tiesības uz daļu no tiesību ieņēmumiem;

LVL 84/82 Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis 20.3.2014.

(1) OV C 369, 17.12.2011., 14. lpp. (2) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (EK) Nr. 45/2001 (2000.

gada 18. decembris) par fizisku personu aizsardzību attiecībā uz personas datu apstrādi Kopienas iestādēs un struktūrās un par šādu datu brīvu apriti (OV L 8, 12.1.2001., 1. lpp.).

d) “biedrs” ir tiesību subjekts vai vienība, kas pārstāv tiesību subjektus, tostarp citas mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācijas un tiesību subjektu apvienības, kas atbilst prasībām dalībai kolektīvā pārvaldījuma organizācijā un ko tā ir uzņēmusi;

e) “statūti” ir mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organi zācijas dibināšanas līgums un nolikums, statūti, dibināšanas noteikumi vai dibināšanas dokumenti;

f) “biedru kopsapulce” ir mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācijas struktūra, kurā biedri piedalās un īsteno savas balsošanas tiesības neatkarīgi no organizācijas juri diskās formas;

g) “direktors” ir:

i) ja valstu tiesību aktos vai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas statūtos ir paredzēta vienlī meņa pārvaldīšana – jebkurš valdes loceklis;

ii) ja valstu tiesību aktos vai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas statūtos ir paredzēta divlī meņu pārvaldīšana – jebkurš valdes vai uzraudzības padomes loceklis;

h) “tiesību ieņēmumi” ir ienākumi, kurus mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija iekasē tiesību subjektu vārdā par ekskluzīvām tiesībām, tiesībām uz atlīdzību vai tiesībām uz kompensāciju;

i) “administratīvās izmaksas” ir summas, ko mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija iekasē, atskaita vai kompensē no tiesību ieņēmumiem vai no ienākumiem, ko rada šādu ieņēmumu ieguldījumi, lai segtu tās īstenotā autortiesību un blakustiesību pārvaldījuma izmaksas;

j) “pārstāvības nolīgums” ir jebkurš nolīgums starp mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, kurā viena mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija piln varo otru mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā ciju pārvaldīt tiesības, ko tā pārstāv, ietverot nolīgumu, kas noslēgts saskaņā ar 29. un 30. pantu;

k) “izmantotājs” ir jebkura persona vai vienība, kas veic darbī bas, kurām nepieciešama tiesību subjektu atļauja un par kurām tiesību subjektiem ir jāizmaksā atlīdzība vai kompen sācija, un kas nedarbojas kā patērētājs;

l) “repertuārs” ir darbi, attiecībā uz kuriem mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija pārvalda tiesības;

m) “daudzteritoriāla licence” ir licence, kas attiecināma vairāk nekā uz vienas dalībvalsts teritoriju;

n) “muzikālo darbu tiešsaistes tiesības” ir jebkuras Direktīvas 2001/29/EK 2. un 3. pantā paredzētas autortiesības saistībā ar muzikālu darbu, kuras vajadzīgas tiešsaistes pakalpojuma sniegšanai.

II SADAĻA

MANTISKO TIESĪBU KOLEKTĪVĀ PĀRVALDĪJUMA ORGANIZĀCIJAS

1. NODAĻA

Tiesību subjektu pārstāvība un dalība mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijās un to organizatoriskā

struktūra

4. pants

Vispārīgi principi

Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācijas darbojas to tiesību subjektu labākajās intere sēs, kuru intereses tās pārstāv, un ka tās nenosaka tiem nekādas saistības, kas nav objektīvi nepieciešamas to tiesību un interešu aizsardzībai vai to tiesību efektīvam pārvaldījumam.

5. pants

Tiesību subjektu tiesības

1. Dalībvalstis nodrošina, ka tiesību subjektiem ir tādas tiesī bas, kā noteikts 2. līdz 8. punktā, un ka minētās tiesības ir izklāstītas mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas statūtos vai dalības noteikumos.

2. Tiesību subjektiem ir tiesības atļaut pēc savas izvēles izrau dzītajai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai pārvaldīt tiesības, tiesību kategorijas vai darbu veidus un blakus tiesību objektus teritorijās pēc to izvēles neatkarīgi no tiesību subjekta vai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cijas valstspiederības, uzturēšanās vai uzņēmējdarbības veikšanas dalībvalsts. Ja vien mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizācija nav objektīvi pamatojusi pārvaldījuma atteikumu, tai ir pienākums pārvaldīt šādas tiesības, tiesību kategorijas vai darbu veidus un blakustiesību objektus, ja to pārvaldījums ir šīs orga nizācijas darbības jomā.

3. Tiesību subjekti ir tiesīgi piešķirt licences par jebkuru tiesību, tiesību kategoriju vai darbu veidu un blakustiesību objektu nekomerciālu izmantošanu, kādu tie var izvēlēties.

4. Tiesību subjektiem ir tiesības anulēt atļauju pārvaldīt tiesī bas, tiesību kategorijas vai darbu veidus un blakustiesību objek tus, ko tie piešķīruši mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai, vai atsaukt no mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizācijas jebkādas tiesības, tiesību kategorijas vai darbu veidus un blakustiesību objektus attiecībā uz teritorijām pēc izvēles, kā noteikts saskaņā ar 2. punktu, par to paziņojot iepriekš pienācīgā termiņā, kas nepārsniedz sešus mēnešus. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija var nolemt, ka šādai anulēšanai vai atsaukumam jāstājas spēkā tikai finanšu gada beigās.

LV20.3.2014. Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis L 84/83

5. Ja tiesību subjektam pienākas saņemt kādas summas par izmantošanu, kas notikusi, pirms atļaujas anulēšana vai tiesību atsaukšana stājusies spēkā, vai saskaņā ar licenci, kas izsniegta, pirms šāda anulēšana vai atsaukšana stājusies spēkā, tiesību subjekts saglabā savas tiesības saskaņā ar 12., 13., 18., 20., 28. un 33. pantu.

6. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas neie robežo tiesību īstenošanu saskaņā ar 4. un 5. punktu, pieprasot kā nosacījumu minēto tiesību īstenošanai, lai tiesību vai tiesību kategoriju vai darbu veidu un blakustiesību objektu, uz kuriem attiecas anulēšana vai atsaukums, pārvaldījums tiek uzticēts citai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai.

7. Gadījumos, kad tiesību subjekts mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai atļauj pārvaldīt savas tiesības, tas dod piekrišanu īpaši attiecībā uz visām tiesībām vai tiesību katego rijām vai darbu veidiem un blakustiesību objektiem, kurus tas atļauj pārvaldīt mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organi zācijai. Jebkuru šādu piekrišanu apliecina dokumentāri.

8. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija informē tiesību subjektus par to tiesībām saskaņā ar 1. līdz 7. punktu, kā arī par jebkādiem 3. punktā noteiktajiem tiesību izmantošanas nosacījumiem, pirms saņem no tiem atļauju pārvaldīt jebkādas tiesības vai tiesību kategorijas vai darbu veidus un blakustiesību objektus.

Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija līdz 2016. gada 10. oktobrim informē minētos tiesību subjektus, kas jau tai devuši atļauju, par to tiesībām saskaņā ar 1. līdz 7. punktu, kā arī par jebkādiem nosacījumiem, kas saistās ar 3. punktā noteik tajām tiesībām.

6. pants

Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju dalības noteikumi

1. Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas atbilst 2. līdz 5. punktā izklāstītajiem noteikumiem.

2. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija pieņem tiesību subjektus un vienības, kas pārstāv tiesību subjek tus, tostarp citas mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizācijas un tiesību subjektu apvienības, par saviem biedriem, ja tie atbilst dalības prasībām, kuras ir balstītas uz objektīviem, pārredzamiem un nediskriminējošiem kritērijiem. Šie dalības kritēriji ir iekļauti mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizācijas statūtos vai dalības noteikumos, un tos dara publiski pieejamus. Gadījumos, kad mantisko tiesību kolektīvā

pārvaldījuma organizācija atsakās pieņemt dalības pieteikumu, tā sniedz tiesību subjektam precīzu paskaidrojumu par sava lēmuma iemesliem.

3. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas statūti nodrošina piemērotus un efektīvus mehānismus tās biedru līdzdalībai organizācijas lēmumu pieņemšanas procesā. Dažādu kategoriju biedru pārstāvība lēmumu pieņemšanas procesā ir taisnīga un līdzsvarota.

4. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija saviem biedriem saziņai ar to ļauj izmantot elektroniskos saziņas līdzekļus, tostarp biedra tiesību īstenošanas nolūkos.

5. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija veic savu biedru uzskaiti un minētos ierakstus regulāri atjaunina.

7. pants

Tādu tiesību subjektu tiesības, kuri nav mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas biedri

1. Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas ievēro noteikumus, kas paredzēti 6. panta 4. punktā, 20. pantā, 29. panta 2. punktā un 33. pantā attiecībā uz tiesību subjektiem, kuriem ar tiem ir tiešas juridiskas attiecības, kas paredzētas likumā vai nododot tiesības, licenci vai ar jebkāda cita veida vienošanos, bet kas nav to biedri.

2. Dalībvalstis 1. punktā minētajiem tiesību subjektiem var piemērot citus šīs direktīvas noteikumus.

8. pants

Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas biedru kopsapulce

1. Dalībvalstis nodrošina, ka biedru kopsapulces tiek organi zētas saskaņā ar 2. līdz 10. punktā izklāstītajiem noteikumiem.

2. Biedru kopsapulci sasauc vismaz reizi gadā.

3. Biedru kopsapulce pieņem lēmumu par visiem mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas statūtu un dalības noteikumu grozījumiem, ja minētos noteikumus statūti neregla mentē.

4. Biedru kopsapulce lemj par direktoru iecelšanu vai atlai šanu, izskata viņu vispārējos darba rezultātus, apstiprina viņu atalgojumu un citas priekšrocības, piemēram, attiecībā uz mone tāriem un nemonetāriem labumiem, pensijas piešķiršanu un pensijas tiesības, tiesības uz citiem piešķīrumiem un tiesības uz atlaišanas pabalstu.

LVL 84/84 Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis 20.3.2014.

Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijā ar divlī meņu pārvaldi biedru kopsapulce nelemj par valdes locekļu iecelšanu vai atlaišanu un neapstiprina viņu atalgojumu un citas priekšrocības gadījumos, kad pilnvaras pieņemt šādus lēmumus ir deleģētas uzraudzības padomei.

5. Saskaņā ar noteikumiem, kas izklāstīti II sadaļas 2. nodaļā, biedru kopsapulce pieņem lēmumus vismaz par šādiem jautāju miem:

a) tiesību subjektiem pienākošos summu sadales vispārīgā poli tika;

b) nesadalāmo summu izmantošanas vispārīgā politika;

c) vispārīgā ieguldījumu politika attiecībā uz tiesību ieņēmu miem un jebkādiem ienākumiem, ko rada tiesību ieņēmumu ieguldījumi;

d) vispārīgā politika par atskaitījumiem no tiesību ieņēmumiem un jebkādiem ienākumiem, ko rada tiesību ieņēmumu iegul dījumi;

e) nesadalāmo summu izmantošana;

f) risku pārvaldības politika;

g) visu nekustamo īpašumu iegādes, pārdošanas vai hipotekāro darījumu apstiprināšana;

h) apvienošanās un apvienību apstiprināšana, meitasuzņēmumu izveidošana un citu uzņēmumu vai citu uzņēmumu akciju vai tiesību citos uzņēmumos iegāde;

i) aizņēmumu, aizdevumu vai aizņēmumu nodrošinājuma apstiprināšana.

6. Biedru kopsapulce 5. punkta f), g), h) un i) apakšpunktā minētās pilnvaras ar rezolūciju vai statūtu noteikumu var deleģēt struktūrai, kas veic uzraudzības funkciju.

7. Piemērojot 5. punkta a) līdz d) apakšpunktu, dalībvalstis var pieprasīt, lai biedru kopsapulce noteiktu sīkākus noteikumus par tiesību ieņēmumu un tiesību ieņēmumu ieguldījumu ienā kumu izmantošanu.

8. Biedru kopsapulce kontrolē mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas darbības, lemjot vismaz par revidenta iecelšanu un atcelšanu un par 22. pantā minētā ikgadējā atklā tības ziņojuma apstiprināšanu.

Dalībvalstis var atļaut revidenta iecelšanas un atcelšanas alterna tīvas sistēmas vai veidus ar nosacījumu, ka minētās sistēmas vai veidi paredzēti revidenta neatkarības nodrošināšanai no perso nām, kas vada mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organi zācijas darījumdarbību.

9. Visiem kolektīvā pārvaldījuma organizācijas biedriem ir tiesības piedalīties un balsot biedru kopsapulcē. Tomēr dalībval stis var paredzēt kolektīvā pārvaldījuma organizācijas biedru tiesību ierobežojumus piedalīties un izmantot balsstiesības biedru kopsapulcē, pamatojoties uz vienu vai abiem šādiem kritērijiem:

a) dalības ilgumu;

b) summām, kas saņemtas vai pienākas biedram,

ar nosacījumu, ka šie kritēriji noteikti un tiek piemēroti taisnīgi un samērīgi.

Kritērijus, kas noteikti pirmās daļas a) un b) apakšpunktā, iekļauj mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas statūtos vai dalības noteikumos, un tos dara publiski pieejamus saskaņā ar 19. un 21. pantu.

10. Katram mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organi zācijas biedram ir tiesības iecelt jebkuru citu personu vai vienību par pilnvaroto personu, kas attiecīgā biedra vārdā piedalās biedru kopsapulcē un balso, ar nosacījumu, ka šāda iecelšana nerada interešu konfliktu, kas var rasties, piemēram, gadījumos, kad biedrs, kas ieceļ pilnvaroto personu, un pilnvarotā persona attiecīgajā mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijā pieder pie dažādām tiesību subjektu kategorijām.

Tomēr dalībvalstis var paredzēt ierobežojumus attiecībā uz piln varoto personu iecelšanu un biedru balsošanas tiesību izmanto šanu, kurus tie pārstāv, ja šādi ierobežojumi neietekmē biedru atbilstīgu un efektīvu līdzdalību mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas lēmumu pieņemšanas procesā.

Katrs pilnvarojums ir spēkā vienai biedru kopsapulcei. Pilnvaro tajai personai biedru kopsapulcē ir tādas pašas tiesības, kādas būtu biedram, kas viņu pilnvarojis. Pilnvarotā persona balso saskaņā ar viņu pilnvarojušā biedra sniegtajiem norādījumiem.

11. Dalībvalstis var nolemt, ka biedru kopsapulces pilnvaras var nodot delegātu asamblejai, ko mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas biedri ievēlē vismaz reizi četros gados, ar noteikumu, ka:

LV20.3.2014. Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis L 84/85

a) mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas lēmumu pieņemšanas procesā tiek nodrošināta pienācīga un efektīva biedru līdzdalība; kā arī

b) dažādu kategoriju biedru pārstāvība delegātu asamblejā ir taisnīga un līdzsvarota.

Šā panta 2. līdz 10. punkta noteikumi mutatis mutandis attiecas uz delegātu asambleju.

12. Ja mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai tās juridiskās formas dēļ nav biedru kopsapulces, dalībvalstis var nolemt, ka minētās kopsapulces pilnvaras jāīsteno struktūrai, kas veic uzraudzības funkciju. Šā panta 2. līdz 5. punkta un 7. un 8. punkta noteikumi mutatis mutandis attiecas uz šādu struktūru, kas veic uzraudzības funkciju.

13. Dalībvalstis var nolemt, ka gadījumos, kad mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas biedru statusā ir vienības, kas pārstāv tiesību subjektus, biedru kopsapulces piln varas pilnībā vai daļēji jāīsteno minēto tiesību subjektu asam blejai. Šā panta 2. līdz 10. punkta noteikumi mutatis mutandis attiecas uz šo tiesību subjektu asambleju.

9. pants

Uzraudzības funkcija

1. Dalībvalstis nodrošina, ka katrai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai ir uzraudzības funkcija pastāvīgas uzraudzības veikšanai par to personu darbību un pienākumu izpildi, kuras vada šīs organizācijas darījumdarbību.

2. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas dažādu kategoriju biedru pārstāvība struktūrā, kas veic uzrau dzības funkciju, ir taisnīga un līdzsvarota.

3. Visas personas, kas veic uzraudzības funkciju, katru gadu biedru kopsapulcei sniedz individuālu paziņojumu par interešu konfliktiem, tajā iekļaujot 10. panta 2. punkta otrajā daļā minēto informāciju.

4. Struktūra, kura veic uzraudzības funkciju, regulāri rīko sanāksmes, un tai ir vismaz šādas pilnvaras:

a) izmantot pilnvaras, kuras tai deleģējusi biedru kopsapulce, tostarp 8. panta 4. un 6. punktā minētās;

b) uzraudzīt 10. pantā minēto personu darbību un pienākumu izpildi, tostarp biedru kopsapulcē pieņemto lēmumu un jo īpaši 8. panta 5. punkta a) līdz d) apakšpunktā uzskaitīto vispārējo politikas virzienu īstenošanu.

5. Struktūra, kas veic uzraudzības funkciju, vismaz vienu reizi gadā biedru kopsapulcei sniedz pārskatu par savu pilnvaru izmantošanu.

10. pants

To personu pienākumi, kuras vada mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas darījumdarbību

1. Dalībvalstis nodrošina, ka katra mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija veic visus nepieciešamos pasākumus, lai personas, kuras vada tās darījumdarbību, to darītu pareizi, rūpīgi un atbilstīgi, izmantojot pareizas administratīvās un grāmatvedības procedūras un iekšējās kontroles mehānismus.

2. Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas ievieš un izmanto procedūras inte rešu konfliktu novēršanai un gadījumos, kad šādus konfliktus nevar novērst, faktisku vai potenciālu interešu konfliktu identi ficēšanai, pārvaldīšanai, uzraudzībai un atklāšanai, lai tādējādi nepieļautu, ka tie kaitē to tiesību subjektu kolektīvajām intere sēm, kurus attiecīgā organizācija pārstāv.

Pirmajā daļā minētās procedūras ietver visu 1. punktā minēto personu ikgadēju individuālu paziņojumu biedru kopsapulcei, kurā ir šāda informācija:

a) visas intereses mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizācijā;

b) jebkāds atalgojums, kas iepriekšējā finanšu gadā saņemts no mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas, tostarp pensiju shēmu veidā, labumi natūrā un cita veida labumi;

c) jebkuras summas, kuras iepriekšējā finanšu gadā saņemtas no mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas kā tiesību subjektam;

d) deklarācija par jebkādiem faktiskiem vai potenciāliem konfliktiem starp personīgajām interesēm un mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas interesēm vai starp jebkurām saistībām pret mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju un jebkurām saistībām pret jebkuru citu fizisku vai juridisku personu.

2. NODAĻA

Tiesību ieņēmumu pārvaldība

11. pants

Tiesību ieņēmumu iekasēšana un izmantošana

1. Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas atbilst 2. līdz 5. punktā izklāstītajiem noteikumiem.

LVL 84/86 Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis 20.3.2014.

2. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas tiesību ieņēmumu iekasēšanu un pārvaldību veic rūpīgi.

3. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija nošķir savos kontos:

a) tiesību ieņēmumus un ieņēmumus, kas iegūti no tiesību ieņē mumu ieguldījumiem; kā arī

b) jebkurus savus aktīvus, kas tai var būt, un ieņēmumus, kas iegūti no šādiem aktīviem, no administratīvajām izmaksām vai no citām darbībām.

4. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai nav atļauts mērķiem, kas nav sadale tiesību subjektiem, izmantot tiesību ieņēmumus vai jebkādus ieņēmumus, kas iegūti no tiesību ieņēmumu ieguldījumiem, izņemot, ja ir atļauts atskaitīt vai kompensēt savas administratīvās izmaksas atbilstīgi lēmu mam, kas pieņemts saskaņā ar 8. panta 5. punkta d) apakš punktu, vai izmantot tiesību ieņēmumus un ieņēmumus, kas iegūti no tiesību ieņēmumu ieguldījumiem atbilstīgi lēmumam, kas pieņemts saskaņā ar 8. panta 5. punktu.

5. Ja mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija iegulda tiesību ieņēmumus vai jebkādus ieņēmumus, kas iegūti no tiesību ieņēmumu ieguldījumiem, tā rīkojas to tiesību subjektu labākajās interesēs, kuru tiesības tā pārstāv, saskaņā ar vispārējo ieguldījumu un risku pārvaldības politiku, kas minēta 8. panta 5. punkta c) un f) apakšpunktā, un ņemot vērā šādus noteikumus:

a) jebkāda potenciāla interešu konflikta gadījumā mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija nodrošina, ka ieguldījumus veic vienīgi minēto tiesību subjektu interesēs;

b) aktīvus iegulda, lai garantētu visa portfeļa drošību, kvalitāti, likviditāti un rentabilitāti;

c) aktīvus pienācīgi diversificē, lai nepieļautu pārlieku atkarību no viena konkrēta aktīva un risku uzkrāšanos portfelī kopumā.

12. pants

Atskaitījumi

1. Dalībvalstis nodrošina, ka gadījumos, kad tiesību subjekts pilnvaro mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju pārvaldīt viņa tiesības, pirms tiek saņemta piekrišana pārvaldīt viņa tiesības, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cijai tiek prasīts sniegt tiesību subjektam informāciju par admi nistratīvajiem izdevumiem un citiem atskaitījumiem no tiesību ieņēmumiem un no visiem ieņēmumiem, kas iegūti no tiesību ieņēmumu ieguldījumiem.

2. Atskaitījumi ir samērīgi attiecībā pret pakalpojumiem, ko mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija sniedz tiesību subjektiem, tostarp attiecīgā gadījumā – 4. punktā minē tajiem pakalpojumiem, un tos nosaka, pamatojoties uz objektī viem kritērijiem.

3. Administratīvās izmaksas nepārsniedz pamatotas un doku mentētas izmaksas, kas radušās mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai, pārvaldot autortiesības un blakustie sības.

Dalībvalstis nodrošina, ka prasības par administratīvo izmaksu atskaitījumu vai kompensāciju summu izlietojumu un izlieto juma pārredzamību attiecas uz visiem citiem atskaitījumiem, lai segtu autortiesību un blakustiesību pārvaldības izmaksas.

4. Dalībvalstis nodrošina, ka gadījumā, ja mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija sniedz sociālos, kultūras vai izglītības pakalpojumus, kurus finansē ar atskaitījumiem no tiesību ieņēmumiem vai no jebkuriem ieņēmumiem, kas iegūti no tiesību ieņēmumu ieguldījumiem, šādus pakalpojumus sniedz, pamatojoties uz taisnīgiem kritērijiem, jo īpaši attiecībā uz piekļuvi minētajiem pakalpojumiem un to apjomu.

13. pants

Tiesību subjektiem pienākošos summu sadale

1. Neskarot 15. panta 3. punktu un 28. pantu, dalībvalstis nodrošina, ka katra mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija regulāri, rūpīgi un precīzi sadala un izmaksā pienā košās summas visiem tiesību subjektiem saskaņā ar 8. panta 5. punkta a) apakšpunktā minēto vispārīgo sadales politiku.

Dalībvalstis nodrošina arī, ka mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizācijas vai to biedri, kas ir vienības, kuras pārstāv tiesību subjektus, minētās summas sadala un izmaksā tiesību subjektiem iespējami drīz, bet ne vēlāk kā deviņus mēnešus pēc tā finanšu gada beigām, kurā tiesību ieņēmumi iekasēti, ja vien mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju vai attiecīgos gadījumos tās biedrus minētā termiņa ievērošanu nekavē tādi objektīvi iemesli, kas jo īpaši saistīti ar izmantotāju iesniegtajām atskaitēm, tiesību, tiesību subjektu identificēšanu vai informācijas par darbiem un blakustiesību objektiem attieci nāšanu uz tiesību subjektiem.

2. Ja tiesību subjektiem pienākošās summas nav iespējams sadalīt 1. punktā noteiktajā termiņā tāpēc, ka tiesību subjektus nav iespējams identificēt vai atrast un nav spēkā izņēmums no minētā termiņa, šīs summas mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizācijas kontos nošķir atsevišķi.

3. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas veic visus vajadzīgos pasākumus saskaņā ar 1. punktu, lai tiesību subjektus identificētu un atrastu. Jo īpaši vēlākais trīs mēnešus pēc 1. punktā minētā termiņa beigām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija dara pieejamu informāciju par darbiem un blakustiesību objektiem, attiecībā uz kuriem viens vai vairāki tiesību subjekti nav bijuši identificēti vai atrasti:

a) tiesību subjektiem, kurus tā pārstāv, vai vienībām, kuras pārstāv tiesību subjektus, ja šādas vienības ir mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas biedri; un

LV20.3.2014. Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis L 84/87

b) visām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, ar kurām tā noslēgusi pārstāvības nolīgumus.

Pirmajā daļā minētā informācija, ja pieejams, ietver:

a) darba vai blakustiesību objekta nosaukumu;

b) tiesību subjekta vārdu;

c) attiecīgā izdevēja vai producenta vārdu; un

d) jebkuru citu atbilstīgu pieejamo informāciju, kas var palīdzēt identificēt tiesību subjektu.

Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija pārbauda arī 6. panta 5. punktā minēto uzskaiti un citu viegli pieejamu uzskaiti. Ja iepriekš minētie pasākumi nedod rezultātus, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija minēto informāciju publisko vēlākais gadu pēc minētā triju mēnešu laikposma beigām.

4. Ja tiesību subjektiem pienākošās summas nav iespējams sadalīt, trīs gadus pēc tā finanšu gada beigām, kurā iekasēti tiesību ieņēmumi, un ar noteikumu, ka mantisko tiesību kolek tīvā pārvaldījuma organizācija ir veikusi visus vajadzīgos pasā kumus, kas minēti 3. punktā, lai identificētu un atrastu tiesību subjektus, minētās summas uzskata par nesadalāmām.

5. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas biedru kopsapulce saskaņā ar 8. panta 5. punkta b) apakšpunktu pieņem lēmumu par nesadalāmo summu izlietojumu, neskarot tiesību subjektu tiesības šīs summas no mantisko tiesību kolek tīvā pārvaldījuma organizācijas pieprasīt saskaņā ar dalībvalstu tiesību aktiem par prasību noilgumu.

6. Dalībvalstis var ierobežot vai noteikt nesadalāmo summu atļautos izlietojumus, inter alia nodrošinot, ka šādas summas tiek izlietotas atsevišķi un neatkarīgi sociālo, kultūras un izglītības pasākumu finansēšanai par labu tiesību subjektiem.

3. NODAĻA

Tiesību pārvaldījums citu mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizāciju vārdā

14. pants

Saskaņā ar pārstāvības nolīgumiem pārvaldītās tiesības

Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācija nediskriminē tiesību subjektus, kuru tiesības tā pārvalda saskaņā ar pārstāvības nolīgumu, jo īpaši attiecībā uz

piemērojamiem tarifiem, administratīvajām izmaksām un nosa cījumiem, ar kādiem tiek veikta tiesību ieņēmumu iekasēšana un tiesību subjektiem pienākošos summu sadale.

15. pants

Atskaitījumi un maksājumi saistībā ar pārstāvības nolīgumiem

1. Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija neizdara atskaitījumus, izņemot attie cībā uz administratīvajām izmaksām, no tādiem tiesību ieņēmu miem, kuri gūti saistībā ar tiesībām, ko tā pārvalda, pamatojo ties uz pārstāvības nolīgumu, vai no ienākumiem, kas iegūti no šo tiesību ieņēmumu ieguldījumiem, ja vien šī cita mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija, kas ir pārstāvības nolīguma puse, nepārprotami nepiekrīt šādu atskaitījumu veik šanai.

2. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija regu lāri, rūpīgi un precīzi sadala un izmaksā summas, kas pienākas citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām.

3. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija veic šādu sadali un maksājumus šai citai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai iespējami drīz, bet ne vēlāk kā deviņus mēnešus pēc tā finanšu gada beigām, kurā gūti tiesību ieņēmumi, ja vien mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizāciju minētā termiņa ievērošanu nekavē objektīvi iemesli, kas jo īpaši saistīti ar izmantotāju iesniegtajām atskaitēm, tiesību, tiesību subjektu identificēšanu vai informācijas par darbiem un blakustiesību objektiem attiecināšanu uz tiesību subjektiem.

Šī cita mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija vai gadījumos, kad tās biedri ir vienības, kas pārstāv tiesību subjek tus, minētie biedri sadala un izmaksā tiesību subjektiem pienā košās summas iespējami drīz, bet ne vēlāk kā sešus mēnešus pēc šo summu saņemšanas, ja vien mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju vai attiecīgos gadījumos tās biedrus minētā termiņa ievērošanu nekavē tādi objektīvi iemesli, kas jo īpaši saistīti ar izmantotāju iesniegtajām atskaitēm, tiesību, tiesību subjektu identificēšanu vai informācijas par darbiem un blakustiesību objektiem attiecināšanu uz tiesību subjektiem.

4. NODAĻA

Attiecības ar izmantotājiem

16. pants

Licencēšana

1. Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas un izmantotāji labticīgi ved sarunas par tiesību licencēšanu. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas un izmantotāji viens otram sniedz visu nepiecie šamo informāciju.

LVL 84/88 Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis 20.3.2014.

2. Licencēšanas noteikumi balstās uz objektīviem un nedis kriminējošiem kritērijiem. Licencējot tiesības, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām netiek prasīts izmantot kā precedentu citiem tiešsaistes pakalpojumiem licencēšanas noteikumus, par kuriem tā ir vienojusies ar izmantotāju, ja izmantotājs sniedz jauna veida tiešsaistes pakalpojumu, kas Savienībā ir bijis pieejams sabiedrībai mazāk nekā trīs gadus.

Tiesību subjekti saņem atbilstīgu atlīdzību par viņu tiesību izmantošanu. Tarifi par ekskluzīvām tiesībām un tiesībām uz atlīdzību ir samērīgi inter alia ar tiesību izmantošanas ekono misko vērtību tirgū, ņemot vērā darba un blakustiesību objektu izmantošanas veidu un jomu, kā arī saistībā ar mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas sniegto pakalpojumu ekonomisko vērtību. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas informē attiecīgo izmantotāju par minēto tarifu noteikšanai izmantotajiem kritērijiem.

3. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas bez nepamatotas kavēšanās atbild uz izmantotāju pieprasījumiem, inter alia norādot informāciju, kas mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai nepieciešama, lai piedāvātu licenci.

Saņēmusi visu attiecīgo informāciju, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija bez nepamatotas kavēšanās vai nu piedāvā licenci, vai izmantotājam izdod paziņojumu ar pamato jumu, kāpēc tā neparedz licencēt konkrēto pakalpojumu.

4. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija dod iespējas izmantotājiem ar to sazināties, izmantojot elektroniskos līdzekļus, tostarp, ja vajadzīgs, lai ziņotu par licences izmanto šanu.

17. pants

Izmantotāju pienākumi

Dalībvalstis pieņem noteikumus, lai nodrošinātu, ka izmantotāji mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai termiņā pēc vienošanās vai iepriekš noteiktā termiņā un formā sniedz to rīcībā esošo šādu attiecīgo informāciju par šīs mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas pārstāvēto tiesību izmantošanu, kas ir vajadzīga tiesību ieņēmumu iekasēšanai un tiesību subjektiem pienākošos summu sadalei un izmaksāša nai. Pieņemot lēmumu par šādas informācijas sniegšanas formu, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas un izman totāji pēc iespējas ņem vērā brīvprātīgos nozares standartus.

5. NODAĻA

Pārredzamība un ziņošana

18. pants

Tiesību subjektiem sniegtā informācija par to tiesību pārvaldījumu

1. Neskarot šā panta 2. punktu, 19. pantu un 28. panta 2. punktu, dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā

pārvaldījuma organizācija ne retāk kā reizi gadā katram tiesību subjektam, kuram laikposmā, uz kuru attiecas informācija, tā ir piešķīrusi tiesību ieņēmumus vai veikusi maksājumus, dara pieejamu vismaz šādu informāciju:

a) jebkāda kontaktinformācija, ko attiecīgais tiesību subjekts ir atļāvis mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai izmantot, lai identificētu un atrastu šo tiesību subjektu;

b) tiesību subjektam piešķirtie tiesību ieņēmumi;

c) summas, kuras mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizācija ir izmaksājusi šim tiesību subjektam, sadalījumā pa pārvaldīto tiesību kategorijām un izmantošanas veidiem;

d) laikposms, kurā notikusi izmantošana, par ko tiesību subjektam tika piešķirtas un izmaksātas attiecīgās summas, izņemot, ja objektīvi iemesli, kas saistīti ar izmantotāju snieg tajām atskaitēm, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai nedod iespējas sniegt šo informāciju;

e) atskaitījumi attiecībā uz administratīvajām izmaksām;

f) atskaitījumi, kas veikti jebkādiem mērķiem, kuri nav saistīti ar administratīvajām izmaksām, tostarp tie atskaitījumi, kas var būt paredzēti valstu tiesību aktos saistībā ar sociālo, kultūras vai izglītības pakalpojumu sniegšanu;

g) jebkādi tiesību subjektam piešķirtie tiesību ieņēmumi, kas vēl nav samaksāti par jebkuru laikposmu.

2. Ja mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija piešķir tiesību ieņēmumus un tai ir biedri, kas ir par tiesību ieņēmumu sadali tiesību subjektiem atbildīgas vienības, attiecīgā mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija minētajām vienībām sniedz 1. punktā uzskaitīto informāciju, ja to rīcībā nav minētās informācijas. Dalībvalstis nodrošina, ka vienības ne retāk kā vienu reizi gadā dara pieejamu vismaz informāciju, kas uzskaitīta 1. punktā, katram tiesību subjektam, kuram tās piešķir tiesību ieņēmumus vai izdara maksājumus laikposmā, uz kuru šī informācija attiecas.

19. pants

Citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām sniegtā informācija par tiesību pārvaldījumu

saskaņā ar pārstāvības nolīgumiem

Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācija tai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai, kuras vārdā tā pārvalda tiesības saskaņā ar pārstā vības nolīgumu, ne retāk kā reizi gadā un elektroniski sniedz vismaz turpmāk norādīto informāciju par laikposmu, uz kuru šī informācija attiecas:

LV20.3.2014. Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis L 84/89

a) piešķirtie tiesību ieņēmumi, summas, ko mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija izmaksājusi pa pārvaldīto tiesību kategorijām un pa izmantošanas veidiem par tiesī bām, ko tā pārvalda saskaņā ar pārstāvības nolīgumu, kā arī visi par katru laikposmu piešķirtie, bet neizmaksātie tiesību ieņēmumi;

b) atskaitījumi attiecībā uz administratīvajām izmaksām;

c) atskaitījumi citiem mērķiem, kas nav veikti attiecībā uz 15. pantā minētajām administratīvajām izmaksām;

d) informācija par jebkādām piešķirtajām vai atteiktajām licencēm attiecībā uz darbiem un blakustiesību objektiem, uz kuriem attiecas pārstāvības nolīgums;

e) biedru kopsapulces pieņemtie lēmumi, ciktāl minētie lēmumi attiecas uz tiesību pārvaldījumu saskaņā ar pārstāvības nolī gumu.

20. pants

Tiesību subjektiem, citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām un izmantotājiem pēc

pieprasījuma sniegtā informācija

Neskarot 25. pantu, dalībvalstis nodrošina, ka pēc pieprasījuma ar pienācīgu pamatojumu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācija elektroniskā veidā un bez nepamatotas kavē šanās dara pieejamu vismaz turpmāk norādīto informāciju tai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai, kuras vārdā tā pārvalda tiesības saskaņā ar pārstāvības nolīgumu, vai jebkuram tiesību subjektam vai jebkuram izmantotājam:

a) tās pārstāvētie darbi vai blakustiesību objekti, tās tieši vai saskaņā ar pārstāvības nolīgumiem pārvaldītās tiesības, kā arī aptvertās teritorijas; vai

b) gadījumos, kad kolektīvā pārvaldījuma organizācijas darbības jomas dēļ šādus darbus vai blakustiesību objektus nevar noteikt, tās pārstāvēto darbu veidi vai blakustiesību objektu kategorijas, tās pārvaldītās tiesības un aptvertās teritorijas.

21. pants

Informācijas publiskošana

1. Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija publisko vismaz šādu informāciju:

a) tās statūtus;

b) tās dalības noteikumus un noteikumus par tiesību pārvaldī juma atļaujas anulēšanu, ja tie nav iekļauti statūtos;

c) standarta licences līgumus un piemērojamos tarifus, tostarp atlaides;

d) 10. pantā minēto personu sarakstu;

e) tās vispārējo tiesību subjektiem pienākošos summu sadales politiku;

f) tās vispārējo politiku par administratīvajām izmaksām;

g) tās vispārējo politiku par atskaitījumiem, kas nav adminis tratīvās izmaksas, no tiesību ieņēmumiem un no jebkuriem ieņēmumiem, kas gūti no tiesību ieņēmumu ieguldījumiem, tostarp par atskaitījumiem sociālajiem, kultūras un izglītības pakalpojumiem;

h) tās noslēgto pārstāvības nolīgumu sarakstu un mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju nosaukumus, ar kurām noslēgti minētie pārstāvības nolīgumi;

i) nesadalāmo summu izmantošanas vispārīgo politiku;

j) informāciju par sūdzību izskatīšanu un strīdu risināšanas procedūrām saskaņā ar 33., 34. un 35. pantu.

2. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija publicē un atjaunina savā tīmekļa vietnē informāciju, kas minēta 1. punktā.

22. pants

Ikgadējais atklātības ziņojums

1. Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija – neatkarīgi no tās juridiskās formas saskaņā ar valstu tiesību aktiem – par katru finanšu gadu ne vēlāk kā astoņus mēnešus pēc minētā finanšu gada beigām sagatavo un publicē ikgadēju atklātības ziņojumu, kas ietver arī 3. punktā minēto īpašo ziņojumu.

Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas publicē savā tīmekļa vietnē ikgadējo atklātības ziņojumu, kas paliek publiski pieejams minētajā tīmekļa vietnē vismaz piecus gadus.

2. Ikgadējā atklātības ziņojumā iekļauj vismaz pielikumā norādīto informāciju.

3. Īpašais ziņojums attiecas uz sociālo, kultūras un izglītības pakalpojumu mērķiem atskaitīto summu izlietojumu, un tajā iekļauj vismaz pielikuma 3. punktā norādīto informāciju.

4. Ikgadējā atklātības ziņojumā iekļautos grāmatvedības datus revidē viena vai vairākas personas, kuras saskaņā ar tiesību aktiem ir pilnvarotas veikt pārskatu revīziju saskaņā ar Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīvu 2006/43/EK (1).

LVL 84/90 Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis 20.3.2014.

(1) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2006/43/EK (2006. gada 17. maijs), ar ko paredz gada pārskatu un konsolidēto pārskatu obligātās revīzijas, groza Padomes Direktīvu 78/660/EEK un Padomes Direktīvu 83/349/EEK un atceļ Padomes Direktīvu 84/253/EEK (OV L 157, 9.6.2006., 87. lpp.).

Revidenta ziņojumu, tostarp jebkādas piezīmes par to, pilnībā iekļauj ikgadējā atklātības ziņojumā.

Piemērojot šo punktu, grāmatvedības informācijā ietilpst finanšu pārskati, kas minēti pielikuma 1. punkta a) apakšpunktā, un jebkāda finanšu informācija, kas minēta pielikuma 1. punkta g) un h) apakšpunktā un pielikuma 2. punktā.

III SADAĻA

MUZIKĀLO DARBU TIEŠSAISTES TIESĪBU DAUDZTERITO RIĀLA LICENCĒŠANA, KO VEIC MANTISKO TIESĪBU KOLEK

TĪVĀ PĀRVALDĪJUMA ORGANIZĀCIJAS

23. pants

Daudzteritoriāla licencēšana iekšējā tirgū

Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācijas, kas veic uzņēmējdarbību to teritorijā, piešķirot daudzteritoriālas licences par muzikālo darbu tieš saistes tiesībām, ievēro šīs sadaļas prasības.

24. pants

Iespējas sagatavot daudzteritoriālas licences

1. Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai, kura izsniedz daudzteritoriālas licences par muzikālu darbu tiešsaistes tiesībām, ir pietiekamas iespējas elektroniski, efektīvi un pārredzamā veidā apstrādāt datus, kas nepieciešami šādu licenču administrēšanai, tostarp – lai identificētu repertuāru un uzraudzītu tā izmantošanu, izrak stītu rēķinus izmantotājiem, iekasētu tiesību ieņēmumus un sadalītu attiecīgi pienākošās ieņēmumu summas tiesību subjek tiem.

2. Piemērojot 1. punktu, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācija atbilst vismaz šādiem nosacījumiem:

a) tā spēj precīzi, pilnībā vai daļēji, identificēt muzikālos darbus, kurus šī mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija ir pilnvarota pārstāvēt;

b) tā spēj precīzi, pilnībā vai daļēji, identificēt tiesības un to atbilstīgos tiesību subjektus attiecībā uz katru attiecīgo teri toriju, attiecībā uz katru muzikālo darbu vai tā daļu, kuru šī mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija ir piln varota pārstāvēt;

c) tā izmanto unikālus identifikatorus, lai identificētu tiesību subjektus un muzikālos darbus, pēc iespējas ņemot vērā izstrādātos starptautiskos vai Savienības nozares brīvprātīgos standartus un prakses;

d) tā izmanto piemērotus līdzekļus, lai savlaicīgi identificētu un efektīvi novērstu neatbilstības datos, kas ir citu tādu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju rīcībā, kuras izsniedz daudzteritoriālas licences par muzikālo darbu tiešsaistes tiesībām.

25. pants

Informācijas par daudzteritoriālu repertuāru pārredzamība

1. Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija, kas piešķir daudzteritoriālas licences par muzikālu darbu tiešsaistes tiesībām, tiešsaistes pakalpojumu sniedzējiem, tiesību subjektiem, kuru tiesības tā pārstāv, un citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām pēc pieprasījuma ar pienācīgu pamatojumu ar elektroniskiem līdzekļiem sniedz aktualizētu informāciju, kas ļauj identificēt tās pārstāvēto mūzikas tiešsaistes repertuāru. Tajā ietilpst infor mācija par:

a) pārstāvētajiem muzikālajiem darbiem;

b) tiesībām, kuras pārstāvētas pilnībā vai daļēji; un

c) teritorijām, uz kurām tas attiecas.

2. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija, ja nepieciešams, var veikt adekvātus pasākumus, lai aizsargātu datu precizitāti un integritāti, kontrolētu to atkārtotu izmanto šanu un aizsargātu komerciāli sensitīvu informāciju.

26. pants

Daudzteritoriāla repertuāra informācijas precizitāte

1. Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijā, kas piešķir daudzteritoriālas licences par muzikālu darbu tiešsaistes tiesībām, ir ieviesta kārtība, kas dod iespējas tiesību subjektiem, citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām un tiešsaistes pakalpojumu sniedzē jiem pieprasīt to datu, kas minēti nosacījumu sarakstā saskaņā ar 24. panta 2. punktu, vai saskaņā ar 25. pantu sniegtās infor mācijas labošanu, ja šie tiesību subjekti, mantisko tiesību kolek tīvā pārvaldījuma organizācijas un tiešsaistes pakalpojumu snie dzēji, balstoties uz pamatotiem pierādījumiem, uzskata, ka attie cībā uz to muzikālo darbu tiešsaistes tiesībām šie dati vai infor mācija ir neprecīza. Ja šīs prasības ir pietiekami pamatotas, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija nodrošina, ka dati vai informācija tiek bez nepamatotas kavēšanās izlabota.

2. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija tiesību subjektiem, kuru muzikālie darbi ir ietverti tās mūzikas repertuārā, un tiesību subjektiem, kuri savu muzikālo darbu tiešsaistes tiesību pārvaldību uzticējuši saskaņā ar 31. pantu, ar līdzekļiem informācijas sniegšanai elektroniskā formā to sniedz par viņu muzikālajiem darbiem, viņu tiesībām saistībā ar šiem darbiem un teritorijām, kurām tiesību subjekti šo organizāciju ir pilnvarojuši. To darot, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija un tiesību subjekti pēc iespējas ņem vērā izstrādātos starptautiskos vai Savienības nozares standartus vai praksi attie cībā uz datu apmaiņu, lai tiesību subjekti pilnībā vai daļēji varētu precizēt konkrēto muzikālo darbu, tiešsaistes tiesības un teritorijas, attiecībā uz kurām tās pilnvaro šo organizāciju.

LV20.3.2014. Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis L 84/91

3. Ja mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija pilnvaro citu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā ciju piešķirt daudzteritoriālas licences par muzikālu darbu tieš saistes tiesībām saskaņā ar 29. un 30. pantu, arī šī pilnvarotā mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija piemēro šā panta 2. punkta noteikumus attiecībā uz tiesību subjektiem, kuru muzikālie darbi ir iekļauti pilnvaru izdevušās mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas repertuārā, ja vien šīs mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas nevie nojas citādi.

27. pants

Precīza un savlaicīga atskaišu sniegšana un rēķinu izrakstīšana

1. Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija uzrauga, kā mūzikas tiešsaistes pakal pojumu sniedzēji, kuriem tā piešķīrusi daudzteritoriālu licenci tiešsaistes tiesībām par muzikāliem darbiem, kurus tā pārstāv pilnībā vai daļēji, izmanto šīs tiesības.

2. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija mūzikas tiešsaistes pakalpojumu sniedzējiem piedāvā iespējas par muzikālo darbu tiešsaistes tiesību faktisko izmantošanu sniegt atskaiti, izmantojot elektroniskos līdzekļus, un tiešsaistes pakalpojumu sniedzēji precīzi sniedz atskaiti par minēto darbu faktisko izmantošanu. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija piedāvā izmantot vismaz vienu atskaišu sniegšanas metodi, kurā ņemti vērā šādu datu elektroniskai apmaiņai izstrā dātie starptautiskie vai Savienības brīvprātīgie nozares standarti vai prakses. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija var atteikties pieņemt tiešsaistes pakalpojumu sniedzēja atskaites īpašniekprogrammatūras formātā, ja šī organizācija atskaitēm atļauj izmantot elektroniskas datu apmaiņas nozares standartu.

3. Rēķinu tiešsaistes pakalpojumu sniedzējam mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija nosūta ar elektronis kiem līdzekļiem. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizācija piedāvā izmantošanai vismaz vienu formātu, kurā ņemti vērā izstrādātie nozares starptautiskie vai Savienības brīvprātīgie standarti un prakses. Rēķinā identificē darbus un tiesības, kas ir pilnībā vai daļēji licencētas, pamatojoties uz 24. panta 2. punktā uzskaitītajiem nosacījumiem, un attiecīgos faktiskos izmanto šanas veidus, ciktāl tas iespējams, pamatojoties uz tiešsaistes pakalpojumu sniedzēja sniegto informāciju un šīs informācijas sniegšanai izmantoto formātu. Tiešsaistes pakalpojumu sniedzējs nedrīkst atteikties rēķinu pieņemt tā formāta dēļ, ja mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija izmanto nozares standartu.

4. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija rēķinu tiešsaistes pakalpojumu sniedzējam izraksta precīzi un nekavējoties pēc tam, kad ir ziņots par attiecīgā muzikālā darba tiešsaistes tiesību faktisko izmantošanu, izņemot gadīju mus, kad tas nav iespējams iemeslu dēļ, kas saistāmi ar tieš saistes pakalpojumu sniedzēju.

5. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai ir ieviesta atbilstīga kārtība, lai tiešsaistes pakalpojumu sniedzējs varētu apstrīdēt rēķina precizitāti, tostarp, ja tiešsaistes pakalpo jumu sniedzējs saņem rēķinus no vienas vai vairākām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām par vienām un tām pašām tā paša muzikālā darba tiešsaistes tiesībām.

28. pants

Precīzi un savlaicīgi maksājumi tiesību subjektiem

1. Neskarot šā panta 3. punktu, dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija, kas piešķir daudzteritoriālas licences par muzikālu darbu tiešsaistes tiesī bām, sadala tiesību subjektiem pienākošās no šādas licences izrietošās summas precīzi un nekavējoties pēc tam, kad ir pazi ņots par darba faktisko izmantošanu, izņemot gadījumus, kad tas nav iespējams iemeslu dēļ, kas saistāmi ar tiešsaistes pakal pojumu sniedzēju.

2. Neskarot šā panta 3. punktu, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija kopā ar katru maksājumu, ko izdara saskaņā ar 1. punktu, tiesību subjektiem sniedz vismaz šādu informāciju:

a) laikposms, kurā notikusi izmantošana, par ko tiesību subjek tiem pienākas summas, un teritorijas, kurās izmantošana notikusi;

b) mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas ieka sētās summas, izdarītie atskaitījumi un sadalītās summas par jebkāda muzikāla darba katrām tiešsaistes tiesībām, kuras tiesību subjekti mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācijai ir atļāvuši pārstāvēt pilnībā vai daļēji;

c) mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas tiesību subjektu labā iekasētās summas no katra tiešsaistes pakalpo jumu sniedzēja, veiktie atskaitījumi un sadalītās summas.

3. Ja mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija pilnvaro citu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā ciju piešķirt daudzteritoriālas licences par muzikālu darbu tieš saistes tiesībām saskaņā ar 29. un 30. pantu, pilnvarotā mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija precīzi un bez kavēšanās sadala 1. punktā minētās summas un sniedz 2. punktā minēto informāciju šo pilnvaru izdevušajai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai. Pilnvarojumu devusī mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija ir atbildīga par šo summu turpmāko sadali un šādas informācijas sniegšanu tiesību subjektiem, ja vien šīs mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizācijas nav vienojušās citādi.

29. pants

Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju savstarpējie līgumi par daudzteritoriālu licencēšanu

1. Dalībvalstis nodrošina, ka visi pārstāvības nolīgumi starp mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, ar kuriem viena mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cija pilnvaro citu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizāciju piešķirt daudzteritoriālas licences par muzikālu darbu tiešsaistes tiesībām attiecībā uz savu mūzikas repertuāru, ir neekskluzīvi. Pilnvarotā mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija pārvalda minētās tiešsaistes tiesības nediskriminē jošā veidā.

LVL 84/92 Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis 20.3.2014.

2. Pilnvarojumu devusī mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācija informē savus biedrus par līguma galvenajiem noteikumiem, tostarp tā ilgumu, un pilnvarotās mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas sniegto pakalpojumu izmaksām.

3. Pilnvarotā mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organi zācija informē pilnvarojumu devušo mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju par galvenajiem noteikumiem, saskaņā ar kuriem jālicencē tās tiešsaistes tiesības, tostarp par izmantošanas veidu, visiem noteikumiem, kas attiecas uz licences maksu vai to ietekmē, licences darbības ilgumu, norē ķinu laikposmiem un attiecīgajām teritorijām.

30. pants

Pienākums pārstāvēt citu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju saistībā ar daudzteritoriālu

licencēšanu

1. Dalībvalstis nodrošina, ka gadījumos, kad mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija, kas nepiešķir vai nepiedāvā piešķirt daudzteritoriālas licences par sava repertuāra muzikālo darbu tiešsaistes tiesībām, pieprasa citai mantisko tiesību kolek tīvā pārvaldījuma organizācijai noslēgt pārstāvības nolīgumu, lai pēdējā saskaņā ar to pārstāvētu minētās tiesības, pieprasījumu saņēmušajai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā cijai tiek prasīts piekrist šādam pieprasījumam, ja tā jau piešķir vai piedāvā piešķirt daudzteritoriālas licences par tādas pašas kategorijas tiešsaistes tiesībām muzikālajiem darbiem, kas ir vienas vai vairāku citu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju repertuārā.

2. Pieprasījumu saņēmusī mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizācija rakstiski un bez nepamatotas kavēšanās dod atbildi pieprasījumu iesniegušajai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai.

3. Neskarot 5. un 6. punktu, pieprasījumu saņēmusī mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija pārvalda pieprasījumu iesniegušās mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācijas pārstāvēto repertuāru ar tādiem pašiem noteikumiem kā savu repertuāru.

4. Pieprasījumu saņēmusī mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizācija pieprasījumu iesniegušās mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas pārstāvēto repertuāru iekļauj visos piedāvājumos tiešsaistes pakalpojumu sniedzējiem.

5. Administratīvās izmaksas par pakalpojumu, ko pieprasī jumu saņēmusī mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organi zācija sniedz pieprasījumu iesniegušajai mantisko tiesību kolek tīvā pārvaldījuma organizācijai, nepārsniedz izmaksas, kas pamatoti radušās pieprasījumu saņēmušajai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai.

6. Pieprasījumu iesniegusī mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizācija pieprasījumu saņēmušajai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai elektroniskā veidā dara

pieejamu informāciju par savu mūzikas repertuāru, kas nepie ciešama, lai piešķirtu daudzteritoriālas licences par muzikālu darbu tiešsaistes tiesībām. Ja informācija ir nepietiekama vai sniegta tādā veidā, kas pieprasījumu saņēmušajai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai nedod iespējas ievērot šajā sadaļā noteiktās prasības, pieprasījumu saņēmušajai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai ir tiesības pieprasīt segt izmaksas, kas pamatoti radušās, izpildot šīs prasī bas, vai izslēgt tos darbus, par kuriem sniegtā informācija ir nepietiekama vai nav izmantojama.

31. pants

Piekļuve daudzteritoriālai licencēšanai

Dalībvalstis nodrošina, ka gadījumos, kad līdz 2017. gada 10. aprīlim kāda mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizācija nepiešķir vai nepiedāvā piešķirt daudzteritoriālas licences par muzikālo darbu tiešsaistes tiesībām vai neļauj citai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai šajā nolūkā pārstāvēt attiecīgās tiesības, tiesību subjekti, kuri ir piln varojuši attiecīgo mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizāciju pārstāvēt viņu muzikālo darbu tiešsaistes tiesības, var no šīs mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas atsaukt muzikālo darbu tiešsaistes tiesības daudzteritoriālai licencēšanai attiecībā uz visām teritorijām, neatsaucot muzikālo darbu tiešsaistes tiesības licencēšanai vienā teritorijā, lai piešķirtu daudzteritoriālas licences par muzikālo darbu tiešsaistes tiesībām paši vai ar kādas citas puses starpniecību, kuru tie pilnvaro, vai ar tādas mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas starpniecību, kura atbilst šīs sadaļas noteikumiem.

32. pants

Izņēmums attiecībā uz radio un televīzijas programmām nepieciešamajām muzikālo darbu tiešsaistes tiesībām

Šajā sadaļā noteiktās prasības neattiecas uz mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, kas, pamatojoties uz vaja dzīgo tiesību brīvprātīgu apvienošanu un saskaņā ar konku rences noteikumiem atbilstīgi LESD 101. un 102. pantam, piešķir daudzteritoriālu licenci par muzikālo darbu tiešsaistes tiesībām, kas raidorganizācijai nepieciešamas, lai publiskotu vai darītu sabiedrībai pieejamas radio vai televīzijas programmas vienlaicīgi ar sākotnējo pārraidi vai pēc tās, kā arī jebkādu citu tiešsaistes materiālu, tostarp priekšskatījumus, ko izveidojusi raidorganizācija vai kas izveidota tās vajadzībām.

IV SADAĻA

IZPILDES PASĀKUMI

33. pants

Sūdzību procedūras

1. Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas saviem biedriem, tiesību subjektiem un mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, kuru uzdevumā tās pārvalda tiesības saskaņā ar pārstāvības nolīgu miem, dara pieejamas efektīvas un savlaicīgas sūdzību un strīdu izšķiršanas procedūras, īpaši saistībā ar atļauju pārvaldīt tiesības, tiesību anulēšanu vai atsaukšanu, dalības noteikumiem, tiesību subjektiem pienākošos summu iekasēšanu, atskaitījumiem un sadali.

LV20.3.2014. Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis L 84/93

2. Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas rakstiski atbild uz sūdzībām, ko iesnieguši to biedri vai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas, kuru uzdevumā tās pārvalda tiesības saskaņā ar pārstāvības nolīgu miem. Ja mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija noraida sūdzību, tā norāda iemeslus.

34. pants

Alternatīvas strīdu izšķiršanas procedūras

1. Dalībvalstis var paredzēt, ka strīdus starp mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, starp mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju biedriem, tiesību subjektiem vai izmantotājiem attiecībā uz to valsts tiesību aktu noteiku miem, kas pieņemti saskaņā ar šīs direktīvas prasībām, var iesniegt izskatīšanai alternatīvā strīdu izšķiršanas procedūrā, kas ir ātra, neatkarīga un objektīva.

2. Dalībvalstis nodrošina, ka, piemērojot III sadaļu, turpmāk norādītos strīdus, kuros iesaistīta mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija, kas veic uzņēmējdarbību to teritorijā un kas piešķir vai piedāvā piešķirt daudzteritoriālas licences par muzikālo darbu tiešsaistes tiesībām, var iesniegt izskatīšanai neatkarīgā un objektīvā alternatīvā strīdu izšķiršanas procedūrā:

a) strīdus ar faktisko vai potenciālo tiešsaistes pakalpojumu sniedzēju attiecībā uz 16., 25., 26.un 27. panta piemērošanu;

b) strīdus ar vienu vai vairākiem tiesību subjektiem attiecībā uz 25., 26., 27., 28., 29., 30. un 31. panta piemērošanu;

c) strīdus ar citu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizāciju attiecībā uz 25., 26., 27., 28., 29. un 30. panta piemērošanu.

35. pants

Strīdu izšķiršana

1. Dalībvalstis nodrošina, ka strīdus starp kolektīvā pārvaldī juma organizācijām un izmantotājiem, jo īpaši par esošajiem un piedāvātajiem licencēšanas nosacījumiem vai līguma pārkāpu miem, var iesniegt tiesā vai attiecīgos gadījumos citai neatkarīgai un objektīvai strīdu izšķiršanas struktūrai, ja minētajai struktūrai ir pieredze intelektuālā īpašuma tiesību jomā.

2. Direktīvas 33. un 34. pants un šā panta 1. punkts neskar pušu tiesības izmantot un aizstāvēt savas tiesības, iesniedzot prasību tiesā.

36. pants

Atbilstība

1. Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju, kas veic uzņēmējdarbību to teritorijā, atbilstību valsts tiesību aktu noteikumiem, kas pieņemti saskaņā ar šajā direktīvā noteiktajām prasībām, uzrauga šim nolūkam izraudzītas kompetentās iestādes.

2. Dalībvalstis nodrošina, ka mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas biedriem, tiesību subjektiem, izman totājiem, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām un citām ieinteresētajām personām ir pieejamas procedūras, lai šim nolūkam izraudzītajām kompetentajām iestādēm paziņotu par darbībām vai apstākļiem, kas, pēc to viedokļa, ir saskaņā ar šajā direktīvā noteiktajām prasībām pieņemto valstu tiesību aktu noteikumu pārkāpums.

3. Dalībvalstis nodrošina, ka šim nolūkam izraudzītajām kompetentajām iestādēm ir tiesības noteikt attiecīgas sankcijas vai veikt atbilstīgus pasākumus gadījumos, kad netiek ievēroti valstu tiesību aktu noteikumi, kuri pieņemti šīs direktīvas īsteno šanai. Sankcijas un pasākumi ir iedarbīgi, samērīgi un atturoši.

Dalībvalstis līdz 2016. gada 10. aprīlim Komisijai paziņo šajā pantā un 37. un 38. pantā minētās kompetentās iestādes. Komi sija publicē šajā sakarā saņemto informāciju.

37. pants

Informācijas apmaiņa starp kompetentajām iestādēm

1. Lai atvieglotu šīs direktīvas piemērošanas uzraudzību, dalībvalstis nodrošina, ka uz informācijas pieprasījumu no citas dalībvalsts šim nolūkam izraudzītās kompetentās iestādes par jautājumiem, kas saistīti ar šīs direktīvas piemērošanu, jo īpaši attiecībā uz mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma orga nizāciju, kas veic uzņēmējdarbību pieprasījuma saņēmējas dalīb valsts teritorijā, darbību, šim nolūkam izraudzītā kompetentā iestāde atbild bez nepamatotas kavēšanās, ja šim pieprasījumam ir pienācīgs pamatojums.

2. Ja kompetentā iestāde uzskata, ka mantisko tiesību kolek tīvā pārvaldījuma organizācija, kas darbojas tās teritorijā, bet veic uzņēmējdarbību citā dalībvalstī, iespējams, neievēro tās dalībvalsts tiesību aktu noteikumus, kurā šī mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija veic uzņēmējdarbību, kas ir pieņemti saskaņā ar šajā direktīvā noteiktajām prasībām, tā visu attiecīgo informāciju var nosūtīt zināšanai tās dalībvalsts kompetentajai iestādei, kurā attiecīgā mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija veic uzņēmējdarbību, un tai attiecīgā gadījumā var būt pievienots pieprasījums šai iestādei veikt atbil stīgus pasākumus, kas ir tās kompetencē. Pieprasījumu saņēmēja iestāde triju mēnešu laikā sniedz atbildi ar pamatojumu.

3. Šā panta 2. punktā minētos jautājumus izskatīšanai var nodot arī kompetentā iestāde, izdarot šādu pieprasījumu ekspertu grupai, kas izveidota saskaņā ar 41. pantu.

38. pants

Sadarbība daudzteritoriālās licencēšanas attīstīšanai

1. Komisija sekmē regulāru informācijas apmaiņu dalībvalstu šim nolūkam izraudzīto kompetento iestāžu starpā un starp šīm iestādēm un Komisiju par situāciju un tās attīstību saistībā ar daudzteritoriālo licencēšanu.

LVL 84/94 Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis 20.3.2014.

2. Komisija regulāri apspriežas ar tiesību subjektu pārstāv jiem, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, izmantotājiem, patērētājiem un citām ieinteresētajām pusēm par to gūto pieredzi šīs direktīvas III sadaļas noteikumu piemē rošanā. Komisija informācijas apmaiņas gaitā, kas paredzēta 1. punktā, sniedz kompetentajām iestādēm visu attiecīgo informā ciju, kas iegūta minētajās apspriedēs.

3. Dalībvalstis nodrošina, ka līdz 2017. gada 10. oktobrim to kompetentās iestādes sniedz Komisijai ziņojumu par situāciju un tās attīstību saistībā ar daudzteritoriālo licencēšanu to terito rijā. Šajā ziņojumā jo īpaši iekļauj informāciju par daudzterito riālu licenču pieejamību attiecīgajā dalībvalstī, mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju atbilstību valstu tiesību aktiem, kas pieņemti šīs direktīvas III sadaļas noteikumu īsteno šanai, kopā ar muzikālo darbu tiešsaistes tiesību daudzterito riālās licencēšanas attīstību izvērtējumu, ko sniedz izmantotāji, patērētāji, tiesību subjekti un citas ieinteresētās personas.

4. Pamatojoties uz ziņojumiem, kas saņemti, ievērojot 3. punktu, un informāciju, kas apkopota, ievērojot 1. un 2. punktu, Komisija izvērtē šīs direktīvas III sadaļas piemērošanu. Vajadzības gadījumā un, ja nepieciešams, pamatojoties uz īpašu ziņojumu, tā apsver turpmākus pasākumus, lai risinātu visas apzinātās problēmas. Minētais izvērtējums jo īpaši aptver šādus aspektus:

a) III sadaļas prasībām atbilstīgo mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju skaits;

b) direktīvas 29. un 30. panta piemērošana, norādot pārstāvības nolīgumu skaitu, kurus mantisko tiesību kolektīvā pārvaldī juma organizācijas noslēgušas, ievērojot minētos pantus;

c) dalībvalstīs daudzteritoriālai licencēšanai pieejamā repertuāra daļa.

V SADAĻA

ZIŅOŠANA UN NOBEIGUMA NOTEIKUMI

39. pants

Mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju paziņošana

Dalībvalstis, izmantojot to rīcībā esošo informāciju, līdz 2016. gada 10. aprīlim nosūta Komisijai mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju sarakstu, kuras veic uzņēmējdarbību to teritorijā.

Dalībvalstis bez nepamatotas kavēšanās paziņo Komisijai visas izmaiņas minētajā sarakstā.

Komisija minēto informāciju publisko un atjaunina.

40. pants

Ziņojums

Komisija līdz 2021. gada 10. aprīlim izvērtē šīs direktīvas piemērošanu un iesniedz Eiropas Parlamentam un Padomei ziņojumu par šīs direktīvas piemērošanu. Minētajā ziņojumā ietver izvērtējumu par šīs direktīvas ietekmi uz pārrobežu pakal pojumu attīstību un kultūras daudzveidību, par mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju un izmantotāju attiecībām un par tādu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizā ciju darbību Savienībā, kas veic uzņēmējdarbību ārpus Savienī bas, un, ja vajadzīgs, par nepieciešamību to pārskatīt. Komisijas ziņojumam vajadzības gadījumā pievieno tiesību akta priekš likumu.

41. pants

Ekspertu grupa

Ar šo izveido ekspertu grupu. Tajā ir dalībvalstu kompetento iestāžu pārstāvji. Ekspertu grupas priekšsēdētājs ir Komisijas pārstāvis, un tā rīko sanāksmes pēc priekšsēdētāja iniciatīvas vai pēc dalībvalsts pārstāvju pieprasījuma. Šīs grupas uzdevumi ir šādi:

a) izvērtēt šīs direktīvas transponēšanas ietekmi uz mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju un neatkarīgu pārvaldības vienību darbību iekšējā tirgū un norādīt uz visām problēmām;

b) rīkot konsultācijas par visiem jautājumiem, kas izriet no šīs direktīvas piemērošanas;

c) veicināt informācijas apmaiņu par attiecīgajām likumdošanas norisēm un judikatūru, kā arī par ekonomisko, sociālo, kultūras un tehnoloģiju attīstību, kas ar to saistīta, jo īpaši attiecībā uz darbu un blakustiesību objektu digitālo tirgu.

42. pants

Personas datu aizsardzība

Uz personas datu apstrādi, kas veikta saistībā ar šo direktīvu, attiecas Direktīva 95/46/EK.

43. pants

Transponēšana

1. Dalībvalstīs stājas spēkā normatīvie un administratīvie akti, kas vajadzīgi, lai izpildītu šīs direktīvas prasības līdz 2016. gada 10. aprīlim. Dalībvalstis tūlīt par to informē Komisiju.

Kad dalībvalstis pieņem minētos pasākumus, tajos iekļauj atsauci uz šo direktīvu vai šādu atsauci pievieno to oficiālajai publikā cijai. Dalībvalstis nosaka metodes, kā izdarāma šāda atsauce.

2. Dalībvalstis dara Komisijai zināmus savu tiesību aktu galvenos pasākumus, ko tās pieņem jomā, uz kuru attiecas šī direktīva.

LV20.3.2014. Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis L 84/95

44. pants

Stāšanās spēkā

Šī direktīva stājas spēkā divdesmitajā dienā pēc tās publicēšanas Eiropas Savienības Oficiālajā Vēstnesī.

45. pants

Adresāti

Šī direktīva ir adresēta dalībvalstīm.

Strasbūrā, 2014. gada 26. februārī

Eiropas Parlamenta vārdā – priekšsēdētājs M. SCHULZ

Padomes vārdā – priekšsēdētājs

D. KOURKOULAS

LVL 84/96 Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis 20.3.2014.

PIELIKUMS

1. Informācija, kas jāiekļauj 22. panta 2. punktā minētajā ikgadējā atklātības ziņojumā:

a) finanšu pārskati, iekļaujot bilanci vai aktīvu un saistību pārskatu, ieņēmumu un izdevumu pārskatu par finanšu gadu un naudas plūsmu pārskatu;

b) ziņojums par darbību attiecīgajā finanšu gadā;

c) informācija par licences piešķiršanas atteikumiem saskaņā ar 16. panta 3. punktu;

d) mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijas juridiskās un vadības vienības apraksts;

e) informācija par visām vienībām, kas mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijai tieši vai netieši pieder vai ko tā pilnībā vai daļēji kontrolē;

f) informācija par 9. panta 3. punktā un 10. pantā minētajām personām iepriekšējā gadā izmaksātā atalgojuma kopējo summu un par citiem šīm personām piešķirtajiem labumiem;

g) finanšu informācija, kas minēta šā pielikuma 2. punktā;

h) īpašs ziņojums par sociālajiem, kultūras un izglītības pakalpojumiem veikto atskaitījumu jebkādu summu izlieto jumu, kurā iekļauta šā pielikuma 3. punktā minētā informācija.

2. Finanšu informācija, kas jānorāda ikgadējā atklātības ziņojumā:

a) finanšu informācija par tiesību ieņēmumiem, norādot pa pārvaldīto tiesību kategorijām un pa izmantošanas veidiem (piemēram, apraide, tiešsaiste, publisks izpildījums), tostarp informācija par tiesību ieņēmumu ieguldījumu ienāku miem un šo ienākumu izlietojumu (vai tas sadalīts tiesību subjektiem vai citām mantisko tiesību kolektīvā pārval dījuma organizācijām vai izlietots citādi);

b) finanšu informācija par tiesību pārvaldījuma un citu pakalpojumu izmaksām, kurus mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija sniegusi tiesību subjektiem, kopā ar visaptverošu aprakstu vismaz par šādiem elementiem:

i) visas darbības un finanšu izmaksas ar sadalījumu pa pārvaldīto tiesību kategorijām un gadījumos, kad izmaksas ir netiešas un tās nevar saistīt ar vienu vai vairākām tiesību kategorijām, skaidrojumu par metodi, kas izmantota šādu netiešo izmaksu sadalei;

ii) darbības un finanšu izmaksas ar sadalījumu pa pārvaldīto tiesību kategorijām un gadījumos, kad izmaksas ir netiešas un tās nevar saistīt ar vienu vai vairākām tiesību kategorijām, skaidrojumu par metodi, kas izmantota šādu netiešo izmaksu sadalei tikai attiecībā uz tiesību pārvaldījuma izmaksām, tostarp administratīvās izmaksas, kas atskaitītas vai kompensētas no tiesību ieņēmumiem vai no tiesību ieņēmumu ieguldījumu ienākumiem saskaņā ar 11. panta 4. punktu un 12. panta 1., 2. un 3. punktu;

iii) darbības un finanšu izmaksas pakalpojumiem, kas nav tiesību pārvaldījums, bet tostarp sociālajiem, kultūras un izglītības pakalpojumiem;

iv) resursi, ko izmanto, lai segtu izmaksas;

v) atskaitījumi no tiesību ieņēmumiem ar sadalījumu pa pārvaldīto tiesību kategorijām un pa izmantošanas veidiem un atskaitījumu mērķiem, piemēram, izmaksas, kas ir saistītas ar tiesību pārvaldījumu vai sociālajiem, kultūras vai izglītības pakalpojumiem;

vi) daļas, ko veido tiesību pārvaldījuma un citu pakalpojumu, kurus tiesību subjektiem sniedz mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija, izmaksas salīdzinājumā ar tiesību ieņēmumiem attiecīgajā finanšu gadā, norādot sadalījumu pa pārvaldīto tiesību kategorijām un gadījumos, kad izmaksas ir netiešas un tās nevar saistīt ar vienu vai vairākām tiesību kategorijām, skaidrojumu par metodi, kas izmantota šādu netiešo izmaksu sadalei;

c) finanšu informācija par summām, kas pienākas tiesību subjektiem, ar visaptverošu aprakstu vismaz par šādiem elementiem:

i) tiesību subjektiem piešķirtā kopējā summa, norādot sadalījumu pa pārvaldīto tiesību kategorijām un izmanto šanas veidiem;

ii) tiesību subjektiem izmaksātā kopējā summa, norādot sadalījumu pa pārvaldīto tiesību kategorijām un izman tošanas veidiem;

iii) maksājumu biežums, norādot sadalījumu pa pārvaldīto tiesību kategorijām un izmantošanas veidiem;

LV20.3.2014. Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis L 84/97

iv) kopējā iekasētā, bet tiesību subjektiem vēl nepiešķirtā summa, norādot sadalījumu pa pārvaldīto tiesību kate gorijām un izmantošanas veidiem un finanšu gadu, kurā minētās summas tikušas iekasētas;

v) kopējā piešķirtā, bet tiesību subjektiem vēl nesadalītā summa, norādot sadalījumu pa pārvaldīto tiesību kate gorijām un izmantošanas veidiem un finanšu gadu, kurā minētās summas tikušas iekasētas;

vi) ja mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācija nav veikusi sadali un maksājumus termiņā, kas noteikts 13. panta 1. punktā, norāda kavēšanās iemeslus;

vii) nesadalāmo summu kopējais apjoms un paskaidrojums par minēto summu izlietojumu;

d) informācija par attiecībām ar citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām un vismaz šādas ziņas:

i) no citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām saņemtās summas un citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām izmaksātās summas, norādot sadalījumu pa tiesību kategorijām, pa izman tošanas veidiem un pa organizācijām;

ii) administratīvās izmaksas un citi atskaitījumi no tiesību ieņēmumiem, kas pienākas citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, norādot sadalījumu pa tiesību kategorijām, pa izmantošanas veidiem un pa organizācijām;

iii) administratīvās izmaksas un citi atskaitījumi no citu mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizāciju nomaksātajām summām, norādot sadalījumu pa tiesību kategorijām un pa organizācijām;

iv) tiesību subjektiem tieši sadalītās summas, kas saņemtas no citām mantisko tiesību kolektīvā pārvaldījuma organizācijām, norādot sadalījumu pa tiesību kategorijām un pa organizācijām.

3. Informācija, kas jānorāda 22. panta 3. punktā minētajā īpašajā ziņojumā:

a) summas, kas finanšu gada laikā atskaitītas sociālajiem, kultūras un izglītības pakalpojumiem, norādot sadalījumu pa šo mērķu veidiem un katram mērķa veidam ar sadalījumu pa pārvaldīto tiesību kategorijām un izmantošanas veidiem;

b) skaidrojums par minēto summu izlietojumu, norādot sadalījumu pa mērķu veidiem, ieskaitot izmaksas par summu pārvaldību, kas atskaitītas sociālo, kultūras un izglītības pakalpojumu finansēšanai, un atsevišķi summas, kas izlietotas sociālajiem, kultūras un izglītības pakalpojumiem.

LVL 84/98 Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis 20.3.2014.

下载PDF open_in_new

Direttiva 2014/26/UE tal-Parlament Ewropew u tal-Kunsill tas-26 ta’ Frar 2014 dwar l-immaniġġjar kollettiv tad-drittijiet tal-awtur u drittijiet relatati u ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali ta’ drittijiet f’xogħlijiet mużikali għall-użu onlajn fis-suq internTest b’relevanza għaż-ŻEE

DIRETTIVI

DIRETTIVA 2014/26/UE TAL-PARLAMENT EWROPEW U TAL-KUNSILL

tas-26 ta’ Frar 2014

dwar l-immaniġġjar kollettiv tad-drittijiet tal-awtur u drittijiet relatati u ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali ta’ drittijiet f’xogħlijiet mużikali għall-użu onlajn fis-suq intern

(Test b’relevanza għaż-ŻEE)

IL-PARLAMENT EWROPEW U L-KUNSILL TAL-UNJONI EWROPEA,

Wara li kkunsidraw it-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropa, u b’mod partikolari l-Artikoli 50(1), 53(1) u 62 tiegħu,

Wara li kkunsidraw il-proposta mill-Kummissjoni Ewropea,

Wara li l-abbozz tal-att leġiżlattiv intbagħat lill-parlamenti nazz jonali,

Wara li kkunsidraw l-opinjoni tal-Kumitat Ekonomiku u Soċjali Ewropew (1),

Filwaqt li jaġixxu skont il-proċedura leġislattiva ordinarja (2),

Billi:

(1) Id-Direttivi tal-Unjoni li ġew adottati fil-qasam tad-dritti jiet tal-awtur u d-drittijiet relatati diġà jipprovdu livell għoli ta’ ħarsien għad-detenturi tad-drittijiet u għaldaq stant qafas li fih jista’ jsir dan l-isfruttament ta’ kontenut protett b’dawk id-drittijiet. Dawk id-Direttivi jikkontrib wixxu għall-iżvilupp u ż-żamma tal-kreattività. F’suq intern fejn il-kompetizzjoni mhijiex imfixkla, il-ħarsien tal-innovazzjoni u l-ħolqien intellettwali jħeġġeġ ukoll l- investiment fis-servizzi u l-prodotti innovattivi.

(2) It-tixrid ta’ kontenut li huwa protett bi drittijiet tal-awtur u minn drittijiet, inklużi kotba, produzzjonijiet awdjovi żivi u mużika rreġistrata, u servizzi relatati magħhom, jeħtieġ il-ħruġ ta’ liċenzji ta’ drittijiet minn detenturi diffe renti tad-drittijiet tal-awtur u drittijiet relatati, bħall- awturi, artisti, produtturi u pubblikaturi. Huwa normal ment għad-detentur tad-drittijiet li jagħżel bejn l-imma niġġjar individwali jew kollettiv tad-drittijiet tiegħu, kemm-il darba l-Istat Membru ma jipprovdix mod ieħor, skont it-termini tad-dritt tal-Unjoni u l-obbligi internazz jonali tal-Unjoni u tal-Istati Membri tagħha. L-imma niġġjar tad-drittijiet tal-awtur u d-drittijiet relatati jinkludi

l-ħruġ ta’ liċenzji lil utenti, l-awditjar tal-utenti, il-moni toraġġ tal-użu tad-drittijiet, l-infurzar tad-drittijiet tal- awtur u d-drittijiet relatati, il-ġbir tad-dħul mid-drittijiet derivat mill-isfruttament tad-drittijiet u t-tqassim tal- ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet. L-organizzazz jonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jippermettu li d-detenturi tad-drittijiet jitħallsu għall-użi li huma stess ma jkunux f’pożizzjoni jikkontrollaw jew jinfurzaw, inkluż fis-swieq mhux domestiċi.

(3) Skont l-Artikolu 167 tat-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropea (TFUE), l-Unjoni għandha tqis id- diversità kulturali fl-azzjoni tagħha u tikkontribwixxi biex il-kulturi tal-Istati Membri jiffjorixxu, filwaqt li tiġi rispettata d-diversità nazzjonali u reġjonali tagħhom u fl- istess ħin jiġi enfasizzat il-wirt kulturali komuni. L-orga nizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom u għandu jibqa’ jkollhom rwol importanti x’jaqdu bħala promoturi tad-diversità tal-espressjoni kulturali, kemm billi jagħmlu possibbli li r-repertorji żgħar u anqas popo lari jkollhom aċċess għas-suq u kemm billi jipprovdu servizzi soċjali, kulturali u edukattivi għall-benefiċċju tad-detenturi tad-drittijiet tagħhom u tal-pubbliku.

(4) Meta jkunu stabbiliti fl-Unjoni, l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom ikunu jistgħu jgawdu l- libertajiet ipprovduti mit-Trattati meta jkunu qed jirrapp reżentaw id-detenturi tad-drittijiet li huma residenti jew stabbiliti fi Stati Membri oħra jew ikunu qed joħorġu liċenzji lill-utenti li huma residenti jew stabbiliti fi Stati Membri oħra.

(5) Jeżistu differenzi sinifikanti fir-regoli nazzjonali li jirre golaw il-funzjonament tal-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, b’mod partikolari fir-rigward tat- trasparenza u l-kontabbiltà tagħhom lill-membri u d- detenturi tad-drittijiet tagħhom. F’għadd ta’ każi dan wassal għal diffikultajiet, b’mod partikolari għad-detenturi tad-drittijiet mhux domestiċi, meta jippruvaw jeżerċitaw id-drittijiet tagħhom, u għal ġestjoni finanzjarja ħażina tad-dħul miġbur. Il-problemi li għandhom x’jaqsmu mal-funzjonament tal-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv iwasslu għal ineffiċjenzi fl-isfruttament tad-drit tijiet tal-awtur u d-drittijiet relatati fis-suq intern kollu għad-detriment kemm tal-membri tal-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, detenturi u utenti.

MTL 84/72 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea 20.3.2014

(1) ĠU C 44, 15.2.2013, p. 104. (2) Pożizzjoni tal-Parlament Ewropew tal-4 ta’ Frar 2014 (għadha

mhijiex ippubblikata fil-Ġurnal Uffiċjali) u d-Deċiżjoni tal-Kunsill tal-20 ta’ Frar 2014.

(6) Il-ħtieġa li jittejjeb il-funzjonament tal-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv diġà ġiet identifikata fir-Rakko mandazzjoni tal-Kummissjoni 2005/737/KE (1). Dik ir- Rakkomandazzjoni stabbilixxiet għadd ta’ prinċipji, bħal-libertà tad-detenturi tad-drittijiet li jagħżlu l-organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv tagħhom, trattament indaqs tal-kategoriji tad-detenturi tad-drittijiet u tqassim ekwu tar-royalties. Hija talbet ukoll lill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv sabiex jipprovdu lill-utenti infor mazzjoni suffiċjenti dwar it-tariffi u r-repertorju qabel ma jsiru negozjati bejniethom. Kienet tinkludi wkoll rakko mandazzjonijiet dwar ir-responsabbiltà, ir-rappreżentazz joni tad-detenturi tad-drittijiet fil-korpi tat-teħid ta’ deċiż jonijiet tal-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u r-riżolvimentta’ tilwim. Madankollu, ir-Rakkomandazz joni ġiet segwita b’mod li ma kienx dejjem l-istess.

(7) Il-protezzjoni tal-interessi tal-membri tal-organizzazzjoni jiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, id-detenturi tad-drittijiet u l- partijiet terzi tirrikjedi li l-liġijiet tal-Istati Membri relatati mal-immanġġjar tad-drittijiet tal-awtur u l-ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali tad-drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali għandhom jiġu kkoordinati fejn l-Istati Membri jippermettu dawn l-operazzjonijiet bil-għan li jkun hemm garanziji ekwivalenti madwar l-Unjoni. Għaldaqstant, din id-Direttiva għandu jkollha bħala bażi legali l-Arti kolu 50(1) tat-TFUE.

(8) L-għan ta’ din id-Direttiva hu li tipprovdi għal koordi nazzjoni tar-regoli nazzjonali li jikkonċernaw l-aċċess għall-attività ta’ mmaniġġjar tad-drittijiet tal-awtur u d- drittijiet relatati mill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, il-modalitajiet għall-governanza tagħhom, u l- qafas superviżorju tagħhom, u għalhekk għandu jkollha wkoll bħala bażi legali l-Artikolu 53(1) tat-TFUE. Barra minn hekk, billi tikkonċerna settur li joffri servizzi fl- Unjoni kollha, din id-Direttiva għandu jkollha bħala bażi legali l-Artikolu 62 tat-TFUE.

(9) L-għan ta’ din id-Direttiva hu li tistabbilixxi rekwiżiti applikabbli għall-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv biex jiġi żgurat standard għoli ta’ governanza, immaniġġjar finanzjarju, trasparenza u rappurtar. Dan m’għandux, madankollu, iżomm lill-Istati Membri milli jkomplu jżommu jew milli jimponu, f’relazzjoni mal- organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv stabbiliti fit- territorji tagħhom, standards aktar stretti minn dawk stabbiliti fit-Titolu II ta’ din id-Direttiva, sakemm tali standards aktar stretti huma kompatibbli mal-liġi tal- Unjoni.

(10) Xejn f’din id-Direttiva ma għandu jipprekludi Stat Membru milli japplika l-istess dispożizzjonijiet jew dispożizzjonijiet simili għall-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li huma stabbiliti barra mill-Unjoni imma li joperaw f’dak l-Istat Membru.

(11) Xejn f’din id-Direttiva ma għandu jipprekludi lill-organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv milli jikkonkludu ftehimiet ta’ rappreżentanza ma’ organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra – fir-rispett tar-regoli tal- kompetizzjoni stabbiliti mill-Artikoli 101 u 102 tat- TFUE – fil-qasam tal-immaniġġjar tad-drittijiet bil-għan li jiffaċilitaw, itejbu u jissemplifikaw il-proċeduri għall- ħruġ ta’ liċenzji lill-utenti, inkluż għall-finijiet ta’ fattu razzjoni unika, taħt kundizzjonijiet indaqs, nondiskrimi natorji u trasparenti, u joffru liċenzji multiterritorjali wkoll f’oqsma differenti minn dawk imsemmija fit-Titolu III ta’ din id-Direttiva.

(12) Din id-Direttiva, filwaqt li tapplika għall-organizzazzjoni jiet ta’ mmaniġġjar kollettiv kollha, bl-eċċezzjoni tat- Titolu III japplika biss għall-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li jimmaniġġjaw id-drittijiet tal- awturi f’xogħlijiet mużikali onlajn fuq bażi multiterritor jali, ma tinterferixxix mal-arranġamenti li jirrigwardaw l- immaniġġjar tad-drittijiet fl-Istati Membri bħalma huma l- immaniġġjar individwali, l-effett estiż ta’ ftehim bejn organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv rappreżentattiva u utent, jiġifieri liċenzjar kollettiv estiż, immaniġġjar kollettiv mandatarju, preżunzjonijiet ġuridiċi ta’ rapp reżentazzjoni u trasferiment ta’ drittijiet lill-organizzazz jonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv.

(13) Din id-Direttiva ma taffettwax il-possibilità li l-Istati Membri jiddeterminaw permezz ta’ liġi, regolament jew permezz ta’ kwalunkwe mekkaniżmu speċifiku ieħor simili, il-kumpens ġust tad-detenturi tad-drittijiet għal eċċezzjonijiet jew limitazzjonijiet fuq id-dritt ta’ ripro duzzjoni provdut fid-Direttiva 2001/29/KE tal-Parlament Ewropew u tal-Kunsill (2) u r-remunerazzjoni tad-deten turi tad-drittijiet għal derogi mid-dritt esklussiv fir- rigward tas-self pubbliku provdut fid-Direttiva 2006/115/KE tal-Parlament Ewropew u tal-Kunsill (3) applikabbli fit-territorju tagħhom kif ukoll kondizzjonijiet applikabbli għall-ġbir tagħhom.

(14) Din id-Direttiva ma tirrikjedix li l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jadottaw forma ġuridika speċifika. Fil-prattika, dawk l-organizzazzjonijiet joperaw f’diversi forom ġuridiċi bħalma huma assoċjazzjonijiet, kooperat tivi jew kumpaniji ta’ responsabbiltà limitata, li huma kkontrollati jew għandhom bħala sidien lid-detenturi tad-drittijiet tal-awtur u drittijiet relatati jew lill-entitajiet li jirrappreżentaw tali detenturi tad-drittijiet. F’xi każijiet eċċezzjonali, madankollu, minħabba l-forma ġuridika ta’ organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, l-element tas-sieda jew tal-kontroll mhuwiex preżenti. Dan hu,

MT20.3.2014 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea L 84/73

(1) Rakkomandazzjoni tal-Kummissjoni 2005/737/KE tat-18 ta’ Mejju 2005 dwar l-immaniġġjar transkonfinali kollettiv tad-drittijiet tal- awtur u d-drittijiet relatati għal servizzi mużikali online leġittimi (ĠU L 276, 21.10.2005, p. 54).

(2) Direttiva 2001/29/KE tal-Parlament Ewropew u tal-Kunsill tat-22 ta’ Mejju 2001 dwar l-armonizzazzjoni ta’ ċerti aspetti ta’ drittijiet tal- awtur u drittijiet relatati fis-soċjetà tal-informazzjoni (ĠU L 167, 22.6.2001, p. 10).

(3) Direttiva 2006/115/KE tal-Parlament Ewropew u tal-Kunsill tat-12 ta’ Diċembru 2006 dwar dritt ta’ kiri u dritt ta’ self u dwar ċerti drittijiet relatati mad-drittijiet tal-awtur fil-qasam tal-proprjetà intellettwali (ĠU L 376, 27.12.2006, p. 28).

pereżempju, il-każ għall-fondazzjonijiet, li ma għan dhomx membri. Madankollu, id-dispożizzjonijiet ta’ din id-Direttiva wkoll għandhom japplikaw għal dawk l-orga nizzazzjonijiet. Bl-istess mod, l-Istati Membri għandhom jieħdu l-miżuri xierqa biex jipprevjenu ċ-ċirkumvenzjoni tal-obbligi skont din id-Direttiva permezz tal-għażla tal- forma ġuridika. Għandu jiġi nnotat li l-entitajiet li jirrapp reżentaw lid-detenturi tad-drittijiet, u li huma membri ta’ organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jistgħu jkunu organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra, assoċ jazzjonijiet ta’ detenturi tad-drittijiet, junjins jew organiz zazzjonijiet oħra.

(15) Id-detenturi tad-drittijiet għandhom ikunu liberi li jafdaw l-immaniġġjar tad-drittijiet tagħhom f’idejn entitajiet ta’ mmaniġġjar indipendenti. Tali entitajiet ta’ mmaniġġjar indipendenti huma entitajiet kummerċjali li huma diffe renti minn organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, fost l-oħrajn minħabba l-fatt li m’għandhomx bħala sidien id-detenturi tad-drittijiet u l-anqas ma huma kkon trollati minnhom. Madankollu, sal-punt li tali entitajiet ta’ mmaniġġjar indipendenti jwettqu l-istess attivitajiet bħall- organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, huma għan dhom ikunu obbligati jagħtu ċerta informazzjoni lid- detenturi tad-drittijiet li huma jirrappreżentaw, lill-orga nizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, lill-utenti u lill- pubbliku.

(16) Il-produtturi awdjoviżivi, il-produtturi tad-diski u x- xandara jilliċenzjaw id-drittijiet tagħhom stess, f’ċerti każijiet b’mod parallel ma’ drittijiet li jkunu ġew ittras feriti lilhom minn, pereżempju, artisti, abbażi ta’ ftehi miet innegozjati b’mod individwali, u jaġixxu fl-interess tagħhom proprju. Il-pubblikaturi tal-kotba, mużika u gazzetti jilliċenzjaw drittijiet li jkunu ġew ittrasferiti lilhom abbażi ta’ ftehimiet innegozjati b’mod individwali u jaġixxu fl-interess tagħhom proprju. Għalhekk il- produtturi awdjoviżivi, il-produtturi tad-diski u x-xandara u l-pubblikaturi m’għandhomx jitqiesu bħala “entitajiet ta’ mmaniġġjar indipendenti”. Barra minn hekk, il-maniġers u l-aġenti tal-awturi u tal-artisti li jaġixxu ta’ intermedjarji u li jirrappreżentaw lid-detenturi tad-drittijiet fir-relazz jonijiet tagħhom mal-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv m’għandhomx jitqiesu bħala “entitajiet ta’ mmaniġġjar indipendenti” peress li ma jimmaniġġjawx id-drittijiet fis-sens tal-iffissar tat-tariffi, l-għoti tal-liċenzji jew il-ġbir tal-flus mill-utenti.

(17) L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom ikunu liberi li jagħżlu li ċerti attivitajiet tagħhom, bħalma huma l-fatturazzjoni tal-utenti jew id-distribuzzjoni tal- ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet, jiġu mwettqa minn sussidjarji jew minn entitajiet oħra li huma jikkon trollaw. F’każijiet bħal dawn, dawk id-dispożizzjonijiet ta’ din id-Direttiva li kienu jkunu applikabbli li kieku l-atti vità kellha titwettaq direttament minn organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom ikunu applikabbli għall- attivitajiet tas-sussidjarji jew entitajiet oħra.

(18) Sabiex jiġi żgurat li d-detenturi tad-drittijiet tal-awtur u d- drittijiet relatati jkunu jistgħu jibbenefikaw b’mod sħiħ mis-suq intern meta d-drittijiet tagħhom ikunu qed jiġu mmaniġġjati b’mod kollettiv u li l-libertà tagħhom li jeżerċitaw id-drittijiet tagħhom ma tiġix affettwata b’mod mhux xieraq, huwa neċessarju li jiġi pprovdut

għall-inklużjoni tal-garanziji xierqa fl-istatut tal-organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv. Barra minn hekk, orgnizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv ma għandhiex, meta jkun qed jipprovdi s-servizzi ta’ mmaniġġjar tiegħu, tiddiskrimina, b’mod dirett jew indirett, bejn id-detenturi tad-drittijiet fuq il-bażi tan-nazzjonalità tagħhom, il-post ta’ residenza jew is-sede prinċipali.

(19) B’kont meħud tal-libertajiet stabbiliti fit-TFUE, l-imma niġġjar kollettiv tad-drittijiet tal-awtur u tad-drittijiet rela tati jirrikjedi li detentur tad-drittijiet għandu jkun jista’ jagħżel liberament organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għall-immaniġġjar tad-drittijiet tiegħu, kemm jekk dawk id-drittijiet ikunu drittijiet ta’ komunikazzjoni lill-pubbliku kif ukoll drittijiet ta’ riproduzzjoni, jew kate goriji ta’ drittijiet relatati ma’ forom ta’ operat bħalma huma x-xandir, il-wirjiet teatrali jew ir-riproduzzjoni għad-distribuzzjoni onlajn, bil-kundizzjoni li l-organiz zazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li d-detentur tad-dritti jiet ikun jixtieq jagħżel tkun diġà qed timmaniġġja dawn id-drittijiet jew kategoriji ta’ drittijiet.

Id-drittijiet, il-kategoriji ta’ drittijiet jew tipi ta’ xogħlijiet jew materjal tematiku ieħor immaniġġjati mill-organiz zazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom jiġu deter minati mill-assemblea ġenerali tal-membri ta’ dik l-orga nizzazzjoni jekk dawn ma jkunux diġa’ ġew determinati fl-istatut tagħha jew preskritti mil-liġi. Huwa importanti li d-drittijiet u l-kategoriji ta’ drittijiet jiġu determinati b’mod li jżomm bilanċ bejn il-libertà tad-detenturi tad- drittijiet li jiddisponu mix-xogħlijiet tagħhom u minn materjal tematiku ieħor u l-ħila tal-organizzazzjoni li timmaniġġja d-drittijiet b’mod effettiv billi tqis b’mod partikolari l-kategorija ta’ drittijiet immaniġġjati mill- organizzazzjoni u s-settur kreattiv li fih hija topera. Filwaqt li jitqies kif xieraq dak il-bilanċ, id-detenturi tad-drittijiet għandhom ikunu jistgħu jirtiraw faċilment id-drittijiet jew il-kategoriji ta’ drittijiet tagħhom jew xogħlijiet individwali minn organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv u jimmaniġġjaw dawk id-drittijiet b’mod individwali jew jafdaw jew jittrasferixxu l-imma niġġjar kollu jew parti minnhom lil organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv jew entità oħra irrispettivament mill-Istat Membru ta’ nazzjonalità, residenza jew stabbi liment tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, l- entità l-oħra jew id-detentur tad-drittijiet. Fejn Stat Membr, f’rispett għad-dritt tal-Unjoni u l-obbligi inter nazzjonali tal-Unjoni u tal-Istati Membri, jipprovdi għall-immaniġġjar kollettiv mandatarju tad-drittijiet, il- għażla tad-detenturi tad-drittijiet tkun limitata għal orga nizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra.

L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li jimma niġġjaw tipi differenti ta’ xogħlijiet u materjal tematiku ieħor, bħal xogħlijiet letterarji, mużikali jew fotografiċi, għandhom ukoll jagħtu din il-flessibilità lid-detenturi tad- drittijiet fir-rigward tal-immaniġġjar ta’ tipi differenti ta’ xogħlijiet u materjal tematiku ieħor. Sa fejn għandhom x’jaqsmu użi mhux kummerċjali, l-Istati Membri għan dhom jipprovdu li l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jieħdu l-passi meħtieġa biex jiżguraw li d-deten turi tad-drittijiet tagħhom ikunu jistgħu jeżerċitaw id-dritt li jagħtu liċenzji għal tali użi. Tali passi għandhom jinkludu, inter alia, deċiżjoni mill-organizzazzjoni ta’

MTL 84/74 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea 20.3.2014

mmaniġġjar kollettiv dwar il-kondizzjonijiet marbuta mal-eżerċizzju ta’ dak id-dritt kif ukoll l-għoti lill-membri tagħhom ta’ informazzjoni dwar dawk il-kundizzjonijiet. L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom jinfurmaw lid-detenturi tad-drittijiet dwar din l-għażla u jippermettulhom jeżerċitaw id-drittijiet relatati ma’ dawk l-għażliet b’mod kemm jista’ jkun faċli. Id-detenturi tad- drittijiet li jkunu diġà awtorizzaw lill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv jistgħu jiġu mgħarrfa permezz tas- sit elettroniku tal-organizzazzjoni. Rekwiżit li jingħata l- kunsens tad-detenturi tad-drittijiet fl-awtorizzazzjoni għall-immaniġġjar ta’ kull dritt, kategorija ta’ drittijiet jew tip ta’ xogħlijiet u materjal tematiku ieħor m’għandux jipprevjeni lid-detenturi tad-drittijiet milli jaċċettaw emendi sussegwenti proposti għal dik l-awtorizzazzjoni bi ftehim awtomatiku skont il-kundizzjonijiet spjegati fid- dritt nazzjonali. La l-arranġament kuntrattwali skont liema arranġamenti terminazzjoni jew irtirar min-naħa tad-detenturi tad-drittijiet għandhom effett immedjat fuq il-liċenzji mogħtija qabel tali terminazzjoni jew irtirar, u l-anqas l-arranġamenti kuntrattwali skont liema arranġa menti tali liċenzji jibqgħu mhux affettwati għal ċertu perjodu ta’ żmien wara tali terminazzjoni jew irtirar, ma huma, bħala tali, preklużi minn din id-Direttiva. Tali arranġamenti m’għandhomx, madankollu, joħolqu ostaklu għall-applikazzjoni sħiħa ta’ din id-Direttiva. Din id-Direttiva ma għandhiex tippreġudika l-possibbiltà li d-detenturi tad-drittijiet jimmaniġġjaw id-drittijiet tagħhom b’mod individwali, inkluż fil-każ tal-użi mhux kummerċjali.

(20) L-adeżjoni għal organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tkun ibbażata fuq kriterji oġġettivi, tras parenti u nondiskriminatorji, inkluż fir-rigward tal-pubb likaturi li permezz ta’ ftehim dwar l-isfruttament tad-drit tijiet huma intitolati għal sehem mid-dħul derivat mid- drittijiet immaniġġjati mill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u biex jiġbru dan id-dħul mill-orga nizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv. Dawk il-kriterji m’għandhomx jobbligaw lill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jaċċettaw membri li l-immaniġġjar tad-drittijiet tagħhom, il-kategoriji ta’ drittijiet tagħhom jew tipi ta’ xogħlijiet jew materjal tematiku ieħor tagħhom jaqa’ barra mill-ambitu tal-attività tagħhom. Ir- reġistri miżmuma minn organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom jippermettu l-identifikazzjoni u s- sejbien tal-lok tal-membri u d-detenturi tad-drittijiet tagħha li d-drittijiet tagħhom l-organizzazzjoni tkun qed tirrappreżenta abbażi ta’ awtorizzazzjonijiet mogħtija minn dawk id-detenturi tad-drittijiet.

(21) Bil-għan li jiġu protetti dawk id-detenturi tad-drittijiet li d-drittijiet tagħhom huma direttament rappreżentati mill- organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv imma li ma jissodisfawx ir-rekwiżiti tal-adeżjoni tagħha, huwa xieraq li jiġi rekwiżit li ċerti dispożizzjonijiet ta’ din id-Direttiva relatati mal-membri jiġu applikati wkoll lil tali detenturi tad-drittijiet. L-Istati Membri għandhom ikunu jistgħu jipprovdulhom drittijiet li jipparteċipaw fil-proċess tat- teħid ta’ deċiżjonijiet tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv.

(22) L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom jaġixxu fl-aħjar interessi kollettivi tad-detenturi tad-dritti jiet li huma jirrappreżentaw. Għaldaqstant, huwa impor tanti li jiġu pprovduti sistemi li jippermettu lill-membri

ta’ organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv jeżerċitaw id- drittijiet tagħhom bħala membri billi jieħdu sehem fil- proċess tat-teħid ta’ deċiżjonijiet tal-organizzazzjoni. Xi organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom kategoriji differenti ta’ membri, li jistgħu jirrappreżentaw tipi differenti ta’ detenturi tad-drittijiet, bħalma huma l- produtturi u l-artisti. Ir-rappreżentazzjoni fil-proċess tat- teħid ta’ deċiżjonijiet ta’ dawk il-kategoriji differenti ta’ membri għandha tkun waħda ġusta u bilanċjata. L-effet tività tar-regoli dwar l-assemblea ġenerali tal-membri tal- organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv kienet tidd għajjef kieku ma jkunx hemm dispożizzjonijiet dwar kif għandha titmexxa l-assemblea ġenerali. Għalhekk, huwa meħtieġ li jiġi żgurat li l-assemblea ġenerali tissejjaħ b’mod regolari, u talanqas darba f’sena, u li l-aktar deċiż jonijiet importanti fl-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv jittieħdu mill-assemblea ġenerali.

(23) Il-membri kollha tal-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandu jkollhom id-dritt li jieħdu sehem u jivvutaw fl-assemblea ġenerali tal-membri. L-eżerċitar ta’ dawk id-drittijiet għandu jkun suġġett biss għal restrizz jonijiet ġusti u proporzjonati. F’xi każijiet eċċezzjonali, l- organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jiġu stabbiliti fil-forma ġuridika ta’ fondazzjoni, u għaldaqstant ma għandhomx membri. F’dawn il-każijiet, is-setgħat tal- assemblea ġenerali tal-membri għandhom jiġu eżerċitati mill-korp fdat bil-funzjoni superviżorja. Fejn l-organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom entitajiet li jirrappreżentaw lid-detenturi tad-drittijiet bħala l- membri tagħhom, kif jista’ jkun il-każ fejn organizzazz joni ta’ mmaniġġjar kollettiv tkun kumpanija ta’ respon sabbiltà limitata u l-membri tagħha jkunu assoċjazzjnijiet tad-detenturi tad-drittijiet, l-Istati Membri għandhom ikunu jistgħu jipprovdu li xi setgħat jew is-setgħat kollha tal-assemblea ġenerali tal-membri għandhom jiġu eżerċi tati minn assemblea ta’ dawk id-detenturi tad-drittijiet. L- assemblea ġenerali tal-membri għandha, tal-inqas, ikollha s-setgħa li tistabbilixxi l-qafas tal-attivitajiet tal-maniġ ment, b’mod partikolari rigward l-użu tad-dħul mid-drit tijiet mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv. Dan għandu, madankollu, ikun mingħajr preġudizzju għall- possibilità li l-Istati Membri jipprovdu għal regoli aktar stretti dwar, pereżempju, investimenti, fużjonijiet jew it- teħid ta’ self, inkluża projbizzjoni fuq kwalunkwe tali tranżazzjoni. L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom jinkoraġġixxu l-parteċipazzjoni attiva tal-membri tagħhom fl-assemblea ġenerali. L-eżerċitar tad-drittijiet tal-vot għandu jkun iffaċilitat għall-membri li jattendu l-assemblea ġenerali u anke għal dawk li ma jattendux. Minbarra li jkunu jistgħu jeżerċitaw id-drittijiet tagħhom permezz ta’ mezzi elettroniċi, il-membri għan dhom jitħallew jieħdu sehem u jivvutaw fl-assemblea ġenerali tal-membri permezz ta’ prokura. Il-votazzjoni bil-prokura għandha tkun ristretta f’każijiet ta’ konflitti ta’ interess. Fl-istess ħin, l-Istati Membri għandhom jipp rovdu għal restrizzjonijiet fir-rigward ta’ prokuri fil-każ biss fejn dan ma jippreġudikax il-parteċipazzjoni xierqa u effettiva tal-membri fil-proċess tat-teħid ta’ deċiżjonijiet. B’mod partikolari, il-ħatra ta’ detenturi ta’ prokuri tikkon tribwixxi għall-parteċipazzjoni xierqa u effettiva tal- membri fil-proċess tat-teħid ta’ deċiżjonijiet u tippermetti lid-detenturi tad-drittijiet ikollhom opportunità ġenwina li jagħżlu li jkollhom organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tal-għażla tagħhom irrispettivament mill-Istat Membru fejn l-organizzazzjoni tkun stabbilita.

MT20.3.2014 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea L 84/75

(24) Il-membri għandhom ikunu jistgħu jipparteċipaw fil- monitoraġġ kontinwu tal-immaniġġjar tal-organizzazz jonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv. Għal dak il-għan, dawk l-organizzazzjonijiet għandu jkollhom funzjoni supervi żorja li tkun xierqa għall-istruttura organizzattiva tagħhom u għandhom jippermettu lill-membri jiġu rapp reżentati fil-korp li jeżerċita dik il-funzjoni. Skont l-istrut tura organizzattiva tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, il-funzjoni superviżorja tista’ tiġi eżerċitata minn korp separat, bħalma hu bord superviżorju, jew minn dawk id-diretturi fil-bord amministrattiv, kollha jew xi wħud minnhom, li ma jimmaniġġjawx l-attività tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv. Ir-rekwiżit ta’ rappreżentazzjoni ġusta u bilanċjata tal-membri m’għandux jipprevjeni lill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv milli taħtar partijiet terzi biex jeżerċitaw il- funzjoni superviżorja, inklużi persuni b’kompetenza professjonali rilevanti, u detenturi tad-drittijiet li ma jissodisfawx ir-rekwiżiti tal-adeżjoni jew li mhumiex rappreżentati mill-organizzazzjoni b’mod dirett iżda permezz ta’ entità li tkun membru tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv.

(25) Għal raġunijiet ta’ mmaniġġjar tajjeb, il-maniġment ta’ organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandu jkun indipendenti. Il-maniġers, kemm jekk eletti bħala diret turi, kemm jekk imħaddma għal żmien qasir u kemm jekk impjegati mill-organizzazzjoni abbażi ta’ kuntratt, għandhom ikunu obbligati jiddikjaraw, qabel ma jieħdu l-pożizzjoni tagħhom u minn dakinhar ‘il quddiem fuq bażi annwali, jekk hemmx kunflitti bejn l-interessi tagħhom u dawk tad-detenturi tad-drittijiet li huma rapp reżentati mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv. Tali dikjarazzjonijiet annwali għandhom isiru wkoll mill-persuni li jeżerċitaw il-funzjoni superviżorja. L-Istati Membri għandhom ikunu ħielsa li jirrikjedu li l-organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jagħmlu dawn id- dikjarazzjonijiet disponibbli għall-pubbliku jew li jress quhom lill-awtoritajiet pubbliċi.

(26) L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jiġbru, jimmaniġġjaw u jqassmu d-dħul mill-isfruttament tad- drittijiet fdati lilhom mid-detenturi tad-drittijiet. Dak id- dħul fl-aħħar mill-aħħar huwa dovut lil detenturi tad- drittijiet, li jista’ jkollhom relazzjoni ġuridika diretta mal-organizzazzjoni, jew jistgħu jiġu rappreżentati permezz ta’ entità li hija membru tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv jew permezz ta’ ftehim ta’ rapp reżentazzjoni. Għaldaqstant huwa importanti li organiz zazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv teżerċita l-ogħla dili ġenza fil-ġbir, l-immaniġġjar u t-tqassim ta’ dak id-dħul. It-tqassim preċiż huwa possibbli biss fejn l-organizzazz joni ta’ mmaniġġjar kollettiv iżżomm rekords tajbin tal- membri, il-liċenzji u l-użu ta’ xogħlijiet u materjal tema tiku ieħor. Id-dejta rilevanti li hija rikjesta għall-imma niġġjar kollettiv effiċjenti tad-drittijiet għandha tkun ipprovduta wkoll mid-detenturi tad-drittijiet u l-utenti u tkun verifikata mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv.

(27) L-ammonti miġbura u dovuti lid-detenturi tad-drittijiet għandhom jinżammu separatament fil-kontijiet minn kwalunkwe assi proprji li jista’ jkollha l-organizzazzjoni. Mingħajr preġudizzju għall-possibilità li l-Istati Membri

jipprovdu għal regoli aktar stretti fuq l-investiment, inkluża projbizzjoni ta’ investiment tad-dħul mid-dritti jiet, fejn tali ammonti jiġu investiti, dan għandu jsir skont il-politika ġenerali dwar l-investiment u l-immaniġġjar tar-riskju tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv. Sabiex jinżamm livell għoli ta’ protezzjoni tad-drittijiet tad-detenturi tad-drittijiet u sabiex jiġi żgurat li kwalunkwe dħul li jista’ jirriżulta mill-isfruttar ta’ tali drittijiet imur għall-benefiċċju tagħhom, l-investimenti li tagħmel l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv u li hi d-detentriċi tagħhom, għandhom ikunu mmaniġġjati skont il-kriterji li jkunu jobbligaw lill-organizzazzjoni tieħu azzjoni prudenti, filwaqt li jippermettulha tiddeċiedi dwar l-iktar politika ta’ investiment sikura u effiċjenti. Dan għandu jippermetti lill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tagħżel allokazzjoni tal-assi li taqbel man-natura preċiża u d-durata ta’ kwalunkwe esponiment għar-riskju ta’ kwalunkwe dħul mid-drittijiet investit u ma tippreġudikax indebitament kwalunkwe dħul mid-dritti jiet dovut lid-detenturi tad-drittijiet.

(28) Billi d-detenturi tad-drittijiet huma intitolati li jitħallsu għall-isfruttament tad-drittijiet tagħhom, huwa importanti li t-tariffi tal-immaniġġjar ma jkunux ogħla mill-ispejjeż ġustifikati tal-immaniġġjar tad-drittijiet u li kwalunkwe tnaqqis, minbarra fir-rigward tat-tariffi tal-immaniġġjar, pereżempju tnaqqis għal finijiet soċjali, kulturali jew edukattivi, għandu jiġi deċiż mill-membri tal-organiz zazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv. L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom ikunu trasparenti lejn id-detenturi tad-drittijiet fir-rigward tar-regoli li jirre golaw tali tnaqqis, L-istess rekwiżiti għandhom japplikaw għal kwalunkwe deċiżjoni biex id-dħul mid-drittijiet jintuża għad-distribuzzjoni kollettiva, bħalma huma l- boroż ta’ studju. Id-detenturi tad-drittijiet għandu jkollhom aċċess, fuq bażi nondiskriminatorja, għal kwalunkwe servizz soċjali, kulturali jew edukattiv li jkun iffinanzjat permezz ta’ dan it-tnaqqis. Din id-Diret tiva ma għandhiex taffettwa it-tnaqqis skont il-liġi nazz jonali, bħalma hu t-tnaqqis għall-provvediment ta’ servizzi minn organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv lid-detenturi tad-drittijiet, fir-rigward ta’ kwalunkwe aspett li mhux regolat minn din id-Direttiva kemm-il darba tali tnaqqis ikun jirrispetta d-dritt tal-Unjoni.

(29) Id-distribuzzjoni u l-ħlas ta’ ammonti dovuti lil detenturi tad-drittijiet individwali jew, skont ma jkun il-każ, lil kategoriji ta’ detenturi tad-drittijiet, għandhom jitwettqu b’mod li jkun f’waqtu u skont il-politika ġenerali dwar id- distribuzzjoni tal-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv ikkonċernati, inkluż meta jitwettqu permezz ta’ entità oħra li tirrappreżenta lid-detenturi tad-drittijiet. Huma biss raġunijiet oġġettivi li jkunu barra mill-kontroll ta’ organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li jistgħu jiġġustifikaw dewmien fid-distribuzzjoni u l-ħlas tal- ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet, Għalhekk, ċirkostanzi bħal pereżempju fejn id-dħul mid-drittijiet ikunu ġew investiti suġġett għal data ta’ maturità ma għandhomx jikkwalifikaw bħala raġunijiet validi għal tali dewmien. Huwa xieraq li jitħalla f’idejn l-Istati Membri li jiddeċiedu dwar regoli li jiżguraw id-distribuzz joni f’waqtha u t-tiftixa effettiva għal, u l-identifikazzjoni ta’, detenturi tad-drittijiet f’każijiet fejn iseħħu tali raġu nijiet oġġettivi. Bil-għan li jiġi żgurat li l-ammonti dovuti

MTL 84/76 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea 20.3.2014

lid-detenturi tad-drittijiet jiġu distribwiti b’mod xieraq u effettiv, mingħajr preġudizzju għall-possibilità li l-Istati Membri jipprovdu għal regoli aktar stretti, jeħtieġ li l- organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jiġu rekwiżiti jieħdu miżuri raġonevoli u diliġenti, abbażi tal-bona fede, biex jidentifikaw u jsibu fejn huma d-detenturi rilevanti tad-drittijiet. Huwa xieraq ukoll li l-membri ta’ organiz zazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, sa fejn ikun permess skont id-dritt nazzjonali, għandhom jiddeċiedu dwar l- użu ta’ kwalunkwe ammonti li ma jistgħux jiġu distrib witi f’sitwazzjonijiet fejn id-dententuri tad-drittijiet li huma intitolati għal dawk l-ammonti ma jkunux jistgħu jiġu identifikati jew ma jkunux jistgħu jinstabu.

(30) L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom ikunu jistgħu jimmaniġġjaw id-drittijiet u jiġbru d-dħul mill-isfruttament tagħhom skont il-ftehimiet ta’ rapp reżentazzjoni ma’ organizzazzjonijiet oħra. Biex tħares id-drittijiet tal-membri tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv l-oħra, organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv ma għandhiex tagħmel distinzjoni bejn id-drittijiet li timmaniġġja skont il-ftehimiet ta’ rappreżentazzjoni u dawk li timmaniġġja direttament għad-detenturi tad-drit tijiet tagħha. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv lanqas ma għandha titħalla tapplika tnaqqis fuq id-dħul mid-drittijiet miġbur f’isem organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra, minbarra tnaqqis fir-rigward ta’ tariffi tal-immaniġġjar, mingħajr il-kunsens espliċitu tal-organizzazzjoni l-oħra. Huwa xieraq ukoll li l-organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv ikunu rekwiżiti li jiddistribwixxu u jagħmlu ħlasijiet lil organizzazzjonijiet oħra abbażi ta’ tali ftehimiet ta’ rappreżentazzjoni mhux aktar tard minn meta jiddistribwixxu u jagħmlu ħlasijiet lill-membri tagħhom stess u lid-detenturi tad-drittijiet mhux membri li huma jirrappreżentaw. Barra minn hekk, l-organizzazzjoni riċevitriċi għandha min-naħa tagħha tkun rekwiżita li tiddistribwixxi l-ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet li hija tirrappreżenta mingħajr dewmien.

(31) Termini kummerċjali ġusti u nondiskriminatorji fl-għoti ta’ liċenzji huma partikolarment importanti biex jiżguraw li l-utenti jkunu jistgħu jottjenu liċenzji għal xogħlijiet u materjal tematiku ieħor li fir-rigward tagħhom organiz zazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tirrappreżenta d-dritti jiet, u biex tiġi żgurata r-remunerazzjoni xierqa tad-deten turi tad-drittijiet. Għaldaqstant, l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u l-utenti għandhom imexxu n- negozjati tal-ħruġ ta’ liċenzji in bona fede u japplikaw tariffi li għandhom jiġu stabbiliti fuq il-bażi ta’ kriterji oġġettivi u nondiskriminatorji. Huwa xieraq li jiġi rekwiżit li t-tariffa tal-liċenzji jew ir-rimunerazzjoni deter minati mill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv tkun raġonevoli f’relazzjoni, inter alia, mal-valur ekono miku tal-użu tad-drittijiet f’kuntest partikolari. Fl-aħħar nett, l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għan dhom iwieġbu mingħajr dewmien żejjed għat-talbiet tal- utenti għal liċenzji.

(32) Fl-ambjent diġitali, l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv huma rekwiżiti b’mod regolari li joħorġu liċenzja għar-repertorju tagħhom għal forom totalment ġodda ta’ sfruttament u mudelli ta’ negozju. F’każijiet bħal dawn u

bil-għan li jitrawwem ambjent li jwassal għall-iżvilupp ta’ tali liċenzji, mingħajr preġudizzju għall-applikazzjoni tar- regoli tal-liġi tal-kompetizzjoni, l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandu jkollhom il-flessibilità meħtieġa biex jipprovdu, malajr kemm jista’ jkun, liċenzji individwalizzati għal servizzi onlajn innovattivi, mingħajr ir-riskju li t-termini ta’ dawk il-liċenzji jistgħu jintużaw bħala preċedent biex jiġu determinati t-termini għal liċenzji oħra.

(33) Sabiex jiġi żgurat li l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv ikunu jistgħu jikkonformaw mal-obbligi stabbi liti f’din id-Direttiva, l-utenti għandhom jagħtu lil dawk l- organizzazzjonijiet l-informazzjoni rilevanti dwar l-użu tad-drittijiet rappreżentati mill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv. Dan l-obbligu m’għandux japplika għall-persuni fiżiċi li qed jaġixxu għal finijiet li huma barra mill-mestier, in-negozju, is-sengħa jew il-professjoni tagħhom u li għalhekk jaqgħu barra mid-definizzjon tal- utent kif stipulat f’din id-Direttiva. Barra minn hekk, l- informazzjoni rikjesta mill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tkun limitata għal dak li hu raġonevoli, meħtieġ u għad-dispożizzjoni tal-utent sabiex tali organizzazzjonijiet ikunu jistgħu jwettqu l- funzjonijiet tagħhom, filwaqt li titqies is-sitwazzjoni speċifika tal-intrapriżi ż-żgħar u ta’ daqs medju. Dak l- obbligu jista’ jiġi inkluż fi ftehim bejn organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv u utent; dan ma jipprekludix id- drittijiet statutorji nazzjonali għall-informazzjoni. L- iskadenzi applikabbli għall-fornimet tal-informazzjoni min-naħa tal-utenti għandhom ikunu tali li jippermettu lill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jirris pettaw l-iskadenzi ffissati għad-distribuzzjoni tal- ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet. Din id-Diret tiva għandha tkun mingħajr preġudizzju għall-possibilità li l-Istati Membri jesiġu lill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv stabbiliti fit-territorju tagħhom li joħorġu fatturi konġunti.

(34) Sabiex isaħħu l-fiduċja tad-detenturi tad-drittijiet, l-utenti u organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra fl- immaniġġjar tad-drittijiet li jsir minn organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, kull organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tikkonforma ma’ rekwiżiti ta’ trasparenza speċifiċi. Għaldaqstant, kull organizzazz joni ta’ mmaniġġjar kollettiv jew il-membru tagħha li jkun entità responsabbli għall-attribuzzjoni jew il-ħlas tal-ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet għandha tkun rekwiżita tagħti ċerta informazzjoni lid-detenturi tad-drittijiet individwali tal-inqas darba fis-sena, bħalma huma l-ammonti attribwiti jew imħallsa lilhom u t- tnaqqis li jkun sar. L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom ikunu rekwiżiti wkoll jipprovdu informazzjoni suffiċjenti, inkluża informazzjoni finan zjarja, lill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv l- oħra li tagħhom jimmaniġġjaw id-drittijiet skont ftehi miet ta’ rappreżentazzjoni.

(35) Sabiex jiġi żgurat li d-detenturi tad-drittijiet, organizzazz jonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra u l-utenti jkollhom aċċess għall-informazzjoni dwar l-ambitu tal-attività tal- organizzazzjoni u x-xogħlijiet jew materjal tematiku

MT20.3.2014 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea L 84/77

ieħor li hija tirrappreżenta, organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tagħti informazzjoni dwar dawk il-kwistjonijiet bi tweġiba għal talba debita ment iġġustifikata. Il-kwistjoni ta’ jekk jistgħux jintalbu tariffi raġonevoli għall-forniment ta’ dan is-servizz, u sa fejn jistgħu jintalbu, għandha titħalla għal-liġi nazzjonali. Kull organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha wkoll tqiegħed għad-dispożizzjoni tal-pubbliku infor mazzjoni dwar l-istruttura tagħha u l-mod li bih twettaq l-attivitajiet tagħha, inkluż b’mod partikolari l-istatuti u l- politiki ġenerali tagħha dwar it-tariffi tal-immaniġġjar, it- tnaqqis u t-tariffi.

(36) Sabiex jiġi żgurat li d-detenturi tad-drittijiet ikunu f’po żizzjoni li jistgħu jimmonitorjaw u jqabblu l-prestazzjoni jiet rispettivi tal-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollet tiv, tali organizzazzjonijiet għandhom iqiegħdu għad- dispożizzjoni tal-pubbliku rapport annwali dwar it-tras parenza li jkun jikkonsisti f’informazzjoni finanzjarja awditjata kumparabbli li tkun speċifika għall-attivitajiet tagħhom. L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom ukoll iqiegħdu għad-dispożizzjoni tal-pubb liku rapport annwali speċjali, li jifforma parti mir-rapport annwali dwar it-trasparenza, dwar l-użu tal-ammonti ddedikati lis-servizzi soċjali, kulturali u edukattivi. Din id-Direttiva m’għandhiex timpedixxi organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv milli tippubblika l-informazzjoni rekwiżita mir-rapport annwali dwar it-trasparenza f’doku ment wieħed, pereżempju bħala parti mid-dikjarazzjoni jiet finanzjarji annwali tagħha, jew f’rapporti separati.

(37) Il-fornituri ta’ servizzi onlajn li jagħmlu użu minn xogħ lijiet mużikali, bħal servizzi mużikali li jippermettu lill- konsumaturi jniżżlu l-mużika jew jisimgħuha permezz ta’ streaming, kif ukoll servizzi oħra li jipprovdu aċċess għal films jew logħob fejn il-mużika hija element importanti, l-ewwel iridu jiksbu d-dritt li jużaw dawn ix-xogħlijiet. Id- Direttiva 2001/29/KE tirrikjedi li tiġi ottenuta liċenzja għal kull wieħed mid-drittijiet fl-isfruttament onlajn tax- xogħlijiet mużikali. Fir-rigward tal-awturi, dawk id-dritti jiet huma d-dritt esklussiv ta’ riproduzzjoni u d-dritt esklussiv ta’ komunikazzjoni lill-pubbliku ta’ xogħlijiet mużikali, li jinkludi d-dritt li jitqiegħdu għad-dispożizz joni. Dawk id-drittijiet jistgħu jiġu mmaniġġjati mid- detenturi tad-drittijiet stess individwalment, bħalma huma awturi jew pubblikaturi mużikali, jew mill-organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li jipprovdu servizzi ta’ mmaniġġjar kollettiv lid-detenturi tad-drittijiet. Orga nizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv differenti jistgħu jimmaniġġjaw id-drittijiet tar-riproduzzjoni tal-awturi u tal-komunikazzjoni lill-pubbliku. Barra minn hekk, hemm każijiet fejn għadd ta’ detenturi tad-drittijiet għan dhom drittijiet fl-istess xogħol u jistgħu jkunu awto rizzaw organizzazzjonijiet differenti biex joħorġu liċenzja għas-sehem rispettiv tagħhom ta’ drittijiet fix-xogħol. Kull utent li jixtieq jipprovdi servizz onlajn li joffri għażla wiesgħa ta’ xogħlijiet mużikali lill-konsumaturi jeħtieġ li jaggrega d-drittijiet fix-xogħlijiet minn detenturi tad-drit tijiet u organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv diffe renti.

(38) Filwaqt li l-Internet ma għandu l-ebda konfini, is-suq onlajn għas-servizzi tal-mużika fl-Unjoni għadu

frammentat, u għadu ma seħħx għalkollox suq uniku diġitali. F’numru ta’ każijiet, il-kumplessità u d-diffikultà assoċjati mal-immaniġġjar kollettiv tad-drittijiet fl-Ewropa aggravaw din il-frammentazzjoni tas-suq diġitali Ewropew għas-servizzi tal-mużika onlajn. Din is-sitwazz joni tikkuntrasta bil-kbir mat-talba li qed tikber b’mod rapidu min-naħa tal-konsumaturi għall-aċċess għal kontenut diġitali u servizzi innovattivi assoċjati, inkluż lil hinn minn fruntieri nazzjonali.

(39) Ir-Rakkomandazzjoni 2005/737/KE ippromwoviet ambjent regolatorju ġdid li huwa aktar adattat għall- immaniġġjar tad-drittijiet tal-awtur u d-drittijiet relatati għall-forniment ta’ servizzi ta’ mużika onlajn leġittimi, fil-livell tal-Unjoni. Ir-rakkomandazzjoni tirrikonoxxi li fl-era tal-isfruttament onlajn tax-xogħlijiet mużikali, l- utenti kummerċjali jeħtieġu politika ta’ ħruġ ta’ liċenzji li tikkorrispondi għall-ubikwità tal-ambjent onlajn u hija multiterritorjali. Madankollu, ir-Rakkomandazzjoni ma kinitx suffiċjenti biex tħeġġeġ il-ħruġ mifrux ta’ liċenzji multiterritorjali ta’ drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali jew biex tindirizza d-domandi speċifiċi tal-għoti ta’ liċenzji multiterritorjali.

(40) Fis-settur tal-mużika onlajn, fejn l-immaniġġjar kollettiv tad-drittijiet tal-awturi fuq bażi territorjali tibqa’ n-norma, huwa essenzjali li jinħolqu kundizzjonijiet li jwasslu għall-prattiki ta’ ħruġ ta’ liċenzji l-aktar effettivi mill-orga nizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv f’kuntest li qed isir dejjem iżjed transkonfinali. Għaldaqstant huwa xieraq li jiġi pprovdut sett ta’ regoli li jippreskrivu l-kundizz jonijiet bażiċi għall-forniment mill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv ta’ ħruġ ta’ liċenzji kollettivi multi territorjali tad-drittijiet tal-awturi f’xogħlijiet mużikali għall-użu onlajn, inkluża l-lirika. L-istess regoli għan dhom japplikaw għal tali għoti ta’ liċenzji għax-xogħlijiet mużikali kollha, inklużi x-xogħlijiet mużikali inkorporati f’xogħlijiet awdjoviżivi. Madankollu, is-servizzi onlajn li jipprovdu unikament aċċess għal xogħlijiet mużikali f’forma ta’ mużika stampata fuq folji separati m’għan dhomx jiġu koperti. Id-dispożizzjonijiet ta’ din id-Diret tiva għandhom jiżguraw il-kwalità minima meħtieġa ta’ servizzi transkonfinali pprovduti mill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, b’mod partikolari f’dawk li huma t-trasparenza tar-repertorju rappreżentat u l- preċiżjoni tal-flussi finanzjarji relatati mal-użu tad-dritti jiet. Dawn għandhom jistabbilixxu wkoll qafas biex jiffa ċilita l-aggregazzjoni volontarja tar-repertorju u d-dritti jiet tal-mużika, u b’hekk inaqqsu l-għadd ta’ liċenzji li għandu bżonn utent biex jopera servizz multirepertorju, multiterritorju. Dawk id-dispożizzjonijiet għandhom jippermettu lil organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv titlob organizzazzjoni oħra tirrappreżenta r-repertorju tagħha fuq bażi multiterritorjali meta hija ma tkunx tista’jew ma tkunx tixtieq tissodisfa r-rekwiżiti hi stess. Għandu jkun hemm obbligu fuq l-organizzazzjoni rikjesta, sakemm din diġà taggrega r-repertorji u toffri jew tagħti liċenzji multiterritorjali, biex taċċetta l-mandat tal-organizzazzjoni li tagħmel it-talba. L-iżvilupp ta’ servizzi ta’ mużika onlajn legali fl-Ewropa kollha għandu jikkontribwixxi wkoll għall-ġlieda kontra l-infrazzjonijiet tad-drittijiet tal-awtur onlajn.

MTL 84/78 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea 20.3.2014

(41) Id-disponibbiltà ta’ informazzjoni preċiża u komprensiva dwar xogħlijiet mużikali, id-detenturi tad-drittijiet u d- drittijiet li kull organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv hija awtorizzata li tirrappreżenta f’territorju partikolari hija ta’ importanza partikolari għal proċess effettiv u tras parenti tal-ħruġ ta’ liċenzji, għall-ipproċessar sussegwenti tar-rapporti tal-utenti u l-fatturazzjoni relatata tal-forni turi tas-servizzi, u għat-tqassim tal-ammonti dovuti. Għal dik ir-raġuni, l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li jagħtu liċenzji multiterritorjali għal xogħlijiet mużikali għandhom ikunu jistgħu jipproċessaw din id- dejta ddettaljata b’mod rapidu u preċiż. Dan jeħtieġ l- użu ta’ bażijiet ta’ dejta dwar is-sjieda ta’ drittijiet li huma liċenzjati fuq bażi multiterritorjali, li jinkludu dejta li tippermetti l-identifikazzjoni tax-xogħlijiet, id-drit tijiet u d-detenturi tad-drittijiet li organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tkun awtorizzata li tirrappreżenta u tat-territorji koperti mill-awtorizzazzjoni. Kwalunkwe tibdil ta’ dik l-informazzjoni għandu jitqies mingħajr dewmien żejjed u l-bażijiet ta’ dejta għandhom jiġu aġġornati kontinwament. Dawk il-bażijiet ta’ dejta għan dhom jgħinu wkoll fit-tqabbil tal-informazzjoni dwar ix- xogħlijiet ma’ informazzjoni dwar il-fonogrammi jew kwalunkwe fissazzjoni oħra li fiha ġie inkorporat ix- xogħol. Huwa importanti wkoll li jiġi żgurat li l-utenti u d-detenturi tad-drittijiet prospettivi, kif ukoll l-organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, ikollhom aċċess għall-informazzjoni li jeħtieġu bil-għan li jidentifikaw ir- repertorju li dawk l-organizzazzjonijiet ikunu qed jirrapp reżentaw. L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom ikunu jistgħu jieħdu miżuri biex iħarsu l- preċiżjoni u l-integrità tad-dejta, biex jikkontrollaw l- użu mill-ġdid tagħhom u biex iħarsu l-informazzjoni kummerċjalment sensittiva.

(42) Sabiex jiżguraw li d-dejta dwar ir-repertorju tal-mużika li jipproċessaw tkun kemm jista’ jkun preċiża, l-organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li joħorġu liċenzji multiterritorjali għal xogħlijiet mużikali għandhom ikunu meħtieġa jaġġornaw il-bażijiet tad-dejta tagħhom kontinwament u mingħajr dewmien skont il-ħtieġa. Dawn għandhom jistabbilixxu proċeduri aċċessibbli faċil ment biex jippermettu lill-fornituri tas-servizzi onlajn, kif ukoll lid-detenturi tad-drittijiet u lil organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra jinfurmawhom dwar kull ineżattezza li jista’ jkun fiha l-bażi tad-dejta tal-organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv fir-rigward tax-xogħ lijiet li huma proprjetà tagħhom jew li jikkontrollaw, inklużi drittijiet – b’mod parzjali jew sħiħ – u t-territorji li għalihom awtorizzaw lill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv rilevanti biex taġixxi, mingħajr madankollu ma titfa’ f’periklu l-veraċità u l-integrità tad-dejta li jkollha f’idejha l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv. Peress li d-Direttiva 95/46/KE tal- Parlament Ewropew u tal-Kunsill (1) tagħti lil kull suġġett tad-dejta d-dritt li jikseb rettifika, tħassir jew imblokk ta’ dejta mhux preċiża jew mhux kompluta, din id-Direttiva għandha tiżgura wkoll li l-informazzjoni mhux preċiża rigward detenturi tad-drittijiet jew organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra fil-każ ta’ liċenzji multiterritor jali għandha tiġi korreġuti mingħajr dewmien żejjed.

L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandu jkollhom il-kapaċità li jipproċessaw elettronikament ir- reġistrazzjoni tax-xogħlijiet u l-awtorizzazzjonijiet biex jiġu mmaniġġjati d-drittijiet. Minħabba l-importanza tal- awtomazzjoni tal-informazzjoni għall-ipproċessar rapidu u effettiv tad-dejta, l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom jipprovdu għall-użu ta’ mezzi elett roniċi għall-komunikazzjoni strutturata ta’ dik l-infor mazzjoni mid-detenturi tad-drittijiet. Sa fejn hu possibbli, l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom jiżguraw li dawn il-mezzi elettroniċi jqisu l-istandards jew il-prattiki tal-industrija volontarji rilevanti li ġew żvilup pati fil-livell internazzjonali jew tal-Unjoni.

(43) L-istandards industrijali għall-użu tal-mużika, ir-rappurtar tal-bejgħ u l-fatturazzjoni huma strumentali fit-titjib tal- effiċjenza fl-iskambju tad-dejta bejn l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u l-utenti. Il-monitoraġġ tal-użu tal-liċenzji għandu jirrispetta d-drittijiet fundamentali, inkluż id-dritt tar-rispett għall-ħajja privata u tal-familja u d-dritt għall-protezzjoni tad-dejta personali. Sabiex jiġi żgurat li dawn il-gwadanji fl-effiċjenza jissarfu f’ipp roċessar finanzjarju aktar rapidu u finalment f’pagamenti aktar kmieni lid-detenturi tad-drittijiet, l-organizzazzjoni jiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom ikunu meħtieġa li jibgħatu fattura lill-fornituri tas-servizzi u li jqassmu l- ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet mingħajr dewmien. Biex dan ir-rekwiżit ikun effettiv, huwa meħtieġ li l-utenti jagħtu lill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv rapporti preċiżi u fil-ħin dwar l- użu tax-xogħlijiet. L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv ma għandhomx ikunu obbligati jaċċettaw ir- rapporti tal-utenti f’formati proprjetarji meta jkunu disponibbli standards industrijali li jintużaw b’mod mifrux ħafna. L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv ma għandhomx jiġu preklużi milli jesternalizzaw servizzi relatati mal-għoti ta’ liċenzji multiterritorjali għal drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali. Il-kondiviżjoni jew il-konsolidazzjoni ta’ kapaċitajiet tal-“back office” għan dhom jgħinu lill-organizzazzjonijiet itejbu s-servizzi ta’ mmaniġġjar u jirrazzjonalizzaw l-investimenti fil-għodod tal-immaniġġjar tad-dejta.

(44) L-aggregazzjoni ta’ repertorji mużikali differenti għall- għoti ta’ liċenzji multiterritorjali tiffaċilita l-proċess ta’ ħruġ ta’ liċenzji u, billi tagħmel ir-repertorji kollha aċċes sibbli għas-suq għall-ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali, issaħħaħ id-diversità kulturali u tikkontribwixxi għat- tnaqqis fin-numru ta’ tranżazzjonijiet, li fornitur ta’ servizzi onlajn jeħtieġ sabiex joffri servizzi. Din l- aggregazzjoni ta’ repertorji għandha tiffaċilita l-iżvilupp ta’ servizzi onlajn ġodda, u għandha tirriżulta wkoll fi tnaqqis fil-kosti ta’ tranżazzjoni li jiġu mgħoddija lill- konsumaturi. Għaldaqstant, l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li mhumiex lesti jew mhumiex kapaċi jagħtu liċenzji multiterritorjali direttament fir- repertorju mużikali tagħhom proprju għandhom jiġu inkoraġġiti biex fuq bażi volontarja jawtorizzaw organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra biex jimma niġġjaw ir-repertorju tagħhom fuq bażi mhux diskrimi natorji. L-esklussività fil-ftehimiet dwar il-liċenzji multi territorjali tkun tirrestrinġi l-għażliet disponibbli għall- utenti li jkunu qed ifittxu liċenzji multiterritorjali u tirres trinġi wkoll l-għażliet disponibbli għall-organizzazzjojiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li jkunu qed ifittxu servizzi

MT20.3.2014 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea L 84/79

(1) Id-Direttiva 95/46/KE tal-Parlament Ewropew u tal-Kunsill tal-24 ta’ Ottubru 1995 dwar il-protezzjoni ta’ individwi fir-rigward tal- ipproċessar ta’ data personali u dwar il-moviment liberu ta’ dik id- data (ĠU L 281, 23.11.1995, p. 31).

amministrattivi għar-repertorju tagħhom fuq bażi multi territorjali. Għaldaqstant, il-ftehimiet kollha ta’ rappreżen tazzjoni bejn organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li jipprovdu għal ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali għan dhom jiġu konklużi fuq bażi mhux esklussiva.

(45) It-trasparenza tal-kundizzjonijiet li taħthom l-organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jimmaniġġjaw id- drittijiet onlajn hija ta’ importanza partikolari għall- membri tal-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv. Għaldaqstant, l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom jipprovdu informazzjoni suffiċjenti lill-membri tagħhom dwar it-termini ewlenin ta’ kull ftehim li jawtorizza kwalunkwe organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra biex tirrappreżenta d-drittijiet ta’ mużika onlajn ta’ dawk il-membri għall-finijiet ta’ ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali.

(46) Huwa importanti wkoll li kull organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li toffri jew tagħti liċenzji multiter ritorjali tkun rekwiżita taqbel li tirrappreżenta r-reper torju ta’ kull organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li tiddeċiedi li ma tagħmilx hekk direttament. Biex jiġi żgurat li dan ir-rekwiżit ma jkunx sproporzjonat u ma jmurx lil hinn minn dak li huwa meħtieġ, l-organizzazz joni ta’ mmaniġġjar kollettiv mitluba għandha tkun obbligata li taċċetta r-rappreżentazzjoni biss jekk it- talba tkun limitata għad-dritt onlajn jew għall-kategoriji ta’ drittijiet onlajn li tkun tirrappreżenta hi stess. Barra minn hekk, dan ir-rekwiżit għandu japplika biss għall- organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li jaggregaw ir-repertorju u ma għandux jestendi għall-organizzazz jonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li jipprovdu liċenzji multiterritorjali għar-repertorju tagħhom proprju biss. Lanqas ma għandu japplika għall-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li sempliċement jaggregaw id-dritti jiet fl-istess xogħlijiet għall-fini li jkunu jistgħu jilliċen zjaw b’mod konġunt kemm id-dritt tar-riproduzzjoni kif ukoll id-dritt tal-komunikazzjoni lill-pubbliku fir- rigward ta’ tali xogħlijiet. Biex jiġu mħarsal-interessi tad-detenturi tad-drittijiet tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li tkun qed tagħti l-awtorizzazzjoni u bil-għan li jiġi żgurat li r-repertorji żgħar u inqas magħ rufa fl-Istati Membri jkunu jistgħu jidħlu fis-suq intern b’kundizzjonijiet indaqs, huwa importanti li r-repertorju tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li tkun qed tagħti l-awtorizzazzjoni jiġi mmaniġġjat bl-istess kudizz jonijiet bħar-repertorju tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv awtorizzata u li jiġi inkluż fl-offerti indirizzati mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv awtorizzata lill-fornituri tas-servizzi onlajn. It-tariffa tal- immaniġġjar imposta mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv awtorizzata għandha tippermetti lil dik l-organizzazzjoni tirkupra l-investimenti meħtieġa u raġonevoli mġarrba. Kull ftehim li bih organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tawtorizza organizzazzjoni jew organizzazzjonijiet oħra biex jagħtu liċenzji multiterritor jali fir-repertorju tal-mużika tagħha stess għall-użu onlajn ma għandux jipprevjeni lill-ewwel organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv imsemmija milli tkompli tagħti liċenzji limitati għat-territorju tal-Istat Membru fejn tkun stabbilita dik l-organizzazzjoni, fir-repertorju tagħha stess u fi kwalunkwe repertorju ieħor li tista’ tiġi awto rizzata li tirrappreżenta f’dak it-territorju.

(47) L-objettivi u l-effettività tar-regoli dwar il-ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali minn organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv kienu jkunu mitfuha f’riskju sinifikanti kieku d- detenturi tad-drittijiet ma kinux kapaċi jeżerċitaw dawn id-drittijiet fir-rigward tal-liċenzji multiterritorjali meta l- organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li lilha jkunu taw id-drittijiet tagħhom ma tkunx tat jew ma tkunx offriet liċenzji multiterritorjali u barra minn hekk ma tkunx riedet tawtorizza organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra biex tagħmel dan. Għal din ir-raġuni, ikun importanti f’dawn iċ-ċirkustanzi li d-detenturi tad-dritti jiet ikunu jistgħu jeżerċitaw id-dritt li jagħtu l-liċenzji multiterritorjali rikjesti mill-fornituri tas-servizzi onlajn huma stess jew permezz ta’ parti jew partijiet oħra, billi jirtiraw id-drittijiet tagħhom mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv oriġinali tagħhom sa fejn ikun meħtieġ għal-liċenzjar multiterritorjali għall-użi onlajn, u li jħallu l-istess drittijiet mal-organizzazzjoni oriġinali tagħhom għall-finijiet ta’ liċenzjar monoterritorjali.

(48) Ġeneralment, l-organizzazzjonijiet tax-xandir iserrħu fuq liċenzja minn organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv lokali, għax-xandiriet tagħhom stess ta’ programmi tat- televiżjoni u tar-radju li jinkludu xogħlijiet mużikali. Ħafna drabi dik il-liċenzja hija limitata għal attivitajiet ta’ xandir. Tkun meħtieġa liċenzja għad-drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali sabiex dawn ix-xandiriet tat-televiż joni jew tar-radju jkunu jistgħu jkunu disponibbli wkoll onlajn. Sabiex jiġi ffaċilitat il-ħruġ ta’ liċenzji ta’ drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali għall-finijiet ta’ trażmissjoni simultanja u differita ta’ xandiriet tat-televiżjoni jew tar- radju jeħtieġ li tiġi pprovduta deroga mir-regoli li nkella jkunu japplikaw għall-ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali ta’ drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali. Deroga bħal din għandha tkun limitata għal dak li huwa neċessarju biex ikun possibbli aċċess għal programmi tat-televiżjoni jew tar-radju onlajn u għal materjal li għandu relazzjoni ċara u subordinata max-xandira oriġinali prodotta għal finijiet bħal pereżempju supplimentar, previżjoni jew rieżami ta’ dak il-programm tat-televiżjoni jew tar-radju konċernat. Dik id-deroga ma għandhiex topera b’tali mod li tfixkel il-kompetizzjoni b’servizzi oħra li jagħtu lill-konsumaturi aċċess għal xogħlijiet mużikali jew awdjoviżivi individ wali, u lanqas ma għandha twassal għal prattiki restrittivi, bħalma huma l-kondiviżjoni tas-suq jew tal-konsumaturi, ħaġa li tkun bi ksur tal-Artikoli 101 jew 102 tat-TFUE.

(49) Huwa neċessarju li jiġi żgurat l-infurzar effettiv tad- dispożizzjonijiet tal-liġi nazzjonali adottati skont din id- Direttiva. L-organizzazzjonijiet tal-immaniġġjar kollettiv għandhom joffru lill-membri tagħhom proċeduri speċifiċi għat-trattament tal-ilmenti. Dawk il-proċeduri għandhom jitqiegħdu wkoll għad-dispożizzjoni ta’ detenturi ta’ drit tijiet oħra li huma rrappreżentati direttament mill-orga nizzazzjoni u għal organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra li f’isimhom timmaniġġja d-drittijiet taħt ftehim ta’ rappreżentanza. Barra minn hekk, l-Istati Membri għandhom ikunu jistgħu jipprovdu li t-tilwim bejn organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, il- membri tagħhom, id-detenturi tad-drittijiet u l-utenti rigward l-applikazzjoni ta’ din id-Direttiva jista’ jiġi sotto mess għal proċedura alternattiva rapida, indipendenti u imparzjali ta’ riżolviment ta’ tilwim. B’mod partikolari, l- effikaċja tar-regoli dwar l-għoti ta’ liċenzji multiterritorjali tad-drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali tista’ tiġi

MTL 84/80 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea 20.3.2014

mdgħajfa jekk it-tilwim bejn l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u partijiet oħra ma jiġix riżolt malajr u b’mod effiċjenti. B’riżultat ta’ dan, huwa xieraq li, mingħajr preġudizzju għad-dritt ta’ aċċess għal tribu nal, tiġi pprovduta l-possibilità ta’ proċeduri extra ġudizz jarji aċċessibbli faċilment, effiċjenti u imparzjali, bħalma huma l-medjazzjoni jew l-arbitraġġ, biex jiġu riżolti l- kunflitti bejn, fuq naħa waħda, l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li jagħtu l-liċenzji multiterritorjali u fuq in-naħa l-oħra, l-fornituri tas-servizzi onlajn, id- detenturi tad-drittijiet jew organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra, min-naħa l-oħra. Din id-Diret tiva la tippreskrivi mod speċifiku li bih tali riżolviment ta’ tilwim alternattiva għandha tiġi organizzata, u l-anqas ma tiddetermina liema korp għandu jwettaqha, kemm-il darba l-indipendenza, l-imparzjalità u l-effiċjenza tagħha huma ggarantiti. Fl-aħħar, huwa xieraq ukoll li l-Istati Membri jiġu rekwiżiti jkollhom proċeduri ta’ riżolviment ta’ tilwim li jkunu indipendenti, imparzjali u effettivi, permezz ta’ korpi li għandhom għarfien espert fil-liġi tal-proprjetà intellettwali jew permezz ta’ qrati, li jkunu adatti biex jirriżolvu t-tilwim kummerċjali bejn l-organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u l-utenti dwar il- kondizzjonijiet eżistenti jew proposti ta’ ħruġ tal-liċenzji jew dwar ksur ta’ kuntratt.

(50) L-Istati Membri għandhomx jistabbilixxu proċeduri xierqa li permezz tagħhom ikun possibbli li tiġi mmonitorjata l- konformità mill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv ma’ din id-Direttiva. Filwaqt li mhuwiex xieraq li din id-Direttiva tirrestrinġi l-għażla tal-Istati Membri fir- rigward tal-awtoritajiet kompetenti, u lanqas fir-rigward tan-natura ex-ante jew ex-post tal-kontroll fuq l-organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, għandu jiġi żgurat li tali awtoritajiet ikunu kapaċi jindirizzaw b’mod effettiv u f’waqtu kwalunkwe preokkupazzjoni li tista’ tinqala’ fl- applikazzjoni ta’ din id-Direttiva. L-Istati Membri ma għandhomx ikunu obbligati jistabbilixxu awtoritajiet kompetenti ġodda. Barra minn hekk, għandu jkun ukoll possibbli li l-membri ta’ organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, id-detenturi tad-drittijiet, l-utenti, l-organizzazz jonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u partijiet oħra interessati jinnotifikaw awtorità kompetenti fir-rigward ta’ attivitajiet jew ċirkostanzi li, fl-opinjoni tagħhom, jikkostitwixxu ksur tal-liġi minn organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u, fejn rilevanti, minn utenti. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-awtoritajiet kompetenti jkollhom is-setgħa jimponu sanzjonijiet jew miżuri fejn dispożizz jonijiet tad-dritt nazzjonali li jimplimentaw din id-Diret tiva ma jkunu rispettati. Din id-Direttiva ma tipprovdix għal tipi speċifiċi ta’ sanzjonijiet jew miżuri, kemm-il darba jkunu effettivi, proporzjonati u dissważivi. Tali sanzjonijiet jew miżuri jistgħu jinkludu ordnijiet biex jitneħħew diretturi li jkunu aġixxew b’mod negliġenti, spezzjonijiet fil-bini ta’ organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv jew, f’każijiet fejn tinħareġ awtorizzazzjoni biex organizzazzjoni topera, l-irtirar ta’ tali awtorizzazz joni. Din id-Direttiva għandha tibqa’ newtrali fir-rigward tar-reġimi ta’ awtorizzazzjoni minn qabel u ta’ superviż joni fl-Istati Membri, inkluż rekwiżit li l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tkun rappreżentata, sakemm

dawk ir-reġimi jkunu kompatibbli mad-dritt tal-Unjoni u ma joħolqux xkiel għall-applikazzjoni sħiħa ta’ din id- Direttiva.

(51) Sabiex jiġi żgurat li tintlaħaq konformità mar-rekwiżiti għall-ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali, għandhom jiġu stabbiliti dispożizzjonijiet speċifiċi dwar il-monitoraġġ tal-implimentazzjoni tagħhom. L-awtoritajiet kompetenti tal-Istati Membri u l-Kummissjoni għandhom jikkoo peraw ma’ xulxin biex jilħqu dak l-għan. L-Istati Membri għandhom jagħtu lil xulxi għajnuna reċiproka permezz tal-iskambju ta’ informazzjoni bejn l-awtoritajiet kompe tenti tagħhom bil-għan li jiffaċilitaw il-monitoraġġ tal- organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv.

(52) Huwa importanti li l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jirrispettaw id-drittijiet għall-protezzjoni tal-ħajja privata u tad-dejta personali ta’ kwalunkwe detentur tad- drittijiet, membru, utent u individwu ieħor li jipp roċessaw id-dejta personali tiegħu. Id-Direttiva 95/46/KE tirregola l-ipproċessar tad-dejta personali mwettaq fl-Istati Membri fil-kuntest ta’ dik id-Direttiva u taħt is-superviż joni tal-awtoritajiet kompetenti tal-Istati Membri, b’mod partikolari l-awtoritajiet indipendenti pubbliċi maħtura mill-Istati Membri. Id-detenturi tad-drittijiet, għandhom jingħataw informazzjoni xierqa dwar l-ipproċessar tad- dejta tagħhom, ir-riċevituri ta’ dik id-dejta, il-limiti ta’ żmien għaż-żamma ta’ tali dejta fi kwalunkwe bażi ta’ dejta, u l-mod li biha d-detenturi tad-drittijiet jistgħu jeżerċitaw id-drittijiet tagħhom li jkollhom aċċess għad- dejta personali tagħhom li tikkonċernahom, jikkoreġuha jew iħassruha skont id-Direttiva 95/46/KE. B’mod parti kolari, l-identifikaturi uniċi li jippermettu l-identifikazz joni indiretta ta’ persuna, għandhom jiġu ttrattati bħala dejta personali skont it-tifsira ta’ dik id-Direttiva.

(53) Id-dispożizzjonijiet dwar il-miżuri ta’ infurzar għandhom ikunu mingħajr preġudizzju għall-kompetenzi tal-awtori tajiet pubbliċi indipendenti nazzjonali li huma stabbiliti mill-Istati Membri skont id-Direttiva 95/46/KE biex jimmonitorjaw il-konformità mad-dispożizzjonijiet nazz jonali adottati fl-implimentazzjoni ta’ dik id-Direttiva.

(54) Din id-Direttiva tirrispetta d-drittijiet fundamentali u tosserva l-prinċipji mnaqqxa fil-Karta tad-Drittijiet Funda mentali tal-Unjoni Ewropea (“il-Karta”). Id-dispożizzjoni jiet f’din id-Direttiva relatati mar-riżolviment ta’ tilwim, ma għandux iżomm partijiet milli jeżerċitaw id-dritt tagħhom ta’ aċċess għal tribunal kif garantit fil-Karta.

MT20.3.2014 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea L 84/81

(55) Peress li l-objettivi ta’ din id-Direttiva, jiġifieri li tittejjeb il-kapaċità tal-membri tagħhom fl-eżerċizzju tal-kontroll fuq l-attivitajiet tal-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, li tiġi ggarantita trasparenza suffiċjenti mill- organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u li jittejjeb il-ħruġ tal-liċenzji multiterritorjali tad-drittijiet tal-awturi f’xogħlijiet mużikali għall-użu onlajn, ma jistgħux jintlaħqu b’mod suffiċjenti mill-Istati Membri iżda jistgħu pjuttost, minħabba l-iskala u l-effetti tagħhom jistgħu jintlaħqu aħjar fuq il-livell tal-Unjoni, din tal-aħħar tista’ tadotta miżuri skont il-prinċipju tas-sussidjarjetà kif stab bilit fl-Artikolu 5 tat-Trattat dwar l-Unjoni Ewropea. F’konformità mal-prinċipju ta’ proporzjonalità, kif stipulat f’dak l- Artikolu, din id-Direttiva ma tmurx lil hinn minn dak li huwa meħtieġ biex jinkisbu dawk l-objettivi.

(56) Id-dispożizzjonijiet ta’ din id-Direttiva huma mingħajr preġudizzju għall-applikazzjoni tar-regoli dwar il-kompe tizzjoni, u kwalunkwe liġi oħra rilevanti f’oqsma oħra inklużi l-kunfidenzjalità, is-sigrieti tan-negozju, il-priva tezza, l-aċċess għad-dokumenti, il-liġi tal-kuntratti u l- liġi internazzjonali privata li huma relatati mal-liġijiet u l-ġurisdizzjoni tal-qrati, u l-libertà ta’ assoċjazzjoni tal- ħaddiema u ta’ min iħaddem u d-dritt tagħhom għall- organizzazzjoni.

(57) F’konformità mad-Dikjarazzjoni Politika Konġunta tat- 28 ta’ Settembru 2011 tal-Istati Membri u tal-Kummiss joni dwar id-dokumenti ta’ spjegazzjoni (1), l-Istati Membri impenjaw ruħhom li f’każijiet iġġustifikati jakkumpanjaw in-notifika tal-miżuri ta’ traspożizzjoni tagħhom b’dokument wieħed jew aktar li jispjega r- relazzjoni bejn il-komponenti ta’ direttiva u l-partijiet korrispondenti ta’ strumenti ta’ traspożizzjoni nazzjonali. Fir-rigward ta’ din id-Direttiva, il-leġiżlatur jikkunsidra t- trażmissjoni ta’ dawn id-dokumenti bħala ġġustifikata.

(58) Il-Kontrollur Ewropew għall-Protezzjoni tad-Data ġie kkonsultat skont l-Artikolu 28(2) tar-Regolament (KE) Nru 45/2001 tal-Parlament Ewropew u tal-Kunsill (2) u ta opinjoni fid-9 ta’ Ottubru 2012,

ADOTTAW DIN ID-DIRETTIVA:

TITOLU I

DISPOŻIZZJONIJIET ĠENERALI

Artikolu 1

Suġġett

Din id-Direttiva tistabbilixxi r-rekwiżiti meħtieġa biex jiġi żgurat il-funzjonament tajjeb tal-immaniġġjar tad-drittijiet tal-awtur u d-drittijiet relatati mill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollet tiv. Tistabbilixxi wkoll ir-rekwiżiti għall-għoti ta’ liċenzji multi territorjali mill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv tad- drittijiet tal-awturi f’xogħlijiet mużikali għall-użu onlajn.

Artikolu 2

Kamp ta’ Applikazzjoni

1. It-titoli I, II, IV u V bl-eċċezzjoni tal-Artikoli 34(2) u 38 japplikaw għall-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv kollha stabbiliti fl-Unjoni.

2. It-Titolu III u l-Artikoli 34(2) u 38 japplikaw għal dawk l- organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv stabbiliti fl-Unjoni li jimmaniġġjaw id-drittijiet tal-awturi f’xogħlijiet mużikali għal użu onlajn fuq bażi multiterritorjali.

3. Id-dispożizzjonijiet rilevanti ta’ din id-Direttiva japplikaw għall-entitajiet li huma direttament jew indirettament ippos seduti jew ikkontrollati, b’mod sħiħ jew parzjalment, minn orga nizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, kemm-il darba tali entita jiet iwettqu attività li, jekk issir minn organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, tkun soġġetta għad-dispożizzjonijiet ta’ din id-Direttiva.

4. L-Artikolu 16(1), l-Artikoli 18 u 20, il-punti (a), (b), (c), (e), (f) u (g) tal-Artikolu 21(1) u l-Artikoli 36 u 42, japplikaw għall-entitajiet ta’ mmaniġġjar indipendenti kollha stabbiliti fl- Unjoni.

Artikolu 3

Definizzjonijiet

Għall-finijiet ta’ din id-Direttiva, għandhom japplikaw dawn id- definizzjonijiet li ġejjin:

(a) “organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv” tfisser kwalunkwe organizzazzjoni li hija awtorizzata mil-liġi jew permezz ta’ assenjazzjoni, liċenzja jew kwalunkwe arranġa ment kuntrattwali ieħor biex timmaniġġja d-drittijiet tal- awtur jew id-drittijiet relatati mad-drittijiet tal-awtur f’isem aktar minn detentur tad-drittijiet wieħed, għall-benefiċċju kollettiv ta’ dawk id-detenturi tad-drittijiet, bħala l-għan uniku jew l-għan prinċipali tagħha, u li tissodisfa wieħed mill-kriterji li ġejjin jew it-tnejn li huma:

(i) tkun ipposseduta jew ikkontrollata mill-membri tagħha;

(ii) tkun organizzata fuq bażi mingħajr skop ta’ qligħ;

(b) “entità ta’ mmaniġġjar indipendenti” tfisser kwalunkwe organizzazzjoni li hija awtorizzata mil-liġi jew permezz ta’ assenjazzjoni, liċenzja jew kwalunkwe arranġament kuntrattwali ieħor biex timmaniġġja d-drittijiet tal-awtur jew id-drittijiet relatati mad-drittijiet tal-awtur f’isem aktar minn detentur tad-drittijiet wieħed, għall-benefiċċju kollettiv ta’ dawk id-detenturi tad-drittijiet, bħala l-għan uniku jew l-għan prinċipali tagħha u li:

(i) la tkun ipposseduta u l-anqas ikkontrollata, direttament jew indirettament, b’mod sħiħ jew parzjalment, mid- detenturi tad-drittijiet u

(ii) tkun organizzata fuq bażi mingħajr skop ta’ qligħ;

(c) “detentur tad-drittijiet” tfisser kull persuna jew entità, minbarra organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, li għandha dritt tal-awtur jew dritt relatat jew li, skont ftehim għall-isfruttament tad-drittijiet jew bil-liġi, hija intitolata għal sehem mid-dħul tad-drittijiet;

MTL 84/82 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea 20.3.2014

(1) ĠU C 369, 17.12.2011, p. 14. (2) Regolament (KE) Nru 45/2001 tal-Parlament Ewropew u tal-Kunsill

tat-18 ta’ Diċembru 2000 dwar il-protezzjoni ta’ individwu fir- rigward tal-ipproċessar ta’ data personali mill-istituzzjonijiet u l- korpi tal-Komunità u dwar il-moviment liberu ta’ dak id-data (ĠU L 8, 12.1.2001, p. 1).

(d) “membru ” tfisser detentur tad-drittijiet jew entità li tirrapp reżenta detenturi tad-drittijiet, inklużi organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u assoċjazzjonijiet oħra ta’ detenturi tad-drittijiet, li jissodisfaw ir-rekwiżiti tal-adeżjoni tal-orga nizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv u huma ammessi minnha;

(e) “statut” tfisser il-memorandum u l-artikoli ta’ assoċjazzjoni, l-istatut, ir-regoli jew id-dokumenti ta’ kostituzzjoni ta’ organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv;

(f) “assemblea ġenerali tal-membri” tfisser il-korp fl-organiz zazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li fih il-membri jipparte ċipaw u jeżerċitaw id-drittijiet tal-vot tagħhom, irrispettiva ment mill-forma ġuridika tal-organizzazzjoni;

(g) “direttur” tfisser:

(i) fejn id-dritt nazzjonali jew l-istatut tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv jipprovdu għal bord unitarju, kwalunkwe membru tal-bord amministrattiv;

(ii) fejn id-dritt nazzjonali jew l-istatut tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv jipprovdi għal bord doppju, kwalunkwe membru tal-bord ta’ tmexxija jew tal-bord superviżorju;

(h) “dħul mid-drittijiet” tfisser id-dħul miġbur minn organiz zazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv f’isem id-detenturi tad- drittijiet, kemm jekk joriġina minn dritt esklussiv, minn dritt għal remunerazzjoni jew minn dritt għal kumpens;

(i) “tariffi għall-immaniġġjar” tfisser l-ammonti imposti, imnaqqsa jew paċuti minn organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv mid-dħul mid-drittijiet jew minn kwalunkwe introjtu li jirriżulta mill-investiment tad-dħul mid-drittijiet sabiex tkopri l-ispejjeż marbuta mal-immaniġġjar tagħha tad-drittijiet tal-awtur jew id-drittijiet relatati;

(j) “ftehim ta’ rappreżentazzjoni” tfisser kwalunkwe ftehim bejn organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li bih organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv waħda tawtorizza lil organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra biex timmaniġġja d-drittijiet li tirrappreżenta, inkluż ftehim konkluż skont l-Artikoli 29 u 30.

(k) “utent” tfisser kwalunkwe persuna jew entità li tkun qed twettaq atti suġġetti għall-awtorizzazzjoni tad-detenturi tad-drittijiet, remunerazzjoni tad-detenturi tad-drittijiet jew ħlas ta’ kumpens lid-detenturi tad-drittijiet u li ma tkunx qed taġixxi fil-kapaċità ta’ konsumatur.

(l) “repertorju” tfisser ix-xogħlijiet li fir-rigward tiegħu organiz zazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv timmaniġġja d-drittijiet.

(m) “liċenzja multiterritorjali” tfisser liċenzja li tkopri t-territorju ta’ aktar minn Stat Membru wieħed;

(n) “drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali” tfisser kwalunkwe wieħed mid-drittijiet ta’ awtur f’xogħol mużikali previsti skont l-Artikoli 2 u 3 tad-Direttiva 2001/29/KE li huma meħtieġa għall-forniment ta’ servizz ta’ mużika onlajn.

TITOLU II

ORGANIZZAZZJONIJIET TA’ MMANIĠĠJAR KOLLETTIV

KAPITOLU 1

Rappreżentazzjoni tad-detenturi tad-drittijiet u adeżjoni u organizzazzjoni tal-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar

kollettiv

Artikolu 4

Prinċipji ġenerali

L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jaġixxu fl-aħjar interessi tad-detenturi tad- drittijiet li d-drittijiet tagħhom huma jirrappreżentaw u li ma jimponu l-ebda obbligu fuqhom li ma jkunx oġġettivament neċessarju għall-protezzjoni tad-drittijiet u l-interessi tagħhom jew għall-immaniġġjar effettiv tad-drittijiet tagħhom.

Artikolu 5

Drittijiet tad-detenturi tad-drittijiet

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li d-detenturi tad-drit tijiet għandhom id-drittijiet stabbiliti fil-paragrafi 2 sa 8 u li dawk id-drittijiet huma spjegati fl-istatut jew termini ta’ adeżjoni tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv.

2. Id-detenturi tad-drittijiet għandu jkollhom id-dritt li jawto rizzaw organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tal-għażla tagħhom biex timmaniġġja d-drittijiet, il-kategoriji ta’ drittijiet jew it-tipi ta’ xogħlijiet u materjal tematiku ieħor tal-għażla tagħhom, għat-territorji tal-għażla tagħhom, irrispettivament mill-Istat Membru ta’ nazzjonalità, residenza jew stabbilment kemm tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv u kemm tad-detentur tad-drittijiet. Kemm-il darba l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv ma jkollhiex raġunijiet oġġettivament ġustifikati biex tirrifjuta mmaniġġjar, hija għandha tiġi obbligata timmaniġġja tali drittijiet, kategoriji ta’ drittijiet jew tipi ta’ xogħ lijiet u materjal tematiku ieħor, kemm-il darba l-immaniġġjar tagħhom jaqa’ fil-kamp ta’ applikazzjoni tal-attività tagħha.

3. Id-detenturi tad-drittijiet għandu jkollhom id-dritt jagħtu liċenzji għal użi mhux kummerċjali ta’ kwalunkwe wieħed mid- drittijiet, kategoriji tad-drittijiet jew tipi ta’ xogħlijiet u materjal tematiku ieħor li huma jistgħu jagħżlu.

4. Id-detenturi tad-drittijiet għandu jkollhom id-dritt li jitter minaw l-awtorizzazzjoni għall-immaniġġjar tad-drittijiet, il-kate goriji ta’ drittijiet jew it-tipi ta’ xogħlijiet jew materjal tematiku ieħor mogħtija minnhom lil organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv jew li jirtiraw minn organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv kwalunkwe wieħed mid-drittijiet, kategoriji ta’ drittijiet jew tipi ta’ xogħlijiet jew materjal tematiku ieħor tal-għażla tagħhom, kif determinat skont il-paragrafu 2, għat-territorji tal-għażla tagħhom, meta jagħtu avviż fi żmien raġonevoli li ma jaqbiżx is-sitt xhur. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tista’ tiddeċiedi li din it-terminazzjoni jew dan l-irtirar għandu jidħol fis-seħħ biss fl-aħħar tas-sena finanzjarja.

MT20.3.2014 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea L 84/83

5. Jekk ikun hemm ammonti dovuti lil detentur tad-drittijiet għal atti ta’ sfruttament li jkunu seħħew qabel ma jkunu daħlu fis-seħħ it-terminazzjoni tal-awtorizzazzjoni jew l-irtirar ta’ drit tijiet, jew skont liċenzja mogħtija qabel ma jkunu daħlu fis-seħħ din it-terminazzjoni jew dan l-irtirar, id-detentur tad-drittijiet għandu jżomm id-drittijiet tiegħu skont l-Artikoli 12, 13, 18, 20, 28 u 33.

6. Organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv ma għandhiex tirrestrinġi l-eżerċitar tad-drittijiet previsti skont il-paragrafi 4 u 5 billi tirrikjedi, bħala kondizzjoni tal-eżerċitar ta’ dawk id- drittijiet, li l-immaniġġjar tad-drittijiet jew il-kategoriji ta’ dritti jiet jew tipi ta’ xogħlijiet jew materjal tematiku ieħor li huma suġġetti għat-terminazzjoni jew l-irtirar jiġi fdat lil organizzazz joni ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra.

7. Fil-każijiet fejn detentur tad-drittijiet jawtorizza organiz zazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv biex timmaniġġja d-drittijiet tiegħu, huwa għandu jagħti kunsens speċifikament għal kull dritt jew kategorija ta’ drittijiet jew tip ta’ xogħlijiet jew materjal tematiku ieħor li hu jawtorizza lill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv timmaniġġja. Kwalunkwe tali kunsens għandu jiġi evidenzjat f’forma dokumentata.

8. Organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tinforma lid-detenturi tad-drittijiet dwar id-drittijiet tagħhom skont il-paragrafi minn 1 sa 7, kif ukoll dwar kwalunkwe kundizzjoni marbuta mad-dritt stabbilit fil-paragrafu 3, qabel ma tikseb il-kunsens tagħhom biex timmaniġġja kwalunkwe dritt jew kategorija ta’ drittijiet jew tip ta’ xogħlijiet jew materjal tematiku ieħor.

Organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tinforma lil dawk id-detenturi tad-drittijiet li jkunu diġà awtorizzawha dwar id-drittijiet tagħhom skont il-paragrafi 1 sa 7, kif ukoll dwar kwalunkwe kundizzjoni marbuta mad-dritt stabbilit fil-paragrafu 3, sal-10 ta’ Ottubru 2016.

Artikolu 6

Regoli tal-adeżjoni tal-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jirrispettaw ir-regoli stabbiliti fil-para grafi 2 sa 5.

2. Organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha taċċetta lid-detenturi tad-drittijiet u lill-entitajiet li jirrappreżentaw lid- detenturi tad-drittijiet, inklużi organizzazzjonijiet ta’ mmanġġjar kollettiv u assoċjazzjonijiet tad-detenturi tad-drittijiet oħra, bħala membri jekk dawn ikunu jissodisfaw ir-rekwiżiti ta’ adeżjoni li għandhom ikunu bbażati fuq kriterji objettivi, trasparenti u mhux diskriminatorji. Dawk ir-rekwiżiti ta’ adeżjoni għandhom jiġu inklużi fl-istatut jew it-termini ta’ sħubija tal-organizzazz joni ta’ mmaniġġjar kollettiv u għandhom jitqiegħdu għad- dispożizzjoni tal-pubbliku. Fil-każijiet fejn organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tirrifjuta li tilqa’ talba għal adeżjoni, hija

għandha tipprovdi lid-detentur tad-drittijiet spjegazzjoni ċara tar-raġunijiet għad-deċiżjoni tagħha.

3. L-istatut tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandu jipprovdi mekkaniżmi xierqa u effettivi ta’ parteċipazz joni tal-membri tagħha fil-proċess ta’ teħid ta’ deċiżjonijiet tal- organizzazzjoni. Ir-rappreżentazzjoni tal-kategoriji differenti ta’ membri fil-proċess ta’ teħid ta’ deċiżjonijiet għandu jkun wieħed ġust u bilanċjat.

4. Organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tipper metti lill-membri tagħha jikkomunikaw magħha permezz ta’ mezzi elettroniċi, inkluż għall-finijiet tal-eżerċitar tad-drittijiet tal-membri.

5. Organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha żżomm rekords tal-membri tagħha u għandha regolarment taġġorna dawk ir-rekords.

Artikolu 7

Drittijiet tad-detenturi tad-drittijiet li mhumiex membri tal- organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jirrispettaw ir-regoli stabbiliti fl-Artikoli 6(4), 20, 29(2) u 33 fir-rigward tad-detenturi tad-drittijiet li għandhom relazzjoni ġuridika diretta permezz tal-liġi jew permezz ta’ assenjazzjoni, liċenzja jew kwalunkwe arranġament kuntrattwali ieħor magħhom imma li mhumiex membri tagħ hom.

2. L-Istati Membri jistgħu japplikaw dispożizzjonijiet oħra ta’ din id-Direttiva lid-detenturi tad-drittijiet imsemmija fil-para grafu 1.

Artikolu 8

Assemblea ġenerali tal-membri tal-organizzazzjoni tal- immaniġġjar kollettiv

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-assemblea ġenerali tal-membri tkun organizzata skont ir-regoli stipulati fil-paragrafi 2 sa 10.

2. Assemblea ġenerali tal-membri għandha tiġi organizzata mill-inqas darba f’sena.

3. L-assemblea ġenerali tal-membri għandha tiddeċiedi dwar kwalunkwe emenda fl-istatut u dwar it-termini ta’ adeżjoni tal- organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, fejn dawk it-termini ma jkunux irregolati mill-istatut.

4. L-assemblea ġenerali tal-membri għandha tiddeċiedi dwar il-ħatra jew it-tneħħija tad-diretturi, tirrieżamina l-prestazzjoni ġenerali tagħhom u tapprova r-remunerazzjoni tagħhom u benefiċċji oħra bħal benefiċċji monetarji u mhux monetarji, għotjiet ta’ pensjonijiet u drittijiet, drittijiet għal għotjiet oħra u drittijiet għal danni.

MTL 84/84 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea 20.3.2014

F’organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv b’sistema ta’ bord doppju, l-assemblea ġenerali tal-membri ma għandhiex tidde ċiedi dwar il-ħatra jew it-tneħħija tal-membri tal-bord ta’ tmex xija jew tapprova r-remunerazzjoni u benefiċċji oħra tagħhom fejn is-setgħa għat-teħid ta’ tali deċiżjonijiet hija delegata lill- bord superviżorju.

5. F’konformità mad-dispożizzjonijiet stipulati fil-Kapitolu 2 tat-Titolu II, l-assemblea ġenerali tal-membri għandha tiddeċiedi għall-anqas dwar il-kwistjonijiet li ġejjin:

(a) il-politika ġenerali tat-tqassim ta’ ammonti dovuti lid-deten turi tad-drittijiet;

(b) il-politika ġenerali dwar l-użu ta’ ammonti li ma jistgħux jitqassmu;

(c) il-politika ta’ investiment ġenerali fir-rigward tad-dħul mid- drittijiet u kwalunkwe introjtu li jirriżulta mill-investiment tad-dħul mid-drittijiet;

(d) il-politika ġenerali dwar it-tnaqqis mid-dħul tad-drittijiet u minn kwalunkwe introjtu li jirriżulta mill-investiment tad- dħul mid-drittijiet;

(e) l-użu ta’ ammonti li ma jistgħux jitqassmu;

(f) il-politika tal-immaniġġjar tar-riskju;

(g) l-approvazzjoni ta’ kwalunkwe akkwist, bejgħ jew ipoteka ta’ proprjetà immobbli;

(h) l-approvazzjoni ta’ fużjonijiet u alleanzi, it-twaqqif ta’ sussid jarji, u l-akkwist ta’ entitajiet jew ishma jew drittijiet oħra f’entitajiet oħra;

(i) l-approvazzjoni tat-teħid ta’ self, l-għoti ta’ self u l-provve diment ta’ garanzija għal self.

6. L-assemblea ġenerali tal-membri tista’ tiddelega s-setgħat elenkati fil-punti (f), (g), (h) u (i) tal-paragrafu 5, permezz ta’ riżoluzzjoni jew permezz ta’ dispożizzjoni fl-istatut, lill-korp li jeżerċita l-funzjoni superviżorja.

7. Għall-finijiet tal-punti (a) sa (d) tal-paragrafu 5, l-Istati Membri jistgħu jesiġu li l-assemblea ġenerali tal-membri tidde termina kundizzjonijiet aktar dettaljati għall-użu tad-dħul mid- drittijiet u l-introjtu li jirriżulta mill-investiment tad-dħul mid- drittijiet.

8. L-assemblea ġenerali tal-membri għandha tikkontrolla l- attivitajiet tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv billi, tal- anqas, tiddeċiedi dwar il-ħatra u t-tneħħija tal-awditur u l- approvazzjoni tar-rapport annwali dwar it-trasparenza msemmi fl-Artikolu 22.

L-Istati Membri jistgħu jippermettu sistemi jew modalitajiet alternattivi għall-ħatra u t-tneħħija tal-awditur, kemm-il darba

dawk is-sistemi jew modalitajiet jiġu ddisinjati biex jiżguraw l- indipendenza tal-awditur mill-persuni li jimmaniġġjaw l-affarijiet tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv.

9. Il-membri kollha tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandu jkollhom id-dritt li jipparteċipaw u jivvotaw, fl-assemblea ġenerali tal-membri. Madankollu, l-Istati Membri jistgħu jippermettu restrizzjonijiet fuq id-dritt tal-membri tal- organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li jipparteċipaw, u li jeżerċitaw id-dritt tal-vot, fl-assemblea ġenerali tal-membri, abbażi ta’ waħda minn dawn il-kriterji li ġejjin jew it-tnejn li huma:

(a) perjodu tal-adeżjoni;

(b) l-ammonti riċevuti minn membru jew dovuti lilu,

kemm-il darba tali kriterji jiġu determinati u applikat b’tali mod li jkun ġust u proporzjonat.

Il-kriterji stipulati fil-punti (a) u (b) tal-ewwel subparagrafu għandhom jiġu inklużi fl-istatut jew fit-termini ta’ adeżjoni tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv u għandhom jitqiegħdu għad-dispożizzjoni tal-pubbliku skont l-Artikoli 19 u 21.

10. Kull membru ta’ organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandu jkollu d-dritt li jaħtar kwalunkwe persuna jew entità oħra bħala detentur ta’ prokura biex tipparteċipa, u tivvota, fl- assemblea ġenerali tal-membri f’ismu, kemm-il darba tali ħatra ma tirriżultax f’konflitt ta’ interess li jista’ jseħħ, pereżempju, fejn il-membru li jkun qed jagħmel il-ħatra u d-detentur ta’ prokura jkunu jappartienu għal kategoriji differenti ta’ detenturi tad-drittijiet fi ħdan l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv.

Madankollu, l-Istati Membri jistgħu jipprovdu għal restrizzjoni jiet li jikkonċernaw il-ħatra ta’ detenturi ta’ prokura u l-eżer ċizzju tad-drittijiet tal-vot tal-membri li huma jirrappreżentaw jekk tali restrizzjonijiet ma jippreġudikawx il-parteċipazzjoni xierqa u effikaċi tal-membri fil-proċess tat-teħid tad-deċiżjonijiet ta’ organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv.

Kull prokura għandha tkun valida għal assemblea ġenerali tal- membri waħda biss. Id-detentur tal-prokura għandu jkollu l- istess drittijiet fl-assemblea ġenerali tal-membri bħal dawk li għalihom kien ikun intitolat il-membru li jagħmel il-ħatra. Id- detentur tal-prokura għandu jivvota skont l-istruzzjonijiet maħruġa mill-membru li jagħmel il-ħatra.

11. L-Istati Membri jistgħu jiddeċiedu li s-setgħat tal-assem blea ġenerali tal-membri jistgħu jiġu eżerċitati minn assemblea tad-delegati eletti tal-inqas kull erba’ snin mill-membri tal-orga nizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, bil-kundizzjoni li:

MT20.3.2014 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea L 84/85

(a) tiġi żgurata parteċipazzjoni xierqa u effikaċi tal-membri fil- proċess ta’ teħid tad-deċiżjonijiet tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv; kif ukoll

(b) ir-rappreżentanza tal-kategoriji differenti ta’ membri fl- assemblea tad-delegati tkun ġusta u bbilanċjata.

Ir-regoli stabbiliti fil-paragrafi 2 sa 10 għandhom japplikaw għall-assemblea tad-delegati mutatis mutandis.

12. L-Istati Membri jistgħu jiddeċiedu li fejn organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, minħabba l-forma ġuridika tagħha, ma għandhiex assemblea ġenerali tal-membri, is-setgħat ta’ dik l- assemblea għandhom jiġu eżerċitati mill-korp li jeżerċita l- funzjoni superviżorja. Ir-regoli stabbiliti fil-paragrafi 2 sa 5, 7 u 8 għandhom japplikaw mutatis mutandis għal tali korp li jeżerċita l-funzjoni superviżorja.

13. L-Istati Membri jistgħu jiddeċiedu li fejn organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv ikollha membri li huma entitajiet li jirrappreżentaw lid-detenturi tad-drittijiet, jew is-setgħat kollha tal-assemblea ġenerali tal-membri jew uħud minnhom għan dhom jiġu eżerċitati minn assemblea ta’ dawk id-detenturi tad- drittijiet. Ir-regoli stabbiliti fil-paragrafi 2 sa 10 għandhom japp likaw mutatis mutandis għall-assemblea tad-detenturi tad-dritti jiet.

Artikolu 9

Funzjoni Superviżorja

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li kull organizzazz joni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha fis-seħħ funzjoni supervi żorja għall-monitoraġġ kontinwu tal-attivitajiet u t-twettiq tad- dmirijiet tal-persuni li jimmaniġġjaw in-negozju tal-organizzazz joni.

2. Għandu jkun hemm rappreżentanza ġusta u bbilanċjata tal-kategoriji differenti tal-membri tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv fil-korp li jeżerċita l-funzjoni superviżorja.

3. Kull persuna li teżerċita l-funzjoni superviżorja għandha tagħmel dikjarazzjoni individwali annwali dwar kunflitti ta’ inte ress li jkun fiha l-informazzjoni msemmija fit-tieni subparagrafu tal-Artikolu 10(2), lil-laqgħa ġenerali tal-membri.

4. Il-korp li jeżerċita l-funzjoni superviżorja għandu jiltaqa’ b’mod regolari u għandu jkollu talanqas dawn il-poteri li ġejjin:

(a) li jeżerċita s-setgħat delegati lilu mil-laqgħa ġenerali tal- membri, innkluż skont l-Artikolu 8(4) u (6);

(b) li jimmonitorja l-attivitajiet u t-twettiq tad-dmirijiet tal- persuni msemmija fl-Artikolu 10, inkluża l-implimentazz joni tad-deċiżjonijiet tal-laqgħa ġenerali tal-membri u, b’mod partikolari, tal-politiki ġenerali elenkati fil-punti (a) sa (d) tal-Artikolu 8(5).

5. Il-korp li jeżerċita l-funzjoni superviżorja għandu jirra porta dwar l-eżerċizzju tas-setgħat tiegħu lil-laqgħa ġenerali tal-membri mill-anqas darba fis-sena.

Artikolu 10

Obbligi tal-persuni li jimmaniġġjaw in-negozju tal- organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li kull organizzazz joni ta’ mmaniġġjar kollettiv tieħu l-miżuri neċessarji kollha sabiex il-persuni li jimmaniġġjaw in-negozju tagħha jagħmlu dan b’mod prudenti, sod u adegwat, permezz ta’ proċeduri amministrattivi u ta’ kontabbiltà u mekkaniżmi ta’ kontroll intern tajba.

2. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jimplimentaw u japplikaw proċeduri biex jevitaw kunflitti ta’ interess, u fejn tali kunflitti ma jkunux jistgħu jiġu evitati, jużaw proċeduri li jidentifikaw, jimmaniġġ jaw, jimmonitorjaw jaw u jiżvelaw kunflitti ta’ interess attwali jew potenzjali b’tali mod li tevita milli taffettwa ħażin l-interessi kollettiv tad-detenturi tad-drittijiet rappreżentati mill-organiz zazzjoni.

Il-proċeduri msemmijin fl-ewwel subparagrafu għandhom jinkludu dikjarazzjoni annwali individwali minn kull waħda mill-persuni msemmija fil-paragrafu 1 lil-laqgħa ġenerali tal- membri, li tkun tinkludi l-informazzjoni li ġejja:

(a) kwalunkwe interess fl-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv;

(b) kwalunkwe remunerazzjoni fis-sena finanzjarja preċedenti mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, inkluż fil- forma ta’ skemi ta’ pensjonijiet, benefiċċji materjali u tipi oħra ta’ benefiċċji;

(c) kwalunkwe ammont li jasal fis-sena finanzjarja preċedenti bħala detentur tad-dritt mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv;

(d) dikjarazzjoni li tikkonċerna kwalunkwe kunflitt reali jew potenzjali bejn kwalunkwe interessi personali u dawk tal- organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv jew bejn kwalunkwe obbligu dovut lill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv u kwalunkwe dmir dovut lil kwalunkwe persuna fiżika jew ġuridika oħra.

KAPITOLU 2

Immaniġġjar tad-dħul mid-drittijiet

Artikolu 11

Ġbir u użu ta’ dħul mid-drittijiet

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jikkonformaw mar-regoli stipulati fil- paragrafi 2 sa 5.

MTL 84/86 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea 20.3.2014

2. L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom ikunu diliġenti fil-ġbir u l-immaniġġjar tad-dħul mid-drittijiet.

3. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kolletiv għandha żżomm separat fil-kontijiet tagħha:

(a) id-dħul mid-drittijiet u kwalunkwe introjtu li jirriżultamill- investiment tad-dħul mid-drittijiet; kif ukoll

(b) kwalunkwe assi proprji u dħul derivat minn dawn l-assi, li jista’ jkollha, mit-tariffi tal-immaniġġjar jew minn attivitajiet oħra.

4. Organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv ma għandhiex tkun tista’ tuża d-dħul mid-drittijiet jew kwalunkwe introjtu li jirriżulta mill-investiment ta’ dħul mid-drittijiet għal finijiet li jmorru lil hinn mit-tqassim lid-detenturi tad-dritt, ħlief f’każijiet fejn tista’ tnaqqas jew tpaċi t-tariffi tal-immaniġġjar tagħha b’konformità ma’ deċiżjoni meħuda bi qbil mal-punt(d) tal-Arti kolu 8(5) jew li tuża d-dħul mid-drittijiet jew kwalunkwe introjtu li jirriżulta mill-investiment tad-dħul mid-drittijiet b’konformità ma’ deċiżjoni meħuda bi qbil mal-Artikolu 8(5).

5. Meta organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tinvesti d- dħul mid-drittijiet jew kwalunkwe introjtu li jirriżulta mill-inves timent tad-dħul mid-drittijiet, hija għandha tagħmel dan fl-aħjar interess tad-detenturi tad-dritt li tirrappreżenta d-drittijiet tagħ hom, skont il-politika ġenerali dwar l-investiment ġenerali u l- immaniġġjar tar-riskju msemmija fil-punti (c) u (f) tal-Arti kolu 8(5) u b’kunsiderazzjoni tar-regoli li ġejjin:

(a) meta jkun hemm kwalunkwe kunflitt ta’ interess potenzjali, l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għanda tiżgura li l-investiment isir biss fl-interess uniku ta’ dawk id-detenturi tad-drittijiet;

(b) l-assi għandhom ikunu investiti sabiex jiżguraw is-sigurtà, il- kwalità, il-likwidità u l-profittabbiltà tal-portafoll kollu;

(c) l-assi għandhom ikunu diversifikati kif xieraq sabiex tkun evitata dipendenza eċċessiva fuq kwalunkwe assi partikolari u akkumulazzjoni ta’ riskji fil-portafoll kollu kemm hu.

Artikolu 12

Tnaqqis

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li meta detentur tad- dritt jawtorizza organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv biex timmaniġġja d-drittijiet tiegħu, l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv hija mitluba tipprovdi lid-detentur tad-dritt b’infor mazzjoni dwar it-tariffi tal-immaniġġjar u tnaqqis ieħor mid- dħul mid-drittijiet u minn kwalunkwe introjtu li jirriżulta mill- investiment tad-dħul mid-drittijiet, qabel ma jinkiseb il-kunsens tiegħu għall-immaniġġjar tagħha tad-drittijiet tiegħu.

2. It-tnaqqis għandu jkun raġonevoli skont is-servizzi pprov duti mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv lid-detenturi tad-drittijiet, inkluż, fejn xieraq, is-servizzi msemmija fil-para grafu 4, u għandu jkun stabbilit abbażi ta’ kriterji oġġettivi.

3. It-tariffi tal-immaniġġjar ma għandhomx jaqbżu l-ispejjeż ġustifikati u dokumentati tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv fl-immaniġġjar tad-drittijiet tal-awtur u ta’ drittijiet rela tati.

L-Istati Membri għandhom jiżguraw li r-rekwiżiti applikabbli għall-użu u t-trasparenza dwar l-użu tal-ammonti mnaqqsa jew paċuti fir-rigward tat-tariffi tal-immaniġġjar japplikaw għal kwalunkwe tnaqqis ieħor magħmul sabiex jiġu kopruti l-ispejjeż tal-immaniġġjar tad-drittijiet tal-awtur u ta’ drittijiet relatati.

4. Meta organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tipprovdi servizzi soċjali, kulturali u edukattivi ffinanzjati permezz ta’ tnaqqis mid-dħul mid-drittijiet jew minn kwalunkwe introjtu li jirriżulta mill-investiment tad-dħul mid-drittijiet, dawn is- servizzi għandhom jiġu pprovduti abbażi ta’ kriterji ġusti, b’mod partikolari fir-rigward tal-aċċess għal dawk is-servizzi u l-estent tagħhom.

Artikolu 13

Tqassim ta’ ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet

1. Mingħajr preġudizzju għall-Artikoli 15(3) u 28, l-Istati Membri għandhom jiżguraw li kull organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tqassam u tħallas l-ammonti dovuti lid- detenturi tad-drittijiet b’mod regolari, diliġenti u akkurat skont il-politika ġenerali dwar it-tqassim imsemmi fil-punt (a) tal-Arti kolu 8(5).

L-Istati Membri għandhom jiżguraw ukoll li l-organizzazzjoni jiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jew il-membri tagħhom li huma entitajiet li jirrappreżentaw id-detenturi tad-drittijiet iqassmu u jħallsu dawk l-ammonti lid-detenturi tad-drittijiet malajr kemm jistà jkun iżda mhux aktar minn disa’ xhur mit-tmiem tas-sena finanzjarja li tulha nġabar id-dħul mid-drittijiet, sakemm ma jkunx hemm raġunijiet oġġettivi relatati b’mod partikolari għar-rappurtar mill-utenti, l-identifikar tad-drittijiet, tad-deten turi tad-drittijiet jew it-tqabbil ta’ informazzjoni dwar xogħolijiet u materjal tematiku ieħor mad-detenturi tad-drittijiet li jipprev jenu l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv jew, fejn applikabbli, lill-membri tagħha milli jissodisfaw dik l-iskadenza.

2. Fejn l-ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet ma jkunux jistgħu jitqassmu, fl-iskadenza ffissata fil-paragrafu 1 peress li d-detenturi tad-drittijiet rilevanti ma jistgħux jiġu iden tifikati jew jinstabu u li għalihom ma tapplikax l-eċċezzjoni għal dik l-iskadenza, dawk l-ammonti għandhom jinżammu separati fil-kontijiet tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv.

3. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tieħu l-miżuri kollha neċessarji, b’konformità mal-paragrafu 1, biex tidentifika u tillokalizza d-detenturi tad-drittijiet. B’mod partiko lari, sa mhux aktar minn tliet xhur mit-tmiem tal-iskadenza ffissata fil-paragrafu 1, l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tagħmel disponibbli informazzjoni dwar ix-xogħolijiet u materjal tematiku ieħor li għalihom detentur tad-dritt wieħed jew aktar ma jkunux ġew identifikati jew misjuba lil:

(a) id-detenturi tad-drittijiet li tirrappreżenta;

MT20.3.2014 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea L 84/87

(b) l-entitajiet li jirrappreżentaw lid-detenturi tad-drittijiet, fejn tali entitajiet huma membri ta’ organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv; u

(c) l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv kollha li magħhom tkun ikkonkludiet ftehimiet ta’ rappreżentazz joni,.

L-informazzjoni msemmija fl-ewwel subparagrafu għandha tinkludi, fejn disponibbli, dan li ġej:

(a) it-titolu tax-xogħol jew ta’ kwalunkwe materjal tematiku ieħor,

(b) l-isem tad-detentur tad-dritt,

(d) kwalunkwe informazzjoni rilevanti oħra disponibbli li tista’ tgħin fl-identifikazzjoni tad-detentur tad-dritt.

L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tivverifika ukoll ir-rekords imsemmija fl-Artikolu 6(5) u kwalunkwe rekord ieħor disponibbli faċilment. Jekk il-miżuri msemmija hawn fuq jonqsu milli jagħtu riżultati, l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tagħmel dik l-informazzjoni disponibbli lill- pubbliku sa mill-anqas sena wara t-tmiem tal-perjodu ta’ tliet xhur.

4. Fejn l-ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet ma jkunux jistgħu jitqassmu, wara tliet snin mit-tmiem tas-sena finanzjarja fejn ikun sar il-ġbir tad-dħul mid-drittijiet, u sakemm l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tkun ħadet il-miżuri neċessarji kollha biex tidentifika u tillokalizza d-detenturi tad- drittijiet imsemmija fil-paragrafu 3, dawk l-ammonti għandhom jitqiesu bħala li ma jistgħux jitqassmu..

5. Il-laqgħa ġenerali tal-membri ta’ organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tiddeċiedi dwar l-użu ta’ ammonti mhux utilizzabbli skont il-punt (b) tal-Artikolu 8(5), mingħajr preġudizzju għad-dritt tad-detenturi tad-drittijiet li jitlobu dawn l-ammonti mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv skont il-liġijiet tal-Istati Membri dwar l-istatut tal-limitazzjonijiet tat- talbiet.

6. L-Istati Membri jistgħu jillimitaw l-użi permessi ta’ ammonti li ma jistgħux jitqassmu inter-alia billi jkun żgurat li tali ammonti jintużaw b’mod separat u indipendenti sabiex jiġu ffinanzjati attivitajiet soċjali, kulturali u edukattivi għall-bene fiċċju tad-detenturi tad-drittijiet.

KAPITOLU 3

L-immaniġġjar tad-drittijiet f’isem organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra

Artikolu 14

Drittijiet immaniġġjati skont ftehimiet ta’ rappreżentazzjoni

L-Istati Membri għandhom jiżguraw li organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv ma tiddiskriminax kontra kwalunkwe

detentur tad-drittijiet li timmaniġġja d-drittijiet tiegħu skont ftehim ta’ rappreżentanza, b’mod partikolari fir-rigward tat- tariffi applikabbli, it-tariffi tal-immaniġġjar, u l-kundizzjonijiet għall-ġbir tad-dħul mid-drittijiet u t-tqassim ta’ ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet.

Artikolu 15

Tnaqqis u pagamenti fil-ftehimiet ta’ rappreżentazzjoni

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv ma għandha tapplika l-ebda tnaqqis, ħlief fir-rigward tat-tariffi tal-immaniġġjar, mid-dħul mid-drittijiet derivat mid-drittijiet li timmaniġġja abbażi ta’ ftehim ta’ rapp reżentazzjoni, jew minn kwalunkwe introjtu li jirriżulta mill- investiment ta’ dak id-dħul mid-drittijiet, sakemm l-organizzazz joni ta’ mmaniġġjar kollettiv li hi parti għall-ftehim ta’ rapp reżentazzjoni tagħti kunsens ċar għal dan it-tnaqqis.

2. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tqassam u tħallas l-ammonti dovuti lill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv l-oħrajn b’mod regolari, diliġenti u akkurat lil organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra.

3. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tagħmel dan it-tqassim u l-ħlasijiet malajr kemm jista’ jkun u mhux iktar tard minn disa’ xhur mit-tmiem tas-sena finanzjarja li fiha kien miġbur id-dħul mid-drittijiet, sakemm raġunijiet oġġettivi relatati b’mod partikolari mar-rappurtar mill-utenti, l- identifikar tad-drittijiet, id-detenturi tad-drittijiet jew it-tqabbil ta’ informazzjoni dwar xogħlijiet u materjal tematiku ieħor mad- detenturi tad-drittijiet, jipprevjenu lis-soċjetà kollettriċi milli tissodisfa l-iskadenza.

L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv l-oħra, jew, meta jkollha bħala membri tagħha entitajiet li jirrappreżentaw lid- detenturi tad-drittijiet, dawk il-membri, għandhom iqassmu u jħallsu lid-detenturi tad-drittijiet l-ammonti dovuti lilhom malajr kemm jistà jkun iżda mhux aktar tard minn sitt xhur minn meta dawk l-ammonti ġew riċevuti, sakemm ma jkunx hemm raġunijiet oġġettivi relatati b’mod partikolari għar-rappurtar mill-utenti, l-identifikar tad-drittijiet, tad-detenturi tad-drittijiet jew it-tqabbil ta’ informazzjoni dwar xogħolijiet u materjal tematiku ieħor mad-detenturi tad-drittijiet li jipprevjenu l-orga nizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv jew, fejn applikabbli lill- membri tagħha milli jissodisfaw dik l-iskadenza.

KAPITOLU 4

Relazzjonijiet mal-utenti

Artikolu 16

Ħruġ ta’ liċenzji

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u l-utenti għandhom jidħlu f’negozjati għall-ħruġ ta’ liċenzji tad-drittijiet in bona fede. L-organizzazz jonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u l-utenti għandhom jipprovdu lil xulxin bl-informazzjoni kollha meħtieġa.

MTL 84/88 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea 20.3.2014

2. It-termini għal ħruġ ta’ liċenzji għandhom ikunu bbażati fuq kriterji oġġettivi u mhux diskriminatorji. Meta organizzazz jonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv joħorġu liċenzji, mhumiex meħtieġa jużaw, bħala preċedent għal servizzi onlajn oħra, termini għall-ħruġ tal-liċenzji mifthiema ma’ utent, fejn l-utent jipprovdi tip ġdid ta’ servizz onlajn li kien disponibbli għalll- pubbliku fl-Unjoni għal inqas minn tliet snin.

Id-detenturi tad-drittijiet għandhom jirċievu remunerazzjoni xierqa għall-użu tad-drittijiet tagħhom. Tariffi għal drittijiet esklussivi u għal drittijiet ta’ rimunerazzjoni għandhom ikunu raġonevoli fir-rigward ta’, inter alia, il-valur ekonomiku tal-użu tad-drittijiet innegozjati b’kunsiderazzjoni tan-natura u tal- ambitu tal-użu tax-xogħol u ta’ suġġetti oħra, kif ukoll fir- rigward tal-valur ekonomiku tas-servizz provdut mill-organiz zazzjoni tal-immaniġġjar kollettiv. L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom jinformaw lill-utent ikkon ċernat dwar il-kriterji użati għat-tfassil ta’ dawk it-tariffi.

3. L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom jirrispondu mingħajr dewmien għat-talbiet mill-utenti, billi jindikaw inter alia l-informazzjoni meħtieġa biex l-organizzazz joni ta’ mmaniġġjar kollettiv tkun tista’ toffri liċenzja.

Hekk kif tirċievi l-informazzjoni rilevanti kollha, l-organizzazz joni ta’ mmaniġġġjar kollettiv għandhom mingħajr dewmien żejjed, jew toffri liċenzja jew inkella tipprovdi lill-utent b’dikja razzjoni motivata li tispjega għalfejn mhijiex beħsiebha toħroġ liċenzja għal servizz partikolari.

4. Organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tipper metti lill-utenti biex jikkomunikaw magħha permezz ta’ mezzi elettroniċi, inkluż fejn xieraq, għall-finijiet tar-rappurtar dwar l- użu tal-liċenzja.

Artikolu 17

Obbligi tal-utenti

L-Istati Membri għandhom jadottaw dispożizzjonijiet li jipp rovdu lil organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, fi żmien miftiehem jew stabbilit minn qabel, u f’format miftiehem jew stabbilit minn qabel, b’tali informazzjoni rilevanti kollha disponibbli għalihom dwar l-użu tad-drittijiet rappreżentati mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li hija meħtieġa għall-ġbir tad-dħul tad-drittijiet u għat-tqassim u l-ħlas tal- ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet. Fid-deċiżjoni dwar il-format għall-provviżjoni ta’ tali informazzjoni, l-organizzazz joni ta’ mmaniġġjar kollettiv u l-utenti għandhom jikkunsidraw, sa fejn ikun possibbli, standards industrijali volontarji.

KAPITOLU 5

Trasparenza u rappurtar

Artikolu 18

Informazzjoni pprovduta lid-detenturi tad-drittijiet dwar l- immaniġġjar tad-drittijiet tagħhom

1. Mingħajr preġudizzju għall-paragrafu 2 ta’ dan l-Artikolu u l-Artikoli 19 u 28(2), l-Istati Membri għandhom jiżguraw li

organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tqiegħed għad- dispożizzjoni mhux anqas minn darba f’sena lil kull wieħed mid-detenturi tad-drittijiet li lilu tkun attribwiet d-dħul mid-drit tijiet jew tkun għamlet pagamenti, matul il-perjodu li għalih tirreferi l-informazzjoni, tal-anqas l-informazzjoni li ġejja:

(a) kwalunkwe dettall ta’ kuntatt li d-detentur tad-drittijiet ikun awtorizza li tintuża mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv,biex jiġi identifikat u lokalizzat id-detentur tad-drit tijiet;

(b) id-dħul mid-drittijiet attribwit lid-detentur tad-drittijiet;

(c) l-ammonti mħallsa mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv lid-detentur tad-drittijiet skont il-kategorija ta’ drit tijiet immaniġġjati, u skont it-tip ta’ użu;

(d) il-perjodu li matulu saru l-użi li għalihom kienu allokati u mħallsal-ammonti lid-detentur tad-drittijiet, sakemm ma jkunx hemm raġunijiet oġġettivi relatati mar-rappurtar mill-utenti ma jipprevjenux l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv milli tipprovdi din l-informazzjoni;

(e) it-tnaqqis li sar fir-rigward tat-tariffi tal-immaniġġjar;

(f) it-tnaqqis li sar għal kwalunkwe skop ħlief fir-rigward tat- tariffi tal-immaniġġjar, inklużi dawk li jistgħu jkunu rikjesti mil-liġi nazzjonali għall-provvediment ta’ kwalunkwe servizz soċjali, kulturali u edukattiv;

(g) kwalunkwe dħul mid-drittijiet attribwit lid-detentur tad-drit tijiet li huwa pendenti għal kwalunkwe perjodu.

2. Meta organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tattribwixxi dħul mid-drittijiet u jkollha bħala membri entitajiet li huma responsabbli għat-tqassim ta’ dħul mid-drittijiet lid-detenturi tad-drittijiet, l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tipprovdi l-informazzjoni elenkata fil-paragrafu 1 lil dawk l-enti tajiet, sakemm huma ma jkollhomx f’idejhom dik l-informazz joni. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-entitajiet jagħmlu disponibbli tal-anqas l-informazzjoni elenkata fil-paragrafu 1, mhux anqas minn darba fis-sena, lil kull detentur tad-dritt li lilu jkunu attribwew dħul mid-drittijiet jew għamlu pagamenti fil-perjodu relatat mal-informazzjoni.

Artikolu 19

Informazzjoni pprovduta lill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra dwar l-immaniġġjar tad-drittijiet

skont il-ftehimiet ta’ rappreżentazzjoni

L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, tagħmel disponibbli talanqas l-informazz joni li ġejja, mhux inqas minn darba kull sena u permezz ta’ mezzi elettroniċi, lill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li jimmaniġġjaw id-drittijiet f’isimha skont ftehim ta’ rappreżen tazzjoni, għall-perjodu li għalih tirrelata l-informazzjoni:

MT20.3.2014 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea L 84/89

(a) id-dħul mid-drittijiet attribwiti, l-ammonti mħallsa mill-orga nizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv skont il-kategorija li timmaniġġja, u skont it-tip ta’ użu, għad-drittijiet li timma niġġja skont il-ftehim ta’ rappreżentazzjoni, u kwalunkwe dħul mid-drittijiet attribwiti li huma żejda għal kwalunkwe perjodu;

(b) it-tnaqqis li sar fir-rigward tat-tariffi tal-immaniġġjar;

(d) informazzjoni dwar kull liċenzja mogħtija jew rifjutata fir- rigward ta’ xogħlijiet u materjal tematiku ieħor koperti mill- ftehim ta’ rappreżentazzjoni;

(e) riżoluzzjonijietadottati mil-laqgħa ġenerali tal-membri sakemm dawk ir-riżoluzzjonijiet jkunu rilevanti għall-imma niġġjar tad-drittijiet skont il-ftehim ta’ rappreżentazzjoni.

Artikolu 20

Informazzjoni pprovduta lid-detenturi tad-drittijiet, organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra u utenti,

fuq talba

Mingħajr preġudizzju għall-Artikolu 25, l-Istati Membri għan dhom jiżguraw li, b’risposta għal talba debitament ġustifikata, organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tagħmel disponibbli mill-anqas l-informazzjoni li ġejja b’mezzi elettroniċi u mingħajr dewmien żejjed lil organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li timmaniġġja f’isimha d-drittijiet skont ftehim ta’ rappreżentazz joni jew lil kwalunkwe detentur tad-drittijiet jew għal kwalunkwe utent:

(a) ix-xogħlijiet jew materjal tematiku ieħor li tirrappreżenta, id- drittijiet li timmaniġġja, direttament jew skont ftehimiet ta’ rappreżentazzjoni, u t-territorji koperti; jew

(b) fejn, minħabba l-ambitu tal-attività tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, tali xogħlijiet jew materjal tematiku ieħor ma jistgħux jiġu determinati, it-tipi ta’ xogħlijiet jew ta’ materjal tematiku ieħor li tirrappreżenta, id-drittijiet li timmaniġġja u t-territorji koperti.

Artikolu 21

Divulgazzjoni ta’ informazzjoni lill-pubbliku

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw lil organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tagħmel disponibbli mill-anqas l-infor mazzjoni li ġejja:

(a) l-istatut tagħha;

(b) it-termini ta’ adeżjoni tagħha u t-termini ta’ terminazzjoni tal-awtorizzazzjoni għall-immaniġġjar tad-drittijiet, jekk dawn ma jkunux inklużi fl-istatut;

(d) il-lista tal-persuni msemmija fl-Artikolu 10;

(e) il-politika ġenerali tagħha dwar it-tqassim tal-ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet;

(f) il-politika ġenerali tagħha dwar it-tariffi tal-immaniġġjar;

(g) il-politika ġenerali tagħha dwar it-tnaqqis, ħlief fir-rigward tat-tariffi tal-immaniġġjar, mid-dħul mid-drittijiet jew minn kwalunkwe introjtu li jirriżulta mill-investiment tad-dħul mid-drittijiet, inkluż it-tnaqqis għall-finijiet ta’ servizzi soċjali, kulturali u edukattivi;

(h) lista tal-ftehimiet ta’ rappreżentazzjoni li hi parti minngom, u l-ismijiet ta’ organizzazzjonijiet ta’ mmaniġjar kollettivi li magħhom kienu konklużi dawk il-ftehimiet ta’ rappreżen tazzjoni;

(i) il-politika ġenerali dwar l-użu ta’ ammonti li ma jistgħux jitqassmu;

(j) il-proċeduri ta’ trattament tal-ilmenti u ta’ riżolviment ta’ tilwim disponibbli skont l-Artikoli 33, 345 u 35.

2. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tippubblika u żżomm aġġornata fuq il-websajt tagħha l-infor mazzjoni msemmija fil-paragrafu 1.

Artikolu 22

Rapport annwali dwar it-trasparenza

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, irrispettivament mill-forma ġuridika skont il-liġi nazzjonali, tfassal u tagħmel disponibbli għall-pubbliku, rapport annwali dwar it-trasparenza, inkluż ir-rapport speċjali msemmi fil-paragrafu 3, għal kull sena finanzjarja, sa mhux aktar tard minn tmin xhur wara t-tmiem ta’ dik is-sena finan zjarja.

L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tippubblika fuq il-websajt tagħha r-rapport annwali dwar it-trasparenza, li għandu jibqa’ disponibbli għall-pubbliku fuq dik il-websajt għal talanqas ħames snin.

2. Ir-rapport annwali dwar it-trasparenza għandu talanqas jinkludi l-informazzjoni stipulata fl-Anness.

3. Ir-rapport speċjali għandu jindirizza l-użu tal-ammonti mnaqqsa għall-finijiet ta’ servizzi soċjali, kulturali u edukattivi u għandu jinkludi talanqas l-informazzjoni stabbilita fil-punt 3 tal-Anness..

4. L-informazzjoni dwar il-kontabbiltà nkluża fir-rapport annwali dwar it-trasparenza, għandha tiġi awditjata minn persuna waħda jew aktar li tkun mogħtija s-setgħa mil-liġi biex tagħmel awditu tal-kontijiet skont id-Direttiva 2006/43/KE tal-Parlament Ewropew u tal-Kunsill (1).

MTL 84/90 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea 20.3.2014

(1) Direttiva 2006/43/KE tal-Parlament Ewropew u tal-Kunsill tas-17 ta’ Mejju 2006 dwar il-verifiki statutorji tal-kontijiet annwali u tal-konti jiet konsolidati, li temenda d-Direttivi tal-Kunsill 78/660/KEE u 83/349/KEE u li tħassar id-Direttiva tal-Kunsill 84/253/KEE (ĠU L 157, 9.6.2006, p. 87).

Ir-rapport tal-awditu, inkluża kwalunkwe kwalifika għal dan, għandhom jiġu riprodotti b’mod sħiħ fir-rapport annwali dwar it-trasparenza.

Għall-finijiet ta’ dan il-paragrafu, l-informazzjoni dwar il- kontabbiltà, għandha tinkludi d-dikjarazzjonijiet finanzjarji msemmija fil-punt 1(a) tal-Anness u kwalunkwe informazzjoni finanzjarja msemmija fil-punti (g) u (h) tal-punt 1 u fil-punt 2 tal-Anness.

TITOLU III

ĦRUĠ TA’ LIĊENZJI MULTITERRITORJALI TA’ DRITTIJIET ONLAJN F’XOGĦLIJIET MUŻIKALI MILL-ORGANIZZAZZJONI

JIET TA’ MMANIĠĠJAR KOLLETTIV

Artikolu 23

Ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali fis-suq intern

L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li stabbiliti fit-territorju tagħhom, jikkon formaw mar-rekwiżiti f’dan it-Titolu meta joħorġu liċenzji multiterritorjali għal drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali.

Artikolu 24

Kapaċità li jiġu pproċessati liċenzji multiterritorjali

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li toħroġ liċenzji multiterritorjali għal drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali jkollha l-kapaċità suffiċjenti biex tipproċessa elettronikament b’mod effiċjenti u trasparenti, id-dejta meħtieġa għall-amministrazzjoni ta’ dawn il-liċenzji, inkluż għall-finijiet tal-identifikazzjoni tar-repertorju u l-monito raġġ tal-użu, il-fatturazzjoni tal-utenti, il-ġbir tad-dħul mid-drit tijiet u t-tqassim tal-ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet.

2. Għall-finijiet tal-paragrafu 1, organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv talanqas għandha tikkonforma mal- kundizzjonijiet li ġejjin:

(a) li jkollha l-kapaċità li tidentifika b’mod preċiż, tidentifika b’mod sħiħ jew parzjali, ix-xogħlijiet mużikali li l-organiz zazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv hi awtorizzata li tirrapp reżenta;

(b) li jkollha l-kapaċità li tidentifika b’mod preċiż, u b’mod sħiħ jew parzjali, fir-rigward ta’ kull territorju rilevanti, id-drittijiet u d-detenturi tad-drittijiet korrispondenti għal kull xogħol mużikali jew tiskambja ma’ dan li l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv hija awtorizzata li tirrappreżenta;

(c) li tagħmel użu ta’ identifikaturi uniċi biex jiġu identifikati detenturi tad-drittijiet u x-xogħlijiet mużikali, b’kunsiderazz joni, sa fejn ikun possibbli, għall-istandards u l-prattiki industrijali volontarji li ġew żviluppati fuq il-livell internazz jonali jew tal-Unjoni;

(d) li tagħmel użu ta’ mezzi adegwati biex tidentifika u tirriżolvi fil-ħin u b’mod effettiv inkonsistenzi fid-dejta miżmuma minn organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra li joħorġu liċenzji multiterritorjali għal drittijiet onlajn f’xogħ lijiet mużikali.

Artikolu 25

Trasparenza ta’ informazzjoni ta’ repertorju multiterritorjali

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li toħroġ liċenzji multiterritorjali għal drit tijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali, tipprovdi lill-fornituri tas- servizzi tal-mużika onlajn, lid-detenturi tad-drittijiet li tirrapp reżenta d-drittijiet tagħhom u lil organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħrajn, permezz ta’ mezzi elettroniċi, b’ris posta għal talba debitament ġustifikata, informazzjoni aġġornata li tippermetti l-identifikazzjoni tar-repertorju ta’ mużika onlajn li tirrappreżenta. Din għandha tinkludi:

(a) x-xogħlijiet mużikali rappreżentati;

(b) id-drittijiet rappreżentati b’mod sħiħ jew parzjali; u

2. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tista’ tieħu miżuri raġonevoli, fejn neċessarju, biex tħares il-preċiżjoni u l- integrità tad-dejta, biex tikkontrolla l-użu mill-ġdid tagħha u biex tħares id-dejta personali u l-informazzjoni kummerċjalment sensittiva.

Artikolu 26

Preċiżjoni ta’ informazzjoni ta’ repertorju multiterritorjali

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li toħroġ liċenzji multiterritorjali għal drit tijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali jkollha fis-seħħ arranġamenti li tippermetti lid-detenturi tad-drittijiet, lil organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra u lil fornituri ta’ servizzi onlajn li jitolbu korrezzjoni tad-dejta msemmija fil-lista ta’ kondizzjoni jiet taħt l-Artikolu 24(2) jew l-informazzjoni pprovduta skont l- Artikolu 25, fejn dawn id-detenturi tad-drittijiet, l-organizzazz jonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u l-fornituri ta’ servizzi onlajn, abbażi ta’ evidenza raġonevoli, jemmnu li d-dejta jew l-infor mazzjoni ma jkunux preċiżi fir-rigward tad-drittijiet onlajn tagħhom f’xogħlijiet mużikali. Meta l-pretensjonijiet ikunu sostanzjati biżżejjed, l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tiżgura li d-dejta jew l-informazzjoni jiġu korretti mingħajr dewmien żejjed.

2. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tipp rovdi lid-detenturi tad-drittijiet li x-xogħlijiet tagħhom huma inklużi fir-repertorju mużikali tagħha u lid-detenturi tad-drittijiet li jkunu afdaw l-immaniġġjar tad-drittijiet onlajn tax-xogħolijiet mużikali tagħhom bi qbil mal-Artikolu 31, b’mezzi għas-sotto missjoni lilha, f’forma elettronika li tikkonċerna informazzjoni li tikkonċerna x-xogħlijiet mużikali jew id-drittijiet tagħhom f’dawk ix-xogħlijiet u t-territorji li fir-rigward tagħhom id-deten turi tad-drittijiet jawtorizzaw l-organizzazzjoni. Meta tagħmel dan, l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv u d-detenturi tad-drittijiet għandhom sa fejn ikun possibbli jqisu, l-istandards jew il-prattiki volontarji tal-industrija fir-rigward tal-iskambju tad-dejta li ġie żviluppat fil-livell internazzjonali jew tal-Unjoni, u għandha tippermetti lid-detenturi tad-drittijiet jispeċifikaw ix- xogħol mużikali, b’mod sħiħ jew parzjali, id-drittijiet onlajn, b’mod sħiħ jew parzjali, u t-territorji, li fir-rigward tagħhom jawtorizzaw l-organizzazzjoni.

MT20.3.2014 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea L 84/91

3. Meta organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tawtorizza lil organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra li tagħti liċenzji multiterritorjali għad-drittijiet onlajn tax-xogħolijiet mużikali skont l-Artikoli 29 u 30, l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv awtorizzata għandha ukoll tapplika l-paragrafu 2 ta’ dan l-Artikolu fir-rigward tad-detenturi tad-drittijiet li tagħhom ix-xogħolijiet mużikali jiġu inklużi fir-repertorju tal-organizzazz joni ta’ mmaniġġjar kollettiv, sakemm l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv ma jilħqux ftehim differenti.

Artikolu 27

Rappurtar u fatturazzjoni b’mod preċiż u fil-ħin

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv timmonitorja l-użu ta’ drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali li jirrappreżentaw, b’mod sħiħ jew parzjali, minn fornituri tas-servizzi ta’ mużika onlajn li ħarġitilhom liċenzja multiterritorjali għal dawk id-drittijiet.

2. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha toffri lill-fornituri tas-servizzi ta’ mużika onlajn, il-possibbiltà li jirrap purtaw b’mezzi elettroniċi l-użu reali ta’ drittijiet onlajn f’xogħ lijiet mużikali u l-fornituri tas-servizzi onlajn għandhom jirrap portaw b’mod preċiż l-użu reali ta’ dawk ix-xogħolijiet. L-orga nizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha toffri l-użu talanqas ta’ metodu wieħed ta’ rappurtar li jkun iqis l-istandards u l-prattiki volontarji tal-industrija li ġew żviluppati fil-livell internazzjonali jew tal-Unjoni għall-iskambju elettroniku ta’ din id-dejta. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tista’ tirrifjuta li taċċetta r-rappurtar mill-fornitur ta’ servizz onlajn f’format proprjetarju, jekk l-organizzazzjoni tippermetti r- rappurtar permezz ta’ standard tal-industrija għall-iskambju elettroniku ta’ dejta.

3. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha toħroġ fattura lill-fornitur tas-servizz ta’ mużika onlajn permezz ta’ mezz elettroniku. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha toffri l-użu ta’ mill-anqas format wieħed li jkun iqis l-istandards jew il-prattiki volontarji tal-industrija żviluppati fil- livell internazzjonali jew tal-Unjoni. Il-fattura għandha tidenti fika x-xogħlijiet u d-drittijiet li huma liċenzjati, b’mod sħiħ jew parzjali, abbażi tad-dejta msemmija fil-lista tal-kondizzjonijiet taħt l-Artikolu 24(2), u l-użi reali korrispondenti, sa fejn dan ikun possibbli abbażi tal-informazzjoni pprovduta mill-fornitur ta’ servizz onlajn u l-format użat biex tingħata dik l-informazz joni. Il-fornitur ta’ servizz onlajn ma jistax jirrifjuta li jaċċetta fattura minħabba l-format tagħha jekk l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tkun qed tuża format standard industrijali.

4. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha toħroġ fattura b’mod preċiż u mingħajr dewmien lill-fornitur tas-servizz ta’ mużika onlajn, wara li jkun ġie rrappurtat l-użu reali tax- xogħol mużikali, ħlief meta dan ma jkunx possibbli għal raġu nijiet attribwibbli lill-fornitur tas-servizz ta’ mużika onlajn.

5. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandu jkollha fis-seħħ arranġamenti adegwati li jippermettu lill-fornitur tas- servizz ta’ mużika onlajn li jikkontesta l-korrettezza tal-fattura, inkluż meta l-fornitur tas-servizz ta’ mużika onlajn jirċievi fatturi minn organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kolletiv, jew aktar minn waħda, għall-istess drittijiet onlajn fl-istess xogħol mużi kali.

Artikolu 28

Ħlasijiet preċiżi u fil-ħin lid-detenturi tad-drittijiet

1. Mingħajr preġudizzju għall-paragrafu 3, l-Istati Membri għandhom jiżguraw li organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li toħroġ liċenzji multiterritorjali għal drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali, tqassam b’mod preċiż u mingħajr dewmien l-ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet li jkunu akkumulaw minn dawn il-liċenzji, wara li jkun ġie rrappurtat l-użu effettiv tax-xogħol, ħlief meta dan ma jkunx possibbli minħabba raġunijiet attrib wibbli lill-fornitur tas-servizz ta’ mużika onlajn.

2. Mingħajr preġudizzju għall-paragrafu 3, l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha talanqas tipprovdi l-infor mazzjoni li ġejja lid-detenturi tad-drittijiet flimkien ma’ kull pagament li tagħmel skont il-paragrafu 1:

(a) il-perjodu li matulu saru l-użi li għalihom huma dovuti l- ammonti lid-detenturi tad-drittijiet u t-territorji li fihom saru l-użi;

(b) l-ammonti miġbura, it-tnaqqis magħmul u l-ammonti mqassma mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għal kull xogħol u dritt fi kwalunkwe xogħol mużikali li d-detenturi tad-drittijiet jkunu awtorizzaw lill-organizzazz joni ta’ mmaniġġjar kollettiv biex, b’mod sħiħ jew parzjali, tirrappreżentahom;

(c) l-ammonti miġbura għad-detenturi tad-drittijiet, it-tnaqqis li sar u l-ammonti mqassma mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv fir-rigward ta’ kull fornitur ta’ servizz onlajn.

3. Meta organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tawtorizza lil organizzazzjoni oħra ta’ mmaniġġjar kollettiv, toħroġ liċenzji multiterritorjali għad-drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali skont l-Artikoli 29 u 30, l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv awtorizzata għandha tqassam l-ammonti msemmija fil-paragrafu 1 b’mod preċiż u mingħajr dewmien u għandha tipprovdi l- informazzjoni msemmija fil-paragrafu 2 lill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li qed tagħti l-awtorizzazzjoni. L-organiz zazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv għandha tkun responsabbli għat-tqassim sussegwenti ta’ dawn l-ammonti u għandha tipp rovdi din l-informazzjoni lid-detenturi tad-drittijiet sakemm l- organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv ma jilħqux ftehim mod ieħor.

Artikolu 29

Ftehimiet bejn organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għal ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li kull ftehim ta’ rapp reżentazzjoni bejn organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li bih organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tawtorizza lil orga nizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra, toħroġ liċenzji multi territorjali għad-drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali fir-reper torju ta’ mużika tagħha, ikun ta’ natura mhux esklussiva. L- organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv awtorizzata għandha timmaniġġja dawk id-drittijiet onlajn fuq termini mhux diskri minatorji.

MTL 84/92 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea 20.3.2014

2. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li qed tagħti l- awtorizzazzjoni għandha tinforma lill-membri tagħha dwar it- termini ewlenin tal-ftehim, inkluż it-tul tal-ftehim u l-ispejjeż tas-servizzi pprovduti mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv awtorizzata.

3. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv awtorizzata għandha tinforma lill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li tagħti l-awtorizzazzjoni dwar it-termini ewlenin li fuqhom se jiġu liċenzjati d-drittijiet onlajn tagħha, inkluż in-natura tal- isfruttament, id-dispożizzjonijiet kollha li huma relatati mat- tariffa tal-liċenzja jew li jaffettwawha, il-perjodu ta’ żmien tal- liċenzja, il-perjodi ta’ żmien tal-kontabbiltà u t-territorji koperti.

Artikolu 30

Obbligu ta’ rappreżentazzjoni ta’ organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra għall-ħruġ ta’ liċenzji

multiterritorjali

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li meta organizzazz joni ta’ mmaniġġjar kollettiv li ma toħroġx jew ma li toffrix li toħroġ liċenzji multiterritorjali għad-drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali fir-repertorju mużikali tagħha, titlob lil organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv sabiex tidħol fi ftehim ta’ rappreżen tazzjoni biex tirrappreżenta dawk id-drittijiet, l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv hi obbligata tilqa’ din it-talba jekk diġà tkun qed tagħti jew toffri li tagħti liċenzji multiterritorjali għall- istess kategorija ta’ drittijiet onlajn f’xogħolijiet mużikali fir- repertorju ta’ organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv waħda jew aktar.

2. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv mitluba għandha twieġeb lill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li qed tressaq it-talba bil-miktub u mingħajr dewmien.

3. Mingħajr preġudizzju għall-paragrafi 5 u 6, l-organizzazz joni ta’ mmaniġġjar kollettiv mitluba għandha timmaniġġja r- repertorju rappreżentat tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv bl-istess kundizzjonijiet bħal dawk li hija tapplika għall-immainġġjar tar-repertorju tagħha stess.

4. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv mitluba t-talba għandha tinkludi r-repertorju rappreżentat tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li qed tressaq it-talba fl-offerti kollha li tindirizza lill-fornituri ta’ servizzi onlajn.

5. It-tariffa tal-immaniġġjar għas-servizz ipprovdut mill-orga nizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv mitluba lill-organizzazzjoni li qed tressaq it-talba, ma għandhiex taqbeż l-ispejjeż li raġone volment iġġarrab l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv miltuba.

6. L-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tad-drittijiet li tressaq it-talba għandha tqiegħed għad-dispożizzjoni tal-organiz zazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv mitluba l-informazzjoni dwar ir-repertorju ta’ mużika tagħha meħtieġa għall-ħruġ ta’ liċenzji

multiterritorjali għal drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali. Meta l- informazzjoni tkun insuffiċjenti jew tingħata f’forma li ma tippermettix lill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv mitluba tilħaq ir-rekwiżiti ta’ dan it-Titolu, l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv mitluba għandha tkun intitolata li tiċċarġja għall-ispejjeż raġonevoli mġarrba biex tilħaq dawn ir- rekwiżiti jew li teskludi dawn ix-xogħlijiet li għalihom l-infor mazzjoni hija insuffiċjenti jew ma tistax tintuża.

Artikolu 31

Aċċess għall-ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali

L-Istati Membri għandhom jiżguraw li fejn organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv ma toħroġx jew ma toffrix li toħroġ liċenzji multiterritorjali għal drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali jew ma tippermettix lil organizzazzjoni oħra ta’ mmaniġġjar kollettiv tirrappreżenta dawk id-drittijiet għal dan l-iskop sal- 10 ta’ April 2017, id-detenturi tad-drittijiet li awtorizzaw lil dik l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tirrappreżenta d- drittijiet onlajn tagħhom f’xogħlijiet mużikali, jistgħu jirtiraw minn dik l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv id-drittijiet onlajn tagħhom f’xogħlijiet mużikali għall-finijiet tal-ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali fir-rigward tat-territorji kollha mingħajr ma jkunu obbligati li jirtiraw id-drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużi kali għall-finijiet ta’ ħruġ ta’ liċenzji monoterritorjali, b’mod li jkunu jistgħu jagħtu liċenzji multiterritorjali għad-drittijiet onlajn tagħhom f’xogħlijiet mużikali, huma nnifishom jew permezz ta’ xi parti oħra li huma jawtorizzaw jew permezz ta’ xi organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv li tikkonforma mad-dispożizzjonijiet ta’ dan it-Titolu.

Artikolu 32

Deroga għal drittijiet ta’ mużika onlajn meħtieġa għal programmi tar-radju u tat-televiżjoni

It-Titolu III ma għandux japplika għall-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv meta jagħtu, abbażi tal-aggregazzjoni volontarja tad-drittijiet meħtieġa, f’konformità mar-regoli tad- dritt dwar il-kompetizzjoni skont l-Artikoli 101 u 102 TFUE, liċenzja multiterritorjali għad-drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużi kali meħtieġa minn xandar biex jikkomunika jew jagħmel disponibbli għall-pubbliku l-programmi tar-radju jew televiżivi tiegħu simultanjament max-xandira inizjali tagħhom jew warajha, kif ukoll kwalunkwe materjal ieħor onlajn, inkluż wiri b’mod antiċipat, prodott mix-xandar jew għalih.

TITOLU IV

MIŻURI TA’ INFURZAR

Artikolu 33

Proċeduri ta’ lmenti

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv jagħmlu disponibbli għall-membri, u lill-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li f’isimhom jimmaniġġjaw id-drittijiet skont ftehim ta’ rappreżentazzjoni, proċeduri biex jittrattaw l-ilmenti u biex isolvu t-tilwim b’mod effettiv u fil-ħin, partikolarment fir-rigward tal-awtorizzazzjoni biex jimmaniġġjaw id-drittiijiet, u t-terminazzjoni jew l-irtirar tad-drittijiet, it-termini ta’ adeżjoni, il-ġbir ta’ ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet, it-tnaqqis u t-tqassim.

MT20.3.2014 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea L 84/93

2. L-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv għandhom jirrispondu bil-miktub l-ilmenti mressqa mill-membri jew mill- organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li f’isimhom jimma niġġjaw id-drittijiet skont ftehim ta’ rappreżentazzjoni. Meta l- organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tirrifjuta ilment, għandha tagħti r-raġunijiet.

Artikolu 34

Proċeduri alternattivi għar-riżolviment ta’ tilwim

1. L-Istati Membri jistgħu jiddisponu li t-tilwim bejn organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, membri tal-organizzazz jonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, detenturi tad-drittijiet jew utenti fir-rigward tad-dispożizzjonijiet tad-dritt nazzjonali adottati skont ir-rekwiżiti ta’ din id-Direttiva għandhom jitressqu għal proċedura alternattiva għar- riżolviment ta’ tilwim li tkun rapida, indipendenti u imparzjali.

2. L-Istati Membri għandhom jiżguraw għall-finijiet tat-Titolu III, li t-tilwim li ġej relatat mal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv stabbilita fit-territorju tagħhom li toħroġ jew toffri li toħroġ liċenzji multiterritorjai għal drittijiet onlajn f’xogħlijiet mużikali, jistgħu jiġu sottomessi lil korpi indipendenti u impar zjali għal riżolviment ta’ tilwim:

(a) tilwim ma’ fornitur tas-servizzi ta’ mużika onlajn reali u potenzjali dwar l-applikazzjoni tal-Artikoli 16, 25, 26 u 27;

(b) tilwim ma’ detentur tad-drittijiet wieħed jew aktar dwar l- applikazzjoni tal-Artikoli 25, 26, 27, 28, 29, 30 u 31;

Artikolu 35

Riżolvimentta’ tilwim

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li t-tilwim bejn orga nizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u l-utenti fir-rigward, b’mod partikolari, kundizzjonijiet attwali u proposti ta’ ħruġ ta’ liċenzji jew ksur ta’ kuntratt, ikunu jistgħu jitressqu quddiem il-qorti, jew jekk xieraq, lil korp ta’ riżolviment ieħor li jkun indipendenti u imparzjali, meta dak il-korp ikollu l-għarfien espert fid-dritt dwar il-proprjetà intelletwali.

2. L-Artikoli 33 u 34 u l-paragrafu 1 ta’ dan l-Artikolu għan dhom ikunu mingħajr preġudizzju għad-dritt tal-partijiet li jasserixxu u jiddefendu id-drittijiet tagħhom billi jieħdu azzjoni f’qorti.

Artikolu 36

Konformità

1. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-konformità mad- dispożizzjonijiet tal-liġi nazzjonali adottati skont ir-rekwiżiti stabbiliti f’din id-Direttiva min-naħa tal-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv stabbiliti fit-territorju tagħhom tiġi mmonitorjata mill-awtoritajiet kompetenti magħżula għal dak l-iskop.

2. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li jeżistu proċeduri biex membri ta’ organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, id- detenturi tad-drittijiet, l-utenti, organizzazzjonijiet ta’

mmaniġġjar kollettiv u partijiet interessati oħra jkunu jistgħu jinnotifikaw lill-awtoritajiet kompetenti maħtura għal dan il- għan, dwar attivitajiet jew ċirkostanzi fejn, fl-opinjoni tagħhom, jkun hemm ksur tad-dispożizzjonijiet tad-dritt nazzjonali adot tati skont ir-rekwiżiti stipulati minn din id-Direttiva.

3. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li l-awtoritajiet kompetenti nominati għal dan il-għan ikollhom is-setgħa li jimponu sanzjonijiet adegwati jew li jieħdu miżuri adegwati meta d-dispożizzjonijiet tal-liġi nazzjonali adottati fl-implimen tazzjoni ta’ din id-Direttiva ma jkunux konformi magħha. Dawk is-sanzjonijiet u miżuri għandhom ikunu effettivi, proporzjonati u dissważivi.

L-Istati Membri għandhom jinnotifikaw lill-Kummissjoni dwar l- awtoritajiet kompetenti msemmija f’dan l-Artikolu u fl-Artikoli 37 u 38 sal-10 ta’ April 2016. Il-Kummissjoni għandha tippubblika l-informazzjoni li tkun irċeviet f’dak ir-rigward.

Artikolu 37

L-iskambju ta’ informazzjoni bejn l-awtoritajiet tal-infurzar

1. Sabiex tiffaċilità l-monitoraġġ tal-applikazzjoni ta’ din id- Direttiva, kull Stat Membru għandu jiżgura li talba għall-infor mazzjoni riċevuta minn awtorità kompetenti ta’ Stat Membru ieħor, nominata għal dak il-għan, rigward kwistjonijiet rilevanti għall-applikazzjoni ta’ din id-Direttiva, b’mod partikolari fir- rigward tal-attivitajiet ta’ organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv stabbiliti fit-territorju tal-Istat Membru li jirċievi t-talba, tingħatalha tweġiba mingħajr dewmien żejjed mill-awtorità kompetenti nominata għal dak il-għan, sakemm din it-talba tkun debitament ġustifikata.

2. Meta awtorità kompetenti tqis illi organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv stabbilita fi Stat Membru ieħor iżda li taġixxi fit-territorju tal-awtorità, tista’ ma tkunx qed tosserva d-dispożizzjonijiet tad-dritt nazzjonali tal-Istat Membru li fih dik l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv hi stabbilita liema dispożizzjonijiet ikunu ġew adottati skont id-dispożizz jonijiet stipulati f’din id-Direttiva, tista’ tittrasmetti l-informazz joni rilevanti kollha lill-awtorità kompetenti tal-Istat Membru li fih hi stabbilta l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, akkumpanjata fejn xieraq minn talba lil dik l-awtorità li tieħu azzjoni xierqa skont il-kompetenzi tagħha. L-awtorità kompe tenti li tirċievi t-talba għandha tagħti tweġiba motivata fi żmien tliet xhur.

3. Il-kwistjonijiet msemmija fil-paragrafu 2 jistgħu jiġu rife ruti wkoll mill-awtorità kompetenti li tkun qed tagħmel din it- talba lill-grupp ta’ esperti stabbilit skont l-Artikolu 41.

Artikolu 38

Kooperazzjoni għall-iżvilupp ta’ ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali

1. Il-Kummissjoni għandha tippromwovi skambju regolari ta’ informazzjoni bejn l-awtoritajiet kompetenti maħtura għal dan il-għan fl-Istati Membri u bejn dawk l-awtoritajiet u l-Kummiss joni dwar is-sitwazzjoni u l-iżvilupp tal-ħruġ ta’ liċenzji multi territorjali.

MTL 84/94 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea 20.3.2014

2. Il-Kummissjoni għandha tmexxi konsultazzjonijiet regolari mar-rappreżentanti tad-detenturi tad-drittijiet, l-organizzazzjoni jiet ta’ mmaniġġjar kollettiv, l-utenti, il-konsumaturi u partijiet interessati oħra dwar l-esperjenza tagħhom bl-applikazzjoni tad- dispożizzjonijiet tat-Titolu III ta’ din id-Direttiva. Il-Kummissjoni għandha tipprovdi lill-awtoritajiet kompetenti, bl-informazzjoni kollha rilevanti li toħroġ minn dawk il-konsultazzjonijiet, fil- qafas tal-iskambju tal-informazzjoni provdut fil-paragrafu 1.

3. L-Istati Membri għandhom jiżguraw li, sal-10 ta’ Ottubru 2017, l-awtoritajiet kompetenti tagħhom jipprovdu lill- Kummissjoni, b’rapport dwar is-sitwazzjoni u l-iżvilupp tal- ħruġ ta’ liċenzji multiterritorjali fit-territorju tagħhom. Ir-rapport għandu jinkludi informazzjoni dwar, b’mod partikolari, id- disponibbiltà ta’ liċenzji multiterritorjali fl-Istat Membru konċernat u dwar il-konformità tal-organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv mad-dispożizzjonijiet tad-dritt nazzjonali adottati fl-implimentazzjoni tat-Titolu III ta’ din id-Direttiva, flimkien ma’ valutazzjoni tal-iżvilupp tal-ħruġ ta’ liċenżji multi territorjali ta’ drittijiet onlajn f’xogħolijiet mużikali minn utenti, konsumaturi, detenturi tad-drittijiet u partijiet interessati oħra.

4. Abbażi tar-rapporti li jkunu wasslu skont il-paragrafu 3 u l-informazzjoni miġbura skont il-paragrafi 1 u 2, il-Kummiss joni għandha tivvaluta l-applikazzjoni tat-Titolu III ta’ din id- Direttiva. Jekk meħtieġ, u fejn xieraq abbażi ta’ rapport speċi fiku, hija għandha tikkunsidra passi ulterjuri biex ikunu indiriz zati kwalunkwe tip ta’ problemi identifikati. B’mod partikulari, dik il-valutazzjoni għandha tkopri dan li ġej:

(a) l-għadd ta’ organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv li jissodisfaw ir-rekwiżiti tat-Titolu III;

(b) l-applikazzjoni tal-Artikoli 29 u 30, inkluż l-għadd ta’ ftehi miet ta’ rappreżentazzjoni konklużi minn organizzazzjoni jiet ta’ mmaniġġjar kollettiv skont dawk l-Artikoli;

(c) il-proporzjon mir-repertorju fl-Istati Membri li huwa disponibbli għall-ħruġ ta’ liċenzji fuq bażi multiterritorjali.

TITOLU V

RAPPURTAR U DISPOŻIZZJONIJIET FINALI

Artikolu 39

Notifika ta’ organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv

Sal-10 ta’ April 2016, l-Istati Membri għandhom jipprovdu lill- Kummissjoni, abbażi tal-informazzjoni li tinsab għad-dispożizz joni tagħhom lista ta’ organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv stabbiliti fit-territorji tagħhom.

L-Istati Membri għandhom jinnotifikaw minnufih lill-Kummiss joni bi kwalunkwe tibdil f’dik il-lista.

Il-Kummissjoni għandha tippubblika dik l-informazzjoni u żżommha aġġornata.

Artikolu 40

Rapport

Sal-10 ta’ April 2021, il-Kummissjoni għandha tivvaluta l- applikazzjoni ta’ din id-Direttiva u tissottometti lill-Parlament

Ewropew u lill-Kunsill rapport dwar l-applikazzjoni ta’ din id- Direttiva. Dak ir-rapport għandu jinkludi valutazzjoni tal-impatt ta’ din id-Direttiva fuq l-iżvilupp ta’ servizzi transkonfinali, fuq id-diversità kulturali, fuq ir-relazzjonijiet bejn l-organizzazzjoni jiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u l-utenti u l-operat tal-Unjoni ta’ organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv stabbiliti barra mill- Unjoni u jekk ikun meħtieġ, dwar il-bżonn ta’ reviżjoni. Ir- rapport tal-Kummissjoni għandu jkun akkumpanjat minn proposta leġiżlattiva, jekk dan ikun xieraq.

Article 41

Grupp ta’ esperti

Għandu jiġi stabbilit grupp ta’ esperti. Dan għandu jkun kompost minn rappreżentanti tal-awtoritajiet kompetenti tal- Istati Membri. Il-grupp ta’ esperti għandu jkun presedut minn rappreżentant tal-Kummissjoni u għandu jiltaqa’ jew fuq l-iniz jattiva tal-president jew fuq talba tad-delegazzjoni ta’ Stat Membru. Il-kompiti tal-kumitat għandhom ikunu kif ġej:

(a) li jeżamina l-impatt tat-traspożizzjoni ta’ din id-Direttiva dwar il-funzjonament ta’ organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv u ta’ entitajiet ta’ mmaniġġjar indipendenti fis-suq intern u biex jiġu enfasizzati kwalunkwe tip ta’ diffikultajiet;

(b) li jorganizza konsultazzjonijiet dwar il-kwistjonijiet kollha li joħorġu mill-applikazzjoni ta’ din id-Direttiva;

(c) li jiffaċilita l-iskambju ta’ informazzjoni dwar l-iżviluppi rile vanti fil-leġiżlazzjoni u fil-każistika, kif ukoll l-iżviluppi ekonomiċi, soċjali, kulturali u teknoloġiċi rilevanti speċjal ment fir-rigward tas-suq diġitali fix-xogħolijiet u materjal tematiku ieħor.

Artikolu 42

Protezzjoni tad-dejta personali

L-ipproċessar tad-dejta personali li jsir fil-qafas ta’ din id-Diret tiva għandu jkun soġġett għad-Direttiva 95/46/KE.

Artikolu 43

Traspożizzjoni

1. L-Istati Membri għandhom idaħħlu fis-seħħ, il-liġijiet, ir- regolamenti u d-dispożizzjonijiet amministrattivi meħtieġa biex jikkonformaw ma’ din id-Direttiva sal-10 ta’ April 2016. Huma għandhom immedjatament jinfurmaw lill-Kummissjoni b’dan.

Meta l-Istati Membri jadottaw dawk il-miżuri, dawn għandhom ikollhom referenza għal din id-Direttiva jew għandhom ikunu akkumpanjati minn tali referenza fl-okkażjoni tal-pubblikazzjoni uffiċjali tagħhom. Il-metodi li bihom issir din ir-referenza għan dhom jiġu stipulati mill-Istati Membri.

2. L-Istati Membri għandhom jikkomunikaw lill-Kummissjoni t-test tal-miżuri ewlenin tal-liġi nazzjonali li huma jadottaw fil- qasam kopert minn din id-Direttiva.

MT20.3.2014 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea L 84/95

Artikolu 44

Dħul fis-seħħ

Din id-Direttiva għandha tidħol fis-seħħ fl-għoxrin jum wara dak tal-pubblikazzjoni tagħha f’Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea.

Artikolu 45

Indirizzati

Din id-Direttiva hija indirizzata lill-Istati Membri.

Magħmul fi Strasburgu, is-26 ta’ Frar 2014.

Għall-Parlament Ewropew Il-President M. SCHULZ

Għall-Kunsill Il-President

D. KOURKOULAS

MTL 84/96 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea 20.3.2014

ANNESS

1. L-informazzjoni li għandha tiġi pprovduta fir-rapport annwali dwar it-trasparenza msemmi fl-Artikolu 22(2) għandha tinkludi:

(a) dikjarazzjonijiet finanzjarji li jinkludu karta ta’ bilanċ jew dikjarazzjoni tal-assi u l-obbligazzjonijiet, kont tad-dħul u n-nefqa għas-sena finanzjarja u dikjarazzjoni tal-fluss tal-flus;

(b) rapport dwar l-attivitajiet fis-sena finanzjarja;

(d) deskrizzjoni tal-istruttura ġuridika u ta’ governanza tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv;

(e) informazzjoni dwar kwalunkwe entità direttament jew indirettament ta’ proprjetà jew taħt il-kontroll, b’mod sħiħ jew parzjali tal-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv;

(f) informazzjoni dwar l-ammont totali ta’ remunerazzjoni mħallsa lill-persuni msemmija fl-Artikoli 9(3) u 10 fis-sena preċedenti, u dwar benefiċċji oħra li ngħatawlhom;

(g) l-informazzjoni finanzjarja msemmija fil-punt 2 ta’ dan l-Anness;

(h) rapport speċjali dwar l-użu ta’ kwalunkwe ammont imnaqqas għall-finijiet tas-servizzi soċjali, kulturali u edukattivi, li jkun fih l-informazzjoni msemmija fil-punt 3 ta’ dan l-Anness.

2. Informazzjoni finanzjarja li għandha tkun ipprovduta fir-rapport annwali dwar it-trasparenza:

(a) informazzjoni finanzjarja dwar id-dħul mid-drittijiet, skont il-kategorija ta’ drittijiet immaniġġjati u skont it-tip ta’ użu (eż. xandir, onlajn, wiri pubblika) inkluż l-informazzjoni dwar l-introjtu li jirriżulta mill-investiment ta’ dħul mid-drittijiet u l-użu ta’ dan id-dħul (kemm jekk imqassam lid-detenturi tad-drittijiet jew lil organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħrajn, jew jekk jintuża b’mod differenti);

(b) informazzjoni finanzjarja dwar l-ispiża tas-servizzi ta’ ġestjoni tad-drittijiet u servizzi oħra pprovduti mill-organiz zazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv lid-detenturi tad-drittijiet, b’deskrizzjoni komprensiva ta’ mill-anqas dawn il-punti li ġejjin:

(i) l-ispejjeż operattivi u finanzjarji kollha, imqassma skont il-kategorija ta’ drittijiet ġestiti u fejn l-ispejjeż huma indiretti u ma jistgħux jiġu attribwiti lil kategorija waħda jew aktar ta’ drittijiet, spjegazzjoni tal-metodu użat biex jiġu allokati l-ispejjeż indiretti;

(ii) l-ispejjeż operattivi u finanzjarji kollha, imqassma skont il-kategorija ta’ drittijiet immaniġġjati, u meta l-ispejjeż ikunu indiretti u ma jistgħux jiġu attribwiti lil kategorija waħda jew aktar ta’ drittijiet, spjegazzjoni tal-metodu użat għall-allokazzjoni ta’ dawn l-ispejjeż indiretti, unikament fir-rigward tal-immaniġġjar tad-drittijiet inkluż il-ġestjoni ta’ tariffi tal-immaniġġjar imnaqqsa minn jew paċuti mad-dħul mid-drittijiet jew minn kwalunkwe introjtu li jirriżulta mill-investiment tad-dħul mid-drittijiet bi qbil mal-Artikolu 11(4) u l-Artikolu 12(1), (2) u (3);

(iii) l-ispejjeż operattivi u finanzjarji fir-rigward tas-servizzi ħlief l-immaniġġjar tad-drittijiet, iżda li jinkludi servizzi soċjali, kulturali u edukattivi;

(iv) riżorsi użati biex ikopru l-ispejjeż;

(v) tnaqqis li jsir mid-dħul tad-drittijiet, imqassma skont il-kategorija ta’ drittijiet immaniġġjati u skont it-tip ta’ użu u l-iskop tat-tnaqqis, bħall-ispejjeż relatati mal-immaniġġjar tad-drittijiet jew mas-servizzi soċjali, kulturali jew edukattivi;

(vi) il-perċentwali li l-ispiża tas-servizzi ta’ mmaniġġjar tad-drittijiet u servizzi oħra pprovduti mill-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv lid-detenturi tad-drittijiet jirrappreżentaw meta mqabbla mad-dħul mid-drittijiet fis- sena finanzjarja rilevanti, u, fejn l-ispejjeż ikunu indiretti u ma jistgħux jiġu attribwiti lil kategorija waħda jew aktar ta’ drittijiet, spjegazzjoni tal-metodu użat għall-allokazzjoni ta’ dawn l-ispejjeż indiretti;

(c) informazzjoni finanzjarja dwar l-ammonti dovuti lid-detenturi tad-drittijiet, b’deskrizzjoni komprensiva ta’ mill- anqas il-punti li ġejjin:

(i) l-ammont totali attribwit lid-detenturi tad-drittijiet, imqassma skont il-kategorija ta’ drittijiet immaniġġjati u skont it-tip ta’ użu;

(ii) l-ammont totali mħallas lid-detenturi tad-drittijiet, imqassam skont il-kategorija ta’ drittijiet immaniġġjati u skont it-tip ta’ użu;

(iii) il-frekwenza tal-pagamenti, imqassma skont il-kategorija ta’ drittijiet immaniġġjati u skont it-tip ta’ użu;

MT20.3.2014 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea L 84/97

(iv) l-ammont totali miġbur iżda li jkun għadu ma ġiex attribwit lid-detenturi tad-drittijiet, imqassam skont il- kategorija ta’ drittijiet immaniġġjati u t-tip ta’ użu u li jindika s-sena finanzjarja li fiha nġabru dawk l- ammonti;

(v) l-ammont totali miġbur iżda li jkun għadu ma ġiex mqassam lid-detenturi tad-drittijiet, imqassam skont il- kategorija ta’ drittijiet immaniġġjati u t-tip ta’ użu u li jindika s-sena finanzjarja li fiha nġabru dawk l- ammonti;

(vi) meta l-organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv tkun għadha ma għamlitx it-tqassim u l-ħlasijiet qabel l- iskadenza ffissata fl-Artikolu 13(1), ir-raġunijiet għal dan id-dewmien;

(vii) l-ammonti totali li ma jistgħux jitqassmu, flimkien ma’ spjegazzjoni dwar il-mod kif dawk l-ammonti ntużaw.

(d) informazzjoni dwar ir-relazzjonijet ma’ organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv b’deskrizzjoni ta’ mill-anqas il- punti li ġejjin:

(i) l-ammonti li waslu minn organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra u l-ammonti mħallsa lil organiz zazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra, imqassma skont il-kategorija tad-drittijiet, skont it-tip ta’ użu u skont l-organizzazzjoni;

(ii) it-tariffi tal-immaniġġjar u tnaqqis ieħor mid-dħul mid-drittijiet dovut lil organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra, imqassma skont il-kategorija ta’ drittijiet, skont it-tip ta’ użu u skont l-organizzazzjoni;

(iii) it-tariffi tal-immaniġġjar għal u tnaqqis ieħor mill-ammonti mħallsa minn organizzazzjonijiet ta’ mmaniġġjar kollettiv oħra, imqassma skont il-kategorija ta’ drittijiet u għal kull organizzazzjoni;

(iv) l-ammonti distribwiti direttament lid-detenturi tad-drittijiet li joriġina minn organizzazzjoni ta’ mmaniġġjar kollettiv, imqassam skont il-kategorija ta’ drittijiet u għal kull organizzazzjoni.

3. L-informazzjoni li għandha tiġi pprovduta fir-rapport speċjali msemmi fl-Artikolu 22(3) għandha tinkludi:

(a) l-ammonti mnaqqsa għall-finijiet ta’ servizzi soċjali, kulturali u edukattivi fis-sena finanzjarja, imqassma skont it-tip ta’ skop u, għal kull tip ta’ skop, skont il-kategorija ta’ drittijiet immaniġġjati u għal kull tip ta’ użu;

(b) spjegazzjoni tal-użu ta’ dawk l-ammonti, imqassma għal kull tip ta’ skop inkluż l-ispejjeż tal-immaniġġjar tal- ammonti mnaqqsa għall-finanzjament ta’ servizzi soċjali, kulturali u edukattivi u tal-ammonti separati użati għas- servizzi soċjali, kulturali u edukattivi.

MTL 84/98 Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Richtlijn 2014/26/EU van het Europees Parlement en de Raad van 26 februari 2014 betreffende het collectieve beheer van auteursrechten en naburige rechten en de multiterritoriale licentieverlening van rechten inzake muziekwerken voor het online gebruik ervan op de interne marktVoor de EER relevante tekst

RICHTLIJNEN

RICHTLIJN 2014/26/EU VAN HET EUROPEES PARLEMENT EN DE RAAD

van 26 februari 2014

betreffende het collectieve beheer van auteursrechten en naburige rechten en de multiterritoriale licentieverlening van rechten inzake muziekwerken voor het online gebruik ervan op de interne

markt

(Voor de EER relevante tekst)

HET EUROPEES PARLEMENT EN DE RAAD VAN DE EUROPESE UNIE,

Gezien het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie, en met name artikel 50, lid 1, artikel 53, lid 1, en ar tikel 62,

Gezien het voorstel van de Europese Commissie,

Na toezending van het ontwerp van wetgevingshandeling aan de nationale parlementen,

Gezien het advies van het Europees Economisch en Sociaal Comité (1),

Handelend volgens de gewone wetgevingsprocedure (2),

Overwegende hetgeen volgt:

(1) De richtlijnen van de Unie die op het gebied van auteurs rechten en naburige rechten zijn vastgesteld, voorzien reeds in een hoge mate van bescherming voor rechtheb benden en daarmee een kader waarbinnen de exploitatie van de door deze rechten beschermde content kan plaats vinden. Deze richtlijnen dragen bij aan de ontwikkeling en het in stand houden van creativiteit. In een interne markt waar de concurrentie niet wordt verstoord, bevor dert de bescherming van innovatie en intellectueel schep pend werk, tevens investeringen in innovatieve diensten en producten.

(2) De verspreiding van door het auteursrecht en de naburige rechten beschermde content, waaronder boeken, audio visuele producties en muziekopnamen en de aanverwante diensten, vereist licentieverlening van rechten door ver schillende houders van auteursrechten en naburige rech ten, zoals auteurs, uitvoerenden, producenten en uit gevers. Het is gebruikelijk dat de rechthebbende kiest tussen individueel of collectief beheer van zijn rechten, tenzij de lidstaten anders bepalen, overeenkomstig het Unierecht en de internationale verplichtingen van de Unie en haar lidstaten. Het beheer van auteursrechten en naburige rechten omvat de verlening van licenties aan gebruikers, de controle op gebruikers, het toezicht op het gebruik van rechten, de handhaving van auteurs rechten en naburige rechten, de inning van inkomsten op grond van de exploitatie van rechten en de uitkering van

de verschuldigde bedragen aan de rechthebbenden. Col lectieve beheerorganisaties maken het mogelijk dat recht hebbenden worden vergoed voor vormen van gebruik die zij niet zelf zouden kunnen beheren of handhaven, bij voorbeeld op niet-binnenlandse markten.

(3) Artikel 167 van het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie (VWEU) schrijft voor dat de Unie bij haar optreden de culturele diversiteit in aanmerking neemt en bijdraagt tot de ontplooiing van de culturen van de lidstaten, onder eerbiediging van de nationale en regionale verscheidenheid van die culturen, maar tegelijk ook de nadruk leggend op het gemeenschappelijk cultu reel erfgoed. Collectieve beheerorganisaties spelen een belangrijke rol, en zij moeten deze rol blijven spelen, in de bevordering van de diversiteit van cultuuruitingen, enerzijds doordat zij de markt toegankelijk maken voor kleine en minder populaire repertoires, anderzijds door dat zij sociale, culturele en educatieve diensten ten be hoeve van hun rechthebbenden en van het publiek aan bieden. Dit moet ook in de toekomst zo blijven.

(4) In de Unie gevestigde collectieve beheerorganisaties moe ten de door de verdragen geboden vrijheden kunnen genieten wanneer zij rechthebbenden die in andere lid staten verblijven of in andere lidstaten zijn gevestigd, vertegenwoordigen of licenties verlenen aan gebruikers die in andere lidstaten verblijven of gevestigd zijn.

(5) Er bestaan belangrijke verschillen in de nationale regelge ving voor het functioneren van collectieve beheerorgani saties, in het bijzonder ten aanzien van hun transparantie en verantwoordingsplicht tegenover hun leden en recht hebbenden. Dit heeft in een aantal gevallen geleid tot moeilijkheden, met name voor niet-binnenlandse recht hebbenden, wanneer zij hun rechten willen uitoefenen en tot slecht financieel beheer van de geïnde inkomsten. Problemen met het functioneren van collectieve beheer organisaties leiden tot ondoelmatigheden in de exploitatie van auteursrechten en naburige rechten op de interne markt ten nadele van de leden van collectieve beheer organisaties, rechthebbenden en gebruikers.

NLL 84/72 Publicatieblad van de Europese Unie 20.3.2014

(1) PB C 44 van 15.2.2013, blz. 104. (2) Standpunt van het Europees Parlement van 4 februari 2014 (nog

niet bekendgemaakt in het Publicatieblad) en besluit van de Raad van 20 februari 2014.

(6) De noodzaak om het functioneren van collectieve be heerorganisaties te verbeteren, is al aangeduid in Aan beveling 2005/737/EG van de Commissie (1). In die aan beveling is een aantal beginselen uiteengezet, zoals de vrijheid van rechthebbenden om hun collectieve beheer organisaties te kiezen, de gelijke behandeling van catego rieën rechthebbenden en de billijke verdeling van roy alty’s. De collectieve beheerorganisaties werd aanbevolen gebruikers voorafgaand aan wederzijdse onderhandelin gen voldoende informatie te verstrekken over tarieven en repertoire. Ook werden aanbevelingen gedaan over de verantwoordingsplicht, de vertegenwoordiging van rechthebbenden in besluitvormende organen van collec tieve beheerorganisaties en de beslechting van geschillen. De aanbeveling is echter ongelijkmatig opgevolgd.

(7) Met het oog op de handhaving van gelijkwaardige waar borgen in de gehele Unie vereist de bescherming van de belangen van de leden van collectieve beheerorganisaties, rechthebbenden en derden coördinatie van de wetten van de lidstaten betreffende auteursrechtenbeheer en multiter ritoriale licentieverlening van onlinerechten inzake mu ziekwerken. Derhalve dient deze richtlijn artikel 50, lid 1, VWEU als rechtsgrondslag te hebben.

(8) Deze richtlijn heeft tot doel de nationale regelgeving be treffende de toegang tot het beheer van auteursrechten en naburige rechten door collectieve beheerorganisaties, de manieren waarop zij bestuurd worden en hun toezicht kader te coördineren, en zij dient derhalve ook artikel 53, lid 1, VWEU als rechtsgrondslag te hebben. Aangezien dit een sector betreft die diensten verleent in de gehele Unie, dient deze richtlijn tevens artikel 62 VWEU als rechtsgrondslag te hebben.

(9) Deze richtlijn heeft tot doel voorschriften voor collectieve beheerorganisaties vast te leggen teneinde strenge nor men inzake bestuur, financieel beheer, transparantie en verslaglegging te waarborgen. Dit moet de lidstaten even wel niet beletten voor de op hun grondgebied gevestigde collectieve beheerorganisaties strengere normen te hand haven of op te leggen dan die bepaald in titel II van deze richtlijn, mits deze strengere normen verenigbaar zijn met het recht van de Unie.

(10) Niets in deze richtlijn staat eraan in de weg dat een lidstaat dezelfde of soortgelijke bepalingen toepast op buiten de Unie gevestigde collectieve beheerorganisaties die in die lidstaat actief zijn.

(11) Niets in deze richtlijn staat eraan in de weg dat collec tieve beheerorganisaties met andere collectieve beheer organisaties vertegenwoordigingsovereenkomsten op het gebied van het rechtenbeheer sluiten — overeenkomstig de in artikelen 101 en 102 VWEU vervatte mededin gingsregels — om de procedures voor het verlenen van licenties aan de gebruikers, mede met het oog op geza menlijke facturering, onder gelijke, niet-discriminerende en transparante voorwaarden te vergemakkelijken, te ver beteren en te vereenvoudigen en ook multiterritoriale licenties aan te bieden op andere gebieden dan bedoeld in titel III van deze richtlijn.

(12) Deze richtlijn is van toepassing op alle collectieve beheer organisaties, met uitzondering van titel III die alleen van toepassing is op collectieve beheerorganisaties die op multiterritoriale basis auteursrechten inzake muziekwer ken voor onlinegebruik beheren, maar doet geen afbreuk aan regelingen betreffende rechtenbeheer in de lidstaten, zoals individueel beheer, het uitgebreide effect van een overeenkomst tussen een vertegenwoordigende collec tieve beheerorganisatie en een gebruiker, d.w.z. uit gebreide collectieve licentieverlening, verplicht collectief beheer, wettelijk vermoeden van vertegenwoordiging en overdracht van rechten aan collectieve beheerorganisaties.

(13) Deze richtlijn doet geen afbreuk aan de mogelijkheid van de lidstaten om bij wet- of regelgeving of een ander specifiek mechanisme daartoe de billijke compensatie voor de rechthebbenden voor beperkingen of restricties op het reproductierecht als bedoeld in Richtlijn 2001/29/EG van het Europees Parlement en de Raad (2), en de vergoeding voor de rechthebbenden voor afwijkin gen van het uitsluitende openbare uitleenrecht als be doeld in Richtlijn 2006/115/EG van het Europees Parle ment en de Raad (3), te bepalen die op hun grondgebied van toepassing zijn alsook de voorwaarden voor de in ning ervan.

(14) Deze richtlijn verplicht collectieve beheerorganisaties ech ter niet een bepaalde rechtsvorm aan te nemen. In de praktijk zijn die organisaties in verschillende rechtsvor men actief, zoals verenigingen, coöperatieve vennoot schappen of vennootschappen met beperkte aansprake lijkheid, die onder zeggenschap staan of eigendom zijn van houders van auteursrechten en naburige rechten of entiteiten die dergelijke rechthebbenden vertegenwoordi gen. In enkele uitzonderlijke gevallen is er vanwege de

NL20.3.2014 Publicatieblad van de Europese Unie L 84/73

(1) Aanbeveling 2005/737/EG van de Commissie van 18 mei 2005 betreffende het collectieve grensoverschrijdende beheer van auteurs rechten en naburige rechten ten behoeve van rechtmatige online muziekdiensten (PB L 276 van 21.10.2005, blz. 54).

(2) Richtlijn 2001/29/EG van het Europees Parlement en de Raad van 22 mei 2001 betreffende de harmonisatie van bepaalde aspecten van het auteursrecht en de naburige rechten in de informatiemaatschap pij (PB L 167 van 22.6.2001, blz. 10).

(3) Richtlijn 2006/115/EG van het Europees Parlement en de Raad van 12 december 2006 betreffende het verhuurrecht, het uitleenrecht en bepaalde naburige rechten op het gebied van intellectuele eigendom (PB L 376 van 27.12.2006, blz. 28).

rechtsvorm van een collectieve beheerorganisatie echter geen sprake van eigendom of zeggenschap. Dit is bij voorbeeld het geval met stichtingen, die geen leden heb ben. De bepalingen van deze richtlijn gelden echter ook voor die organisaties. Evenzo dienen de lidstaten pas sende maatregelen te nemen om te voorkomen dat via de keuze van een rechtsvorm de uit deze richtlijn voort vloeiende verplichtingen worden omzeild. Er dient te worden opgemerkt dat entiteiten die rechthebbenden ver tegenwoordigen en die lid zijn van collectieve beheer organisaties, andere collectieve beheerorganisaties, vereni gingen van rechthebbenden, vakverenigingen of andere organisaties kunnen zijn.

(15) Rechthebbenden moeten vrij zijn om het beheer van hun rechten toe te vertrouwen aan onafhankelijke beheerenti teiten. Dergelijke onafhankelijke beheerentiteiten zijn commerciële entiteiten die verschillen van collectieve be heerorganisaties omdat zij onder meer geen eigendom zijn van of onder zeggenschap staan van rechthebben den. Voor zover deze onafhankelijke beheerentiteiten de zelfde activiteiten verrichten als collectieve beheerorgani saties, moeten zij worden verplicht bepaalde informatie te verstrekken aan de rechthebbenden die zij vertegenwoor digen, andere collectieve beheerorganisaties, gebruikers en het publiek.

(16) Producenten van audiovisuele media, platenproducenten en omroepen verlenen licenties voor hun eigen rechten, in bepaalde gevallen naast rechten die bijvoorbeeld door uitvoerenden aan hen zijn overgedragen, op basis van individueel gesloten overeenkomsten, en handelen in hun eigen belang. Boekuitgevers, muziekuitgevers of krantenuitgevers verlenen licenties voor rechten die aan hen zijn overgedragen op basis van individueel gesloten overeenkomsten en handelen in hun eigen belang. Daarom mogen producenten van audiovisuele media, platenproducenten, omroepen en uitgevers niet als „on afhankelijke beheerentiteiten” worden beschouwd. Verder mogen managers en agenten van auteurs en uitvoerenden die als tussenpersoon optreden en rechthebbenden in hun betrekkingen met collectieve beheerorganisaties ver tegenwoordigen, niet als „onafhankelijke beheerentiteiten” worden beschouwd aangezien zij geen rechten beheren in die zin dat zij tarieven bepalen, licenties verlenen of geld innen bij de gebruikers.

(17) Collectieve beheerorganisaties moeten vrij zijn om ervoor te kiezen bepaalde activiteiten, zoals de facturatie van gebruikers of de uitkering van de aan de rechthebbenden verschuldigde bedragen, te laten verrichten door dochter ondernemingen of andere entiteiten die onder hun zeg genschap staan. In dergelijke gevallen moeten op de ac tiviteiten van de dochterondernemingen of andere enti teiten de bepalingen van deze richtlijn worden toegepast die van toepassing zouden zijn indien de desbetreffende activiteit rechtstreeks door een collectieve beheerorgani satie werd uitgevoerd.

(18) Om ervoor te zorgen dat houders van auteursrechten en naburige rechten volledig kunnen genieten van de interne markt wanneer hun rechten collectief worden beheerd en dat hun vrijheid om hun rechten uit te oefenen niet te

zeer wordt beïnvloed, is het noodzakelijk dat wordt voor zien in de opname van passende waarborgen in de sta tuten van collectieve beheerorganisaties. Daarnaast mag een collectieve beheerorganisatie, wanneer deze haar be heerdiensten uitvoert, rechthebbenden niet direct of indi rect discrimineren op grond van hun nationaliteit, ver blijfplaats of vestigingsplaats.

(19) De in het VWEU verankerde vrijheden om collectieve beheerdiensten met betrekking tot auteursrechten en na burige rechten te verlenen en te ontvangen, dienen mee te brengen dat een rechthebbende de vrijheid moet heb ben om een collectieve beheerorganisatie te kiezen voor het beheer van zijn rechten, of deze rechten nu de rech ten aangaande de mededeling aan het publiek of aan gaande de reproductie betreffen, of categorieën van rech ten die verband houden met exploitatievormen, zoals omroep, opvoering of reproductie voor onlinedistributie, mits de door de rechthebbende gekozen organisatie voor collectief beheer dergelijke rechten of rechtencategorieën al beheert.

De rechten, categorieën van rechten of soorten werk en andere materie die worden beheerd door de collectieve beheerorganisatie, moeten worden bepaald door de alge mene vergadering van leden van die organisatie indien deze niet reeds in de statuten zijn bepaald of wettelijk zijn voorgeschreven. Het is van belang dat de rechten en categorieën van rechten zodanig worden bepaald dat een evenwicht wordt gehandhaafd tussen de vrijheid van de rechthebbenden om over hun werken en andere materie te beschikken, en het vermogen van de organisatie om de rechten doeltreffend te beheren, met name rekening hou dend met de categorie van rechten die door de organi satie wordt beheerd en de creatieve sector waarin zij werkzaam is. Rekening houdend met dit evenwicht moe ten de rechthebbenden de mogelijkheid hebben om die rechten of categorieën van rechten eenvoudig terug te trekken uit een collectieve beheerorganisatie en deze rechten individueel te beheren, of om het beheer ervan in het geheel of gedeeltelijk toe te vertrouwen of over te dragen aan een andere collectieve beheerorganisatie of een andere entiteit, ongeacht de lidstaat van nationaliteit, verblijf of vestiging van zowel de collectieve beheerorga nisatie, de entiteit als de rechthebbende. Indien een lid staat, overeenkomstig het Unierecht en de internationale verplichtingen van de Unie en haar lidstaten, voorziet in verplicht collectief beheer van rechten, zou de keuze van de rechthebbenden beperkt zijn tot andere collectieve beheerorganisaties.

Collectieve beheerorganisaties die verschillende soorten werken en andere materie beheren, bijvoorbeeld literair werk, muziek en fotografie, dienen de rechthebbenden dezelfde flexibiliteit toe te staan ten aanzien van het beheer van verschillende soorten werken en andere ma terie. Wat niet-commercieel gebruik betreft, moeten de lidstaten ervoor zorgen dat collectieve beheerorganisaties de nodige maatregelen nemen om ervoor te zorgen dat hun rechthebbenden het recht kunnen uitoefenen om voor dergelijk gebruik licenties te verlenen. Dergelijke

NLL 84/74 Publicatieblad van de Europese Unie 20.3.2014

maatregelen moeten onder meer een besluit van de col lectieve beheerorganisatie over de aan de uitoefening van dat recht verbonden voorwaarden en het verstrekken van inlichtingen aan haar leden over die voorwaarden omvat ten. Collectieve beheerorganisaties moeten de rechtheb benden informeren over hun keuzes en hen in staat stellen de met deze keuzes verbonden rechten zo vrijelijk mogelijk uit te oefenen. Rechthebbenden die de collec tieve beheerorganisatie al toestemming hebben verleend, kunnen via de website van de organisatie worden geïn formeerd. De aan de machtiging verbonden verplichting om van de rechthebbenden toestemming te verkrijgen voor het beheer van elk recht, elke categorie van rechten of elk soort werk en andere materie mag de rechtheb benden niet verhinderen later voorgestelde wijzigingen van die machtiging stilzwijgend te aanvaarden volgens de in het nationale recht bepaalde voorwaarden. Noch contractuele regelingen volgens welke een beëindiging of terugtrekking door de rechthebbenden onmiddellijk uitwerking heeft op licenties die vóór die beëindiging of terugtrekking zijn verleend, noch contractuele regelin gen volgens welke dergelijke licenties onverlet blijven gedurende een bepaalde periode na die beëindiging of terugtrekking dienen als dusdanig door deze richtlijn te worden uitgesloten. Dergelijke regelingen mogen echter geen belemmering vormen voor de volledige toepassing van deze richtlijn. Deze richtlijn mag de mogelijkheid niet uitsluiten dat rechthebbenden hun rechten individu eel beheren, ook voor niet-commercieel gebruik.

(20) Het lidmaatschap van collectieve beheerorganisaties moet gebaseerd zijn op objectieve, transparante en niet-discri minerende criteria, onder meer ten aanzien van uitgevers die op grond van een overeenkomst over de exploitatie van rechten recht hebben op een deel van de inkomsten uit de door collectieve beheerorganisaties beheerde rech ten en het recht hebben dergelijke inkomsten te innen van de collectieve beheerorganisaties. Deze criteria mo gen collectieve beheerorganisaties niet verplichten leden te aanvaarden als het beheer van hun rechten, rechtenca tegorieën of soorten werk en andere materie buiten hun werkterrein valt. De door een collectieve beheerorganisa tie bijgehouden gegevens moeten het mogelijk maken haar leden en rechthebbenden van wie de organisatie de rechten op grond van de machtigingen van deze rechthebbenden vertegenwoordigt, te identificeren en te lokaliseren.

(21) Ter bescherming van rechthebbenden van wie de rechten rechtstreeks door de collectieve beheerorganisatie worden vertegenwoordigd maar die niet aan haar lidmaatschaps criteria voldoen, moet worden vereist dat een aantal be palingen van de richtlijn in verband met de leden ook van toepassing zijn op dergelijke rechthebbenden. De lidstaten dienen de mogelijkheid te hebben om aan der gelijke rechthebbenden ook rechten te verlenen om deel te nemen aan het besluitvormingsproces van de collec tieve beheerorganisatie.

(22) Collectieve beheerorganisaties moeten in het beste geza menlijke belang van de door hen vertegenwoordigde rechthebbenden handelen. Het is daarom van belang te voorzien in systemen die de leden van een collectieve

beheerorganisatie in staat stellen hun lidmaatschapsrech ten uit te oefenen door deel te nemen aan het besluit vormingsproces van hun organisatie. Sommige collectieve beheerorganisaties hebben verschillende categorieën le den, die verschillende soorten rechthebbenden kunnen vertegenwoordigen, zoals producenten en uitvoerenden. De vertegenwoordiging van deze verschillende catego rieën leden in het besluitvormingsproces moet billijk en evenwichtig zijn. De doeltreffendheid van de regels voor de algemene ledenvergadering van collectieve beheerorga nisaties zou worden ondergraven als er geen bepalingen zouden zijn voor de wijze waarop de algemene vergade ring moet worden geleid. Daarom is het noodzakelijk om erop toe te zien dat de algemene vergadering periodiek bijeen wordt geroepen, ten minste eenmaal per jaar, en dat de belangrijkste besluiten in de collectieve beheer organisatie door de algemene vergadering worden ge nomen.

(23) Alle leden van een collectieve beheerorganisatie moet worden toegestaan deel te nemen aan en hun stem uit te brengen tijdens de algemene ledenvergadering. De uit oefening van die rechten mag slechts onderworpen zijn aan billijke en evenredige beperkingen. In enkele uitzon derlijke gevallen zijn collectieve beheerorganisaties opge richt met de rechtsvorm van een stichting en hebben zij dus geen leden. In dergelijke gevallen dienen de bevoegd heden van de algemene ledenvergadering te worden uit geoefend door het orgaan dat met het toezicht is belast. Indien collectieve beheerorganisaties als leden entiteiten hebben die rechthebbenden vertegenwoordigen, zoals dat het geval kan zijn wanneer collectieve beheerorganisatie een vennootschap met beperkte aansprakelijkheid is en haar leden verenigingen van rechthebbenden zijn, kun nen de lidstaten bepalen dat bepaalde of alle bevoegdhe den van de algemene ledenvergadering moeten worden uitgeoefend door een vergadering van die rechthebben den. De algemene ledenvergadering dient ten minste be voegd te zijn tot het vaststellen van het kader voor de werkzaamheden van het bestuur, met name voor wat betreft het gebruik van de rechteninkomsten door de collectieve beheerorganisatie. Dit moet echter de moge lijkheid onverlet laten dat de lidstaten strengere regels vaststellen op het gebied van bijvoorbeeld beleggingen, fusies of het verstrekken van leningen, met inbegrip van een verbod op dergelijke transacties. Collectieve beheer organisaties moeten de actieve deelname van hun leden aan de algemene vergadering bevorderen. De uitoefening van het stemrecht moet eenvoudig worden gemaakt voor leden die de algemene vergadering bijwonen en ook voor leden die ze niet bijwonen. In aanvulling op de moge lijkheid om hun rechten langs elektronische weg uit te oefenen, moeten de leden ook via een gevolmachtigde aan de algemene ledenvergadering kunnen deelnemen en hun stem kunnen uitbrengen. Stemmen bij volmacht moet worden beperkt in geval van belangenconflicten. Tegelijkertijd mogen de lidstaten alleen voorzien in be perkingen ten aanzien van volmachten indien daardoor de passende en doeltreffende deelname van de leden aan het besluitvormingsproces niet wordt gehinderd. Met name de aanwijzing van gevolmachtigden draagt bij tot de passende en doeltreffende deelname van de leden aan het besluitvormingsproces en stelt de rechthebbenden werkelijk in de gelegenheid een collectieve beheerorgani satie naar keuze te kiezen, ongeacht de lidstaat van ves tiging van de organisatie.

NL20.3.2014 Publicatieblad van de Europese Unie L 84/75

(24) Leden moet worden toegestaan deel te nemen aan het permanente toezicht op de leiding van collectieve beheer organisaties. Met dat oogmerk moeten deze organisaties over een voor hun organisatiestructuur geëigende toe zichtfunctie beschikken en de leden toestaan te worden vertegenwoordigd in het orgaan dat die functie uitoefent. Afhankelijk van de organisatiestructuur van de collectieve beheerorganisatie kan de toezichtfunctie worden uitge oefend door een apart orgaan, zoals een raad van com missarissen, of door sommige of alle leden van het be stuursorgaan die geen leiding geven aan de activiteiten van de collectieve beheerorganisatie. Het vereiste van een eerlijke en evenwichtige vertegenwoordiging van de leden mag de collectieve beheerorganisatie er niet van weer houden derden aan te wijzen om de toezichtfunctie uit te oefenen, onder wie personen met relevante vakkennis en rechthebbenden die niet aan de lidmaatschapseisen voldoen en die niet rechtstreeks door de organisatie wor den vertegenwoordigd, maar via een entiteit die lid is van de collectieve beheerorganisatie.

(25) Om redenen van goed beheer moet het leidinggevend personeel van een collectieve beheerorganisatie onafhan kelijk zijn. Managers, ongeacht of ze tot bestuurder ver kozen zijn of door de organisatie op basis van een con tract aangeworven of tewerkgesteld zijn, moeten verplicht worden, alvorens hun functie te aanvaarden en daarna jaarlijks, te verklaren of er tegenstellingen zijn tussen hun belangen en die van de rechthebbenden die door de collectieve beheerorganisatie worden vertegenwoor digd. Dergelijke jaarlijkse verklaringen moeten ook wor den afgelegd door de personen die de toezichtfunctie uitoefenen. De lidstaten moeten van collectieve beheer organisaties kunnen verlangen dat zij deze verklaringen openbaar maken of aan openbare autoriteiten voorleg gen.

(26) Collectieve beheerorganisaties innen, beheren en verdelen inkomsten uit de exploitatie van aan hen door rechtheb benden toevertrouwde rechten. Deze inkomsten zijn uit eindelijk verschuldigd aan de rechthebbenden, die een rechtstreekse juridische band met de organisatie kunnen hebben, of vertegenwoordigd kunnen worden via een entiteit die lid is van de collectieve beheerorganisatie of via een vertegenwoordigingsovereenkomst. Het is daarom van belang dat een collectieve beheerorganisatie uiterste zorgvuldigheid betracht bij de inning, het beheer en de verdeling van de inkomsten. Een correcte verdeling is alleen mogelijk wanneer de collectieve beheerorganisatie een goede administratie bijhoudt van leden, licenties en het gebruik van werken en andere materie. Relevante gegevens die nodig zijn voor een efficiënt collectief be heer van de rechten moeten ook door rechthebbenden en gebruikers worden verstrekt en door de collectieve be heerorganisatie worden gecontroleerd.

(27) Geïnde bedragen die verschuldigd zijn aan rechthebben den moeten in de boekhouding gescheiden worden ge houden van eventuele eigen vermogensbestanddelen van de organisatie. Onverminderd de mogelijkheid voor de lidstaten om te voorzien in strengere voorschriften in zake beleggingen, met inbegrip van een verbod op het beleggen van rechteninkomsten, moet de belegging van dergelijke bedragen in voorkomend geval geschieden in

overeenstemming met het algemene beleggings- en risi cobeheerbeleid van de collectieve beheerorganisatie. Om een hoge mate van bescherming van de rechten van rechthebbenden te handhaven en te waarborgen dat alle inkomsten die voortvloeien uit de exploitatie van die rechten, aangroeien ten gunste van rechthebbenden, moeten de door de collectieve beheerorganisatie belegde en aangehouden bedragen worden beheerd volgens voor waarden die de collectieve beheerorganisatie verplichten tot prudent handelen maar ook toestaan te besluiten over het zekerste en doelmatigste beleggingsbeleid. Dit moet het voor de collectieve beheerorganisatie mogelijk maken te kiezen voor een toewijzing van vermogensbestandde len die precies aansluit bij de aard en duur van de risico blootstelling van belegde rechteninkomsten en die de aan rechthebbenden verschuldigde rechteninkomsten niet overmatig in gevaar brengt.

(28) Aangezien rechthebbenden aanspraak kunnen maken op een vergoeding voor de exploitatie van hun rechten, is het van belang dat de beheerkosten niet hoger zijn dan de gerechtvaardigde kosten voor het beheer van de rech ten en dat tot elke inhouding, anders dan beheerkosten, bijvoorbeeld een inhouding voor sociale, culturele of edu catieve doeleinden, dient te worden besloten door de leden van de collectieve beheerorganisatie. De collectieve beheerorganisaties dienen ten opzichte van de rechtheb benden transparant te zijn over de regels die voor deze inhoudingen gelden. Dezelfde eisen moeten gelden voor beslissingen om de rechteninkomsten te gebruiken voor collectieve verdeling, zoals beurzen. Rechthebbenden moeten zonder onderscheid toegang hebben tot alle so ciale, culturele of educatieve diensten die met dergelijke inhoudingen worden gefinancierd. Deze richtlijn mag niet van invloed zijn op inhoudingen krachtens het nationale recht, zoals inhoudingen voor de verlening van sociale diensten door de collectieve beheerorganisaties aan de rechthebbenden, met betrekking tot elk aspect dat niet door de richtlijn wordt bestreken voor zover die inhou dingen met het recht van de Unie stroken.

(29) De bedragen die aan individuele rechthebbenden of, naar gelang van het geval, aan categorieën rechthebbenden verschuldigd zijn, moeten binnen een redelijke termijn en in overeenstemming met het algemene beleid inzake de verdeling van de desbetreffende collectieve beheer organisaties, verdeeld en uitbetaald worden, ook wanneer dat gebeurt via een andere entiteit die de rechthebbenden vertegenwoordigt. Alleen objectieve redenen die niet ver wijtbaar zijn aan een collectieve beheerorganisatie kun nen vertraging in de verdeling en uitbetaling van de aan rechthebbenden verschuldigde bedragen rechtvaardigen. Daarom mogen omstandigheden zoals het feit dat de rechteninkomsten voor een bepaalde looptijd belegd zijn, geen geldige reden zijn voor een dergelijke vertraging. Het is gepast om aan de lidstaten de beslissing over regels te laten teneinde de tijdige verdeling en de doeltreffende opsporing, en de identificatie van de rechthebbenden ze ker te stellen wanneer zich dergelijke objectieve redenen voordoen. Teneinde te waarborgen dat de aan de recht hebbenden verschuldigde bedragen correct en doeltref fend worden verdeeld, en onverminderd de mogelijkheid voor de lidstaten om te voorzien in strengere voorschrif ten, is het noodzakelijk om van de collectieve beheer organisaties te eisen dat zij in goed vertrouwen redelijke

NLL 84/76 Publicatieblad van de Europese Unie 20.3.2014

en zorgvuldige maatregelen treffen om de betreffende rechthebbenden te identificeren en te lokaliseren. De le den van een collectieve beheerorganisatie dienen, voor zover zulks door het nationale recht is toegestaan, te beslissen over het gebruik van de bedragen die niet ver deeld kunnen worden in gevallen waarin de rechthebben den aan wie deze bedragen toekomen, niet geïdentifi ceerd of gelokaliseerd kunnen worden.

(30) Collectieve beheerorganisaties kunnen rechten beheren en inkomsten uit de exploitatie daarvan innen op grond van vertegenwoordigingsovereenkomsten met andere organi saties. Om de rechten van de leden van de andere col lectieve beheerorganisaties te beschermen, mag een col lectieve beheerorganisatie geen onderscheid maken tussen de rechten die zij beheert op grond van vertegenwoordi gingsovereenkomsten en die welke zij rechtstreeks be heert voor haar rechthebbenden. Ook mag het de collec tieve beheerorganisatie niet zijn toegestaan inhoudingen voor andere doeleinden dan beheerkosten te doen op de rechteninkomsten die zijn geïnd namens een andere col lectieve beheerorganisatie zonder de uitdrukkelijke toe stemming van die andere organisatie. Tevens moet wor den vereist dat de collectieve beheerorganisaties voor an dere organisaties bestemde bedragen op grond van der gelijke vertegenwoordigingsovereenkomsten niet later mogen verdelen en uitbetalen dan aan hun eigen leden en niet-aangesloten rechthebbenden die zij vertegenwoor digen. Voorts moet de ontvangende organisatie op haar beurt worden verplicht de verschuldigde bedragen onver wijld uit te keren aan de rechthebbenden die zij vertegen woordigt.

(31) Billijke en niet-discriminerende handelsvoorwaarden bij licentieverlening zijn met name van belang om ervoor te zorgen dat gebruikers licenties kunnen krijgen voor werken en ander materiaal, waarvan een collectieve be heerorganisatie de rechten vertegenwoordigt, en om voor een passende vergoeding voor de rechthebbenden te zor gen. Collectieve beheerorganisaties en gebruikers moeten daarom in goed vertrouwen licentieonderhandelingen voeren en tarieven toepassen die op basis van objectieve en niet-discriminerende criteria zijn vastgesteld. Het is passend te bepalen dat de door collectieve beheerorgani saties vastgestelde licentiekosten of vergoeding redelijk moeten/moet zijn in verhouding tot, onder meer, de eco nomische waarde van het gebruik van de rechten in een bepaalde context. Ten slotte moeten collectieve beheer organisaties, licentieaanvragen van gebruikers zonder on nodige vertraging beantwoorden.

(32) In de digitale omgeving wordt van collectieve beheer organisaties regelmatig verlangd dat zij licenties voor hun repertoire verlenen voor volkomen nieuwe exploita tievormen en bedrijfsmodellen. In dergelijke gevallen moeten collectieve beheerorganisaties, ook om een om geving tot stand te brengen waarin de ontwikkeling van dergelijke licenties kan gedijen, onverminderd de toepas sing van de regels van het mededingingsrecht, over de

flexibiliteit beschikken die vereist is om zo snel mogelijk geïndividualiseerde licenties voor innovatieve onlinedien sten te verlenen zonder het risico dat de voorwaarden van deze licenties zouden kunnen worden gebruikt als precedent voor de vaststelling van de voorwaarden voor andere licenties.

(33) Teneinde te waarborgen dat collectieve beheerorganisaties de verplichtingen van deze richtlijn kunnen naleven, moeten de gebruikers deze organisaties relevante infor matie verstrekken over het gebruik van de rechten die door de collectieve beheerorganisaties worden vertegen woordigd. Deze verplichting geldt niet voor natuurlijke personen die handelen voor doeleinden buiten hun han dels-, bedrijfs-, ambachts- of beroepsactiviteit en daardoor niet onder de in deze richtlijn vervatte definitie van ge bruiker vallen. Bovendien moet de informatie die collec tieve beheerorganisaties voor hun taakvervulling verlan gen, beperkt blijven tot hetgeen redelijk en noodzakelijk is en de gebruikers ter beschikking staat teneinde derge lijke organisaties toe te laten hun taken te vervullen, rekening houdend met de specifieke situatie van kleine en middelgrote ondernemingen. Die verplichting kan worden opgenomen in een overeenkomst tussen een col lectieve beheerorganisatie en een gebruiker; een dergelijke opname sluit nationale wettelijke rechten op informatie niet uit. Voor het verschaffen van informatie door de gebruikers moeten termijnen gelden die de collectieve beheerorganisaties in staat stellen de vastgestelde termij nen voor de verdeling van de aan de rechthebbenden verschuldigde bedragen na te leven. Deze richtlijn dient de mogelijkheid voor de lidstaten om van de op hun grondgebied gevestigde collectieve beheerorganisaties te eisen verzamelfacturen uit te schrijven, onverlet te laten.

(34) Om het vertrouwen van rechthebbenden, gebruikers en andere collectieve beheerorganisaties in het beheer van rechten door collectieve beheerorganisaties te vergroten, moet elke collectieve beheerorganisatie voldoen aan spe cifieke transparantievereisten. Elke collectieve beheerorga nisatie of elk lid dat als entiteit verantwoordelijk is voor de toewijzing of uitbetaling van aan de rechthebbenden verschuldigde bedragen moet daarom worden verplicht de individuele rechthebbenden ten minste eenmaal per jaar bepaalde informatie te verschaffen, zoals de aan hen toegewezen of betaalde bedragen en de inhoudingen. Ook moeten de collectieve beheerorganisaties worden verplicht voldoende informatie, met inbegrip van finan ciële gegevens, te verschaffen aan de andere collectieve beheerorganisaties wier rechten zij beheren op grond van vertegenwoordigingsovereenkomsten.

(35) Om te waarborgen dat rechthebbenden, andere collec tieve beheerorganisaties en gebruikers toegang hebben tot informatie over de reikwijdte van de activiteiten van de organisatie en de werken of andere materie die zij vertegenwoordigt, moet een collectieve beheerorganisatie in antwoord op een naar behoren gemotiveerd verzoek

NL20.3.2014 Publicatieblad van de Europese Unie L 84/77

daarover informatie verschaffen. De vraag of en in hoe verre voor deze dienstverlening een redelijke vergoeding mag worden aangerekend, moet aan de nationale wetge ver worden overgelaten. Elke collectieve beheerorganisatie moet ook informatie openbaar maken over haar struc tuur en de wijze waarop zij haar activiteiten verricht, waaronder met name haar statuten en algemene beleids lijnen inzake beheerkosten, inhoudingen en tarieven.

(36) Om te waarborgen dat rechthebbenden kunnen toezien op de respectieve prestaties van collectieve beheerorgani saties en deze kunnen vergelijken, moeten dergelijke col lectieve beheerorganisaties een jaarlijks transparantiever slag openbaar maken met vergelijkbare en gecontroleerde financiële gegevens die specifiek betrekking hebben op hun activiteiten. Collectieve beheerorganisaties moeten als onderdeel van het jaarlijks transparantieverslag ook een speciaal jaarverslag openbaar maken over het gebruik van bedragen die zijn besteed aan sociale, culturele en educatieve diensten. Deze richtlijn belet een collectieve beheerorganisatie niet om de in het kader van het jaar lijks transparantieverslag vereiste informatie bekend te maken in één document, bijvoorbeeld als onderdeel van haar jaarrekeningen, of in afzonderlijke verslagen.

(37) De aanbieders van onlinediensten die gebruikmaken van muziekwerken, zoals muziekdiensten waarbij consumen ten muziek kunnen downloaden of streamen en andere diensten die toegang bieden tot films of spellen waarvan muziek een belangrijk element uitmaakt, moeten eerst het recht verwerven om dergelijke werken te gebruiken. Richtlijn 2001/29/EG schrijft voor dat voor de exploitatie van het online gebruik van muziekwerken een licentie voor elk van de rechten moet worden verkregen. Wat auteurs betreft, zijn deze rechten het exclusieve reproduc tierecht en het recht van mededeling van muziekwerken aan het publiek, waarin het recht van beschikbaarstelling is besloten. Die rechten kunnen worden beheerd door de individuele rechthebbenden, zoals auteurs of muziekuit gevers, of door collectieve beheerorganisaties die collec tieve beheerdiensten aan rechthebbenden verlenen. De auteursrechten inzake reproductie en mededeling van werken aan het publiek kunnen worden beheerd door verschillende collectieve beheerorganisaties. Ook zijn er gevallen waarin meerdere rechthebbenden rechten inzake hetzelfde werk doen gelden en verschillende organisaties hebben gemachtigd hun respectieve rechtenaandelen in licentie te geven. Elke gebruiker die een onlinedienst wil aanbieden met een ruime keuze aan muziekwerken voor consumenten, moet rechten inzake werken ver zamelen van verschillende rechthebbenden en collectieve beheerorganisaties.

(38) Hoewel het internet geen grenzen kent, is de onlinemarkt voor muziekdiensten in de Unie versplinterd en is een digitale eengemaakte markt nog niet volledig verwezen lijkt. De complexe moeilijkheden waarmee het collectieve

beheer van rechten in Europa gepaard gaat, heeft in een aantal gevallen de versplintering van de Europese digitale markt voor onlinemuziekdiensten verergerd. Deze situatie staat in schril contrast met de snelgroeiende vraag van wege consumenten naar toegang tot digitale content en de bijbehorende innovatieve diensten, ook over nationale grenzen heen.

(39) In Aanbeveling 2005/737/EG wordt gepleit voor een nieuw regelgevingskader dat beter aansluit bij het beheer op Unieniveau van auteursrechten en naburige rechten voor de verstrekking van rechtmatige onlinemuziekdien sten. In de aanbeveling wordt erkend dat commerciële gebruikers in een tijd van online-exploitatie van muziek werken behoefte hebben aan een licentiebeleid dat is afgestemd op de alomtegenwoordigheid van de online omgeving en dat multiterritoriaal is. De aanbeveling was echter niet toereikend om de grootschalige multiterrito riale licentieverlening van rechten voor onlinerechten van muziekwerken te bevorderen of de specifieke eisen met betrekking tot multiterritoriale licentieverlening te vervul len.

(40) In de onlinemuzieksector, waar collectief beheer van au teursrechten op territoriale basis nog altijd de norm is, is het van wezenlijk belang om omstandigheden te schep pen die bevorderlijk zijn voor de meest doeltreffende licentiepraktijken van collectieve beheerorganisaties in een context die in toenemende mate internationaal is. Het is daarom gepast om een samenstel van regels te voorzien betreffende de basisvoorwaarden voor multiter ritoriale collectieve licentieverlening door collectieve be heerorganisaties van auteursrechten inzake muziekwer ken, met inbegrip van teksten. Dezelfde regels moeten van toepassing zijn op dergelijke licentieverlening voor alle muziekwerken, met inbegrip van muziekwerken die zijn opgenomen in audiovisuele werken. Onlinediensten die alleen toegang bieden tot muziekwerken in de vorm van bladmuziek dienen hier echter niet onder te vallen. De bepalingen van deze richtlijn moeten leiden tot de noodzakelijke minimumkwaliteit van door collectieve be heerorganisaties aangeboden grensoverschrijdende dien sten, met name wat betreft de transparantie van het ver tegenwoordigde repertoire en de nauwkeurigheid van de geldstromen in verband met het gebruik van de rechten. Ze moeten voorts een kader vormen dat de vrijwillige samenvoeging van muziekrepertoire en rechten en daar mee de vermindering van het aantal licenties dat een gebruiker nodig heeft om een multiterritoriale, multire pertoiredienst te exploiteren, bevordert. Deze regels moe ten het mogelijk maken dat een collectieve beheerorga nisatie een andere organisatie verzoekt haar repertoire op multiterritoriale basis te vertegenwoordigen wanneer zij niet zelf aan de voorschriften kan of wil voldoen. Op de aangezochte organisatie moet de plicht rusten om, mits zij al repertoire samenvoegt en multiterritoriale licenties aanbiedt of verleent, het mandaat van de verzoekende organisatie te aanvaarden. De ontwikkeling van wettige onlinemuziekdiensten in de Unie moet ook bijdragen tot de bestrijding van auteursrechtschendingen op het internet.

NLL 84/78 Publicatieblad van de Europese Unie 20.3.2014

(41) De beschikbaarheid van nauwkeurige en uitgebreide in formatie over de muziekwerken, de rechthebbenden en de rechten die een collectieve beheerorganisatie op een bepaald grondgebied mag vertegenwoordigen, is van bij zonder belang voor een doeltreffend en transparant licen tieproces, voor de verwerking van de verslagen van ge bruikers en de daarmee samenhangende facturatie van dienstverleners, en de verdeling van de verschuldigde be dragen. Daarom moeten collectieve beheerorganisaties die multiterritoriale licenties voor muziekwerken verlenen, dergelijke gegevens snel en nauwkeurig kunnen verwer ken. Dit vereist het gebruik van databanken met eigen domsinformatie over rechten die in licentie zijn gegeven op multiterritoriale basis, met gegevens die de identifica tie mogelijk maken van werken, rechten en rechthebben den die een collectieve beheerorganisatie mag vertegen woordigen, en van de gebieden waartoe de machtiging zich uitstrekt. Wijzigingen van deze informatie moeten zonder onnodige vertraging in aanmerking worden ge nomen en de databanken moeten voortdurend worden geactualiseerd. Deze databanken moeten ook bijdragen aan de afstemming van informatie over werken met in formatie over fonogrammen of een andere vastlegging waarin het werk is opgenomen. Het is ook van belang ervoor te zorgen dat potentiële gebruikers en rechtheb benden alsook collectieve beheerorganisaties toegang hebben tot de informatie die zij nodig hebben om het repertoire te identificeren dat deze organisaties vertegen woordigen. Collectieve beheerorganisaties moeten maat regelen kunnen nemen om de juistheid en integriteit van de gegevens te beschermen, hun hergebruik te beheren of commercieel gevoelige informatie te beschermen.

(42) Om te waarborgen dat de door hen verwerkte gegevens over het muziekrepertoire zo nauwkeurig mogelijk zijn, moeten collectieve beheerorganisaties die multiterritoriale licenties inzake muziekwerken verlenen, worden verplicht hun databanken zo nodig permanent en onvertraagd te actualiseren. Zij moeten eenvoudig toegankelijke pro cedures vaststellen waarmee aanbieders van onlinedien sten alsook rechthebbenden en andere collectieve beheer organisaties hen kunnen informeren over eventuele on juistheden in databanken van organisaties met betrekking tot werken waarvan zij eigenaar zijn of de rechten bezit ten, met inbegrip van gehele of gedeeltelijke rechten en gebieden waarvoor zij de betreffende collectieve beheer organisatie hebben gemachtigd op te treden, zonder evenwel de waarheidsgetrouwheid en integriteit van de gegevens van de collectieve beheerorganisatie in gevaar te brengen. Gezien Richtlijn 95/46/EG van het Europees Parlement en de Raad (1), waarin aan elke betrokkene het recht wordt toegekend om de rectificatie, uitwissing of afscherming van onjuiste of onvolledige gegevens te ver krijgen, dient ook in deze richtlijn te worden gewaar borgd dat onjuiste informatie ten aanzien van rechtheb benden of andere collectieve beheerorganisaties in geval van multiterritoriale licenties zonder onnodige vertraging gerectificeerd moet worden. Collectieve beheerorganisa ties moeten ook de capaciteit hebben om de registratie van werken en de toestemming voor het rechtenbeheer elektronisch te verwerken. In verband met het belang van

automatisering voor snelle en doeltreffende gegevensver werking, moeten collectieve beheerorganisaties voorzien in het gebruik van elektronische middelen voor het ge structureerd meedelen van die informatie door de recht hebbenden. Collectieve beheerorganisaties moeten voor zover mogelijk waarborgen dat dergelijke elektronische middelen overeenstemmen met ter zake dienende vrijwil lige industriële normen of praktijken die op internatio naal niveau of op het niveau van de Unie zijn ontwik keld.

(43) Industriële normen voor muziekgebruik, verkoopversla gen en facturering zijn van instrumenteel belang voor de verbetering van de doelmatigheid van de gegevensuit wisseling tussen collectieve beheerorganisaties en gebrui kers. Bij het toezicht op het gebruik van licenties moeten bepaalde grondrechten in acht worden genomen, waar onder het recht op eerbiediging van privé-, familie- en gezinsleven en het recht op bescherming van persoons gegevens. Om te waarborgen dat de doelmatigheidswinst tot snellere verwerking van financiële gegevens en uit eindelijk tot eerdere betaling aan rechthebbenden leidt, moeten collectieve beheerorganisaties worden verplicht onverwijld facturen te zenden aan dienstenaanbieders en verschuldigde bedragen te betalen aan rechthebben den. Deze eis kan alleen doeltreffend zijn als gebruikers collectieve beheerorganisaties tijdig van nauwkeurige ver slagen over het gebruik van werken voorzien. Collectieve beheerorganisaties mogen niet worden verplicht gebrui kersverslagen met een eigen indeling te aanvaarden wan neer voor die verslagen veelgebruikte industriële normen beschikbaar zijn. Collectieve beheerorganisaties mogen niet worden verhinderd diensten met betrekking tot de verlening van multiterritoriale licenties voor onlinerech ten inzake muziekwerken uit te besteden. Gezamenlijk gebruik of consolidatie van kantoorcapaciteit moet de organisaties helpen hun beheerdiensten te verbeteren en investeringen in hulpmiddelen voor gegevensbeheer te rationaliseren.

(44) Samenvoeging van verschillende muziekrepertoires ten behoeve van multiterritoriale licentieverlening vereenvou digt het licentieproces, bevordert de culturele verschei denheid door alle repertoires toegankelijk te maken voor de markt van multiterritoriale licentieverlening en draagt bij aan de vermindering van het aantal transacties dat de aanbieder van een onlinedienst nodig heeft om diensten aan te bieden. Deze samenvoeging van muziek repertoires moet de ontwikkeling van nieuwe onlinedien sten stimuleren en tevens leiden tot lagere aan de con sument doorberekende transactiekosten. Daarom moeten collectieve beheerorganisaties die niet bereid of niet in staat zijn rechtstreeks multiterritoriale licenties voor hun eigen muziekrepertoire te verlenen, worden aange moedigd vrijwillig andere collectieve beheerorganisaties te

NL20.3.2014 Publicatieblad van de Europese Unie L 84/79

(1) Richtlijn 95/46/EG van het Europees Parlement en de Raad van 24 oktober 1995 betreffende de bescherming van natuurlijke per sonen in verband met de verwerking van persoonsgegevens en be treffende het vrije verkeer van die gegevens (PB L 281 van 23.11.1995, blz. 31).

machtigen om hun repertoire op niet-discriminerende wijze te beheren. Exclusiviteit in overeenkomsten betref fende multiterritoriale licenties zou de keuzemogelijkhe den beperken voor gebruikers op zoek naar die multiter ritoriale licenties en ook de keuzemogelijkheden beper ken voor collectieve beheerorganisaties op zoek naar ad ministratieve diensten voor hun repertoire op een multi territoriale basis. Derhalve moeten alle vertegenwoordi gingsovereenkomsten tussen collectieve beheerorganisa ties die voorzien in multiterritoriale licentieverlening, worden gesloten op niet-exclusieve basis.

(45) Het is voor de leden van collectieve beheerorganisaties van bijzonder belang dat de voorwaarden waaronder col lectieve beheerorganisaties onlinerechten beheren, trans parant zijn. Collectieve beheerorganisaties moeten daarom aan hun leden voldoende informatie verstrekken over de belangrijkste bepalingen van elke overeenkomst waarbij een andere collectieve beheerorganisatie wordt belast met de vertegenwoordiging van de onlinemuziek rechten van deze leden ten behoeve van multiterritoriale licentieverlening.

(46) Het is eveneens van belang alle collectieve beheerorgani saties die multiterritoriale licenties aanbieden of verlenen, te verplichten ermee in te stemmen het repertoire te vertegenwoordigen van collectieve beheerorganisaties die besluiten dat niet rechtstreeks te doen. Teneinde te waar borgen dat deze verplichting niet onevenredig is en niet verder gaat dan noodzakelijk is, mag de collectieve be heerorganisatie die een dergelijk verzoek ontvangt, alleen verplicht worden de vertegenwoordiging te aanvaarden indien het verzoek zich beperkt tot het onlinerecht dat of de onlinerechtencategorieën die zij zelf vertegenwoor digt. Bovendien mag deze verplichting alleen van toepas sing zijn op collectieve beheerorganisaties die repertoire samenvoegen en zich niet uitstrekken tot collectieve be heerorganisaties die uitsluitend multiterritoriale licenties voor hun eigen repertoire aanbieden. Evenmin mag zij van toepassing zijn op collectieve beheerorganisaties die slechts rechten inzake dezelfde werken samenvoegen met het oogmerk een gezamenlijke licentie voor zowel het recht inzake reproductie als het recht inzake communi catie aan het publiek voor die werken te kunnen ver lenen. Om de belangen van de rechthebbenden van de lastgevende collectieve beheerorganisatie te beschermen en te waarborgen dat kleine en minder bekende repertoi res in de lidstaten gelijke toegang tot de interne markt hebben, is het belangrijk dat het repertoire van de last gevende collectieve beheerorganisatie onder dezelfde voorwaarden wordt beheerd als het repertoire van de lastnemende collectieve beheerorganisatie en dat het wordt opgenomen in aanbiedingen die de lastnemende collectieve beheerorganisatie doet aan aanbieders van on linediensten. De beheerkosten die door de lastnemende collectieve beheerorganisatie in rekening worden ge bracht, moeten deze organisatie in staat stellen de nodige redelijke investeringen terug te verdienen. Een overeen komst waarbij een collectieve beheerorganisatie één of meer andere collectieve beheerorganisaties belast met de verlening van multiterritoriale licenties voor online gebruik van haar eigen muziekrepertoire, mag die eerst genoemde collectieve beheerorganisatie er niet van weer houden licenties te blijven verlenen die beperkt zijn tot het grondgebied van de lidstaat waar deze collectieve beheerorganisatie is gevestigd, zowel inzake haar eigen

repertoire als inzake elk ander repertoire dat zij gemach tigd is op dat grondgebied te vertegenwoordigen.

(47) De doelstellingen en de doeltreffendheid van de regels betreffende multiterritoriale licentieverlening door collec tieve beheerorganisaties zouden aanzienlijk worden on dergraven indien rechthebbenden dergelijke rechten met betrekking tot multiterritoriale licenties niet zouden kun nen uitoefenen wanneer de collectieve beheerorganisatie aan wie zij hun rechten hebben gegund, geen multiterri toriale licenties zou verlenen of aanbieden en bovendien geen andere collectieve beheerorganisatie met dergelijke licentieverlening zou willen belasten. Daarom zou het in dergelijke omstandigheden van belang zijn dat rechtheb benden het recht kunnen uitoefenen om de multiterrito riale licenties die door onlinedienstverleners worden ge ëist, zelf of via één of meer andere partijen te verlenen door hun rechten uit hun oorspronkelijke collectieve be heerorganisatie terug te trekken voor zover zulks nodig is voor multiterritoriale licentieverlening voor online gebruik, en dezelfde rechten bij hun oorspronkelijke or ganisatie te laten ten behoeve van monoterritoriale licen tieverlening.

(48) Omroeporganisaties zijn in het algemeen afhankelijk van een licentie van een lokale collectieve beheerorganisatie voor hun eigen uitzendingen van televisie- en radiopro gramma’s die muziekwerken bevatten. Die licentie be perkt zich vaak tot omroepactiviteiten. Er zou een licen tie voor onlinerechten inzake muziekwerken vereist zijn om dergelijke televisie- of radio-uitzendingen ook online beschikbaar te mogen stellen. Om de licentieverlening van onlinerechten inzake muziekwerken ten behoeve van gelijktijdige en vertraagde onlinedoorgifte van televi sie- en radio-uitzendingen mogelijk te maken, is het no dig te voorzien in een uitzondering op de regels die in andere gevallen zouden gelden voor de multiterritoriale licentieverlening van onlinerechten inzake muziekwerken. Een dergelijke uitzondering moet beperkt blijven tot wat noodzakelijk is teneinde onlinetoegang mogelijk te ma ken tot radio- en televisieprogramma’s en tot materiaal met een duidelijke en afgeleide relatie met de oorspron kelijke uitzending dat is gemaakt voor doeleinden zoals een aanvulling of vooruitblik op of een beoordeling van het desbetreffende radio- of televisieprogramma. Die uit zondering mag geen verstorende uitwerking hebben op de concurrentie met andere diensten die consumenten online toegang bieden tot afzonderlijke audiovisuele of muziekwerken, noch leiden tot beperkende praktijken, zoals het verdelen van markten of klanten, die in strijd zouden zijn met artikel 101 of 102 VWEU.

(49) De doeltreffende handhaving van de bepalingen in de nationale wetgeving die zijn vastgesteld op grond van deze richtlijn, moet worden gewaarborgd. Collectieve be heerorganisaties moeten hun leden specifieke procedures aanbieden voor de behandeling van klachten. Deze pro cedures moeten ook beschikbaar zijn voor andere recht hebbenden die door de organisatie rechtstreeks worden vertegenwoordigd en voor andere collectieve beheerorga nisaties namens wie zij rechten beheert op grond van een vertegenwoordigingsovereenkomst. Verder moeten de lid staten kunnen bepalen dat geschillen tussen collectieve

NLL 84/80 Publicatieblad van de Europese Unie 20.3.2014

beheerorganisaties, hun leden, rechthebbenden of gebrui kers in verband met de toepassing van deze richtlijn aan een snelle, onafhankelijke en onpartijdige alternatieve ge schillenbeslechtingsprocedure kunnen worden onderwor pen. De doeltreffendheid van de regels betreffende mul titerritoriale licentieverlening van onlinerechten inzake muziekwerken zou met name kunnen worden ondergra ven als geschillen tussen collectieve beheerorganisaties en andere partijen niet snel en doeltreffend zouden worden opgelost. Derhalve is het gepast om, onverminderd het recht van toegang tot een gerecht, te voorzien in de mogelijkheid van een goed toegankelijke, doelmatige en onpartijdige buitengerechtelijke procedure, zoals bemid deling of arbitrage, voor de beslechting van geschillen tussen collectieve beheerorganisaties die multiterritoriale licenties verlenen aan de ene kant en aanbieders van onlinediensten, rechthebbenden of andere collectieve be heerorganisaties aan de andere kant. Bij deze richtlijn wordt geen specifieke wijze voorgeschreven waarop der gelijke alternatieve geschillenbeslechting georganiseerd moet worden, noch bepaald welk orgaan ermee belast moet worden, op voorwaarde dat de onafhankelijkheid, onpartijdigheid en doeltreffendheid ervan gewaarborgd zijn. Ten slotte is het ook gepast te eisen dat de lidstaten over onafhankelijke, onpartijdige en doeltreffende geschil lenbeslechtingsprocedures beschikken, via in intellectuele- eigendomsrecht gespecialiseerde organen of via rechtban ken, die handelsgeschillen tussen collectieve beheerorga nisaties en gebruikers over bestaande of voorgestelde li centievoorwaarden of over contractbreuk kunnen be slechten.

(50) De lidstaten moeten passende procedures vaststellen waarmee het mogelijk is toe te zien op de naleving van deze richtlijn door de collectieve beheerorganisaties. Deze richtlijn mag de lidstaten weliswaar niet beperken in hun keuze van bevoegde instanties, noch wat betreft het ex ante of ex post toezicht op collectieve beheer organisaties, maar er moet wel voor worden gezorgd dat dergelijke instanties problemen die zich bij de toe passing van deze richtlijn kunnen voordoen, doeltreffend en tijdig kunnen aanpakken. De lidstaten mogen niet worden verplicht nieuwe bevoegde instanties in het leven te roepen. Bovendien moet het voor de leden van een collectieve beheerorganisatie, rechthebbenden, gebruikers, collectieve beheerorganisaties en andere belanghebbende partijen mogelijk zijn om een bevoegde instantie in ken nis te stellen van activiteiten of omstandigheden waarmee collectieve beheerorganisaties en, in voorkomend geval, gebruikers volgens hen de wet overtreden. De lidstaten moeten ervoor zorgen dat de bevoegde instanties met bevoegdheden zijn toegerust om sancties of maatregelen te treffen wanneer niet wordt voldaan aan de bepalingen van de nationale wetgeving ter uitvoering van deze richt lijn. Deze richtlijn voorziet niet in specifieke soorten sancties of maatregelen, mits die doeltreffend, evenredig en afschrikwekkend zijn. Dergelijke sancties of maatrege len kunnen neerkomen op bevelen tot ontslag van direc teuren die nalatig zijn geweest, controles ter plaatse bij een collectieve beheerorganisatie of, indien een organisa tie een vergunning heeft gekregen om actief te zijn, de intrekking van die vergunning. Deze richtlijn moet neu traal blijven wat betreft de stelsels van voorafgaande ver gunning en toezicht in de lidstaten betreft, met inbegrip van een representativiteitsvereiste voor de collectieve be heerorganisatie, voor zover die stelsels verenigbaar zijn

met het recht van de Unie en geen belemmering vormen voor de volledige toepassing van deze richtlijn.

(51) Om te waarborgen dat aan de voorwaarden voor multi territoriale licentieverlening is voldaan, moeten specifieke bepalingen over het toezicht op hun tenuitvoerlegging worden vastgesteld. Daartoe moeten de bevoegde instan ties van de lidstaten en de Commissie samenwerken. De lidstaten moeten elkaar wederzijds bijstand verlenen door uitwisseling van informatie tussen hun bevoegde instan ties om het toezicht op de collectieve beheerorganisaties te vergemakkelijken.

(52) Het is van belang dat collectieve beheerorganisaties het recht op een privéleven en het recht op bescherming van persoonsgegevens van iedere rechthebbende, ieder lid, iedere gebruiker en iedere andere persoon van wie zij persoonsgegevens verwerken, eerbiedigen. Richtlijn 95/46/EG regelt de verwerking van persoonsgegevens zoals die in het kader van deze richtlijn plaatsvindt in de lidstaten en onder toezicht van de bevoegde instanties van de lidstaten, met name de door de lidstaten aange wezen onafhankelijke entiteiten. Rechthebbenden moeten passend geïnformeerd worden over de verwerking van hun gegevens, de ontvangers van die gegevens, de maxi male bewaartermijn van die gegevens in databanken en de wijze waarop rechthebbenden hun recht op toegang tot en rectificatie of verwijdering van hun persoonsgege vens overeenkomstig Richtlijn 95/46/EG kunnen uitoefe nen. Met name unieke identificatiemiddelen die de indi recte identificatie van een persoon mogelijk maken, moe ten worden beschouwd als persoonsgegevens in de zin van die richtlijn.

(53) Bepalingen betreffende handhavingsmaatregelen laten de bevoegdheden van onafhankelijke nationale autoriteiten die door de lidstaten krachtens Richtlijn 95/46/EG zijn opgericht om toe te zien op de naleving van nationale maatregelen die zijn genomen bij de tenuitvoerlegging van die richtlijn, onverlet.

(54) Deze richtlijn is in overeenstemming met de grondrech ten en de beginselen die zijn vastgesteld in het Handvest van de grondrechten van de Europese Unie (het „Hand vest”). De bepalingen in deze richtlijn met betrekking tot geschillenbeslechting mogen partijen niet weerhouden van de toegang tot het gerecht zoals gegarandeerd in het Handvest.

NL20.3.2014 Publicatieblad van de Europese Unie L 84/81

(55) Daar de doelstellingen van deze richtlijn, met name de verbetering van de mogelijkheden van de leden van col lectieve beheerorganisaties om controle uit te oefenen op de activiteiten van die organisaties, het garanderen van voldoende transparantie door collectieve beheerorganisa ties en de verbetering van de multiterritoriale licentiever lening van auteursrechten inzake muziekwerken voor on linegebruik, niet voldoende door de lidstaten kunnen worden verwezenlijkt maar vanwege hun omvang en ge volgen, beter door de Unie kunnen worden verwezenlijkt, kan de Unie, overeenkomstig het in artikel 5 van het Verdrag betreffende de Europese Unie neergelegde subsi diariteitsbeginsel, maatregelen vaststellen. Overeenkom stig het in hetzelfde artikel neergelegde evenredigheids beginsel, gaat deze richtlijn niet verder dan nodig is om deze doelstellingen te verwezenlijken.

(56) De bepalingen van deze richtlijn laten de toepassing van de mededingingsregels onverlet, evenals van elk ander ter zake dienend recht op andere terreinen, waaronder ver trouwelijkheid, handelsgeheim, persoonlijke levenssfeer, toegang tot documenten, het overeenkomstenrecht en het internationaal privaatrecht met betrekking tot wets conflicten en geschillen over rechtsmacht, en de vrijheid van vereniging van werknemers en werkgevers en hun recht om zich te organiseren.

(57) Overeenkomstig de gezamenlijke politieke verklaring van 28 september 2011 van de lidstaten en de Commissie over toelichtende stukken (1), verplichten de lidstaten zich ertoe in gerechtvaardigde gevallen de aanmelding van hun omzettingsmaatregelen vergezeld te doen gaan van één of meer documenten waarin de relatie tussen de onderdelen van een richtlijn en de bijbehorende onder delen van de nationale omzettingsinstrumenten wordt toegelicht. Ten aanzien van deze richtlijn acht de wetge ver de verstrekking van dergelijke documenten gerecht vaardigd.

(58) De Europese Toezichthouder voor gegevensbescherming werd geraadpleegd in overeenstemming met artikel 28, lid 2, van Verordening (EG) nr. 45/2001 van het Euro pees Parlement en de Raad (2) en heeft op 9 oktober 2012 een advies uitgebracht,

HEBBEN DE VOLGENDE RICHTLIJN VASTGESTELD:

TITEL I

ALGEMENE BEPALINGEN

Artikel 1

Onderwerp

Bij deze richtlijn worden voorschriften vastgesteld die nodig zijn om het goed functioneren van het beheer van auteursrechten en naburige rechten door collectieve beheerorganisaties zeker te stellen. Ook worden hierbij voorschriften vastgesteld voor mul titerritoriale licentieverlening door collectieve beheerorganisaties van auteursrechten inzake muziekwerken voor onlinegebruik.

Artikel 2

Toepassingsgebied

1. De titels I, II, IV en V zijn, met uitzondering van artikel 34, lid 2, en artikel 38, van toepassing op alle in de Unie gevestigde collectieve beheerorganisaties.

2. Titel III en artikel 34, lid 2, en artikel 38 zijn van toepas sing op in de Unie gevestigde collectieve beheerorganisaties die auteursrechten beheren ten behoeve van online gebruik van muziekwerken op multiterritoriale basis.

3. De desbetreffende bepalingen van deze richtlijn zijn van toepassing op entiteiten die direct of indirect eigendom zijn van, of geheel of gedeeltelijk onder toezicht staan van een collectieve beheerorganisatie, mits dergelijke entiteiten een activiteit verrich ten die, indien ze werd verricht door de collectieve beheerorga nisatie, onderworpen zou zijn aan de bepalingen van deze richt lijn.

4. Artikel 16, lid 1, artikelen 18 en 20, artikel 21, lid 1, onder a), b), c), e), f) en g), en artikelen 36 en 42 zijn van toepassing op alle in de Unie gevestigde onafhankelijke beheer entiteiten.

Artikel 3

Definities

In de zin van deze richtlijn wordt verstaan onder:

a) „collectieve beheerorganisatie”: iedere organisatie die bij wet of door middel van overdracht, licentieverlening of een andere contractuele regeling gemachtigd is om, als haar enig doel of hoofddoel, auteursrecht of naburige rechten in verband met auteursrecht te beheren namens meer dan één rechthebbende en in het gezamenlijk belang van die rechthebbenden, en die aan één of beide van de onder staande criteria voldoet:

i) ze is eigendom van of staat onder zeggenschap van haar leden;

ii) ze treedt op zonder winstoogmerk;

b) „onafhankelijke beheerentiteit”: iedere organisatie die bij wet of door middel van overdracht, licentieverlening of een andere contractuele regeling is gemachtigd om, als haar enig doel of hoofddoel, auteursrecht of naburige rechten in verband met auteursrecht te beheren namens meer dan één rechthebbende en in het gezamenlijk belang van die rechthebbenden en die:

i) direct noch indirect, geheel noch gedeeltelijk eigendom is van noch onder zeggenschap staat van rechthebbenden, en

ii) met winstoogmerk optreedt;

c) „rechthebbende”: iedere persoon of entiteit anders dan een collectieve beheerorganisatie die houder is van een auteurs recht of naburig recht of krachtens een overeenkomst voor de exploitatie van rechten of bij wet aanspraak kan maken op een aandeel in de rechteninkomsten;

NLL 84/82 Publicatieblad van de Europese Unie 20.3.2014

(1) PB C 369 van 17.12.2011, blz. 14. (2) Verordening (EG) nr. 45/2001 van het Europees Parlement en de

Raad van 18 december 2000 betreffende de bescherming van na tuurlijke personen in verband met de verwerking van persoonsgege vens door de communautaire instellingen en organen en betreffende het vrije verkeer van die gegevens (PB L 8 van 12.1.2001, blz. 1).

d) „lid”: een rechthebbende of een entiteit die rechthebbenden vertegenwoordigt, met inbegrip van andere collectieve be heerorganisaties en verenigingen van rechthebbenden, die voldoet aan de lidmaatschapscriteria van de collectieve be heerorganisatie en door de collectieve beheerorganisatie is toegelaten;

e) „statuut”: de akte van oprichting en statuten, het statuut, het huishoudelijk reglement of de beginselverklaring van een collectieve beheerorganisatie;

f) „algemene ledenvergadering”: het orgaan van de collectieve beheerorganisatie waarin de leden deelnemen en hun stem recht uitoefenen, ongeacht de rechtsvorm van de organisa tie;

g) „bestuurder”:

i) indien het nationaal recht of de statuten van de collec tieve beheerorganisatie voorzien in een monistische be stuursstructuur, ieder afzonderlijk lid van het bestuurs orgaan;

ii) indien het nationaal recht of de statuten van de collec tieve beheerorganisatie voorzien in een dualistische be stuursstructuur, ieder afzonderlijk lid van het leidingge vend orgaan of het toezichthoudend orgaan;

h) „rechteninkomsten”: door een collectieve beheerorganisatie namens rechthebbenden geïnde inkomsten, hetzij voort vloeiend uit een exclusief recht, een recht op vergoeding of een recht op schadeloosstelling;

i) „beheerkosten”: de bedragen die door een collectieve beheer organisatie in rekening worden gebracht of op de rechten inkomsten of inkomsten uit de belegging van rechten inkomsten ingehouden of verrekend worden om de kosten te dekken van haar beheer van auteursrecht en naburige rechten;

j) „vertegenwoordigingsovereenkomst”: iedere overeenkomst tussen collectieve beheerorganisaties waarbij één collectieve beheerorganisatie een andere collectieve beheerorganisatie belast met het beheer van de rechten die zij vertegenwoor digt, met inbegrip van overeenkomsten die worden gesloten krachtens de artikelen 29 en 30;

k) „gebruiker”: iedere persoon of entiteit die handelingen uit voert waarvoor de toestemming, vergoeding of schadeloos stelling van rechthebbenden vereist is en die niet handelt als consument;

l) „repertoire”: de werken waarvoor een collectieve beheer organisatie rechten beheert;

m) „multiterritoriale licentie”: een licentie die geldt voor het grondgebied van meer dan één lidstaat;

n) „onlinerechten inzake muziekwerken”: elk van de rechten van een auteur inzake een muziekwerk waarin de artikelen 2 en 3 van Richtlijn 2001/29/EG voorzien en die zijn voor geschreven voor de verstrekking van een onlinedienst.

TITEL II

COLLECTIEVE BEHEERORGANISATIES

HOOFDSTUK 1

Vertegenwoordiging van rechthebbenden en lidmaatschap en organisatie van collectieve beheerorganisaties

Artikel 4

Algemene beginselen

De lidstaten zien erop toe dat collectieve beheerorganisaties handelen in het belang van de rechthebbenden, collectieve be heerorganisaties wiens rechten zij vertegenwoordigen en dat zij aan hen geen verplichtingen opleggen die objectief beschouwd niet noodzakelijk zijn voor de bescherming van hun rechten en belangen of voor het doeltreffende beheer van hun rechten.

Artikel 5

Rechten van rechthebbenden

1. De lidstaten zien erop toe dat rechthebbenden de in leden 2 tot en met 8 vervatte rechten hebben en dat die rechten worden opgenomen in het statuut of de lidmaatschapsvoor waarden van de collectieve beheerorganisatie.

2. Rechthebbenden hebben het recht om een collectieve be heerorganisatie van hun keuze te machtigen de rechten, rech tencategorieën of soorten werk en andere materie van hun keuze te beheren voor de grondgebieden van hun keuze, on geacht de lidstaat van nationaliteit, verblijf of vestiging van de collectieve beheerorganisatie of de rechthebbende. Tenzij de collectieve beheerorganisatie objectief gerechtvaardigde redenen heeft om het beheer te weigeren, is zij verplicht dergelijke rech ten, rechtencategorieën of soorten werk en andere materie te beheren, mits het beheer daarvan binnen haar werkterrein valt.

3. Rechthebbenden hebben het recht om licenties te verlenen voor niet-commercieel gebruik van alle rechten, categorieën van rechten of soorten werk en andere materie die zij kiezen.

4. Rechthebbenden hebben het recht om de door hen inge volge lid 2 collectieve beheerorganisatie verleende machtiging voor het beheer van rechten, categorieën van rechten of soorten werk en andere materie te beëindigen, of uit een collectieve beheerorganisatie elk van de rechten, categorieën van rechten of soorten werk en andere materie van hun keuze, zoals bepaald krachtens lid 2, terug te trekken voor de grondgebieden van hun keuze, met inachtneming van een redelijke opzegtermijn van ten hoogste zes maanden. De collectieve beheerorganisatie kan besluiten dat een dergelijke beëindiging of terugtrekking slechts kan ingaan aan het einde van het boekjaar.

NL20.3.2014 Publicatieblad van de Europese Unie L 84/83

5. Als er aan een rechthebbende bedragen verschuldigd zijn voor exploitatiehandelingen die hebben plaatsgevonden voordat de machtiging is beëindigd of de terugtrekking van rechten van kracht werd, of op grond van een licentie die is verleend voor dat de beëindiging of terugtrekking van kracht werd, behoudt de rechthebbende zijn rechten op grond van de artikelen 12, 13, 18, 20, 28 en 33.

6. Een collectieve beheerorganisatie mag de uitoefening van de in de leden 4 en 5 vervatte rechten niet beperken door, als voorwaarde voor de uitoefening van die rechten, te eisen dat het beheer van rechten of rechtencategorieën of soorten werk en andere materie die het voorwerp zijn van de beëindiging of terugtrekking, wordt toevertrouwd aan een andere collectieve beheerorganisatie.

7. In gevallen waarin een rechthebbende een collectieve be heerorganisatie machtigt om zijn rechten te beheren, verleent hij specifiek toestemming voor elk recht of elke categorie rechten of soort werk en andere materie waarvoor hij de collectieve beheerorganisatie machtigt tot beheer. Elke toestemming daar toe moet schriftelijk worden bewezen.

8. Een collectieve beheerorganisatie informeert rechthebben den over hun rechten op grond van de leden 1 tot en met 7, en over elke voorwaarde die aan het in lid 3 bedoelde recht ver bonden is, alvorens hun toestemming te verkrijgen om een recht of rechtencategorie of soort werk en andere materie te beheren.

Een collectieve beheerorganisatie informeert die rechthebbenden die haar al hebben gemachtigd, uiterlijk op 10 oktober 2016 over hun rechten op grond van de leden 1 tot en met 7, en over elke voorwaarde die aan het in lid 3 bedoelde recht ver bonden is.

Artikel 6

Lidmaatschapsregels van collectieve beheerorganisaties

1. De lidstaten zien erop toe dat collectieve beheerorganisa ties voldoen aan de in de leden 2 tot en met 5 vastgestelde regels.

2. Een collectieve beheerorganisatie aanvaardt rechthebben den en entiteiten die rechthebbenden vertegenwoordigen, waar onder andere collectieve beheerorganisaties en verenigingen van rechthebbenden, als leden als zij voldoen aan de vereisten voor het lidmaatschap, die moeten zijn gebaseerd op objectieve, transparante en niet-discriminerende criteria. Die lidmaatschaps vereisten worden opgenomen in het statuut of de lidmaat schapsvoorwaarden van de collectieve beheerorganisatie en wor den openbaar gemaakt. In gevallen waarin een collectieve be heerorganisatie een aanvraag tot lidmaatschap weigert, verstrekt

deze de rechthebbende een duidelijke uitleg over de gronden waarop zij deze beslissing heeft genomen.

3. Het statuut van een collectieve beheerorganisatie voorziet in passende en doeltreffende mechanismen voor deelname van de leden aan het besluitvormingsproces van de collectieve be heerorganisatie. De vertegenwoordiging van de verschillende ca tegorieën leden in het besluitvormingsproces is billijk en even wichtig.

4. Een collectieve beheerorganisatie stelt haar leden in de gelegenheid op elektronische wijze met haar te communiceren, onder meer ten behoeve van de uitoefening van hun lidmaat schapsrechten.

5. Een collectieve beheerorganisatie houdt een register van haar leden bij en actualiseert dat regelmatig.

Artikel 7

Rechten van rechthebbenden die geen lid zijn van de collectieve beheerorganisatie

1. De lidstaten zorgen ervoor dat collectieve beheerorganisa ties voldoen aan de voorschriften van artikel 6, lid 4, artikel 20, artikel 29, lid 2, en artikel 33 met betrekking tot rechthebben den die bij wet of door middel van overdracht, licentieverlening of een andere contractuele regeling een rechtstreekse juridische band met hen hebben maar niet hun leden zijn.

2. De lidstaten kunnen andere bepalingen van deze richtlijn toepassen op de in lid 1 bedoelde rechthebbenden.

Artikel 8

Algemene ledenvergadering van de collectieve beheerorganisatie

1. De lidstaten zien erop toe dat de algemene ledenvergade ring wordt gehouden overeenkomstig de in de leden 2 tot en met 10 vastgestelde regels.

2. Ten minste eenmaal per jaar wordt een algemene leden vergadering bijeengeroepen.

3. De algemene ledenvergadering beslist over wijzigingen in het statuut en de lidmaatschapsvoorwaarden van de collectieve beheerorganisatie, wanneer die voorwaarden niet worden ge regeld in het statuut.

4. De algemene ledenvergadering beslist over de benoeming of het ontslag van de bestuurders, ziet toe op hun algemene prestaties en keurt hun beloning en andere emolumenten, zoals geldelijke of niet-geldelijke voordelen, pensioenrechten en -toe kenningen, rechten op andere toekenningen en rechten op ont slagvergoedingen goed.

NLL 84/84 Publicatieblad van de Europese Unie 20.3.2014

In een collectieve beheerorganisatie met een dualistische be stuursstructuur beslist de algemene ledenvergadering niet over de benoeming of het ontslag van leden van het leidinggevend orgaan en zij keurt evenmin hun beloning en andere emolu menten goed wanneer de bevoegdheid tot het nemen van der gelijke besluiten aan het toezichthoudend orgaan is gedelegeerd.

5. In overeenstemming met de bepalingen van hoofdstuk 2 van titel II besluit de algemene ledenvergadering ten minste over de volgende zaken:

a) het algemene beleid inzake de verdeling van aan rechtheb benden verschuldigde bedragen;

b) het algemene beleid inzake het gebruik van niet-verdeelbare bedragen;

c) het algemene beleggingsbeleid ten aanzien van rechten inkomsten en inkomsten uit de belegging van rechteninkom sten;

d) het algemene beleid betreffende inhoudingen op rechten inkomsten en op inkomsten uit de belegging van rechten inkomsten;

e) het gebruik van niet-verdeelbare bedragen;

f) het risicobeheerbeleid;

g) de goedkeuring van iedere verwerving, verkoop of verhypo thekeren van onroerend goed;

h) de goedkeuring van fusies en samenwerkingsverbanden, de oprichting van dochtermaatschappijen, de overname van an dere entiteiten en de verwerving van aandelen of rechten in andere entiteiten;

i) de goedkeuring voor het opnemen van leningen, het ver strekken van leningen of het verstrekken van zekerheden voor leningen.

6. De algemene ledenvergadering kan de in lid 5, onder f), g), h) en i), opgesomde bevoegdheden bij besluit of door middel van een bepaling in het statuut delegeren aan het orgaan dat de toezichtfunctie uitoefent.

7. Voor de toepassing van het bepaalde in lid 5, onder a) tot en met d), kunnen de lidstaten eisen dat de algemene leden vergadering meer gedetailleerde voorwaarden vaststelt voor het gebruik van de rechteninkomsten en de inkomsten uit de be legging van rechteninkomsten.

8. De algemene ledenvergadering houdt toezicht op de acti viteiten van de collectieve beheerorganisatie door ten minste te besluiten over de benoeming en het ontslag van de accountant en de goedkeuring van het in artikel 22 bedoelde jaarlijks trans parantieverslag.

De lidstaten kunnen alternatieve systemen of regels voor de benoeming en het ontslag van de accountant toestaan, mits die systemen of regels zijn ontworpen om te waarborgen dat de accountant onafhankelijk is van de personen die leidinggeven aan de activiteiten van de collectieve beheerorganisatie.

9. Alle leden van een collectieve beheerorganisatie hebben het recht om deel te nemen aan en het recht om hun stem rechten uit te oefenen tijdens de algemene ledenvergadering. De lidstaten mogen echter toestaan dat het recht van de leden van de collectieve beheerorganisatie om deel te nemen aan en hun stemrecht uit te oefenen tijdens de algemene ledenvergadering wordt beperkt op grond van een of beide van de volgende criteria:

a) duur van het lidmaatschap,

b) ontvangen bedragen of aan een lid verschuldigde bedragen,

mits deze criteria worden vastgestelde en worden toegepast op een billijke en evenredige wijze.

De in de eerste alinea, onder a) en b), vervatte criteria worden opgenomen in het statuut of de lidmaatschapsvoorwaarden van de collectieve beheerorganisatie en worden openbaar gemaakt overeenkomstig de artikelen 19 en 21.

10. Ieder lid van een collectieve beheerorganisatie heeft het recht om een andere persoon of entiteit als gevolmachtigde aan te wijzen om namens hem deel te nemen aan en zijn stem uit te brengen tijdens de algemene ledenvergadering, mits deze aan wijzing geen belangenconflict tot gevolg heeft, wat bijvoorbeeld kan gebeuren wanneer het aanwijzende lid en de gevolmach tigde binnen de collectieve beheerorganisatie tot verschillende categorieën rechthebbenden behoren.

De lidstaten kunnen echter beperkingen opleggen betreffende de aanwijzing van gevolmachtigden en de uitoefening van het stemrecht van de leden die zij vertegenwoordigen indien derge lijke beperkingen geen afbreuk doen aan de passende en doel treffende deelname van de leden aan het besluitvormingsproces van een collectieve beheerorganisatie.

Elke volmacht geldt voor één algemene ledenvergadering. De gevolmachtigde geniet op de algemene ledenvergadering de zelfde rechten als deze waarop het aanwijzende lid aanspraak zou kunnen maken. De gevolmachtigde brengt zijn stem uit overeenkomstig de instructies van het aanwijzende lid.

11. De lidstaten kunnen bepalen dat de bevoegdheden van de algemene ledenvergadering kunnen worden uitgeoefend door een vergadering van gedelegeerden die ten minste om de vier jaar door de leden van de collectieve beheerorganisatie worden gekozen, op voorwaarde dat:

NL20.3.2014 Publicatieblad van de Europese Unie L 84/85

a) een passende en doeltreffende deelname van de leden aan het besluitvormingsproces van de collectieve beheerorganisatie gewaarborgd is, en

b) de vertegenwoordiging van de verschillende categorieën le den in de vergadering van gedelegeerden billijk en evenwich tig is.

Het in de leden 2 tot en met 10 bepaalde is van overeenkom stige toepassing op de vergadering van gedelegeerden.

12. De lidstaten kunnen bepalen dat voor collectieve beheer organisaties die vanwege hun rechtsvorm geen algemene leden vergadering hebben, de bevoegdheden van de algemene leden vergadering worden uitgeoefend door het orgaan dat de toe zichtfunctie vervult. De in de leden 2 tot en met 5, en ook de in lid 7 en lid 8 vastgestelde regels zijn van overeenkomstige toepassing op een dergelijk orgaan dat de toezichtfunctie ver vult.

13. De lidstaten kunnen bepalen dat, indien een collectieve beheerorganisatie leden heeft die entiteiten zijn die rechthebben den vertegenwoordigen, alle of bepaalde bevoegdheden van de algemene ledenvergadering moeten worden uitgeoefend door een vergadering van die rechthebbenden. Het in de leden 2 tot en met 10 bepaalde is van overeenkomstige toepassing op de vergadering van rechthebbenden.

Artikel 9

Toezichtfunctie

1. De lidstaten zien erop toe dat elke collectieve beheerorga nisatie beschikt over een toezichtfunctie voor permanent toe zicht op de activiteiten en de taakuitvoering van de personen die leidinggeven aan de activiteiten van de organisatie.

2. De verschillende categorieën leden van de collectieve be heerorganisatie zijn billijk en evenwichtig vertegenwoordigd in het orgaan dat de toezichtfunctie uitoefent.

3. Elke persoon die de toezichtfunctie uitoefent, legt aan de algemene ledenvergadering jaarlijks een individuele verklaring inzake belangenconflicten af die de in artikel 10, lid 2, tweede alinea, bedoelde informatie bevat.

4. Het orgaan dat de toezichtfunctie uitoefent, komt perio diek bijeen en heeft ten minste de bevoegdheid om:

a) de bevoegdheden uit te oefenen die het door de algemene ledenvergadering zijn gedelegeerd, met inbegrip van de be voegdheden op grond van artikel 8, leden 4 en 6;

b) toezicht te houden op de activiteiten en de taakuitvoering van de in artikel 10 bedoelde personen, met inbegrip van de uitvoering van de besluiten van de algemene ledenvergade ring, en in het bijzonder van de in artikel 8, lid 5, onder a) tot en met d), vermelde algemene beleidslijnen.

5. Het orgaan dat de toezichtfunctie uitoefent, brengt ten minste eenmaal per jaar aan de algemene ledenvergadering ver slag uit over de uitoefening van zijn bevoegdheden.

Artikel 10

Plichten van de personen die de activiteiten van de collectieve beheerorganisatie beheren

1. De lidstaten zien erop toe dat elke collectieve beheerorga nisatie alle nodige maatregelen neemt zodat de personen die haar activiteiten beheren dit op solide, prudente en passende wijze doen met behulp van goede administratieve en boekhoud kundige procedures en internecontrolemechanismen.

2. De lidstaten zien erop toe dat collectieve beheerorganisa ties procedures invoeren en toepassen ter vermijding van be langenconflicten en, daar waar die niet vermeden kunnen wor den, om feitelijke of potentiële belangenconflicten te identifice ren, te beheren, te bewaken en bekend te maken op een zoda nige wijze dat voorkomen wordt dat deze de gezamenlijke be langen van de rechthebbenden die de organisatie vertegenwoor digt, schaden.

De in de eerste alinea bedoelde procedures omvatten een jaar lijkse individuele verklaring van elk van de in lid 1 bedoelde personen aan de algemene ledenvergadering, die de volgende informatie bevat:

a) ieder belang bij de collectieve beheerorganisatie;

b) iedere in het voorafgaande boekjaar van de collectieve be heerorganisatie ontvangen beloning, in de vorm van pensi oenregelingen daaronder inbegrepen, voordelen in natura en andere soorten voordelen;

c) eventuele bedragen die zij in het voorafgaande boekjaar als rechthebbende van de collectieve beheerorganisatie hebben ontvangen;

d) een opgave aangaande ieder feitelijk of potentieel conflict tussen persoonlijke belangen en die van de collectieve be heerorganisatie of tussen verplichtingen die verschuldigd aan de collectieve beheerorganisatie en verplichtingen die ver schuldigd zijn aan een andere natuurlijke of rechtspersoon.

HOOFDSTUK 2

Beheer van rechteninkomsten

Artikel 11

Inning en gebruik van rechteninkomsten

1. De lidstaten zien erop toe dat collectieve beheerorganisa ties voldoen aan de in de leden 2 tot en met 5 vastgestelde regels.

NLL 84/86 Publicatieblad van de Europese Unie 20.3.2014

2. Een collectieve beheerorganisatie int en beheert rechten inkomsten zorgvuldig.

3. Een collectieve beheerorganisatie bewaart in haar boek houding gescheiden:

a) rechteninkomsten en inkomsten uit de belegging van rech teninkomsten, en

b) eventuele eigenvermogensbestanddelen en inkomsten uit der gelijke vermogensbestanddelen, uit beheerkosten of uit ove rige activiteiten.

4. Het is een collectieve beheerorganisatie niet toegestaan om de rechteninkomsten of inkomsten uit de belegging van rech teninkomsten te gebruiken voor andere doeleinden dan uitke ring aan de rechthebbenden, behalve wanneer het haar is toe gelaten om haar beheerkosten in te houden of te compenseren in overeenstemming met een besluit genomen overeenkomstig artikel 8, lid 5, onder d), of deze rechteninkomsten of inkom sten uit de belegging van rechteninkomsten mag gebruiken in overeenstemming met een besluit genomen overeenkomstig ar tikel 8, lid 5.

5. Wanneer een collectieve beheerorganisatie rechteninkom sten of inkomsten uit de belegging van rechteninkomsten be legt, doet zij dat in het belang van de rechthebbenden wier rechten zij vertegenwoordigt, in overeenstemming met het in artikel 8, lid 5, onder c) en f), bedoelde algemene beleggings- en risicobeheerbeleid en rekening houdend met de volgende bepa lingen:

a) wanneer er een potentieel belangenconflict bestaat, ziet de collectieve beheerorganisatie erop toe dat de belegging uit sluitend in het belang van die rechthebbenden wordt uitge voerd;

b) de bedragen worden belegd met het oogmerk om de zeker heid, kwaliteit, liquiditeit en winstgevendheid van de porte feuille als geheel te waarborgen;

c) de beleggingen worden deugdelijk gediversifieerd om buiten sporige afhankelijkheid van één belegging en de accumulatie van risico in de portefeuille als geheel te vermijden.

Artikel 12

Inhoudingen

1. De lidstaten zien erop toe dat wanneer een rechthebbende een collectieve beheerorganisatie machtigt om zijn rechten te beheren, de collectieve beheerorganisatie verplicht is de recht hebbende informatie te verschaffen over beheerkosten en andere inhoudingen op de rechteninkomsten en op inkomsten uit de belegging van rechteninkomsten, alvorens zijn toestemming te verkrijgen om zijn rechten te beheren.

2. Inhoudingen zijn redelijk, staan in verhouding tot de door de collectieve beheerorganisatie aan de rechthebbenden ver leende diensten en in voorkomend geval ook tot de in lid 4 bedoelde diensten, en worden vastgesteld op basis van objec tieve criteria.

3. De beheerkosten mogen niet hoger zijn dan de gerecht vaardigde en gedocumenteerde kosten die door de collectieve beheerorganisatie worden gemaakt voor het beheren van au teursrechten en naburige rechten.

De lidstaten zien erop toe dat de voorschriften voor het gebruik en de transparantie van het gebruik van de ingehouden of ver rekende bedragen met betrekking tot beheerkosten van toepas sing zijn op alle andere inhoudingen om de kosten te dekken van het beheren van auteursrecht en naburige rechten.

4. Wanneer een collectieve beheerorganisatie sociale, cultu rele of educatieve diensten verleent die worden gefinancierd uit inhoudingen op de rechteninkomsten of uit andere inkomsten die voortvloeien uit de belegging van rechteninkomsten, worden dergelijke diensten geleverd op grond van billijke criteria, in het bijzonder wat betreft de toegang tot en de omvang van die diensten.

Artikel 13

Verdeling van aan rechthebbenden verschuldigde bedragen

1. Onverminderd artikel 15, lid 3, en artikel 28 zien de lidstaten erop toe dat elke collectieve beheerorganisatie regelma tig, zorgvuldig en nauwkeurig de verschuldigde bedragen ver deelt en betaalt aan de rechthebbenden en in overeenstemming met het in artikel 8, lid 5, onder a), bedoelde algemene beleid inzake de verdeling.

De lidstaten zien er tevens op toe dat collectieve beheerorgani saties of hun leden die entiteiten zijn die rechthebbenden ver tegenwoordigen, deze bedragen zo snel mogelijk, maar uiterlijk negen maanden na afloop van het boekjaar waarin de rechten inkomsten zijn geïnd, verdelen en aan de rechthebbenden beta len, tenzij objectieve redenen die in het bijzonder verband hou den met de verslaglegging door gebruikers, de identificatie van rechten, rechthebbenden of de afstemming van gegevens over werken en andere materie met rechthebbenden, de collectieve beheerorganisatie of, in voorkomend geval, haar leden ervan weerhouden deze uiterste termijn te eerbiedigen.

2. Wanneer de aan rechthebbenden verschuldigde bedragen niet binnen de in lid 1 vermelde termijn kunnen worden ver deeld omdat de betrokken rechthebbenden niet geïdentificeerd of gelokaliseerd kunnen worden, en indien de in lid 1 bedoelde uitzondering op de termijn niet van toepassing is, worden deze bedragen gescheiden bewaard in de boekhouding van de collec tieve beheerorganisatie.

3. De collectieve beheerorganisatie treft alle nodige maatrege len, in overeenstemming met lid 1, om de rechthebbenden te identificeren en te lokaliseren. De collectieve beheerorganisatie maakt, in het bijzonder, uiterlijk drie maanden na het verstrij ken van de in lid 1 vermelde termijn, informatie bekend over werken en andere materie waarvoor één of meer rechthebben den niet zijn geïdentificeerd of gelokaliseerd aan:

a) de rechthebbenden die zij vertegenwoordigt of de entiteiten die rechthebbenden vertegenwoordigen, wanneer die entitei ten lid zijn van de collectieve beheerorganisatie, en

NL20.3.2014 Publicatieblad van de Europese Unie L 84/87

b) alle collectieve beheerorganisaties waarmee ze vertegenwoor digingsovereenkomsten heeft gesloten.

De informatie vermeld in de eerste alinea omvat, voor zover beschikbaar, het volgende:

a) de titel van het werk of de andere materie,

b) de naam van de rechthebbende,

c) de naam van de betrokken uitgever of producent, en

d) alle overige ter zake dienende beschikbare informatie die kan helpen om de rechthebbende te identificeren.

De collectieve beheerorganisatie controleert ook het in artikel 6, lid 5, bedoelde register en andere gemakkelijk beschikbare re gisters. Indien de voormelde maatregelen geen resultaat opleve ren, maakt de collectieve beheerorganisatie deze informatie ui terlijk één jaar na het verstrijken van de periode van drie maan den openbaar.

4. Wanneer de aan rechthebbenden verschuldigde bedragen drie jaar na afloop van het boekjaar waarin de inning van de rechteninkomsten heeft plaatsgevonden nog niet kunnen wor den verdeeld en mits de collectieve beheerorganisatie alle nodige maatregelen heeft getroffen om de rechthebbenden te identifi ceren en te lokaliseren als bedoeld in lid 3, worden deze be dragen niet-verdeelbaar geacht.

5. De algemene ledenvergadering van een collectieve beheer organisatie besluit over het gebruik van de niet-verdeelbare be dragen overeenkomstig artikel 8, lid 5, onder b), onverminderd het recht van rechthebbenden om dergelijke bedragen van de collectieve beheerorganisatie te vorderen overeenkomstig de wetgeving van de lidstaten inzake de verjaring van rechtsvorde ringen.

6. De lidstaten kunnen het gebruik van niet-verdeelbare be dragen beperken of bepalen welk gebruik ervan toegestaan is, onder meer door te garanderen dat dergelijke bedragen geschei den en onafhankelijk worden aangewend ter financiering van sociale, culturele en educatieve activiteiten ten gunste van recht hebbenden.

HOOFDSTUK 3

Beheer van rechten namens andere collectieve beheerorgani saties

Artikel 14

Rechten die worden beheerd krachtens vertegenwoordigingsovereenkomsten

De lidstaten zien erop toe dat een collectieve beheerorganisatie niet discrimineert jegens een rechthebbende wiens rechten zij beheert krachtens een vertegenwoordigingsovereenkomst, met

name ten aanzien van toepasselijke tarieven, beheerkosten en de voorwaarden voor inning van de rechteninkomsten en ver deling van aan rechthebbenden verschuldigde bedragen.

Artikel 15

Inhoudingen en betalingen in vertegenwoordigingsovereenkomsten

1. De lidstaten zien erop toe dat een collectieve beheerorga nisatie geen andere inhoudingen dan voor beheerkosten han teert op de rechteninkomsten die voortvloeien uit de rechten die zij beheert op grond van een vertegenwoordigingsovereen komst, of op inkomsten uit de belegging van die rechteninkom sten, tenzij de andere collectieve beheerorganisatie die partij is bij de vertegenwoordigingsovereenkomst, uitdrukkelijk met der gelijke inhoudingen instemt.

2. De collectieve beheerorganisatie verdeelt en betaalt regel matig, zorgvuldig en correct de aan andere collectieve beheer organisaties verschuldigde bedragen.

3. De collectieve beheerorganisatie verricht deze verdeling en betalingen aan de andere collectieve beheerorganisatie zo snel mogelijk maar uiterlijk negen maanden na afloop van het boek jaar waarin de rechteninkomsten zijn geïnd, tenzij objectieve redenen die in het bijzonder verband houden met de verslag legging door gebruikers, de identificatie van rechten, of de af stemming van gegevens over werken en andere materie met rechthebbenden, de collectieve beheerorganisatie ervan weer houden deze termijn na te leven.

De andere collectieve beheerorganisatie of, wanneer zij als leden entiteiten heeft die rechthebbenden vertegenwoordigen, deze leden verdelen en betalen de aan rechthebbenden verschuldigde bedragen zo snel mogelijk maar uiterlijk zes maanden na ont vangst van deze bedragen, tenzij objectieve redenen die in het bijzonder verband houden met de verslaglegging door gebrui kers, de identificatie van rechten, rechthebbenden of de afstem ming van gegevens over werken en andere materie met recht hebbenden, de collectieve beheerorganisatie of, in voorkomend geval, haar leden ervan weerhouden deze termijn na te leven.

HOOFDSTUK 4

Betrekkingen met gebruikers

Artikel 16

Licentieverlening

1. De lidstaten zien erop toe dat collectieve beheerorganisa ties en gebruikers in goed vertrouwen onderhandelingen voeren over de licentieverlening voor rechten. Collectieve beheerorga nisaties en gebruikers verschaffen elkaar alle noodzakelijke in formatie.

NLL 84/88 Publicatieblad van de Europese Unie 20.3.2014

2. Licentievoorwaarden zijn gebaseerd op objectieve en niet- discriminerende criteria. Bij het verlenen van licenties voor rech ten zijn collectieve beheerorganisaties niet verplicht licentievoor waarden die zijn overeengekomen met een gebruiker als prece dent te gebruiken voor andere onlinediensten, wanneer de ge bruiker een nieuwe soort onlinedienst aanbiedt die nog geen drie jaar voor het publiek in de Unie beschikbaar is.

Rechthebbenden ontvangen een passende vergoeding voor het gebruik van de rechten. Tarieven voor exclusieve rechten en rechten op vergoeding zijn redelijk in verhouding tot onder meer de economische waarde van het gebruik van de rechten in het handelsverkeer, gelet op de aard en reikwijdte van het gebruik van de werken en andere materie, en in verhouding tot de economische waarde van de door de collectieve beheerorga nisatie verstrekte dienst. Collectieve beheerorganisaties stellen de betrokken gebruiker in kennis van de criteria die voor het be palen van die tarieven zijn gebruikt.

3. Collectieve beheerorganisaties beantwoorden aanvragen van gebruikers zonder onnodige vertraging en geven daarbij onder meer op welke informatie zij nodig hebben om een licentie aan te bieden.

Nadat ze alle relevante informatie heeft ontvangen, biedt de collectieve beheerorganisatie zonder onnodige vertraging een licentie aan, of verschaft zij de gebruiker een gemotiveerde ver klaring waarin zij uitlegt waarom zij niet van plan is een licentie te verlenen voor een bepaalde dienst.

4. Een collectieve beheerorganisatie stelt gebruikers in de gelegenheid op elektronische wijze met haar te communiceren, onder meer, voor zover van toepassing, ten behoeve van de verslaglegging over het licentiegebruik.

Artikel 17

Verplichtingen van gebruikers

De lidstaten stellen bepalingen vast om ervoor te zorgen dat de gebruikers een collectieve beheerorganisatie, in een vooraf over eengekomen en vooraf vastgesteld tijdsbestek en in een over eengekomen en vooraf vastgesteld formaat, de hun ter beschik king staande relevante informatie over het gebruik van de door de collectieve beheerorganisatie vertegenwoordigde rechten ver strekken die nodig is voor de inning van de rechteninkomsten en de verdeling en uitbetaling van de aan de rechthebbenden verschuldigde bedragen. Wanneer zij een besluit nemen over het formaat voor het verstrekken van deze informatie, nemen de collectieve beheerorganisaties en de gebruikers voor zover mo gelijk de vrijwillige normen van de industrie in acht.

HOOFDSTUK 5

Transparantie en verslaglegging

Artikel 18

Aan rechthebbenden verstrekte informatie over het beheer van hun rechten

1. Onverminderd lid 2 van dit artikel, artikel 19 en artikel 28, lid 2, zien de lidstaten erop toe dat een collectieve beheerorga

nisatie ten minste eenmaal per jaar op zijn minst de volgende informatie bekendmaakt aan elke rechthebbende aan wie zij rechteninkomsten heeft toegewezen of betalingen heeft gedaan in de periode waarop de informatie betrekking heeft:

a) de contactgegevens voor het gebruik waarvan de rechtheb bende de collectieve beheerorganisatie heeft gemachtigd, om de rechthebbende te identificeren en te lokaliseren;

b) de aan de rechthebbende toegewezen rechteninkomsten;

c) de door de collectieve beheerorganisatie aan de rechtheb bende betaalde bedragen per beheerde rechtencategorie en per soort gebruik;

d) de periode waarin het gebruik waarvoor bedragen zijn toe gewezen en betaald aan de rechthebbende, heeft plaatsgevon den, tenzij objectieve redenen in verband met de verslagleg ging door gebruikers de collectieve beheerorganisatie ervan weerhouden deze informatie te verstrekken;

e) bedragen die zijn ingehouden met betrekking tot beheerkos ten;

f) bedragen die zijn ingehouden voor andere doeleinden dan met betrekking tot beheerkosten, met inbegrip van die welke op grond van nationaal recht vereist zijn voor de verlening van sociale, culturele of educatieve diensten;

g) rechteninkomsten toegewezen aan een rechthebbende die voor enige periode onbetaald blijven.

2. Wanneer een collectieve beheerorganisatie rechteninkom sten toewijst en als leden entiteiten heeft die verantwoordelijk zijn voor de uitkering van rechteninkomsten aan de rechtheb benden, verstrekt de collectieve beheerorganisatie de in lid 1 opgesomde informatie aan die entiteiten mits zij deze informa tie niet in hun bezit hebben. De lidstaten zien erop toe dat de entiteiten ten minste eenmaal per jaar op zijn minst de in lid 1 opgesomde informatie bekendmaken aan elke rechthebbende aan wie zij inkomsten uit rechten hebben toegewezen of beta lingen hebben gedaan in de periode waarop de informatie be trekking heeft.

Artikel 19

Aan andere collectieve beheerorganisaties verstrekte informatie over het beheer van rechten op grond van

vertegenwoordigingsovereenkomsten

De lidstaten zien erop toe dat een collectieve beheerorganisatie aan collectieve beheerorganisaties namens wie zij rechten be heert op grond van een vertegenwoordigingsovereenkomst, mi nimaal eenmaal per jaar en op elektronische wijze voor de periode waarop de informatie betrekking heeft ten minste de volgende informatie bekendmaakt:

NL20.3.2014 Publicatieblad van de Europese Unie L 84/89

a) de toegewezen rechteninkomsten, de door de collectieve be heerorganisatie betaalde bedragen per beheerde rechtencate gorie en soort gebruik voor de rechten die zij beheert op grond van de vertegenwoordigingsovereenkomst, en rechten inkomsten toegewezen aan een rechthebbende die voor enige periode onbetaald blijven;

b) bedragen die zijn ingehouden met betrekking tot beheerkos ten;

c) de bedragen die zijn ingehouden voor andere doeleinden dan met betrekking tot beheerkosten, zoals bedoeld in artikel 15;

d) informatie over elke verleende of geweigerde licenties met betrekking tot werken en andere materie die wordt bestreken door de vertegenwoordigingsovereenkomst;

e) door de algemene ledenvergadering genomen besluiten voor zover deze besluiten relevant zijn voor het beheer van de rechten op grond van de vertegenwoordigingsovereenkomst.

Artikel 20

Op verzoek aan rechthebbenden, andere collectieve beheerorganisaties en gebruikers verstrekte informatie

Onverminderd artikel 25 zien de lidstaten erop toe dat een collectieve beheerorganisatie, in antwoord op een naar behoren gemotiveerd verzoek, op elektronische wijze en zonder onno dige vertraging op zijn minst de volgende informatie bekend maakt aan iedere collectieve beheerorganisatie namens wie zij rechten beheert op grond van een vertegenwoordigingsovereen komst of aan iedere rechthebbende of iedere gebruiker:

a) de werken of andere materie die zij beheert, de rechten die zij direct of krachtens een vertegenwoordigingsovereenkomst beheert en het grondgebied dat zij bestrijkt, of

b) wanneer wegens de reikwijdte van de activiteiten van de collectieve beheerorganisatie dergelijke soorten van werken of andere materie niet kunnen worden vastgesteld, de soor ten werken of andere materie die zij vertegenwoordigt, de rechten die zij beheert en de grondgebieden die zij bestrijkt.

Artikel 21

Openbaarmaking van informatie

1. De lidstaten zien erop toe dat een collectieve beheerorga nisatie op zijn minst de volgende informatie openbaar maakt:

a) haar statuut;

b) haar lidmaatschapsvoorwaarden en de voorwaarden voor beëindiging van de machtiging tot beheer van rechten, indien deze niet zijn opgenomen in het statuut;

c) standaardlicentieovereenkomsten en normaal toepasselijke tarieven, inclusief kortingen;

d) de in artikel 10 bedoelde lijst met personen;

e) haar algemene beleid inzake verdeling van de aan rechtheb benden verschuldigde bedragen;

f) haar algemene beleid inzake beheerkosten;

g) haar algemene beleid inzake inhoudingen, voor andere doel einden dan deze met betrekking tot beheerkosten, op rech teninkomsten en op enig ander inkomen voortvloeiend uit de belegging van rechteninkomsten, met inbegrip van inhou dingen ten behoeve van sociale, culturele en educatieve dien sten;

h) een lijst met door haar gesloten vertegenwoordigingsover eenkomsten, en de namen van de collectieve beheerorgani saties waarmee deze vertegenwoordigingsovereenkomsten zijn gesloten;

i) het algemene beleid inzake het gebruik van niet-verdeelbare bedragen;

j) de overeenkomstig de artikelen 33, 34 en 35 beschikbare procedures voor klachtenafhandeling en geschillenbeslech ting.

2. De collectieve beheerorganisatie maakt de in lid 1 be doelde informatie op zijn publieke website bekend en houdt deze actueel.

Artikel 22

Jaarlijks transparantieverslag

1. De lidstaten zien erop toe dat een collectieve beheerorga nisatie, ongeacht haar rechtsvorm krachtens nationaal recht, voor elk boekjaar uiterlijk acht maanden na afloop van dat boekjaar een jaarlijks transparantieverslag, met inbegrip van het in lid 3 bedoelde speciale verslag, samenstelt en openbaar maakt.

De collectieve beheerorganisatie maakt op zijn website het jaar lijks transparantieverslag bekend, welke op die website gedu rende ten minste vijf jaar voor het publiek beschikbaar blijft.

2. Het jaarlijks transparantieverslag bevat ten minste de in de bijlage daarbij voorgeschreven informatie.

3. Een speciaal verslag betreft het gebruik van de ingehouden bedragen ten behoeve van sociale, culturele en educatieve dien sten en bevat ten minste de in punt 3 van de bijlage voor geschreven informatie.

4. De in het jaarlijks transparantieverslag opgenomen boek houdkundige informatie wordt gecontroleerd door één of meer accountants, dat wil zeggen personen die wettelijk bevoegd zijn om rekeningen te controleren overeenkomstig Richtlijn 2006/43/EG van het Europees Parlement en de Raad (1).

NLL 84/90 Publicatieblad van de Europese Unie 20.3.2014

(1) Richtlijn 2006/43/EG van het Europees Parlement en de Raad van 17 mei 2006 betreffende de wettelijke controles van jaarrekeningen en geconsolideerde jaarrekeningen, tot wijziging van de Richtlijnen 78/660/EEG en 83/349/EEG van de Raad en houdende intrekking van Richtlijn 84/253/EEG van de Raad (PB L 157 van 9.6.2006, blz. 87).

Het auditverslag, met inbegrip van alle voorbehouden, wordt volledig gereproduceerd in het jaarlijks transparantieverslag.

Voor de doeleinden van dit lid omvat de boekhoudkundige informatie de in punt 1, onder a), van de bijlage bedoelde financiële overzichten en alle in punt 1, onder g) en h), en punt 2 van de bijlage bedoelde financiële informatie.

TITEL III

MULTITERRITORIALE LICENTIEVERLENING VAN ONLINE RECHTEN INZAKE MUZIEKWERKEN DOOR COLLECTIEVE

BEHEERORGANISATIES

Artikel 23

Multiterritoriale licentieverlening op de interne markt

De lidstaten zien erop toe dat op hun grondgebied gevestigde collectieve beheerorganisaties zich aan de voorschriften van deze titel houden bij de verlening van multiterritoriale licenties voor onlinerechten inzake muziekwerken.

Artikel 24

Capaciteit voor de verwerking van multiterritoriale licenties

1. De lidstaten zien erop toe dat een collectieve beheerorga nisatie die multiterritoriale licenties voor onlinerechten inzake muziekwerken verleent, over voldoende capaciteit beschikt om elektronisch op doelmatige en transparante wijze de gegevens te verwerken die nodig zijn voor het beheer van dergelijke licen ties, onder meer voor de identificatie van het repertoire en het toezicht op het gebruik daarvan, de facturering van gebruikers, de inning van rechteninkomsten en de verdeling van aan recht hebbenden verschuldigde bedragen.

2. Voor de doeleinden van lid 1 voldoet een collectieve be heerorganisatie ten minste aan de volgende voorwaarden:

a) over het vermogen beschikken om de muziekwerken waar voor de collectieve beheerorganisatie is gemachtigd tot ver tegenwoordiging, geheel of gedeeltelijk nauwkeurig te iden tificeren;

b) over het vermogen beschikken om voor elk betrokken grondgebied de rechten en de respectievelijke rechthebben den geheel of gedeeltelijk nauwkeurig te identificeren, voor elk muziekwerk of aandeel daarin waarvoor de collectieve beheerorganisatie is gemachtigd tot vertegenwoordiging;

c) gebruikmaken van unieke identificatiemiddelen om rechtheb benden en muziekwerken te identificeren, voor zover moge lijk rekening houdend met vrijwillige industriële normen en praktijken die zijn ontwikkeld op internationaal niveau of op het niveau van de Unie;

d) gebruikmaken van gepaste middelen om tijdig en doeltref fend tegenstrijdigheden te constateren en weg te nemen met gegevens van andere collectieve beheerorganisaties die mul titerritoriale licenties voor rechten van onlinegebruik van muziekwerken verlenen.

Artikel 25

Transparantie van informatie over multiterritoriaal repertoire

1. De lidstaten zien erop toe dat een collectieve beheerorga nisatie die multiterritoriale licenties voor onlinerechten inzake muziekwerken verleent, aan aanbieders van onlinediensten, aan rechthebbenden wier rechten zij vertegenwoordigt en aan an dere collectieve beheerorganisaties op elektronische wijze, in antwoord op een naar behoren gemotiveerd verzoek, actuele informatie verstrekt die de identificatie van het door haar ver tegenwoordigde onlinemuziekrepertoire mogelijk maakt. Deze informatie omvat:

a) de vertegenwoordigde muziekwerken;

b) de geheel of gedeeltelijk vertegenwoordigde rechten, en

c) de bestreken grondgebieden.

2. De collectieve beheerorganisatie kan zo nodig redelijke maatregelen treffen om de juistheid en integriteit van de gege vens te beschermen, hun hergebruik te beheren en commercieel gevoelige informatie te beschermen.

Artikel 26

Juistheid van informatie over multiterritoriaal repertoire

1. De lidstaten zien erop toe dat een collectieve beheerorga nisatie die multiterritoriale licenties voor onlinerechten inzake muziekwerken verleent, beschikt over regelingen waarmee rechthebbenden, andere collectieve beheerorganisaties en aan bieders van onlinediensten kunnen vragen om rectificatie van de gegevens als bedoeld in de lijst van voorwaarden in artikel 24, lid 2, of de op grond van artikel 25 verstrekte informatie, wanneer zij op grond van redelijke bewijsstukken van mening zijn dat de gegevens of de informatie met betrekking tot hun onlinerechten inzake muziekwerken onjuist zijn/is. Wanneer de vorderingen voldoende onderbouwd zijn, ziet de collectieve be heerorganisatie erop toe dat de gegevens of de informatie zon der onnodige vertraging worden/wordt gerectificeerd.

2. De collectieve beheerorganisatie voorziet rechthebbenden wier muziekwerken zijn opgenomen in haar eigen muziekreper toire en rechthebbenden die haar overeenkomstig artikel 31, hebben belast met het beheer van hun onlinerechten inzake muziekwerken, van de middelen om in elektronische vorm in formatie bij haar in te dienen over hun muziekwerken, hun rechten inzake die werken en de grondgebieden waarvoor de rechthebbenden de organisatie machtigen. Daarbij houden de collectieve beheerorganisatie en de rechthebbenden voor zover mogelijk rekening met vrijwillige industriële normen of praktij ken met betrekking tot gegevensuitwisseling die zijn ontwikkeld op internationaal niveau of op het niveau van de Unie, waar door de rechthebbenden het muziekwerk geheel of gedeeltelijk, de onlinerechten geheel of gedeeltelijk en de grondgebieden waarvoor zij de organisatie machtigen, kunnen specificeren.

NL20.3.2014 Publicatieblad van de Europese Unie L 84/91

3. Wanneer een collectieve beheerorganisatie een andere col lectieve beheerorganisatie op grond van de artikelen 29 en 30 machtigt om multiterritoriale licenties voor de onlinerechten inzake muziekwerken te verlenen, past de lastnemende collec tieve beheerorganisatie lid 2 van dit artikel ook toe met betrek king tot de rechthebbenden wier muziekwerken opgenomen zijn in het repertoire van de lastgevende collectieve beheerorga nisatie, tenzij de collectieve beheerorganisaties anders overeen komen.

Artikel 27

Juiste en tijdige verslaglegging en facturering

1. De lidstaten waarborgen dat een collectieve beheerorgani satie toeziet op het gebruik van onlinerechten inzake muziek werken die zij geheel of gedeeltelijk beheert door aanbieders van onlinediensten aan wie zij een multiterritoriale licentie voor die rechten heeft verleend.

2. De collectieve beheerorganisatie biedt aanbieders van on linediensten de mogelijkheid om op elektronische wijze verslag te doen van het feitelijke gebruik van onlinerechten inzake muziekwerken en aanbieders van onlinediensten doen nauwkeu rig verslag van het feitelijke gebruik van die werken. De collec tieve beheerorganisatie biedt het gebruik van ten minste één verslagmethode aan, rekening houdend met vrijwillige industri ële normen of praktijken die op internationaal niveau of op het niveau van de Unie zijn ontwikkeld voor de elektronische uit wisseling van dergelijke gegevens. Als de collectieve beheerorga nisatie voorziet in verslaglegging volgens een industriële norm voor de elektronische gegevensuitwisseling, kan zij weigeren verslagen van de aanbieder van onlinediensten in een eigen indeling te aanvaarden.

3. De collectieve beheerorganisatie verzendt facturen aan de aanbieder van onlinediensten op elektronische wijze. De collec tieve beheerorganisatie biedt het gebruik van ten minste één indeling aan, rekening houdend met vrijwillige industriële nor men of praktijken die op internationaal niveau of op het niveau van de Unie zijn ontwikkeld. Op de factuur worden de werken en rechten geïdentificeerd die geheel of gedeeltelijk in licentie zijn gegeven op grond van de gegevens als bedoeld in de lijst met voorwaarden uit hoofde van artikel 24, lid 2, en het dien overeenkomstige feitelijke gebruik, voor zover mogelijk op grond van de door de aanbieder van onlinediensten verstrekte informatie en de indeling die is gebruikt om die informatie te verstrekken. Als de collectieve beheerorganisatie een industriële norm hanteert, kan de aanbieder van onlinediensten niet wei geren de factuur te aanvaarden vanwege de indeling.

4. De collectieve beheerorganisatie factureert de onlinedien sten aan de aanbieder zorgvuldig en zonder vertraging nadat het feitelijke gebruik van de onlinerechten van dat muziekwerk is gemeld, tenzij dat niet mogelijk is om redenen die zijn toe te schrijven aan de aanbieder van onlinediensten.

5. De collectieve beheerorganisatie beschikt over toereikende regelingen die de aanbieder van onlinediensten in staat stelt om de juistheid van de factuur te betwisten, ook wanneer de aan bieder van onlinediensten van één of meer collectieve beheer organisaties facturen ontvangt voor dezelfde onlinerechten in zake hetzelfde muziekwerk.

Artikel 28

Juiste en tijdige betaling aan rechthebbenden

1. Onverminderd lid 3 zien de lidstaten erop toe dat een collectieve beheerorganisatie die multiterritoriale licenties voor onlinerechten inzake muziekwerken verleent, aan rechthebben den verschuldigde bedragen die voortvloeien uit dergelijke licen ties nauwkeurig en zonder vertraging verdeelt nadat het feite lijke gebruik van het werk is gemeld, tenzij dat niet mogelijk is om redenen die zijn toe te schrijven aan de aanbieder van onlinediensten.

2. Onverminderd lid 3 verstrekt de collectieve beheerorgani satie samen met elke betaling die zij doet op grond van lid 1 ten minste de volgende informatie aan rechthebbenden:

a) de periode waarin en de gebieden waar het gebruik waarvoor bedragen aan rechthebbenden verschuldigd zijn, heeft plaats gevonden;

b) de geïnde bedragen, ingehouden bedragen en bedragen die door de collectieve beheerorganisatie zijn verdeeld voor ieder recht voor online gebruik van een muziekwerk waarvoor de rechthebbenden de collectieve beheerorganisatie hebben ge machtigd hen geheel of gedeeltelijk te vertegenwoordigen;

c) de voor de rechthebbenden geïnde bedragen, ingehouden bedragen en bedragen die door de collectieve beheerorgani satie zijn verdeeld met betrekking tot iedere aanbieder van onlinediensten.

3. Wanneer een collectieve beheerorganisatie een andere col lectieve beheerorganisatie heeft belast met multiterritoriale licen tieverlening voor de onlinerechten inzake muziekwerken op grond van de artikelen 29 en 30, verdeelt de lastnemende col lectieve beheerorganisatie de in lid 1 bedoelde bedragen nauw keurig en zonder vertraging, en verstrekt zij de in lid 2 bedoelde informatie aan de lastgevende collectieve beheerorganisatie. De lastgevende collectieve beheerorganisatie is vervolgens verant woordelijk voor de verdeling van die bedragen en de verstrek king van die informatie aan de rechthebbenden, tenzij de col lectieve beheerorganisaties anderszins overeenkomen.

Artikel 29

Overeenkomsten tussen collectieve beheerorganisaties voor multiterritoriale licentieverlening

1. De lidstaten zien erop toe dat iedere vertegenwoordigings overeenkomst tussen collectieve beheerorganisaties waarbij een collectieve beheerorganisatie een andere collectieve beheerorga nisatie belast met de verlening van multiterritoriale licenties voor de onlinerechten inzake muziekwerken in haar eigen mu ziekrepertoire, van niet-exclusieve aard is. De lastnemende col lectieve beheerorganisatie beheert die onlinerechten op niet-dis criminerende wijze.

NLL 84/92 Publicatieblad van de Europese Unie 20.3.2014

2. De lastgevende collectieve beheerorganisatie informeert haar leden over de belangrijkste bepalingen van de overeen komst, met inbegrip van de duur ervan en de kosten van de door de lastnemende collectieve beheerorganisatie geleverde diensten.

3. De lastnemende collectieve beheerorganisatie informeert de lastgevende collectieve beheerorganisatie over de belangrijk ste voorwaarden waarop de rechten van deze laatste in licentie worden gegeven, met inbegrip van de aard van de exploitatie, alle bepalingen die betrekking hebben of van invloed zijn op de licentiekosten, de duur van de licentie, de boekperioden en de bestreken grondgebieden.

Artikel 30

Verplichting om een andere collectieve beheerorganisatie te vertegenwoordigen voor multiterritoriale

licentieverlening

1. De lidstaten zien erop toe dat wanneer een collectieve beheerorganisatie die geen multiterritoriale licenties voor de on linerechten inzake muziekwerken in haar eigen repertoire ver leent of aanbiedt te verlenen, een andere collectieve beheerorga nisatie verzoekt een vertegenwoordigingsovereenkomst te slui ten om deze rechten te beheren, de aangezochte collectieve beheerorganisatie verplicht is met een dergelijk verzoek in te stemmen als zij al multiterritoriale licenties voor dezelfde cate gorie onlinerechten inzake muziekwerken in het repertoire van één of meer andere collectieve beheerorganisaties verleent of aanbiedt te verlenen.

2. De aangezochte collectieve beheerorganisatie antwoordt de verzoekende collectieve beheerorganisatie schriftelijk en zonder onnodige vertraging.

3. Onverminderd de leden 5 en 6 beheert de aangezochte collectieve beheerorganisatie het vertegenwoordigde repertoire van de verzoekende collectieve beheerorganisatie onder dezelfde voorwaarden als die welke van toepassing zijn op het beheer van haar eigen repertoire.

4. De aangezochte collectieve beheerorganisatie neemt het vertegenwoordigde repertoire van de verzoekende collectieve beheerorganisatie op in alle aanbiedingen die zij doet aan aan bieders van onlinediensten.

5. De beheerkosten voor de dienst die door de aangezochte collectieve beheerorganisatie wordt verleend aan de verzoekende organisatie, zijn niet hoger dan de kosten die redelijkerwijs door de aangezochte collectieve beheerorganisatie in rekening worden gebracht.

6. De verzoekende collectieve beheerorganisatie stelt aan de aangezochte collectieve beheerorganisatie de informatie betref fende haar eigen muziekrepertoire ter beschikking die nodig is

voor de verlening van multiterritoriale licenties voor onlinerech ten inzake muziekwerken. Wanneer informatie ontoereikend is of wordt verstrekt in een vorm die de aangezochte collectieve beheerorganisatie niet in staat stelt aan de vereisten van deze titel te voldoen, heeft de aangezochte collectieve beheerorgani satie het recht om de kosten in rekening te brengen die rede lijkerwijs zijn gemaakt om aan de vereisten te voldoen of om de werken waarvoor de informatie ontoereikend of onbruikbaar is, uit te sluiten.

Artikel 31

Toegang tot multiterritoriale licentieverlening

De lidstaten zien erop toe dat wanneer een collectieve beheer organisatie uiterlijk op 10 april 2017 geen multiterritoriale li centies voor onlinerechten inzake muziekwerken verleent of aanbiedt te verlenen en geen andere collectieve beheerorganisa tie toestaat die rechten voor een dergelijk doel te beheren, recht hebbenden die die collectieve beheerorganisatie hebben gemach tigd om hun onlinerechten inzake muziekwerken te beheren, de onlinerechten inzake muziekwerken ten behoeve van multiter ritoriale licentieverlening voor alle grondgebieden uit die collec tieve beheerorganisatie kunnen terugtrekken zonder de online rechten inzake muziekwerken ten behoeve van monoterritoriale licentieverlening te hoeven terugtrekken, teneinde zelf of via enige andere partij die zij machtigen of via een collectieve be heerorganisatie die wel voldoet aan de voorwaarden van deze titel, multiterritoriale licenties voor hun onlinerechten inzake muziekwerken te verlenen.

Artikel 32

Afwijkingsprocedure voor onlinemuziekrechten van radio- en televisieprogramma’s

De voorschriften uit hoofde van deze titel zijn niet van toepas sing op collectieve beheerorganisaties die op grond van de vrij willige samenvoeging van de vereiste rechten overeenkomstig de mededingingsregels krachtens de artikelen 101 en 102 VWEU, een multiterritoriale licentie verlenen voor de onlinerechten in zake muziekwerken die vereist zijn voor een omroep die zijn radio- of televisieprogramma’s gelijktijdig met of na de oor spronkelijke uitzending, alsook ondersteunend onlinemateriaal, met inbegrip van vooruitblikken, dat door of voor de omroep is gemaakt bij de oorspronkelijke uitzending van het radio- of televisieprogramma, wil meedelen of openbaar wil maken.

TITEL IV

HANDHAVINGSMAATREGELEN

Artikel 33

Klachtenprocedure

1. De lidstaten zien erop toe dat collectieve beheerorganisa ties aan hun leden en aan collectieve beheerorganisaties namens wie zij rechten beheren op grond van een vertegenwoordigings overeenkomst, procedures beschikbaar stellen voor de doeltref fende en tijdige behandeling van klachten, met name in verband met machtigingen om rechten te beheren en de beëindiging of terugtrekking van rechten, lidmaatschapsvoorwaarden, de inning van aan rechthebbenden verschuldigde bedragen, inhoudingen en verdelingen.

NL20.3.2014 Publicatieblad van de Europese Unie L 84/93

2. Collectieve beheerorganisaties beantwoorden de klachten van leden of collectieve beheerorganisaties namens wie zij rech ten beheren op grond van een vertegenwoordigingsovereen komst, schriftelijk. Wanneer de collectieve beheerorganisatie een klacht afwijst, motiveert zij de afwijzing.

Artikel 34

Procedures voor alternatieve geschillenbeslechting

1. De lidstaten kunnen bepalen dat geschillen tussen collec tieve beheerorganisaties, leden van collectieve beheerorganisa ties, rechthebbenden of gebruikers betreffende de bepalingen in het nationale recht die zijn vastgesteld op grond van de voorschriften van deze richtlijn, kunnen worden onderworpen aan een snelle, onafhankelijke en onpartijdige procedure voor alternatieve geschillenbeslechting.

2. De lidstaten zien er voor de doeleinden van titel III op toe dat de volgende geschillen met betrekking tot een op hun grondgebied gevestigde collectieve beheerorganisatie die multi territoriale licenties voor onlinerechten inzake muziekwerken verleent of aanbiedt te verlenen, kunnen worden onderworpen aan een onafhankelijke en onpartijdige procedure voor alterna tieve geschillenbeslechting:

a) geschillen met een feitelijke of potentiële aanbieder van on linediensten betreffende de toepassing van de artikelen 16, 25, 26 en 27;

b) geschillen met één of meer rechthebbenden betreffende de toepassing van de artikelen 25, 26, 27, 28, 29, 30 en 31;

c) geschillen met een andere collectieve beheerorganisatie be treffende de toepassing van de artikelen 25, 26, 27, 28, 29 en 30.

Artikel 35

Geschillenbeslechting

1. De lidstaten zien erop toe dat geschillen tussen collectieve beheerorganisaties en gebruikers met betrekking tot met name bestaande en voorgestelde licentievoorwaarden of contractbreuk kunnen worden voorgelegd aan een rechter of, in voorkomend geval, aan een ander onafhankelijk en onpartijdig orgaan voor geschillenbeslechting indien dat orgaan gespecialiseerd is in in tellectueeleigendomsrecht.

2. Artikelen 33 en 34 en lid 1 van dit artikel laten het recht van de partijen om hun rechten uit te oefenen en te verdedigen door een gerechtelijke procedure te beginnen, onverlet.

Artikel 36

Naleving

1. De lidstaten zorgen ervoor dat de daartoe aangewezen bevoegde instanties toezien op de naleving door de collectieve beheerorganisaties die op hun grondgebied zijn gevestigd van de bepalingen in het nationale recht die zijn vastgesteld op grond van de voorschriften van deze richtlijn.

2. De lidstaten zien erop toe dat procedures bestaan waar mee leden van een collectieve beheerorganisatie, rechthebben den, gebruikers, collectieve beheerorganisaties en andere belang

hebbende partijen de daartoe aangewezen bevoegde instanties in kennis kunnen stellen van activiteiten of omstandigheden die volgens hen een inbreuk vormen op de bepalingen in het na tionale recht die zijn vastgesteld op grond van de voorschriften van deze richtlijn.

3. De lidstaten zien erop toe dat de daartoe aangewezen bevoegde instanties de bevoegdheid hebben om adequate sanc ties op te leggen of passende maatregelen te nemen wanneer niet wordt voldaan aan de bepalingen in het nationale recht die zijn vastgesteld bij de tenuitvoerlegging van deze richtlijn. Deze sancties en maatregelen zijn doeltreffend, evenredig en afschrik wekkend.

De lidstaten stellen de Commissie voor 10 april 2016 in kennis van de bevoegde instanties als bedoeld in dit artikel en in de artikelen 37 en 38. De Commissie maakt de in dit verband ontvangen informatie bekend.

Artikel 37

Informatie-uitwisseling tussen bevoegde instanties

1. Om het toezicht op de toepassing van deze richtlijn te vergemakkelijken, ziet elke lidstaat erop toe dat een verzoek om informatie dat wordt ontvangen van een daartoe aangewezen bevoegde instantie van een andere lidstaat aangaande voor de toepassing van deze richtlijn relevante zaken, en in het bijzon der met betrekking tot de activiteiten van op het grondgebied van de aangezochte lidstaat gevestigde collectieve beheerorgani saties, onverwijld door een daartoe aangewezen bevoegde in stantie wordt beantwoord, mits het verzoek naar behoren ge motiveerd is.

2. Wanneer een bevoegde instantie van oordeel is dat een collectieve beheerorganisatie die in een andere lidstaat gevestigd is maar op haar grondgebied actief is, mogelijkerwijs niet vol doet aan de bepalingen in het nationale recht van de lidstaat waar die collectieve beheerorganisatie gevestigd is, die zijn vast gesteld op grond van de voorschriften van deze richtlijn, kan zij alle relevante informatie doorgeven aan de bevoegde instantie van de lidstaat waar de collectieve beheerorganisatie gevestigd is, eventueel vergezeld waar toepasselijk van een verzoek aan die instantie om onder haar bevoegdheid vallende passende maat regelen te nemen. De bevoegde instantie die het verzoek ont ving, geeft binnen drie maanden een met redenen omkleed ant woord.

3. Aangelegenheden als bedoeld in lid 2, kunnen door de bevoegde instantie die een dergelijk verzoek doet ook worden voorgelegd aan de overeenkomstig artikel 41 opgerichte groep van deskundigen.

Artikel 38

Samenwerking voor de ontwikkeling van multiterritoriale licentieverlening

1. De Commissie stimuleert een regelmatige uitwisseling van informatie tussen de daarvoor aangewezen bevoegde instanties in de lidstaten en tussen die instanties en de Commissie over de situatie en de ontwikkeling van multiterritoriale licentiever lening.

NLL 84/94 Publicatieblad van de Europese Unie 20.3.2014

2. De Commissie voert regelmatig raadplegingen uit met ver tegenwoordigers van rechthebbenden, collectieve beheerorgani saties, gebruikers, consumenten en andere belanghebbende par tijen over hun ervaringen met de toepassing van de bepalingen van titel III van deze richtlijn. De Commissie verstrekt de be voegde instanties alle ter zake dienende informatie die voort komt uit deze raadplegingen in het kader van de in lid 1 ver melde uitwisseling van informatie.

3. De lidstaten zien erop toe dat hun bevoegde instanties uiterlijk op 10 oktober 2017 een verslag aan de Commissie doen toekomen over de situatie en de ontwikkeling van multi territoriale licentieverlening op hun grondgebied. Het verslag bevat in het bijzonder informatie over de beschikbaarheid van multiterritoriale licenties in de desbetreffende lidstaat en de na leving door collectieve beheerorganisaties van de bepalingen in het nationale recht die zijn vastgesteld bij de tenuitvoerlegging van titel III van deze richtlijn, tezamen met de beoordeling van de ontwikkeling van multiterritoriale licentieverlening van onli nerechten inzake muziekwerken door gebruikers, consumenten, rechthebbenden en andere belanghebbende partijen.

4. Op basis van de krachtens lid 3 ontvangen verslagen en de krachtens leden 1 en 2 verzamelde informatie beoordeelt de Commissie de toepassing van titel III van deze richtlijn. Indien noodzakelijk, en waar toepasselijk op basis van een specifiek verslag, overweegt zij nadere maatregelen om geconstateerde problemen op te lossen. Deze beoordeling strekt zich met name uit tot:

a) het aantal collectieve beheerorganisaties dat voldoet aan de voorschriften van titel III;

b) de toepassing van de artikelen 29 en 30, met inbegrip van het aantal vertegenwoordigingsovereenkomsten dat de col lectieve beheerorganisaties krachtens deze artikelen hebben gesloten;

c) het aandeel van het repertoire in de lidstaten dat beschikbaar is voor licentieverlening op multiterritoriale basis.

TITEL V

VERSLAGLEGGING EN SLOTBEPALINGEN

Artikel 39

Kennisgeving van collectieve beheerorganisaties

De lidstaten doen de Commissie uiterlijk op 10 april 2016, aan de hand van de inlichtingen waarover zij beschikken, een lijst van de op hun grondgebied gevestigde collectieve beheerorga nisaties toekomen.

De lidstaten stellen de Commissie zonder onnodige vertraging in kennis van elke wijziging in de lijst.

De Commissie maakt deze informatie bekend en houdt ze ac tueel.

Artikel 40

Verslag

Uiterlijk op 10 april 2021 beoordeelt de Commissie de toepas sing van deze richtlijn en brengt zij aan het Europees Parlement en de Raad verslag uit van de toepassing van deze richtlijn. Dat verslag bevat een beoordeling van de gevolgen van deze richtlijn voor de ontwikkeling van grensoverschrijdende diensten, de culturele verscheidenheid, de betrekkingen tussen collectieve be heerorganisaties en gebruikers en de werking in de Unie van buiten de Unie gevestigde collectieve beheerorganisaties, en de eventuele noodzaak van een herziening. De Commissie laat haar verslag, indien van toepassing, vergezeld gaan van een wetge vingsvoorstel.

Artikel 41

Groep van deskundigen

Er wordt een groep van deskundigen opgericht. Deze groep bestaat uit vertegenwoordigers van de bevoegde instanties van de lidstaten. De groep van deskundigen wordt voorgezeten door een vertegenwoordiger van de Commissie en komt op diens initiatief dan wel op verzoek van een delegatie van een lidstaat bijeen. De taken van deze groep zijn:

a) het effect van de omzetting van deze richtlijn op de werking van de collectieve beheerorganisaties en onafhankelijke be heerentiteiten op de interne markt onderzoeken en eventuele moeilijkheden onder de aandacht brengen;

b) regelmatig overleg voeren over problemen in verband met de toepassing van deze richtlijn;

c) informatie uitwisselen over relevante ontwikkelingen die zich in wetgeving en rechtspraak en op economisch, sociaal, cul tureel en technologisch gebied voordoen, met name op het vlak van de digitale markt voor werken en andere materie.

Artikel 42

Bescherming van persoonsgegevens

Op de verwerking van persoonsgegevens binnen het kader van deze richtlijn is Richtlijn 95/46/EG van toepassing.

Artikel 43

Omzetting

1. De lidstaten doen de nodige wettelijke en bestuursrechte lijke bepalingen in werking treden om uiterlijk op 10 april 2016 aan deze richtlijn te voldoen. Zij stellen de Commissie daarvan onverwijld in kennis.

Wanneer de lidstaten die bepalingen aannemen, wordt in die bepalingen zelf of bij de officiële bekendmaking daarvan naar deze richtlijn verwezen. De regels voor deze verwijzing worden vastgesteld door de lidstaten.

2. De lidstaten delen de Commissie de tekst van de belang rijkste bepalingen van intern recht mede die zij op het onder deze richtlijn vallende gebied vaststellen.

NL20.3.2014 Publicatieblad van de Europese Unie L 84/95

Artikel 44

Inwerkingtreding

Deze richtlijn treedt in werking op de twintigste dag na die van de bekendmaking ervan in het Publicatieblad van de Europese Unie.

Artikel 45

Adressaten

Deze richtlijn is gericht tot de lidstaten.

Gedaan te Straatsburg, 26 februari 2014.

Voor het Europees Parlement De voorzitter M. SCHULZ

Voor de Raad De voorzitter

D. KOURKOULAS

NLL 84/96 Publicatieblad van de Europese Unie 20.3.2014

BIJLAGE

1. Informatie die moet worden verstrekt in het jaarlijks transparantieverslag als bedoeld in artikel 22, lid 2:

a) financiële overzichten bestaande uit een balans van activa en passiva, een resultatenrekening voor het boekjaar en een kasstroomoverzicht;

b) een verslag van de activiteiten in het boekjaar;

c) informatie over weigeringen om een licentie te verlenen op grond van artikel 16, lid 3;

d) een beschrijving van de wettelijke en bestuurlijke structuur van de collectieve beheerorganisatie;

e) informatie over entiteiten die direct of indirect eigendom zijn, of geheel of gedeeltelijk onder toezicht staan van de collectieve beheerorganisatie;

f) informatie over het totale beloningsbedrag dat in het afgelopen boekjaar aan de in artikel 9, lid 3, en artikel 10 bedoelde personen is betaald, alsmede over andere aan hen verleende voordelen;

g) de in punt 2 van deze bijlage bedoelde financiële gegevens;

h) een speciaal verslag over het gebruik van bedragen die zijn ingehouden ten behoeve van sociale, culturele en educatieve diensten, waarin de in punt 3 van deze bijlage bedoelde informatie wordt opgenomen.

2. Financiële informatie die moet worden verstrekt in het jaarlijks transparantieverslag:

a) financiële informatie over rechteninkomsten per beheerde rechtencategorie en per soort gebruik (bijvoorbeeld uitzending, online, openbare uitvoering) met inbegrip van de informatie over de inkomsten voortvloeiend uit de belegging van rechteninkomsten en de aanwending van die inkomsten (of ze onder de rechthebbenden of andere collectieve beheerorganisaties zijn verdeeld of anderszins zijn gebruikt);

b) financiële informatie over de kosten van rechtenbeheer en andere door de collectieve beheerorganisatie aan recht hebbenden verleende diensten, met een volledige beschrijving van ten minste de volgende posten:

i) alle bedrijfskosten en financiële kosten, met een onderverdeling per beheerde rechtencategorie en in geval van indirecte kosten die niet aan één of meer rechtencategorieën kunnen worden toegeschreven, een toelichting van de methode van toerekening voor die indirecte kosten;

ii) bedrijfskosten en financiële kosten, met een onderverdeling per beheerde rechtencategorie en in geval van indirecte kosten die niet aan één of meer rechtencategorieën kunnen worden toegeschreven, een toelichting van de methode van toerekening voor die indirecte kosten, alleen ten aanzien van het rechtenbeheer met inbegrip van de beheerkosten die zijn ingehouden op of gecompenseerd met rechteninkomsten of inkomsten voortvloeiend uit de belegging van rechteninkomsten overeenkomstig artikel 11, lid 4, en artikel 12, leden 1, 2 en 3;

iii) bedrijfskosten en financiële kosten ten aanzien van andere diensten dan het rechtenbeheer, maar met inbegrip van sociale, culturele en educatieve diensten;

iv) middelen die worden aangewend om kosten te dekken;

v) bedragen die zijn ingehouden op rechteninkomsten, met een onderverdeling per beheerde rechtencategorie en per soort gebruik en het doel van de inhouding, zoals kosten in verband met het rechtenbeheer of met sociale, culturele of educatieve diensten;

vi) de percentages die de kosten van het rechtenbeheer en andere door de collectieve beheerorganisatie aan rechthebbenden verleende diensten vertegenwoordigen ten opzichte van de rechteninkomsten in het betreffende boekjaar, per beheerde rechtencategorie, en in geval van indirecte kosten die niet aan één of meer rechtenca tegorieën kunnen worden toegeschreven, een toelichting van de methode van toerekening voor die indirecte kosten;

c) financiële informatie over aan rechthebbenden verschuldigde bedragen met een volledige beschrijving van ten minste de volgende posten:

i) het totale aan rechthebbenden toegeschreven bedrag, met een onderverdeling per beheerde rechtencategorie en per soort gebruik;

ii) het totale aan rechthebbenden betaalde bedrag, met een onderverdeling per beheerde rechtencategorie en per soort gebruik;

iii) de frequentie van de betalingen, met een onderverdeling per beheerde rechtencategorie en per soort gebruik;

NL20.3.2014 Publicatieblad van de Europese Unie L 84/97

iv) het totale geïnde maar nog niet aan rechthebbenden toegeschreven bedrag, met een onderverdeling per beheerde rechtencategorie en per soort gebruik en een aanduiding van het boekjaar waarin deze bedragen zijn geïnd;

v) het totale toegeschreven maar nog niet onder rechthebbenden verdeelde bedrag, met een onderverdeling per beheerde rechtencategorie en per soort gebruik en een aanduiding van het boekjaar waarin deze bedragen zijn geïnd;

vi) wanneer een collectieve beheerorganisatie de verdeling en betaling niet heeft verricht binnen de in artikel 13, lid 1, vastgestelde termijn: de redenen voor de vertraging;

vii) het totaal van niet-verdeelbare bedragen, met een toelichting over de aanwending van die bedragen;

d) informatie over de betrekkingen met andere collectieve beheerorganisaties met een beschrijving van ten minste de volgende posten:

i) bedragen ontvangen van andere collectieve beheerorganisaties en bedragen betaald aan andere collectieve beheerorganisaties, met een onderverdeling per beheerde rechtencategorie, per soort gebruik en per organisatie;

ii) beheerkosten en andere inhoudingen op de rechteninkomsten die verschuldigd zijn aan andere collectieve beheerorganisaties, met een onderverdeling per rechtencategorie, per soort gebruik en per organisatie;

iii) beheerkosten en andere inhoudingen op de bedragen die betaald zijn door andere collectieve beheerorganisaties, met een onderverdeling per rechtencategorie en per organisatie;

iv) de rechtstreeks onder rechthebbenden verdeelde bedragen die afkomstig zijn van andere collectieve beheer organisaties, met een onderverdeling per rechtencategorie en per organisatie.

3. Informatie die moet worden verstrekt in het speciale verslag als bedoeld in artikel 22, lid 3:

a) de in het boekjaar ingehouden bedragen ten behoeve van sociale, culturele en educatieve diensten, met een onderverdeling per soort doelstelling en met voor elk soort doelstelling een onderverdeling per categorie beheerde rechten en per soort gebruik;

b) een toelichting van het gebruik van die bedragen, met een onderverdeling per soort doelstelling met inbegrip van de kosten voor het beheer van de ingehouden bedragen ter financiering van sociale, culturele en educatieve diensten en van de afzonderlijke bedragen die voor sociale, culturele en educatieve diensten zijn aangewend.

NLL 84/98 Publicatieblad van de Europese Unie 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Dyrektywa Parlamentu Europejskiego i Rady 2014/26/UE z dnia 26 lutego 2014 r. w sprawie zbiorowego zarządzania prawami autorskimi i prawami pokrewnymi oraz udzielania licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych do korzystania online na rynku wewnętrznymTekst mający znaczenie dla EOG

DYREKTYWY

DYREKTYWA PARLAMENTU EUROPEJSKIEGO I RADY 2014/26/UE

z dnia 26 lutego 2014 r.

w sprawie zbiorowego zarządzania prawami autorskimi i prawami pokrewnymi oraz udzielania licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych do korzystania online na

rynku wewnętrznym

(Tekst mający znaczenie dla EOG)

PARLAMENT EUROPEJSKI I RADA UNII EUROPEJSKIEJ,

uwzględniając Traktat o funkcjonowaniu Unii Europejskiej, w szczególności jego art. 50 ust. 1, art. 53 ust. 1 i art. 62,

uwzględniając wniosek Komisji Europejskiej,

po przekazaniu projektu aktu ustawodawczego parlamentom narodowym,

uwzględniając opinię Europejskiego Komitetu Ekonomiczno- Społecznego (1),

stanowiąc zgodnie ze zwykłą procedurą ustawodawczą (2),

a także mając na uwadze, co następuje:

(1) Dyrektywy unijne przyjęte w dziedzinie praw autorskich i praw pokrewnych zapewniają już wysoki poziom ochrony podmiotów uprawnionych, a tym samym ramy, w których może następować eksploatacja treści chronionych tymi prawami. Dyrektywy te przyczyniają się do rozwoju i zachowania twórczości. Na rynku wewnętrznym, na którym konkurencja nie jest zakłó cona, ochrona innowacji i twórczości intelektualnej sprzyja również inwestowaniu w innowacyjne usługi i produkty.

(2) Rozpowszechnianie treści chronionych prawem auto rskim i prawami pokrewnymi, w tym książek, produkcji audiowizualnych i nagrań muzycznych, oraz związanych z nimi usług, wymaga uzyskania licencji obejmujących te prawa od różnych podmiotów praw autorskich i praw pokrewnych, takich jak twórcy, artyści wykonawcy, producenci i wydawcy. Zwykle w gestii podmiotu upraw nionego pozostaje wybór między samodzielnym a zbio rowym zarządzaniem przysługującymi mu prawami, chyba że państwa członkowskie postanowią inaczej, zgodnie z prawem Unii oraz międzynarodowymi zobo wiązaniami Unii i państw członkowskich. Zarządzanie prawami autorskimi i prawami pokrewnymi obejmuje udzielanie licencji użytkownikom, kontrolowanie użyt kowników, monitorowanie korzystania z praw, egzekwo wanie praw autorskich i praw pokrewnych, pobieranie przychodów z praw z tytułu ich eksploatacji oraz podział między podmiotami uprawnionymi należnych im kwot. Organizacje zbiorowego zarządzania umożliwiają

podmiotom uprawnionym uzyskanie wynagrodzenia z tytułu korzystania z ich utworów w przypadkach, w których podmioty te nie byłyby same w stanie kontro lować tego wykorzystania lub egzekwować należnych im wynagrodzeń, w tym na rynkach zagranicznych.

(3) Art. 167 Traktatu o funkcjonowaniu Unii Europejskiej (TFUE) wymaga, aby Unia uwzględniała w swoim dzia łaniu różnorodność kulturową oraz przyczyniała się do rozkwitu kultur państw członkowskich, w poszanowaniu ich różnorodności narodowej i regionalnej, równocześnie podkreślając znaczenie wspólnego dziedzictwa kulturo wego. Organizacje zbiorowego zarządzania pełnią i powinny nadal pełnić ważną rolę w propagowaniu różnorodności ekspresji kulturalnej, zarówno poprzez umożliwienie wejścia na rynek najmniejszym i mniej popularnym repertuarom, jak i świadczenie usług o charakterze socjalnym, kulturalnym i edukacyjnym swoim podmiotom uprawnionym oraz odbiorcom.

(4) Reprezentując podmioty uprawnione mające miejsce zamieszkania lub siedzibę w innych państwach człon kowskich oraz udzielając licencji użytkownikom mającym miejsce zamieszkania lub siedzibę w innych państwach członkowskich, organizacje zbiorowego zarządzania z siedzibą w Unii powinny mieć możliwość korzystania ze swobód przewidzianych w Traktatach.

(5) Istnieją znaczące różnice w krajowych przepisach regu lujących funkcjonowanie organizacji zbiorowego zarzą dzania, zwłaszcza w odniesieniu do ich przejrzystości i odpowiedzialności wobec swoich członków i podmiotów uprawnionych. Doprowadziło to w wielu przypadkach do trudności, w szczególności dla zagra nicznych podmiotów uprawnionych, gdy starały się wykonywać przysługujące im prawa, oraz do nieefektyw nego zarządzania finansowego pobranymi przychodami. Problemy związane z funkcjonowaniem organizacji zbio rowego zarządzania prowadzą do niewydolności w eksploatacji praw autorskich i praw pokrewnych na rynku wewnętrznym, ze szkodą dla członków organizacji zbiorowego zarządzania, podmiotów uprawnionych i użytkowników.

PLL 84/72 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej 20.3.2014

(1) Dz.U. C 44 z 15.2.2013, s. 104. (2) Stanowisko Parlamentu Europejskiego z dnia 4 lutego 2014 r.

(dotychczas nieopublikowane w Dzienniku Urzędowym) oraz decyzja Rady z dnia 20 lutego 2014 r.

(6) Potrzebę usprawnienia funkcjonowania organizacji zbio rowego zarządzania stwierdzono już w zaleceniu Komisji 2005/737/WE (1). Zalecenie to określa szereg zasad, takich jak swoboda wyboru przez podmioty uprawnione organizacji zbiorowego zarządzania, równe traktowanie poszczególnych kategorii podmiotów uprawnionych oraz sprawiedliwy podział należności licencyjnych. Wezwano w nim także organizacje zbiorowego zarządzania do udostępniania użytkownikom wystarczająco dokładnych informacji na temat stawek wynagrodzeń i repertuaru przed podjęciem negocjacji między nimi. Zawarto w nim również zalecenia dotyczące odpowiedzialności, reprezentacji podmiotów uprawnionych w organach decyzyjnych organizacji zbiorowego zarządzania oraz rozstrzygania sporów. Do zalecenia stosowano się jednak w zróżnicowanym stopniu.

(7) Ochrona interesów członków organizacji zbiorowego zarządzania, podmiotów uprawnionych oraz osób trze cich wymaga koordynacji przepisów państw członkow skich dotyczących zarządzania prawami autorskimi oraz mechanizmów udzielania licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wyko rzystania online w celu zapewnienia równoważnych gwarancji w całej Unii. Z tego też względu podstawę prawną niniejszej dyrektywy powinien stanowić art. 50 ust. 1 TFUE.

(8) Celem niniejszej dyrektywy jest zapewnienie koordynacji krajowych przepisów dotyczących warunków podej mowania działalności w zakresie zarządzania prawami autorskimi i prawami pokrewnymi przez organizacje zbiorowego zarządzania, sposobów zarządzania tymi organizacjami oraz ram nadzoru nad nimi, a zatem jej podstawę prawną powinien stanowić również art. 53 ust. 1 TFUE. Ponadto, ponieważ dotyczy sektora, w którym usługi są świadczone w całej Unii, podstawę prawną niniejszej dyrektywy powinien stanowić art. 62 TFUE.

(9) Celem niniejszej dyrektywy jest ustanowienie wymogów mających zastosowanie do organizacji zbiorowego zarzą dzania, aby zapewnić wysoki poziom zarządzania, zarzą dzania finansowego, przejrzystości i sprawozdawczości. Nie powinno to jednak uniemożliwiać państwom człon kowskim utrzymywania lub wprowadzania w odniesieniu do organizacji zbiorowego zarządzania mających siedzibę na ich terytorium bardziej rygorystycznych norm niż określone w tytule II niniejszej dyrektywy, pod warun kiem że takie bardziej rygorystyczne normy są zgodne z prawem Unii.

(10) Żadne przepisy niniejszej dyrektywy nie powinny unie możliwiać stosowania przez państwo członkowskie takich samych lub podobnych przepisów do organizacji zbiorowego zarządzania, które mają siedzibę poza Unią, lecz działają w tym państwie członkowskim.

(11) Żadne przepisy niniejszej dyrektywy nie powinny unie możliwiać organizacjom zbiorowego zarządzania zawie rania umów o reprezentacji z innymi organizacjami zbio rowego zarządzania – zgodnie z zasadami konkurencji ustanowionymi w art. 101 i 102 TFUE – w zakresie zarządzania prawami, aby ułatwić, usprawnić i uprościć procedury przyznawania licencji użytkownikom, w tym do celów wystawiania jednej faktury, na równych, niedys kryminujących i przejrzystych warunkach, oraz aby udzielać licencji wieloterytorialnych także w innych dzie dzinach niż te, o których mowa w tytule III niniejszej dyrektywy.

(12) Niniejsza dyrektywa, chociaż ma zastosowanie do wszystkich organizacji zbiorowego zarządzania, z wyjąt kiem tytułu III, który ma zastosowanie jedynie do orga nizacji zbiorowego zarządzania zarządzających prawami autorskimi do utworów muzycznych dla wykorzystania online na więcej niż jednym terytorium, nie narusza ustaleń dotyczących zarządzania prawami w państwach członkowskich, takich jak samodzielne zarządzanie, rozszerzony skutek umowy między reprezentacyjną orga nizacją zbiorowego zarządzania a użytkownikiem, tj. rozszerzone zbiorowe licencje, obowiązkowe zbiorowe zarządzanie, prawne domniemanie reprezentacji i przenie sienie praw na rzecz organizacji zbiorowego zarządzania.

(13) Niniejsza dyrektywa nie narusza możliwości określenia przez państwa członkowskie – na mocy przepisów usta wowych, wykonawczych lub innego szczególnego mechanizmu służącego temu celowi – uczciwej kompen saty na rzecz podmiotów uprawnionych z tytułu wyjątków lub ograniczeń w odniesieniu do prawa do zwielokrotniania przewidzianych w dyrektywie Parla mentu Europejskiego i Rady 2001/29/WE (2) oraz wyna grodzenia podmiotów uprawnionych z tytułu odstępstw od wyłącznego prawa publicznego użyczenia przewidzia nych w dyrektywie 2006/115/WE Parlamentu Europej skiego i Rady (3), mających zastosowanie na ich teryto rium, a także określenia warunków mających zastoso wanie do ich pobierania.

(14) Niniejsza dyrektywa nie wymaga od organizacji zbioro wego zarządzania przyjęcia określonej formy prawnej. W praktyce organizacje te działają w różnych formach prawnych, takich jak stowarzyszenia, spółdzielnie czy spółki z ograniczoną odpowiedzialnością, które są kontrolowane przez podmioty praw autorskich i praw pokrewnych lub które do tych podmiotów należą, bądź przez podmioty reprezentujące takie podmioty upraw nione. W niektórych wyjątkowych przypadkach, ze

PL20.3.2014 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej L 84/73

(1) Zalecenie Komisji 2005/737/WE z dnia 18 maja 2005 r. w sprawie transgranicznego zbiorowego zarządzania prawami autorskimi i pokrewnymi w odniesieniu do legalnych usług muzycznych online (Dz.U. L 276 z 21.10.2005, s. 54).

(2) Dyrektywa Parlamentu Europejskiego i Rady 2001/29/WE z dnia 22 maja 2001 r. w sprawie harmonizacji niektórych aspektów praw autorskich i pokrewnych w społeczeństwie informacyjnym (Dz.U. L 167 z 22.6.2001, s. 10).

(3) Dyrektywa 2006/115/WE Parlamentu Europejskiego i Rady z dnia 12 grudnia 2006 r. w sprawie prawa najmu i użyczenia oraz niektó rych praw pokrewnych prawu autorskiemu w zakresie własności intelektualnej (Dz.U. L 376 z 27.12.2006, s. 28).

względu na formę prawną organizacji zbiorowego zarzą dzania, nie występuje jednak element własności lub kontroli. Jest tak na przykład w przypadku fundacji, które nie mają członków. Pomimo tego przepisy niniej szej dyrektywy powinny mieć zastosowanie także do tych organizacji. Podobnie państwa członkowskie powinny przyjąć odpowiednie środki w celu zapobie gania obchodzeniu obowiązków w ramach niniejszej dyrektywy poprzez wybór formy prawnej. Należy odno tować, że podmioty, które reprezentują podmioty upraw nione i które są członkami organizacji zbiorowego zarzą dzania mogą same być innymi organizacjami zbiorowego zarządzania, stowarzyszeniami podmiotów uprawnio nych, związkami lub innymi organizacjami.

(15) Podmioty uprawnione powinny mieć swobodę powie rzania zarządzania przysługującymi im prawami nieza leżnym podmiotom zarządzającym. Takie niezależne podmioty zarządzające są podmiotami handlowymi, które różnią się od organizacji zbiorowego zarządzania między innymi dlatego, że nie należą do podmiotów uprawnionych ani nie podlegają ich kontroli. Jednak w zakresie, w jakim te niezależne podmioty zarządzające prowadzą taką samą działalność jak organizacje zbioro wego zarządzania, są one zobowiązane do udzielania określonych informacji podmiotom uprawnionym, które reprezentują, organizacjom zbiorowego zarządzania, użytkownikom i odbiorcom.

(16) Producenci audiowizualni, producenci nagrań i nadawcy udzielają licencji na swoje własne prawa, w niektórych przypadkach wraz z prawami, które przenieśli na nich na przykład wykonawcy, na podstawie indywidualnie wyne gocjowanych umów, oraz działają we własnym interesie. Wydawcy książek, firmy fonograficzne czy wydawcy gazet udzielają licencji na prawa, które zostały przenie sione na ich rzecz na podstawie indywidualnie wynego cjowanych umów, oraz działają we własnym interesie. W związku z tym nie należy uznawać producentów audiowizualnych, producentów nagrań, nadawców ani wydawców za „niezależne podmioty zarządzające”. Ponadto zarządcy i agenci autorów i wykonawców dzia łający jako pośrednicy i przedstawiciele podmiotów uprawnionych w stosunkach z organizacjami zbiorowego zarządzania nie powinni być uważani za „niezależne podmioty zarządzające”, ponieważ nie zarządzają prawami w odniesieniu do ustalania stawek wynagro dzeń, udzielania licencji czy pobierania opłat od użyt kowników.

(17) Organizacje zbiorowego zarządzania powinny mieć swobodę zlecania podmiotom zależnym lub innym podmiotom kontrolowanym przez te organizacje niektó rych zadań wchodzących w zakres ich działalności, takich jak wystawianie faktur użytkownikom czy podział między podmioty uprawnione należnych im kwot. W takich przypadkach przepisy niniejszej dyrektywy, które miałyby zastosowanie, gdyby dane zadanie było wykonywane bezpośrednio przez organizację zbioro wego zarządzania, powinny mieć zastosowanie do dzia łalności podmiotów zależnych lub innych podmiotów.

(18) W celu zapewnienia, aby podmioty praw autorskich i praw pokrewnych mogły w pełni korzystać z rynku wewnętrznego w przypadku, gdy przysługujące im prawa są przedmiotem zbiorowego zarządu, oraz aby ich swoboda w wykonywaniu przysługujących im praw nie była bezpodstawnie ograniczona, należy przewidzieć

włączenie odpowiednich gwarancji do statutu organizacji zbiorowego zarządzania. Ponadto organizacja zbioro wego zarządzania, świadcząc usługi zarządzania, nie powinna dyskryminować, bezpośrednio lub pośrednio, podmiotów uprawnionych ze względu na ich obywatel stwo lub przynależność państwową, miejsce zamiesz kania lub siedzibę.

(19) Mając na uwadze swobody ustanowione w TFUE, zbio rowe zarządzanie prawami autorskimi i prawami pokrewnymi powinno wiązać się z możliwością swobod nego wybierania organizacji zbiorowego zarządzania przez podmiot uprawniony na potrzeby zarządzania przysługującymi mu prawami, niezależnie od tego, czy są to prawa publicznego komunikowania czy zwielokrot niania, czy też kategorie praw związane z formami eksploatacji, takimi jak prawo nadawania, wystawiania w teatrze lub zwielokrotniania na potrzeby rozpowszech niania online, pod warunkiem że organizacja zbiorowego zarządzania, którą chce wybrać podmiot uprawniony, zarządza już tego rodzaju prawami lub kategoriami praw.

Prawa, kategorie praw lub rodzaje utworów i inne przed mioty objęte ochroną, którymi zarządza organizacja zbiorowego zarządzania, powinno określić walne zgro madzenie członków tej organizacji, jeżeli nie zostały one już określone w jej statucie lub określone w przepisach. Ważne jest, aby prawa i kategorie praw były określane w sposób pozwalający na utrzymanie równowagi pomiędzy swobodą rozporządzania przez podmioty uprawnione swoimi utworami i innymi przedmiotami objętymi ochroną a zdolnością organizacji do efektyw nego zarządzania prawami, z uwzględnieniem w szcze gólności kategorii praw zarządzanych przez organizację i sektora kreatywnego, w którym działa organizacja. Należycie uwzględniając tę równowagę, podmioty upraw nione powinny mieć możliwość łatwego wycofania takich praw lub kategorii praw spod zarządu prowadzo nego przez organizację zbiorowego zarządzania i zarzą dzania nimi samodzielnie lub powierzenia bądź przeka zania zarządzania całością lub częścią tych praw innej organizacji zbiorowego zarządzania lub innemu podmio towi, bez względu na obywatelstwo lub przynależność państwową, państwo członkowskie zamieszkania lub siedziby organizacji zbiorowego zarządzania, innego podmiotu lub podmiotu uprawnionego. W przypadku gdy państwo członkowskie, zgodnie z prawem Unii oraz międzynarodowymi zobowiązaniami Unii i jej państw członkowskich, przewiduje obowiązkowe zbio rowe zarządzanie prawami, prawo wyboru podmiotów uprawnionych ogranicza się do innych organizacji zbio rowego zarządzania.

Organizacje zbiorowego zarządzania zarządzające różnymi rodzajami utworów i innymi przedmiotami objętymi ochroną, takimi jak utwory literackie, muzyczne lub fotograficzne, powinny również zapewnić tego rodzaju elastyczność podmiotom uprawnionym w odnie sieniu do zarządzania różnymi rodzajami utworów i innymi przedmiotami objętymi ochroną. W odniesieniu do zastosowań niekomercyjnych państwa członkowskie powinny zapewnić, aby organizacje zbiorowego zarzą dzania podjęły niezbędne działania w celu zapewnienia swoim podmiotom uprawnionym możliwości wykony wania prawa do udzielania licencji na takie zastosowania.

PLL 84/74 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej 20.3.2014

Działania takie powinny obejmować między innymi podjęcie przez organizację zbiorowego zarządzania decyzji o warunkach związanych z wykonaniem tego prawa, a także udzielenie jej członkom informacji o tych warunkach. Organizacje zbiorowego zarządzania powinny informować podmioty uprawnione o tej możli wości wyboru i umożliwiać im jak najłatwiejsze wyko nywanie praw związanych z tymi wyborami. Podmioty uprawnione, które udzieliły już upoważnienia organizacji zbiorowego zarządzania, mogą być informowane za pośrednictwem strony internetowej danej organizacji. Wymóg zgody podmiotów uprawnionych w ramach upoważnienia do zarządzania każdym prawem, kategorią praw lub rodzajem utworów i innych przedmiotów obję tych upoważnieniem nie powinien uniemożliwiać podmiotom uprawnionym do akceptacji zaproponowa nych dalszych zmian tego upoważnienia w sposób doro zumiany zgodnie z warunkami określonymi w prawie krajowym. Niniejsza dyrektywa nie powinna wykluczać jako takich ani postanowień umownych, zgodnie z którymi wypowiedzenie lub wycofanie przez podmioty uprawnione wywiera natychmiastowy skutek w odnie sieniu do licencji udzielonych przez takim wypowiedze niem lub wycofaniem, ani postanowień umownych, zgodnie z którymi takie licencje pozostają w mocy przez określony czas po takim wypowiedzeniu lub wyco faniu. Takie postanowienia nie powinny jednak stanowić przeszkody dla pełnego stosowania niniejszej dyrektywy. Niniejsza dyrektywa nie powinna pozbawiać podmiotów uprawnionych możliwości samodzielnego zarządzania swoimi prawami, w tym na potrzeby zastosowań nieko mercyjnych.

(20) Członkostwo w organizacji zbiorowego zarządzania powinno opierać się na obiektywnych, przejrzystych i niedyskryminujących kryteriach, w tym w odniesieniu do wydawców, którym na mocy umowy dotyczącej eksploatacji praw przysługuje udział w zyskach z praw zarządzanych przez organizacje zbiorowego zarządzania oraz prawo do pobrania tego zysku od organizacji zbio rowego zarządzania. Kryteria te nie powinny zobowią zywać organizacji zbiorowego zarządzania do przyj mowania członków posiadających takie prawa, kategorie praw lub rodzaje utworów i inne przedmioty objęte ochroną, którymi zarządzanie nie wchodzi w zakres ich działalności. Ewidencja prowadzona przez organizację zbiorowego zarządzania powinna umożliwiać identyfi kację i lokalizację jej członków i podmiotów uprawnio nych, których prawa organizacja ta reprezentuje na podstawie upoważnienia udzielonego przez te podmioty uprawnione.

(21) Aby chronić te podmioty uprawnione, których prawa są bezpośrednio reprezentowane przez organizację zbioro wego zarządzania, lecz które nie spełniają wymogów członkostwa, należy wprowadzić wymóg, aby określone przepisy niniejszej dyrektywy dotyczące członków, miały również zastosowanie do takich podmiotów uprawnio nych. Państwa członkowskie powinny również móc przyznać takim podmiotom uprawnionym prawo do udziału w procesie decyzyjnym organizacji zbiorowego zarządzania.

(22) Organizacje zbiorowego zarządzania powinny działać w najlepszym zbiorowym interesie podmiotów upraw nionych, które reprezentują. Ważne jest zatem, aby prze widzieć system umożliwiający członkom danej organi

zacji zbiorowego zarządzania wykonywanie ich praw członkowskich poprzez udział w procesie decyzyjnym tej organizacji. Niektóre organizacje zbiorowego zarzą dzania mają różne kategorie członków, którzy mogą reprezentować różne rodzaje podmiotów uprawnionych, takich jak producenci i wykonawcy. Te poszczególne kategorie członków powinny być reprezentowane w procesie decyzyjnym w sprawiedliwy i wyważony sposób. Skuteczność regulaminu walnego zgromadzenia członków organizacji zbiorowego zarządzania osłabiałby brak przepisów regulujących tryb zwoływania i prowa dzenia obrad walnego zgromadzenia. Niezbędne jest zatem zapewnienie, aby walne zgromadzenie zwoływane było regularnie, przynajmniej raz do roku, oraz aby najważniejsze decyzje w organizacji zbiorowego zarzą dzania podejmowane były przez walne zgromadzenie.

(23) Wszyscy członkowie organizacji zbiorowego zarządzania powinni mieć możliwość uczestniczenia w walnym zgro madzeniu członków i głosowania w trakcie jego obrad. Wykonywanie tych praw powinno podlegać jedynie spra wiedliwym i współmiernym ograniczeniom. W niektórych wyjątkowych przypadkach organizacje zbiorowego zarzą dzania są ustanowione w formie prawnej fundacji, w związku z czym nie mają one członków. W takich przypadkach uprawnienia walnego zgromadzenia członków powinny być wykonywane przez organ, któremu powierzono funkcję nadzorczą. Państwa człon kowskie powinny móc postanowić, że w przypadku organizacji zbiorowego zarządzania, których członkami są podmioty reprezentujące podmioty uprawnione – jak może to mieć miejsce w przypadku, gdy organizacja zbiorowego zarządzania jest spółką z ograniczoną odpo wiedzialnością, a jej członkami są stowarzyszenia podmiotów uprawnionych – wszystkie lub niektóre uprawnienia walnego zgromadzenia członków ma wyko nywać zgromadzenie tych podmiotów uprawnionych. Walne zgromadzenie członków powinno posiadać przy najmniej uprawnienia do ustanowienia ram działalności zarządczej, w szczególności w odniesieniu do korzystania z przychodów z praw przez organizację zbiorowego zarządzania. Nie powinno to jednak naruszać prawa państw członkowskich do określenia bardziej rygory stycznych przepisów dotyczących na przykład inwestycji, fuzji lub zaciągania pożyczek, w tym zakazu przeprowa dzania takich transakcji. Organizacje zbiorowego zarzą dzania powinny zachęcać swoich członków do czynnego udziału w walnym zgromadzeniu. Należy ułatwić wyko nywanie prawa do głosowania członkom, którzy uczest niczą w walnym zgromadzeniu, a także tym, którzy w nim nie uczestniczą. Oprócz możliwości wykonywania przysługujących członkom praw za pomocą środków elektronicznych, należy im umożliwić udział i głosowanie w walnym zgromadzeniu poprzez pełnomocnika. Głoso wanie przez pełnomocnika należy ograniczyć w przy padku konfliktu interesów. Państwa członkowskie powinny jednocześnie przewidzieć ograniczenia doty czące pełnomocników jedynie w przypadku, gdy nie narusza to odpowiedniego i efektywnego udziału członków w procesie decyzyjnym. W szczególności powołanie pełnomocnika przyczynia się do odpowied niego i efektywnego udziału członków w procesie decy zyjnym i umożliwia podmiotom uprawnionym rzeczy wisty wybór organizacji zbiorowego zarządzania bez względu na państwo członkowskie siedziby organizacji.

PL20.3.2014 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej L 84/75

(24) Członkom należy umożliwić udział w stałym monitoro waniu zarządzania organizacjami zbiorowego zarządza nia. W tym celu organizacje te powinny posiadać funkcję nadzorczą, która odpowiada ich strukturze organizacyj nej, oraz umożliwić przedstawicielom członków zasia danie w organie sprawującym tę funkcję. W zależności od struktury organizacyjnej organizacji zbiorowego zarządzania funkcję nadzorczą może sprawować odrębny organ, taki jak rada nadzorcza, lub niektórzy lub wszyscy dyrektorzy w zarządzie, którzy nie kierują działalnością organizacji zbiorowego zarządzania. Wymóg sprawied liwej i wyważonej reprezentacji członków nie powinien uniemożliwiać organizacji zbiorowego zarządzania powołania osób trzecich do sprawowania funkcji nadzor czej, w tym osób o odpowiednim doświadczeniu zawo dowym oraz podmiotów uprawnionych, którzy nie speł niają warunków członkostwa lub którzy nie są reprezen towani przez organizację bezpośrednio, lecz przez podmiot, który jest członkiem danej organizacji zbioro wego zarządzania.

(25) Przez wzgląd na prawidłowe zarządzanie, kadra kierow nicza organizacji zbiorowego zarządzania musi być niezależna. Przed objęciem funkcji w organizacji zbioro wego zarządzania, a następnie co roku, kierownicy wybrani na stanowisko dyrektora lub zatrudnieni przez organizację na podstawie umowy powinni być zobowią zani do składania oświadczeń o ewentualnych konflik tach między ich interesami a interesami podmiotów uprawnionych, reprezentowanych przez daną organizację zbiorowego zarządzania. Takie roczne oświadczenia powinny składać także osoby sprawujące funkcję nadzor czą. Państwa członkowskie powinny mieć swobodę wymagania od organizacji zbiorowego zarządzania poda wania takich oświadczeń do wiadomości publicznej lub przedkładania ich organom publicznym.

(26) Organizacje zbiorowego zarządzania pobierają przychody z tytułu eksploatacji praw powierzonych im przez podmioty uprawnione, zarządzają nimi oraz dokonują ich podziału. Przychody te w ostatecznym rozrachunku przysługują podmiotom uprawnionym, które są bezpośrednio i prawnie powiązane z organizacją lub mogą być reprezentowane za pośrednictwem podmiotu, który jest członkiem danej organizacji zbiorowego zarzą dzania bądź w drodze umowy o reprezentacji. Dlatego też ważne jest, aby organizacje zbiorowego zarządzania dokładały jak największej staranności przy pobieraniu tych przychodów, zarządzaniu nimi i ich podziale. Dokładny podział jest możliwy tylko wtedy, gdy organi zacje zbiorowego zarządzania prowadzą należytą ewidencję członków, licencji i wykorzystania utworów oraz innych przedmiotów objętych ochroną. Stosowne dane, które są niezbędne dla skutecznego zarządzania prawami, powinny być przekazywane również przez pomioty uprawnione i użytkowników oraz podlegać weryfikacji przez organizację zbiorowego zarządzania.

(27) Kwoty pobrane i należne podmiotom uprawnionym powinny być księgowane odrębnie od wszelkich aktywów własnych organizacji. Bez uszczerbku dla prawa państw członkowskich do określenia bardziej rygorystycznych przepisów dotyczących inwestycji, w tym zakazu inwestowania przychodów z praw, w przy padku gdy takie kwoty są inwestowane, powinno to odbywać się to zgodnie z ogólną strategią inwestycyjną i strategią zarządzania organizacji zbiorowego zarządza

nia. W celu utrzymania wysokiego poziomu ochrony praw przysługujących podmiotom uprawnionym oraz zapewnienia, aby wszelkie zyski, które mogą wynikać z eksploatacji takich praw, były źródłem przysporzenia po stronie tych podmiotów uprawnionych, zarządzanie inwestycjami dokonywanymi i posiadanymi przez orga nizację zbiorowego zarządzania powinno przebiegać zgodnie z kryteriami, które zobowiązywałyby tę organi zację do ostrożnego działania, a jednocześnie umożliwia jącymi jej podejmowanie decyzji w sprawie najbezpiecz niejszej i najskuteczniejszej strategii inwestycyjnej. Powinno to umożliwić organizacji zbiorowego zarzą dzania wybór takiego sposobu przydziału aktywów, który odpowiada dokładnemu charakterowi i okresowi trwania ekspozycji na ryzyko, na które narażona jest jakakolwiek zainwestowana kwota przychodów z praw, i który nie narusza w sposób nieuzasadniony jakichkol wiek przychodów z praw, należnych podmiotom upraw nionym.

(28) Ponieważ podmiotom uprawnionym przysługuje wyna grodzenie z tytułu eksploatacji ich praw, ważne jest, aby opłaty z tytułu zarządzania nie przekraczały uzasad nionych kosztów zarządzania prawami i aby o wszelkich potrąceniach, innych niż potrącenia na poczet opłat z tytułu zarządzania, na przykład potrąceniach na cele socjalne, kulturalne lub edukacyjne, decydowali człon kowie organizacji zbiorowego zarządzania. Organizacje zbiorowego zarządzania powinny zapewnić podmiotom uprawnionym przejrzystość w zakresie zasad regulują cych takie potrącenia. Takie same wymogi powinny mieć zastosowanie do wszelkich decyzji o wykorzystaniu przychodów z praw do celów zbiorowego podziału, takich jak stypendia. Podmioty uprawnione powinny mieć niedyskryminujący dostęp do wszelkich usług o charakterze socjalnym, kulturalnym lub edukacyjnym finansowanych z potrącanych środków. Niniejsza dyrek tywa nie powinna jednak wpływać na potrącenia na mocy prawa krajowego, takie jak potrącenia na cele świadczenia przez organizacje zbiorowego zarządzania usług socjalnych na rzecz podmiotów uprawnionych, w zakresie wszelkich aspektów nieuregulowanych w niniejszej dyrektywie, pod warunkiem że takie potrą cenia są zgodne z prawem Unii.

(29) Podział i wypłata kwot należnych poszczególnym podmiotom uprawnionym lub, w stosownych przypad kach, kategoriom podmiotów uprawnionych, powinny odbywać się w sposób terminowy oraz zgodnie z ogólną polityką podziału danych organizacji zbiorowego zarzą dzania, w tym w przypadku gdy przeprowadzane są one za pośrednictwem innego podmiotu reprezentującego podmioty uprawnione. Jedynie obiektywne przyczyny niezależne od organizacji zbiorowego zarządzania mogą uzasadniać opóźnienie podziału i wypłaty kwot należ nych podmiotom uprawnionym. W związku z tym jako zasadne przyczyny takiego opóźnienia nie powinny kwalifikować się takie okoliczności jak zainwestowanie przychodów z praw w instrumenty z zastrzeżonym terminem zapadalności. Decyzję o przepisach dotyczą cych zapewnienia terminowego podziału i skutecznego poszukiwania i identyfikacji podmiotów uprawnionych w przypadkach, gdy takie obiektywne przyczyny

PLL 84/76 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej 20.3.2014

występują, należy pozostawić w gestii państw członkow skich. W celu zapewnienia odpowiedniego i efektywnego podziału kwot należnych podmiotom uprawnionym, bez uszczerbku dla możliwości ustanowienia przez państwa członkowskie bardziej rygorystycznych przepisów, niezbędne jest zobowiązanie organizacji zbiorowego zarządzania do podejmowania w dobrej wierze uzasad nionych i należytych działań mających na celu identyfi kację i lokalizację odnośnych podmiotów uprawnionych. Należy również umożliwić członkom organizacji zbioro wego zarządzania, w zakresie dopuszczalnym na mocy prawa krajowego, podejmowanie decyzji w sprawie wykorzystania wszelkich kwot, których nie można podzielić ze względu na brak możliwości identyfikacji lub lokalizacji podmiotów uprawnionych, którym przy sługują te kwoty.

(30) Organizacje zbiorowego zarządzania powinny móc zarządzać prawami oraz pobierać przychody z tytułu eksploatacji tych praw na podstawie umów o reprezen tacji zawartych z innymi organizacjami. W celu ochrony praw członków innych organizacji zbiorowego zarządza nia, organizacja zbiorowego zarządzania nie powinna dokonywać rozróżnienia między prawami, którymi zarządza na podstawie umów o reprezentacji, a prawami, którymi bezpośrednio zarządza na rzecz swoich podmiotów uprawnionych. Organizacja zbiorowego zarządzania nie powinna być również uprawniona do dokonywania potrąceń z przychodów z praw, innych niż potrącenia opłat z tytułu zarządzania, w imieniu innej organizacji zbiorowego zarządzania, bez wyraźnej zgody tej innej organizacji. Należy również zobowiązać organizacje zbiorowego zarządzania do podziału i wypłaty na rzecz innych organizacji na podstawie takich umów o reprezentacji nie później niż dokonują one podziału i wypłaty na rzecz własnych członków i podmiotów uprawnionych niebędących ich członkami, które reprezentują. Ponadto organizacja otrzymująca płatności powinna być zobowiązana do bezzwłocznego podziału między podmioty uprawnione, które reprezen tuje, należnych im kwot.

(31) Sprawiedliwe i niedyskryminujące warunki handlowe stosowane przy udzielaniu licencji mają szczególne znaczenie dla zapewnienia użytkownikom możliwości uzyskania licencji na utwory i inne przedmioty objęte ochroną, w odniesieniu do których organizacja zbioro wego zarządzania reprezentuje prawa, oraz dla zapew nienia podmiotom uprawnionym odpowiedniego wyna grodzenia. Organizacje zbiorowego zarządzania i użyt kownicy powinni zatem prowadzić negocjacje w sprawie udzielenia licencji w dobrej wierze i stosować stawki wynagrodzenia, które powinny być ustalone w oparciu o obiektywne i niedyskryminujące kryteria. Należy wymagać, aby opłaty licencyjne lub wynagrodzenia usta lane przez organizacje zbiorowego zarządzania pozosta wały w rozsądnym stosunku między innymi do wartości ekonomicznej korzystania z praw w określonym kontek ście. Ponadto organizacje zbiorowego zarządzania powinny odpowiadać bez zbędnej zwłoki na wnioski użytkowników dotyczące udzielenia licencji.

(32) W środowisku cyfrowym organizacje zbiorowego zarzą dzania są często zobowiązane do udzielania licencji na swój repertuar w odniesieniu do całkowicie nowych form eksploatacji i modelów biznesowych. W takich przypad kach, w celu wsparcia środowiska sprzyjającego

rozwojowi takich licencji oraz bez uszczerbku dla prze pisów prawa konkurencji, organizacje zbiorowego zarzą dzania powinny dysponować elastycznością wymaganą do sprawnego udzielania zindywidualizowanych licencji na innowacyjne usługi online, bez ryzyka, że warunki tych licencji mogłyby zostać potraktowane jako prece dens przy określaniu warunków udzielania innych licen cji.

(33) W celu zapewnienia, aby organizacje zbiorowego zarzą dzania mogły spełnić obowiązki przewidziane w niniejszej dyrektywie, użytkownicy powinni przekazywać tym organizacjom stosowne informacje dotyczące korzystania z praw reprezentowanych przez dane organizacje zbio rowego zarządzania. Obowiązek ten nie powinien mieć zastosowania wobec osób fizycznych działających dla celów niezwiązanych z ich działalnością handlową, przedsiębiorczą, rzemieślniczą lub zawodową, które w związku z tym nie są objęte definicją użytkownika ustanowioną w niniejszej dyrektywie. Ponadto informacje wymagane przez organizacje zbiorowego zarządzania powinny być ograniczone do tego, co jest uzasadnione, niezbędne i znajduje się w dyspozycji użytkowników, aby umożliwić takim organizacjom wykonywanie ich zadań, z uwzględnieniem specyficznej sytuacji małych i średnich przedsiębiorstw. Obowiązki te mogą zostać włączone do umowy między organizacją zbiorowego zarządzania a użytkownikiem; nie wyklucza to krajo wych ustawowych praw do informacji. Terminy mające zastosowanie do udzielenia informacji przez użytkow ników powinny umożliwiać organizacjom zbiorowego zarządzania dotrzymanie terminów podziału między podmioty uprawnione należnych im kwot. Niniejsza dyrektywa powinna pozostawać bez uszczerbku dla możliwości wymagania przez państwa członkowskie od organizacji zbiorowego zarządzania z siedzibą na ich terytorium wystawiania wspólnych faktur.

(34) W celu zwiększenia zaufania podmiotów uprawnionych, użytkowników oraz innych organizacji zbiorowego zarządzania do usług zarządzania prawami przez organi zacje zbiorowego zarządzania, każda organizacja zbioro wego zarządzania powinna spełniać szczególne wymogi w zakresie przejrzystości. Każda organizacja zbiorowego zarządzania lub jej członek będący podmiotem odpowie dzialnym za przydzielenie lub wypłatę kwot należnych podmiotom uprawnionym powinni zatem być zobowią zani do udzielania poszczególnym podmiotom upraw nionym co najmniej raz do roku określonych informacji, takich jak informacje o przydzielonych lub wypłaconych im kwotach oraz o dokonanych potrąceniach. Organi zacje zbiorowego zarządzania powinny być również zobowiązane do przekazywania wystarczająco dokład nych informacji, w tym informacji finansowych, pozos tałym organizacjom zbiorowego zarządzania, których prawami zarządzają na podstawie umów o reprezentacji.

(35) W celu zapewnienia podmiotom uprawnionym, innym organizacjom zbiorowego zarządzania i użytkownikom dostępu do informacji o zakresie działalności danej orga nizacji oraz o utworach lub innych przedmiotach obję tych ochroną, które reprezentuje, w odpowiedzi na nale życie uzasadniony wniosek organizacja zbiorowego zarządzania powinna udzielać również informacji w tych sprawach. Kwestię ewentualnego pobierania i zakresu uzasadnionych opłat z tytułu świadczenia tej

PL20.3.2014 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej L 84/77

usługi należy pozostawić prawu krajowemu. Każda orga nizacja zbiorowego zarządzania powinna również podawać do publicznej wiadomości informacje o swojej strukturze i sposobie prowadzenia działalności, w tym w szczególności o swoim statucie i ogólnej polityce opłat z tytułu zarządzania, potrąceń i stawek.

(36) Aby zapewnić podmiotom uprawnionym możliwość monitorowania i porównania poszczególnych wyników organizacji zbiorowego zarządzania, takie organizacje powinny podawać do publicznej wiadomości roczne sprawozdanie na temat przejrzystości zawierające możliwe do porównania, zbadane informacje finansowe charakterystyczne dla ich działalności. Organizacje zbio rowego zarządzania powinny również podawać do publicznej wiadomości odrębne roczne sprawozdanie, stanowiące część rocznego sprawozdania na temat prze jrzystości, z wykorzystania środków przeznaczonych na usługi o charakterze socjalnym, kulturalnym i edukacyj nym. Niniejsza dyrektywa nie powinna uniemożliwiać organizacjom zbiorowego zarządzania publikowania informacji wymaganych w rocznym sprawozdaniu na temat przejrzystości w jednym dokumencie, na przykład jako część rocznego sprawozdania finansowego, lub w oddzielnych sprawozdaniach.

(37) Dostawcy usług online, w ramach których wykorzysty wane są utwory muzyczne, takich jak usługi muzyczne umożliwiające konsumentom pobieranie utworów muzycznych lub odsłuchiwanie ich z wykorzystaniem technologii przesyłania strumieniowego, a także innych usług zapewniających dostęp do filmów lub gier, w których muzyka stanowi ważny element, muszą najpierw uzyskać prawa do korzystania z tych utworów. Dyrektywa 2001/29/WE wymaga uzyskania licencji doty czącej wszelkich praw do wykorzystania utworów muzycznych online. W odniesieniu do autorów, prawa te to wyłączne prawo do zwielokrotniania utworów oraz wyłączne prawo do publicznego komunikowania utworów muzycznych, które obejmuje prawo do publicz nego udostępniania utworów. Prawami tymi mogą zarzą dzać samodzielnie poszczególne podmioty uprawnione, takie jak autorzy lub wydawcy muzyczni, lub organizacje zbiorowego zarządzania, które świadczą usługi zbioro wego zarządzania na rzecz podmiotów uprawnionych. Prawami autorów do zwielokrotniania i publicznego komunikowania mogą zarządzać różne organizacje zbio rowego zarządzania. Ponadto istnieją przypadki, w których kilka podmiotów uprawnionych posiada prawa do tego samego utworu i mogły one upoważnić różne organizacje do udzielania licencji dotyczących ich poszczególnych udziałów w prawach do danego utworu. Każdy użytkownik, który chce świadczyć usługę online oferującą konsumentom dostęp do szerokiego repertuaru utworów muzycznych powinien zgromadzić prawa do utworów od różnych podmiotów uprawnionych i organi zacji zbiorowego zarządzania.

(38) Chociaż internet nie zna granic, rynek usług muzycznych online w Unii jest wciąż rozdrobniony i nie udało się jeszcze stworzyć jednolitego rynku cyfrowego w tym obszarze. Złożoność i trudności związane ze zbiorowym zarządzaniem prawami w Europie w wielu przypadkach

potęguje tylko rozdrobnienie europejskiego cyfrowego rynku usług muzycznych online. Sytuacja ta stoi w ostrej sprzeczności z szybko rosnącym popytem ze strony konsumentów na usługi zapewniające dostęp do cyfro wych treści i związane z nimi innowacyjne usługi, w tym w kontekście transgranicznym.

(39) W zaleceniu 2005/737/WE promowano nowe środo wisko regulacyjne lepiej przystosowane do zarządzania na poziomie Unii prawami autorskimi i prawami pokrewnymi na potrzeby świadczenia legalnych usług muzycznych online. Stwierdzono w nim, że w dobie wykorzystywania utworów muzycznych online użytkow nicy komercyjni potrzebują wieloterytorialnego systemu udzielania licencji, który będzie odpowiadał potrzebom pozbawionego granic środowiska online. Zalecenie to nie było jednak wystarczająco skuteczne, aby zachęcić do powszechnego udzielania licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wyko rzystania online lub rozwiązać kwestie szczególnych wymogów udzielania licencji wieloterytorialnych.

(40) W branży muzycznej online, w której normą jest wciąż zbiorowe zarządzanie prawami autorskimi w granicach poszczególnych terytoriów, istotne jest stworzenie warunków sprzyjających stosowaniu przez organizacje zbiorowego zarządzania najskuteczniejszych praktyk udzielania licencji w coraz bardziej transgranicznym kontekście. Należy zatem ustanowić zbiór przepisów określających podstawowe warunki świadczenia przez organizacje zbiorowego zarządzania usług w zakresie zbiorowego udzielania licencji wieloterytorialnych doty czących praw do utworów muzycznych dla wykorzys tania online, w tym tekstów tych utworów. Takie same przepisy powinny mieć zastosowanie do udzielania takich licencji na wszystkie utwory muzyczne, w tym utwory muzyczne zawarte w utworach audiowizualnych. Jednakże zakresem tych przepisów nie powinny być objęte usługi online umożliwiające jedynie dostęp do utworów muzycznych w postaci partytury. Przepisy niniejszej dyrektywy powinny zapewnić niezbędną mini malną jakość usług transgranicznych świadczonych przez organizacje zbiorowego zarządzania, zwłaszcza pod względem przejrzystości reprezentowanego przez nie repertuaru i poprawności przepływów finansowych zwią zanych z korzystaniem z tych praw. Powinny one również określić ramy ułatwiające dobrowolną agregację repertuaru muzycznego i praw, a przez to ograniczenie liczby licencji, których użytkownik potrzebuje, aby móc świadczyć wieloterytorialną i wielorepertuarową usługę. Przepisy te powinny umożliwić organizacji zbiorowego zarządzania występowanie z wnioskiem do innej organi zacji o reprezentowanie jej repertuaru na więcej niż jednym terytorium, w przypadku gdy sama nie jest w stanie lub nie chce spełnić tych wymogów. Organiza cja, do której zwrócono się z takim wnioskiem, powinna być zobowiązana – pod warunkiem że agreguje już repertuar i udziela licencji wieloterytorialnych lub oferuje usługi w tym zakresie – do przyjęcia zlecenia od organi zacji wnioskującej. Rozwój legalnych usług muzycznych online w całej Unii powinien również przyczynić się do walki z naruszaniem praw własności intelektualnej online.

PLL 84/78 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej 20.3.2014

(41) Dostępność dokładnych i pełnych informacji na temat utworów muzycznych, podmiotów uprawnionych oraz praw, do których reprezentowania upoważniona jest każda organizacja zbiorowego zarządzania na danym terytorium, ma szczególne znaczenie dla funkcjonowania efektywnego i przejrzystego procesu udzielania licencji, późniejszego przetwarzania sprawozdań użytkowników i związanego z tym procesu wystawiania faktur usługo dawcom oraz podziału należnych kwot. Z tego względu organizacje zbiorowego zarządzania udzielające licencji wieloterytorialnych na utwory muzyczne powinny być w stanie szybko i dokładnie przetwarzać te szczegółowe dane. Wymaga to stosowania baz danych gromadzących informacje na temat własności praw będących przed miotem licencji wieloterytorialnych, zawierających dane umożliwiające identyfikowanie utworów, praw i podmiotów uprawnionych, do których reprezentowania upoważniona jest dana organizacja zbiorowego zarządza nia, oraz terytoriów objętych upoważnieniem. Wszelkie zmiany tych informacji należy uwzględniać bez zbędnej zwłoki, a bazy danych powinny być stale aktualizowane. Te bazy danych powinny również służyć pomocą w koja rzeniu informacji na temat utworów z informacjami na temat fonogramów lub wszelkich innych utrwaleń obej mujących dany utwór. Ważne jest również zapewnienie potencjalnym użytkownikom i podmiotom uprawnio nym, a także organizacjom zbiorowego zarządzania, dostępu do informacji, które są im potrzebne do usta lenia repertuaru reprezentowanego przez te organizacje. Organizacje zbiorowego zarządzania powinny móc podejmować środki służące ochronie dokładności i inte gralności danych, kontroli ich dalszego wykorzystywania oraz ochronie szczególnie chronionych informacji hand lowych.

(42) W celu zapewnienia możliwie największej dokładności danych dotyczących repertuaru muzycznego przetwarza nych przez organizacje zbiorowego zarządzania udziela jące licencji wieloterytorialnych na utwory muzyczne, należy zobowiązać je do aktualizowania swoich baz danych w razie konieczności w sposób ciągły i bez zwłoki. Organizacje te powinny ustanowić łatwo dostępne procedury umożliwiające dostawcom usług online, a także podmiotom uprawnionym i innym orga nizacjom zbiorowego zarządzania informowanie ich o wszelkich ewentualnych nieścisłościach w bazach danych tych organizacji, w odniesieniu do utworów, których są właścicielami lub które kontrolują, w tym danych dotyczących całości lub części przysługujących im praw oraz terytoriów objętych zakresem upoważ nienia do działania udzielonego danej organizacji zbioro wego zarządzania, nie narażając jednak na szwank praw dziwości i integralności danych posiadanych przez orga nizację zbiorowego zarządzania. Ponieważ dyrektywa Parlamentu Europejskiego i Rady 95/46/WE (1) przyznaje każdej osobie, której dane dotyczą, prawo uzyskania sprostowania, usunięcia lub zablokowania niedokładnych lub niekompletnych danych, niniejsza dyrektywa powinna również zapewniać poprawienie bez zbędnej zwłoki niedokładnych informacji dotyczących podmiotów uprawnionych lub innych organizacji zbio rowego zarządzania w przypadku licencji wieloterytorial

nych. Organizacje zbiorowego zarządzania powinny mieć również zdolność elektronicznego przetwarzania zgło szeń utworów i upoważnień do zarządzania prawami. Zważywszy na znaczenie automatyzacji informacji dla szybkiego i efektywnego przetwarzania danych, organi zacje zbiorowego zarządzania powinny przewidzieć wykorzystywanie środków elektronicznych na potrzeby przekazywania tych informacji w ustrukturyzowany sposób przez podmioty uprawnione. Organizacje zbioro wego zarządzania powinny – w możliwie najszerszym zakresie – zapewniać, aby takie środki elektroniczne uwzględniały stosowne dobrowolne standardy lub prak tyki branżowe wypracowane na poziomie międzynaro dowym lub unijnym.

(43) Branżowe standardy w zakresie korzystania z utworów muzycznych, sprawozdawczości dotyczącej sprzedaży oraz wystawiania faktur mają zasadnicze znaczenie dla poprawy efektywności wymiany danych między organi zacjami zbiorowego zarządzania i użytkownikami. Moni torowanie korzystania z licencji powinno być prowa dzone z poszanowaniem praw podstawowych, w tym prawa do poszanowania życia prywatnego i rodzinnego oraz prawa do ochrony danych osobowych. W celu zapewnienia, aby wzrost efektywności przełożył się na szybsze przetwarzanie należności i ostatecznie szybszą wypłatę podmiotom uprawnionym organizacje zbioro wego zarządzania należy zobowiązać do bezzwłocznego wystawiania faktur usługodawcom oraz bezzwłocznego podziału między podmioty uprawnione należnych im kwot. Aby wymóg ten był skuteczny, użytkownicy powinni przekazywać organizacjom zbiorowego zarzą dzania dokładne i terminowe sprawozdania z wykorzys tania utworów. Organizacje zbiorowego zarządzania nie powinny być zobowiązane do przyjmowania sprawozdań użytkowników sporządzonych w zamkniętych forma tach, w przypadku gdy dostępne są powszechnie stoso wane standardy branżowe. Nie należy uniemożliwiać organizacjom zbiorowego zarządzania eksternalizacji usług udzielania licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online. Współdzielenie lub konsolidacja funkcji administracyj nych powinny pomóc organizacjom zbiorowego zarzą dzania w usprawnieniu usług zarządzania oraz racjonali zacji inwestycji w narzędzia zarządzania danymi.

(44) Agregacja różnych repertuarów muzycznych na potrzeby udzielania licencji wieloterytorialnych ułatwia sam proces udzielania licencji oraz – zapewniając możliwość uzys kania na rynku licencji wieloterytorialnej na wszystkie repertuary – pozwala zwiększyć różnorodność kultu rową, a także przyczynia się do ograniczenia liczby trans akcji, które dostawca usług online musi zawrzeć, aby oferować usługi. Ta agregacja repertuarów powinna ułatwić rozwój nowych usług online, a także doprowadzić do ograniczenia kosztów transakcyjnych przerzucanych na konsumentów. Dlatego organizacje zbiorowego zarzą dzania, które nie chcą lub nie są w stanie samodzielnie udzielać licencji wieloterytorialnych na własny repertuar, należy zachęcać do dobrowolnego zlecania zarządzania ich repertuarem innym organizacjom zbiorowego zarzą dzania na niedyskryminujących warunkach. Klauzula wyłączności w umowach o licencje wieloterytorialne ograniczałaby wybór dostępny użytkownikom, którzy chcą uzyskać tego rodzaju licencje, a także wybór orga nizacji zbiorowego zarządzania w zakresie poszukiwania usług zarządzania ich repertuarem na więcej niż jednym

PL20.3.2014 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej L 84/79

(1) Dyrektywa 95/46/WE Parlamentu Europejskiego i Rady z dnia 24 października 1995 r. w sprawie ochrony osób fizycznych w zakresie przetwarzania danych osobowych i swobodnego prze pływu tych danych (Dz.U. L 281 z 23.11.1995, s. 31).

terytorium. Dlatego też wszystkie umowy o reprezentacji między organizacjami zbiorowego zarządzania przewidu jące udzielanie licencji wieloterytorialnych powinny być zawierane na zasadzie niewyłączności.

(45) Dla członków organizacji zbiorowego zarządzania szcze gólne znaczenie ma przejrzystość warunków, na jakich organizacje zbiorowego zarządzania zarządzają prawami do korzystania online, w odniesieniu do których zostały upoważnione do reprezentowania podmiotów uprawnio nych. Organizacje zbiorowego zarządzania powinny zatem przekazywać swoim członkom odpowiednio wyczerpujące informacje na temat podstawowych warunków każdej umowy upoważniającej inną organi zację zbiorowego zarządzania do reprezentowania przy sługujących tym członkom praw w odniesieniu do utworów muzycznych dla wykorzystania online do celów udzielania licencji wieloterytorialnych.

(46) Równie ważne jest zobowiązanie każdej organizacji zbio rowego zarządzania, która oferuje usługi w zakresie udzielania licencji wieloterytorialnych lub udzielają licencji tego rodzaju, do przyjęcia zlecenia reprezentacji repertuaru jakichkolwiek organizacji zbiorowego zarzą dzania, które postanowiły nie udzielać tych licencji samo dzielnie. W celu zapewnienia, aby wymóg ten nie był nieproporcjonalny i nie wykraczał poza to, co jest konieczne, organizacja zbiorowego zarządzania, do której skierowano wniosek, powinna być zobowiązana do przyjęcia zlecenia reprezentacji tylko wtedy, gdy wniosek ogranicza się do praw lub kategorii praw do korzystania online, które sama reprezentuje. Ponadto wymóg ten powinien mieć zastosowanie jedynie do orga nizacji zbiorowego zarządzania, które dokonują agregacji repertuaru, i nie powinien być rozszerzany na organi zacje zbiorowego zarządzania, które udzielają licencji wieloterytorialnych wyłącznie na swój własny repertuar. Nie powinien on mieć również zastosowania do organi zacji zbiorowego zarządzania, które dokonują jedynie agregacji praw do tego samego utworu, aby móc udzielać łącznej licencji dotyczącej prawa do zwielokrotniania i prawa do publicznego komunikowania w odniesieniu do takiego utworu. Aby chronić interesy podmiotów uprawnionych zlecającej organizacji zbiorowego zarzą dzania oraz zapewnić równy dostęp do rynku wewnętrz nego w państwach członkowskich małym i mniej znanym repertuarom, ważne jest, aby repertuar zlecającej organizacji zbiorowego zarządzania był zarządzany na takich samych warunkach jak repertuar organizacji zbio rowego zarządzania, której zlecono udzielenie licencji, oraz aby był on zawarty w ofertach skierowanych przez organizację zbiorowego zarządzania, której zlecono udzielenie licencji, do dostawców usług online. Opłata z tytułu zarządzania pobierana przez organizację zbiorowego zarządzania, której zlecono udzielenie licen cji, powinna umożliwiać tej organizacji odzyskanie niezbędnych i uzasadnionych inwestycji, jakie poniosła. Wszelkie umowy, na podstawie których organizacja zbio rowego zarządzania upoważnia inną organizację lub organizacje do udzielania licencji wieloterytorialnych na jej własny repertuar muzyczny do korzystania online, nie powinny uniemożliwiać tej pierwszej organizacji zbioro wego zarządzania dalszego udzielania licencji ograniczo nych do terytorium państwa członkowskiego, w którym organizacja ta ma swoją siedzibę, na swój własny reper tuar oraz na każdy inny repertuar, do którego reprezen towania może być upoważniona na tym terytorium.

(47) Cele i skuteczność przepisów dotyczących udzielania licencji wieloterytorialnych przez organizacje zbiorowego zarządzania byłyby znacząco zagrożone, gdyby podmioty uprawnione nie były w stanie wykonywać takich praw w odniesieniu do licencji wieloterytorialnych, gdy orga nizacja zbiorowego zarządzania, której powierzyły swoje prawa, nie udzieliła licencji wieloterytorialnych lub nie zaoferowała usług w tym zakresie, a ponadto nie chciała zlecić tego zadania innej organizacji zbiorowego zarzą dzania. Z tego względu w takich okolicznościach należa łoby umożliwić podmiotom uprawnionym wykonywanie prawa do udzielania licencji wieloterytorialnych wymaga nych przez dostawców usług online samodzielnie lub za pośrednictwem innej osoby lub innych osób, poprzez wycofanie ich praw spod zarządu pierwotnej organizacji zbiorowego zarządzania w zakresie niezbędnym do udzielania licencji wieloterytorialnej dla wykorzystania online, pozostawiając te same prawa pod zarządem pier wotnej organizacji dla celów udzielania licencji jednote rytorialnych.

(48) Organizacje nadawcze występują na ogół o udzielenie licencji dla programów telewizyjnych i radiowych zawie rających utwory muzyczne do lokalnej organizacji zbio rowego zarządzania. Licencja ta jest często ograniczona do działalności nadawczej. Aby umożliwić udostępnienie takich audycji telewizyjnych lub radiowych również online, niezbędna byłaby licencja dotycząca praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online. Aby ułatwić udzielanie licencji dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online do celów równo czesnego i opóźnionego nadawania online audycji telewi zyjnych i radiowych, należy przewidzieć odstępstwo od przepisów, które inaczej miałyby zastosowanie do udzie lania licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online. Odstęp stwo to powinno być ograniczone do tego, co jest niezbędne, aby umożliwić dostęp do programów telewi zyjnych i radiowych online oraz do materiałów, które z pierwotną audycją łączy wyraźny i zależny związek, które wyprodukowano między innymi w celu uzupeł nienia lub zapowiedzi danego programu telewizyjnego lub radiowego bądź też umożliwienia późniejszego zaznajomienia się z tym programem. Odstępstwo to nie powinno funkcjonować w sposób zakłócający konku rencję z innymi usługami, które zapewniają konsu mentom dostęp do poszczególnych utworów muzycz nych lub audiowizualnych online, ani też prowadzić do restrykcyjnych praktyk, takich jak podział rynku lub klientów, które naruszałyby art. 101 lub 102 TFUE.

(49) Niezbędne jest zapewnienie skutecznego egzekwowania przepisów prawa krajowego przyjętych na mocy niniej szej dyrektywy. Organizacje zbiorowego zarządzania powinny zapewniać swoim członkom możliwość skorzystania ze szczególnych procedur rozpatrywania skarg. Możliwość skorzystania z tych procedur należy również udostępnić innym podmiotom uprawnionym bezpośrednio reprezentowanym przez organizację oraz innym organizacjom zbiorowego zarządzania, w imieniu których zarządza ona prawami na podstawie umowy o reprezentacji. Ponadto państwa członkowskie powinny móc postanowić, że spory między organizacjami zbioro wego zarządzania, ich członkami, podmiotami uprawnio nymi lub użytkownikami, dotyczące stosowania niniej szej dyrektywy, mogą być skierowane do rozstrzygnięcia

PLL 84/80 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej 20.3.2014

w ramach szybkiej, niezależnej i bezstronnej alterna tywnej procedury rozstrzygania sporów. Skuteczność przepisów dotyczących udzielania licencji wieloterytorial nych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online mogłaby w szczególności zostać osłabiona, gdyby spory między organizacjami zbioro wego zarządzania a innymi podmiotami nie były rozstrzygane szybko i skutecznie. W związku z tym należy przewidzieć, bez uszczerbku dla prawa dostępu do sądu, możliwość łatwo dostępnych, skutecznych i bezstronnych procedur pozasądowego rozwiązywania konfliktów, takich jak mediacja czy postępowanie arbit rażowe, w przypadku konfliktów między, z jednej strony, organizacjami zbiorowego zarządzania udzielającymi licencji wieloterytorialnych, a z drugiej strony, dostaw cami usług online, podmiotami uprawnionymi lub innymi organizacjami zbiorowego zarządzania. Niniejsza dyrek tywa nie określa konkretnego sposobu organizacji takiego alternatywnego rozstrzygania sporów ani nie wskazuje organu, który powinien się tym zajmować, o ile zagwarantowana jest jego niezależność, bezstron ność i skuteczność. Należy również zapewnić funkcjono wanie w państwach członkowskich niezależnych, bezstronnych i skutecznych procedur rozstrzygania sporów za pośrednictwem podmiotów posiadających fachową wiedzę z zakresu prawa własności intelektualnej lub za pośrednictwem sądów właściwych dla rozstrzy gania sporów handlowych między organizacjami zbioro wego zarządzania a użytkownikami, dotyczących istnie jących lub proponowanych warunków udzielenia licencji lub naruszenia umowy.

(50) Państwa członkowskie powinny ustanowić odpowiednie procedury, które umożliwią monitorowanie przestrze gania przepisów niniejszej dyrektywy przez organizacje zbiorowego zarządzania. Choć niniejsza dyrektywa nie powinna ograniczać wyboru państw członkowskich ani w zakresie właściwych organów, ani charakteru ex ante lub ex post kontroli nad organizacjami zbiorowego zarzą dzania, należy zapewnić, aby takie organy były zdolne do skutecznego i terminowego rozstrzygania wszelkich kwestii, jakie mogą wyniknąć w związku ze stosowaniem niniejszej dyrektywy. Państwa członkowskie nie powinny być zobowiązane do tworzenia nowych właściwych orga nów. Członkowie organizacji zbiorowego zarządzania, podmioty uprawnione, użytkownicy, organizacje zbioro wego zarządzania oraz inne zainteresowane strony powinny mieć ponadto możliwość powiadomienia właściwych organów o działaniach lub okolicznościach, które w ich opinii stanowią naruszenie prawa przez orga nizację zbiorowego zarządzania i, w stosownych przy padkach, użytkowników. Państwa członkowskie powinny zapewnić, aby właściwe organy były uprawnione do stosowania kar lub środków w przypadku naruszenia przepisów prawa krajowego wdrażających niniejszą dyrektywę. Niniejsza dyrektywa nie przewiduje konkret nych rodzajów kar lub środków, o ile są one skuteczne,

proporcjonalne i odstraszające. Takie kary lub środki mogą obejmować nakaz zwolnienia dyrektorów, którzy dopuścili się zaniedbania, kontrole w lokalach organizacji zbiorowego zarządzania lub, w przypadku gdy na dzia łanie organizacji wydano zezwolenie, cofnięcie takiego zezwolenia. Niniejsza dyrektywa powinna pozostać neutralna w kwestii systemów uprzednich zezwoleń i nadzoru w państwach członkowskich, w tym wymogu reprezentatywności organizacji zbiorowego zarządzania, o ile są one zgodne z prawem Unii i nie stanowią prze szkody w pełnym stosowaniu niniejszej dyrektywy.

(51) W celu zapewnienia przestrzegania wymogów dotyczą cych udzielania licencji wieloterytorialnych należy okre ślić szczególne przepisy dotyczące monitorowania ich wdrożenia. Właściwe organy państw członkowskich oraz Komisja powinny ze sobą w tym celu współpraco wać. Aby ułatwić monitorowanie organizacji zbiorowego zarządzania, państwa członkowskie powinny wzajemnie sobie pomagać poprzez wymianę informacji między swoimi właściwymi organami.

(52) Ważne jest, aby organizacje zbiorowego zarządzania zapewniały poszanowanie prawa do życia prywatnego i ochrony danych osobowych każdego podmiotu upraw nionego, członka, użytkownika i każdej innej osoby, których dane osobowe przetwarzają. Dyrektywa 95/46/WE reguluje kwestie dotyczące przetwarzania danych osobowych w państwach członkowskich w kontekście tej dyrektywy i pod nadzorem właściwych organów państw członkowskich, w szczególności nieza leżnych organów publicznych wyznaczonych przez państwa członkowskie. Podmiotom uprawnionym należy przekazywać stosowne informacje na temat przetwa rzania ich danych, odbiorców tych danych, terminów przechowywania takich danych we wszelkich bazach oraz sposobu, w jaki podmioty te mogą wykonywać przysługujące im prawo dostępu do danych osobowych, które ich dotyczą, ich poprawiania i usunięcia zgodnie z dyrektywą 95/46/WE. Jako dane osobowe w rozu mieniu tej dyrektywy należy w szczególności traktować niepowtarzalne identyfikatory, które umożliwiają pośrednią identyfikację danej osoby.

(53) Przepisy dotyczące środków w zakresie egzekwowania przepisów powinny pozostawać bez uszczerbku dla kompetencji niezależnych krajowych organów publicz nych ustanowionych przez państwa członkowskie na podstawie dyrektywy 95/46/WE na potrzeby monitoro wania przestrzegania krajowych przepisów przyjętych w ramach wdrożenia tej dyrektywy.

(54) Niniejsza dyrektywa nie narusza praw podstawowych i jest zgodna z zasadami zawartymi w Karcie praw podstawowych Unii Europejskiej („Karta”). Przepisy niniejszej dyrektywy dotyczące rozstrzygania sporów nie powinny uniemożliwiać stronom korzystania z ich prawa dostępu do sądu zagwarantowanego w Karcie.

PL20.3.2014 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej L 84/81

(55) Ponieważ cele niniejszej dyrektywy, a mianowicie poprawa możliwości sprawowania przez członków orga nizacji zbiorowego zarządzania kontroli nad działalno ścią tych organizacji, zagwarantowanie wystarczającej przejrzystości ze strony organizacji zbiorowego zarzą dzania oraz usprawnienie mechanizmu udzielania licencji wieloterytorialnych dotyczących praw autorskich do utworów muzycznych dla wykorzystania online, nie mogą zostać osiągnięte w sposób wystarczający przez państwa członkowskie, natomiast ze względu na ich rozmiary i skutki, możliwe jest lepsze ich osiągnięcie na poziomie Unii, Unia może podjąć działania zgodnie z zasadą pomocniczości określoną w art. 5 Traktatu o Unii Europejskiej. Zgodnie z zasadą proporcjonalności, określoną w tym samym artykule, niniejsza dyrektywa nie wykracza poza to, co jest konieczne dla osiągnięcia tych celów.

(56) Przepisy niniejszej dyrektywy pozostają bez uszczerbku dla stosowania zasad konkurencji oraz dla wszelkich innych stosownych przepisów w innych dziedzinach, w tym przepisów w zakresie poufności, tajemnicy hand lowej, prywatności, dostępu do dokumentów, prawa umów oraz prawa prywatnego międzynarodowego doty czących kolizji praw oraz jurysdykcji sądów, a także swobody zrzeszania się pracowników i pracodawców oraz ich prawa do organizowania się.

(57) Zgodnie ze wspólną deklaracją polityczną państw człon kowskich i Komisji z dnia 28 września 2011 r. dotyczącą dokumentów wyjaśniających (1) państwa członkowskie zobowiązały się do dołączania, w uzasadnionych przy padkach, do powiadomienia o środkach transpozycji jednego lub większej liczby dokumentów wyjaśniających związki między elementami dyrektywy a odpowiadają cymi im częściami krajowych instrumentów służących transpozycji. W odniesieniu do niniejszej dyrektywy usta wodawca uznaje, że przekazanie takich dokumentów jest uzasadnione.

(58) Zgodnie z art. 28 ust. 2 rozporządzenia Parlamentu Europejskiego i Rady (WE) nr 45/2001 (2) skonsultowano się z Europejskim Inspektorem Ochrony Danych, który wydał opinię w dniu 9 października 2012 r.,

PRZYJMUJĄ NINIEJSZĄ DYREKTYWĘ:

TYTUŁ I

PRZEPISY OGÓLNE

Artykuł 1

Przedmiot

Niniejsza dyrektywa ustanawia wymogi niezbędne do zapew nienia prawidłowego funkcjonowania zarządzania prawami autorskimi i prawami pokrewnymi przez organizacje zbioro wego zarządzania. Niniejsza dyrektywa ustanawia również wymogi dotyczące udzielania przez organizacje zbiorowego zarządzania licencji wieloterytorialnych dotyczących praw auto rskich do utworów muzycznych do korzystania online.

Artykuł 2

Zakres stosowania

1. Tytuły I, II, IV i V, z wyjątkiem art. 34 ust. 2 i art. 38, stosuje się do wszystkich organizacji zbiorowego zarządzania mających siedzibę w Unii.

2. Tytuł III oraz art. 34 ust. 2 i art. 38 stosuje się do orga nizacji zbiorowego zarządzania mających siedzibę w Unii, które zarządzają prawami autorskimi do utworów muzycznych do korzystania online na więcej niż jednym terytorium.

3. Stosowne przepisy niniejszej dyrektywy mają zastoso wanie do podmiotów, które bezpośrednio lub pośrednio, w całości lub częściowo, należą do organizacji zbiorowego zarządzania lub są przez nie kontrolowane, o ile podmioty te prowadzą działalność, która podlegałaby przepisom niniejszej dyrektywy, gdyby prowadziła ją organizacja zbiorowego zarzą dzania.

4. Art. 16 ust. 1, art. 18 i 20, art. 21 ust. 1 lit. a), b), c), e), f) i g) oraz art. 36 i art. 42 mają zastosowanie do wszystkich niezależnych podmiotów zarządzających mających siedzibę w Unii.

Artykuł 3

Definicje

Do celów niniejszej dyrektywy stosuje się następujące definicje:

a) „organizacja zbiorowego zarządzania” oznacza każdą orga nizację upoważnioną z mocy prawa lub w drodze powie rzenia, licencji lub innego uzgodnienia umownego do zarzą dzania prawami autorskimi lub prawami pokrewnymi w imieniu więcej niż jednego podmiotu uprawnionego, dla zbiorowej korzyści tych podmiotów uprawnionych, a zarządzanie tymi prawami stanowi jej jedyny lub główny przedmiot działalności, i która spełnia jedno lub oba nastę pujące kryteria:

(i) należy do jej członków lub jest przez nich kontrolo wana;

(ii) jest organizacją nienastawioną na zysk;

b) „niezależny podmiot zarządzający” oznacza każdą organi zację upoważnioną z mocy prawa lub w drodze powierze nia, licencji lub innego uzgodnienia umownego do zarzą dzania prawami autorskimi lub prawami pokrewnymi w imieniu więcej niż jednego podmiotu uprawnionego, dla zbiorowej korzyści tych podmiotów uprawnionych, a zarządzanie tymi prawami stanowi jej jedyny lub główny przedmiot działalności, i która:

(i) nie należy do podmiotów uprawnionych ani nie podlega ich kontroli bezpośrednio lub pośrednio, w całości lub części; oraz

(ii) jest organizacją nastawioną na zysk;

c) „podmiot uprawniony” oznacza każdą osobę lub podmiot, inny niż organizacja zbiorowego zarządzania, któremu przysługują prawa autorskie lub prawa pokrewne bądź który jest uprawniony – na podstawie umowy o eksploatacji praw lub z mocy prawa – do części przychodów z praw;

PLL 84/82 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej 20.3.2014

(1) Dz.U. C 369 z 17.12.2011, s. 14. (2) Rozporządzenie (WE) nr 45/2001 Parlamentu Europejskiego i Rady

z dnia 18 grudnia 2000 r. o ochronie osób fizycznych w związku z przetwarzaniem danych osobowych przez instytucje i organy wspólnotowe i o swobodnym przepływie takich danych (Dz.U. L 8 z 12.1.2001, s. 1).

d) „członek” oznacza podmiot uprawniony lub podmiot repre zentujący podmioty uprawnione, w tym inne organizacje zbiorowego zarządzania oraz stowarzyszenia podmiotów uprawnionych, który spełnia wymogi członkostwa w organi zacji zbiorowego zarządzania i został przez nią przyjęty;

e) „statut” oznacza akt założycielski i umowę, statut, regulamin lub dokumenty ustanawiające organizacji zbiorowego zarzą dzania;

f) „walne zgromadzenie członków” oznacza organ w organi zacji zbiorowego zarządzania, w którym uczestniczą człon kowie i w którym wykonują oni swoje prawa głosu, nieza leżnie od formy prawnej organizacji;

g) „dyrektor” oznacza:

(i) w przypadku gdy przepisy prawa krajowego lub statut organizacji zbiorowego zarządzania przewidują zarząd monistyczny, każdego członka zarządu;

(ii) w przypadku gdy przepisy prawa krajowego lub statut organizacji zbiorowego zarządzania przewidują zarząd dualistyczny, każdego członka zarządu lub rady nadzor czej;

h) „przychody z praw” oznaczają kwoty pobierane przez orga nizację zbiorowego zarządzania w imieniu podmiotów uprawnionych, przysługujące z tytułu prawa wyłącznego, prawa do wynagrodzenia lub prawa do kompensaty;

i) „opłaty z tytułu zarządzania” oznaczają kwoty pobierane, potrącane lub kompensowane przez organizację zbioro wego zarządzania z przychodów z praw lub jakichkolwiek zysków osiąganych w wyniku zainwestowania przychodów z praw w celu pokrycia kosztów usług zarządzania prawami autorskimi lub prawami pokrewnymi;

j) „umowa o reprezentacji” oznacza każdą umowę między organizacjami zbiorowego zarządzania, na mocy której jedna organizacja zbiorowego zarządzania upoważnia inną organizację zbiorowego zarządzania do zarządzania prawami, które reprezentuje, w tym umowę zawartą na podstawie art. 29 i 30;

k) „użytkownik” oznacza każdą osobę lub podmiot, które dokonują czynności wymagających zgody podmiotów uprawnionych, wynagrodzenia lub kompensaty na rzecz podmiotów uprawnionych i które nie działają w charakterze konsumenta;

l) „repertuar” oznacza utwory, w odniesieniu do których prawami zarządza organizacja zbiorowego zarządzania;

m) „licencja wieloterytorialna” oznacza licencję, która obejmuje terytorium więcej niż jednego państwa członkowskiego;

n) „prawa do utworów muzycznych dla wykorzystania online” oznaczają wszelkie prawa autora do utworu muzycznego, przewidziane w art. 2 i 3 dyrektywy 2001/29/WE, które są wymagane w celu świadczenia usługi online.

TYTUŁ II

ORGANIZACJE ZBIOROWEGO ZARZĄDZANIA

ROZDZIAŁ 1

Reprezentacja podmiotów uprawnionych i członkostwo w organizacjach zbiorowego zarządzania oraz ich struktura

Artykuł 4

Zasady ogólne

Państwa członkowskie zapewniają, aby organizacje zbiorowego zarządzania działały w sposób najlepiej zabezpieczający interesy podmiotów uprawnionych, których prawa reprezentują, oraz aby nie nakładały na nie jakichkolwiek obowiązków, które nie są obiektywnie niezbędne do celów ochrony ich praw i inte resów lub do efektywnego zarządzania ich prawami.

Artykuł 5

Prawa podmiotów uprawnionych

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby podmioty upraw nione posiadały prawa określone w ust. 2–8 oraz aby prawa te były określone w statucie organizacji zbiorowego zarządzania lub warunkach członkostwa w tej organizacji.

2. Podmioty uprawnione mają prawo upoważnić wybraną przez siebie organizację zbiorowego zarządzania do zarządzania prawami, kategoriami praw lub rodzajami utworów oraz innych wybranych przez siebie przedmiotów objętych ochroną, na wybranych przez siebie terytoriach, bez względu na państwo członkowskie, którego obywatelstwo lub przynależność państwową posiadają, państwo członkowskie miejsca zamiesz kania lub siedziby organizacji zbiorowego zarządzania albo podmiotu uprawnionego. O ile organizacja zbiorowego zarzą dzania nie uzasadni w obiektywny sposób powodów odmowy zarządzania, jest ona zobowiązana do zarządzania takimi prawami, kategoriami praw lub rodzajami utworów oraz innych przedmiotów objętych ochroną, pod warunkiem że zarządzanie nimi wchodzi w zakres jej działalności.

3. Podmioty uprawnione mają prawo do udzielania licencji na niekomercyjne korzystanie z wszelkich wybranych przez siebie praw, kategorii praw lub rodzajów utworów oraz innych przedmiotów objętych ochroną.

4. Podmioty uprawnione mają prawo cofnąć upoważnienie do zarządzania prawami, kategoriami praw lub rodzajami utworów oraz innych przedmiotów objętych ochroną udzielone przez nie organizacji zbiorowego zarządzania lub wycofać spod zarządu prowadzonego przez organizację zbiorowego zarzą dzania wszelkie wybrane przez siebie prawa, kategorie praw lub rodzaje utworów oraz innych przedmiotów prawa auto rskiego, określone w ust. 2, w odniesieniu do wybranych przez siebie terytoriów, przy zachowaniu rozsądnego terminu wypowiedzenia nieprzekraczającego sześciu miesięcy. Organi zacja zbiorowego zarządzania może postanowić, że tego rodzaju cofnięcie upoważnienia lub wycofanie spod zarządu staje się skuteczne na koniec roku obrotowego.

PL20.3.2014 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej L 84/83

5. Jeżeli podmiotowi uprawnionemu należą się kwoty z tytułu aktów eksploatacji, które miały miejsce, zanim cofnięcie upoważnienia lub wycofanie praw spod zarządu stało się skuteczne, lub na podstawie licencji udzielonej zanim tego rodzaju cofnięcie upoważnienia lub wycofanie spod zarządu stało się skuteczne, podmiot uprawniony zachowuje swoje prawa przysługujące mu na podstawie art. 12, 13, 18, 20, 28 i 33.

6. Organizacje zbiorowego zarządzania nie mogą ograniczać korzystania z praw określonych w ust. 4 i 5 poprzez wprowa dzenie wymogu, będącego warunkiem wykonywania tych praw, aby zarządzanie prawami lub kategoriami praw lub rodzajami utworów oraz innych przedmiotów objętych ochroną, których dotyczy cofnięcie upoważnienia lub wycofanie spod zarządu, zostało powierzone innej organizacji zbiorowego zarządzania.

7. W przypadkach gdy podmiot uprawniony upoważnia organizację zbiorowego zarządzania do zarządzania jego prawami, udziela on wyraźnej zgody w odniesieniu do każdego prawa lub każdej kategorii praw lub każdego rodzaju utworów oraz innych przedmiotów objętych ochroną, do zarządzania którymi upoważnia tę organizację zbiorowego zarządzania. Każda tego rodzaju zgoda wymaga udokumentowania w formie pisemnej.

8. Organizacja zbiorowego zarządzania informuje podmioty uprawnione o prawach przysługujących im na mocy ust. 1–7, a także o wszelkich warunkach związanych z prawem okre ślonym w ust. 3, przed uzyskaniem od niego zgody na zarzą dzanie jakimkolwiek prawem lub jakąkolwiek kategorią praw, lub jakimkolwiek rodzajem utworów oraz innych przedmiotów objętych ochroną.

Organizacja zbiorowego zarządzania informuje te podmioty uprawnione, które udzieliły jej już upoważnienia, o prawach przysługujących im na mocy ust. 1–7, a także o wszelkich warunkach związanych z prawem określonym w ust. 3, do dnia 10 października 2016 r.

Artykuł 6

Zasady członkostwa w organizacjach zbiorowego zarządzania

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby organizacje zbio rowego zarządzania przestrzegały przepisów określonych w ust. 2–5.

2. Organizacja zbiorowego zarządzania przyjmuje podmioty uprawnione i podmioty reprezentujące podmioty uprawnione, w tym inne organizacje zbiorowego zarządzania i stowarzy szenia podmiotów uprawnionych, jako członków, jeżeli speł niają one warunki członkostwa, które opierają się na obiektyw nych, przejrzystych i niedyskryminujących kryteriach. Te warunki członkostwa zawarte są w statucie organizacji zbioro wego zarządzania lub warunkach członkostwa w danej organi

zacji i są podawane do wiadomości publicznej. W przypadkach gdy organizacja zbiorowego zarządzania odmawia przyjęcia wniosku o członkostwo, przekazuje podmiotowi uprawnio nemu wyraźne wyjaśnienie powodów swojej decyzji.

3. W statucie organizacji zbiorowego zarządzania określa się odpowiednie i skuteczne mechanizmy udziału jej członków w jej procesie decyzyjnym. Poszczególne kategorie członków są reprezentowane w procesie decyzyjnym w sprawiedliwy i wyważony sposób.

4. Organizacje zbiorowego zarządzania zezwalają swoim członkom na stosowanie elektronicznych środków komunikacji z nimi, w tym do celów wykonywania praw przysługujących członkom.

5. Organizacje zbiorowego zarządzania prowadzą ewidencję swoich członków i regularnie aktualizują tę ewidencję.

Artykuł 7

Prawa podmiotów uprawnionych niebędących członkami organizacji zbiorowego zarządzania

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby organizacje zbio rowego zarządzania przestrzegały przepisów ustanowionych w art. 6 ust. 4, art. 20, art. 29 ust. 2 i art. 33 w odniesieniu do podmiotów uprawnionych, które z mocy prawa lub w drodze powierzenia, licencji lub innego uzgodnienia umow nego pozostają w bezpośrednim stosunku prawnym z tymi organizacjami, ale nie są ich członkami.

2. Państwa członkowskie mogą stosować do podmiotów uprawnionych, o których mowa w ust. 1, inne przepisy niniej szej dyrektywy.

Artykuł 8

Walne zgromadzenie członków organizacji zbiorowego zarządzania

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby walne zgroma dzenie członków odbywało się zgodnie z zasadami określonymi w ust. 2–10.

2. Walne zgromadzenie członków zwołuje się co najmniej raz na rok.

3. Walne zgromadzenie członków decyduje o wszelkich zmianach w statucie organizacji zbiorowego zarządzania oraz warunkach członkostwa w tej organizacji, w przypadku gdy warunki te nie są uregulowane w statucie.

4. Walne zgromadzenie członków decyduje o mianowaniu lub odwołaniu dyrektorów, ocenia ogólne wyniki ich pracy oraz zatwierdza ich wynagrodzenia i pozostałe świadczenia na ich rzecz, takie jak świadczenia pieniężne i niepieniężne, świad czenia i uprawnienia emerytalne, prawa do innych świadczeń oraz prawa do odpraw.

PLL 84/84 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej 20.3.2014

W organizacji zbiorowego zarządzania z dualistycznym systemem zarządu walne zgromadzenie członków nie podej muje decyzji w sprawie mianowania lub odwołania członków zarządu ani nie zatwierdza ich wynagrodzenia i innych świad czeń, w przypadku gdy uprawnienia do podejmowania takich decyzji powierzono radzie nadzorczej.

5. Zgodnie z przepisami tytułu II rozdział 2 walne zgroma dzenie członków podejmuje decyzje co najmniej w następują cych sprawach:

a) ogólne podejście do podziału między podmioty uprawnione należnych im kwot;

b) ogólne podejście do wykorzystania kwot niepodlegających podziałowi;

c) ogólna strategia inwestycyjna w odniesieniu do przychodów z praw oraz wszelkich zysków pochodzących z inwestowania przychodów z praw;

d) ogólne podejście do dokonywania potrąceń od przychodów z praw oraz od wszelkich zysków pochodzących z inwesto wania przychodów z praw;

e) wykorzystanie kwot niepodlegających podziałowi;

f) strategia zarządzania ryzykiem;

g) zatwierdzanie każdego nabycia, zbycia lub ustanowienia hipoteki na nieruchomości;

h) zatwierdzanie fuzji i sojuszy, ustanowienie podmiotów zależ nych, nabycie innych podmiotów lub udziałów w innych podmiotach lub praw do nich;

i) zatwierdzanie zaciągnięcia pożyczki, udzielenia pożyczki lub udzielenia zabezpieczenia w odniesieniu do pożyczki.

6. Walne zgromadzenie członków może w drodze uchwały lub na mocy zapisu w statucie przekazać uprawnienia wymie nione w ust. 5 lit. f), g), h) i i) organowi sprawującemu funkcję nadzorczą.

7. Do celów ust. 5 lit. a)–d) państwa członkowskie mogą wymagać, aby walne zgromadzenie członków określiło bardziej szczegółowe warunki wykorzystania przychodów z praw oraz zysków pochodzących z inwestowania przychodów z praw.

8. Walne zgromadzenie członków kontroluje działalność organizacji zbiorowego zarządzania, podejmując co najmniej decyzje w sprawie powołania i odwołania biegłego rewidenta oraz zatwierdzając roczne sprawozdanie na temat przejrzysto ści, o którym mowa w art. 22.

Państwa członkowskie mogą dopuścić alternatywne systemy lub tryby powołania lub odwołania biegłego rewidenta, pod warun

kiem że te systemy lub tryby zostaną opracowane tak, aby zapewnić niezależność biegłego rewidenta od osób kierujących działalnością organizacji zbiorowego zarządzania.

9. Wszyscy członkowie organizacji zbiorowego zarządzania mają prawo do udziału w walnym zgromadzeniu członków i prawo do głosowania na walnym zgromadzeniu członków. Państwa członkowskie mogą jednak dopuścić ograniczenia prawa członków do udziału w walnym zgromadzeniu członków i prawa członków do głosowania na walnym zgromadzeniu członków, na podstawie jednego lub obu poniższych kryteriów:

a) okres trwania członkostwa;

b) kwoty otrzymane przez danego członka lub kwoty mu należne;

pod warunkiem że takie kryteria są ustalane i stosowane w spra wiedliwy i wyważony sposób.

Kryteria określone w akapicie pierwszym lit. a) i b) ujmuje się w statucie organizacji zbiorowego zarządzania lub warunkach członkostwa w tej organizacji i są podawane do wiadomości publicznej zgodnie z art. 19 i 21.

10. Każdy członek organizacji zbiorowego zarządzania ma prawo do udzielenia dowolnej osobie lub podmiotowi pełno mocnictwa do uczestniczenia w walnym zgromadzeniu członków i głosowania podczas walnego zgromadzenia członków w jego imieniu, pod warunkiem że takie udzielenie pełnomocnictwa nie prowadzi do wystąpienia konfliktu intere sów, na przykład gdy członek udzielający pełnomocnictwa i pełnomocnik należą do różnych kategorii podmiotów upraw nionych w tej organizacji zbiorowego zarządzania.

Państwa członkowskie mogą jednak przewidzieć ograniczenia dotyczące wyznaczania pełnomocników i wykonywania prawa głosu członków, których reprezentują, jeżeli takie ograniczenia pozostają bez uszczerbku dla odpowiedniego i efektywnego uczestnictwa członków w procesie decyzyjnym organizacji zbio rowego zarządzania.

Każde pełnomocnictwo jest ważne na jednym walnym zgroma dzeniu członków. Na walnym zgromadzeniu członków pełno mocnikowi przysługują takie same prawa jak prawa, które przy sługiwałyby członkowi udzielającemu pełnomocnictwa. Pełno mocnik oddaje głosy zgodnie z poleceniami wydanymi przez członka udzielającego pełnomocnictwa.

11. Państwa członkowskie mogą postanowić, że uprawnienia walnego zgromadzenia członków mogą być wykonywane przez zgromadzenie delegatów wybieranych co najmniej raz na cztery lata przez członków organizacji zbiorowego zarządzania, pod warunkiem że:

PL20.3.2014 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej L 84/85

a) zapewnia się odpowiedni i efektywny udział członków w procesie decyzyjnym organizacji zbiorowego zarządzania; oraz

b) poszczególne kategorie członków są reprezentowane w zgro madzeniu delegatów w sprawiedliwy i wyważony sposób.

Zasady określone w ust. 2–10 stosuje się odpowiednio do zgro madzenia delegatów.

12. Państwa członkowskie mogą postanowić, że w przypadku gdy organizacja zbiorowego zarządzania z powodu swojej formy prawnej nie ma walnego zgromadzenia członków, uprawnienia tego zgromadzenia mają być wykonywane przez organ sprawujący funkcję nadzorczą. Zasady określone w ust. 2–5, 7 i 8 stosuje się odpowiednio do takiego organu sprawu jącego funkcję nadzorczą.

13. Państwa członkowskie mogą postanowić, że w przypadku gdy organizacja zbiorowego zarządzania ma członków będą cych podmiotami reprezentującymi podmioty uprawnione, wszystkie lub niektóre uprawnienia walnego zgromadzenia członków mają być wykonywane przez zgromadzenie tych podmiotów uprawnionych. Zasady określone w ust. 2–10 stosuje się odpowiednio do zgromadzenia podmiotów upraw nionych.

Artykuł 9

Funkcja nadzorcza

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby każda organizacja zbiorowego zarządzania ustanowiła funkcję nadzorczą, stale monitorującą działania osób, które kierują działalnością organi zacji, oraz wypełnianie przez te osoby swoich obowiązków.

2. W organie sprawującym funkcję nadzorczą zapewnia się sprawiedliwą i wyważoną reprezentację poszczególnych kate gorii członków organizacji zbiorowego zarządzania.

3. Każda osoba sprawująca funkcję nadzorczą co roku składa walnemu zgromadzeniu członków indywidualne oświadczenie dotyczące konfliktu interesów, zawierające informacje, o których mowa w art. 10 ust. 2 akapit drugi.

4. Organ sprawujący funkcję nadzorczą regularnie odbywa posiedzenia i posiada co najmniej uprawnienia do:

a) wykonywania uprawnień przekazanych mu przez walne zgromadzenie członków, w tym na podstawie art. 8 ust. 4 i 6;

b) monitorowania działań osób, o których mowa w art. 10, oraz wypełniania przez te osoby swoich obowiązków, w tym wykonywania decyzji walnego zgromadzenia człon ków, a w szczególności ogólnych podejść wymienionych w art. 8 ust. 5 lit. a)–d).

5. Organ sprawujący funkcję nadzorczą co najmniej raz w roku składa walnemu zgromadzeniu członków sprawozdanie z wykonywania swoich uprawnień.

Artykuł 10

Obowiązki osób kierujących działalnością organizacji zbiorowego zarządzania

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby każda organizacja zbiorowego zarządzania podejmowała wszystkie niezbędne środki, tak aby osoby kierujące jej działalnością robiły to w sposób prawidłowy, ostrożny i właściwy, z zastosowaniem solidnych procedur administracyjnych i księgowych oraz mechanizmów kontroli wewnętrznej.

2. Państwa członkowskie zapewniają, aby organizacje zbio rowego zarządzania wprowadziły i stosowały procedury mające na celu unikanie konfliktów interesów, a w przypadku gdy uniknięcie takich konfliktów jest niemożliwe, aby rozpoznać rzeczywiste lub potencjalne konflikty interesów, zarządzać nimi oraz je monitorować i ujawniać w taki sposób, aby zapo biec sytuacji, w której mają one negatywny wpływ na zbiorowe interesy podmiotów uprawnionych, które te organizacje repre zentują.

Procedury, o których mowa w akapicie pierwszym, obejmują coroczne składanie walnemu zgromadzeniu członków indywi dualnego oświadczenia przez każdą z osób, o których mowa w ust. 1, zawierającego informacje na temat:

a) wszelkich interesów w organizacji zbiorowego zarządzania;

b) każdego wynagrodzenia otrzymanego od organizacji zbioro wego zarządzania w poprzednim roku obrotowym, w tym w formie uprawnień do świadczeń emerytalnych, świadczeń rzeczowych oraz innego rodzaju korzyści;

c) wszelkich kwot otrzymanych od organizacji zbiorowego zarządzania w poprzednim roku obrotowym jako podmiot uprawniony;

d) oświadczenie dotyczące jakiegokolwiek rzeczywistego lub potencjalnego konfliktu między jakimikolwiek interesami osobistymi a interesami organizacji zbiorowego zarządzania lub między obowiązkami w stosunku do organizacji zbioro wego zarządzania a obowiązkami wobec jakiejkolwiek innej osoby fizycznej lub prawnej.

ROZDZIAŁ 2

Zarządzanie przychodami z praw

Artykuł 11

Pobieranie i wykorzystanie przychodów z praw

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby organizacje zbio rowego zarządzania przestrzegały przepisów określonych w ust. 2–5.

PLL 84/86 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej 20.3.2014

2. Pobierając przychody z praw i zarządzając nimi, organi zacje zbiorowego zarządzania działają z należytą starannością.

3. Organizacja zbiorowego zarządzania w swoich księgach rachunkowych ujmuje odrębnie:

a) przychody z praw oraz wszelkie zyski pochodzące z inwes towania przychodów z praw; oraz

b) wszelkie własne aktywa, jakie może posiadać, i przychody uzyskane z takich aktywów, z opłat z tytułu zarządzania i z innej działalności.

4. Organizacji zbiorowego zarządzania nie wolno wykorzy stywać przychodów z praw lub jakichkolwiek zysków pocho dzących z inwestowania przychodów z praw do celów innych niż podział między podmioty uprawnione, z wyjątkiem przy padków gdy dozwolone jest dokonanie potrącenia lub kompen saty opłat z tytułu zarządzania zgodnie z decyzją podjętą na podstawie art. 8 ust. 5 lit. d) lub wykorzystanie przychodów z praw lub jakichkolwiek zysków pochodzących z inwestowania przychodów z praw zgodnie z decyzją podjętą na podstawie art. 8 ust. 5.

5. W przypadku gdy organizacja zbiorowego zarządzania inwestuje przychody z praw lub jakiekolwiek zyski pochodzące z inwestowania przychodów z praw, robi to w najlepszym interesie podmiotów uprawnionych, których prawa reprezen tuje, zgodnie z ogólną strategią inwestycyjną i strategią zarzą dzania ryzykiem, o których mowa w art. 8 ust. 5 lit. c) i f), oraz z uwzględnieniem następujących zasad:

a) w przypadku jakiegokolwiek potencjalnego konfliktu inte resów organizacja zbiorowego zarządzania zapewnia doko nanie inwestycji wyłącznie w interesie tych podmiotów uprawnionych;

b) aktywa są inwestowane w taki sposób, aby zapewnić bezpie czeństwo, jakość, płynność i rentowność portfela inwestycyj nego jako całości;

c) inwestycja jest odpowiednio dywersyfikowana, tak aby uniknąć nadmiernego uzależnienia od jakiegokolwiek okre ślonego składnika aktywów i koncentracji ryzyka w portfelu inwestycyjnym jako całości.

Artykuł 12

Potrącenia

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby w przypadku gdy podmiot uprawniony upoważnia organizację zbiorowego zarzą dzania do zarządzania jego prawami, ta organizacja zbiorowego zarządzania była zobowiązana do przekazania podmiotowi uprawnionemu informacji o opłatach z tytułu zarządzania oraz innych potrąceniach z przychodów z praw i z wszelkich zysków pochodzących z inwestowania przychodów z praw, przed uzyskaniem jego zgody na zarządzanie jego prawami.

2. Potrącenia powinny być rozsądne w stosunku do usług świadczonych na rzecz podmiotów uprawnionych przez orga nizację zbiorowego zarządzania – w tym, w stosownych przy padkach, usług, o których mowa w ust. 4 – oraz ustalone na podstawie obiektywnych kryteriów.

3. Opłaty z tytułu zarządzania nie mogą przekroczyć uzasadnionych i udokumentowanych kosztów poniesionych

przez organizację zbiorowego zarządzania w związku z zarzą dzaniem prawami autorskimi i prawami pokrewnymi.

Państwa członkowskie zapewniają, aby wymogi mające zastoso wanie do wykorzystywania i przejrzystości wykorzystywania kwot potrąconych lub skompensowanych w odniesieniu do opłat z tytułu zarządzania były stosowane do wszelkich innych potrąceń dokonywanych w celu pokrycia kosztów zarządzania prawami autorskimi lub prawami pokrewnymi.

4. W przypadku gdy organizacja zbiorowego zarządzania świadczy usługi o charakterze socjalnym, kulturalnym lub edukacyjnym finansowane z potrąceń z przychodów z praw lub z jakichkolwiek zysków pochodzących z inwestowania przychodów z praw, usługi takie są świadczone na podstawie sprawiedliwych kryteriów, w szczególności w odniesieniu do dostępu do tych usług oraz ich zakresu.

Artykuł 13

Podział między podmioty uprawnione należnych im kwot

1. Bez uszczerbku dla art. 15 ust. 3 i art. 28 państwa człon kowskie zapewniają, aby każda organizacja zbiorowego zarzą dzania regularnie, z należytą starannością i prawidłowo doko nywała podziału i wypłaty podmiotom uprawnionym należnych im kwot oraz aby robiła to zgodnie z ogólnym podejściem do podziału kwot, o którym mowa w art. 8 ust. 5 lit. a).

Państwa członkowskie zapewniają również, aby organizacje zbiorowego zarządzania lub ich członkowie będący podmiotami reprezentującymi podmioty uprawnione dokonywali podziału i wypłaty tych kwot podmiotom uprawnionym jak najszybciej, jednak nie później niż dziewięć miesięcy od końca roku obro towego, w którym przychody z praw zostały pobrane, chyba że z przyczyn obiektywnych, związanych w szczególności ze zgło szeniami dokonywanymi przez użytkowników, identyfikacją praw, podmiotów uprawnionych lub przyporządkowaniem informacji o utworach i innych przedmiotach objętych ochroną do podmiotów uprawnionych, organizacja zbiorowego zarzą dzania lub, w stosownym przypadku, jej członkowie nie są w stanie dotrzymać tego terminu.

2. W przypadku gdy w terminie określonym w ust. 1 nie można było dokonać podziału między podmioty uprawnione należnych im kwot, ponieważ nie można zidentyfikować lub zlokalizować właściwych podmiotów uprawnionych, a wyjątek dotyczący terminu nie ma zastosowania, kwoty te są ujmowane odrębnie w księgach rachunkowych organizacji zbiorowego zarządzania.

3. Organizacje zbiorowego zarządzania podejmują wszystkie niezbędne środki, zgodne z ust. 1, mające na celu identyfikację i lokalizację podmiotów uprawnionych. W szczególności najpóźniej trzy miesiące po upływie terminu określonego w ust. 1 organizacja zbiorowego zarządzania udostępnia infor macje o utworach i innych przedmiotach objętych ochroną, w odniesieniu do których nie zidentyfikowano lub nie zlokali zowano jednego lub większej liczby podmiotów uprawnionych:

a) podmiotom uprawnionym, które reprezentuje lub podmiotom reprezentującym podmioty uprawnione, w przy padku gdy takie podmioty są członkami organizacji zbioro wego zarządzania; oraz

PL20.3.2014 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej L 84/87

b) wszystkim organizacjom zbiorowego zarządzania, z którymi zawarła umowy o reprezentacji.

Informacje, o których mowa w akapicie pierwszym, obejmują, jeśli są dostępne:

a) tytuł utworu lub innego przedmiotu objętego ochroną;

b) nazwisko lub nazwę podmiotu uprawnionego;

c) nazwisko lub nazwę właściwego wydawcy lub producenta; oraz

d) wszelkie inne dostępne istotne informacje, które mogłyby pomóc w zidentyfikowaniu podmiotu uprawnionego.

Organizacja zbiorowego zarządzania sprawdza również ewiden cję, o której mowa w art. 6 ust. 5, oraz inne dostępne rejestry. Jeżeli wspomniane powyżej środki nie przyniosą rezultatów, organizacja zbiorowego zarządzania podaje tę informację do wiadomości publicznej najpóźniej rok po upływie tego trzymie sięcznego terminu.

4. W przypadku gdy w terminie trzech lat od końca roku obrotowego, w którym nastąpiło pobranie przychodów z praw, nie można było dokonać podziału między podmioty upraw nione należnych im kwot, oraz pod warunkiem że organizacja zbiorowego zarządzania zastosowała wszystkie niezbędne środki służące zidentyfikowaniu i zlokalizowaniu podmiotów uprawnionych, o których mowa w ust. 3, kwoty te uznaje się za niepodlegające podziałowi.

5. Walne zgromadzenie członków organizacji zbiorowego zarządzania podejmuje decyzję o wykorzystaniu tych niepodle gających podziałowi kwot zgodnie z art. 8 ust. 5 lit. b), bez uszczerbku dla prawa podmiotów uprawnionych do docho dzenia tych kwot od organizacji zbiorowego zarządzania zgodnie z przepisami państw członkowskich dotyczącymi okresu przedawnienia roszczeń.

6. Państwa członkowskie mogą ograniczyć lub określić dozwolone sposoby wykorzystania niepodlegających podziałowi kwot, między innymi zapewniając, aby kwoty te były wykorzy stywane w odrębny i niezależny sposób w celu finansowania działań o charakterze socjalnym, kulturalnym i edukacyjnym na rzecz podmiotów uprawnionych.

ROZDZIAŁ 3

Zarządzanie prawami w imieniu innych organizacji zbioro wego zarządzania

Artykuł 14

Prawa zarządzane na podstawie umów o reprezentacji

Państwa członkowskie zapewniają, aby organizacja zbiorowego zarządzania nie dyskryminowała żadnego z podmiotów upraw nionych, których prawami zarządza na podstawie umowy o reprezentacji, w szczególności w odniesieniu do mających zastosowanie stawek wynagrodzeń, opłat z tytułu zarządzania

oraz warunków pobierania przychodów z praw oraz podziału między podmioty uprawnione należnych im kwot.

Artykuł 15

Potrącenia i płatności w przypadku umów o reprezentacji

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby z wyjątkiem opłat z tytułu zarządzania organizacja zbiorowego zarządzania nie dokonywała żadnych potrąceń od przychodów z praw należ nych z tytułu praw, którymi zarządza na podstawie umowy o reprezentacji, oraz od jakichkolwiek zysków pochodzących z inwestowania przychodów z praw, chyba że inna organizacja zbiorowego zarządzania będącą stroną umowy o reprezentacji udzieli wyraźnej zgody na dokonywanie takich potrąceń.

2. Organizacja zbiorowego zarządzania regularnie, z należytą starannością i w sposób dokładny dokonuje podziału i wypłaty kwot należnych innym organizacjom zbiorowego zarządzania.

3. Organizacja zbiorowego zarządzania dokonuje takiego podziału i wypłat na rzecz drugiej organizacji zbiorowego zarządzania jak najszybciej, jednak nie później niż dziewięć miesięcy od końca roku obrotowego, w którym przychody z praw zostały pobrane, chyba że z przyczyn obiektywnych, związanych w szczególności ze zgłoszeniami dokonywanymi przez użytkowników, identyfikacją praw, podmiotów uprawnio nych lub przyporządkowaniem informacji o utworach i innych przedmiotach objętych ochroną do podmiotów uprawnionych, organizacja zbiorowego zarządzania nie jest w stanie dotrzymać tego terminu.

Ta inna organizacja zbiorowego zarządzania lub, w przypadku gdy wśród jej członków znajdują się podmioty reprezentujące podmioty uprawnione, ci członkowie dokonują podziału i wypłaty podmiotom uprawnionym należnych im kwot jak najszybciej, jednak nie później niż sześć miesięcy od otrzymania tych kwot, chyba że z przyczyn obiektywnych, związanych w szczególności ze zgłoszeniami dokonywanymi przez użyt kowników, identyfikacją praw, podmiotów uprawnionych lub przyporządkowaniem informacji o utworach i innych przed miotach objętych ochroną do podmiotów uprawnionych, orga nizacja zbiorowego zarządzania lub, w stosownych przypad kach, jej członkowie nie są w stanie dotrzymać tego terminu.

ROZDZIAŁ 4

Stosunki z użytkownikami

Artykuł 16

Udzielanie licencji

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby organizacje zbio rowego zarządzania i użytkownicy prowadzili w dobrej wierze negocjacje w sprawie udzielania licencji dotyczących praw. Organizacje zbiorowego zarządzania i użytkownicy przekazują sobie wzajemnie wszystkie niezbędne informacje.

PLL 84/88 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej 20.3.2014

2. Warunki udzielenia licencji opierają się na obiektywnych i niedyskryminujących kryteriach. Udzielając licencji dotyczą cych praw, organizacje zbiorowego zarządzania nie są zobowią zane, w przypadku innych usług online, do opierania się na warunkach licencji uzgodnionych z użytkownikiem, w sytuacji gdy ten użytkownik świadczy nowy rodzaj usług online, które są powszechnie dostępne w Unii krócej niż trzy lata.

Podmioty uprawnione otrzymują odpowiednie wynagrodzenie za korzystanie z ich praw. Stawki wynagrodzeń za prawa wyłączne i prawa do wynagrodzenia pozostają w rozsądnym stosunku między innymi do wartości ekonomicznej użytko wania praw w obrocie handlowym, z uwzględnieniem rodzaju i zakresu wykorzystania utworów i innych przedmiotów obję tych ochroną, a także w odniesieniu do wartości ekonomicznej usług świadczonych przez organizację zbiorowego zarządzania. Organizacje zbiorowego zarządzania informują zainteresowa nego użytkownika o kryteriach stosowanych do określenia tych stawek.

3. Organizacje zbiorowego zarządzania odpowiadają bez zbędnej zwłoki na wnioski użytkowników, wskazując między innymi, jakie informacje są potrzebne organizacji zbiorowego zarządzania w celu zaoferowania licencji.

Po otrzymaniu wszystkich stosownych informacji organizacja zbiorowego zarządzania bez zbędnej zwłoki oferuje licencję albo przekazuje użytkownikowi uzasadnienie wyjaśniające, dlaczego nie zamierza udzielić licencji na daną usługę.

4. Organizacje zbiorowego zarządzania umożliwiają użyt kownikom komunikowanie się z nimi za pośrednictwem środków elektronicznych, w tym, w stosownych przypadkach, do celów dokonywania zgłoszeń dotyczących wykorzystania licencji.

Artykuł 17

Obowiązki użytkowników

Państwa członkowskie przyjmują przepisy zapewniające, aby użytkownicy przekazywali organizacji zbiorowego zarządzania w uzgodnionym lub wcześniej ustalonym czasie i w uzgod nionym lub wcześniej ustalonym formacie będące w ich dyspozycji stosowne informacje na temat wykorzystania praw, które organizacje zbiorowego zarządzania reprezentują, niezbędne do pobrania przychodów z praw oraz podziału i wypłaty podmiotom uprawnionym należnych im kwot. Decy dując o formacie przekazywania tych informacji, organizacje zbiorowego zarządzania i użytkownicy uwzględniają w możliwie największym stopniu dobrowolne standardy branżowe.

ROZDZIAŁ 5

Przejrzystość i sprawozdawczość

Artykuł 18

Informacje przekazywane podmiotom uprawnionym dotyczące zarządzania ich prawami

1. Bez uszczerbku dla ust. 2 niniejszego artykułu, art. 19 i art. 28 ust. 2, państwa członkowskie zapewniają, aby każda

organizacja zbiorowego zarządzania nie rzadziej niż raz w roku udostępniała każdemu podmiotowi uprawnionemu, któremu przydzieliła przychody z praw lub na rzecz którego dokonała płatności w okresie, którego dotyczą informacje, co najmniej następujące informacje:

a) wszystkie dane kontaktowe, które za zgodą podmiotu uprawnionego organizacja zbiorowego zarządzania może wykorzystywać, aby zidentyfikować i zlokalizować podmiot uprawniony;

b) przychody z praw przydzielone podmiotowi uprawnionemu;

c) kwoty wypłacone podmiotowi uprawnionemu przez organi zację zbiorowego zarządzania w podziale na kategorie zarzą dzanych praw i na pola eksploatacji;

d) okres, w którym miał miejsce akt eksploatacji, z tytułu którego podmiotowi uprawnionemu przydzielono i wypła cono kwoty, chyba że z obiektywnych przyczyn związanych ze zgłaszaniem wykorzystania praw przez użytkowników organizacja zbiorowego zarządzania nie jest w stanie podać tych informacji;

e) dokonane potrącenia na poczet opłat z tytułu zarządzania;

f) dokonane potrącenia z innego tytułu niż na poczet opłat z tytułu zarządzania, w tym potrącenia, które mogą być wymagane przepisami krajowymi celem świadczenia usług o charakterze socjalnym, kulturalnym lub edukacyjnym;

g) jakiekolwiek przychody z praw przydzielone podmiotowi uprawnionemu, które nie zostało jeszcze wypłacone za którykolwiek okres.

2. W przypadku gdy organizacja zbiorowego zarządzania przydziela przychody z praw i ma wśród członków podmioty, które są odpowiedzialne za podział między podmioty upraw nione przychodów z praw, ta organizacja zbiorowego zarzą dzania przekazuje tym podmiotom informacje wymienione w ust. 1, pod warunkiem że nie posiadają one tych informacji. Państwa członkowskie zapewniają, aby nie rzadziej niż raz w roku podmioty udostępniały co najmniej informacje wymie nione w ust. 1 każdemu podmiotowi uprawnionemu, któremu przydzieliły przychody z praw lub na rzecz którego dokonały płatności w okresie, którego dotyczą informacje.

Artykuł 19

Przekazywane innym organizacjom zbiorowego zarządzania informacje na temat zarządzania prawami na

podstawie umów o reprezentacji

Państwa członkowskie zapewniają, aby każda organizacja zbio rowego zarządzania nie rzadziej niż raz w roku udostępniała drogą elektroniczną co najmniej następujące informacje organi zacjom zbiorowego zarządzania, w imieniu których zarządza prawami na podstawie umowy o reprezentacji, za okres, którego dotyczą te informacje:

PL20.3.2014 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej L 84/89

a) przydzielone przychody z praw, kwoty wypłacone przez organizację zbiorowego zarządzania w podziale na kategorie zarządzanych praw i na pola eksploatacji w odniesieniu do praw, którymi zarządza na podstawie umowy o reprezentacji, oraz wszelkie przydzielone przychody z praw, które nie zostały jeszcze wypłacone za którykolwiek okres;

b) potrącenia dokonane na poczet opłat z tytułu zarządzania;

c) potrącenia dokonane na każdy inny cel niż na poczet opłat z tytułu zarządzania, o których mowa w art. 15;

d) informacje dotyczące wszelkich udzielonych licencji lub licencji, których udzielenia odmówiono, w odniesieniu do utworów i innych przedmiotów objętych ochroną, które są przedmiotem umowy o reprezentacji;

e) uchwały przyjęte przez walne zgromadzenie członków, o ile uchwały te mają znaczenie dla zarządzania prawami obję tymi umową o reprezentacji.

Artykuł 20

Informacje przekazywane na żądanie podmiotom uprawnionym, innym organizacjom zbiorowego

zarządzania i użytkownikom

1. Bez uszczerbku dla art. 25 państwa członkowskie zapew niają, aby w odpowiedzi na należycie uzasadniony wniosek każda organizacja zbiorowego zarządzania, bez zbędnej zwłoki i drogą elektroniczną, udostępniała każdej organizacji zbioro wego zarządzania, w imieniu której zarządza prawami na podstawie umowy o reprezentacji, lub każdemu podmiotowi uprawnionemu, lub każdemu użytkownikowi co najmniej nastę pujące informacje:

a) utwory lub inne przedmioty objęte ochroną, które reprezen tuje, prawa, którymi zarządza, w sposób bezpośredni lub na mocy umów o reprezentacji, oraz terytoria, których to doty czy; lub

b) w przypadku gdy ze względu na zakres działalności organi zacji zbiorowego zarządzania taki utwór lub inny przedmiot objęty ochroną nie może zostać określony – rodzaje utworów lub innych przedmiotów objętych ochroną, które reprezentuje, prawa, którymi zarządza, oraz terytoria, których to dotyczy.

Artykuł 21

Podawanie informacji do wiadomości publicznej

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby każda organizacja zbiorowego zarządzania podawała do wiadomości publicznej co najmniej następujące informacje:

a) statut organizacji;

b) warunki członkostwa w organizacji oraz warunki cofnięcia upoważnienia do zarządzania prawami, o ile nie są one ujęte w statucie;

c) standardowe umowy licencyjne i standardowe stosowane stawki wynagrodzeń łącznie ze zniżkami;

d) wykaz osób, o których mowa w art. 10;

e) jej ogólne podejście do podziału między podmioty upraw nione należnych im kwot;

f) jej ogólne podejście do opłat z tytułu zarządzania;

g) jej ogólne podejście do dokonywania potrąceń, do celów innych niż w odniesieniu do opłat z tytułu zarządzania, z przychodów z praw oraz z wszelkich zysków pochodzą cych z inwestowania przychodów z praw, w tym potrąceń do celów świadczenia usług o charakterze socjalnym, kultu ralnym i edukacyjnym;

h) wykaz zawartych przez nią umów o reprezentacji oraz nazwy organizacji zbiorowego zarządzania, z którymi zawarto te umowy o reprezentacji;

i) ogólne podejście do wykorzystania kwot niepodlegających podziałowi;

j) procedury rozpatrywania skarg i rozstrzygania sporów dostępne zgodnie z art. 33, 34 i 35.

2. Organizacje zbiorowego zarządzania publikują i na bieżąco aktualizują na swojej publicznej stronie internetowej informacje, o których mowa w ust. 1.

Artykuł 22

Roczne sprawozdanie na temat przejrzystości

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby każda organizacja zbiorowego zarządzania, niezależnie od jej formy prawnej zgodnie z prawem krajowym, za każdy rok obrotowy sporzą dzała i podawała do wiadomości publicznej, najpóźniej osiem miesięcy po zakończeniu tego roku obrotowego, roczne spra wozdanie na temat przejrzystości, w tym odrębne sprawozda nie, o którym mowa w ust. 3.

Organizacje zbiorowego zarządzenia publikują na swojej stronie internetowej roczne sprawozdanie na temat przejrzystości, które pozostaje publicznie dostępne na tej stronie przez przynajmniej pięć lat.

2. Roczne sprawozdanie na temat przejrzystości zawiera co najmniej informacje określone w załączniku.

3. Odrębne sprawozdanie dotyczy wykorzystania kwot potrąconych na cele świadczenia usług o charakterze socjalnym, kulturalnym i edukacyjnym i zawiera co najmniej informacje wymienione w pkt 3 załącznika.

4. Informacje księgowe zawarte w rocznym sprawozdaniu na temat przejrzystości są badane przez co najmniej jedną osobę upoważnioną na mocy prawa do przeprowadzania badań spra wozdań finansowych zgodnie z dyrektywą 2006/43/WE Parla mentu Europejskiego i Rady (1).

PLL 84/90 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej 20.3.2014

(1) Dyrektywa 2006/43/WE Parlamentu Europejskiego i Rady z dnia 17 maja 2006 r. w sprawie ustawowych badań rocznych spra wozdań finansowych i skonsolidowanych sprawozdań finansowych, zmieniająca dyrektywy Rady 78/660/EWG i 83/349/EWG oraz uchylająca dyrektywę Rady 84/253/EWG (Dz.U. L 157 z 9.6.2006, s. 87).

Sprawozdanie z badania biegłego rewidenta, w tym wszelkie zastrzeżenia do niego, zostają w całości włączone do rocznego sprawozdania na temat przejrzystości.

Do celów niniejszego ustępu informacje księgowe obejmują sprawozdanie finansowe, o którym mowa w pkt 1 lit. a) załącz nika, oraz wszelkie informacje finansowe, o których mowa w pkt 1 lit. g) i h) oraz w pkt 2 załącznika.

TYTUŁ III

UDZIELANIE PRZEZ ORGANIZACJE ZBIOROWEGO ZARZĄ DZANIA LICENCJI WIELOTERYTORIALNYCH DOTYCZĄCYCH

PRAW DO UTWORÓW MUZYCZNYCH DLA WYKORZYS TANIA ONLINE

Artykuł 23

Udzielanie licencji wieloterytorialnych na rynku wewnętrznym

Państwa członkowskie zapewniają, aby organizacje zbiorowego zarządzania z siedzibą na ich terytorium, przy udzielaniu licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online, spełniały wymogi niniej szego tytułu.

Artykuł 24

Zdolność przetwarzania licencji wieloterytorialnych

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby każda organizacja zbiorowego zarządzania, która udziela licencji wieloterytorial nych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzys tania online, posiadała wystarczające zdolności do elektronicz nego przetwarzania, w efektywny i przejrzysty sposób, danych wymaganych na potrzeby zarządzania tymi licencjami, w tym do celów identyfikowania repertuaru oraz monitorowania jego wykorzystywania, wystawiania faktur użytkownikom, pobie rania przychodów z praw oraz podziału między podmioty uprawnione należnych im kwot.

2. Do celów ust. 1 organizacja zbiorowego zarządzania musi spełniać co najmniej następujące warunki:

a) posiadać zdolność poprawnego identyfikowania utworów muzycznych, w całości lub części, do których reprezento wania organizacja zbiorowego zarządzania została upoważ niona;

b) posiadać zdolność poprawnego identyfikowania, w całości lub części, praw do każdego utworu muzycznego lub udziału w nim, do których reprezentowania organizacja zbiorowego zarządzania została upoważniona, oraz odpo wiednich podmiotów uprawnionych, w odniesieniu do każdego odpowiedniego terytorium;

c) stosować niepowtarzalne identyfikatory w celu identyfikacji podmiotów uprawnionych i utworów muzycznych, z uwzględnieniem w możliwie największym stopniu dobro wolnych standardów i praktyk branżowych opracowanych na poziomie międzynarodowym lub unijnym;

d) stosować odpowiednie środki w celu szybkiego i skutecznego identyfikowania i likwidowania niespójności w danych posia danych przez inne organizacje zbiorowego zarządzania, które udzielają licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online.

Artykuł 25

Przejrzystość informacji na temat wieloterytorialnego repertuaru

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby organizacja zbio rowego zarządzania, która udziela licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online, dostarczała drogą elektroniczną dostawcom usług online, podmiotom uprawnionym, których prawa reprezentuje, oraz innym organizacjom zbiorowego zarządzania, w odpowiedzi na należycie uzasadniony wniosek, aktualne informacje umoż liwiające identyfikację repertuaru muzycznego online, który reprezentuje. Informacje te obejmują:

a) reprezentowane utwory muzyczne;

b) prawa reprezentowane w całości lub części; oraz

c) terytoria, których to dotyczy.

2. Organizacja zbiorowego zarządzania może, w razie konieczności, stosować uzasadnione środki służące ochronie dokładności i integralności danych, kontroli ich dalszego wyko rzystywania oraz ochronie szczególnie chronionych informacji handlowych.

Artykuł 26

Poprawność informacji na temat wieloterytorialnego repertuaru

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby organizacje zbio rowego zarządzania, które udzielają licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online, wprowadziły ustalenia, które umożliwiają podmiotom uprawnionym, innym organizacjom zbiorowego zarządzania i dostawcom usług online występowanie o korektę danych, o których mowa w wykazie warunków w art. 24 ust. 2, lub informacji przewidzianych w art. 25, w przypadku gdy te podmioty uprawnione, organizacje zbiorowego zarządzania i dostawcy usług online mają uzasadnione powody, by sądzić, że te dane lub informacje są niedokładne w odniesieniu do ich praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online. W przypadku gdy zastrzeżenia te są wystarczająco uzasadnione, organizacja zbiorowego zarządzania zapewnia korektę tych danych lub informacji bez zbędnej zwłoki.

2. Organizacja zbiorowego zarządzania zapewnia podmiotom uprawnionym, których utwory muzyczne wchodzą w skład jej repertuaru muzycznego, oraz podmiotom uprawnio nym, które powierzyły jej zarządzanie swoimi prawami do utworów muzycznych dla wykorzystania online zgodnie z art. 31, możliwość przekazywania jej w formie elektronicznej infor macji dotyczących ich utworów muzycznych, ich praw do tych utworów oraz terytoriów, w odniesieniu do których upoważ niają one daną organizację. Organizacje zbiorowego zarządzania i podmioty uprawnione uwzględniają przy tym, w możliwie największym stopniu, dobrowolne branżowe standardy lub praktyki w zakresie wymiany danych opracowane na poziomie międzynarodowym lub unijnym, które umożliwiają podmiotom uprawnionym wskazanie utworu muzycznego lub jego części, praw przysługujących w całości lub części dla wykorzystania online oraz terytoriów, w odniesieniu do których upoważniają one daną organizację.

PL20.3.2014 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej L 84/91

3. W przypadku gdy organizacja zbiorowego zarządzania zleca innej organizacji zbiorowego zarządzania udzielanie licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online zgodnie z art. 29 i 30, organizacja zbiorowego zarządzania, której zlecono udzielanie licencji, również stosuje ust. 2 niniejszego artykułu w odnie sieniu do podmiotów uprawnionych, których utwory muzyczne wchodzą w skład repertuaru zlecającej organizacji zbiorowego zarządzania, chyba że organizacje zbiorowego zarządzania postanowią inaczej.

Artykuł 27

Dokładne i terminowe zgłaszanie wykorzystania praw oraz wystawianie faktur

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby organizacje zbio rowego zarządzania monitorowały wykorzystanie praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online, które reprezen tują w całości lub części, przez dostawców usług online, którym udzieliły licencji wieloterytorialnych dotyczących tych praw.

2. Organizacje zbiorowego zarządzania oferują dostawcom usług online możliwość zgłaszania drogą elektroniczną faktycz nego wykorzystania praw do utworów muzycznych dla wyko rzystania online, a dostawcy usług online przekazują dokładne informacje o faktycznym wykorzystaniu tych utworów. Organi zacje zbiorowego zarządzania oferują możliwość stosowania co najmniej jednego sposobu zgłaszania, który uwzględnia dobro wolne standardy lub praktyki branżowe opracowane na poziomie międzynarodowym lub unijnym na potrzeby elektro nicznej wymiany tego rodzaju danych. Organizacje zbiorowego zarządzania mogą odmówić przyjęcia zgłoszeń dostawców usług online dokonywanych przy użyciu zamkniętego formatu, jeżeli dopuszczają dokonywanie zgłoszeń przy użyciu branżo wego standardu elektronicznej wymiany danych.

3. Organizacje zbiorowego zarządzania wystawiają faktury dostawcom usług online drogą elektroniczną. Organizacje zbio rowego zarządzania oferują możliwość stosowania co najmniej jednego formatu, który uwzględnia dobrowolne standardy lub praktyki branżowe opracowane na poziomie międzynaro dowym lub unijnym. Na fakturze wskazuje się utwory i prawa, które w całości lub części są przedmiotem licencji, na podstawie danych, o których mowa w wykazie warunków zawartym w art. 24 ust. 2, oraz odpowiadające im faktyczne wykorzys tanie tych praw, w stopniu, w jakim jest to możliwe na podstawie informacji przekazanych przez dostawcę usług online oraz formatu wykorzystanego do przekazania tych informacji. Dostawca usług online nie może odmówić przyjęcia faktury z powodu jej formatu, jeżeli organizacja zbiorowego zarzą dzania stosuje jeden ze standardów branżowych.

4. Organizacje zbiorowego zarządzania wystawiają dostawcom usług online rzetelne faktury niezwłocznie po zgło szeniu faktycznego wykorzystania praw do danego utworu muzycznego dla wykorzystania online, chyba że nie jest to możliwe z przyczyn leżących po stronie dostawcy usług online.

5. Organizacje zbiorowego zarządzania wprowadzają odpo wiednie rozwiązania umożliwiające dostawcom usług online zgłaszanie zastrzeżeń odnośnie do rzetelności faktur, w tym również w przypadkach, gdy dostawca usług online otrzymuje od co najmniej jednej organizacji zbiorowego zarządzania faktury za wykorzystanie tych samych praw dla wykorzystania online do tego samego utworu muzycznego.

Artykuł 28

Dokładne i terminowe płatności na rzecz podmiotów uprawnionych

1. Bez uszczerbku dla ust. 3 państwa członkowskie zapew niają, aby organizacje zbiorowego zarządzania, które udzielają licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online, dokonywały podziału między podmioty uprawnione kwot należnych im z tytułu tych licencji w sposób rzetelny i niezwłocznie po zgłoszeniu faktycznego wykorzystania utworu, chyba że nie jest to możliwe z przyczyn leżących po stronie dostawcy usług online.

2. Bez uszczerbku dla ust. 3 organizacje zbiorowego zarzą dzania udostępniają podmiotom uprawnionym wraz z każdą płatnością dokonaną zgodnie z ust. 1 co najmniej następujące informacje:

a) okres, w którym miało miejsce korzystanie z praw, z tytułu którego podmiotom uprawnionym przysługuje wynagrodze nie, a także terytoria, na których miało miejsce korzystanie z praw;

b) kwoty pobrane, dokonane potrącenia i kwoty podzielone przez organizację zbiorowego zarządzania w odniesieniu do każdego prawa dla wykorzystania online odnośnie do każdego utworu muzycznego, do reprezentowania którego w całości lub części upoważnił je podmiot uprawniony;

c) kwoty pobrane w imieniu podmiotów uprawnionych, doko nane potrącenia oraz kwoty podzielone przez organizację zbiorowego zarządzania w odniesieniu do każdego dostawcy usług online.

3. W przypadku gdy organizacja zbiorowego zarządzania zleca innej organizacji zbiorowego zarządzania udzielanie licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online zgodnie z art. 29 i 30, organizacja zbiorowego zarządzania, której zlecono udzielanie licencji, przekazuje rzetelnie i bez zwłoki kwoty, o których mowa w ust. 1, oraz udostępnia informacje, o których mowa w ust. 2, zlecającej organizacji zbiorowego zarządzania. Zleca jąca organizacja zbiorowego zarządzania jest następnie odpo wiedzialna za podział tych kwot i udostępnienie tych informacji podmiotom uprawnionym, chyba że organizacje zbiorowego zarządzania postanowią inaczej.

Artykuł 29

Umowy między organizacjami zbiorowego zarządzania dotyczące udzielania licencji wieloterytorialnych

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby każda umowa o reprezentacji między organizacjami zbiorowego zarządzania, według której jedna organizacja zbiorowego zarządzania upoważnia inną organizację zbiorowego zarządzania do udzie lania – w odniesieniu do jej własnego repertuaru muzycznego – licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych do korzystania online, była zawierana na zasadzie niewyłączności. Organizacja zbiorowego zarządzania, której zlecono udzielanie licencji, zarządza tymi prawami do korzys tania online na niedyskryminujących zasadach.

PLL 84/92 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej 20.3.2014

2. Zlecająca organizacja zbiorowego zarządzania informuje swoich członków o głównych warunkach takiej umowy, w tym o okresie jej obowiązywania, oraz kosztach usług świad czonych przez organizację zbiorowego zarządzania, której zlecono udzielanie licencji.

3. Organizacja zbiorowego zarządzania, której zlecono udzielanie licencji, informuje zlecającą organizację zbiorowego zarządzania o głównych warunkach, według których udzielane są licencje dotyczące praw zlecającej organizacji do korzystania online, w tym o sposobie eksploatacji, wszystkich postanowie niach, które dotyczą opłat licencyjnych lub mają na nie wpływ, okresie obowiązywania licencji, okresach rozliczeniowych oraz terytoriach objętych licencją.

Artykuł 30

Obowiązek reprezentowania innych organizacji zbiorowego zarządzania w przypadku licencji

wieloterytorialnych

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby w sytuacji gdy organizacja zbiorowego zarządzania, która nie udziela ani nie oferuje udzielania licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych do korzystania online należących do jej własnego repertuaru, zwraca się do innej organizacji zbioro wego zarządzania z wnioskiem o zawarcie z nią umowy o repre zentacji celem reprezentacji tych praw, organizacja zbiorowego zarządzania, do której zwrócono się z takim wnioskiem, zaak ceptowała go, jeżeli już udziela lub oferuje udzielanie licencji wieloterytorialnych w odniesieniu do tej samej kategorii praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online należących do repertuaru jednej lub większej liczby organizacji zbiorowego zarządzania.

2. Organizacja zbiorowego zarządzania, do której zwrócono się z wnioskiem, odpowiada wnioskującej organizacji zbioro wego zarządzania na piśmie i bez zbędnej zwłoki.

3. Bez uszczerbku dla ust. 5 i 6 organizacja zbiorowego zarządzania, do której zwrócono się z wnioskiem, zarządza repertuarem reprezentowanym przez wnioskującą organizację zbiorowego zarządzania na takich samych warunkach jak te, jakie stosuje ona do zarządzania własnym repertuarem.

4. Organizacja zbiorowego zarządzania, do której zwrócono się z wnioskiem, włącza repertuar reprezentowany przez wnios kującą organizację zbiorowego zarządzania do wszystkich ofert, jakie kieruje do dostawców usług online.

5. Opłaty z tytułu zarządzania pobierane z tytułu świadczo nych usług przez organizację zbiorowego zarządzania, do której zwrócono się z wnioskiem, od wnioskującej organizacji, nie przekraczają kosztów zasadnie poniesionych przez organizację zbiorowego zarządzania, do której zwrócono się z takim wnio skiem.

6. Wnioskująca organizacja zbiorowego zarządzania udostępnia organizacji zbiorowego zarządzania, do której zwró ciła się z takim wnioskiem, informacje związane z własnym repertuarem muzycznym niezbędne do celów udzielania licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online. W przypadku gdy informacje te są niewystarczające lub są udostępniane w takiej formie, że orga nizacja zbiorowego zarządzania, do której zwrócono się z takim wnioskiem, nie jest w stanie spełnić wymogów okre ślonych w przepisach niniejszego tytułu, organizacja zbioro wego zarządzania, do której zwrócono się z takim wnioskiem, jest uprawniona do nałożenia opłaty z tytułu kosztów zasadnie

poniesionych celem spełnienia tych wymogów lub do wyłą czenia z zakresu licencji tych utworów, w przypadku których informacje są niewystarczające lub nie mogą zostać wykorzys tane.

Artykuł 31

Dostęp do licencji wieloterytorialnych

Państwa członkowskie zapewniają, aby w przypadku gdy do dnia 10 kwietnia 2017 r. organizacja zbiorowego zarządzania nie będzie udzielać ani nie będzie oferować udzielania licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online lub nie zezwoli innej organizacji zbio rowego zarządzania na reprezentowanie tych praw w tym celu, podmioty uprawnione, które udzieliły tej organizacji zbioro wego zarządzania upoważnienia do reprezentowania ich praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online, mogły wycofać spod zarządu tej organizacji zbiorowego zarządzania prawa do utworów muzycznych do korzystania online celem udzielania licencji wieloterytorialnych w odniesieniu do wszyst kich terytoriów bez konieczności wycofania prawa do utworów muzycznych do korzystania online celem udzielania licencji monoterytorialnych, tak aby samodzielnie lub za pośrednic twem jakiejkolwiek innej upoważnionej przez siebie osoby trze ciej, lub za pośrednictwem jakiejkolwiek innej organizacji zbio rowego zarządzania, która spełnia wymogi określone w przepi sach niniejszego tytułu, udzielać licencji wieloterytorialnych dotyczących ich praw do utworów muzycznych dla wykorzys tania online.

Artykuł 32

Odstępstwo w odniesieniu do praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online w przypadku

programów radiowych i telewizyjnych

Wymogi określone w przepisach niniejszego tytułu nie mają zastosowania do organizacji zbiorowego zarządzania, gdy udzielają one – na zasadzie dobrowolnej agregacji wymaganych praw, zgodnie z zasadami konkurencji na podstawie art. 101 i 102 TFUE – licencji wieloterytorialnej dotyczącej praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online niezbędnej nadawcy celem publicznego komunikowania lub udostępnienia swoich programów radiowych lub telewizyjnych równocześnie z ich pierwotną emisją lub później oraz wszelkich innych treści online, w tym zapowiedzi, wyprodukowanych przez nadawcę lub dla niego, stanowiących uzupełnienie pierwotnej emisji jego programu radiowego lub telewizyjnego.

TYTUŁ IV

ŚRODKI SŁUŻĄCE EGZEKWOWANIU PRZEPISÓW

Artykuł 33

Procedury składania skarg

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby organizacje zbio rowego zarządzania udostępniały swoim członkom oraz orga nizacjom zbiorowego zarządzania, w imieniu których zarzą dzają prawami na podstawie umowy o reprezentacji, skuteczne procedury szybkiego rozpatrywania skarg, szczególnie w odnie sieniu do udzielenia upoważnienia do zarządzania prawami oraz wypowiedzenia lub wycofania praw spod zarządu, warunków członkostwa, pobierania kwot należnych podmiotom uprawnionym, dokonywania potrąceń od tych kwot oraz ich podziału.

PL20.3.2014 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej L 84/93

2. Organizacje zbiorowego zarządzania udzielają na piśmie odpowiedzi na skargi członków lub organizacji zbiorowego zarządzania, w imieniu których zarządzają prawami na podstawie umowy o reprezentacji. Odrzucenie skargi przez organizację zbiorowego zarządzania wymaga uzasadnienia.

Artykuł 34

Alternatywne procedury rozstrzygania sporów

1. Państwa członkowskie mogą postanowić, że spory między organizacjami zbiorowego zarządzania, członkami organizacji zbiorowego zarządzania, podmiotami uprawnionymi lub użyt kownikami dotyczące przepisów prawa krajowego przyjętych zgodnie z wymogami niniejszej dyrektywy, mogą być przeka zywane do rozstrzygnięcia w ramach szybkiej, niezależnej i bezstronnej alternatywnej procedury rozstrzygania sporów.

2. Państwa członkowskie zapewniają, aby do celów tytułu III następujące spory dotyczące organizacji zbiorowego zarzą dzania mającej siedzibę na ich terytorium, która udziela lub oferuje udzielanie licencji wieloterytorialnych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzystania online, mogły być przekazane do rozstrzygnięcia w ramach niezależnej i bezstronnej alternatywnej procedury rozstrzygania sporów:

a) spory z faktycznym lub potencjalnym dostawcą usług online dotyczące stosowania art. 16, 25, 26 i 27;

b) spory z jednym podmiotem uprawnionym lub większą ich liczbą dotyczące stosowania art. 25, 26, 27, 28, 29, 30 i 31;

c) spory z inną organizacją zbiorowego zarządzania dotyczące stosowania art. 25, 26, 27, 28, 29 i 30.

Artykuł 35

Rozstrzyganie sporów

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby spory między organizacjami zbiorowego zarządzania a użytkownikami doty czące w szczególności obowiązujących lub proponowanych warunków udzielenia licencji lub naruszenia umowy mogły być przekazywane do rozstrzygnięcia przez sąd lub, w stosow nych przypadkach, przez inny niezależny i bezstronny organ rozstrzygania sporów posiadający wiedzę fachową w zakresie prawa własności intelektualnej.

2. Art. 33 i 34 oraz ust. 1 niniejszego artykułu pozostają bez uszczerbku dla prawa stron do dochodzenia i obrony swoich praw na drodze sądowej.

Artykuł 36

Zgodność

1. Państwa członkowskie zapewniają, aby właściwe organy wyznaczone do tego celu monitorowały przestrzeganie przez organizacje zbiorowego zarządzania mające siedzibę na ich tery torium przepisów prawa krajowego przyjętych zgodnie z wymo gami ustanowionymi w niniejszej dyrektywie.

2. Państwa członkowskie zapewniają, aby istniały procedury umożliwiające członkom organizacji zbiorowego zarządzania, podmiotom uprawnionym, użytkownikom, organizacjom zbio rowego zarządzania oraz innym zainteresowanym stronom

powiadamianie właściwych organów wyznaczonych do tego celu o działaniach lub okolicznościach, które w ich opinii stanowią naruszenie przepisów prawa krajowego przyjętych zgodnie z wymogami ustanowionymi w niniejszej dyrektywie.

3. Państwa członkowskie zapewniają nadanie właściwym organom wyznaczonym do tego celu uprawnień w zakresie nakładania stosownych kar lub podejmowania stosownych środków w przypadku nieprzestrzegania przepisów prawa krajowego przyjętych w celu wykonania niniejszej dyrektywy. Te kary i środki muszą być skuteczne, proporcjonalne i odstra szające.

Państwa członkowskie powiadomią Komisję o właściwych orga nach, o których mowa w niniejszym artykule oraz w art. 37 i 38, do dnia 10 kwietnia 2016 r. Komisja opublikuje te infor macje.

Artykuł 37

Wymiana informacji między właściwymi organami

1. W celu ułatwienia monitorowania stosowania niniejszej dyrektywy każde państwo członkowskie zapewnia, aby właściwe organy wyznaczone do tego celu bez zbędnej zwłoki odpowiadały na wniosek o udzielenie informacji otrzymany od właściwego organu innego państwa członkowskiego, wyznaczo nego do tego celu, dotyczący spraw istotnych dla stosowania niniejszej dyrektywy, w szczególności w odniesieniu do działal ności organizacji zbiorowego zarządzania mającej siedzibę na terytorium państwa członkowskiego, do którego zwrócono się z wnioskiem, pod warunkiem że wniosek taki został należycie uzasadniony.

2. W przypadku gdy właściwy organ uzna, że organizacja zbiorowego zarządzania mająca siedzibę w innym państwie członkowskim, ale działająca na jego terytorium, może nie prze strzegać przepisów prawa krajowego państwa członkowskiego, w którym ta organizacja zbiorowego zarządzania ma siedzibę, które zostały przyjęte zgodnie z wymogami ustanowionymi w niniejszej dyrektywie, organ ten może przekazać wszelkie stosowne informacje właściwemu organowi państwa członkow skiego, w którym ta organizacja zbiorowego zarządzania ma siedzibę, a w razie potrzeby może dołączyć do nich wniosek do tego organu o podjęcie odpowiednich działań leżących w zakresie jego kompetencji. Właściwy organ, do którego zwró cono się z wnioskiem, udziela odpowiedzi wraz z uzasadnieniem w terminie trzech miesięcy.

3. Właściwy organ występujący z takim wnioskiem może również skierować sprawy, o których mowa w ust. 2, do grupy ekspertów ustanowionej zgodnie z art. 41.

Artykuł 38

Współpraca na rzecz rozwoju licencji wieloterytorialnych

1. Komisja wspiera regularną wymianę informacji między właściwymi organami wyznaczonymi do tego celu w państwach członkowskich oraz między tymi organami a Komisją, doty czącą udzielania licencji wieloterytorialnych i rozwoju sytuacji w tym zakresie.

PLL 84/94 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej 20.3.2014

2. Komisja regularnie przeprowadza konsultacje z przedstawi cielami podmiotów uprawnionych, organizacji zbiorowego zarządzania, użytkowników, konsumentów i innych zaintereso wanych stron dotyczące ich doświadczeń ze stosowaniem prze pisów tytułu III niniejszej dyrektywy. Komisja przekazuje właściwym organom wszystkie stosowne informacje, które poja wiają się w trakcie tych konsultacji, w ramach wymiany infor macji przewidzianej w ust. 1.

3. Państwa członkowskie zapewniają, aby do dnia 10 października 2017 r. ich właściwe organy przekazały Komisji sprawozdania dotyczące udzielania licencji wieloteryto rialnych i rozwoju sytuacji w tym zakresie na ich terytorium. Sprawozdania te zawierają w szczególności informacje na temat dostępności licencji wieloterytorialnych w danym państwie członkowskim i przestrzegania przez organizacje zbiorowego zarządzania przepisów prawa krajowego przyjętych w celu wykonania tytułu III niniejszej dyrektywy, wraz z oceną rozwoju sytuacji w zakresie udzielania licencji wieloterytorial nych dotyczących praw do utworów muzycznych dla wykorzys tania online przez użytkowników, konsumentów, podmioty uprawnione i inne zainteresowane strony.

4. Na podstawie sprawozdań otrzymanych zgodnie z ust. 3 oraz informacji zgromadzonych zgodnie z ust. 1 i 2 Komisja dokonuje oceny stosowania przepisów tytułu III niniejszej dyrektywy. W razie konieczności, a w stosownych przypadkach na podstawie odrębnego sprawozdania, Komisja rozważa podjęcie dalszych kroków celem rozwiązania wszelkich stwier dzonych problemów. Ta ocena obejmuje w szczególności nastę pujące elementy:

a) liczbę organizacji zbiorowego zarządzania spełniających wymogi tytułu III;

b) stosowanie art. 29 i 30, w tym liczbę umów o reprezentacji zawartych przez organizacje zbiorowego zarządzania zgodnie z tymi artykułami;

c) udział repertuaru w państwach członkowskich, który jest dostępny na potrzeby udzielania licencji na więcej niż jednym terytorium.

TYTUŁ V

SPRAWOZDAWCZOŚĆ ORAZ PRZEPISY KOŃCOWE

Artykuł 39

Zgłaszanie organizacji zbiorowego zarządzania

W oparciu o informacje będące w ich posiadaniu państwa członkowskie przekazują Komisji do dnia 10 kwietnia 2016 r. wykaz organizacji zbiorowego zarządzania mających siedzibę na ich terytorium.

Państwa członkowskie bez zbędnej zwłoki informują Komisję o wszelkich zmianach w tym wykazie.

Komisja publikuje te informacje i na bieżąco je aktualizuje.

Artykuł 40

Sprawozdanie

Do dnia 10 kwietnia 2021 r. Komisja dokonuje oceny stoso wania niniejszej dyrektywy i przedstawia Parlamentowi Europej skiemu i Radzie sprawozdanie dotyczące stosowania niniejszej dyrektywy. Sprawozdanie to obejmuje ocenę wpływu niniejszej dyrektywy na rozwój usług transgranicznych i różnorodność kulturową, stosunków między organizacjami zbiorowego zarzą dzania a użytkownikami oraz działalności w Unii organizacji zbiorowego zarządzania mających siedzibę poza Unią, oraz w stosownym przypadku, konieczności przeglądu. W stosow nych przypadkach Komisja dołącza do tego sprawozdania wniosek ustawodawczy.

Artykuł 41

Grupa ekspertów

Niniejszym ustanawia się grupę ekspertów. Grupa ekspertów złożona jest z przedstawicieli właściwych organów państw członkowskich. Grupie ekspertów przewodniczy przedstawiciel Komisji, zbiera się ona z inicjatywy przewodniczącego albo na wniosek delegacji jednego z państw członkowskich. Do zadań grupy należy:

a) badanie wpływu transpozycji niniejszej dyrektywy na funk cjonowanie organizacji zbiorowego zarządzania i niezależ nych podmiotów zarządzających na rynku wewnętrznym oraz wskazywanie wszelkich problemów;

b) organizowanie konsultacji na temat wszystkich kwestii wyni kających ze stosowania niniejszej dyrektywy;

c) ułatwianie wymiany informacji na temat istotnych zmian prawa i orzecznictwa, a także ważnych wydarzeń ekono micznych, społecznych, kulturalnych i osiągnięć technolo gicznych, zwłaszcza w odniesieniu do rynku cyfrowego utworów i innych przedmiotów objętych ochroną.

Artykuł 42

Ochrona danych osobowych

Przetwarzanie danych osobowych prowadzone w ramach niniej szej dyrektywy podlega przepisom dyrektywy 95/46/WE.

Artykuł 43

Transpozycja

1. Państwa członkowskie wprowadzają w życie przepisy ustawowe, wykonawcze i administracyjne niezbędne do wyko nania niniejszej dyrektywy do dnia 10 kwietnia 2016 r. Niezwłocznie powiadamiają one o tym Komisję.

Środki przyjęte przez państwa członkowskie zawierają odnie sienie do niniejszej dyrektywy lub odniesienie takie towarzyszy ich urzędowej publikacji. Metody dokonywania takiego odnie sienia określane są przez państwa członkowskie.

2. Państwa członkowskie przekazują Komisji tekst podstawo wych środków prawa krajowego, przyjętych w dziedzinie objętej niniejszą dyrektywą.

PL20.3.2014 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej L 84/95

Artykuł 44

Wejście w życie

Niniejsza dyrektywa wchodzi w życie dwudziestego dnia po jej opublikowaniu w Dzienniku Urzędowym Unii Europejskiej.

Artykuł 45

Adresaci

Niniejsza dyrektywa skierowana jest do państw członkowskich.

Sporządzono w Strasburgu dnia 26 lutego 2014 r.

W imieniu Parlamentu Europejskiego M. SCHULZ

Przewodniczący

W imieniu Rady D. KOURKOULAS

Przewodniczący

PLL 84/96 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej 20.3.2014

ZAŁĄCZNIK

1. Informacje, które należy zamieścić w rocznym sprawozdaniu na temat przejrzystości, o którym mowa w art. 22 ust. 2:

a) sprawozdanie finansowe obejmujące bilans lub zestawienie aktywów i pasywów, rachunek dochodów i wydatków za dany rok obrotowy oraz rachunek przepływów pieniężnych;

b) sprawozdanie z działalności za dany rok obrotowy;

c) informacje o przypadkach, w których odmówiono udzielenia licencji zgodnie z art. 16 ust. 3;

d) opis struktury prawnej i struktury zarządzania organizacji zbiorowego zarządzania;

e) informacje o wszelkich podmiotach, w których organizacja zbiorowego zarządzania bezpośrednio lub pośrednio posiada całość lub część udziałów lub które bezpośrednio lub pośrednio, w całości lub częściowo kontroluje;

f) informacje o łącznej kwocie wynagrodzeń wypłaconych w poprzednim roku osobom, o których mowa w art. 9 ust. 3 i art. 10, oraz o innych świadczeniach na ich rzecz;

g) informacje finansowe, o których mowa w pkt 2 niniejszego załącznika;

h) odrębne sprawozdanie dotyczące wykorzystania wszelkich kwot potrąconych na cele świadczenia usług o charak terze socjalnym, kulturalnym i edukacyjnym, zawierające informacje, o których mowa w pkt 3 niniejszego załącz nika.

2. Informacje finansowe, które należy zamieścić w rocznym sprawozdaniu na temat przejrzystości:

a) informacje finansowe dotyczące przychodów z praw, w podziale na kategorie zarządzanych praw i pola eksploa tacji (na przykład nadawanie, wykorzystanie online, odtwarzanie), w tym informacje o zyskach pochodzących z inwestowania przychodów z praw i wykorzystaniu tych dochodów (czy zostały podzielone między podmioty uprawnione lub innych organizacji zbiorowego zarządzania, lub wykorzystane inaczej);

b) informacje finansowe dotyczące kosztów zarządzania prawami oraz innych usług świadczonych przez organizację zbiorowego zarządzania na rzecz podmiotów uprawnionych, wraz ze wyczerpującym opisem co najmniej nastę pujących elementów:

(i) wszystkich kosztów operacyjnych i finansowych, w podziale na kategorie zarządzanych praw, oraz w przy padku gdy koszty są pośrednie i nie można ich przydzielić do jednej lub większej liczby kategorii praw, wyjaśnienie metody alokacji takich kosztów pośrednich;

(ii) kosztów operacyjnych i finansowych, w podziale na kategorie zarządzanych praw, oraz w przypadku gdy koszty są pośrednie i nie można ich przydzielić do jednej lub większej liczby kategorii praw, wyjaśnienie metody alokacji takich kosztów pośrednich, tylko w odniesieniu do zarządzania prawami, w tym opłat z tytułu zarządzania potrąconych z przychodów z praw lub skompensowanych z nimi lub wszelkich zysków pocho dzących z inwestowania przychodów z praw zgodnie z art. 11 ust. 4 oraz art. 12 ust. 1, 2 i 3;

(iii) kosztów operacyjnych i finansowych w odniesieniu do usług innych niż zarządzanie prawami, ale obejmują cych usługi o charakterze socjalnym, kulturalnym i edukacyjnym;

(iv) zasobów wykorzystanych do pokrycia kosztów;

(v) potrąceń dokonanych z przychodów z praw, w podziale na kategorie zarządzanych praw i pola eksploatacji oraz cele potrącenia, na przykład pokrycie kosztów związanych z zarządzaniem prawami lub ze świadczeniem usług o charakterze socjalnym, kulturalnym i edukacyjnym;

(vi) procentowego stosunku kosztów zarządzania prawami oraz innych usług świadczonych przez organizację zbiorowego zarządzania na rzecz podmiotów uprawnionych do przychodów z praw w danym roku obroto wym, w podziale na kategorie zarządzanych praw, oraz w przypadku gdy koszty są pośrednie i nie można ich przydzielić do jednej lub większej liczby kategorii praw, wyjaśnienie metody alokacji takich kosztów pośred nich;

c) informacje finansowe dotyczące kwot należnych podmiotom uprawnionym, wraz z wyczerpującym opisem co najmniej następujących elementów:

(i) łącznej kwoty przydzielonej podmiotom uprawnionym, w podziale na kategorie zarządzanych praw i pola eksploatacji;

(ii) łącznej kwoty wypłaconej podmiotom uprawnionym, w podziale na kategorie zarządzanych praw i pola eksploatacji;

(iii) częstotliwości płatności, w podziale na kategorie zarządzanych praw i pola eksploatacji;

PL20.3.2014 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej L 84/97

(iv) łącznej kwoty pobranej, ale nieprzydzielonej jeszcze podmiotom uprawnionym, w podziale na kategorie zarządzanych praw i pola eksploatacji, wraz ze wskazaniem roku obrotowego, w którym te kwoty zostały pobrane;

(v) łącznej kwoty przydzielonej, ale niepodzielonej jeszcze między podmioty uprawnione, w podziale na kategorie zarządzanych praw i pola eksploatacji, wraz ze wskazaniem roku obrotowego, w którym te kwoty zostały pobrane;

(vi) w przypadku gdy organizacja zbiorowego zarządzania nie dokonała podziału i wypłaty w terminie okre ślonym w art. 13 ust. 1 – przyczyn tego opóźnienia;

(vii) łącznych kwot niepodlegających podziałowi, wraz z wyjaśnieniem sposobu wykorzystania tych kwot;

d) informacje dotyczące stosunków z innymi organizacjami zbiorowego zarządzania, wraz z opisem co najmniej następujących elementów:

(i) kwot otrzymanych od innych organizacji zbiorowego zarządzania oraz kwot wypłaconych innym organiza cjom zbiorowego zarządzania, w podziale na kategorie praw, na pola eksploatacji i na poszczególne organiza cje;

(ii) opłat z tytułu zarządzania oraz innych potrąceń dokonanych z przychodów z praw należnych innym orga nizacjom zbiorowego zarządzania, w podziale na kategorie praw, na pola eksploatacji i na poszczególne organizacje;

(iii) opłat z tytułu zarządzania oraz innych potrąceń dokonanych z kwot wypłaconych przez inne organizacje zbiorowego zarządzania, w podziale na kategorie praw i poszczególne organizacje;

(iv) kwot podzielonych bezpośrednio między podmioty uprawnione przekazanych przez inne organizacje zbioro wego zarządzania, w podziale na kategorie praw i poszczególne organizacje.

3. Informacje, które należy zamieścić w odrębnym sprawozdaniu, o którym mowa w art. 22 ust. 3:

a) kwoty potrącone w danym roku obrotowym do celów świadczenia usług o charakterze socjalnym, kulturalnym i edukacyjnym, w podziale na poszczególne rodzaje celów i dla każdego rodzaju celu, w podziale na kategorie zarządzanych praw i pola eksploatacji;

b) wyjaśnienia dotyczące wykorzystania tych kwot, z podziałem na poszczególne rodzaje celów, w tym koszty zarządzania kwotami potrąconymi na finansowanie usług o charakterze socjalnym, kulturalnym i edukacyjnym oraz oddzielne kwoty wykorzystane na usługi o charakterze socjalnym, kulturalnym i edukacyjnym.

PLL 84/98 Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Diretiva 2014/26/UE do Parlamento Europeu e do Conselho, de 26 de fevereiro de 2014, relativa à gestão coletiva dos direitos de autor e direitos conexos e à concessão de licenças multiterritoriais de direitos sobre obras musicais para utilização em linha no mercado internoTexto relevante para efeitos do EEE

DIRETIVAS

DIRETIVA 2014/26/UE DO PARLAMENTO EUROPEU E DO CONSELHO

de 26 de fevereiro de 2014

relativa à gestão coletiva dos direitos de autor e direitos conexos e à concessão de licenças multiterritoriais de direitos sobre obras musicais para utilização em linha no mercado interno

(Texto relevante para efeitos do EEE)

O PARLAMENTO EUROPEU E O CONSELHO DA UNIÃO EUROPEIA,

Tendo em conta o Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia, nomeadamente o artigo 50.o, n.o 1, o artigo 53.o, n.o 1, e o artigo 62.o,

Tendo em conta a proposta da Comissão Europeia,

Após transmissão do projeto de ato legislativo aos parlamentos nacionais,

Tendo em conta o parecer do Comité Económico e Social Europeu (1),

Deliberando de acordo com o processo legislativo ordinário (2),

Considerando o seguinte:

(1) As diretivas da União que foram adotadas no domínio dos direitos de autor e direitos conexos, proporcionam já um nível elevado de proteção dos titulares de direitos e, por conseguinte, um enquadramento para a exploração de conteúdos protegidos por esses direitos. Essas diretivas contribuem, pois, para o desenvolvimento e a manuten ção da criatividade. Num mercado interno em que a concorrência não seja falseada, a proteção da inovação e da criação intelectual incentiva também o investimento em serviços e produtos inovadores.

(2) A divulgação de conteúdos protegidos por direitos de autor e direitos conexos, incluindo livros, produções au diovisuais e música gravada e os serviços associados, exige a concessão de licenças de direitos por diversos titulares de direitos de autor e de direitos conexos, como autores, artistas, intérpretes ou executantes, produ tores e editores. Cabe, normalmente, ao titular escolher entre a gestão individual e coletiva dos seus direitos, salvo determinação em contrário dos Estados-Membros, nos termos do direito da União e das obrigações inter nacionais da União e dos seus Estados-Membros. A ges tão dos direitos de autor e direitos conexos inclui a concessão de licenças aos usuários, a auditoria dos usuá rios, o acompanhamento da utilização dos direitos, a defesa dos direitos de autor e direitos conexos, a co brança de receitas provenientes da exploração dos direi tos e a distribuição dos montantes devidos aos titulares

dos direitos. As organizações de gestão coletiva permitem que os titulares de direitos sejam remunerados por utili zações que estes não estariam em posição de controlar ou de cobrar, incluindo nos mercados não-nacionais.

(3) Nos termos do disposto no artigo 167.o do Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia (TFUE), a União, na sua ação, deve ter em consideração a diversi dade cultural e contribuir para o desenvolvimento das culturas dos Estados-Membros, respeitando a sua diversi dade nacional e regional, e pondo simultaneamente em evidência o património cultural comum. As organizações de gestão coletiva desempenham, e deverão continuar a desempenhar, um papel importante enquanto promoto res da diversidade da expressão cultural, quer permitindo aos repertórios mais pequenos e menos populares o acesso ao mercado, quer prestando serviços sociais, cul turais e educativos em benefício dos respetivos titulares de direitos e do público.

(4) Quando estabelecidas na União, as organizações de ges tão coletiva deverão poder usufruir das liberdades confe ridas pelos Tratados, quando representam titulares de direitos que são residentes ou estão estabelecidos noutros Estados-Membros ou concedem licenças aos usuários que são residentes ou estão estabelecidos noutros Estados- -Membros.

(5) Existem diferenças significativas nas normas nacionais que regem o funcionamento das organizações de gestão coletiva, em especial no que diz respeito à sua trans parência e à responsabilidade perante os seus membros e os titulares dos direitos. Estas diferenças criam por vezes dificuldades, nomeadamente aos titulares de direi tos não nacionais, quando estes procuram exercer os seus direitos, e resultam numa má gestão financeira das recei tas cobradas. Os problemas com o funcionamento das organizações de gestão coletiva conduzem a ineficiências na exploração dos direitos de autor e direitos conexos em todo o mercado interno, em detrimento dos membros das organizações de gestão coletiva, dos titulares de di reitos e dos usuários.

PTL 84/72 Jornal Oficial da União Europeia 20.3.2014

(1) JO C 44 de 15.2.2013, p. 104. (2) Posição do Parlamento Europeu de 4 de fevereiro de 2014 (ainda

não publicada no Jornal Oficial) e decisão do Conselho de 20 de fevereiro de 2014.

(6) A necessidade de melhorar o funcionamento das organi zações de gestão coletiva foi já identificada na Recomen dação 2005/737/CE da Comissão (1). Essa recomendação estabeleceu vários princípios, como o da liberdade de escolha da organização de gestão coletiva pelos titulares de direitos, o da igualdade de tratamento das categorias de titulares de direitos e o da repartição equitativa dos direitos de autor. Apelou às organizações de gestão co letiva a prestarem aos usuários informações suficientes sobre as tarifas e o repertório, antes das negociações entre si. Continha também recomendações sobre a res ponsabilidade, a representação dos titulares de direitos nos órgãos de tomada de decisão das organizações de gestão coletiva e a resolução de litígios. Contudo, a re comendação tem sido aplicada de forma desigual.

(7) A proteção dos interesses dos membros das organizações de gestão coletiva, dos titulares de direitos e de terceiros requer a coordenação das legislações dos Estados-Mem bros relativas à gestão dos direitos de autor e à concessão de licenças multiterritoriais dos direitos em linha sobre obras musicais, de modo a obterem-se garantias equiva lentes em toda a União. Por conseguinte, a presente diretiva deverá ter como base jurídica o artigo 50.o, n.o 1, do TFUE.

(8) A presente diretiva tem por objetivo dispor em matéria de coordenação das normas nacionais relativas ao acesso à atividade de gestão de direitos de autor e de direitos conexos por organizações de gestão coletiva, às suas modalidades de funcionamento e ao seu enquadramento de supervisão, e, por conseguinte, deverá igualmente ter como base jurídica o artigo 53.o, n.o 1, do TFUE. Além disso, uma vez que se trata de um setor que oferece serviços em toda a União, a presente diretiva deverá ter como base jurídica o artigo 62.o do TFUE.

(9) A presente diretiva tem por objetivo estabelecer os requi sitos aplicáveis às organizações de gestão coletiva, a fim de garantir um padrão elevado de governação, gestão financeira, transparência e apresentação de relatórios. No entanto, esses requisitos não deverão impedir os Es tados-Membros de manterem ou imporem às organiza ções de gestão coletiva estabelecidas nos seus territórios normas mais rigorosas do que as previstas no título II da presente diretiva, desde que essas normas mais rigorosas sejam compatíveis com o direito da União.

(10) A presente diretiva em nada deverá obstar a que um Estado-Membro aplique disposições idênticas ou similares às organizações de gestão coletiva estabelecidas fora da União, mas que exercem atividade nesse Estado-Membro.

(11) A presente diretiva em nada deverá obstar a que as or ganizações de gestão coletiva celebrem acordos de repre sentação com outras organizações de gestão coletiva – com observância das regras de concorrência previstas nos artigos 101.o e 102.o do TFUE – no domínio da gestão dos direitos, a fim de facilitar, melhorar e simplificar os procedimentos de concessão de licenças aos usuários, nomeadamente para fins de faturação única, em condi ções de igualdade, não-discriminatórias e transparentes, bem como de propor licenças multiterritoriais igualmente em outros domínios que não os referidos no título III da presente diretiva.

(12) A presente diretiva, embora aplicável a todas as organi zações de gestão coletiva, com exceção do título III, que se aplica apenas às organizações de gestão coletiva que gerem os direitos de autor sobre obras musicais para utilização em linha numa base multiterritorial, não afeta as disposições relativas à gestão dos direitos nos Estados- -Membros, como a gestão individual, o efeito alargado de um acordo entre uma organização de gestão coletiva representativa e um usuário, ou seja, as licenças coletivas alargadas, a gestão coletiva obrigatória, as presunções legais de representação e a transferência de direitos para organizações de gestão coletiva.

(13) A presente diretiva não afeta a possibilidade de os Esta dos-Membros determinarem, por lei, por regulamento ou por qualquer outro mecanismo específico para o efeito, uma indemnização justa dos titulares dos direitos pelas exceções ou limitações ao direito de reprodução previstas na Diretiva 2001/29/CE do Parlamento Europeu e do Conselho (2), bem como a remuneração dos titulares dos direitos pelas derrogações ao direito exclusivo de comodato público previstas na Diretiva 2006/115/CE do Parlamento Europeu e do Conselho (3), aplicável no respetivo território, assim como as condições aplicáveis à sua cobrança.

(14) A presente diretiva não obriga as organizações de gestão coletiva a adotarem uma forma jurídica específica. Na prática, essas organizações revestem várias formas jurídi cas, como associações, cooperativas ou sociedades de responsabilidade limitada, que são controladas ou detidas pelos titulares de direitos de autor e de direitos conexos ou por entidades que representam esses titulares de di reitos. Contudo, em alguns casos excecionais, devido à forma jurídica de uma organização de gestão coletiva, o elemento de propriedade ou de controlo está ausente. Este é, por exemplo, o caso das fundações, as quais não têm base pessoal. No entanto, as disposições da

PT20.3.2014 Jornal Oficial da União Europeia L 84/73

(1) Recomendação 2005/737/CE da Comissão, de 18 de maio de 2005, relativa à gestão transfronteiriça coletiva do direito de autor e dos direitos conexos no domínio dos serviços de música em linha legais (JO L 276 de 21.10.2005, p. 54).

(2) Diretiva 2001/29/CE do Parlamento Europeu e do Conselho, de 22 de maio de 2011, relativa à harmonização de certos aspetos do direito de autor e dos direitos conexos na sociedade da informa ção (JO L 167 de 22.6.2011, p. 10).

(3) Diretiva 2006/115/CE do Parlamento Europeu e do Conselho, de 12 de dezembro de 2006, relativa ao direito de aluguer, ao direito de comodato e a certos direitos conexos aos direitos de autor em matéria de propriedade intelectual (JO L 376 de 27.12.2006, p. 28).

presente diretiva deverão ser igualmente aplicáveis a essas organizações. Do mesmo modo, os Estados-Membros deverão tomar as medidas adequadas para impedir a evasão às obrigações decorrentes da presente diretiva através da escolha da forma jurídica. Deverá assinalar-se que as entidades que representam os titulares dos direi tos, e que são membros das organizações de gestão co letiva, podem ser outras organizações de gestão coletiva, associações de titulares de direitos, sindicatos ou outras organizações.

(15) Os titulares de direitos deverão poder confiar a gestão dos seus direitos a entidades de gestão independentes. Essas entidades de gestão independentes são entidades comerciais, mas que se distinguem das organizações de gestão coletiva, entre outros aspetos, devido ao facto de não serem detidas ou controladas pelos titulares dos di reitos. No entanto, na medida em que estas entidades de gestão independente exerçam as mesmas atividades que as organizações de gestão coletiva, deverão ser obrigadas a prestar determinadas informações aos titulares de direi tos que representam, às organizações de gestão coletiva, aos usuários e ao público.

(16) Os produtores audiovisuais, os produtores de fonogramas e os organismos de radiodifusão concedem licenças sobre os seus próprios direitos – em certos casos a par de direitos que lhes foram transmitidos, por exemplo, por artistas intérpretes ou executantes – com base em acor dos negociados individualmente e agem no seu próprio interesse. Os editores de livros, de música ou de jornais concedem licenças sobre direitos que lhes foram trans mitidos com base em acordos negociados individual mente e agem no seu próprio interesse. Por conseguinte, os produtores audiovisuais, os produtores de fonogramas, os organismos de radiodifusão e os editores deverão ser considerados como «entidades de gestão independentes». Por outro lado, os gestores e os agentes dos autores e dos artistas intérpretes ou executantes, ao agirem como in termediários e ao representarem os titulares de direitos nas suas relações com as organizações de gestão coletiva, não deverão ser considerados como «entidades de gestão independente», uma vez que não gerem direitos na ace ção de fixação de tarifas, concessão de licenças ou co brança de dinheiro junto dos usuários.

(17) As organizações de gestão coletiva deverão poder decidir confiar a execução de determinadas das suas atividades, como a faturação aos usuários ou a distribuição dos montantes devidos aos titulares de direitos, a filiais ou a outras entidades sob o seu controlo. Nesse caso, as disposições da presente diretiva que seriam aplicáveis se as atividades em causa fossem executadas diretamente por uma organização de gestão coletiva deverão ser apli cáveis às atividades das filiais ou das outras entidades.

(18) A fim de assegurar que os titulares de direitos de autor e direitos conexos podem beneficiar inteiramente do mer cado interno quando os seus direitos são geridos de forma coletiva e que a sua liberdade de exercício de direitos não é indevidamente afetada, é necessário esta belecer a inclusão de garantias adequadas nos estatutos

das organizações de gestão coletiva. Além disso, uma organização de gestão coletiva quando presta serviços de gestão não deverá discriminar, direta ou indiretamen te, entre os titulares de direitos com base na sua nacio nalidade, local de residência ou local de estabelecimento.

(19) Tendo em conta as liberdades estabelecidas no TFUE, a gestão coletiva dos direitos de autor e direitos conexos deverá implicar a possibilidade de um titular de direitos poder escolher livremente uma organização de gestão coletiva para a gestão dos seus direitos, sejam os direitos de comunicação ao público ou de reprodução, sejam as categorias de direitos relacionadas com formas de explo ração como a radiodifusão, a exibição teatral ou a repro dução para distribuição em linha, desde que a organiza ção de gestão coletiva que o titular deseja escolher gira já esses direitos ou categorias de direitos.

Os direitos, categorias de direitos ou tipos de obras e outras prestações geridos pela organização de gestão co letiva deverão ser determinados pela assembleia geral dos membros dessa organização, se não forem já fixados nos seus estatutos ou definidos por lei. É importante que os direitos e categorias de direitos sejam determinados de uma forma que preserve o equilíbrio entre, por um lado, a liberdade de os titulares disporem das suas obras e outras prestações e, por outro, a capacidade de a organi zação gerir eficazmente os direitos, tendo em conta, no meadamente, a categoria de direitos geridos pela organi zação e o setor criativo no qual esta exerce as suas atividades. Tendo em devida conta este equilíbrio, os titulares de direitos deverão poder retirar facilmente esses direitos ou categorias de direitos a uma organização de gestão coletiva e gerir esses direitos individualmente ou confiar ou transferir a gestão da totalidade ou parte deles para outra organização de gestão coletiva ou outra enti dade, independentemente do Estado-Membro de naciona lidade, da residência ou do estabelecimento da organiza ção de gestão coletiva, da outra entidade ou do titular do direito. Caso um Estado-Membro, com observância da legislação da União e das obrigações internacionais da União e dos seus Estados-Membros, preveja a obrigato riedade da gestão coletiva dos direitos, a escolha dos titulares de direitos limitar-se-á às outras organizações de gestão coletiva.

As organizações de gestão coletiva que giram diferentes tipos de obras e outras prestações, como obras literárias, musicais ou fotográficas, deverão também permitir esta flexibilidade aos titulares de direitos no que diz respeito à gestão dos diferentes tipos de obras e outras prestações. No que respeita às utilizações não-comerciais, os Estados- -Membros deverão prever que as organizações de gestão coletiva tomam as medidas necessárias para que os res petivos titulares de direitos possam exercer o direito de conceder licenças para essas utilizações. Essas medidas deverão incluir, entre outros aspetos, uma decisão sobre as condições inerentes ao exercício desse direito adotada pela organização de gestão coletiva, bem como a presta ção de informação aos seus membros sobre essas condi ções. As organizações de gestão coletiva deverão infor mar os titulares dos direitos das suas possibilidades de

PTL 84/74 Jornal Oficial da União Europeia 20.3.2014

escolha e permitir-lhes exercer os direitos relativos a estas possibilidades de escolha tão facilmente quanto possível. Os titulares de direitos que já tenham autorizado a orga nização de gestão coletiva podem ser informados através do sítio web da organização. A obrigatoriedade de os titulares de direitos exprimirem o seu acordo na autori zação relativamente à gestão de cada direito, categoria de direitos ou tipo de obras e outras prestações não deverá obstar a que os titulares de direitos aceitem propostas ulteriores de alterações dessa autorização por tácito acor do, de acordo com as condições previstas na legislação nacional. Não são, como tal, excluídas pela presente di retiva, nem as disposições contratuais nos termos das quais a resolução do contrato ou a retirada por parte dos titulares de direitos tem efeito imediato sobre as licenças anteriormente concedidas, nem as disposições contratuais nos termos das quais essas licenças não são afetadas durante um determinado período após a resolu ção do contrato ou a retirada. No entanto, essas dispo sições não deverão obstar à plena aplicação da presente diretiva. A presente diretiva não deverá prejudicar a pos sibilidade dos titulares de direitos de gerirem os seus direitos individualmente, incluindo para utilizações não- -comerciais.

(20) A filiação nas organizações de gestão coletiva deverá basear-se em critérios objetivos, transparentes e não-dis criminatórios, nomeadamente no que se refere aos edito res que, por força de um acordo sobre a exploração de direitos, têm direito a uma parte do rendimento prove niente dos direitos geridos por organizações de gestão coletiva e a cobrar esse rendimento à organização de gestão coletiva. Esses critérios não deverão obrigar as organizações de gestão coletiva a aceitar membros cuja gestão dos direitos, categorias de direitos ou tipos de obras ou outras prestações não se enquadre no seu âm bito de atividade. Os registos conservados pelas organi zações de gestão coletiva deverão permitir a identificação e a localização dos seus membros e dos titulares cujos direitos a organização representa com base nas autoriza ções concedidas por esses titulares dos direitos.

(21) A fim de proteger os titulares cujos direitos são direta mente representados pela organização de gestão coletiva mas que não reúnem as respetivas condições de filiação, é conveniente prever que determinadas disposições da presente diretiva relativas aos membros sejam igualmente aplicadas a esses titulares de direitos. Os Estados-Mem bros deverão também poder conferir a essas titulares de direitos o direito de participarem no processo de tomada de decisões da organização de gestão coletiva.

(22) As organizações de gestão coletiva deverão agir no inte resse coletivo dos titulares de direitos que representam. É, por conseguinte, importante prever sistemas que possibi litem aos membros de uma organização de gestão

coletiva o exercício dos seus direitos de membro, parti cipando no processo de tomada de decisão da organiza ção. Algumas organizações de gestão coletiva têm dife rentes categorias de membros, os quais podem represen tar diferentes tipos de titulares de direitos, como os pro dutores e os artistas intérpretes ou executantes. A repre sentação no processo de tomada de decisão dessas dife rentes categorias de membros deverá ser equitativa e equilibrada. A eficácia das normas aplicáveis à assembleia geral dos membros das organizações de gestão coletiva será comprometida caso não existam disposições sobre o modo de condução da assembleia geral. Consequente mente, é necessário assegurar que a assembleia geral é convocada regularmente, pelo menos anualmente, e que as decisões mais importantes da organização de gestão coletiva são tomadas pela assembleia geral.

(23) Todos os membros das organizações de gestão coletiva deverão poder participar e votar na assembleia geral dos membros. O exercício desses direitos só deverá sofrer restrições justas e proporcionadas. Em alguns casos ex cecionais as organizações de gestão coletiva são criadas sob a forma jurídica de uma fundação e, por conseguinte, não têm base pessoal. Nesses casos, os poderes da assem bleia geral dos membros deverão ser exercidos pelo ór gão que exerce a função de fiscalização. Caso as organi zações de gestão coletiva tenham como membros enti dades que representem os titulares de direitos, como pode suceder se uma organização de gestão coletiva for uma sociedade de responsabilidade limitada e os respeti vos membros forem associações de titulares de direitos, os Estados-Membros deverão poder prever que parte ou a totalidade dos poderes da assembleia geral dos membros devam ser exercidos por uma assembleia desses titulares de direitos. A assembleia geral dos membros deverá ter, pelo menos, o poder de definir o quadro das atividades da direção, nomeadamente no que diz respeito à utiliza ção das receitas de direitos por parte da organização de gestão coletiva. No entanto, este princípio deverá ser aplicado sem prejuízo da possibilidade de os Estados- -Membros preverem regras mais rigorosas, por exemplo, em matéria de investimentos, fusões ou contração de empréstimos, nomeadamente a proibição dessas transa ções. As organizações de gestão coletiva deverão encora jar a participação ativa dos seus membros na assembleia geral. O exercício dos direitos de voto deverá ser viabili zado para os membros que estejam presentes na assem bleia geral ou não. Além poderem exercer os seus direitos por meios eletrónicos, os membros deverão poder parti cipar e votar por procuração na assembleia geral dos membros. O voto por procuração deverá ser restringido em caso de conflito de interesses. Ao mesmo tempo, os Estados-Membros deverão prever restrições em matéria de procurações, apenas se as restrições não prejudicarem a adequada e efetiva participação dos membros no pro cesso de tomada de decisões. Em especial, a nomeação de procuradores contribui para a adequada e efetiva partici pação dos membros no processo de tomada de decisões e oferece aos titulares de direitos uma verdadeira possi bilidade para optarem por uma organização de gestão coletiva da sua escolha, independentemente do Estado- -Membro de estabelecimento da organização.

PT20.3.2014 Jornal Oficial da União Europeia L 84/75

(24) Os membros deverão poder participar no acompanha mento contínuo da gestão das organizações de gestão coletiva. Para o efeito, essas organizações deverão dispor de uma função de fiscalização adequada à sua estrutura organizacional e deverão permitir que os membros sejam representados no órgão que exerce essa função. Em fun ção da estrutura organizacional da organização de gestão coletiva, a função de fiscalização pode ser exercida por um órgão distinto, como um conselho fiscal, ou por alguns ou todos os membros do conselho de adminis tração que não gerem os negócios da organização de gestão coletiva. O requisito de uma representação justa e equilibrada dos membros não deverá impedir a orga nização de gestão coletiva de nomear terceiros para o exercício da função de fiscalização, nomeadamente pes soas com competência profissional relevante e titulares de direitos que não reúnam as condições de filiação ou que não sejam representados diretamente pela organiza ção mas que o sejam através de uma entidade que seja membro da organização de gestão coletiva.

(25) Por razões de boa gestão, os gestores de uma organiza ção de gestão coletiva deverão ser independentes. Os gestores, quer sejam eleitos como diretores, quer sejam contratados ou empregados da organização com um con trato de trabalho, deverão ser obrigados a declarar, antes de assumirem as suas funções e, posteriormente, todos os anos, se há conflitos entre os seus interesses e os dos titulares de direitos que são representados pela organiza ção de gestão coletiva. Essas declarações anuais deverão também ser prestadas pelas pessoas que exercem a fun ção de fiscalização. Os Estados-Membros deverão ser li vres de impor às organizações de gestão coletiva a obri gação de tornarem públicas essas declarações ou de as submeterem às autoridades públicas.

(26) As organizações de gestão coletiva cobram, gerem e dis tribuem as receitas provenientes da exploração dos direi tos que lhes foram confiados pelos respetivos titulares. Estas receitas são, em última instância, devidas aos titu lares de direitos, que podem ter uma relação jurídica direta com a organização ou que podem ser representa dos através de uma entidade que seja membro da orga nização de gestão coletiva ou através de um acordo de representação. É, por conseguinte, importante que uma organização de gestão coletiva efetue com a maior dili gência a cobrança, gestão e distribuição destas receitas. A distribuição rigorosa só é possível se a organização de gestão coletiva mantiver registos adequados dos mem bros, das licenças e da utilização das obras e de outras prestações. Os dados pertinentes que são necessários à eficiente gestão coletiva dos direitos deverão ser apresen tados também pelos titulares de direitos e os usuários e verificados pela organização de gestão coletiva.

(27) Os montantes cobrados e devidos aos titulares de direitos deverão estar separados nas contas de todos os ativos próprios que a organização possua. Sem prejuízo da possibilidade de os Estados-Membros preverem regras mais rigorosas em matéria de investimento, incluindo a proibição de investir as receitas de direitos, caso esses

montantes sejam investidos, esse investimento deverá ser realizado em conformidade com a política geral de in vestimento e de gestão de riscos da organização de ges tão coletiva. A fim de manter um nível elevado de pro teção para os direitos de titulares de direitos e assegurar que os rendimentos que possam resultar da exploração desses direitos revertam em benefício dos próprios, os investimentos efetuados e detidos pela organização de gestão coletiva deverão ser geridos de acordo com crité rios que obriguem a organização a agir de forma pru dente, permitindo-lhe, ao mesmo tempo, decidir sobre a política de investimento mais segura e eficiente. Tal de verá permitir que a organização de gestão coletiva opte por uma afetação de ativos que seja adequada à natureza e à duração específicas de qualquer exposição ao risco de quaisquer receitas provenientes de direitos investidas e que não prejudique indevidamente as receitas provenien tes de direitos devidos aos titulares de direitos.

(28) Uma vez que os titulares dos direitos têm direito a ser remunerados pela exploração dos seus direitos, é impor tante que as comissões de gestão não excedam os custos justificados de gestão dos direitos e que, exceto as comis sões de gestão, qualquer dedução, por exemplo, uma dedução para fins sociais, culturais ou educativos, seja decidida pelos membros da organização de gestão cole tiva. As organizações de gestão coletiva deverão ser trans parentes para com os titulares de direitos no que diz respeito às normas que regem tais deduções. Idênticos requisitos dever-se-ão aplicar a qualquer decisão de utili zar as receitas de direitos para uma distribuição coletiva, por exemplo, em bolsas de estudo. Os titulares de direi tos deverão ter acesso de forma não-discriminatória a todos os serviços sociais, culturais ou educativos finan ciados por essas deduções. A presente diretiva não deverá afetar as deduções efetuadas nos termos da legislação nacional – como as deduções para a prestação de servi ços sociais aos titulares de direitos pelas organizações de gestão coletiva – relativa a quaisquer aspetos não regula dos pela presente diretiva, desde que essas deduções se jam efetuadas em conformidade com o direito da União.

(29) A distribuição e o pagamento dos montantes devidos aos titulares individuais dos direitos ou, se for o caso, às categorias de titulares de direitos deverão ser efetuados oportunamente e em conformidade com a política geral em matéria de distribuição da organização de gestão coletiva em causa, inclusive quando executados através de outra entidade representante dos titulares de direitos. Apenas razões objetivas, que escapem ao controlo de uma organização de gestão coletiva, podem justificar um atraso na distribuição e no pagamento dos montan tes devidos aos titulares dos direitos. Por conseguinte, circunstâncias como o facto de as receitas de direitos terem sido investidas sujeitas a uma data de vencimento não deverão ser consideradas motivos válidos para um atraso. É conveniente deixar os Estados-Membros decidir sobre as regras que assegurem a distribuição oportuna e a busca efetiva e identificação dos titulares de direitos nos casos em que essas razões objetivas ocorram. A fim de

PTL 84/76 Jornal Oficial da União Europeia 20.3.2014

assegurar que os montantes devidos aos titulares de di reitos sejam adequada e efetivamente distribuídos, sem prejuízo da possibilidade de os Estados-Membros preve rem regras mais rigorosas, é necessário impor às organi zações de gestão coletiva a obrigação de tomarem medi das razoáveis e diligentes, em boa-fé, para identificarem e localizarem os titulares dos direitos em causa. É também conveniente que os membros de uma organização de gestão coletiva, na medida em que a legislação nacional o permita, decidam da utilização de quaisquer montantes que não possam ser distribuídos, quando os titulares que têm direito a esses montantes não possam ser identifica dos ou localizados.

(30) As organizações de gestão coletiva deverão poder gerir direitos e cobrar receitas provenientes da sua exploração ao abrigo de acordos de representação com outras orga nizações. Para proteger os direitos dos membros de ou tras organizações de gestão coletiva, uma organização de gestão coletiva não deverá distinguir entre os direitos que gere ao abrigo de acordos de representação e os que gere diretamente para os seus titulares de direitos. A organi zação de gestão coletiva também não deverá ser autori zada a aplicar deduções, exceto as comissões de gestão, às receitas dos direitos cobrados em nome de outra or ganização de gestão coletiva sem o consentimento ex presso da outra organização. Convém igualmente impor às organizações de gestão coletiva a obrigação de distri buírem e efetuarem os pagamentos às outras organiza ções decorrentes desses acordos de representação, o mais tardar, quando distribuem e pagam aos seus próprios membros e aos titulares de direitos não-membros que representam. Além disso, a organização beneficiária de verá, por seu turno, ser obrigada a distribuir imediata mente os montantes devidos aos titulares de direitos que representa.

(31) O estabelecimento de condições comerciais equitativas e não-discriminatórias na emissão de licenças é particular mente importante para assegurar que os usuários possam obter licenças relativas a obras e outras prestações cujos direitos sejam representados por uma organização de gestão coletiva e para assegurar a adequada remuneração dos titulares dos direitos. As organizações de gestão co letiva e os usuários deverão, portanto, conduzir de boa-fé negociações sobre a concessão de licenças e aplicar tarifas que deverão ser determinadas com base em critérios ob jetivos e não-discriminatórios. É conveniente impor a obrigação de que a tarifa da licença ou a remuneração determinada pelas organizações de gestão coletiva seja razoável em relação, entre outros aspetos, ao valor eco nómico da utilização dos direitos num determinado con texto. Por último, as organizações de gestão coletiva de verão responder sem demora injustificada aos pedidos dos usuários de concessão de licenças.

(32) No ambiente digital, as organizações de gestão coletiva são regularmente obrigadas a conceder licenças relativas aos seus repertórios para formas de exploração e mode los de negócio totalmente novos. Nesses casos, e a fim de

promover um ambiente favorável ao desenvolvimento dessas licenças, sem prejuízo da aplicação das regras em matéria de direito da concorrência, as organizações de gestão coletiva deverão ter a flexibilidade necessária para concederem, o mais rapidamente possível, licenças individualizadas para serviços inovadores em linha, sem o risco de as condições dessas licenças poderem ser utili zadas como precedente para determinar as condições de outras licenças.

(33) A fim de assegurar que as organizações de gestão coletiva possam cumprir as obrigações decorrentes da presente diretiva, os usuários deverão fornecer a essas organiza ções as informações relevantes sobre a utilização dos direitos representados pelas organizações de gestão cole tiva. Esta obrigação não deverá aplicar-se às pessoas sin gulares na prossecução de fins alheios à sua atividade comercial, empresarial, artesanal ou profissional, as quais não se enquadram, portanto, na definição de usuário tal como previsto na presente diretiva. Além disso, as infor mações exigidas pelas organizações de gestão coletiva deverão ser limitadas ao razoável, necessário e disponível para os usuários a fim de permitir a essas organizações desempenharem as suas funções, tendo em conta a situa ção específica das pequenas e médias empresas. Essa ob rigação poderá ser incluída num acordo entre uma orga nização de gestão coletiva e um usuário; tal inclusão não obsta aos direitos legais nacionais à informação. Os pra zos aplicáveis ao fornecimento de informações pelos usuários deverão ser de molde a permitir que as organi zações de gestão coletiva cumpram os prazos fixados para a distribuição dos montantes devidos aos titulares dos direitos. A presente diretiva não deverá prejudicar a possibilidade de os Estados-Membros obrigarem as orga nizações de gestão coletiva estabelecidas no seu território a emitirem faturas conjuntas.

(34) A fim de aumentar a confiança dos titulares de direitos, usuários e outras organizações de gestão coletiva na ges tão dos direitos pelas organizações de gestão coletiva, cada organização de gestão coletiva deverá cumprir re quisitos de transparência específicos. Cada organização de gestão coletiva ou os respetivos membros que sejam uma entidade responsável pela atribuição ou o pagamento de montantes devidos aos titulares de direitos deverão, por conseguinte, ser obrigados a fornecer, pelo menos uma vez por ano, determinadas informações individuais aos titulares de direitos, por exemplo, os montantes que lhes são atribuídos ou pagos e as deduções efetuadas. As organizações de gestão coletiva deverão também ser ob rigadas a fornecer informações suficientes, nomeada mente informações financeiras, às outras organizações de gestão coletiva cujos direitos gerem ao abrigo de acordos de representação.

(35) A fim de assegurar que os titulares de direitos, as outras organizações de gestão coletiva e os usuários tenham acesso a informações sobre o âmbito de atividade da organização e as obras ou outras prestações que repre senta, uma organização de gestão coletiva deverá forne cer informações sobre esta matéria, em resposta a um pedido devidamente justificado. Saber se podem, e em

PT20.3.2014 Jornal Oficial da União Europeia L 84/77

que medida, ser cobradas comissões razoáveis pela pres tação deste serviço é uma questão que deverá ficar sob a alçada da legislação nacional. Cada organização de gestão coletiva deverá também tornar públicas informações so bre a respetiva estrutura e sobre a forma como exerce as suas atividades, designadamente os seus estatutos e as suas políticas gerais em matéria de comissões de gestão, deduções e tarifas.

(36) A fim de assegurar que os titulares dos direitos possam acompanhar e comparar os desempenhos respetivos das organizações de gestão coletiva, tais organizações deverão tornar público um relatório anual sobre transparência, que inclua informações financeiras auditadas compará veis, específicas das suas atividades. As organizações de gestão coletiva deverão também publicar anualmente um relatório especial, que integra o relatório anual sobre transparência, sobre a utilização dos montantes destina dos a serviços sociais, culturais e educativos. A presente diretiva não deverá obstar a que uma organização de gestão coletiva publique as informações inerentes ao re latório anual sobre transparência num documento único, por exemplo, como parte integrante das suas declarações financeiras anuais, ou em relatórios separados.

(37) Os prestadores de serviços em linha que utilizam obras musicais, como serviços de música que permitem aos consumidores descarregarem música ou escutá-la em fluxo em tempo real, assim como outros serviços que proporcionam acesso a filmes ou jogos em que a música é um elemento importante, deverão obter previamente o direito de utilizar essas obras. A Diretiva 2001/29/CE exige a obtenção de uma licença para cada um dos di reitos à exploração em linha de obras musicais. Relativa mente aos autores, esses direitos correspondem ao direito exclusivo de reprodução e o direito exclusivo de comu nicação ao público de obras musicais, que inclui o direito de disponibilização. Esses direitos podem ser geridos pe los próprios titulares dos direitos, como autores ou edi toras de música, ou por organizações de gestão coletiva que prestam serviços de gestão coletiva aos titulares dos direitos. Diferentes organizações de gestão coletiva po dem gerir direitos de autor de reprodução e de comuni cação ao público. Além disso, existem casos em que vários titulares de direitos têm direitos sobre o mesmo trabalho e podem ter autorizado diferentes organizações de gestão coletiva a conceder licenças relativamente às respetivas quotas de direitos sobre a obra. Qualquer usuá rio que pretenda prestar um serviço em linha que ofereça uma escolha ampla de obras musicais aos consumidores, tem de agregar direitos sobre obras de diferentes titulares dos direitos e organizações de gestão coletiva.

(38) Embora a Internet não conheça fronteiras, o mercado dos serviços de música em linha na União está ainda frag mentado, não tendo ainda sido plenamente alcançado um mercado único digital. O grau de complexidade e de dificuldade associado à gestão coletiva de direitos na Europa tem exacerbado, em vários casos, a fragmentação

do mercado digital europeu de serviços de música em linha. Esta situação contrasta fortemente com o rápido crescimento da procura por parte dos consumidores de acesso a conteúdos digitais e aos serviços inovadores associados, incluindo além das fronteiras nacionais.

(39) A Recomendação 2005/737/CE da Comissão promoveu um novo enquadramento regulamentar, mais adequado à gestão, ao nível da União, dos direitos de autor e direitos conexos para a prestação de serviços de música em linha legais. A referida recomendação reconheceu que, na era da exploração em linha de obras musicais, os usuários comerciais necessitam de uma política em matéria de concessão de licenças adaptada à ubiquidade do ambiente em linha e multiterritorial. No entanto, a recomendação não foi suficiente para incentivar uma ampla concessão de licenças multiterritoriais relativas a direitos sobre obras musicais em linha ou para responder às exigências específicas de concessão de licenças multiterritoriais.

(40) No setor da música em linha, em que a gestão coletiva dos direitos de autor numa base territorial continua a ser a norma, é essencial criar condições propícias a práticas mais eficazes em matéria de concessão de licenças por organizações de gestão coletiva, num contexto cada vez mais transfronteiriço. É, por conseguinte, conveniente prever um conjunto de normas que prescrevam as con dições de base para a concessão, pelas organizações de gestão coletiva, de licenças coletivas multiterritoriais rela tivas a direitos de autor sobre obras musicais para utili zação em linha, incluindo a letra. Dever-se-ão aplicar as mesmas normas à concessão deste tipo de licenças sobre todas as obras musicais, incluindo as obras musicais in corporadas em obras audiovisuais. No entanto, os servi ços em linha que oferecem exclusivamente o acesso a obras musicais sob a forma de partitura não deverão ser abrangidos. As disposições da presente diretiva deve rão assegurar a necessária qualidade mínima dos serviços prestados além-fronteiras pelas organizações de gestão coletiva, nomeadamente em termos de transparência do repertório representado e de exatidão dos fluxos finan ceiros relacionados com a utilização dos direitos. As mesmas disposições deverão igualmente estabelecer um enquadramento para facilitar a agregação voluntária de repertórios de música e de direitos, reduzindo assim o número de licenças de que um usuário necessita para explorar um serviço multiterritorial, multirrepertório. Es tas disposições deverão permitir que uma organização de gestão coletiva peça a outra organização que represente o seu repertório numa base multiterritorial caso a primeira não possa ou não deseje satisfazer os requisitos. Deverá existir a obrigação de a organização requerida aceitar o mandato da organização requerente, desde que a primeira já agregue repertórios e ofereça ou conceda licenças mul titerritoriais. O desenvolvimento de serviços de música em linha legais em toda a União deverá igualmente con tribuir para a luta contra as violações em linha dos di reitos de autor.

PTL 84/78 Jornal Oficial da União Europeia 20.3.2014

(41) A disponibilidade de informação exata e abrangente so bre as obras musicais, os titulares dos direitos e os direi tos que cada organização de gestão coletiva está autori zada a representar num determinado território é de par ticular importância para um processo de concessão de licenças eficaz e transparente, para o tratamento subse quente dos relatórios dos usuários e para a correspon dente faturação dos prestadores de serviços, e para a distribuição dos montantes devidos. Por este motivo, as organizações de gestão coletiva que concedem licenças multiterritoriais sobre obras musicais deverão ser capazes de tratar esses dados pormenorizados de forma rápida e precisa. Para tal, é necessário utilizar bases de dados sobre a propriedade de direitos objeto de licenças multi territoriais, devendo esses dados permitir a identificação das obras, dos direitos e dos titulares de direitos que uma organização de gestão coletiva está autorizada a represen tar, bem como dos territórios que a autorização abrange. Quaisquer alterações destas informações deverão ser to madas em consideração sem atrasos injustificados, de vendo as bases de dados ser atualizadas de forma contí nua. Essas bases de dados deverão também ajudar a cru zar as informações sobre obras com as informações so bre fonogramas ou qualquer outro suporte em que a obra tenha sido incorporada. É igualmente importante assegurar que os potenciais usuários e os titulares de direitos, bem como as organizações de gestão coletiva tenham acesso às informações de que necessitam para identificar o repertório que aquelas organizações repre sentam. As organizações de gestão coletiva deverão ser capazes de tomar medidas para proteger a exatidão e a integridade dos dados, controlar a sua reutilização ou proteger informações comercialmente sensíveis.

(42) A fim de assegurar que os dados sobre o repertório de música que tratam são tão precisos quanto possível, as organizações de gestão coletiva que concedem licenças multiterritoriais relativas a obras musicais deverão ser obrigadas a atualizar as suas bases de dados continua mente e sem demora, conforme necessário. Estas organi zações deverão estabelecer procedimentos facilmente acessíveis que permitam que os prestadores de serviços em linha, bem como os titulares de direitos e as outras organizações de gestão coletiva, os informem de qualquer imprecisão que as bases de dados das organizações pos sam conter relativamente às obras de que são proprietá rios ou que controlam, incluindo os direitos – a totali dade ou parte – e os territórios em relação aos quais tenham mandatado a respetiva organização de gestão coletiva para agir, sem, no entanto, pôr em causa a ve racidade e a integridade dos dados na posse da organi zação de gestão coletiva. Uma vez que a Diretiva 95/46/CE do Parlamento Europeu e do Conselho (1) con cede à pessoa em causa o direito de obter a retificação, o apagamento ou o bloqueio dos dados inexatos ou incom pletos, a presente diretiva deverá assegurar igualmente que as informações inexatas sobre titulares de direitos ou outras organizações de gestão coletiva, no caso das

licenças multiterritoriais, são corrigidas sem demora in justificada. As organizações de gestão coletiva deverão também ter a capacidade de tratar eletronicamente o registo de obras e autorizações para a gestão dos direitos. Dada a importância da automatização das informações para o tratamento rápido e eficaz dos dados, as organi zações de gestão coletiva deverão prever a utilização de meios eletrónicos para a comunicação estruturada dessas informações pelos titulares dos direitos. As organizações de gestão coletiva deverão, tanto quanto possível, assegu rar que os meios eletrónicos têm em conta as normas setoriais voluntárias pertinentes ou as práticas desenvol vidas ao nível internacional ou ao nível da União.

(43) As normas setoriais relativas à utilização de música, re latórios de vendas e faturação são essenciais para a me lhoria da eficiência do intercâmbio de dados entre as organizações de gestão coletiva e os usuários. O controlo da utilização das licenças deverá respeitar os direitos fundamentais, nomeadamente o direito ao respeito da vida privada e familiar e o direito à proteção dos dados pessoais. A fim de assegurar que estes ganhos de eficiên cia resultem num tratamento financeiro mais célere e, em última análise, em pagamentos mais rápidos aos titulares de direitos, as organizações de gestão coletiva devem ser obrigadas a faturar aos prestadores de serviços e a dis tribuir os montantes devidos aos titulares de direitos sem demora. Para que este requisito seja eficaz, é necessário que os usuários apresentem às organizações de gestão coletiva, em devido tempo, relatórios exatos sobre a uti lização das obras. As organizações de gestão coletiva não deverão ser obrigadas a aceitar dos usuários relatórios em formatos exclusivos, se estiverem disponíveis modelos utilizados comummente no setor. As organizações de gestão coletiva não deverão ser impedidas de externalizar serviços relativos à concessão de licenças multiterritoriais de direitos em linha sobre obras musicais. A partilha ou consolidação de capacidades administrativas deverá aju dar as organizações a aperfeiçoarem os serviços de gestão e a racionalizarem os investimentos em instrumentos de gestão de dados.

(44) A agregação de diferentes repertórios de música para a concessão de licenças multiterritoriais facilita o processo de concessão de licenças e, ao tornar todos os repertórios acessíveis ao mercado das licenças multiterritoriais, re força a diversidade cultural e contribui para reduzir o número de transações de que um prestador de serviços em linha necessita para oferecer serviços. Esta agregação de reportórios deverá facilitar a criação de novos serviços em linha e deverá também conduzir a uma redução dos custos de transação repercutidos nos consumidores. Por conseguinte, as organizações de gestão coletiva que não queiram ou não estejam em condições de conceder dire tamente licenças multiterritoriais relativas aos seus pró prios repertórios de música deverão ser incentivadas a, voluntariamente, mandatarem outras organizações de gestão coletiva para gerirem de forma não-discriminatória os seus repertórios. A exclusividade nos acordos sobre

PT20.3.2014 Jornal Oficial da União Europeia L 84/79

(1) Diretiva 95/46/CE do Parlamento Europeu e do Conselho, de 24 de outubro de 1995, relativa à proteção das pessoas relativamente ao tratamento de dados pessoais e à livre circulação desses dados (JO L 281 de 23.11.1995, p. 31).

licenças multiterritoriais restringiria as opções disponíveis para os usuários que procuram obter licenças multiterri toriais e, além disso, limitaria as escolhas disponíveis para as organizações de gestão coletiva que procurem serviços de administração para os seus repertórios numa base multiterritorial. Por conseguinte, todos os acordos de representação entre organizações de gestão coletiva que prevejam a concessão de licenças multiterritoriais deverão ser celebrados numa base não exclusiva.

(45) A transparência das condições em que as organizações de gestão coletiva gerem os direitos em linha é de particular importância para os membros das organizações de gestão coletiva. As organizações de gestão coletiva deverão, por conseguinte, prestar informações suficientes aos seus membros sobre os principais termos de qualquer acordo que mandate qualquer outra organização de gestão cole tiva para representar os seus direitos em linha sobre obras musicais desses membros para efeitos de concessão de licenças multiterritoriais.

(46) É igualmente importante impor que as organizações de gestão coletiva que ofereçam a concessão de licenças multiterritoriais ou concedam essas licenças aceitem re presentar os repertórios de todas as organizações de ges tão coletiva que decidam não o fazer diretamente. Para garantir que este requisito não é desproporcionado nem excede o necessário, a organização de gestão coletiva requerida só deverá ser obrigada a aceitar a representação se o pedido for limitado aos direitos em linha ou a categorias de direitos em linha que ela própria representa. Além disso, este requisito deverá aplicar-se apenas a or ganizações de gestão coletiva que agreguem repertórios e não deverá ser extensivo a organizações de gestão cole tiva que apenas concedam licenças multiterritoriais para os seus próprios repertórios. Também não deverá ser aplicável a organizações de gestão coletiva que apenas agreguem direitos sobre as mesmas obras para poderem conceder licenças conjuntas sobre o direito de reprodu ção e o direito de comunicação ao público dessas obras. Para proteger os interesses dos titulares de direitos da organização de gestão coletiva mandante e garantir que os repertórios pequenos e menos conhecidos nos Esta dos-Membros possam aceder ao mercado interno em condições de igualdade, é importante que o repertório da organização de gestão coletiva mandante seja gerido nas mesmas condições que o repertório da organização de gestão coletiva mandatária e que seja incluído nas ofertas que a organização de gestão coletiva mandatária enderece aos prestadores de serviços em linha. A comis são de gestão cobrada pela organização de gestão coletiva mandatária deverá permitir-lhe recuperar os investimen tos necessários e razoáveis suportados. Qualquer acordo pelo qual uma organização de gestão coletiva mandate outra organização ou outras organizações para a conces são de licenças multiterritoriais relativas ao seu próprio repertório de música para utilização em linha não deverá impedir que a primeira organização de gestão coletiva continue a conceder licenças, limitadas ao território do Estado-Membro em que se encontre estabelecida, relativas ao seu próprio repertório ou a qualquer outro que possa estar autorizada a representar nesse território.

(47) Os objetivos e a eficácia das normas em matéria de concessão de licenças multiterritoriais por organizações de gestão coletiva seriam significativamente postos em causa se os titulares de direitos não pudessem exercer esses direitos relativamente às licenças multiterritoriais quando a organização de gestão coletiva a que tivessem concedido os seus direitos não concedesse nem ofere cesse licenças multiterritoriais e, além disso, não quisesse mandatar outra organização de gestão coletiva para o fazer. Por esta razão, será importante, em tais circuns tâncias, permitir que os titulares de direitos exerçam – eles próprios ou através de terceiros – o direito de con cederem as licenças multiterritoriais pedidas por presta dores de serviços em linha, retirando da sua organização de gestão coletiva original os seus direitos, na medida do necessário para a concessão de licenças multiterritoriais para utilização em linha, e deixando os mesmos direitos permanecer na organização original para a concessão de licenças monoterritoriais.

(48) Os organismos de radiodifusão recorrem, de um modo geral, a licenças de organizações de gestão coletiva locais para as suas próprias emissões de programas de televisão e de rádio que incluem obras musicais. Essa licença é frequentemente limitada a atividades de radiodifusão. A disponibilização em linha dessas emissões de rádio ou de televisão exigirá também uma licença de direitos sobre as obras musicais em linha. Para facilitar a concessão de licenças de direitos em linha sobre obras musicais para efeitos de transmissão direta e diferida de emissões de televisão e de rádio, é necessário estabelecer uma exceção às normas que, de outro modo, seriam aplicáveis à con cessão de licenças multiterritoriais de direitos em linha sobre obras musicais. Essa exceção deverá ser limitada ao estritamente necessário a fim de permitir o acesso a pro gramas de televisão ou de rádio em linha e ao material com uma relação de subordinação clara com a emissão inicial, produzido destinado a complementar, visionar antecipadamente ou rever o programa de rádio ou de televisão em causa. Essa exceção não deverá funcionar de modo a falsear a concorrência com outros serviços que dão aos consumidores acesso a obras musicais ou audiovisuais individuais em linha, nem conduzir a práti cas restritivas, como partilha de mercado ou de clientes, que infringiriam os artigos 101.o ou 102.o do TFUE.

(49) É necessário assegurar a aplicação eficaz das disposições de direito nacional adotadas por força da presente dire tiva. As organizações de gestão coletiva deverão oferecer aos seus membros procedimentos específicos para o tra tamento de reclamações. Esses procedimentos deverão ser igualmente colocados à disposição de outros titulares de direitos diretamente representados pela organização e das outras organizações de gestão coletiva em nome das quais a organização gere direitos nos termos de um acordo de representação. Além disso, os Estados-Mem bros deverão poder prever que os litígios entre as orga nizações de gestão coletiva, os respetivos membros, os titulares de direitos ou os usuários sobre a aplicação da presente diretiva possam ser submetidos a um procedi mento de resolução alternativa de litígios célere, indepen dente e imparcial. Em particular, a eficácia das normas

PTL 84/80 Jornal Oficial da União Europeia 20.3.2014

sobre a concessão de licenças multiterritoriais relativas a direitos em linha sobre obras musicais poderá ser com prometida se os litígios entre as organizações de gestão coletiva e as demais partes não forem resolvidos rápida e eficientemente. Consequentemente, é conveniente prever, sem prejuízo do direito de recurso a um tribunal, a possibilidade de um procedimento extrajudicial facil mente acessível, eficiente e imparcial – como a mediação ou a arbitragem – para a resolução de conflitos entre as organizações de gestão coletiva que concedem licenças multiterritoriais, por um lado, e os prestadores de servi ços de música em linha, os titulares dos direitos ou as outras organizações de gestão coletiva, por outro. A pre sente diretiva não prescreve uma forma específica com que essa resolução alternativa de litígios deva ser organi zada, nem determina o organismo que a deva exercer, desde que a sua independência, imparcialidade e eficiên cia sejam garantidas. Por último é igualmente conve niente impor aos Estados-Membros a obrigação de dis porem de procedimentos independentes, imparciais e efi cazes de resolução de litígios, por entidades tecnicamente competentes em direito da propriedade intelectual – ou pelos órgãos jurisdicionais –, adequados para resolver os litígios comerciais entre as organizações de gestão cole tiva e os usuários sobre as condições de concessão de licenças vigentes ou propostas ou sobre um incumpri mento do contrato.

(50) Os Estados-Membros deverão estabelecer procedimentos adequados através dos quais seja possível controlar o cumprimento da presente diretiva por parte das organi zações de gestão coletiva. Embora não sendo conveniente que a presente diretiva limite as possibilidades de escolha dos Estados-Membros quanto às autoridades competen tes, nem tão-pouco quanto à natureza ex ante ou ex post do controlo das organizações de gestão coletiva, importa garantir que essas autoridades sejam capazes de tratar de modo eficaz e oportuno qualquer questão suscitada pela aplicação da presente diretiva. Os Estados-Membros não deverão ser obrigados a criar novas autoridades compe tentes. Além disso, deverá também ser possível, por parte dos membros de uma organização de gestão coletiva, dos titulares de direitos, dos usuários, das organizações de gestão coletiva e das demais partes interessadas, de noti ficarem a uma autoridade competente atividades ou cir cunstâncias que, em sua opinião, constituam uma viola ção da lei por parte das organizações de gestão coletiva e, eventualmente, dos usuários. Os Estados-Membros deve rão assegurar que as autoridades competentes tenham competência para impor sanções e de tomar as medidas caso as disposições de direito nacional adotadas em cum primento da presente diretiva não sejam respeitadas. A presente diretiva não prevê tipos específicos de sanções ou de medidas, desde que elas sejam efetivas, proporcio nadas e dissuasivas. Essas sanções ou medidas podem incluir ordens de demissão dos diretores que tenham agido com negligência, inspeções nas instalações de uma organização de gestão coletiva ou, nos casos em que haja lugar à concessão de uma autorização de fun cionamento a uma organização, a retirada dessa autori zação. A presente diretiva deverá manter-se neutral em

relação aos regimes de autorização prévia e de supervisão dos Estados-Membros, incluindo qualquer condição em matéria de representatividade da organização de gestão coletiva, desde que esses regimes sejam compatíveis com o direito da União e não criem obstáculos à plena apli cação da presente diretiva.

(51) A fim de assegurar que os requisitos para as licenças multiterritoriais são cumpridos, deverão ser estabelecidas disposições específicas sobre o acompanhamento da sua aplicação. As autoridades competentes dos Estados-Mem bros e a Comissão deverão cooperar mutuamente para esse fim. Os Estados-Membros deverão prestar assistência mútua uns aos outros através da troca de informações entre as suas autoridades competentes, a fim de viabili zarem o controlo das organizações de gestão coletiva.

(52) É importante que as organizações de gestão coletiva res peitem os direitos à vida privada e à proteção dos dados pessoais de um titular de direitos, membro, usuário ou outro indivíduo cujos dados pessoais tratam. A Diretiva 95/46/CE regula o tratamento dos dados pessoais nos Estados-Membros no âmbito dessa diretiva e sob super visão das autoridades competentes dos Estados-Membros, em particular as autoridades públicas independentes de signadas pelos Estados-Membros. Deverão ser prestadas aos titulares de direitos informações adequadas sobre o tratamento dos seus dados, os destinatários desses dados, os prazos de conservação dos mesmos em qualquer base de dados e o modo como os titulares de direitos podem exercer os seus direitos de acesso, correção ou supressão dos seus dados pessoais, nos termos da Diretiva 95/46/CE. Nomeadamente, os identificadores únicos que permitem a identificação indireta de uma pessoa deverão ser tratados como dados pessoais, na aceção da citada diretiva.

(53) As disposições sobre medidas coercivas não deverão pre judicar as competências das autoridades públicas inde pendentes nacionais, estabelecidas pelos Estados-Mem bros nos termos da Diretiva 95/46/CE, para controlar o cumprimento das disposições nacionais aprovadas em execução dessa diretiva.

(54) A presente diretiva respeita os direitos fundamentais e observa os princípios consagrados na Carta dos Direitos Fundamentais da União Europeia (a seguir designada «Carta»). As disposições da presente diretiva relativas à resolução de litígios não deverão impedir as partes de exercerem o seu direito de recurso a um órgão jurisdi cional, garantido na Carta.

PT20.3.2014 Jornal Oficial da União Europeia L 84/81

(55) Atendendo a que os objetivos da presente diretiva, a saber, melhorar a capacidade dos seus membros para exercerem controlo sobre as atividades das organizações de gestão coletiva, assegurar uma transparência suficiente por parte das organizações de gestão coletiva e melhorar a concessão de licenças multiterritoriais de direitos de autor sobre obras musicais para utilização em linha, não podem ser suficientemente alcançados pelos Esta dos-Membros, mas podem, devido à sua escala e efeitos, ser mais bem alcançados ao nível da União, a União pode adotar medidas em conformidade com o princípio da subsidiariedade consagrado no artigo 5.o do Tratado da União Europeia. Em conformidade com o princípio da proporcionalidade consagrado no mesmo artigo, a pre sente diretiva não excede o necessário para alcançar esses objetivos.

(56) As disposições da presente diretiva não prejudicam a aplicação das regras em matéria de concorrência nem qualquer outra lei relevante noutros domínios, incluindo a confidencialidade, o segredo comercial, proteção da vida privada, acesso a documentos, o direito dos contra tos e o direito internacional privado em matéria de con flitos de leis e de jurisdição dos tribunais, e a liberdade de associação dos trabalhadores e dos empregadores e o seu direito de se organizarem.

(57) De acordo com a Declaração Política Conjunta de 28 de setembro de 2011 dos Estados-Membros e da Comissão sobre os documentos explicativos (1), os Estados-Mem bros assumiram o compromisso de, nos casos em que tal se justifique, fazer acompanhar a comunicação das suas disposições de transposição de um ou mais docu mentos que expliquem a relação entre os componentes da diretiva e as partes correspondentes dos instrumentos de transposição nacional. Em relação à presente diretiva, o legislador considera que a transmissão desses documen tos se justifica.

(58) A Autoridade Europeia para a Proteção de Dados foi consultada nos termos do artigo 28.o, n.o 2, do Regula mento (CE) n.o 45/2001 do Parlamento Europeu e do Conselho (2) e emitiu parecer em 9 de outubro de 2012,

ADOTARAM A PRESENTE DIRETIVA:

TÍTULO I

DISPOSIÇÕES GERAIS

Artigo 1.o

Objeto

A presente diretiva estabelece os requisitos necessários para garantir o funcionamento correto da gestão dos direitos de autor e direitos conexos pelas organizações de gestão coletiva. Estabelece igualmente os requisitos para a concessão por essas organizações de licenças multiterritoriais relativas aos direitos de autor de obras musicais para utilização em linha.

Artigo 2.o

Âmbito de aplicação

1. Os títulos I, II, IV e V, com exceção do artigo 34.o, n.o 2, e do artigo 38.o, são aplicáveis a todas as organizações de gestão coletiva estabelecidos na União.

2. O título III e os artigos 34.o, n.o 2, e do artigo 38.o aplicam-se às organizações de gestão coletiva estabelecidas na União que gerem direitos de autor sobre obras musicais para utilização em linha numa base multiterritorial.

3. As disposições pertinentes da presente diretiva são aplicá veis às entidades detidas ou controladas, direta ou indiretamen te, no todo ou em parte, por uma organização de gestão cole tiva, desde que essas entidades exerçam uma atividade que, caso fosse exercida pela organização de gestão coletiva, estaria sujeita às disposições da presente diretiva.

4. O artigo 16.o, n.o 1, os artigos 18.o e 20.o, o artigo 21.o, n.o 1, alíneas a), b), c), e), f) e g), e os artigos 36.o e 42.o são aplicáveis a todas as entidades de gestão independentes estabe lecidas na União.

Artigo 3.o

Definições

Para efeitos do disposto na presente diretiva, entende-se por:

a) «Organização de gestão coletiva», qualquer organização que é autorizada por lei ou por transmissão, licença ou qualquer outra disposição contratual a gerir direitos de autor ou direitos conexos em nome de mais do que um titular de direitos, para benefício coletivo desses titulares de direitos, como finalidade única ou principal e que preencha um dos seguintes critérios ou ambos:

i) ser detida ou controlada pelos seus membros,

ii) não ter fins lucrativos;

b) «Entidade de gestão independente», qualquer organização que é autorizada por lei ou por transmissão, licença ou qualquer outra disposição contratual a gerir direitos de autor ou direitos conexos em nome de mais do que um titular de direitos, para benefício coletivo desses titulares de direitos, como finalidade única ou principal e que:

i) não é detida nem controlada, direta ou indiretamente, no todo ou em parte, pelos titulares de direitos, e

ii) tem fins lucrativos;

c) «Titular de direitos», qualquer pessoa ou entidade, que não seja uma organização de gestão coletiva, que seja titular de um direito de autor ou direito conexo ou que, por força de um acordo para a exploração de direitos ou por lei, tenha direito a uma quota-parte das receitas de direitos;

PTL 84/82 Jornal Oficial da União Europeia 20.3.2014

(1) JO C 369 de 17.12.2011, p. 14. (2) Regulamento (CE) n.o 45/2001 do Parlamento Europeu e do Conse

lho, de 18 de dezembro de 2000, relativo à proteção das pessoas singulares no que diz respeito ao tratamento de dados pessoais pelas instituições e pelos órgãos comunitários e à livre circulação desses dados (JO L 8 de 12.1.2001, p. 1).

d) «Membro «, um titular de direitos ou uma entidade que represente titulares de direitos, incluindo outras organiza ções de gestão coletiva e associações de titulares de direitos, que satisfaça os requisitos de adesão à organização de gestão coletiva e por esta admitido;

e) «Estatutos», os estatutos, regulamentos, normas ou atos de constituição de uma organização de gestão coletiva;

f) «Assembleia geral dos membros», o órgão da organização de gestão coletiva no qual os membros participam e exercem os respetivos direitos de voto, independentemente da forma jurídica da organização;

g) «Diretor»:

i) caso a legislação nacional ou os estatutos da organização de gestão coletiva prevejam uma estrutura monista, qual quer membro do conselho de administração,

ii) caso a legislação nacional ou os estatutos da organização de gestão coletiva prevejam uma estrutura dualista, qual quer membro do conselho de direção ou do conselho fiscal;

h) «Receitas de direitos», o rendimento cobrado por uma orga nização de gestão coletiva em nome dos titulares de direitos exclusivos, de direitos a uma remuneração ou de direitos de compensação;

i) «Comissão de gestão», o montante cobrado, deduzido ou compensado por uma organização de gestão coletiva nas receitas de direitos ou em qualquer rendimento resultante do investimento de receitas de direitos para cobrir os custos dos seus serviços de gestão de direitos de autor ou direitos conexos;

j) «Acordo de representação», qualquer acordo entre organiza ções de gestão coletiva pelo qual uma organização de gestão coletiva mandata outra organização de gestão coletiva para gerir os direitos que represente, incluindo acordos celebra dos nos termos dos artigos 29.o e 30.o;

k) «Usuário», qualquer pessoa ou entidade que pratica atos sujeitos à autorização ou à remuneração de titulares de direitos ou ao pagamento de uma compensação a estes, mas não age como consumidor;

l) «Repertório», as obras cujos direitos são geridos por uma organização de gestão coletiva;

m) «Licença multiterritorial», uma licença que abrange o terri tório de mais do que um Estado-Membro;

n) «Direitos em linha sobre obras musicais», quaisquer direitos de autor sobre obras musicais previstos nos artigos 2.o e 3.o da Diretiva 2001/29/CE, que sejam necessários para a pres tação de um serviço em linha.

TÍTULO II

ORGANIZAÇÕES DE GESTÃO COLETIVA

CAPÍTULO 1

Representação dos titulares de direitos e filiação e organização das organizações de gestão coletiva

Artigo 4.o

Princípios gerais

Os Estados-Membros asseguram que as organizações de gestão coletiva agem no interesse dos titulares cujos direitos elas re presentam e que as organizações não impõem aos titulares de direitos obrigações que não sejam objetivamente necessárias para a proteção dos seus direitos e interesses ou para a gestão eficaz dos seus direitos.

Artigo 5.o

Direitos dos titulares

1. Os Estados-Membros asseguram que os titulares de direi tos gozam dos direitos estabelecidos nos n.os 2 a 8 e que estes direitos são definidos nos estatutos ou nas condições de filiação da organização de gestão coletiva.

2. Os titulares de direitos têm o direito de autorizar uma organização de gestão coletiva da sua escolha a gerir os direitos, as categorias de direitos ou os tipos de obra e outras prestações da sua escolha, em relação aos territórios da sua escolha, inde pendentemente do Estado-Membro de nacionalidade, de residên cia ou de estabelecimento da organização de gestão coletiva ou do titular. Salvo motivos objetivamente justificados para recusar a gestão, a organização de gestão coletiva é obrigada a gerir esses direitos, categorias de direitos ou tipos de obra e outras prestações, desde que a sua gestão se enquadre no seu âmbito de atividade.

3. Os titulares de direitos têm o direito de conceder licenças para tais utilizações não-comerciais de quaisquer direitos, cate gorias de direitos ou tipos de obras e outras prestações à sua escolha.

4. Os titulares de direitos têm o direito de revogar a autori zação de gestão de direitos, categorias de direitos ou tipos de obra e outras prestações por eles concedida a uma organização de gestão coletiva, ou de retirar a uma organização de gestão coletiva quaisquer direitos, categorias de direitos ou tipos de obra e de outra prestação da sua escolha, como determinado nos termos do n.o 2, em relação aos territórios da sua escolha, mediante um pré-aviso razoável não superior a seis meses. A organização de gestão coletiva pode decidir que a revogação ou a retirada produzirá efeitos apenas a partir do fim do exercício.

PT20.3.2014 Jornal Oficial da União Europeia L 84/83

5. Se houver montantes devidos a um titular de direitos por atos de exploração que tenham ocorrido antes de a revogação da autorização ou a retirada de direitos começar a produzir efeitos, ou nos termos de uma licença concedida antes de a revogação ou retirada começar a produzir efeitos, o titular con serva os seus direitos, ao abrigo dos artigos 12.o, 13.o, 18.o, 20.o, 28.o e 33.o.

6. Uma organização de gestão coletiva não pode restringir o exercício dos direitos estabelecidos nos n.os 4 e 5 exigindo, enquanto condição para o exercício desses direitos, que a gestão dos direitos ou categorias de direitos ou tipos de obra e outras prestações objeto da revogação ou da retirada seja confiada a outra organização de gestão coletiva.

7. Se um titular de direitos autorizar uma organização de gestão coletiva a gerir os seus direitos, deve dar consentimento expresso especificamente para cada direito ou categoria de di reitos ou tipo de obras e de outras prestações que autorizar a organização de gestão coletiva a gerir. Esse consentimento deve assumir forma documental.

8. Uma organização de gestão coletiva deve informar os titulares dos direitos que lhes assistem nos termos dos n.os 1 a 7, bem como de quaisquer condições associadas ao direito previsto no n.o 3, antes de obter o seu consentimento para gerir qualquer direito ou categoria de direitos ou tipo de obras e outras prestações.

Uma organização de gestão coletiva deve informar os titulares de direitos que já a tenham autorizado dos direitos que, ao abrigo dos n.os 1 a 7, lhes assistem, bem como de quaisquer condições associadas ao direito previsto no n.o 3, até 10 de outubro de 2016.

Artigo 6.o

Regras de filiação das organizações de gestão coletiva

1. Os Estados-Membros asseguram que as organizações de gestão coletiva cumprem o disposto nos n.os 2 a 5.

2. Uma organização de gestão coletiva deve aceitar titulares de direitos e entidades que representam titulares de direitos, incluindo outras organizações de gestão coletiva e associações de titulares de direitos, como membros se estes satisfizerem os requisitos de adesão, que devem assentar em critérios objetivos, transparentes e não-discriminatórios. Estes requisitos de adesão devem constar dos estatutos ou das condições de filiação da e devem ser tornados públicos. Se uma organização de gestão coletiva recusar aceitar um pedido de filiação, deve dar ao titular de direitos uma explicação clara dos motivos da sua decisão.

3. Os estatutos de uma organização de gestão coletiva devem estabelecer mecanismos adequados e eficazes de participação dos seus membros no processo de tomada de decisão da orga nização. A representação das diferentes categorias de membros no processo de tomada de decisão deve ser equitativa e equili brada.

4. Uma organização de gestão coletiva deve permitir que os seus membros comuniquem com ela por meios eletrónicos, incluindo para efeitos de exercício dos direitos de membros.

5. Uma organização de gestão coletiva deve manter registos dos seus membros, devendo atualizar regularmente esses regis tos.

Artigo 7.o

Direitos dos titulares que não sejam membros da organização de gestão coletiva

1. Os Estados-Membros asseguram que as organizações de gestão coletiva cumpram as regras previstas no artigo 6.o, n.o 4, no artigo 20.o, no artigo 29.o, n.o 2, e no artigo 33.o, relativa mente aos titulares de direitos que, por lei ou por transmissão, licença ou qualquer outra disposição contratual, têm com elas uma relação jurídica direta, mas que não são seus membros.

2. Os Estados-Membros podem aplicar outras disposições da presente diretiva aos titulares de direitos a que se refere o n.o 1.

Artigo 8.o

Assembleia geral dos membros da organização de gestão coletiva

1. Os Estados-Membros asseguram que a assembleia geral dos membros está organizada de acordo com o disposto nos n.os 2 a 10.

2. Deve ser convocada uma assembleia geral dos membros uma vez por ano, pelo menos.

3. A assembleia geral dos membros deve decidir sobre qual quer alteração dos estatutos e das condições de filiação na organização de gestão coletiva, caso as mesmas não sejam re guladas pelos estatutos.

4. A assembleia geral dos membros deve decidir sobre a nomeação ou demissão dos diretores, avaliar o seu desempenho geral e aprovar a sua remuneração e outros benefícios, como benefícios pecuniários e não pecuniários, concessão de pensões e direitos à pensão, direitos a outras concessões e indemniza ções por cessação de funções.

PTL 84/84 Jornal Oficial da União Europeia 20.3.2014

Numa organização de gestão coletiva com uma estrutura dua lista, a assembleia geral dos membros não pode decidir da nomeação ou demissão de membros do conselho de adminis tração ou aprovar a respetiva remuneração e outras regalias, sempre que o poder de adotar estas decisões é delegado ao conselho fiscal.

5. Nos termos do título II, capítulo 2, a assembleia geral dos membros deve decidir, pelo menos, sobre as seguintes questões:

a) Política geral de distribuição dos montantes devidos aos ti tulares dos direitos;

b) Política geral de utilização dos montantes não-distribuíveis;

c) Política geral de investimento relativamente a receitas de direitos e a eventuais rendimentos resultantes do investi mento de receitas de direitos;

d) Política geral de deduções às receitas de direitos e a quaisquer rendimentos resultantes do investimento de receitas de direi tos;

e) Utilização dos montantes não-distribuíveis;

f) Política de gestão dos riscos;

g) Aprovação de qualquer aquisição, venda ou hipoteca de imó veis;

h) Aprovação de fusões e alianças, da criação de filiais, e aqui sições de outras entidades ou de participações ou direitos em outras entidades;

i) Aprovação das propostas de contração de empréstimos, da concessão de empréstimos ou da prestação de cauções ou garantias de empréstimos;

6. A assembleia geral dos membros pode, por via de resolu ção ou por disposição prevista nos estatutos, delegar os poderes referidos no n.o 5, alíneas f), g), h) e i) no órgão que exerce a função de fiscalização.

7. Para efeitos do n.o 5, alíneas a) a d), os Estados-Membros podem exigir que a assembleia geral dos membros deve deter minar condições mais pormenorizadas relativamente à utiliza ção das receitas de direitos e dos rendimentos resultantes do investimento de receitas de direitos.

8. A assembleia geral dos membros deve controlar as ativi dades da organização de gestão coletiva decidindo, pelo menos, da nomeação e da demissão do auditor e aprovando o relatório anual sobre transparência a que se refere o artigo 22.o.

Os Estados-Membros podem autorizar sistemas ou modalidades alternativos de nomeação e de demissão do auditor, desde que

esses sistemas ou modalidades sejam concebidos de forma a assegurar a independência do auditor em relação às pessoas que gerem os negócios da organização de gestão coletiva.

9. Todos os membros da organização de gestão coletiva têm o direito de participar e o direito de votar na assembleia geral dos membros. No entanto, os Estados-Membros podem prever restrições ao direito dos membros da organização de gestão coletiva de participar e exercer o direito de voto na assembleia geral dos membros, com base em um ou ambos os seguintes critérios:

a) Antiguidade da filiação;

b) Montantes recebidos ou devidos a um membro,

desde que estes critérios sejam determinados e aplicados de forma justa e proporcionada.

Os critérios estabelecidos nas alíneas a) e b) do primeiro pará grafo devem constar dos estatutos ou das condições de filiação da organização de gestão coletiva e devem ser tornados públi cos, nos termos dos artigos 19.o e 21.o.

10. Os membros de uma organização de gestão coletiva têm o direito de nomear qualquer outra pessoa ou entidade como seu procurador para participar e votar na assembleia geral dos membros em seu nome, desde que essa designação não impli que um conflito de interesses, o qual pode ocorrer, por exem plo, quando o membro constituinte e o procurador pertencem a diferentes categorias de titulares de direitos no seio da organi zação de gestão coletiva.

No entanto, os Estados-Membros podem prever restrições rela tivamente à nomeação de procuradores e ao exercício dos di reitos de voto dos membros que representam, se essas restrições não prejudicarem a participação adequada e efetiva dos mem bros no processo de tomada de decisões de uma organização de gestão coletiva.

Cada procuração é válida para uma única assembleia geral dos membros. O procurador goza dos mesmos direitos que o mem bro constituinte na assembleia geral dos membros. O procura dor deve votar de acordo com as instruções do membro cons tituinte.

11. Os Estados-Membros podem decidir que os poderes da assembleia geral dos membros podem ser exercidos por uma assembleia de delegados, eleitos pelo menos de quatro em qua tro anos pelos membros da organização de gestão coletiva, desde que:

PT20.3.2014 Jornal Oficial da União Europeia L 84/85

a) A participação adequada e eficaz dos membros no processo de tomada de decisões da organização de gestão coletiva seja garantida; e

b) A representação das diferentes categorias de membros na assembleia de delegados seja justa e equilibrada.

As regras previstas nos n.os 2 a 10 aplicam-se, com as neces sárias adaptações, à assembleia de delegados.

12. Os Estados-Membros podem decidir que, caso uma or ganização de gestão coletiva, em razão da sua forma jurídica, não seja dotada de uma assembleia geral dos membros, os poderes dessa assembleia sejam exercidos pelo órgão que exerce a função de fiscalização. As regras previstas nos n.os 2 a 5, 7 e 8 aplicam-se, com as necessárias adaptações, a esse órgão que exerce a função de fiscalização.

13. Os Estados-Membros podem decidir que, caso uma or ganização de gestão coletiva tenha membros que são entidades que representam titulares de direitos, a totalidade ou parte dos poderes da assembleia geral dos membros devem ser exercidos por uma assembleia desses titulares de direitos. As regras pre vistas nos n.os 2 a 10 aplicam-se, com as necessárias adaptações, à assembleia de delegados.

Artigo 9.o

Função de fiscalização

1. Os Estados-Membros asseguram que cada organização de gestão coletiva tem uma função de fiscalização, que acompanha continuamente as atividades e o desempenho dos deveres das pessoas que gerem os negócios da organização.

2. A representação das diferentes categorias de membros da organização de gestão coletiva no órgão que exerce a função de fiscalização deve ser justa e equilibrada.

3. Cada uma das pessoas que exercem a função de fiscaliza ção deve fazer à assembleia geral dos membros uma declaração individual anual sobre conflitos de interesses que contenha a informação a que se refere o artigo 10.o, n.o 2, segundo pará grafo.

4. O órgão que exerce a função de fiscalização deve reunir-se regularmente e dispor, pelo menos, dos seguintes poderes:

a) Exercer os poderes nele delegados pela assembleia geral dos membros, nomeadamente nos termos do artigo 8.o, n.os 4 e 6;

b) Acompanhar as atividades e o desempenho dos deveres das pessoas a que se refere o artigo 10.o, incluindo a execução

das decisões da assembleia geral dos membros e, nomeada mente, das políticas gerais enumeradas no artigo 8.o, n.o 5, alíneas a) a d).

5. O órgão que exerce a função de fiscalização deve apresen tar à assembleia geral dos membros, pelo menos uma vez por ano, um relatório sobre o exercício dos seus poderes.

Artigo 10.o

Obrigações das pessoas que gerem os negócios da organização de gestão coletiva

1. Os Estados-Membros asseguram que cada organização de gestão coletiva toma as medidas necessárias para que as pessoas que gerem os seus negócios o façam de forma sã, prudente e adequada, utilizando procedimentos administrativos e contabi lísticos corretos e mecanismos de controlo interno.

2. Os Estados-Membros asseguram que as organizações de gestão coletiva criam e aplicam procedimentos para evitar os conflitos de interesses e, caso tais conflitos sejam inevitáveis, para identificar, gerir, acompanhar e divulgar os conflitos de interesses, reais ou potenciais, de forma a evitar que prejudi quem os interesses coletivos dos titulares de direitos represen tados pela organização.

Os procedimentos a que se refere o primeiro parágrafo devem incluir uma declaração anual de cada uma das pessoas a que se refere o n.o 1 à assembleia geral dos membros, que contenha as seguintes informações:

a) Quaisquer interesses na organização de gestão coletiva;

b) Quaisquer remunerações recebidas no exercício precedente da organização de gestão coletiva, incluindo sob a forma de regimes de pensão, prestações em espécie e outros tipos de prestações;

c) Quaisquer montantes recebidos no exercício precedente da organização de gestão coletiva enquanto titular de direitos;

d) Eventuais conflitos, reais ou potenciais, entre quaisquer in teresses pessoais e os da organização de gestão coletiva ou entre quaisquer obrigações para com a organização de gestão coletiva e qualquer dever para com qualquer outra pessoa singular ou coletiva.

CAPÍTULO 2

Gestão das receitas de direitos

Artigo 11.o

Cobrança e utilização de receitas de direitos

1. Os Estados-Membros asseguram que as organizações de gestão coletiva cumprem o disposto nos n.os 2 a 5.

PTL 84/86 Jornal Oficial da União Europeia 20.3.2014

2. Uma organização de gestão coletiva deve ser diligente na cobrança e na gestão das receitas de direitos.

3. Uma organização de gestão coletiva deve manter separa damente nas suas contas:

a) As receitas de direitos e quaisquer rendimentos resultantes do investimento de receitas de direitos; e

b) Quaisquer ativos próprios que detenha e os rendimentos resultantes desses ativos, de comissões de gestão ou de ou tras atividades.

4. Uma organização de gestão coletiva não deve ser autori zada a utilizar receitas de direitos ou quaisquer rendimentos resultantes do investimento de receitas de direitos para outros fins que não a distribuição aos titulares de direitos, exceto caso seja permitido deduzir ou compensar as suas comissões de gestão em conformidade com uma decisão adotada nos termos do artigo 8.o, n.o 5, alínea d), ou utilizar as receitas de direitos ou quaisquer rendimentos resultantes do investimento de recei tas de direitos em conformidade com uma decisão adotada nos termos do artigo 8.o, n.o 5.

5. Se uma organização de gestão coletiva investir as receitas de direitos ou quaisquer rendimentos resultantes do investi mento de receitas de direitos, deve fazê-lo no interesse dos titulares cujos direitos representa, de acordo com a política geral de investimento e a política de gestão dos riscos a que se refere o artigo 8.o, n.o 5, alíneas c) e f), e tendo em conta as seguintes regras:

a) Se existir qualquer potencial conflito de interesses, a organi zação de gestão coletiva deve assegurar que o investimento é efetuado no interesse exclusivo desses titulares de direitos;

b) Os ativos devem ser investidos de modo que garanta a se gurança, a qualidade, a liquidez e a rendibilidade da carteira no seu conjunto;

c) Os ativos devem ser suficientemente diversificados para evi tar a dependência excessiva de qualquer ativo e a acumulação de riscos importantes na carteira no seu conjunto.

Artigo 12.o

Deduções

1. Os Estados-Membros asseguram que, sempre que um ti tular de direitos autorizar uma organização de gestão coletiva a gerir os seus direitos, a organização de gestão coletiva é obri gada a fornecer ao titular de direitos informações sobre as comissões de gestão e outras deduções que incidem nas receitas de direitos e em quaisquer rendimentos resultantes do investi mento de receitas de direitos, antes de obter o seu consenti mento para gerir os respetivos direitos.

2. As deduções devem ser razoáveis em relação aos serviços prestados pela organização de gestão coletiva aos titulares de direitos, incluindo, se for caso disso, os serviços referidos no n.o 4, devendo ser estabelecidas com base em critérios objetivos.

3. As comissões de gestão não devem exceder os custos justificados e documentados suportados pela organização de

gestão coletiva na gestão dos direitos de autor e de direitos conexos.

Os Estados-Membros asseguram que os requisitos aplicáveis à utilização e à transparência da utilização dos montantes dedu zidos ou compensados no que respeita as comissões de gestão sejam aplicáveis a quaisquer outras deduções efetuadas para cobrir os custos da gestão dos direitos de autor e de direitos conexos.

4. Caso uma organização de gestão coletiva preste serviços sociais, culturais ou educativos financiados por deduções das receitas de direitos ou de quaisquer rendimentos resultantes do investimento de receitas de direitos, esses serviços devem ser prestados com base em critérios justos, nomeadamente no que se refere ao acesso e ao alcance desses serviços.

Artigo 13.o

Distribuição dos montantes devidos aos titulares de direitos

1. Sem prejuízo do disposto no artigo 15.o, n.o 3, e no artigo 28.o, os Estados-Membros asseguram que cada organiza ção de gestão coletiva distribua e pague regular, diligente e rigorosamente, os montantes devidos aos titulares de direitos, em conformidade com a política geral de distribuição a que se refere o artigo 8.o, n.o 5, alínea a).

Os Estados-Membros devem assegurar também que as organi zações de gestão coletiva ou os respetivos membros que são entidades que representam titulares de direitos distribuam e paguem esses montantes aos titulares de direitos o mais rapi damente possível e, o mais tardar, no prazo de nove meses a contar do fim do exercício em que as receitas de direitos foram cobradas, salvo se razões objetivas, relacionadas, em particular, com a comunicação de informações pelos usuários, a identifi cação de direitos, a identificação de titulares de direitos ou o cruzamento de informações sobre as obras e outras prestações com os titulares de direitos, impedirem a organização de gestão coletiva ou, eventualmente, os seus membros de cumprirem este prazo.

2. Se os montantes devidos aos titulares de direitos não puderem ser distribuídos dentro do prazo fixado no n.o 1 por que os titulares de direitos em causa não podem ser identifica dos ou localizados, e a derrogação desse prazo não for aplicável, estes montantes são lançados separadamente nas contas de uma organização de gestão coletiva.

3. A organização de gestão coletiva deve tomar todas as medidas necessárias, nos termos do n.o 1, para identificar e localizar os titulares de direitos. Em particular, até três meses após o termo do prazo fixado no n.o 1, a organização de gestão coletiva deve disponibilizar informações sobre as obras e outras prestações relativamente às quais um ou mais dos titulares de direitos não tenham sido identificados ou localizados:

a) Aos titulares de direitos que representa ou às entidades que representam titulares de direitos, caso essas entidades sejam membros da organização de gestão coletiva; e

PT20.3.2014 Jornal Oficial da União Europeia L 84/87

b) A todas as organizações de gestão coletiva com as quais celebrou acordos de representação.

As informações a que se refere o primeiro parágrafo incluem, sempre que disponível, o seguinte:

a) O título da obra ou outras prestações;

b) O nome do titular de direitos;

c) O nome do respetivo editor ou produtor; e

d) Quaisquer outras informações pertinentes disponíveis susce tíveis de ajudar a identificar o titular de direitos.

A organização de gestão coletiva deve igualmente verificar os registos referidos no artigo 6.o, n.o 5, e outros registos facil mente disponíveis. Se as medidas supramencionadas forem in frutíferas, a organização de gestão coletiva deve tornar pública esta informação, o mais tardar, um ano após o termo do prazo de três meses.

4. Se os montantes devidos aos titulares de direitos não puderem ser distribuídos, após três anos a contar do fim do exercício em que ocorreu a cobrança das receitas de direitos, e desde que a organização de gestão coletiva tenha tomado todas as medidas necessárias para identificar e localizar os titulares de direitos referidas no n.o 3, esses montantes devem ser conside rados não-distribuíveis.

5. A assembleia geral dos membros da organização de gestão coletiva deve decidir, nos termos do artigo 8.o, n.o 5, alínea b), sobre a utilização dos montantes não-distribuíveis, sem prejuízo do direito do titular a reclamar esses montantes à organização de gestão coletiva, nos termos da legislação dos Estados-Mem bros sobre o regime de prescrição dos créditos.

6. Os Estados-Membros podem limitar ou determinar as uti lizações permitidas dos montantes não-distribuíveis, entre ou tros aspetos garantindo que tais montantes sejam utilizados de forma separada e independente, para financiar atividades sociais, culturais e educativas em benefício dos titulares de direitos.

CAPÍTULO 3

Gestão de direitos em nome de outras organizações de gestão coletiva

Artigo 14.o

Direitos geridos ao abrigo de acordos de representação

Os Estados-Membros asseguram que as organizações de gestão coletiva não discriminam quaisquer titulares de direitos cuja gestão asseguram ao abrigo de um acordo de representação, particularmente no que diz respeito às tarifas aplicáveis, às co missões de gestão e às condições de cobrança das receitas de direitos e de distribuição dos montantes devidos aos titulares.

Artigo 15.o

Deduções e pagamentos em acordos de representação

1. Os Estados-Membros asseguram que uma organização de gestão coletiva não efetue outras deduções para além das res peitantes às comissões de gestão às receitas provenientes de direitos que gere ao abrigo de um acordo de representação ou a quaisquer rendimentos resultantes do investimento dessas re ceitas de direitos, a menos que a outra organização de gestão coletiva que é parte no acordo de representação autorize ex pressamente essas deduções.

2. A organização de gestão coletiva deve distribuir e pagar diligente, regular e rigorosamente os montantes devidos a outras organizações de gestão coletiva.

3. A organização de gestão coletiva deve efetuar essa distri buição e os pagamentos às outras organizações de gestão cole tiva o mais rapidamente possível e, o mais tardar, no prazo de nove meses a contar do fim do exercício em que as receitas de direitos foram cobradas, salvo se razões objetivas, relacionadas, em particular, com a comunicação de informações pelos usuá rios, a identificação de direitos, os titulares de direitos ou o cruzamento de informações sobre as obras e outras prestações com os titulares, impedirem a organização de gestão coletiva de cumprir este prazo.

A outra organização de gestão coletiva ou – se existirem – os respetivos membros que são entidades que representam titulares de direitos devem distribuir e pagar os montantes devidos aos titulares de direitos o mais rapidamente possível e, o mais tar dar, no prazo de seis meses a contar do seu recebimento, salvo se razões objetivas, relacionadas, em particular, com a comuni cação de informações pelos usuários, a identificação de direitos, os titulares de direitos ou o cruzamento de informações sobre as obras e outras prestações com os titulares de direitos, impe direm a organização de gestão coletiva ou, eventualmente, os seus membros de cumprirem este prazo.

CAPÍTULO 4

Relações com os usuários

Artigo 16.o

Concessão de licenças

1. Os Estados-Membros asseguram que as organizações de gestão coletiva e os usuários conduzam de boa-fé as negocia ções para a concessão de licenças de direitos. As organizações de gestão coletiva e os usuários devem prestar-se reciproca mente todas as informações necessárias.

PTL 84/88 Jornal Oficial da União Europeia 20.3.2014

2. As condições da concessão de licenças devem basear-se em critérios objetivos e não-discriminatórios. Na concessão de licenças de direitos, as organizações de gestão coletiva não de vem ser obrigadas a utilizar como precedente para outros ser viços em linha as condições de concessão de licenças acordadas com um usuário, quando o usuário presta um novo tipo de serviço em linha que está disponível ao público na União há menos de três anos.

Os titulares de direitos devem receber uma remuneração ade quada pela utilização dos seus direitos. As tarifas de direitos exclusivos e os direitos à remuneração devem ser razoáveis em relação, entre outros aspetos, ao valor económico da utili zação comercial dos direitos, tendo em conta a natureza e o âmbito da utilização da obra e outras prestações, bem como em relação ao valor económico do serviço prestado pela organiza ção de gestão coletiva. As organizações de gestão coletiva de vem informar o usuário em causa dos critérios utilizados para o estabelecimento destas tarifas.

3. As organizações de gestão coletiva devem responder sem demora injustificada aos pedidos dos usuários, indicando, entre outros aspetos, as informações de que necessitam para propor a concessão de uma licença.

Após a receção de todas as informações pertinentes, a organi zação de gestão coletiva deve, sem demora injustificada, propor a concessão de uma licença ou comunicar ao usuário uma declaração fundamentada explicando os motivos pelos quais não tenciona conceder licença sobre um determinado serviço.

4. Uma organização de gestão coletiva deve permitir que os usuários comuniquem com ela por meios eletrónicos, incluindo, se for caso disso, para efeitos de informação sobre a utilização da licença.

Artigo 17.o

Obrigações dos usuários

Os Estados-Membros devem adotar disposições para garantir que os usuários comuniquem a uma organização de gestão coletiva, num prazo e sob um formato acordado ou pré-esta belecido, as informações pertinentes à sua disposição sobre a utilização dos direitos representados pela organização de gestão coletiva que sejam necessárias para a cobrança das receitas de direitos e para a distribuição e o pagamento dos montantes devidos aos titulares de direitos. Ao decidirem sobre o formato de comunicação destas informações, as organizações de gestão coletiva e os usuários devem ter em conta, tanto quanto possí vel, as normas voluntárias do setor.

CAPÍTULO 5

Transparência e informação

Artigo 18.o

Informações prestadas aos titulares de direitos sobre a gestão dos seus direitos

1. Sem prejuízo do n.o 2 do presente artigo, do artigo 19.o e do artigo 28.o, n.o 2, os Estados-Membros asseguram que uma

organização de gestão coletiva disponibilize, no mínimo, uma vez por ano, a cada titular de direitos a quem tenha atribuído receitas de direitos ou efetuou pagamentos no período ao qual a informação diz respeito, pelo menos, as seguintes informações:

a) Quaisquer informações de contacto que o titular tenha au torizado a organização de gestão coletiva a utilizar para o identificar e localizar;

b) As receitas de direitos atribuídas ao titular;

c) Os montantes pagos pela organização de gestão coletiva ao titular por categoria de direitos geridos e por tipo de utili zação;

d) O período durante o qual ocorreu a utilização pela qual os montantes foram atribuídos e pagos ao titular dos direitos, salvo se razões objetivas relativas à comunicação de infor mações pelos usuários impedirem a organização de gestão coletiva de fornecer esta informação;

e) As deduções efetuadas em relação a comissões de gestão;

f) As deduções efetuadas para quaisquer outros fins que não as relacionadas com comissões de gestão, incluindo as eventual mente impostas pela legislação nacional pela prestação de quaisquer serviços sociais, culturais ou educativos;

g) Quaisquer receitas de direitos atribuídas ao titular que este jam pendentes, relativamente a qualquer período;

2. Caso uma organização de gestão coletiva atribua receitas de direitos e tenha como seus membros entidades que são responsáveis pela distribuição das receitas de direitos aos titula res, a organização de gestão coletiva deve fornecer as informa ções previstas no n.o 1 a essas entidades, desde que elas não as tenham na sua posse. Os Estados-Membros asseguram que as entidades disponibilizem, pelo menos, as informações previstas no n.o 1, no mínimo, uma vez por ano, a cada titular de direitos a quem tenham atribuído receitas de direitos ou efetua ram pagamentos no período a que as informações se referem.

Artigo 19.o

Informações prestadas a outras organizações de gestão coletiva sobre a gestão de direitos ao abrigo de acordos de

representação

Os Estados-Membros asseguram que uma organização de gestão coletiva disponibilize, pelo menos, as seguintes informações, no mínimo, uma vez por ano e por meios eletrónicos, às organi zações de gestão coletiva em cujo nome gere direitos ao abrigo de um acordo de representação, para o período a que as infor mações se referem:

PT20.3.2014 Jornal Oficial da União Europeia L 84/89

a) As receitas de direitos atribuídas, os montantes pagos pela organização de gestão coletiva por categoria de direitos ge rida e por tipo de utilização pelos direitos que gere ao abrigo do acordo de representação, e quaisquer receitas de direitos atribuídas que estejam pendentes, qualquer que seja o respe tivo período;

b) As deduções efetuadas em relação a comissões de gestão;

c) As deduções efetuadas para quaisquer outros fins que não as relacionadas com comissões de gestão a que se refere o artigo 15.o;

d) As informações sobre quaisquer licenças concedidas ou re cusadas relativamente a obras e outras prestações abrangidas pelo acordo de representação;

e) As resoluções adotadas pela assembleia geral dos membros, na medida em que sejam relevantes para a gestão dos direi tos abrangidos pelo acordo de representação.

Artigo 20.o

Informações a prestar, a pedido, aos titulares de direitos, às outras organizações de gestão coletiva e aos usuários

Sem prejuízo do artigo 25.o, os Estados-Membros asseguram que, em resposta a um pedido devidamente justificado, uma organização de gestão coletiva disponibilize, pelo menos, as informações a seguir indicadas, por meios eletrónicos e sem demora injustificada, a qualquer organização de gestão coletiva em cujo nome gira direitos ao abrigo de um acordo de repre sentação, a qualquer titular de direitos ou a qualquer usuário:

a) As obras ou outras prestações que representa, os direitos que gere, diretamente ou ao abrigo de acordos de representação, e os territórios abrangidos; ou

b) Nos casos em que, devido ao âmbito de atividades da orga nização de gestão coletiva, não se possam determinar essas obras ou outras prestações, os tipos de obras ou outras prestações que gere, os direitos que representa e os territó rios abrangidos.

Artigo 21.o

Divulgação de informações ao público

1. Os Estados-Membros asseguram que uma organização de gestão coletiva torne públicas, pelo menos, as seguintes infor mações:

a) Os seus estatutos;

b) As suas condições de filiação e os termos de revogação de autorizações de gestão de direitos, se não estiverem incluídos nos estatutos;

c) Contratos de concessão de licenças normalizados e tarifas normais aplicáveis, incluindo descontos;

d) A lista das pessoas a que se refere o artigo 10.o;

e) A sua política geral de distribuição dos montantes devidos aos titulares dos direitos;

f) A sua política geral sobre comissões de gestão;

g) A sua política geral sobre deduções, distinta da relativa às comissões de gestão, às receitas de direitos e a qualquer rendimento resultante do investimento de receitas de direi tos, incluindo deduções para efeitos de serviços sociais, cul turais e educativos;

h) Uma lista dos acordos de representação que celebrou e os nomes das organizações de gestão coletiva com as quais esses acordos de representação foram celebrados;

i) A política geral de utilização dos montantes não-distribuí veis;

j) Os procedimentos de tratamento de queixas e resolução de litígios disponíveis, em conformidade com os artigos 33.o, 34.o e 35.o.

2. A organização de gestão coletiva publica e mantém atua lizadas no seu sítio web público as informações referidas no n.o 1.

Artigo 22.o

Relatório anual sobre a transparência

1. Os Estados-Membros asseguram que as organizações de gestão coletiva, independentemente da sua forma jurídica nos termos do direito nacional, elaboram e publicam por cada exer cício um relatório anual sobre a transparência, incluindo o relatório especial referido no n.o 3, no prazo de oito meses após o termo desse exercício.

A organização de gestão coletiva publica no seu sítio web o relatório anual sobre a transparência, o qual deve permanecer disponível ao público nesse sítio web durante, pelo menos, cinco anos.

2. O relatório anual sobre a transparência deve conter, pelo menos, as informações indicadas no anexo.

3. Um relatório especial deve incidir na utilização dos mon tantes deduzidos para efeitos de serviços sociais, culturais e educativos e conter, pelo menos, as informações indicadas no anexo, ponto 3.

4. As informações contabilísticas constantes do relatório anual sobre a transparência devem ser objeto de auditoria por pessoas com poderes legais para proceder à revisão de contas, nos termos da Diretiva 2006/43/CE do Parlamento Europeu e do Conselho (1).

PTL 84/90 Jornal Oficial da União Europeia 20.3.2014

(1) Diretiva 2006/43/CE do Parlamento Europeu e do Conselho, de 17 de maio de 2006, relativa à revisão legal das contas anuais e consolidadas que altera as Diretivas 78/660/CEE e 83/349/CEE do Conselho e que revoga a Diretiva 84/253/CEE do Conselho (JO L 157 de 9.6.2006, p. 87).

O relatório de auditoria, incluindo eventuais reservas quanto ao relatório sobre a transparência, deve ser reproduzido integral mente no relatório anual sobre a transparência.

Para efeitos do disposto no presente número, as informações contabilísticas devem incluir as demonstrações financeiras refe ridas no anexo, ponto 1, alínea a), e quaisquer informações financeiras referidas no anexo, ponto 1, alíneas g) e h), e ponto 2.

TÍTULO III

CONCESSÃO DE LICENÇAS MULTITERRITORIAIS POR OR GANIZAÇÕES DE GESTÃO COLETIVA DE DIREITOS EM LI

NHA SOBRE OBRAS MUSICAIS

Artigo 23.o

Concessão de licenças multiterritoriais no mercado interno

Os Estados-Membros asseguram que as organizações de gestão coletiva estabelecidas nos seus territórios cumprem os requisitos estabelecidos no presente título ao concederem licenças multi territoriais de direitos em linha sobre obras musicais.

Artigo 24.o

Capacidade de tratamento de licenças multiterritoriais

1. Os Estados-Membros asseguram que as organizações de gestão coletiva que concedem licenças multiterritoriais de direi tos em linha sobre obras musicais têm capacidade suficiente para tratar eletronicamente, de modo eficiente e transparente, os dados necessários para a administração dessas licenças, in cluindo para efeitos de identificação dos repertórios e de acom panhamento da sua utilização, da faturação aos usuários, da cobrança das receitas de direitos e da distribuição dos montan tes devidos aos titulares de direitos.

2. Para efeitos do disposto no n.o 1, as organizações de gestão coletiva devem satisfazer, pelo menos, as seguintes con dições:

a) Terem capacidade para identificar com rigor as obras musi cais, no todo ou em parte, que estão autorizadas a represen tar;

b) Terem capacidade para identificar com exatidão, no todo ou em parte, relativamente a cada um dos territórios relevantes, os direitos e os respetivos titulares, no que diz respeito a cada obra musical ou parte desta que estão autorizadas a representar;

c) Utilizarem identificadores únicos a fim de identificar os titu lares de direitos e as obras musicais, tendo em conta, tanto quanto possível, as normas setoriais facultativas e as práticas desenvolvidas ao nível internacional ou da União;

d) Utilizarem meios adequados a fim de identificar e resolver em devido tempo e de forma eficaz as incoerências nos dados detidos por outras organizações de gestão coletiva que concedem licenças multiterritoriais de direitos em linha sobre obras musicais.

Artigo 25.o

Transparência das informações constantes de repertórios multiterritoriais

1. Os Estados-Membros asseguram que as organizações de gestão coletiva que concedem licenças multiterritoriais de direi tos em linha sobre obras musicais comuniquem aos prestadores de serviços em linha, aos titulares cujos direitos representam e às outras organizações de gestão coletiva, por meios eletrónicos, em resposta a um pedido devidamente justificado, informações atualizadas que permitam a identificação do repertório de mú sica em linha que representam. Nessas informações incluem-se:

a) As obras musicais que representam;

b) Os direitos que representam, no todo ou em parte; e

c) Os territórios abrangidos.

2. As organizações de gestão coletiva podem tomar medidas razoáveis, se necessário, para proteger a exatidão e a integridade dos dados, controlar a sua reutilização e proteger informações comercialmente sensíveis.

Artigo 26.o

Rigor das informações constantes de repertórios multiterritoriais

1. Os Estados-Membros asseguram que as organizações de gestão coletiva que concedem licenças multiterritoriais de direi tos em linha sobre obras musicais disponham de procedimentos que permitam aos titulares de direitos, às outras organizações de gestão coletiva e aos prestadores de serviços em linha solicitar uma correção dos dados referidos na lista de condições ao abrigo do artigo 24.o, n.o 2, ou das informações comunicadas nos termos do artigo 25.o, sempre que esses titulares, organi zações de gestão coletiva e prestadores de serviços em linha, com base em provas razoáveis, creiam que os dados ou as informações são inexatos no que se refere aos seus direitos em linha sobre obras musicais. Se as reclamações forem sufi cientemente fundamentadas, as organizações de gestão coletiva devem assegurar que os dados ou as informações são corrigidas sem demora injustificada.

2. As organizações de gestão coletiva devem facultar aos titulares dos direitos cujas obras musicais estão incluídas nos seus repertórios de música e aos titulares de direitos que, nos termos do artigo 31.o, lhes confiaram a gestão dos seus direitos em linha sobre obras musicais, os meios para lhes apresentarem, em formato eletrónico, informações sobre as suas obras musi cais, os seus direitos sobre as mesmas e os territórios relativa mente aos quais os titulares de direitos autorizam a organiza ção. Ao fazê-lo, as organizações de gestão coletiva e os titulares devem ter em conta, tanto quanto possível, as normas setoriais voluntárias ou as práticas de intercâmbio de dados desenvolvi das ao nível internacional ou da União que permitem aos titu lares especificar a obra musical, no todo ou em parte, os direitos em linha, no todo ou em parte, e os territórios, para os quais autorizam a organização.

PT20.3.2014 Jornal Oficial da União Europeia L 84/91

3. Se uma organização de gestão coletiva mandatar, nos ter mos dos artigos 29.o e 30.o, outra organização de gestão cole tiva para conceder licenças multiterritoriais dos direitos em li nha sobre obras musicais, a organização de gestão coletiva mandatária deve também aplicar o disposto no n.o 2 do pre sente artigo em relação aos titulares de direitos cujas obras musicais fazem parte do repertório da organização de gestão coletiva mandante, salvo decisão em contrário das organizações de gestão coletiva.

Artigo 27.o

Informação e faturação rigorosas e tempestivas

1. Os Estados-Membros asseguram que as organizações de gestão coletiva acompanhem a utilização dos direitos em linha sobre as obras musicais que representam, no todo ou em parte, pelos prestadores de serviços em linha aos quais tenham con cedido licenças multiterritoriais relativas a esses direitos.

2. As organizações de gestão coletiva devem oferecer aos prestadores de serviços em linha a possibilidade de as informa rem, através de meios eletrónicos, sobre a utilização efetiva dos direitos em linha sobre obras musicais, devendo os prestadores de serviços em linha comunicar rigorosamente a utilização efe tiva dessas obras. As organizações de gestão coletiva devem possibilitar a utilização de, pelo menos, um método de infor mação que tenha em conta as normas setoriais voluntárias ou as práticas desenvolvidas ao nível internacional ou da União para o intercâmbio eletrónico desses dados. As organizações de gestão coletiva podem recusar as informações comunicadas pelos pres tadores de serviços em linha num formato exclusivo se as or ganizações possibilitarem a comunicação de informações num formato normalizado para a indústria para o intercâmbio ele trónico de dados.

3. As organizações de gestão coletiva devem faturar aos pres tadores de serviços em linha por meios eletrónicos. As socieda des de gestão coletiva devem possibilitar a utilização de, pelo menos, um formato que tenha em conta as normas setoriais voluntárias ou as práticas desenvolvidas ao nível internacional ou da União. A fatura deve identificar as obras e os direitos objeto da licença, no todo ou em parte, com base nos dados referidos a lista de condições constante do artigo 24.o, n.o 2, e as correspondentes utilizações efetivas, na medida em que tal seja possível, com base nas informações prestadas pelos presta dores de serviços em linha e no formato utilizado para prestar tais informações. O prestador de serviços em linha não pode recusar-se a aceitar a fatura devido ao seu formato, se a orga nização de gestão coletiva utilizar uma norma setorial.

4. As organizações de gestão coletiva devem faturar aos pres tadores de serviços em linha rigorosamente e sem demora após a utilização efetiva dos direitos em linha sobre a obra musical indicada, exceto se a faturação não for possível por motivos imputáveis aos prestadores de serviços em linha.

5. As organizações de gestão coletiva devem dispor de pro cedimentos adequados que permitam aos prestadores de servi ços em linha contestar o rigor da fatura, nomeadamente se os prestadores de serviços em linha receberem faturas de uma ou mais organizações de gestão coletiva para os mesmos direitos em linha sobre a mesma obra musical.

Artigo 28.o

Pagamento rigoroso e tempestivo aos titulares de direitos

1. Sem prejuízo do disposto no n.o 3, os Estados-Membros asseguram que as organizações de gestão coletiva que concedem licenças multiterritoriais de direitos em linha sobre obras musi cais distribuem os montantes devidos aos titulares de direitos resultantes dessas licenças com rigor e sem demora após infor mação da utilização efetiva das obras, exceto se a distribuição não for possível por motivos imputáveis aos prestadores de serviços em linha.

2. Sem prejuízo do n.o 3, as organizações de gestão coletiva devem prestar aos titulares dos direitos, pelo menos, as seguin tes informações, juntamente com cada pagamento que efetuam nos termos do n.o 1:

a) Período e territórios em que ocorreram as utilizações pelas quais são devidos montantes aos titulares de direitos;

b) Montantes cobrados, deduções efetuadas e montantes distri buídos pelas organizações de gestão coletiva por cada direito em linha de todas as obras musicais que os titulares de direitos tenham autorizado, no todo ou em parte, as orga nizações de gestão coletiva a representar;

c) Montantes cobrados em nome dos titulares de direitos, de duções efetuadas e montantes distribuídos pelas organizações de gestão coletiva por cada prestador de serviços em linha.

3. Se uma organização de gestão coletiva mandatar, nos ter mos dos artigos 29.o e 30.o, outra organização de gestão cole tiva para a concessão de licenças multiterritoriais relativas a direitos em linha sobre obras musicais, a organização de gestão coletiva mandatária deve distribuir, rigorosamente e sem demo ra, os montantes referidos no n.o 1 e prestar as informações referidas no n.o 2 à organização de gestão coletiva mandante. A organização de gestão coletiva mandante é responsável pela distribuição subsequente desses montantes e a prestação dessas informações aos titulares dos direitos, salvo acordo em contrá rio das organizações de gestão coletiva.

Artigo 29.o

Acordos entre organizações de gestão coletiva sobre concessões de licenças multiterritoriais

1. Os Estados-Membros asseguram que qualquer acordo de representação entre organizações de gestão coletiva pelo qual uma organização de gestão coletiva mandata outra organização de gestão coletiva para conceder licenças multiterritoriais de direitos em linha sobre obras musicais do seu próprio repertório de música tenha natureza não-exclusiva. As organizações de gestão coletiva mandatárias devem gerir esses direitos em linha em termos não-discriminatórios.

PTL 84/92 Jornal Oficial da União Europeia 20.3.2014

2. A organização de gestão coletiva mandante deve informar os seus membros dos principais termos do acordo, nomeada mente o respetivo prazo de vigência e os custos dos serviços prestados pela organização de gestão coletiva mandatária.

3. A organização de gestão coletiva mandatária deve infor mar a organização de gestão coletiva mandante dos principais termos em que os direitos em linha desta última devem ser licenciados, incluindo a natureza da exploração, todas as dispo sições respeitantes ou que afetem a tarifa da licença, o período de validade da licença, os períodos contabilísticos e os territó rios abrangidos.

Artigo 30.o

Obrigação de representar outra organização de gestão coletiva no que diz respeito a licenças multiterritoriais

1. Os Estados-Membros asseguram que, sempre que uma organização de gestão coletiva que não conceda nem se propo nha conceder licenças multiterritoriais de direitos em linha so bre obras musicais do seu próprio repertório solicite a outra organização de gestão coletiva que celebre um acordo de repre sentação relativamente a esses direitos, a organização de gestão coletiva requerida deva aceitar esse pedido, se já conceder ou se propuser conceder licenças multiterritoriais para a mesma cate goria de direitos em linha sobre obras musicais do repertório de outra ou outras organizações de gestão coletiva.

2. A organização de gestão coletiva requerida deve responder à organização de gestão coletiva requerente por escrito e sem demora injustificada.

3. Sem prejuízo do disposto nos n.os 5 e 6, a organização de gestão coletiva requerida deve gerir o repertório representado da organização de gestão coletiva requerente nas mesmas condi ções que se aplica à gestão do seu próprio repertório.

4. A organização de gestão coletiva requerida deve incluir o repertório representado da organização de gestão coletiva reque rente em todas as ofertas que endereça aos prestadores de ser viços em linha.

5. A comissão de gestão pelo serviço prestado pela organi zação de gestão coletiva requerida à organização requerente não deve exceder os custos em que a organização de gestão coletiva requerida incorreu.

6. A organização de gestão coletiva requerente deve disponi bilizar à organização de gestão coletiva requerida as informa ções relativas ao seu próprio repertório de música, necessárias para a concessão de licenças multiterritoriais de direitos em

linha sobre obras musicais. Se as informações forem insuficien tes ou prestadas de forma que não permita que a organização de gestão coletiva requerido satisfaça os requisitos do presente título, a organização de gestão coletiva requerida tem o direito de cobrar os custos em que tenha razoavelmente incorrido para satisfazer esses requisitos ou excluir as obras relativamente às quais a informação seja insuficiente ou não possa ser utilizada.

Artigo 31.o

Acesso a licenças multiterritoriais

Os Estados-Membros asseguram que, nos casos em que uma organização de gestão coletiva não conceda nem se proponha licenças multiterritoriais de direitos em linha sobre obras musi cais ou não permita que outra organização de gestão coletiva represente esses direitos para esse efeito até 10 de abril de 2017, os titulares de direitos que tenham autorizado essa orga nização de gestão coletiva a representar os seus direitos em linha sobre obras musicais possam retirar a essa organização de gestão coletiva os direitos em linha sobre obras musicais para efeitos de concessão de licenças multiterritoriais para todos os territórios, sem terem de lhe retirar os direitos em linha sobre obras musicais para efeitos de concessão de licenças mo noterritoriais, de modo a concederem – seja eles próprios, seja através de qualquer outra parte que autorizem, seja por inter médio de qualquer organização de gestão coletiva que cumpra o disposto no presente título – licenças multiterritoriais dos seus direitos em linha sobre obras musicais.

Artigo 32.o

Derrogação relativa aos direitos de música em linha necessários para utilização em programas de rádio e de

televisão

Os requisitos do presente título não são aplicáveis às organiza ções de gestão coletiva que concedam, com base na agregação voluntária dos direitos necessários, em conformidade com as normas de concorrência dos artigos 101.o e 102.o do TFUE, uma licença multiterritorial de direitos em linha sobre obras musicais requerida por uma entidade emissora para transmitir ou disponibilizar ao público os seus programas de rádio ou de televisão em simultâneo com ou após a primeira difusão, assim como qualquer material em linha, nomeadamente antevisões, produzido por ou para a entidade emissora que seja acessório à emissão inicial do seu programa de rádio ou de televisão.

TÍTULO IV

APLICAÇÃO EFETIVA

Artigo 33.o

Procedimentos de reclamação

1. Os Estados-Membros asseguram que as organizações de gestão coletiva disponibilizem aos seus membros e às organi zações de gestão coletiva em nome das quais gerem direitos ao abrigo de um acordo de representação procedimentos eficazes e oportunos para reclamações, particularmente no que se refere à autorização para a gestão de direitos, revogação ou retirada de direitos, condições de filiação, cobrança de montantes devidos aos titulares, deduções e distribuições.

PT20.3.2014 Jornal Oficial da União Europeia L 84/93

2. As organizações de gestão coletiva devem responder por escrito a reclamações dos membros ou das organizações de gestão coletiva em nome das quais gerem direitos ao abrigo de um acordo de representação. Se as organizações de gestão coletiva recusarem reclamações devem indicar os motivos.

Artigo 34.o

Procedimentos de resolução alternativa de litígios

1. Os Estados-Membros podem prever que os litígios entre organizações de gestão coletiva, membros de organizações de gestão coletiva, titulares de direitos ou usuários relativos às disposições de direito nacional adotadas em cumprimento do disposto na presente diretiva podem ser submetidos a um pro cedimento de resolução alternativa de litígios célere, indepen dente e imparcial.

2. Os Estados-Membros asseguram, para efeitos de aplicação do título III, que os litígios a seguir indicados relativos a orga nizações de gestão coletiva estabelecidas no seu território que concedam ou se proponham conceder licenças multiterritoriais de direitos em linha sobre obras musicais possam ser submeti dos a um procedimento independente e imparcial de resolução alternativa de litígios:

a) Litígios com prestadores efetivos ou potenciais de serviços em linha relativos à aplicação dos artigos 16.o, 25.o, 26.o e 27.o;

b) Litígios com um ou mais titulares de direitos relativos à aplicação dos artigos 25.o, 26.o, 27.o, 28.o, 29.o, 30.o e 31.o;

c) Litígios com outras organizações de gestão coletiva relativos à aplicação dos artigos 25.o, 26.o, 27.o, 28.o, 29.o e 30.o.

Artigo 35.o

Resolução de litígios

1. Os Estados-Membros asseguram que os litígios entre as organizações de gestão coletiva e os usuários relativos, nomea damente, às condições de concessão de licenças vigentes e pro postas ou a uma incumprimento do contrato possam ser sub metidos a um tribunal ou, se adequado, a outra entidade de resolução de litígios independente e imparcial se esta for tecni camente competente em direito da propriedade intelectual.

2. Os artigos 33.o e 34.o e o n.o 1 do presente artigo apli cam-se sem prejuízo do direito das partes de reclamarem e defenderem os seus direitos intentando uma ação em tribunal.

Artigo 36.o

Cumprimento da presente diretiva

1. Os Estados-Membros asseguram que o cumprimento das disposições de direito nacional adotadas em cumprimento do disposto na presente diretiva pelas organizações de gestão cole tiva estabelecidas no seu território seja acompanhado pelas au toridades competentes designadas para esse efeito.

2. Os Estados-Membros asseguram que existam procedimen tos que viabilizem os membros de organizações de gestão co letiva, os titulares de direitos, os usuários, as organizações de

gestão coletiva e as outras partes interessadas notificarem às autoridades competentes designadas para esse efeito quaisquer atividades ou circunstâncias que, em sua opinião, constituam uma violação das disposições de direito nacional adotadas em cumprimento do disposto na presente diretiva.

3. Os Estados-Membros asseguram que as autoridades com petentes designadas para esse efeito tenham o poder de impor sanções adequadas ou de tomar as medidas adequadas, sempre que as disposições de direito nacional adotadas em aplicação da presente diretiva não sejam cumpridas. Essas sanções e medidas são efetivas, proporcionadas e dissuasivas.

Os Estados-Membros devem notificar à Comissão as autoridades competentes referidas no presente artigo e nos artigos 37.o e 38.o até 10 de abril de 2016. A Comissão publica as informa ções recebidas a esse respeito.

Artigo 37.o

Troca de informações entre as autoridades competentes

1. A fim de possibilitar o acompanhamento da aplicação da presente diretiva, cada Estado-Membro assegura que qualquer pedido de informações recebido de uma autoridade competente de outro Estado-Membro, designada para esse efeito, referente a questões relevantes para a aplicação da presente diretiva, no meadamente no que se refere às atividades das organizações de gestão coletiva estabelecidas no território do Estado-Membro requerido, receba, sem demora injustificada, uma resposta da autoridade competente designada para esse efeito, desde que o pedido seja devidamente justificado.

2. Caso uma autoridade competente considere que uma or ganização de gestão coletiva estabelecida noutro Estado-Mem bro, mas exercendo atividade no seu território, pode não estar a cumprir as disposições do direito nacional do Estado-Membro em que essa organização de gestão coletiva está estabelecida adotadas em cumprimento do disposto na presente diretiva, pode transmitir todas as informações pertinentes à autoridade competente do Estado-Membro em que a organização de gestão coletiva está estabelecida, podendo, se for caso disso, fazer acompanhar essa transmissão de um pedido dirigido a essa autoridade para que tome as medidas adequadas no âmbito das suas competências. A autoridade competente requerida deve dar uma resposta fundamentada no prazo de três meses.

3. As questões a que se refere o n.o 2 podem igualmente ser remetidas pela autoridade competente que faz esse pedido ao grupo de peritos criado nos termos do artigo 41.o.

Artigo 38.o

Cooperação para o desenvolvimento da concessão de licenças multiterritoriais

1. A Comissão deve fomentar o intercâmbio regular de in formações entre as autoridades competentes designadas para esse efeito nos Estados-Membros e entre estas autoridades e a Comissão sobre a situação e o desenvolvimento da concessão de licenças multiterritoriais.

PTL 84/94 Jornal Oficial da União Europeia 20.3.2014

2. A Comissão deve realizar consultas regulares com repre sentantes dos titulares de direitos, organizações de gestão cole tiva, usuários, consumidores e outras partes interessadas sobre a experiência adquirida com a aplicação das disposições do título III da presente diretiva. A Comissão deve prestar às autoridades competentes todas as informações pertinentes resultantes dessas consultas, no quadro do intercâmbio de informações previsto no n.o 1.

3. Os Estados-Membros asseguram que, até 10 de outubro de 2017, as autoridades competentes apresentem à Comissão um relatório sobre a situação e o desenvolvimento da concessão de licenças multiterritoriais no seu território. O relatório deve incluir informações, em particular, sobre a disponibilidade de licenças multiterritoriais no Estado-Membro em causa, o cum primento das disposições de direito nacional adotadas em cum primento do disposto no título III da presente diretiva pelas organizações de gestão coletiva e a avaliação do desenvolvi mento da concessão de licenças multiterritoriais dos direitos em linha sobre obras musicais pelos usuários, consumidores, titulares de direitos e outras partes interessadas.

4. Com base nos relatórios recebidos nos termos do n.o 3 e nas informações recolhidas nos termos dos n.os 1 e 2, a Co missão deve avaliar a aplicação do título III da presente diretiva. Se necessário e se for o caso, com base num relatório específico, deve ponderar-se outras medidas para solucionar eventuais pro blemas detetados. Esta avaliação deve abranger, em particular, os seguintes aspetos:

a) Número de organizações de gestão coletiva que cumprem os requisitos do título III;

b) Aplicação dos artigos 29.o e 30.o, incluindo o número de acordos de representação celebrados por organizações de gestão coletiva nos termos destes artigos;

c) Proporção do repertório que está disponível nos Estados- -Membros para concessão de licenças numa base multiterri torial.

TÍTULO V

RELATÓRIO E DISPOSIÇÕES FINAIS

Artigo 39.o

Notificação das organizações de gestão coletiva

Até 10 de abril de 2016, os Estados-Membros devem, com base na informação à sua disposição, comunicar à Comissão, uma lista das organizações de gestão coletiva estabelecidas nos seus territórios.

Os Estados-Membros devem notificar à Comissão, sem demora injustificada, quaisquer alterações dessa lista.

A Comissão publica esta informação e mantém-na atualizada.

Artigo 40.o

Relatório

Até 10 de abril de 2021, a Comissão deve avaliar a aplicação da presente diretiva e apresentar ao Parlamento Europeu e ao Con

selho um relatório sobre essa aplicação. Esse relatório deve incluir, nomeadamente, uma avaliação sobre o impacto da pre sente diretiva na evolução dos serviços transfronteiriços, na diversidade cultural, nas relações entre as organizações de gestão coletiva e os usuários e no funcionamento na União das orga nizações de gestão coletiva estabelecidas fora da União e, se necessário, sobre a necessidade de uma revisão. O relatório da Comissão deve ser acompanhado, se for caso disso, de uma proposta legislativa.

Artigo 41.o

Grupo de peritos

É criado um grupo de peritos. É composto por representantes das autoridades competentes dos Estados-Membros. O grupo de peritos é presidido por um representante da Comissão e reúne quer por iniciativa do seu presidente, quer a pedido da delega ção de um Estado-Membro. As funções do grupo são as seguin tes:

a) Examinar o impacto da transposição da presente diretiva no funcionamento das organizações de gestão coletiva e das entidades de gestão independentes no mercado interno, e assinalar as eventuais dificuldades;

b) Organizar consultas sobre todas as questões decorrentes da aplicação da presente diretiva;

c) Possibilitar o intercâmbio de informações sobre a evolução pertinente registada a nível da legislação e da jurisprudência, bem como no domínio económico, social, cultural e tecno lógico, sobretudo em relação ao mercado digital de obras e outras prestações.

Artigo 42.o

Proteção dos dados pessoais

O tratamento de dados pessoais no âmbito da presente diretiva fica sujeito ao disposto na Diretiva 95/46/CE.

Artigo 43.o

Transposição

1. Os Estados-Membros põem em vigor as disposições legis lativas, regulamentares e administrativas necessárias para dar cumprimento à presente diretiva até 10 de abril de 2016. Os Estados-Membros comunicam imediatamente à Comissão o texto dessas disposições.

Quando os Estados-Membros adotarem essas disposições, estas devem fazer referência à presente diretiva ou ser acompanhadas dessa referência aquando da sua publicação oficial. As modali dades dessa referência são estabelecidas pelos Estados-Membros.

2. Os Estados-Membros comunicam à Comissão o texto das principais disposições de direito interno que adotarem no do mínio abrangido pela presente diretiva.

PT20.3.2014 Jornal Oficial da União Europeia L 84/95

Artigo 44.o

Entrada em vigor

A presente diretiva entra em vigor no vigésimo dia seguinte ao da sua publicação no Jornal Oficial da União Europeia.

Artigo 45.o

Destinatários

Os destinatários da presente diretiva são os Estados-Membros.

Feito em Estrasburgo, em 26 de fevereiro de 2014.

Pelo Parlamento Europeu O Presidente M. SCHULZ

Pelo Conselho O Presidente

D. KOURKOULAS

PTL 84/96 Jornal Oficial da União Europeia 20.3.2014

ANEXO

1. Informações a prestar no relatório anual sobre transparência a que se refere o artigo 22.o, n.o 2:

a) Demonstrações financeiras que incluam um balanço ou um mapa dos ativos e passivos, uma conta das receitas e despesas do exercício e uma demonstração dos fluxos de caixa;

b) Um relatório sobre as atividades do exercício;

c) Informações sobre as recusas de concessão de uma licença, nos termos do artigo 16.o, n.o 3;

d) Uma descrição da estrutura jurídica e de governo da organização de gestão coletiva;

e) Informações sobre as entidades detidas ou controladas, direta ou indiretamente, no todo ou em parte, pela organização de gestão coletiva;

f) Informações sobre o montante total das remunerações pagas às pessoas referidas no artigo 9.o, n.o 3, e no artigo 10.o, no ano anterior e sobre outros benefícios concedidos a essas pessoas;

g) As informações financeiras a que se refere o ponto 2 do presente Anexo;

h) Um relatório especial sobre a utilização dos montantes deduzidos para efeitos de serviços sociais, culturais e educativos, contendo a informação a que se refere o ponto 3 do presente anexo.

2. Informações financeiras a prestar no relatório anual sobre transparência:

a) Informações financeiras sobre as receitas de direitos, por categoria de direitos geridos e por tipo de utilização (por exemplo, emissão, utilização em linha e atuação pública), nomeadamente as informações sobre os rendimentos resultantes do investimento de receitas de direitos e a utilização desses rendimentos (sejam distribuídos aos titulares de direitos ou distribuídos a outras organizações de gestão coletiva, ou utilizados de outra forma);

b) Informações financeiras sobre o custo de gestão dos direitos e de outros serviços prestados pela organização de gestão coletiva aos titulares de direitos, com uma descrição abrangente dos seguintes elementos, pelo menos:

i) todos os custos operacionais e financeiros, com uma discriminação por categoria de direitos geridos e, caso os custos sejam indiretos e não possam ser imputados a uma ou mais categorias de direitos, uma explicação do método utilizado para repartir esses custos indiretos,

ii) custos de funcionamento e financeiros, com uma discriminação por categoria de direitos geridos – e, caso os custos sejam indiretos e não possam ser imputados a uma ou mais categorias de direitos, uma explicação do método utilizado para repartir esses custos indiretos –, apenas no que diz respeito à gestão de direitos, incluindo as comissões de gestão deduzidas ou compensadas nas receitas de direitos ou em quaisquer rendi mentos resultantes do investimento de receitas de direitos, nos termos do artigo 11.o, n.o 4, e do artigo 12.o, n.os 1, 2 e 3,

iii) custos operacionais e financeiros respeitantes a serviços, que não a gestão de direitos, mas incluindo os serviços sociais, culturais e educativos,

iv) recursos utilizados para cobrir os custos,

v) deduções efetuadas às receitas de direitos, com uma discriminação por categoria de direitos geridos e por tipo de utilização e a finalidade da dedução, como custos relativos com a gestão de direitos ou com serviços sociais, culturais ou educativos,

vi) percentagens que o custo de gestão dos direitos e de outros serviços prestados pela organização de gestão coletiva aos titulares de direitos representam, em comparação com as receitas de direitos no exercício em questão, por categoria de direitos geridos e, caso os custos sejam indiretos e não possam ser imputados a uma ou mais categorias de direitos, uma explicação do método utilizado para repartir esses custos indiretos;

c) Informações financeiras sobre os montantes devidos aos titulares de direitos, com uma descrição abrangente dos seguintes elementos, pelo menos:

i) montante total atribuído aos titulares de direitos, com uma discriminação por categoria de direitos geridos e tipo de utilização,

ii) montante total pago aos titulares de direitos, com uma discriminação por categoria de direitos geridos e tipo de utilização,

iii) frequência dos pagamentos, com uma discriminação por categoria de gestão de direitos e por tipo de utilização,

PT20.3.2014 Jornal Oficial da União Europeia L 84/97

iv) montante total cobrado mas ainda não atribuído aos titulares de direitos, com uma discriminação por categoria de direitos geridos e tipo de utilização, e indicação do exercício em que estes montantes foram cobrados,

v) montante total atribuído mas ainda não distribuído aos titulares de direitos, com uma discriminação por categoria dos direitos geridos e tipo de utilização e indicação do exercício em que esses montantes foram cobrados,

vi) razões do atraso na distribuição e nos pagamentos, caso a organização de gestão coletiva os não tenha efetuado no prazo estabelecido no artigo 13.o, n.o 1,

vii) o total dos montantes não-distribuíveis, acompanhado da explicação da sua utilização;

d) Informações sobre as relações com outras organizações de gestão coletiva, com uma descrição dos seguintes elementos, pelo menos:

i) montantes recebidos de outras organizações de gestão coletiva e montantes pagos a outras organizações de gestão coletiva, com uma discriminação por categoria de direitos, por tipo de utilização e por organização,

ii) comissões de gestão e outras deduções às receitas dos direitos devidas a outras organizações de gestão coletiva, com uma discriminação por categoria de direitos, por tipo de utilização e por organização,

iii) comissões de gestão e outras deduções dos montantes pagos por outras organizações de gestão coletiva, com uma discriminação por categoria de direitos e por organização,

iv) montantes distribuídos diretamente aos titulares de direitos provenientes de outras organizações de gestão coletiva, com uma discriminação por categoria de direitos e por organização.

3. Informações a prestar no relatório especial referido no artigo 22.o, n.o 3:

a) Montantes deduzidos para efeitos de serviços sociais, culturais e educativos no exercício, com uma discriminação por tipo de finalidade e, para cada tipo de finalidade, com uma discriminação por categoria de direitos geridos e por tipo de utilização;

b) Uma explicação da utilização desses montantes, com uma discriminação por tipo de finalidade, incluindo os custos de gestão dos montantes deduzidos para financiar serviços sociais, culturais e educativos e os respetivos montantes utilizados para serviços sociais, culturais e educativos.

PTL 84/98 Jornal Oficial da União Europeia 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Directiva 2014/26/UE a Parlamentului European și a Consiliului din 26 februarie 2014 privind gestiunea colectivă a drepturilor de autor și a drepturilor conexe și acordarea de licențe multiteritoriale pentru drepturile asupra operelor muzicale pentru utilizare online pe piața internăText cu relevanță pentru SEE

DIRECTIVE

DIRECTIVA 2014/26/UE A PARLAMENTULUI EUROPEAN ȘI A CONSILIULUI

din 26 februarie 2014

privind gestiunea colectivă a drepturilor de autor și a drepturilor conexe și acordarea de licențe multiteritoriale pentru drepturile asupra operelor muzicale pentru utilizare online pe piața internă

(Text cu relevanță pentru SEE)

PARLAMENTUL EUROPEAN ȘI CONSILIUL UNIUNII EUROPENE,

având în vedere Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene, în special articolul 50 alineatul (1), articolul 53 alineatul (1) și 62,

având în vedere propunerea Comisiei Europene,

după transmiterea proiectului de act legislativ către parlamentele naționale,

având în vedere avizul Comitetului Economic și Social Euro pean (1),

hotărând în conformitate cu procedura legislativă ordinară (2),

întrucât:

(1) Directivele Uniunii adoptate în domeniul drepturilor de autor și al drepturilor conexe oferă deja un grad ridicat de protecție titularilor de drepturi și, prin aceasta, un cadru în care poate avea loc exploatarea conținutului protejat de aceste drepturi. Directivele respective contribuie la dezvoltarea și la întreținerea creativității. Pe o piață internă în care concurența nu este denaturată, protejarea inovării și a creației intelectuale încurajează, de asemenea, investițiile în servicii și produse inovatoare.

(2) Difuzarea de conținut protejat prin drepturi de autor și drepturi conexe, inclusiv cărți, producții audiovizuale și înregistrări muzicale, precum și servicii cu privire la acestea, necesită acordarea de licențe de către diferiți titulari ai drepturilor de autor și ai drepturilor conexe, cum ar fi autorii, artiștii interpreți sau executanți, produ cătorii și editorii. Alegerea între gestiunea individuală sau colectivă a drepturilor sale revine, în mod normal, titu larului acestora, cu excepția cazului în care statele membre prevăd altfel, în conformitate cu dreptul Uniunii și cu obligațiile internaționale ale Uniunii și ale statelor sale membre. Gestiunea drepturilor de autor și a

drepturilor conexe include acordarea de licențe utilizato rilor, auditarea utilizatorilor, monitorizarea utilizării drep turilor, asigurarea respectării drepturilor de autor și a drepturilor conexe, colectarea de venituri provenite din drepturi din exploatarea drepturilor și repartizarea sumelor cuvenite titularilor de drepturi. Organismele de gestiune colectivă le permit titularilor de drepturi să fie remunerați pentru utilizarea drepturilor lor în cazul în care aceștia nu ar fi în măsură să asigure controlul sau respectarea drepturilor lor, inclusiv pe piețele din stră inătate.

(3) În conformitate cu articolul 167 din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene (TFUE), Uniunea trebuie să țină cont de diversitatea culturală în acțiunile sale și să contribuie la înflorirea culturilor statelor membre, respectând diversitatea lor națională și regională, și punând totodată în evidență moștenirea culturală comună. Organismele de gestiune colectivă dețin și ar trebui să dețină în continuare un rol important, ca promotori ai diversității expresiilor culturale, atât prin permiterea accesului pe piață al repertoriilor mai mici și mai puțin populare, cât și prin prestarea de servicii sociale, culturale și educaționale în beneficiul titularilor de drepturi și al publicului.

(4) Organismele de gestiune colectivă stabilite în Uniune ar trebui să beneficieze de libertățile prevăzute în tratate atunci când reprezintă titulari de drepturi care sunt rezidenți sau stabiliți în alte state membre sau când acordă licențe utilizatorilor care sunt rezidenți sau stabiliți în alte state membre.

(5) Există diferențe semnificative în materia normelor naționale care reglementează funcționarea organismelor de gestiune colectivă, în special în ceea ce privește trans parența acestora și responsabilitatea față de membrii lor și de titularii de drepturi. Aceasta a condus în unele cazuri la dificultăți, în special pentru titularii de drepturi din străinătate care urmăresc să își exercite drep turile, precum și la o calitate slabă a gestiunii financiare a veniturilor colectate. Problemele legate de funcționarea organismelor de gestiune colectivă conduc la exploatarea ineficientă a drepturilor de autor și a drepturilor conexe la nivelul pieței interne, în detrimentul deopotrivă al membrilor organismelor de gestiune colectivă, al titu larilor de drepturi și al utilizatorilor.

ROL 84/72 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene 20.3.2014

(1) JO C 44, 15.2.2013, p. 104. (2) Poziția Parlamentului European din 4 februarie 2014 (nepublicată

încă în Jurnalul Oficial) și Decizia Consiliului din 20 februarie 2014.

(6) Nevoia de a ameliora funcționarea organismelor de gestiune colectivă a fost deja identificată în Reco mandarea Comisiei 2005/737/CE (1). Recomandarea menționată a stabilit un număr de principii, cum ar fi libertatea care revine titularilor de drepturi de a-și alege organismul de gestiune colectivă, egalitatea de tratament între diversele categorii de titulari de drepturi și repar tizarea echitabilă a redevențelor. Se face, de asemenea, apel la organismele de gestiune colectivă să furnizeze utilizatorilor suficiente informații privind tarifele și reper toriile înainte de negocierile dintre cele două părți. Se formulează, de asemenea, recomandări referitoare la responsabilitate, reprezentarea titularilor de drepturi în structurile de decizie ale organismelor de gestiune colectivă și soluționarea litigiilor. Cu toate acestea, respectarea acesteia nu a fost uniformă.

(7) Pentru protejarea intereselor membrilor organismelor de gestiune colectivă, a titularilor de drepturi și a părților terțe este nevoie ca legislațiile statelor membre referitoare la gestionarea drepturilor de autor și la acordarea de licențe multiteritoriale pentru drepturile online asupra operelor muzicale să fie coordonate astfel încât să existe garanții echivalente la nivelul întregii Uniuni. În consecință, baza juridică a prezentei directive ar trebui să o constituie articolul 50 alineatul (1) din TFUE.

(8) Scopul prezentei directive este de a asigura coordonarea normelor naționale referitoare la accesul privind acti vitatea de gestionare a drepturilor de autor și a drep turilor conexe de către organismele de gestiune colectivă, la modurile de guvernanță și la cadrul de supraveghere al acestora și astfel baza juridică a prezentei directive ar trebui să o constituie, de asemenea, articolul 53 alineatul (1) din TFUE. În plus, dat fiind că privește un sector care oferă servicii în întreaga Uniune, articolul 62 din TFUE ar trebui să constituie bază juridică a prezentei directive.

(9) Scopul prezentei directive este de a stabili cerințele apli cabile organismelor de gestiune colectivă, pentru a asigura standarde înalte de guvernanță, gestiune finan ciară, transparență și raportare. Acest lucru nu împiedică, însă, statele membre să mențină sau să impună orga nismelor de gestiune colectivă stabilite pe teritoriul lor standarde mai stricte decât cele prevăzute la titlul II din prezenta directivă, cu condiția ca astfel de standarde mai stricte să fie compatibile cu dreptul Uniunii.

(10) Niciun element al prezentei directive nu ar trebui să împiedice un stat membru să aplice dispoziții identice sau similare organismelor de gestiune colectivă care sunt stabilite în afara teritoriului Uniunii, dar care operează pe teritoriul statului respectiv.

(11) Niciun element al prezentei directive nu ar trebui să împiedice organismele de gestiune colectivă să încheie acorduri de reprezentare cu alte organisme de gestiune colectivă – respectând regulile de concurență stabilite la articolele 101 și 102 din TFUE – în domeniul manage mentului drepturilor pentru a facilita, îmbunătăți și simplifica procedurile de acordare de licențe utilizatorilor, inclusiv pentru emiterea de facturi individuale, în condiții de egalitate, nediscriminare și transparență, precum și pentru a acorda licențe multiteritoriale și în alte domenii decât cele prevăzute la titlul III din prezenta directivă.

(12) Prezenta directivă, deși se aplică tuturor organismelor de gestiune colectivă, cu excepția titlului III, aplicabil doar organismelor de gestiune colectivă care gestionează drep turile de autor asupra operelor muzicale pentru utilizare online la nivel multiteritorial, nu ar trebui să interfereze cu elemente de gestiune a drepturilor din statele membre cum ar fi gestiunea individuală, efectul extins al unui acord între un organism de gestiune colectivă repre zentativ și un utilizator, și anume licențe colective extinse, gestiunea colectivă obligatorie, prezumțiile legale de reprezentare și transferul drepturilor către organisme de gestiune colectivă.

(13) Prezenta directivă nu ar trebui să aducă atingere posibi lității statelor membre de a stabili, prin acte cu putere de lege, regulamente sau orice alt mecanism specific, compensarea echitabilă a titularilor de drepturi pentru excepții sau restrângeri ale dreptului de reproducere prevăzut în Directiva 2001/29/CE a Parlamentului European și a Consiliului (2), precum și remunerarea titu larilor de drepturi pentru derogări de la dreptul exclusiv în ceea ce privește împrumutul public prevăzut în Directiva 2006/115/CE a Parlamentului European și a Consiliului (3) aplicabile pe teritoriul lor, precum și condițiile aplicabile pentru colectarea lor.

(14) Prezenta directivă nu ar trebui să impună organismelor de gestiune colectivă adoptarea unei forme juridice specifice. În practică, organismele respective funcționează sub diverse forme juridice, cum ar fi asociații, cooperative sau societăți cu răspundere limitată, controlate sau deținute de către titularii drepturilor de autor și a drep turilor conexe ori de către entități care îi reprezintă. Cu toate acestea, în anumite cazuri excepționale, datorită formei juridice a organismului de gestiune colectivă, elementul de proprietate sau de control este absent. Acesta este, de exemplu, cazul fundațiilor, care nu au membri. Dispozițiile prezentei directive ar trebui însă să se aplice și acestor organisme. În mod asemănător, statele membre ar trebui să ia măsurile adecvate pentru a

RO20.3.2014 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene L 84/73

(1) Recomandarea Comisiei 2005/737/CE din 18 mai 2005 privind gestionarea colectivă transfrontalieră a drepturilor de autor și a drep turilor conexe în serviciile legale de muzică online (JO L 276, 21.10.2005, p. 54).

(2) Directiva 2001/29/CE a Parlamentului European și a Consiliului din 22 mai 2001 privind armonizarea anumitor aspecte ale drepturilor de autor și drepturilor conexe în societatea informațională (JO L 167, 22.6.2001, p. 10).

(3) Directiva 2006/115/CE a Parlamentului European și a Consiliului din 12 decembrie 2006 privind dreptul de închiriere și de împrumut și anumite drepturi conexe dreptului de autor în domeniul proprietății intelectuale (JO L 376, 27.12.2006, p. 28).

împiedica eludarea obligațiilor prevăzute în prezenta directivă prin alegerea formei juridice. Ar trebui să se rețină faptul că entitățile care reprezintă titularii de drepturi și care sunt membre ale unor organisme de gestiune colectivă pot fi alte organisme de gestiune colectivă, asociații de titulari de drepturi, sindicate sau alte organizații.

(15) Titularii drepturilor ar trebui să aibă libertatea de a încredința gestiunea drepturilor lor unor entități de gestiune independente. Astfel de entități de gestiune inde pendente sunt entități comerciale care diferă de orga nismele de gestiune colectivă, printre altele, deoarece nu sunt deținute sau controlate de către titularii de drepturi. Cu toate acestea, în măsura în care astfel de entități de gestiune independente desfășoară aceleași activități ca și organismele de gestiune colectivă, ar trebui să aibă obligația de a furniza anumite informații titularilor drep turilor de autor pe care îi reprezintă, organismelor de gestiune colectivă, utilizatorilor și publicului.

(16) Producătorii de materiale audiovizuale, producătorii de înregistrări și societățile de radiodifuziune acordă licențe pentru drepturile proprii, precum și, în anumite cazuri, pentru drepturile care le-au fost transferate de la, de exemplu, artiști interpreți sau executanți, pe baza unor acorduri negociate individual și acționează în propriul lor interes. Editorii de cărți, muzică sau ziare acordă licențe pentru drepturile care le-au fost transferate pe baza unor acorduri negociate individual și acționează în interes propriu. Prin urmare, producătorii de materiale audiovi zuale, producătorii de înregistrări și societățile de radio difuziune și editorii nu ar trebui considerați „entități de gestiune independente”. De asemenea, managerii și agenții autorilor și artiștilor interpreți și executanți care acționează ca intermediari și reprezintă titularii de drepturi în relațiile lor cu organismele de gestiune colectivă nu ar trebui considerați „entități de gestiune independente”, întrucât nu gestionează drepturi în sensul stabilirii tarifelor, acordării de licențe sau al încasării de sume de la utilizatori.

(17) Organismele de gestiune colectivă ar trebui să aibă libertatea de a opta ca unele dintre activitățile lor, cum ar fi facturarea utilizatorilor sau repartizarea sumelor datorate titularilor de drepturi, să fie efectuate de filiale sau de alte entități al căror control îl dețin. În astfel de cazuri, dispozițiile din prezenta directivă care ar fi fost aplicabile dacă activitatea relevantă ar fi fost desfășurată direct de un organism de gestiune colectivă, ar trebui să se aplice activităților filialelor sau ale celorlalte entități în cauză.

(18) Pentru a garanta că deținătorii de drepturi de autor și drepturi conexe pot beneficia pe deplin de piața internă atunci când drepturile lor sunt gestionate în mod colectiv și că libertatea lor de a-și exercita drepturile nu este afectată în mod nejustificat, este necesar să se prevadă includerea unor garanții adecvate în statutele orga nismelor de gestiune colectivă. De asemenea, atunci când prestează servicii de gestiune, un organism de gestiune colectivă nu ar trebui să facă discriminări

directe sau indirecte între titularii de drepturi din motive de naționalitate, loc de reședință sau loc de stabilire.

(19) Având în vedere libertățile prevăzute de TFUE, gestiunea colectivă a drepturilor de autor și a drepturilor conexe ar trebui să permită unui titular de drepturi libertatea de a alege un organism de gestiune colectivă care să îi gestioneze drepturile, indiferent dacă acestea sunt drepturi de comunicare către public sau de reproducere, ori categorii de drepturi legate de forme de exploatare cum ar fi radiodifuziunea, reprezentarea teatrală sau reproducerea în vederea difuzării online, cu condiția ca organismul de gestiune colectivă pe care titularul de drepturi dorește să-l aleagă să gestioneze deja astfel de drepturi sau categorii de drepturi.

Drepturile sau categoriile de drepturi, ori tipurile de opere și alte elemente gestionate de organismul de gestiune colectivă ar trebui determinate de adunarea generală a membrilor organismului respectiv, în cazul în care nu sunt deja stabilite în statutul acestuia sau prevăzute de lege. Este important ca drepturile și cate goriile de drepturi să fie stabilite într-un mod care să mențină echilibrul între libertatea titularilor de drepturi de a dispune de operele lor și de alte obiecte protejate și capacitatea organismului de a gestiona în mod eficient drepturile, ținând seama, în special, de categoria de drepturi gestionate de către organism și de sectorul de creație în care organismul își desfășoară activitatea. Ținând seama în mod corespunzător de acest echilibru, titularii de drepturi ar trebui să aibă posibilitatea de a retrage cu ușurință drepturile sau categoriile de drepturi dintr-un organism de gestiune colectivă și de a le gestiona în mod individual, precum și de a încredința sau a transfera gestiunea integrală sau parțială unui alt organism de gestiune colectivă sau unei alte entități, indi ferent de statul membru de reședință sau de naționalitatea, domiciliul sau sediul organismului de gestiune colectivă, al celeilalte entități sau ale titularului de drepturi. În cazul în care un stat membru, în confor mitate cu dreptul Uniunii și cu obligațiile internaționale ale Uniunii și ale statelor sale membre, ar prevede gestiunea colectivă obligatorie a drepturilor, alegerea titu larilor ar fi limitată la alte organisme de gestiune colectivă.

Organismele de gestiune colectivă care gestionează diverse tipuri de opere și alte obiecte protejate, cum ar fi opere literare, muzicale sau fotografice, ar trebui să le acorde, de asemenea, această flexibilitate titularilor de drepturi în ceea ce privește gestionarea diverselor tipuri de opere și a altor obiecte protejate. În privința utili zărilor necomerciale, statele membre ar trebui să impună organismelor de gestiune colectivă să ia măsurile necesare pentru ca titularii lor de drepturi să-și poată exercita dreptul de a acorda licențe pentru astfel de utilizări. Aceste măsuri ar trebui să includă, printre altele, o decizie a organismului de gestiune colectivă privind condițiile exercitării acestui drept și informarea membrilor săi cu privire la aceste condiții. Organismele de gestiune colectivă ar trebui să informeze titularii de drepturi în privința acestei alegeri și să le permită acestora să-și exercite drepturile legate de alegerea

ROL 84/74 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene 20.3.2014

respectivă cât mai ușor cu putință. Titularii drepturilor de autor care au autorizat deja un organism de gestiune colectivă pot fi informați prin intermediul site-ului internet al organismului. O cerință privind consimțământul titularilor drepturilor de autor pentru autorizarea gestionării fiecărui drept, categorie de drepturi sau tip de opere și pentru alte obiecte, nu ar trebui să împiedice titularii de drepturi să accepte modi ficările ulterioare propuse pentru autorizarea respectivă prin acord tacit, în conformitate cu condițiile stabilite în legislația națională. Nici prevederile contractuale conform cărora rezilierea sau retragerea de către titularii drepturilor de autor are un efect imediat asupra licențelor acordate înainte de reziliere sau de retragere, nici preve derile contractuale conform cărora astfel de licențe rămân neschimbate pentru o anumită perioadă după reziliere sau retragere nu sunt interzise ca atare de prezenta directivă. Cu toate acestea, astfel de prevederi nu ar trebui să constituie un obstacol pentru aplicarea deplină a prezentei directive. Prezenta directivă nu ar trebui să aducă atingere posibilității titularilor de drepturi de a-și gestiona drepturile individual, inclusiv pentru utilizări necomerciale.

(20) Apartenența la organismele de gestiune colectivă trebuie să se bazeze pe criterii obiective, transparente și nedis criminatorii, inclusiv în cazul editorilor care au dreptul, în virtutea unui acord privind exploatarea drepturilor, să primească o parte din veniturile generate de drepturile gestionate de organismele de gestiune colectivă și să colecteze aceste venituri de la organismele de gestiune colectivă. Aceste criterii nu ar trebui să oblige orga nismele de gestiune colectivă să accepte membri a căror gestionare a drepturilor, a categoriilor de drepturi sau a tipurilor de opere ori a altor obiecte protejate nu intră în domeniul lor de activitate. Evidențele păstrate de către un organism de gestiune colectivă ar trebui să permită identificarea și localizarea membrilor și titularilor săi de drepturi ale căror drepturi le reprezintă pe baza autorizațiilor acordate de titularii de drepturi respectivi.

(21) Pentru a proteja titularii de drepturi ale căror drepturi sunt reprezentate în mod direct de organismul de gestiune colectivă, dar care nu îndeplinesc cerințele pentru a deveni membrii acestuia, este oportun să se impună aplicarea anumitor dispoziții ale prezentei directive privind membrii și acestui tip de titulari de drepturi. Statele membre ar trebui să poată, de asemenea, să confere acestui tip de titulari de drepturi dreptul de a participa la procesul decizional al orga nismului de gestiune colectivă.

(22) Organismele de gestiune colectivă ar trebui să acționeze în cât mai mare măsură în interesul colectiv al titularilor de drepturi pe care îi reprezintă. Prin urmare, este important să fie prevăzute sisteme care să permită membrilor unui organism de gestiune colectivă să își

exercite drepturile decurgând din statutul de membru prin participarea la procesul decizional al organismului. Unele organisme de gestiune colectivă au diferite categorii de membri, care pot reprezenta diferite tipuri de titulari de drepturi, cum ar fi producătorii și artiștii interpreți sau executanți. Reprezentarea în procesul deci zional a acestor diferite categorii de membri trebuie să fie echitabilă și echilibrată. Eficacitatea normelor privind adunarea generală a membrilor organismelor de gestiune colectivă ar fi afectată în absența unor dispoziții privind modul în care ar trebui să se desfășoare adunarea generală. Astfel, este necesar să se asigure că adunarea generală este convocată periodic, cel puțin o dată pe an, și că cele mai importante decizii din cadrul organismului de gestiune colectivă sunt luate de adunarea generală.

(23) Toți membrii organismelor de gestiune colectivă ar trebui să aibă dreptul de a participa la adunările generale ale membrilor și de a vota în cadrul acestora. Exercitarea acestor drepturi ar trebui să facă obiectul unor restricții numai dacă acestea sunt echitabile și proporționale. În anumite cazuri excepționale, organismele de gestiune colectivă se constituie sub forma juridică a unei fundații și, prin urmare, nu au membri. În astfel de cazuri, competențele care revin adunării generale a membrilor ar trebui să fie exercitate de organul care îndeplinește funcția de supraveghere. În cazul în care organismele de gestiune colectivă dispun de entități care reprezintă titularii de drepturi ca membri ai acestora, cum ar putea fi cazul unui organism de gestiune colectivă care este o societate cu răspundere limitată, iar membrii săi sunt asociații ale titularilor de drepturi, statele membre ar trebui să poată prevedea ca atribuțiile adunării generale a membrilor să fie exercitate, parțial sau integral, de către o adunare a acestor titulari de drepturi. Adunarea generală a membrilor ar trebui, cel puțin, să aibă competența de a stabili un cadru al activi tăților desfășurate de conducere, în special în ceea ce privește utilizarea veniturilor provenite din drepturi de către organismul de gestiune colectivă. Acest lucru nu ar trebui, însă, să aducă atingere posibilității statelor membre de a prevedea norme mai stricte privind, de exemplu, investițiile, fuziunile sau obținerea de împru muturi, inclusiv interzicerea oricărei dintre aceste tran zacții. Organismele de gestiune colectivă ar trebui să încurajeze participarea activă a membrilor lor la adunarea generală. Exercitarea drepturilor de vot ar trebui facilitată atât pentru membrii care participă la adunarea generală, cât și pentru cei care nu participă. Pe lângă posibilitatea de a-și exercita drepturile prin mijloace electronice, membrii ar trebui să aibă posibi litatea de a participa și de a vota în cadrul adunării generale a membrilor printr-un reprezentant. Votul prin reprezentant ar trebui restrâns în cazurile de conflicte de interese. În același timp, statele membre ar trebui să prevadă restricții privind reprezentarea numai în cazul în care acest lucru nu aduce atingere participării adecvate și eficace a membrilor în procesul decizional. În special, numirea reprezentanților contribuie la o parti cipare adecvată și eficace a membrilor în procesul deci zional și permite titularilor de drepturi să aibă oportu nitatea reală de a opta pentru un organism de gestiune colectivă la alegere, indiferent de statul membru în care acesta își are sediul.

RO20.3.2014 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene L 84/75

(24) Membrii ar trebui să poată participa la monitorizarea continuă a administrării organismelor de gestiune colectivă. În acest scop, acestor organisme ar trebui să le revină o funcție de supraveghere, potrivit structurii lor organizatorice și să permită reprezentarea membrilor în organul care exercită această funcție. În funcție de structura organizatorică a organismului de gestiune colectivă, funcția de supraveghere poate fi exercitată de un organ separat, cum ar fi un consiliu de supraveghere, sau de unii sau toți directorii din consiliul de adminis trație care nu administrează activitatea comercială a orga nismului de gestiune colectivă. Cerința unei reprezentări echitabile și echilibrate a membrilor nu ar trebui să împiedice organismul de gestiune colectivă să numească terți care să exercite funcția de supraveghere, inclusiv persoane cu expertiză profesională relevantă și titulari de drepturi care nu îndeplinesc condițiile de afiliere sau care nu sunt reprezentați de către organism în mod direct, ci prin intermediul unei entități care este membră a organismului de gestiune colectivă.

(25) Pentru a asigura o bună gestiune, conducerea orga nismului de gestiune colectivă trebuie să fie indepen dentă. Managerii, fie că sunt aleși ca directori, fie că sunt angajați pe bază de contract de către organism, ar trebui să aibă obligația de a declara, înaintea preluării funcției și, ulterior, în fiecare an, dacă există conflicte între propriile interese și cele ale titularilor de drepturi reprezentați de organismul de gestiune colectivă. Astfel de declarații anuale ar trebui, de asemenea, făcute și de persoanele care exercită funcții de supraveghere. Statele membre ar trebui să aibă libertatea de a solicita orga nismelor de gestiune colectivă publicarea unor astfel de declarații sau prezentarea acestora autorităților publice.

(26) Organismele de gestiune colectivă colectează, gestionează și repartizează venituri provenite din exploatarea drep turilor încredințate acestora de către titularii de drepturi. Aceste venituri sunt datorate, în ultimă instanță, titularilor de drepturi, care pot avea o legătură juridică directă cu organismul sau pot fi reprezentanți prin intermediul unei entități care este membră a orga nismului de gestiune colectivă sau printr-un acord de reprezentare. Prin urmare, este important ca organismele de gestiune colectivă să depună toate eforturile pentru colectarea, gestionarea și repartizarea respectivelor venituri. Repartizarea exactă este posibilă numai în cazurile în care organismul de gestiune colectivă ține o evidență adecvată a membrilor, licențelor și utilizării operelor și a altor obiecte protejate. Datele relevante, necesare pentru o gestiune colectivă eficientă a dreptu rilor, ar trebui, de asemenea, furnizate de titularii de drepturi și de utilizatori și verificate de organismul de gestiune colectivă.

(27) Sumele colectate și datorate titularilor de drepturi ar trebui păstrate în evidența contabilă separat de orice active proprii ale organismului. Fără a aduce atingere posibilității statelor membre de a impune reguli mai stricte privind investițiile, inclusiv interdicția investirii veniturilor provenite din drepturi, în cazul în care astfel de venituri sunt investite, acest lucru trebuie realizat în conformitate cu politica generală de investiții și de

gestiune a riscurilor a organismului de gestiune colectivă. Pentru a menține un nivel ridicat de protecție a drep turilor titularilor de drepturi și pentru a garanta că toate veniturile care pot proveni din exploatarea drep turilor acestora se acumulează în beneficiul acestora, investițiile efectuate și deținute de organismul de gestiune colectivă ar trebui gestionate în conformitate cu criterii care să oblige organismul să acționeze cu prudență, permițând în același timp acesteia să decidă în privința celei mai sigure și eficiente politici investiționale. Acest lucru ar trebui să permită orga nismului de gestiune colectivă să opteze pentru o alocare a activelor care să fie adecvată pentru natura și durata exacte ale oricărei expuneri la risc corespunzătoare oricăror venituri provenite din drepturi care au fost investite și care să nu aducă nejustificat atingere veni turilor provenite din drepturi datorate titularilor de drepturi.

(28) Întrucât titularii de drepturi au dreptul să fie remunerați pentru exploatarea drepturilor lor, este important comi sioanele de gestiune să nu depășească cheltuielile justi ficate de gestiunea drepturilor și ca orice reținere, în afara celor care privesc comisioanele de gestiune, cum ar fi cele pentru scopuri sociale, culturale sau educaționale, ar trebui să fie decisă de către membrii organismului de gestiune colectivă. Organismele de gestiune colectivă ar trebui să fie transparente față de titularii de drepturi în ceea ce privește normele care reglementează astfel de rețineri. Aceleași cerințe trebuie să se aplice oricărei decizii de a utiliza veniturile provenite din drepturi pentru repartizare colectivă, cum ar fi bursele. Titularii de drepturi trebuie să aibă acces nediscriminatoriu la orice serviciu social, cultural sau educațional finanțat prin astfel de rețineri. Prezenta directivă nu ar trebui să afecteze reținerile prevăzute de legislația națională, cum ar fi reținerile pentru prestarea de servicii sociale pentru titularii de drepturi de către organismele de gestiune colectivă, în privința oricăror aspecte care nu sunt regle mentate de prezenta directivă, cu condiția ca aceste rețineri să fie în conformitate cu dreptul Uniunii.

(29) Repartizarea și plata către titularii de drepturi individuali a sumelor datorate sau, cum este cazul uneori, către categorii de titulari de drepturi, ar trebui să se realizeze în timp util și în conformitate cu politica generală de repartizare a organismului de gestiune colectivă în cauză, inclusiv atunci când acestea se realizează prin intermediul unei alte entități care reprezintă titularii de drepturi. Numai motivele obiective independente de controlul unui organism de gestiune colectivă pot justifica întârzierea în repartizarea și plata sumelor datorate titularilor de drepturi. Prin urmare, împrejurări de tipul investirii cu scadență a veniturilor provenite din drepturi nu ar trebui să se încadreze în categoria motivelor întemeiate pentru o astfel de întârziere. Este oportun să revină statelor membre decizia privind stabilirea normelor care să asigure repartizarea la timp și căutarea eficientă și identificarea titularilor de drepturi în cazurile în care intervin aceste motive obiective. Pentru ca sumele datorate titularilor de drepturi să fie repartizate în mod corespunzător și eficient, fără a aduce atingere posibilității statelor membre de a impune reguli mai stricte, este necesar să

ROL 84/76 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene 20.3.2014

se impună organismelor de gestiune colectivă să ia măsuri rezonabile și diligente, de bună credință, pentru identificarea și localizarea titularilor de drepturi. De asemenea, este oportun ca membrii unui organism de gestiune colectivă, în măsura permisă de legislația națională, să decidă cu privire la utilizarea tuturor sumelor care nu pot fi repartizate în cazurile în care titularii de drepturi cărora li se cuvin aceste sume nu pot fi identificați sau localizați.

(30) Organismele de gestiune colectivă ar trebui să poată gestiona drepturi și colecta venituri provenite din exploatarea acestora în temeiul unor acorduri de repre zentare încheiate cu alte organisme. În vederea protejării drepturilor membrilor celuilalt organism de gestiune colectivă, un organism de gestiune colectivă nu ar trebui să facă diferență între drepturile pe care le gestionează în temeiul unor acorduri de reprezentare și cele pe care le gestionează direct pentru titularii de drepturi. De asemenea, un organism de gestiune colectivă nu ar trebui să aibă dreptul de a aplica rețineri veniturilor provenite din drepturi colectate în numele unui alt organism de gestiune colectivă, cu excepția reținerilor cu titlu de comisioane de gestiune, fără acordul expres al celuilalt organism. Este, de asemenea, oportun să se impună organismelor de gestiune colectivă să repartizeze și să efectueze plăți altor organisme pe baza acordurilor de reprezentare nu mai târziu decât atunci când repartizează și efectuează plăți membrilor lor și titularilor de drepturi care nu le sunt membri pe care îi reprezintă. În plus, organismele beneficiare ar trebui, în schimb, să aibă obligația de a repartiza fără întârziere sumele cuvenite titularilor de drepturi pe care îi reprezintă.

(31) Acordarea licențelor în condiții comerciale echitabile și nediscriminatorii este deosebit de importantă pentru a garanta că utilizatorii pot obține licențe pentru opere și alte obiecte referitor la care drepturile sunt reprezentate de un organism de gestiune colectivă și pentru a garanta remunerarea adecvată a titularilor de drepturi. Prin urmare, organismele de gestiune colectivă și utilizatorii ar trebui să se angajeze cu bună credință în negocierile privind acordarea licențelor și să aplice tarife care ar trebui determinate pe baza unor criterii obiective și nediscriminatorii. Este oportun să se impună ca taxa sau remunerația pentru licență stabilită de organismele de gestiune colectivă să fie rezonabilă în raport, printre altele, cu valoarea economică a utilizării drepturilor într- un anumit context. De asemenea, organismele de gestiune colectivă ar trebui să răspundă fără întârzieri nejustificate solicitărilor de licențe transmise de utili zatori.

(32) În mediul digital, organismele de gestiune colectivă se găsesc periodic în situația de a li se solicita acordarea de licențe pentru repertoriul lor în scopul unor forme de exploatare și al unor modele de afaceri complet noi. În astfel de cazuri, și pentru a promova un mediu favorabil pentru dezvoltarea de astfel de licențe, fără a aduce atingere aplicării normelor privind dreptul concurenței, organismele de gestiune colectivă ar trebui să dispună de flexibilitatea necesară pentru a oferi cât mai

rapid licențe individualizate pentru serviciile online inovatoare, fără riscul ca termenii acestor licențe să poată fi utilizați ca un precedent pentru stabilirea termenilor altor licențe.

(33) Pentru ca organismele de gestiune colectivă să-și poată respecta obligațiile prevăzute în prezenta directivă, utili zatorii ar trebui să le furnizeze informațiile relevante cu privire la utilizarea drepturilor reprezentate de orga nismele de gestiune colectivă. Această obligație nu ar trebui să se aplice persoanelor fizice care acționează în scopuri situate în afara activității lor comerciale, de afaceri, artizanală sau profesională, care, prin urmare, nu se încadrează în definiția utilizatorului așa cum este stabilită prin prezenta directivă. În plus, informațiile soli citate de organismele de gestiune colectivă ar trebui să se limiteze la ceea ce este rezonabil, necesar și la dispoziția utilizatorilor pentru a permite acestor organisme să-și îndeplinească funcțiile, luând în considerare situația specifică a întreprinderilor mici și mijlocii. Respectiva obligație poate fi inclusă într-un acord între organismul de gestiune colectivă și un utilizator, fără ca prin aceasta să se aducă atingere drepturilor legale la informare prevăzute de legislația națională. Termenele aplicabile în cazul furnizării de informații de către utilizatori ar trebui să fie stabilite de așa natură încât să permită orga nismelor de gestiune colectivă să respecte termenele stabilite pentru repartizarea sumelor datorate titularilor de drepturi. Prezenta directivă nu ar trebui să aducă atingere posibilității statelor membre de a impune orga nismelor de gestiune colectivă stabilite pe teritoriul lor să emită facturi comune.

(34) Pentru a consolida încrederea titularilor de drepturi, a utilizatorilor și a altor organisme de gestiune colectivă în gestionarea drepturilor de către organismele de gestiune colectivă, fiecare dintre aceste organisme de gestiune colectivă ar trebui să respecte cerințe specifice de transparență. Prin urmare, fiecărui organism de gestiune colectivă sau fiecărei entități membră a acestuia responsabilă cu repartizarea sau plata sumelor datorate titularilor de drepturi ar trebui să aibă obligația de a furniza titularilor individuali de drepturi cel puțin o dată pe an anumite informații, cum ar fi precizarea sumelor repartizate sau plătite acestora și a reținerilor efectuate. Organismelor de gestiune colectivă ar trebui să le revină, de asemenea, obligația de a furniza suficiente informații, inclusiv de natură financiară, celorlalte organisme de gestiune colectivă ale căror drepturi le gestionează în temeiul unor acorduri de reprezentare.

(35) Pentru a garanta că titularii de drepturi, alte organisme de gestiune colectivă și utilizatorii au acces la informații privind sfera de activitate a organismului, operele sau alte obiecte pe care le reprezintă, un organism de gestiune colectivă ar trebui să ofere informații cu privire la aceste aspecte, ca răspuns la o cerere motivată corespunzător. Dacă și în ce măsură se pot percepe taxe rezonabile pentru oferirea acestui serviciu este o problemă care ar trebui reglementată de legislația națională. Fiecare organism de gestiune colectivă ar

RO20.3.2014 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene L 84/77

trebui, de asemenea, să facă publice informațiile cu privire la structura sa și la modul în care își desfășoară activitatea, inclusiv, în special, statutul și politicile sale generale în ce privește comisioanele de gestiune, reținerile și tarifele.

(36) Pentru a se asigura că titularii de drepturi sunt în măsură să monitorizeze și să compare performanțele respective ale organismelor de gestiune colectivă, organismele în cauză ar trebui să publice un raport anual de trans parență, care să conțină informații financiare auditate comparabile specifice activităților lor. Organismele de gestiune colectivă ar trebui, de asemenea, să publice un raport anual special, în cadrul raportului anual de trans parență, privind utilizarea sumelor alocate serviciilor sociale, culturale și educaționale. Prezenta directivă nu ar trebui să împiedice organismele de gestiune colectivă să publice informațiile cerute în raportul anual de trans parență într-un singur document, de exemplu în cadrul declarației financiare anuale, sau în rapoarte separate.

(37) Prestatorii de servicii online care utilizează opere muzicale, cum ar fi serviciile muzicale care permit utili zatorilor să descarce muzică sau să o asculte în flux continuu (streaming), precum și alte servicii care oferă acces la filme sau jocuri în cazul cărora muzica este un element important, trebuie să obțină mai întâi dreptul de a utiliza operele în cauză. Directiva 2001/29/CE prevede obligația obținerii unei licențe pentru fiecare din drep turile implicate în exploatarea online a operelor muzicale. În ceea ce privește autorii, respectivele drepturi sunt dreptul exclusiv de reproducere și dreptul exclusiv de comunicare către public a operelor muzicale, care include dreptul de punere la dispoziția publicului. Drepturile respective pot fi gestionate de către titularii de drepturi individuali, cum ar fi autorii sau producătorii de muzică, sau de către organismele de gestiune colectivă care prestează servicii de gestiune colectivă titularilor de drepturi. Drepturile de autor privind reproducerea și comunicarea către public pot fi gestionate de organisme de gestiune colectivă diferite. În plus, există cazuri în care mai mulți titulari de drepturi dețin drepturi asupra aceleiași opere și este posibil să fi autorizat mai multe organisme de gestiune colectivă să acorde licențe pentru părțile respective din drepturile asupra operei. Orice utilizator care intenționează să presteze un serviciu online care oferă consumatorilor o mare varietate de opere muzicale este nevoit să procedeze la agregarea drepturilor asupra operelor deținute de diferiți titulari de drepturi și de diferite organisme de gestiune colectivă.

(38) Deși internetul nu are frontiere, piața online a serviciilor muzicale din Uniune este încă fragmentată, iar obiectivul unei piețe digitale unice nu a fost încă atins pe deplin. Complexitatea și dificultatea gestionării colective a drep turilor în Europa a agravat, în anumite cazuri, frag mentarea pieței digitale europene de servicii muzicale

online. Această situație contrastează puternic cu creșterea tot mai rapidă a cererii de acces din partea consuma torilor la conținutul digital și la serviciile inovatoare conexe, inclusiv la nivel transfrontalier.

(39) Recomandarea 2005/737/CE a promovat un nou mediu de reglementare, mai adecvat pentru gestiunea la nivelul Uniunii a drepturilor de autor și a drepturilor conexe pentru prestarea de servicii muzicale online licite. Reco mandarea a confirmat că, într-o epocă a exploatării online a operelor muzicale, utilizatorii comerciali au nevoie de o politică multiteritorială de acordare a licențelor care să corespundă omniprezenței mediului online. Cu toate acestea, recomandarea nu a fost sufi cientă pentru încurajarea acordării pe scară largă de licențe multiteritoriale pentru drepturile online asupra operelor muzicale sau pentru soluționarea problemelor specifice ale acordării de licențe multiteritoriale.

(40) În sectorul muzical online, în care gestiunea colectivă a drepturilor de autor la nivel teritorial rămâne procedura standard, este esențială crearea unor condiții de natură să conducă la apariția unor practici cu eficacitate maximă pentru acordarea licențelor de către organismele de gestiune colectivă într-un context cu o componentă transfrontalieră tot mai pronunțată. Prin urmare, este oportun să se prevadă un set de norme care să stabilească condițiile de bază pentru prestarea de către organismele de gestiune colectivă a serviciilor de acordare de licențe multiteritoriale pentru drepturile de autor asupra operelor muzicale pentru utilizare online, inclusiv asupra textelor. Aceleași norme ar trebui să se aplice acordării de licențe pentru toate operele muzicale, inclusiv cele incluse în operele audiovizuale. Cu toate acestea, nu ar trebui să intre sub incidența acestor norme serviciile online care oferă doar acces la operele muzicale sub forma partitu rilor. Dispozițiile prezentei directive ar trebui să garanteze calitatea minimă necesară a serviciilor trans frontaliere prestate de organismele de gestiune colectivă, în special în ceea ce privește transparența repertoriului reprezentat și acuratețea fluxurilor financiare aferente utilizării drepturilor. Dispozițiile ar trebui, de asemenea, să stabilească un cadru pentru facilitarea agregării benevole a repertoriilor și drepturilor muzicale, reducând astfel numărul de licențe de care are nevoie un utilizator pentru funcționarea unui serviciu multiteri torial, cu multiple repertorii. Aceste dispoziții ar trebui să permită unui organism de gestiune colectivă să solicite altui organism să îi reprezinte repertoriul la nivel multi teritorial în cazul în care primul organism nu poate îndeplini singur această cerință sau nu dorește să o facă. Organismul căruia i se adresează solicitarea ar trebui să aibă obligația de a accepta mandatul de repre zentare al organismului care formulează solicitarea, cu condiția ca cel dintâi organism să agrege deja repertorii și să ofere sau să acorde licențe multiteritoriale. Dezvoltarea serviciilor muzicale online legale la nivelul Uniunii ar trebui, de asemenea, să contribuie la combaterea încălcărilor online ale drepturilor de autor.

ROL 84/78 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene 20.3.2014

(41) Disponibilitatea unor informații exacte și cuprinzătoare privind operele muzicale, titularii de drepturi și drepturile pe care fiecare organism de gestiune colectivă este autorizat să le reprezinte într-un anumit teritoriu este deosebit de importantă pentru un proces de acordare a licențelor eficient și transparent, pentru prelucrarea ulte rioară a rapoartelor utilizatorilor și pentru facturarea prestatorilor de servicii, precum și pentru repartizarea sumelor datorate. Din acest motiv, organismele de gestiune colectivă care acordă licențe multiteritoriale pentru opere muzicale ar trebui să fie capabile să prelucreze astfel de date detaliate rapid și cu acuratețe. Pentru aceasta este nevoie de utilizarea unor baze de date privind proprietatea asupra drepturilor care fac obiectul unor licențe multiteritoriale, conținând date care să permită identificarea operelor, a drepturilor și a titularilor de drepturi pe care un organism de gestiune colectivă este autorizat să le gestioneze, precum și a teritoriilor care intră sub incidența autorizației. Orice modificare a acestor informații ar trebui luată în considerare fără întâr ziere, iar bazele de date ar trebui actualizate permanent. Aceste baze de date ar trebui să ajute, de asemenea, la stabilirea de corespondențe între informațiile privind operele și informațiile privind fonogramele sau orice alt suport în care a fost încorporată opera. Este, de asemenea, important să se asigure că posibilii utilizatori, titularii de drepturi și organismele de gestiune colectivă au acces la informațiile de care au nevoie pentru a iden tifica repertoriul pe care îl reprezintă respectivele orga nisme. Organismele de gestiune colectivă ar trebui să poată lua măsuri pentru a proteja acuratețea și inte gritatea datelor, pentru a controla reutilizarea acestora și pentru a proteja informațiile sensibile din punct de vedere comercial.

(42) Pentru ca datele privind repertoriul muzical pe care îl prelucrează să fie cât mai exacte, organismelor de gestiune colectivă care acordă licențe multiteritoriale asupra operelor muzicale ar trebui să le revină obligația de a-și actualiza bazele de date în permanență și fără întârziere, conform necesităților. Aceste organisme ar trebui să stabilească proceduri ușor accesibile care să le permită furnizorilor de servicii online, titularilor de drepturi și altor organisme de gestiune colectivă să le informeze cu privire la orice inexactitate pe care ar putea-o conține bazele de date ale organismelor în ceea ce privește operele pe care le dețin sau le controlează, inclusiv drepturile – integrale sau parțiale – și teritoriile pentru care au mandatat organismul de gestiune colectivă în cauză să acționeze, fără a pune în pericol, însă, veri dicitatea și integritatea datelor deținute de organismul de gestiune colectivă. Deoarece Directiva 95/46/CE a Parla mentului European și a Consiliului (1), conferă oricărei persoane vizate dreptul de a obține rectificarea, ștergerea sau blocarea datelor inexacte sau incomplete, prezenta directivă ar trebui să garanteze, de asemenea, că informațiile inexacte referitoare la titularii de drepturi sau la alte organisme de gestiune colectivă în cazul licențelor multiteritoriale trebuie corectate fără

întârzieri nejustificate. Organismele de gestiune colectivă ar trebui să aibă, de asemenea, capacitatea de prelucrare electronică a înregistrării operelor și a autorizațiilor de gestionare a drepturilor. Dată fiind importanța automa tizării informațiilor pentru prelucrarea rapidă și eficace a datelor, organismele de gestiune colectivă ar trebui să prevadă utilizarea de mijloace electronice pentru comu nicarea structurată a acestor informații de către titularii de drepturi. Organismele de gestiune colectivă trebuie să se asigure, în măsura posibilului, că aceste mijloace elec tronice țin cont de standarde pertinente facultative de la nivel de sector sau de practicile elaborate la nivel inter național sau la nivelul Uniunii.

(43) Standardele la nivel de sector privind utilizarea muzicii, raportarea și facturarea vânzărilor sunt esențiale pentru ameliorarea eficienței schimbului de date dintre orga nismele de gestiune colectivă și utilizatori. Monitorizarea utilizării licențelor ar trebui să respecte drepturile funda mentale, inclusiv dreptul la respectarea vieții private și de familie și dreptul la protecția datelor cu caracter personal. Pentru a se asigura că aceste progrese în materie de eficiență conduc la o prelucrare mai rapidă a datelor financiare și, în ultimă instanță, la termene mai scurte pentru efectuarea plăților către titularii de drepturi, orga nismele de gestiune colectivă ar trebui să aibă obligația de a emite facturi pentru prestatorii de servicii și de a repartiza sumele datorate titularilor de drepturi fără întâr ziere. Pentru ca această obligație să producă efecte, este necesar ca utilizatorii să furnizeze organismelor de gestiune colectivă rapoarte exacte și trimise la timp privind utilizarea operelor. Organismelor de gestiune colectivă nu ar trebui să le revină obligația de a accepta rapoartele de utilizare în formate protejate prin drepturi exclusive dacă sunt disponibile standarde la nivel de sector larg răspândite. Organismele de gestiune colectivă nu ar trebui să fie împiedicate să externalizeze servicii legate de acordarea licențelor multiteritoriale pentru drep turile online asupra operelor muzicale. Partajarea sau consolidarea capacităților administrative ar trebui să ajute organismele să își amelioreze serviciile de gestionare și să raționalizeze investițiile în instrumente de gestionare a datelor.

(44) Agregarea diverselor repertorii muzicale pentru acordarea de licențe multiteritoriale facilitează procesul de acordare a licențelor și, prin punerea la dispoziție a tuturor reper toriilor pe piață pentru acordarea de licențe multiterito riale, consolidează diversitatea culturală și contribuie la reducerea numărului de tranzacții necesare unui prestator de servicii online pentru a oferi servicii. Această agregare a repertoriilor ar trebui să faciliteze dezvoltarea unor noi servicii online și ar trebui să conducă, de asemenea, la reducerea costurilor de tranzacționare transferate consumatorilor. Prin urmare, organismele de gestiune colectivă care nu doresc sau nu sunt capabile să acorde direct licențe multiteritoriale, având ca obiect propriul repertoriu muzical ar trebui încurajate să mandateze benevol alte organisme de gestiune colectivă să gestioneze repertoriul lor în condiții nediscriminatorii. Clauzele de exclusivitate în acorduri privind licențele multiteritoriale ar restrânge opțiunile aflate la dispoziția utilizatorilor în căutare de licențe multiteritoriale și a

RO20.3.2014 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene L 84/79

(1) Directiva 95/46/CE a Parlamentului European și a Consiliului din 24 octombrie 1995 privind protecția persoanelor fizice în ceea ce privește prelucrarea datelor cu caracter personal și libera circulație a acestor date (JO L 281, 23.11.1995, p. 31).

organismelor de gestiune colectivă care caută servicii de administrare multiteritorială a repertoriilor lor. Prin urmare, toate acordurile de reprezentare dintre orga nismele de gestiune colectivă care prevăd acordarea de licențe multiteritoriale ar trebui încheiate fără clauze de exclusivitate.

(45) Transparența condițiilor în care organismele de gestiune colectivă gestionează drepturile online are o importanță deosebită pentru membrii organismelor de gestiune colectivă. Prin urmare, organismele de gestiune colectivă ar trebui să furnizeze membrilor lor suficiente informații referitoare la clauzele principale ale oricărui acord prin care un alt organism de gestiune colectivă este împu ternicit să reprezinte membrii respectivi în ceea ce privește drepturile muzicale online ale acestora în scopul acordării de licențe multiteritoriale.

(46) Este, de asemenea, important să se impună oricărui organism de gestiune colectivă care oferă sau acordă licențe multiteritoriale obligația de a fi de acord cu repre zentarea repertoriului oricărui organism de gestiune colectivă care decide să nu facă acest lucru în mod direct. Pentru a garanta că această cerință nu este dispro porționată și nu depășește ceea ce este necesar, orga nismului de gestiune colectivă căreia i se adresează soli citarea ar trebui să îi revină obligația de a accepta soli citarea numai dacă aceasta se referă la dreptul online sau la categoriile de drepturi online pe care organismul respectiv le reprezintă. În plus, această cerință ar trebui să se aplice numai organismelor de gestiune colectivă care agregă repertorii și nu ar trebui să se extindă la organismele de gestiune colectivă care acordă licențe multiteritoriale exclusiv pentru propriul repertoriu. Cerința nu ar trebui să li se aplice nici organismelor de gestiune colectivă care se limitează la agregarea de drepturi privind aceleași opere pentru a fi capabile să acorde licențe comune pentru dreptul de reproducere și dreptul de comunicare către public a unor astfel de opere. Pentru a proteja interesele titularilor de drepturi din organismul de gestiune colectivă mandatar și pentru a asigura posibilitatea de acces pe piața internă în condiții de egalitate a repertoriilor mici și mai puțin cunoscute din statele membre, este important ca repertoriul orga nismului de gestiune colectivă mandatat să fie gestionat în aceleași condiții ca și repertoriul organismului de gestiune colectivă mandatat și ca acesta să fie inclus în ofertele adresate de către organismul de gestiune colectivă mandatat furnizorilor de servicii online. Comisioanele de gestiune percepute de organismul de gestiune colectivă mandatat ar trebui să permită acestuia să-și recupereze investițiile necesare și rezonabile efectuate. Orice acord prin care un organism de gestiune colectivă împuter nicește unul sau mai multe organisme de gestiune colectivă să acorde licențe multiteritoriale privind propriul repertoriu muzical pentru utilizare online nu ar trebui să împiedice acel organism de gestiune colectivă să continue să acorde licențe limitate la teri toriul statului membru unde este stabilit acel organism, licențe având ca obiect propriul repertoriu sau orice alt repertoriu pe care poate fi autorizată să îl reprezinte în teritoriul respectiv.

(47) Obiectivele și eficiența normelor privind acordarea de licențe multiteritoriale de către organismele de gestiune colectivă ar fi puse într-un pericol semnificativ dacă titularii de drepturi nu ar fi capabili să își exercite drep turile în privința acordării de licențe multiteritoriale atunci când organismul de gestiune colectivă căruia i-au acordat drepturile nu a acordat sau nu a oferit licențe multiteritoriale și, în plus, nu a dorit să mandateze un alt organism de gestiune colectivă să facă acest lucru. Din acest motiv, ar fi important ca în astfel de împrejurări să li se dea titularilor de drepturi posibilitatea de a-și exercita dreptul de a acorda ei înșiși sau prin intermediul unei alte sau al unor alte părți licențele multiteritoriale de care au nevoie prestatorii de servicii online, retrăgându-și drepturile din organismul de gestiune colectivă inițial în măsura necesară pentru acordarea de licențe multiteri toriale pentru utilizări online și lăsând aceleași drepturi organismului respectiv pentru acordarea de licențe mono teritoriale.

(48) Organismele de radiodifuziune se bazează în general pe o licență acordată de un organism de gestiune colectivă local pentru propriile transmisiuni de programe de radio și de televiziune care includ opere muzicale. Respectiva licență este de multe ori limitată la activități de radiodifuziune. Pentru ca aceste transmisiuni de radio sau de televiziune să fie disponibile și online ar fi necesară o licență pentru drepturile online asupra operelor muzicale. Pentru a facilita acordarea de licențe pentru drepturi online asupra operelor muzicale în scopul transmisiunilor în direct sau decalate de emisiuni de radio și de televiziune, este necesar să se prevadă o derogare de la normele care se aplică în mod normal în cazul acordării de licențe multiteritoriale pentru drepturi online asupra operelor muzicale. O astfel de derogare ar trebui să se limiteze la ceea ce este necesar pentru a permite accesul online la programe de radio sau de tele viziune și la materiale care au o relație clară de subor donare față de transmisiunea originară, produse, de exemplu, în scopul completării, previzualizării sau revi zualizării programului de radio sau de televiziune în cauză. Această derogare nu ar trebui să se aplice astfel încât să conducă la denaturarea concurenței cu alte servicii care oferă consumatorilor acces online la opere muzicale sau audiovizuale individuale și nu ar trebui să conducă la practici restrictive, cum ar fi împărțirea pieței sau a clienților, care ar constitui încălcări ale articolelor 101 sau 102 din TFUE.

(49) Este necesar să se asigure executarea eficientă a dispozițiilor de drept intern adoptate în conformitate cu prezenta directivă. Organismele de gestiune colectivă ar trebui să le ofere membrilor lor proceduri specifice pentru tratarea plângerilor. Aceste proceduri trebuie să fie, de asemenea, puse la dispoziția altor titulari de drepturi reprezentați direct de organismul de gestiune colectivă, precum și a altor organisme de gestiune colectivă în numele cărora sunt gestionate drepturile în baza unui acord de reprezentare. În plus, statele membre ar trebui să poată prevedea ca litigiile dintre organismele de gestiune colectivă, membrii acestora, titularii de drepturi sau utilizatori legate de aplicarea prezentei directive să poată urma o procedură rapidă, independentă

ROL 84/80 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene 20.3.2014

și imparțială de soluționare alternativă a litigiilor. În special, eficacitatea normelor privind acordarea de licențe multiteritoriale pentru drepturile online asupra operelor muzicale ar putea fi afectată dacă litigiile dintre organismele de gestiune colectivă și alte părțile nu sunt soluționate rapid și eficient. Drept urmare, este oportun să se prevadă, fără a se aduce atingere dreptului de a se adresa unei instanțe, posibilitatea unor proceduri ușor accesibile, eficiente și imparțiale, cum ar fi medierea sau arbitrajul, pentru soluționarea extrajudiciară a conflictelor dintre organismele de gestiune colectivă care acordă licențe multiteritoriale, pe de o parte, și pres tatorii de servicii muzicale online, titularii de drepturi sau alte organisme de gestiune colectivă, pe de alta. Prezenta directivă nu prevede un mod specific în care ar trebui organizată soluționarea alternativă a litigiilor, nici nu stabilește care organism ar trebui să o efectueze, cu condiția ca independența, imparțialitatea și eficiența sa să fie garantată. În cele din urmă, este, de asemenea, necesar să se solicite statelor membre să dispună de proceduri independente, imparțiale și eficiente de soluționare a litigiilor, prin intermediul unor organisme competente în dreptul proprietății intelectuale sau prin intermediul instanțelor judecătorești, potrivite pentru soluționarea litigiilor comerciale între organismele de gestiune colectivă și utilizatori privind condițiile de acordare a licențelor existente sau propuse ori privind încălcări ale contractelor.

(50) Statele membre ar trebui să stabilească proceduri adecvate prin intermediul cărora să se poată monitoriza respectarea prezentei directive de către organismele de gestiune colectivă. Deși nu este adecvat ca această directivă să restricționeze alegerea autorităților competente de către statele membre, și nici decizia cu privire la caracterul ex ante sau ex post al controlului asupra organismelor de gestiune colectivă, ar trebui să se asigure că aceste autorități sunt capabile să se ocupe în mod eficient și în timp util de orice aspect pe care l-ar putea presupune aplicarea prezentei directive. Statele membre nu ar trebui să fie obligate să înființeze noi autorități competente. În plus, ar trebui să fie posibil ca și membrii unui organism de gestiune colectivă, titularii de drepturi, utilizatorii, organismele de gestiune colectivă și alte părți interesate să notifice o autoritate competentă în ceea ce privește activitățile sau circumstanțele care, în opinia lor, constituie o încălcare a legii de către orga nismele de gestiune colectivă și, dacă este cazul, de către utilizatori. Statele membre ar trebui să ia măsuri pentru ca autoritățile competente să aibă puterea de a impune sancțiuni sau măsuri atunci când dispozițiile legi slației naționale de punere în aplicare a prezentei directive nu sunt respectate. Directiva nu prevede tipuri specifice de sancțiuni sau măsuri, atât timp cât acestea sunt eficace, proporționate și disuasive. Respectivele sancțiuni sau măsuri pot include ordine de concediere a directorilor care au acționat neglijent, inspecții la sediul unui organism de gestiune colectivă sau, în cazul în care a fost emisă o autorizație de funcționare pentru un organism, retragerea autorizației. Prezenta directivă ar

trebui să rămână neutră în ceea ce privește sistemele de autorizare prealabilă și supraveghere din statele membre, incluzând o cerință privind reprezentativitatea orga nismului de gestiune colectivă, în măsura în care sistemele respective sunt compatibile cu dreptul Uniunii și nu creează un obstacol pentru aplicarea integrală a acesteia.

(51) Pentru a se garanta respectarea cerințelor privind acordarea de licențe multiteritoriale, ar trebui stabilite dispoziții specifice referitoare la monitorizarea punerii în aplicare a acestora. Autoritățile competente din statele membre și Comisia ar trebui să coopereze între ele în acest scop. Statele membre ar trebui să-și ofere asistență reciprocă prin schimb de informații între auto ritățile lor competente, pentru a facilita monitorizarea organismelor de gestiune colectivă.

(52) Este important ca organismele de gestiune colectivă să respecte drepturile la viață privată și dreptul la protecția datelor personale ale oricărui titular de drepturi, membru, utilizator și ale altor persoane ale căror date le prelu crează. Directiva 95/46/CE reglementează prelucrarea datelor cu caracter personal efectuată în statele membre în contextul respectivei directive și sub supravegherea autorităților competente din statele membre, în special a autorităților publice independente desemnate de statele membre. Titularii de drepturi ar trebui să primească informații adecvate privind prelucrarea datelor lor, beneficiarii acestor date, perioada în care datele sunt păstrate în oricare bază de date de date și modul în care titularii de drepturi își pot exercita dreptul de a avea acces, de a corecta sau de a suprima datele lor personale care îi privesc, în conformitate cu Directiva 95/46/CE. În particular, codurile unice de identificare care permit identificarea indirectă a unei persoane ar trebui tratate ca date personale în sensul directivei menționate.

(53) Dispozițiile referitoare la măsurile de executare ar trebui să nu aducă atingere competențelor autorităților publice naționale independente înființate de statele membre în temeiul Directivei 95/46/CE pentru monitorizarea respectării dispozițiilor naționale adoptate pentru punerea în aplicare directivei menționate.

(54) Prezenta directivă respectă drepturile fundamentale, precum și principiile consacrate în Carta drepturilor fundamentale a Uniunii Europene („Carta”). Dispozițiile prezentei directive legate de soluționarea litigiilor nu ar trebui să împiedice părțile să-și exercite dreptul de a se adresa unei instanțe, garantat de Cartă.

RO20.3.2014 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene L 84/81

(55) Întrucât obiectivele prezentei directive, și anume de a ameliora capacitatea membrilor organismelor de gestiune colectivă de a exercita un control asupra activi tăților acestora, de a garanta un nivel suficient de trans parență din partea organismelor de gestiune colectivă și de a ameliora acordarea de licențe multiteritoriale pentru drepturile de autor asupra operelor muzicale pentru utilizare online, nu pot fi realizate în mod satisfăcător de statele membre dar, datorită dimensiunilor și efectelor acțiunii lor, pot fi realizate mai bine la nivelul Uniunii, Uniunea poate adopta măsuri în conformitate cu prin cipiul subsidiarității, potrivit dispozițiilor de la articolul 5 din Tratatul privind Uniunea Europeană. În conformitate cu principiul proporționalității, enunțat la același articol, prezenta directivă nu depășește ceea ce este necesar pentru atingerea obiectivelor respective.

(56) Dispozițiile prezentei directive nu aduc atingere aplicării regulilor de concurență și nici oricărei alte legislații pertinente din alte domenii, inclusiv următoarele: confidențialitate, secrete comerciale, viață privată, acces la documente, drept contractual și drept privat inter național referitor la conflictul de legi și competența juris dicțională, libertatea de asociere a lucrătorilor și a anga jatorilor și dreptul acestora de a se organiza.

(57) Conform Declarației politice comune din 28 septembrie 2011 a statelor membre și a Comisiei privind docu mentele explicative (1), statele membre s-au angajat să însoțească notificarea măsurilor lor de transpunere, în cazuri justificate, cu unul sau mai multe documente care să explice relația dintre elementele unei directive și elementele corespunzătoare din instrumentele naționale de transpunere. În ceea ce privește prezenta directivă, legiuitorul consideră că transmiterea unor astfel de documente este justificată.

(58) Autoritatea Europeană pentru Protecția Datelor a fost consultată în conformitate cu articolul 28 alineatul (2) din Regulamentul (CE) nr. 45/2001 al Parlamentului European și al Consiliului (2) și a emis un aviz la 9 octombrie 2012,

ADOPTĂ PREZENTA DIRECTIVĂ:

TITLUL I

DISPOZIȚII GENERALE

Articolul 1

Obiect

Prezenta directivă stabilește cerințele necesare pentru asigurarea unei bune funcționări a gestionării drepturilor de autor și a drepturilor conexe de către organismele de gestiune colectivă. Aceasta stabilește, de asemenea, cerințele privind acordarea de către organismele de gestiune colectivă a licențelor multiteri toriale pentru drepturile de autor asupra operelor muzicale pentru utilizare online.

Articolul 2

Domeniul de aplicare

(1) Titlurile I, II, IV și V, cu excepția articolului 34 alineatul (2) și a articolului 38, se aplică tuturor organismelor de gestiune colectivă stabilite în Uniune.

(2) Titlul III, articolul 34 alineatul (2) și articolul 38 se aplică organismelor de gestiune colectivă stabilite în Uniune care gestionează drepturile de autor asupra operelor muzicale pentru utilizare online la nivel multiteritorial.

(3) Dispozițiile relevante ale prezentei directive se aplică enti tăților care sunt deținute sau controlate în mod direct sau indirect, integral sau parțial, de către un organism de gestiune colectivă, cu condiția ca aceste entități să desfășoare o activitate care, dacă ar fi desfășurată de un organism de gestiune colectivă, ar intra sub incidența prezentei directive.

(4) Articolul 16 alineatul (1), articolele 18 și 20, articolul 21 alineatul (1) literele (a), (b), (c), (e), (f) și (g), precum și articolele 36 și 42 se aplică tuturor entităților de gestiune independente stabilite în Uniune.

Articolul 3

Definiții

În sensul prezentei directive, se aplică următoarele definiții:

(a) „organism de gestiune colectivă” înseamnă orice organism care este autorizată prin lege sau prin atribuire, licență sau alt tip de înțelegere contractuală să gestioneze drepturile de autor sau drepturile conexe dreptului de autor în numele unuia sau mai multor titulari de drepturi, în beneficiul colectiv al acelor titulari, având drept unic sau principal scop această activitate și care îndeplinește unul dintre criteriile următoare sau pe ambele:

(i) este deținut sau controlat de membrii săi;

(ii) nu are scop lucrativ;

(b) „entitate de gestiune independentă” înseamnă orice organism care este autorizat prin lege sau prin cesiune, licență sau alt tip de înțelegere contractuală să gestioneze drepturile de autor sau drepturile conexe în numele mai multor titulari de drepturi, în beneficiul colectiv al acelor titulari, având drept scop unic sau principal sau unul dintre principalele scopuri această activitate și care:

(i) nu este deținut sau controlat, direct sau indirect, total sau parțial, de titularii de drepturi; și

(ii) nu are scop lucrativ;

(c) „titular de drepturi” înseamnă orice persoană sau entitate, diferită de un organism de gestiune colectivă care este titulara unui drept de autor sau a unui drept conex sau care, în temeiul unui acord pentru exploatarea drepturilor sau în temeiul legii, are dreptul la o parte din veniturile provenite din drepturi;

ROL 84/82 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene 20.3.2014

(1) JO C 369, 17.12.2011, p. 14. (2) Regulamentul (CE) nr. 45/2001 al Parlamentului European și al

Consiliului din 18 decembrie 2000 privind protecția persoanelor fizice cu privire la prelucrarea datelor cu caracter personal de către instituțiile și organele comunitare și privind libera circulație a acestor date (JO L 8, 12.1.2001, p. 1).

(d) „membru” înseamnă un titular de drepturi sau o entitate care îi reprezintă pe titularii de drepturi, inclusiv alte organisme de gestiune colectivă și asociații de titulari de drepturi, care îndeplinește cerințele pentru a fi membru al unui organism de gestiune colectivă și care este admis de acesta;

(e) „statut” înseamnă actul constitutiv, statutul, normele sau actul de constituire al unui organism de gestiune colectivă;

(f) „adunare generală a membrilor” înseamnă un organ al orga nismului de gestiune colectivă în cadrul căruia membrii participă și își exercită dreptul de vot, indiferent de forma juridică a organismului;

(g) „director” înseamnă:

(i) orice membru al consiliului de administrație, în cazul în care legislația națională sau statutul organismului de gestiune colectivă prevede un sistem unitar de conducere;

(ii) orice membru al conducerii sau al consiliului de supra veghere, în cazul în care legislația națională sau statutul organismului de gestiune colectivă prevede un sistem dual de conducere;

(h) „venituri provenite din drepturi” înseamnă venituri colectate de un organism de gestiune colectivă în numele titularilor de drepturi, indiferent dacă acestea provin dintr-un drept exclusiv, dintr-un drept la remunerare sau dintr-un drept la compensații;

(i) „comisioane de gestiune” înseamnă suma percepută, reținută sau compensată de un organism de gestiune colectivă din veniturile provenite din drepturi sau din orice venit derivat din investirea veniturilor provenite din drepturi pentru a acoperi costurile aferente serviciilor de gestiune a drepturilor de autor sau a drepturilor conexe;

(j) „acord de reprezentare” înseamnă orice acord intervenit între organismele de gestiune colectivă prin care un organism de gestiune colectivă mandatează un alt organism de gestiune colectivă să gestioneze drepturile pe care le reprezintă, inclusiv un acord încheiat în temeiul articolelor 29 și 30;

(k) „utilizator” înseamnă orice persoană sau entitate care între prinde acțiuni condiționate de autorizarea de către titularii de drepturi, de remunerarea titularilor de drepturi sau de plata unor compensații către aceștia și care nu acționează în calitate de consumator;

(l) „repertoriu” înseamnă operele cu privire la care un organism de gestiune colectivă gestionează drepturi;

(m) „licență multiteritorială” înseamnă o licență care acoperă teritoriul a mai mult de un stat membru;

(n) „drepturi online asupra operelor muzicale” înseamnă oricare dintre drepturile unui autor asupra unei opere muzicale prevăzute la articolele 2 și 3 din Directiva 2001/29/CE care sunt necesare pentru prestarea unui serviciu online.

TITLUL II

ORGANISME DE GESTIUNE COLECTIVĂ

CAPITOLUL 1

Reprezentarea titularilor de drepturi și membrii și structura organismelor de gestiune colectivă

Articolul 4

Principii generale

Statele membre garantează că organismele de gestiune colectivă acționează în interesul titularilor de drepturi ale căror drepturi le reprezintă și că nu le impun acestora obligații care nu sunt necesare în mod obiectiv pentru protecția drepturilor și a inte reselor lor sau pentru gestionarea eficace a drepturilor lor.

Articolul 5

Drepturile titularilor de drepturi

(1) Statele membre garantează că titularilor de drepturi le revin drepturile prevăzute la alineatele (2)-(8) și că drepturile respective sunt stabilite în statutul sau în condițiile de aderare ale organismului de gestiune colectivă.

(2) Titularilor de drepturi le revine dreptul de a autoriza, la alegere, un organism de gestiune colectivă pentru a le gestiona drepturile, categoriile de drepturi sau tipurile de opere și de alte obiecte protejate alese de aceștia, pentru teritoriile alese de aceștia, indiferent de statul membru de naționalitate, de reședință sau de stabilire al organismului de gestiune colectivă sau al titularilor de drepturi. Cu excepția cazului în care are motive justificate în mod obiectiv de a refuza gestiunea, orga nismul de gestiune colectivă este obligat să gestioneze aceste drepturi, categorii de drepturi sau tipuri de opere și alte obiecte protejate, cu condiția ca gestiunea acestora să se încadreze în domeniul său de activitate.

(3) Titularii de drepturi au dreptul să acorde licențe pentru utilizările necomerciale ale oricăror drepturi, categorii de drepturi sau tipuri de opere și alte obiecte protejate pe care le pot alege.

(4) Titularii de drepturi au dreptul de a revoca autorizația de a gestiona drepturi, categorii de drepturi sau tipuri de opere și de alte obiecte protejate acordată de aceștia unui organism de gestiune colectivă sau de a retrage organismului de gestiune colectivă, la alegere, orice drepturi, categorii de drepturi sau tipuri de opere și de alte obiecte protejate, determinate în conformitate cu alineatul (2), în ceea ce privește teritorii alese de aceștia, cu un preaviz rezonabil care nu trebuie să depășească șase luni. Organismul de gestiune colectivă poate decide ca această revocare sau retragere să intre în vigoare numai la sfârșitul exercițiului financiar.

RO20.3.2014 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene L 84/83

(5) În cazul care există sume datorate unui titular de drepturi corespunzând unor acte de exploatare care s-au produs înainte de intrarea în vigoare a revocării autorizației sau a retragerii drepturilor sau în temeiul unei licențe acordate înainte de intrarea în vigoare a revocării sau a retragerii în cauză, titularul de drepturi își păstrează drepturile decurgând din arti colele 12, 13, 18, 20, 28 și 33.

(6) Organismele de gestiune colectivă nu restrâng exercitarea drepturilor prevăzute la alineatele (4) și (5) prin impunerea, ca o condiție pentru exercitarea drepturilor respective, a faptului ca gestiunea drepturilor, a categoriilor de drepturi sau a tipurilor de opere și de alte obiecte protejate care fac obiectul revocării sau al retragerii să fie încredințate unui alt organism de gestiune colectivă.

(7) În cazul în care autorizează un organism de gestiune colectivă să îi gestioneze drepturile, un titular de drepturi își dă în mod specific acordul pentru fiecare drept, categorie de drepturi sau tip de opere și de alte obiecte protejate a căror gestionare de către organismul de gestiune colectivă o autori zează. Orice astfel de acord se consemnează în formă scrisă.

(8) Un organism de gestiune colectivă informează titularii de drepturi în privința drepturilor acestora decurgând din alineatele (1)-(7), precum și în privința condițiilor aferente dreptului prevăzut la alineatul (3), înainte de a obține acordul acestora pentru gestionarea oricărui drept, a oricărei categorii de drepturi sau a oricărui tip de opere și de alte obiecte protejate.

Un organism de gestiune colectivă informează titularii de drepturi care l-au autorizat deja în privința drepturilor acestora decurgând din alineatele (1)-(7), precum și în privința condițiilor aferente dreptului prevăzut la alineatul (3), până la 10 octombrie 2016.

Articolul 6

Norme privind statutul de membru al organismelor de gestiune colectivă

(1) Statele membre se asigură că organismele de gestiune colectivă se conformează normelor prevăzute la alineatele (2)- (5).

(2) Un organism de gestiune colectivă acceptă titulari de drepturi și entități care reprezintă titularii de drepturi, inclusiv alte organisme de gestiune colectivă și asociații ale titularilor de drepturi, în calitate de membri, dacă aceștia îndeplinesc condițiile de aderare, care se bazează pe criterii obiective, trans parente și nediscriminatorii. Respectivele criterii de aderare se cuprinse în statut sau în condițiile de aderare la organismul de gestiune colectivă și sunt puse la dispoziția publicului. În cazul în care un organism de gestiune colectivă respinge o cerere de

aderare, acesta prezintă titularului de drepturi în termeni clari motivul deciziei de respingere.

(3) Statutul organismului de gestiune colectivă prevede mecanisme adecvate și eficace pentru participarea membrilor săi la procesul decizional al organismului. Reprezentarea diverselor categorii de membri în procesul decizional trebuie să fie echitabilă și echilibrată.

(4) Un organism de gestiune colectivă permite membrilor săi să comunice cu acesta prin mijloace electronice, inclusiv în scopul exercitării drepturilor care decurg din statutul de membru.

(5) Un organism de gestiune colectivă păstrează evidența membrilor și actualizează cu regularitate această evidență.

Articolul 7

Drepturile titularilor de drepturi care nu sunt membri ai organismului de gestiune colectivă

(1) Statele membre se asigură că organismele de gestiune colectivă respectă normele stabilite la articolul 6 alineatul (4), la articolul 20, la articolul 29 alineatul (2) și la articolul 33 în privința titularilor de drepturi care au o legătură juridică directă cu ele, prin lege sau prin cesiune, licență sau alt tip de înțelegere contractuală, dar care nu sunt membrii lor.

(2) Statele membre pot aplica alte dispoziții ale prezentei directive în cazul titularilor de drepturi menționați la alineatul (1).

Articolul 8

Adunarea generală a membrilor organismului de gestiune colectivă

(1) Statele membre se asigură că adunarea generală a membrilor este organizată în conformitate cu normele prevăzute la alineatele (2)-(10).

(2) O adunare generală a membrilor trebuie convocată cel puțin o dată pe an.

(3) Adunarea generală a membrilor decide orice modificări ale statutului și ale condițiilor de aderare la organismul de gestiune colectivă, în cazurile în care aceste condiții nu sunt reglementate prin statut.

(4) Adunarea generală a membrilor decide în privința numirii sau a eliberării din funcție a directorilor, reexaminează acti vitatea lor generală și aprobă remunerația și alte beneficii ale acestora, cum ar fi beneficiile de natură pecuniară și nepecu niară, acordarea de pensii și de drepturi, drepturile la alte prestații și dreptul la plăți compensatorii.

ROL 84/84 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene 20.3.2014

În cadrul unui organism de gestiune colectivă cu un sistem dual de conducere, adunarea generală a membrilor nu decide în privința numirii sau eliberării din funcție a membrilor consiliului de administrație și nici nu aprobă remunerația și alte beneficii ale acestora, în cazul în care competența de a adopta astfel de decizii este delegată consiliului de supraveghere.

(5) În conformitate cu dispozițiile titlului II, capitolul 2, adunarea generală a membrilor decide cel puțin în privința următoarelor aspecte:

(a) politica generală de repartizare a sumelor datorate titularilor de drepturi;

(b) politica generală de utilizare a sumelor care nu pot fi repar tizate;

(c) politica generală de investiții în ceea ce privește veniturile provenite din drepturi și orice venituri derivate din investirea veniturilor provenite din drepturi;

(d) politica generală privind reținerile din veniturile provenite din drepturi și din orice venituri derivate din investirea veniturilor provenite din drepturi;

(e) utilizarea sumelor care nu pot fi repartizate;

(f) politica de gestiune a riscurilor;

(g) aprobarea oricărei achiziții, vânzări sau ipotecări a unor bunuri imobile;

(h) aprobarea fuziunilor și a alianțelor, a înființării de filiale, a achizițiilor de alte entități, ori de părți sociale sau drepturi în alte entități;

(i) aprobarea propunerilor de contractare de împrumuturi, de acordare de împrumuturi sau de constituire de garanții pentru împrumuturi.

(6) Adunarea generală a membrilor poate delega compe tențele menționate la alineatul (5) literele (f), (g), (h) și (i), printr-o rezoluție sau printr-o dispoziție din statut, organului care exercită funcția de supraveghere.

(7) În sensul literelor (a)-(d) de la alineatul (5), statele membre pot impune adunării generale a membrilor să stabi lească condiții mai detaliate privind utilizarea veniturilor provenite din drepturi și a veniturilor derivate din investirea veniturilor provenite din drepturi.

(8) Adunarea generală a membrilor controlează activitățile organismului de gestiune colectivă cel puțin prin decizii privind numirea și eliberarea din funcție a auditorului și prin aprobarea raportului anual de transparență menționat la articolul 22.

Statele membre pot autoriza sisteme sau modalități alternative de numire și eliberare din funcție a auditorului, cu condiția ca respectivele sisteme sau modalități să fie elaborate astfel încât să asigure independența auditorului față de persoanele care admi nistrează activitățile organismului de gestiune colectivă.

(9) Toți membrii organismului de gestiune colectivă au dreptul de a participa și dreptul de a vota în cadrul adunării generale a membrilor. Cu toate acestea, statele membre pot autoriza limitarea dreptului membrilor organismului de gestiune colectivă de a participa și de a-și exercita drepturile de vot în cadrul adunării generale a membrilor, în temeiul unuia sau al ambelor criterii de mai jos:

(a) vechimea calității de membru;

(b) sumele primite de la un membru sau datorate acestuia,

cu condiția ca aceste criterii să fie stabilite și aplicate într-un mod echitabil și proporțional.

Criteriile prevăzute la primul paragraf literele (a) și (b) sunt cuprinse în statutul sau în condițiile de aderare la organismul de gestiune colectivă și sunt puse la dispoziția publicului în conformitate cu articolele 19 și 21.

(10) Fiecare membru al unui organism de gestiune colectivă are dreptul de a desemna orice altă persoană sau entitate în calitate de reprezentant pentru a participa și a vota în numele său în cadrul adunării generale, cu condiția ca această desemnare să nu conducă la un conflict de interese ce ar putea apărea, de exemplu, în cazul în care membrul și repre zentantul în cauză aparțin unor categorii diferite de titulari de drepturi din cadrul organismului de gestiune colectivă.

Cu toate acestea, statele membre pot autoriza restricții impuse cu privire la desemnarea de reprezentanți și la exercitarea drep turilor de vot ale membrilor reprezentați de către aceștia, dacă aceste restricții nu cauzează prejudicii participării adecvate și eficace a membrilor la procesul decizional al unui organism de gestiune colectivă.

Mandatul fiecărui reprezentant este valabil pentru o singură adunare generală a membrilor. Reprezentantul se bucură în cadrul adunării generale a membrilor de aceleași drepturi pe care le-ar avea membrul care l-a desemnat. Reprezentantul votează în conformitate cu instrucțiunile formulate de membrul care l-a desemnat.

(11) Statele membre pot decide să permită ca o adunare a delegaților aleasă cel puțin o dată la patru ani de membrii organismului de gestiune colectivă să exercite competențele adunării generale a membrilor, cu condiția:

RO20.3.2014 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene L 84/85

(a) să se asigure participarea adecvată și efectivă a membrilor la procesul decizional al organismului de gestiune colectivă; precum și

(b) să existe o reprezentare echitabilă și echilibrată a diferitelor categorii de membri în cadrul adunării delegaților.

Normele stabilite la alineatele (2)-(10) se aplică mutatis mutandis adunării delegaților.

(12) În cazul în care, din cauza formei sale juridice, un organism de gestiune colectivă nu dispune de o adunare generală a membrilor, statele membre pot decide ca organul care îndeplinește funcția de supraveghere să exercite compe tențele adunării generale respective. Normele prevăzute la alineatele (2), (3), (4), (5), (7) și (8) se aplică mutatis mutandis organului care exercită funcția de supraveghere.

(13) Statele membre pot decide ca, în cazul în care unii dintre membrii unui organism de gestiune colectivă sunt entități care reprezintă titulari de drepturi, toate sau o parte din competențele adunării generale a membrilor să fie exercitate de către o adunare a acestor titulari de drepturi. Normele stabilite la alineatele (2)-(10) se aplică mutatis mutandis adunării titularilor de drepturi.

Articolul 9

Funcția de supraveghere

(1) Statele membre garantează că fiecare organism de gestiune colectivă dispune de o funcție de supraveghere pentru monitorizarea permanentă a activităților și îndeplinirea de către persoanele care administrează activitatea organismului a îndatoririlor care le revin.

(2) Reprezentarea diverselor categorii de membri ai orga nismului de gestiune colectivă în cadrul organului cu funcție de supraveghere este echitabilă și echilibrată.

(3) Fiecare persoană care exercită funcția de supraveghere completează o declarație individuală anuală privind conflictele de interese, care cuprinde informațiile prevăzute la articolul 10 alineatul (2) al doilea paragraf, și o prezintă adunării generale a membrilor.

(4) Organul care exercită funcția de supraveghere se întrunește periodic și are cel puțin următoarele competențe:

(a) exercitarea competențelor care i-au fost delegate de adunarea generală a membrilor, inclusiv în temeiul articolului 8 alineatele (4) și (6);

(b) monitorizarea activităților și a îndeplinirii îndatoririlor persoanelor menționate la articolul 10, inclusiv punerea în aplicare a deciziilor adunării generale a membrilor și, în special, a politicilor generale prevăzute la articolul 8 alineatul (5) literele (a)-(d).

(5) Organul care exercită funcția de supraveghere prezintă adunării generale a membrilor, cel puțin odată pe an, un raport privind exercitarea competențelor sale.

Articolul 10

Obligațiile persoanelor care administrează activitatea unui organism de gestiune colectivă

(1) Statele membre garantează că fiecare organism de gestiune colectivă ia măsurile necesare pentru ca persoanele care îi administrează activitatea acționează în acest sens într-o manieră rațională, prudentă și adecvată, utilizând proceduri administrative și contabile și mecanisme interne de control fiabile.

(2) Statele membre se asigură că organismele de gestiune colectivă instituie și aplică proceduri pentru a evita conflictele de interese iar, în cazul în care astfel de conflicte nu pot fi evitate, identifică, gestionează, monitorizează și dezvăluie conflictele de interese reale și potențiale, astfel încât să evite ca acestea să afecteze interesele colective ale titularilor de drepturi pe care îi reprezintă organismul.

Procedurile menționate la primul paragraf trebuie să includă o declarație individuală anuală transmisă de fiecare dintre persoanele prevăzute la alineatul (1) adunării generale a membrilor, care să conțină următoarele informații:

(a) orice interese avute în organismul de gestiune colectivă;

(b) orice remunerație primită de la organismul de gestiune colectivă pe durata exercițiului financiar anterior, inclusiv sub forma unor sisteme de pensii, avantaje în natură și alte tipuri de avantaje;

(c) orice sumă primită din partea organismului de gestiune colectivă pe durata exercițiului financiar anterior, în calitate de titular de drepturi;

(d) o declarație privind orice conflict existent sau potențial dintre interesele personale și cele ale organismului de gestiune colectivă sau dintre obligații față de organismul de gestiune colectivă și îndatoriri față de altă persoană fizică sau juridică.

CAPITOLUL 2

Gestionarea veniturilor provenite din drepturi

Articolul 11

Colectarea și utilizarea veniturilor provenite din drepturi

(1) Statele membre se asigură că organismele de gestiune colectivă se conformează normelor prevăzute la alineatele (2)- (5).

ROL 84/86 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene 20.3.2014

(2) Un organism de gestiune colectivă depune toate eforturile pentru colectarea și gestionarea veniturilor provenite din drepturi.

(3) Un organism de gestiune colectivă păstrează separat în conturile sale:

(a) veniturile provenite din drepturi și orice venituri derivate din investirea veniturilor provenite din drepturi; precum și

(b) orice active proprii pe care le-ar putea deține aceasta și orice venituri care provin din aceste active, din comisioanele de gestiune sau din alte activități.

(4) Un organism de gestiune colectivă nu are dreptul de a utiliza veniturile provenite din drepturi sau orice venituri derivate din investirea veniturilor provenite din drepturi în alte scopuri decât repartizarea către titularii de drepturi, cu excepția cazului în care este permisă reținerea comisioanelor de gestiune sau acordarea compensațiilor în contul acestora potrivit unei decizii adoptate în conformitate cu articolul 8 alineatul (5) litera (d) sau utilizarea veniturilor provenite din drepturi sau orice venituri derivate din investirea veniturilor provenite din drepturi potrivit unei decizii adoptate în confor mitate cu articolul 8 alineatul (5).

(5) În cazul în care un organism de gestiune colectivă investește veniturile provenite din drepturi sau orice venituri derivate din investirea veniturilor provenite din drepturi, acest lucru trebuie să se realizeze în interesul suprem al titularilor de drepturi ale căror drepturi le reprezintă, în conformitate cu politica generală de investiții și de gestiune a riscurilor menționată la articolul 8 alineatul (5) literele (c) și (f) și cu respectarea următoarelor reguli:

(a) dacă există un potențial conflict de interese, organismul de gestiune colectivă se asigură că investiția se realizează exclusiv în interesul titularilor de drepturi respectivi;

(b) activele se investesc într-un mod care să asigure siguranța, calitatea, lichiditatea și profitabilitatea portofoliului în întregul său;

(c) activele sunt diversificate în mod corespunzător, pentru a se evita dependența excesivă de un anumit activ și acumulările de riscuri la nivelul întregului portofoliu.

Articolul 12

Rețineri

(1) Statele membre se asigură că, în cazul în care un titular de drepturi autorizează un organism de gestiune colectivă să îi gestioneze drepturile, organismul de gestiune colectivă trebuie să ofere titularului de drepturi informații privind comisioanele de gestiune și alte rețineri din veniturile provenite din drepturi și din oricare venituri derivate din investirea veniturilor provenite din drepturi, înainte de a obține acordul acestuia privind gestionarea drepturilor sale.

(2) Reținerile sunt rezonabile în raport cu serviciile prestate de organismul de gestiune colectivă pentru titularii de drepturi, inclusiv, dacă este cazul, cu serviciile prevăzute la alineatul (4), și sunt stabilite pe baza unor criterii obiective.

(3) Comisioanele de gestiune nu depășesc costurile justificate și documentate suportate de organismul de gestiune colectivă în scopul gestionării drepturilor de autor și a drepturilor conexe.

Statele membre se asigură că cerințele aplicabile utilizării și transparenței utilizării sumelor reținute cu titlu de comisioane de gestiune sau compensate în contul acestor comisioane se aplică oricăror altor rețineri destinate să acopere costurile gestionării drepturilor de autor sau a drepturilor conexe.

(4) În cazul în care un organism de gestiune colectivă prestează servicii sociale, culturale sau educaționale finanțate prin intermediul reținerilor din veniturile provenite din drepturi sau din orice venituri derivate din investirea veniturilor provenite din drepturi, aceste servicii sunt prestate pe baza unor criterii echitabile, în special în ceea ce privește accesul la aceste servicii și amploarea lor.

Articolul 13

Repartizarea sumelor datorate titularilor de drepturi

(1) Fără a aduce atingere articolului 15 alineatul (3) și arti colului 28, statele membre garantează că orice organism de gestiune colectivă repartizează și plătește cu regularitate și cu exactitate sumele datorate titularilor de drepturi, în conformitate cu politica generală de repartizare prevăzută la articolul 8 alineatul (5) litera (a).

De asemenea, statele membre să asigură că organismele de gestiune colectivă sau membrii acestora care sunt entități care reprezintă titulari de drepturi repartizează și plătesc titularilor de drepturi sumele respective în cel mai scurt termen posibil, dar nu mai târziu de nouă luni de la încheierea exercițiului financiar în care au fost colectate veniturile provenite din drepturi, cu excepția cazului în care organismul de gestiune colectivă este împiedicat să respecte acest termen de motive obiective, care țin în special de raportările din partea utilizatorilor, de identificarea drepturilor, de titularii de drepturi sau de stabilirea corespon dențelor dintre informațiile privitoare la opere și alte obiecte protejate, pe de o parte, și titularii de drepturi, pe de alta, sau, dacă este cazul, cu excepția cazului în care membrii săi sunt împiedicați de motivele menționate mai sus să respecte acest termen.

(2) În cazul în care sumele datorate titularilor de drepturi nu pot fi repartizate în termenul prevăzut la alineatul (1) deoarece titularii de drepturi relevanți nu au putut fi identificați sau loca lizați, iar excepția de la acest termen nu se aplică, aceste sume se înscriu separat în conturile organismului de gestiune colectivă.

(3) Organismul de gestiune colectivă ia toate măsurile necesare, în conformitate cu alineatul (1), pentru identificarea și localizarea titularilor de drepturi. În special, în termen de trei luni de la expirarea termenului stabilit la alineatul (1), orga nismul de gestiune colectivă pune informații privind operele și alte obiecte protejate în cazul cărora unul sau mai mulți titulari de drepturi nu au fost identificați sau localizați la dispoziția:

(a) titularilor de drepturi pe care îi reprezintă sau a entităților care reprezintă titulari de drepturi, atunci când respectivele entități sunt membre ale organismului de gestiune colectivă; și

RO20.3.2014 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene L 84/87

(b) tuturor organismelor de gestiune colectivă cu care a încheiat acorduri de reprezentare.

Informațiile menționate la primul paragraf includ, atunci când sunt disponibile, următoarele:

(a) titlul operei sau al altui obiect protejat;

(b) numele titularului de drepturi;

(d) orice alte informații pertinente disponibile care ar putea facilita identificarea titularului de drepturi.

Organismul de gestiune colectivă verifică, de asemenea, evidențele menționate la articolul 6 alineatul (5) și alte evidențe ce pot fi consultate cu ușurință. Dacă măsurile menționate mai sus nu produc rezultate, organismul de gestiune colectivă pune aceste informații la dispoziția publicului în termen de maximum un an de la expirarea perioadei de trei luni.

(4) În cazul în care sumele datorate titularilor de drepturi nu pot fi repartizate în termen de trei ani de la încheierea exercițiului financiar în care au fost colectate veniturile provenite din drepturi și cu condiția ca organismul de gestiune colectivă să fi întreprins toate măsurile necesare pentru identificarea și localizarea titularilor de drepturi menționați la alineatul (3), se consideră că aceste sume nu pot fi repartizate.

(5) Adunarea generală a membrilor organismului de gestiune colectivă decide cu privire la utilizarea sumelor care nu pot fi repartizate în conformitate cu articolul 8 alineatul (5) litera (b), fără a aduce atingere dreptului titularului de drepturi de a solicita sumele respective de la organismul de gestiune colectivă în conformitate cu legislația statului membru privind prescripția cererilor.

(6) Statele membre pot restrânge sau pot determina scopurile în care este autorizată utilizarea sumelor care nu pot fi repar tizate, urmărind, printre altele, ca aceste sume să fie utilizate separat și în mod independent pentru a finanța activități sociale, culturale și educaționale în beneficiul titularilor de drepturi.

CAPITOLUL 3

Gestionarea drepturilor în numele altor organisme de gestiune colectivă

Articolul 14

Drepturi gestionate în temeiul unor acorduri de reprezentare

Statele membre garantează că un organism de gestiune colectivă nu discriminează niciun titular de drepturi ale cărui drepturi sunt gestionate de aceasta în temeiul unui acord de repre zentare, în special în ceea ce privește tarifele și comisioanele de gestiune aplicabile, precum și condițiile privind colectarea

veniturilor provenite din drepturi și repartizarea sumelor datorate titularilor de drepturi.

Articolul 15

Rețineri și plăți în cadrul acordurilor de reprezentare

(1) Statele membre se asigură că organismul de gestiune colectivă nu aplică alte rețineri decât cele aferente comisioanelor de gestiune veniturilor provenite din drepturile pe care le gestionează pe baza unui acord de reprezentare sau oricăror venituri derivate din investirea respectivelor venituri provenite din drepturi, cu excepția cazului în care celălalt organism de gestiune colectivă care este parte la acordul de reprezentare își exprimă în mod expres acordul pentru aceste rețineri.

(2) Organismul de gestiune colectivă depune toate eforturile pentru repartizarea și plata cu regularitate, cu diligență și cu exactitate a sumelor datorate altor organisme de gestiune colectivă.

(3) Organismul de gestiune colectivă realizează aceste operațiuni de repartizare și plată către cealaltă organizație de gestiune colectivă în cel mai scurt termen posibil, dar nu mai târziu de nouă luni de la încheierea exercițiului financiar în care au fost colectate drepturile provenite din venituri, cu excepția cazului în care organismul de gestiune colectivă este împiedicat să respecte acest termen de motive obiective, care țin în special de raportările din partea utilizatorilor, de identificarea dreptu rilor, de titularii de drepturi sau de stabilirea corespondențelor dintre informațiile privitoare la opere și alte obiecte protejate, pe de o parte, și titularii de drepturi, pe de altă parte.

Celălalt organism de gestiune colectivă sau, dacă are drept membri entități ce reprezintă titulari de drepturi, acești membri, repartizează și plătesc titularilor de drepturi aceste sume în cel mai scurt termen posibil, dar nu mai târziu de șase luni de la primirea acestor sume, cu excepția cazului în care organismul de gestiune colectivă sau, dacă este cazul, membrii săi sunt împiedicați să respecte acest termen de motive obiective care țin în special de raportările din partea utilizatorilor, de identificarea drepturilor, de titularii de drepturi sau de stabilirea corespondențelor dintre informațiile privitoare la opere și alte obiecte protejate, pe de o parte, și titularii de drepturi, pe de altă parte.

CAPITOLUL 4

Relații cu utilizatorii

Articolul 16

Acordarea de licențe

(1) Statele membre se asigură că organismele de gestiune colectivă și utilizatorii negociază cu bună credință pentru acordarea de licențe privind drepturile. Organismele de gestiune colectivă și utilizatorii își oferă reciproc toate infor mațiile necesare.

ROL 84/88 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene 20.3.2014

(2) Condițiile de acordare a licențelor trebuie să se bazeze pe criterii obiective și nediscriminatorii. La acordarea de licențe pentru drepturi, organismele de gestiune colectivă nu sunt obligate să utilizeze, cu titlu de precedent pentru alte servicii online, condițiile de acordare a licențelor convenite cu un utilizator atunci când utilizatorul furnizează un nou tip de serviciu online care a fost pus la dispoziția publicului din Uniune pe o durată mai mică de trei ani.

Titularii de drepturi primesc o remunerație adecvată pentru utilizarea drepturilor acestora. Tarifele pentru drepturile exclusive și drepturile la remunerație trebuie să fie rezonabile în raport cu, printre altele, valoarea economică a utilizării drep turilor în cauză, ținând seama de caracteristicile și de sfera de utilizare a operelor și a altor obiecte protejate, precum și de valoarea economică a serviciului prestat de organismul de gestiune colectivă. Organismul de gestiune colectivă informează utilizatorul în cauză cu privire la criteriile utilizate la stabilirea acestor tarife.

(3) Organismele de gestiune colectivă răspund fără întârziere la cererile din partea utilizatorilor, indicând, printre altele, infor mațiile necesare organismului de gestiune colectivă pentru a oferi o licență.

După primirea tuturor informațiilor pertinente, fără întârzieri nejustificate, organismul de gestiune colectivă fie îi oferă o licență, fie îi adresează utilizatorului o declarație motivată în cadrul căreia acesta explică motivele pentru care nu intenționează să acorde o licență pentru un anumit serviciu.

(4) Un organism de gestiune colectivă permite utilizatorilor să comunice cu el prin mijloace electronice, inclusiv, dacă este cazul, în scopul realizării de informări privind utilizarea licenței.

Articolul 17

Obligațiile utilizatorilor

Statele membre adoptă dispoziții pentru a se asigura că utili zatorii furnizează unui organism de gestiune colectivă în termenul și în formatul convenite sau prestabilite, informațiile pertinente aflate la dispoziția lor cu privire la utilizarea drep turilor reprezentate de organismul de gestiune colectivă, care sunt necesare pentru colectarea veniturilor provenite din drepturi și pentru repartizarea și plata către titularii de drepturi a sumelor datorate. Atunci când decid cu privire la formatul în care trebuie puse la dispoziție aceste informații, organismele de gestiune colectivă și utilizatorii țin seama, în măsura posibilului, de standardele facultative de la nivel de sector.

CAPITOLUL 5

Transparență și raportare

Articolul 18

Informații furnizate titularilor de drepturi cu privire la gestiunea drepturilor acestora

(1) Fără a aduce atingere alineatului (2) de la prezentul articol, articolului 19 și articolului 28 alineatul (2), statele

membre se asigură că organismele de gestiune colectivă pun la dispoziția fiecărui titular de drepturi căruia i-au repartizat venituri provenite din drepturi sau în beneficiul căruia au efectuat plăți în perioada la care se referă informațiile, cel puțin o dată pe an, cel puțin următoarele informații:

(a) orice date de contact pe care organismul de gestiune colectivă a fost autorizat de către titularul de drepturi să le utilizeze pentru identificarea și localizarea titularului de drepturi;

(b) veniturile provenite din drepturi repartizate titularului de drepturi;

(c) sumele plătite de organismul de gestiune colectivă titularului de drepturi, defalcate pe categorii de drepturi gestionate și pe tipuri de utilizări;

(d) perioada în care au avut loc utilizările care corespund sumelor repartizate și plătite titularului de drepturi, cu excepția cazurilor în care organismul de gestiune colectivă nu poate furniza aceste informații din rațiuni obiective legate de raportările efectuate de către utilizatori;

(e) rețineri operate în contul comisioanelor de gestiune;

(f) rețineri operate pentru alte scopuri decât în contul comi sioanelor de gestiune, inclusiv cele care pot fi impuse de legislația națională pentru prestarea de servicii sociale, culturale sau educaționale;

(g) orice venituri provenite din drepturi repartizate titularului de drepturi care sunt neachitate pentru orice perioadă.

(2) În cazul în care un organism de gestiune colectivă repar tizează venituri provenite din drepturi și are drept membri entități care sunt responsabile cu repartizarea veniturilor provenite din drepturi către titularii de drepturi, organismul de gestiune colectivă furnizează acestor entități informațiile prevăzute la alineatul (1), cu condiția ca acestea să nu dețină informațiile respective. Statele membre se asigură că aceste entități, cel puțin odată pe an, pun la dispoziția fiecărui titular de drepturi căruia i-au repartizat venituri provenite din drepturi sau în beneficiul căruia au efectuat plăți în perioada la care se referă informațiile, cel puțin informațiile prevăzute la alineatul (1).

Articolul 19

Informații transmise altor organisme de gestiune colectivă în privința gestionării drepturilor în temeiul acordurilor de

reprezentare

Statele membre se asigură că, cel puțin o dată pe an și prin mijloace electronice, un organism de gestiune colectivă pune la dispoziția organismelor de gestiune colectivă în numele cărora gestionează drepturi în temeiul unui acord de reprezentare cel puțin următoarele informații pentru perioada la care se referă informațiile:

RO20.3.2014 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene L 84/89

(a) veniturile provenite din drepturi repartizate, sumele plătite de organismul de gestiune colectivă defalcate pe categorii de drepturi gestionate și pe tipuri de utilizări pentru drepturile pe care le gestionează în temeiul unui acord de reprezentare, precum și orice venituri provenite din drepturi repartizate pentru orice perioadă, care sunt neachitate;

(b) rețineri operate în contul comisioanelor de gestiune;

(c) rețineri operate în orice alt scop decât în contul comi sioanelor de gestiune, astfel cum sunt menționate la articolul 15;

(d) informații privind orice licențe acordate sau refuzate cu privire la opere și alte obiecte protejate care fac obiectul acordului de reprezentare;

(e) hotărâri adoptate de adunarea generală a membrilor, în măsura în care aceste hotărâri sunt pertinente pentru gestiunea drepturilor în temeiul acordului de reprezentare.

Articolul 20

Informații furnizate la cerere titularilor de drepturi, altor organisme de gestiune colectivă și utilizatorilor

Fără a aduce atingere articolului 25, statele membre garantează că, răspunzând unei cereri motivate corespunzător, un organism de gestiune colectivă pune cel puțin următoarele informații, prin mijloace electronice și fără întârzieri nejustificate, la dispoziția oricărui organism de gestiune colectivă în numele căreia gestionează drepturi în temeiul unui acord de reprezentare sau a oricărui titular de drepturi ori a oricărui utilizator:

(a) operele sau alte obiecte protejate pe care le reprezintă, drep turile pe care le gestionează în mod direct sau prin acorduri de reprezentare și teritoriile acoperite sau,

(b) în cazul în care, din cauza domeniului activității desfășurate de organismul de gestiune colectivă astfel de opere sau alte obiecte protejate nu pot fi stabilite, tipurile de opere sau alte obiecte protejate pe care le reprezintă, drepturile pe care le gestionează și teritoriile acoperite.

Articolul 21

Divulgarea de informații către public

(1) Statele membre se asigură că un organism de gestiune colectivă face publice cel puțin următoarele informații în ceea ce îl privește:

(a) statutul;

(b) condițiile de aderare și condițiile de revocare a autorizației de gestionare a drepturilor, dacă acestea nu sunt incluse în statut;

(d) lista persoanelor menționate la articolul 10;

(e) politica generală de repartizare a sumelor datorate titularilor de drepturi;

(f) politica generală privind comisioanele de gestiune;

(g) politica generală privind reținerile din veniturile provenite din drepturi și din orice veniturile rezultate din investirea veniturilor provenite din drepturi, cu excepția comisioanelor de gestiune, inclusiv reținerile operate în scopul prestării de servicii sociale, culturale și educaționale;

(h) o listă a acordurilor de reprezentare încheiate și denumirea organismelor de gestiune colectivă cu care au fost încheiate aceste acorduri de reprezentare;

(i) politica generală de utilizare a sumelor care nu pot fi repar tizate;

(j) procedurile de tratare a plângerilor și de soluționare a liti giilor prevăzute la articolele 33, 34 și 35.

(2) Organismul de gestiune colectivă publică informațiile menționate la alineatul (1) pe site-ul său web și asigură actua lizarea acestora.

Articolul 22

Raportul anual de transparență

(1) Statele membre se asigură că, indiferent de forma sa juridică în temeiul legislației naționale, un organism de gestiune colectivă elaborează și face public un raport anual de transparență, care include raportul special prevăzut la alineatul (3), pentru fiecare exercițiu financiar, în termen de opt luni de la încheierea exercițiului financiar respectiv.

Organismul de gestiune colectivă publică pe site-ul său web raportul anual de transparență, care rămâne la dispoziția publicului timp de cel puțin cinci ani pe site-ul respectiv.

(2) Raportul anual de transparență conține cel puțin infor mațiile indicate în anexă.

(3) Un raport special se referă la utilizarea sumelor deduse în scopul prestării de servicii sociale, culturale și educaționale și conține cel puțin informațiile indicate la punctul 3 din anexă.

(4) Informațiile contabile incluse în raportul anual de trans parență sunt auditate de una sau mai multe persoane abilitate prin lege să auditeze conturi în conformitate cu Directiva 2006/43/CE a Parlamentului European și a Consiliului (1).

ROL 84/90 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene 20.3.2014

(1) Directiva 2006/43/CE a Parlamentului European și a Consiliului din 17 mai 2006 privind auditul legal al conturilor anuale și al conturilor consolidate, de modificare a Directivelor 78/660/CEE și 83/349/CEE ale Consiliului și de abrogare a Directivei 84/253/CEE a Consiliului (JO L 157, 9.6.2006, p. 87).

Raportul de audit, inclusiv rezervele exprimate în acesta, se reproduc integral în raportul anual de transparență.

În sensul prezentului alineat, informațiile contabile conțin situațiile financiare menționate la punctul (1) litera (a) din anexă și orice informații financiare menționate la punctul 1 literele (g) și (h) și la punctul 2 din anexă.

TITLUL III

ACORDAREA DE LICENȚE MULTITERITORIALE PENTRU DREPTURILE ONLINE ASUPRA OPERELOR MUZICALE DE

CĂTRE ORGANISMELE DE GESTIUNE COLECTIVĂ

Articolul 23

Acordarea de licențe multiteritoriale pe piața internă

Statele membre garantează că organismele de gestiune colectivă care își desfășoară activitatea pe teritoriul lor respectă cerințele prevăzute la prezentul titlu la acordarea de licențe multiteri toriale pentru drepturile online asupra operelor muzicale.

Articolul 24

Capacitatea de prelucrare a licențelor multiteritoriale

(1) Statele membre garantează că un organism de gestiune colectivă care acordă licențe multiteritoriale pentru drepturile asupra unor opere muzicale are o capacitate suficientă de prelucrare electronică, într-o manieră eficace și transparentă, a datelor necesare pentru administrarea acestor licențe, inclusiv în scopul identificării repertoriului și a monitorizării utilizării acestuia, a emiterii de facturi către utilizatori, a colectării veni turilor provenite din drepturi și a repartizării sumelor datorate titularilor de drepturi.

(2) În sensul alineatului (1), un organism de gestiune colectivă respectă cel puțin următoarele condiții:

(a) are capacitatea de a identifica cu exactitate, integral sau parțial, operele muzicale pe care organismul de gestiune colectivă este autorizat să le reprezinte;

(b) are capacitatea de a identifica cu exactitate, integral sau parțial, în privința fiecăruia dintre teritoriile relevante, drep turile și titularii de drepturi corespunzători pentru fiecare operă muzicală sau fiecare parte a acesteia pe care orga nismul de gestiune colectivă este autorizat să o reprezinte;

(c) utilizează coduri unice pentru identificarea titularilor de drepturi și a operelor muzicale, ținând cont, în măsura posibilului, de standardele și practicile facultative de la nivel de sector elaborate pe plan internațional sau în cadrul Uniunii;

(d) utilizează mijloace adecvate pentru a identifica și a elimina cu rapiditate și eficacitate inconsecvențele prezente în datele deținute de alte organisme de gestiune colectivă care acordă licențe multiteritoriale pentru drepturile online asupra operelor muzicale.

Articolul 25

Transparența informațiilor privind repertoriile multiteritoriale

(1) Statele membre se asigură că un organism de gestiune colectivă care acordă licențe multiteritoriale pentru drepturile online asupra unor opere muzicale furnizează prestatorilor de servicii muzicale online, titularilor de drepturi ale căror drepturi le reprezintă și altor organisme de gestiune colectivă, prin mijloace electronice, ca răspuns unei cereri motivate corespun zător, informații la zi care să permită identificarea repertoriului muzical online pe care îl reprezintă. Acestea includ:

(a) operele muzicale reprezentate;

(b) drepturile reprezentate integral sau parțial, precum și

(2) Organismul de gestiune colectivă poate adopta măsuri rezonabile, atunci când acestea sunt necesare, pentru a proteja acuratețea și integritatea datelor, pentru a controla reutilizarea acestora și pentru a proteja informațiile sensibile din punct de vedere comercial.

Articolul 26

Acuratețea informațiilor privind repertoriile multiteritoriale

(1) Statele membre se asigură că un organism de gestiune colectivă care acordă licențe multiteritoriale pentru drepturile online asupra unor opere muzicale a luat măsuri care să le permită titularilor de drepturi, altor organisme de gestiune colectivă și prestatorilor de servicii online să solicite o rectificare a datelor menționate în lista de condiții de la articolul 24 alineatul (2) sau a informațiilor prevăzute la articolul 25, în cazul în care respectivii titulari de drepturi, respectivele organisme de gestiune colectivă și respectivii prestatori de servicii online consideră, pe baza unor dovezi rezonabile, că datele sau informațiile în cauză sunt inexacte în ceea ce privește drepturile lor online asupra unor opere muzicale. În cazul în care aceste solicitări au o justificare corespunzătoare, organismul de gestiune colectivă se asigură că datele sau infor mațiile sunt corectate fără întârzieri nejustificate.

(2) Organismul de gestiune colectivă pune la dispoziția titu larilor de drepturi ale căror opere muzicale sunt incluse în propriul său repertoriu muzical și a titularilor de drepturi care i-au mandatat gestiunea drepturilor lor online asupra unor opere muzicale în conformitate cu articolul 31 mijloace prin care aceștia să îi poată transmite, pe cale electronică, informații privind operele lor muzicale sau drepturile lor asupra respec tivelor opere și teritoriile pentru care titularii de drepturi mandatează organismul. Pentru aceasta, organismul de gestiune colectivă și titularii de drepturi țin cont, în măsura posibilului, de standardele și practicile facultative de la nivel de sector referitoare la schimbul de date elaborate pe plan internațional sau în cadrul Uniunii, permițându-le titularilor de drepturi să precizeze opera muzicală, integral sau parțial, drep turile online, integral sau parțial, precum și teritoriile pentru care mandatează organismul de gestiune colectivă.

RO20.3.2014 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene L 84/91

(3) În cazul în care un organism de gestiune colectivă mandatează un alt organism de gestiune colectivă să acorde licențe multiteritoriale pentru drepturile online asupra unor opere muzicale în conformitate cu articolele 29 și 30, orga nismul de gestiune colectivă mandatat aplică și alineatul (2) de la prezentul articol în privința titularilor de drepturi ale căror opere muzicale sunt incluse în repertoriul organismului de gestiune colectivă care mandatează, cu excepția cazului în care organismele de gestiune colectivă convin altfel.

Articolul 27

Exactitatea și rapiditatea raportărilor și a emiterii facturilor

(1) Statele membre se asigură că un organism de gestiune colectivă monitorizează utilizarea drepturilor online asupra operelor muzicale pe care le reprezintă integral sau parțial de către prestatorii de servicii online cărora le-a acordat o licență multiteritorială pentru drepturile respective.

(2) Organismul de gestiune colectivă oferă prestatorilor de servicii online posibilitatea de a raporta prin mijloace electronice utilizarea efectivă a drepturilor online asupra operelor muzicale, iar prestatorii de servicii online raportează cu exactitate cu privire la utilizarea efectivă a acestor opere. Organismul de gestiune colectivă trebuie să ofere posibilitatea de a utiliza pentru schimbul electronic al acestor date cel puțin o metodă de raportare care ține cont de standardele sau practicile facul tative de la nivel de sector elaborate pe plan internațional sau în cadrul Uniunii. Organismul de gestiune colectivă poate refuza să accepte rapoarte transmise de prestatori de servicii online într- un format protejat prin drepturi exclusive dacă organismul permite utilizarea pentru raportare a unui standard acceptat la nivel de sector pentru schimbul electronic de date.

(3) Organismul de gestiune colectivă emite facturi și le transmite prestatorului de servicii online prin mijloace elec tronice. Organismul de gestiune colectivă oferă posibilitatea de a utiliza cel puțin un format care ține cont de standardele sau de practicile facultative de la nivel de sector elaborate pe plan internațional sau în cadrul Uniunii. Facturile identifică operele și drepturile care au făcut obiectul acordării de licențe integral sau parțial, pe baza datelor menționate în lista de condiții de la articolul 24 alineatul (2), precum și utilizările efective aferente, în măsura în care acest lucru este posibil pe baza informațiilor furnizate de prestatorul de servicii online și a formatului utilizat pentru furnizarea acestor informații. Prestatorul de servicii online nu poate refuza să accepte factura din cauza formatului acesteia în cazul în care organismul de gestiune colectivă utilizează un standard acceptat la nivel de sector.

(4) Organismul de gestiune colectivă emite și transmite facturi prestatorului de servicii online cu exactitate și fără întâr ziere, după raportarea utilizării efective a drepturilor online asupra operei muzicale respective, cu excepția cazului în care acest lucru nu este posibil din motive care pot fi imputate prestatorului de servicii online.

(5) Organismul de gestiune colectivă ia măsuri adecvate prin care prestatorul de servicii online să poată contesta exactitatea facturii, inclusiv în cazurile în care acesta din urmă primește facturi de la unul sau mai multe organisme de gestiune colectivă care au ca obiect aceleași drepturi online asupra unei aceleiași opere muzicale.

Articolul 28

Efectuarea de plăți exacte și la timp către titularii de drepturi

(1) Fără a aduce atingere alineatului (3), statele membre se asigură că un organism de gestiune colectivă care acordă licențe multiteritoriale pentru drepturile online asupra unor opere muzicale repartizează sumele datorate titularilor de drepturi acumulate în temeiul acestor licențe cu exactitate și fără întârzieri după raportarea utilizării efective a operei, cu excepția cazului în care acest lucru nu este posibil din motive care pot fi imputate prestatorului de servicii online.

(2) Fără a aduce atingere alineatului (3), organismul de gestiune colectivă furnizează titularilor de drepturi cel puțin următoarele informații, alături de fiecare plată pe care o efec tuează în temeiul alineatului (1):

(a) perioada în care au avut loc utilizările pentru care sumele în cauză sunt datorate titularilor de drepturi și teritoriile în care au avut loc aceste utilizări;

(b) sumele colectate, reținerile operate și sumele repartizate de organismul de gestiune colectivă pentru fiecare drept online asupra oricărei opere muzicale pentru reprezentarea căreia, integrală sau parțială, titularii de drepturi au autorizat orga nismul de gestiune colectivă;

(c) sumele colectate pentru titularii de drepturi, reținerile operate și sumele repartizate de organismul de gestiune colectivă pentru fiecare prestator de servicii online.

(3) În cazul în care un organism de gestiune colectivă mandatează un alt organism de gestiune colectivă să acorde licențe multiteritoriale pentru drepturile online asupra unor opere muzicale în temeiul articolelor 29 și 30, organismul de gestiune colectivă mandatat repartizează sumele menționate la alineatul (1) cu exactitate și fără întârziere și furnizează infor mațiile menționate la alineatul (2) organismului de gestiune colectivă care l-a mandatat. Organismul de gestiune colectivă care mandatează este responsabil pentru repartizarea ulterioară a acestor sume către titularii de drepturi și pentru informarea acestora, cu excepția situației în care organismele de gestiune colectivă convin altfel.

Articolul 29

Acorduri între organismele de gestiune colectivă pentru acordarea de licențe multiteritoriale

(1) Statele membre se asigură că orice acord de reprezentare dintre organisme de gestiune colectivă conform căruia un organism de gestiune colectivă mandatează un alt organism să acorde licențe multiteritoriale pentru drepturile online asupra unor opere muzicale din propriul repertoriu muzical, are un caracter neexclusiv. Organismul de gestiune colectivă mandatat gestionează aceste drepturi online în mod nediscriminatoriu.

ROL 84/92 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene 20.3.2014

(2) Organismul de gestiune colectivă care mandatează își informează membrii în privința principalelor condiții ale acor dului, inclusiv în privința duratei acestuia și a costului serviciilor prestate de organismul de gestiune colectivă mandatat.

(3) Organismul de gestiune colectivă mandatat informează organismul de gestiune colectivă care l-a mandatat în privința principalelor condiții în conformitate cu care urmează să fie acordate licențe pentru drepturile online ale acestuia din urmă, inclusiv natura exploatării, toate dispozițiile referitoare la comi sionul de acordare a licenței sau care afectează acest comision, durata licenței, perioadele contabile și teritoriile vizate.

Articolul 30

Obligația de a reprezenta un alt organism de gestiune colectivă pentru acordarea de licențe multiteritoriale

(1) Statele membre se asigură că, în cazul în care un organism de gestiune colectivă care nu acordă sau nu se oferă să acorde licențe multiteritoriale pentru drepturile online asupra unor opere muzicale din propriul său repertoriu solicită unui alt organism de gestiune colectivă să încheie un acord pentru repre zentarea acestor drepturi, organismul de gestiune colectivă căruia i se adresează solicitarea trebuie să accepte această soli citare dacă acordă deja sau se oferă să acorde licențe multiteri toriale pentru aceeași categorie de drepturi online asupra unor opere muzicale din repertoriul unuia sau mai multor organisme de gestiune colectivă.

(2) Organismul de gestiune colectivă căruia i se adresează solicitarea răspunde în scris și fără nicio întârziere nejustificată organismului de gestiune colectivă care adresează solicitarea.

(3) Fără a aduce atingere alineatelor (5) și (6), organismul de gestiune colectivă căruia i se adresează solicitarea gestionează repertoriul reprezentat al organismului de gestiune colectivă care adresează solicitarea în aceleași condiții pe care le aplică gestionării propriului repertoriu.

(4) Organismul de gestiune colectivă căruia i se adresează solicitarea include repertoriul reprezentat al organismului de gestiune colectivă care adresează solicitarea în toate ofertele pe care le adresează prestatorilor de servicii online.

(5) Comisionul de gestiune pentru serviciul prestat de orga nismul de gestiune colectivă căruia i se adresează solicitarea organismului care formulează solicitarea nu depășește costurile contractate în mod rezonabil de organismul de gestiune colectivă căruia i se adresează solicitarea.

(6) Organismul de gestiune colectivă care formulează soli citarea pune la dispoziția organismului de gestiune colectivă căruia i se adresează solicitarea informațiile privind propriul repertoriu muzical necesare pentru furnizarea de licențe multi teritoriale pentru drepturile online asupra unor opere muzicale.

În cazul în care aceste informații sunt insuficiente sau sunt furnizate într-o formă care nu permite organismului de gestiune colectivă căruia i se adresează solicitarea să se conformeze cerințelor prezentului titlu, organismul de gestiune colectivă căruia i se adresează solicitarea are dreptul să factureze costurile contractate în limite rezonabile pentru îndeplinirea acestor cerințe sau să excludă operele pentru care informațiile sunt insuficiente sau nu pot fi utilizate.

Articolul 31

Accesul la licențe multiteritoriale

Statele membre se asigură că atunci când un organism de gestiune colectivă nu acordă sau nu se oferă să acorde licențe multiteritoriale pentru drepturile online asupra unor opere muzicale sau nu permite unui alt organism de gestiune colectivă să reprezinte drepturile respective pentru astfel de scopuri până la 10 aprilie 2017, titularii de drepturi care au autorizat respectivul organism de gestiune colectivă să le reprezinte drepturile online asupra unor opere muzicale pot retrage respectivului organism de gestiune colectivă drepturile online asupra unor opere muzicale în scopul acordării de licențe multiteritoriale pentru toate teritoriile fără a trebui să retragă drepturile online asupra unor opere muzicale în scopul acordării de licențe monoteritoriale, astfel încât să acorde licențe multite ritoriale pentru drepturile lor online asupra operelor muzicale în mod direct sau prin intermediul oricărei alte părți pe care o autorizează sau prin intermediul oricărui organism de gestiune colectivă care respectă dispozițiile prezentului titlu.

Articolul 32

Derogare privind drepturile muzicale online necesare pentru programele de radio și de televiziune

Cerințele prezentului titlu nu se aplică organismelor de gestiune colectivă atunci când acestea acordă, pe baza agregării benevole a drepturilor necesare, în conformitate cu regulile de concurență de la articolele 101 și 102 din TFUE, o licență multiteritorială pentru drepturile online asupra unor opere muzicale necesare unei societăți de radiodifuziune pentru a comunica sau a pune la dispoziția publicului programele sale de radio sau de tele viziune simultan cu transmiterea acestora prin radiodifuziune sau ulterior acestei transmisii, precum și orice material online, inclusiv avanpremierele, produs de societatea de radiodifuziune sau pentru aceasta, care are un caracter auxiliar față de transmisia inițială prin radiodifuziune a programului său de radio sau de televiziune.

TITLUL IV

MĂSURI DE EXECUTARE

Articolul 33

Proceduri în materie de plângeri

(1) Statele membre se asigură că organismele de gestiune colectivă pun la dispoziția membrilor lor și a organismelor de gestiune colectivă în numele cărora gestionează drepturi în temeiul unui acord de reprezentare proceduri eficace și rapide de tratare a plângerilor, în special în ceea ce privește autorizația de gestionare a drepturilor și revocarea sau retragerea dreptu rilor, condițiile de aderare, colectarea sumelor datorate titularilor de drepturi, reținerile și repartizarea acestora.

RO20.3.2014 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene L 84/93

(2) Organismele de gestiune colectivă răspund în scris plân gerilor formulate de membri sau de organisme de gestiune colectivă în numele cărora gestionează drepturi în temeiul unui acord de reprezentare. În cazul în care organismul de gestiune colectivă respinge o plângere, răspunsul trebuie să fie motivat.

Articolul 34

Proceduri de soluționare alternativă a litigiilor

(1) Statele membre pot prevedea ca litigiile dintre orga nismele de gestiune colectivă, membrii organismelor de gestiune colectivă, titularii de drepturi sau utilizatori cu privire la dispozițiile de drept intern adoptate în conformitate cu cerințele prezentei directive să poată face obiectul unei proceduri de soluționare alternativă a litigiilor rapidă, inde pendentă și imparțială.

(2) Statele membre se asigură că, în sensul titlului III, urmă toarele litigii care privesc un organism de gestiune colectivă stabilit pe teritoriul lor care acordă sau se oferă să acorde licențe multiteritoriale pentru drepturile online asupra unor opere muzicale pot fi supuse unei proceduri independente și imparțiale de soluționare alternativă a litigiilor:

(a) litigii cu un prestator de servicii online existent sau potențial referitoare la aplicarea articolelor 16, 25, 26 și 27;

(b) litigii cu unul sau mai mulți titulari de drepturi referitoare la aplicarea articolelor 25, 26, 27, 28, 29, 30 și 31;

Articolul 35

Soluționarea litigiilor

(1) Statele membre se asigură că litigiile dintre organismele de gestiune colectivă și utilizatori privind în special condițiile de acordare a licențelor existente și propuse sau o încălcare a contractelor pot fi sesizate în instanță sau, dacă este cazul, pot fi supuse unui alt organism de soluționare a litigiilor inde pendent și imparțial, în cazul în care organismul respectiv dispune de expertiză în dreptul proprietății intelectuale.

(2) Articolul 33, articolul 34 și alineatul (1) de la prezentul articol nu aduc atingere dreptului părților de a-și invoca și apăra drepturile prin introducerea unei acțiuni în instanță.

Articolul 36

Respectarea

(1) Statele membre se asigură că respectarea de către orga nismele de gestiune colectivă stabilite pe teritoriul lor a dispozițiilor de drept intern adoptate în conformitate cu cerințele prevăzute în prezenta directivă este monitorizată de către autoritățile competente desemnate în acest scop.

(2) Statele membre se asigură că există proceduri care să permită membrilor unui organism de gestiune colectivă, titu larilor de drepturi, utilizatorilor, altor organisme de gestiune colectivă și părți interesate să transmită notificări autorităților

competente desemnate în acest scop în ceea ce privește activități sau împrejurări care, în opinia lor, constituie o încălcare a dispozițiilor de drept intern adoptate în conformitate cu cerințele stabilite în prezenta directivă.

(3) Statele membre garantează că autoritățile competente desemnate în acest scop au competența de a impune sancțiuni corespunzătoare sau de a lua măsuri corespunzătoare în cazul în care nu au fost respectate dispozițiile de drept intern adoptate în cadrul punerii în aplicare a prezentei directive. Aceste sancțiuni și măsuri sunt eficace, proporționale și disuasive.

Statele membre informează Comisia în privința autorităților competente menționate la prezentul articol și la articolele 37 și 38 până la 10 aprilie 2016. Comisia publică informațiile astfel primite.

Articolul 37

Schimbul de informații dintre autoritățile competente

(1) Pentru a facilita monitorizarea aplicării prezentei directive, fiecare stat membru se asigură că o cerere de informații primită de la o autoritate competentă a unui alt stat membru desemnată în acest scop, referitoare la aspecte relevante pentru aplicarea prezentei directive, îndeosebi în ceea ce privește activități ale organismelor de gestiune colectivă stabilite pe teritoriul statului membru căruia i se adresează soli citarea, primește, fără întârzieri nejustificate, un răspuns din partea autorității competente desemnate în acest scop, cu condiția ca cererea să fie motivată corespunzător.

(2) În cazul în care o autoritate competentă consideră că este posibil ca un organism de gestiune colectivă stabilit într-un alt stat membru, dar care desfășoară activități pe teritoriul său să nu respecte dispozițiile de drept intern ale statului membru în care este stabilit organismul de gestiune colectivă respectiv, care au fost adoptate în conformitate cu cerințele stabilite în prezenta directivă, autoritatea competentă în cauză poate aduce toate informațiile relevante la cunoștința autorității competente a statului membru în care este stabilit organismul de gestiune colectivă, însoțite, dacă este cazul, de o cerere adresată auto rității în cauză de a lua măsurile corespunzătoare în limita competențelor sale. Autoritatea competentă solicitată oferă un răspuns motivat în trei luni.

(3) De asemenea, autoritatea competentă care adresează o astfel de cerere poate sesiza grupul de experți instituit în confor mitate cu articolul 41 în legătură cu aspecte precum cele menționate la alineatul (2).

Articolul 38

Cooperarea pentru dezvoltarea acordării de licențe multiteritoriale

(1) Comisia încurajează schimbul periodic de informații între autoritățile competente desemnate în acest scop din statele membre și între aceste autorități și Comisie în ceea ce privește situația și evoluția acordării de licențe multiteritoriale.

ROL 84/94 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene 20.3.2014

(2) Comisia desfășoară consultări periodice cu reprezentanți ai titularilor de drepturi, ai organismelor de gestiune colectivă, ai utilizatorilor, ai consumatorilor și ai altor părți interesate în ceea ce privește experiența acestora în materie de aplicare a dispozițiilor titlului III din prezenta directivă. Comisia furnizează autorităților competente toate informațiile pertinente care apar în urma acestor consultări, în cadrul schimbului de informații menționat la alineatul (1).

(3) Statele membre se asigură că până la 10 octombrie 2017, autoritățile naționale competente prezintă Comisiei un raport referitor la situația și evoluția acordării de licențe multiteritoriale pe teritoriul lor. Raportul include în special informații privind disponibilitatea licențelor multiteritoriale în statele membre în cauză și respectarea de către organismele de gestiune colectivă a dispozițiilor de drept intern adoptate în cadrul punerii în aplicare a titlului III din prezenta directivă, precum și o evaluare de către utilizatori, consumatori, titularii de drepturi și alte părți interesate a evoluției acordării de licențe multiteri toriale pentru drepturile online asupra operelor muzicale.

(4) Pe baza rapoartelor primite în temeiul alineatului (3) și a informațiilor colectate în temeiul alineatelor (1) și (2), Comisia evaluează aplicarea titlului III din prezenta directivă. Dacă acest lucru este necesar și, după caz, pe baza unui raport specific, Comisia ia în considerare măsuri suplimentare ca răspuns la eventualele probleme constatate. Evaluarea respectivă se concen trează în special pe următoarele elemente:

(a) numărul de organisme de gestiune colectivă care îndeplinesc cerințele titlului III;

(b) aplicarea articolelor 29 și 30, inclusiv numărul de acorduri de reprezentare încheiate de către organismele de gestiune colectivă în temeiul acestor articole;

TITLUL V

RAPORTARE ȘI DISPOZIȚII FINALE

Articolul 39

Notificarea organismelor de gestiune colectivă

Până la 10 aprilie 2016, pe baza informațiilor aflate la dispoziția lor, statele membre transmit Comisiei o listă a orga nismelor de gestiune colectivă stabilite pe teritoriul lor.

Statele membre aduc la cunoștința Comisiei fără nicio întârziere nejustificată orice modificări aduse acestei liste.

Comisia publică aceste informații și le actualizează.

Articolul 40

Raport

Până la 10 aprilie 2021, Comisia evaluează aplicarea prezentei directive și prezintă un raport în această privință Parlamentului

European și Consiliului. Respectivul raport cuprinde o evaluare a impactului prezentei directive asupra dezvoltării activităților transfrontaliere, a diversității culturale, a relațiilor dintre orga nismele de gestiune colectivă și utilizatori și asupra activităților desfășurate pe teritoriul Uniunii de organisme de gestiune colectivă stabilite în afara Uniunii și, dacă este necesar, nevoia revizuirii acesteia. Raportul Comisiei este însoțit, dacă este cazul, de o propunere legislativă.

Articolul 41

Grupul de experți

Se instituie un grup de experți. În componența acestuia intră reprezentanți ai autorităților competente din statele membre. Grupul de experți este prezidat de un reprezentant al Comisiei și se reunește fie la inițiativa președintelui, fie la cererea dele gației unui stat membru. Grupului de experți îi revin urmă toarele atribuții:

(a) să examineze impactul transpunerii prezentei directive asupra funcționării organismelor de gestiune colectivă și a entităților de gestiune independente pe piața internă și să evidențieze eventualele dificultăți;

(b) să organizeze consultări privind toate problemele ce decurg din aplicarea prezentei directive;

(c) să faciliteze schimbul de informații cu privire la aspectele semnificative ale evoluțiilor legislației și jurisprudenței, precum și cu privire la evoluțiile relevante pe plan economic, social, cultural și tehnologic, în special în ceea ce privește evoluțiile pieței digitale a operelor și a altor obiecte protejate.

Articolul 42

Protecția datelor cu caracter personal

Prelucrarea datelor cu caracter personal efectuată în cadrul prezentei directive face obiectul Directivei 95/46/CE.

Articolul 43

Transpunere

(1) Statele membre asigură intrarea în vigoarea actelor cu putere de lege și a actelor administrative necesare pentru a se conforma prezentei directive până la 10 aprilie 2016. Statele membre informează de îndată Comisia cu privire la aceasta.

Atunci când statele membre adoptă aceste acte, ele cuprind o trimitere la prezenta directivă sau sunt însoțite de o asemenea trimitere la data publicării lor oficiale. Statele membre stabilesc modalitatea de efectuare a acestei trimiteri.

(2) Comisiei îi sunt comunicate de către statele membre textele principalelor dispoziții de drept intern pe care le adoptă în domeniul reglementat de prezenta directivă.

RO20.3.2014 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene L 84/95

Articolul 44

Intrarea în vigoare

Prezenta directivă intră în vigoare în a douăzecea zi de la data publicării în Jurnalul Oficial al Uniunii Europene.

Articolul 45

Destinatari

Prezenta directivă se adresează statelor membre.

Adoptată la Strasbourg, 26 februarie 2014.

Pentru Parlamentul European Președintele M. SCHULZ

Pentru Consiliu Președintele

D. KOURKOULAS

ROL 84/96 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene 20.3.2014

ANEXĂ

1. Informațiile care trebuie incluse în raportul anual de transparență menționat la articolul 22 alineatul (2):

(a) situații financiare care cuprind un bilanț contabil sau o situație a activelor și pasivelor, un cont de venituri și cheltuieli pentru exercițiul financiar și o situație a fluxurilor de trezorerie;

(b) un raport al activităților din exercițiul financiar;

(d) o descriere a structurii juridice și de guvernanță a organismului de gestiune colectivă;

(e) informații privind orice entități deținute sau controlate în mod direct sau indirect, integral sau parțial, de către organismul de gestiune colectivă;

(f) informații privind valoarea totală a remunerației plătite persoanelor menționate la articolul 9 alineatul (3) și la articolul 10 în exercițiul financiar precedent și alte beneficii acordate acestora;

(g) informațiile financiare menționate la punctul 2 al prezentei anexe;

(h) un raport special privind utilizarea oricăror sume reținute în scopul prestării de servicii sociale, culturale și educaționale, conținând informațiile menționate la punctul 3 de la această anexă.

2. Informații financiare care trebuie incluse în raportul anual de transparență:

(a) informații financiare privind veniturile provenite din drepturi, defalcate pe categorii de drepturi gestionate și pe tipuri de utilizări (de exemplu radiodifuziune, difuzare online, comunicare publică), inclusiv informații privind veniturile derivate din investirea veniturilor provenite din drepturi și utilizarea acestor venituri (precizându-se dacă au fost repartizate titularilor de drepturi, altor organisme de gestiune colectivă sau utilizate în alte scopuri);

(b) informații financiare privind costul gestionării drepturilor și al altor servicii prestate de organismul de gestiune colectivă titularilor de drepturi, cu o descriere cuprinzătoare a cel puțin următoarelor elemente:

(i) toate costurile de exploatare și financiare, defalcate pe categorii de drepturi gestionate și, în cazurile în care costurile sunt indirecte și nu pot fi încadrate la una sau mai multe categorii de drepturi, o explicație privind metoda utilizată pentru alocarea acestor costuri indirecte;

(ii) costuri de exploatare și financiare, defalcate pe categorii de drepturi gestionate și, în cazurile în care costurile sunt indirecte și nu pot fi încadrate la una sau mai multe categorii de drepturi, o explicație privind metoda utilizată pentru alocarea acestor costuri indirecte, numai în ceea ce privește gestionarea drepturilor, inclusiv comisioanele de gestiune deduse din veniturile provenite din drepturi sau din orice venituri derivate din investirea veniturilor provenite din drepturi, în conformitate cu articolul 11 alineatul (4) și articolul 12 alineatele (1), (2) și (3), ori compensate în contul acestora;

(iii) costuri de exploatare și financiare aferente altor servicii decât gestiunea drepturilor, dar care cuprind servicii sociale, culturale și educaționale;

(iv) resurse utilizate pentru finanțarea costurilor;

(v) rețineri efectuate din veniturile provenite din drepturi, defalcate pe categorii de drepturi gestionate și pe tipuri de utilizări, precum și scopul reținerii, cum ar fi costuri aferente gestiunii drepturilor sau serviciilor sociale, culturale sau educaționale;

(vi) procentul reprezentat de costurile aferente gestiunii drepturilor și altor servicii prestate de organismul de gestiune colectivă titularilor de drepturi, comparativ cu veniturile provenite din drepturi obținute în exercițiul financiar în cauză, defalcate pe categorii de drepturi gestionate și, în cazurile în care costurile sunt indirecte și nu pot fi încadrate la una sau mai multe categorii de drepturi, o explicație privind metoda utilizată pentru alocarea acestor costuri indirecte;

(c) informații financiare privind sumele datorate titularilor de drepturi, cu o descriere cuprinzătoare a cel puțin următoarelor elemente:

(i) suma totală repartizată titularilor de drepturi, defalcată pe categorii de drepturi gestionate și pe tipuri de utilizare;

(ii) suma totală plătită titularilor de drepturi, defalcată pe categorii de drepturi gestionate și pe tipuri de utilizare;

(iii) frecvența plăților, cu defalcarea acestora pe categorii de drepturi gestionate și pe tipuri de utilizare;

RO20.3.2014 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene L 84/97

(iv) suma totală colectată dar nerepartizată încă titularilor de drepturi, defalcată pe categorii de drepturi gestionate și pe tipuri de utilizare și indicând exercițiul financiar în care au fost colectate aceste sume;

(v) suma totală repartizată dar neplătită încă titularilor de drepturi, defalcată pe categorii de drepturi gestionate și pe tipuri de utilizare și indicând exercițiul financiar în care au fost colectate aceste sume;

(vi) în cazul în care un organism de gestiune colectivă nu a repartizat și nu a efectuat plățile în termenul prevăzut la articolul 13 alineatul (1), motivele acestei întârzieri;

(vii) totalul sumelor nerepartizate însoțit de o explicație privind utilizarea acestor sume.

(d) informații privind relațiile cu alte organisme de gestiune colectivă, însoțite de o descriere a cel puțin următoarelor elemente:

(i) sume primite de la alte organisme de gestiune colectivă și sume plătite altor organisme de gestiune colectivă, defalcate pe categorii de drepturi și pe tipuri de utilizări, precum și pe organisme;

(ii) comisioane de gestiune și alte rețineri din veniturile datorate acestor organisme de gestiune colectivă, defalcate pe categorii de drepturi și tipuri de utilizări, precum și pe organisme;

(iii) comisioane de gestiune și alte rețineri din sumele plătite de alte organisme de gestiune colectivă, defalcate pe categorii de drepturi și tipuri de utilizări, precum și pe organisme;

(iv) sumele repartizate în mod direct titularilor de drepturi provenite de la alte organisme de gestiune colectivă, defalcate pe categorii de drepturi și pe organisme.

3. Informațiile care trebuie incluse în raportul special menționat la articolul 22 alineatul (3):

(a) sumele reținute pentru prestarea de servicii sociale, culturale și educaționale în exercițiul financiar, defalcate pe tipuri de scopuri și, pentru fiecare tip de scopuri, o defalcare pe categorii de drepturi gestionate și pe tipuri de utilizări;

(b) o explicație privind utilizarea acestor sume, cu defalcarea acestora pe tipuri de scopuri, inclusiv costurile gestionării sumelor reținute în vederea finanțării de servicii sociale, culturale și educaționale și sumele separate utilizate pentru servicii sociale, culturale și educaționale.

ROL 84/98 Jurnalul Oficial al Uniunii Europene 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2014/26/EÚ z 26. februára 2014 o kolektívnej správe autorských práv a práv súvisiacich s autorským právom a o poskytovaní multiteritoriálnych licencií na práva na hudobné diela na online využívanie na vnútornom trhuText s významom pre EHP

SMERNICE

SMERNICA EURÓPSKEHO PARLAMENTU A RADY 2014/26/EÚ

z 26. februára 2014

o kolektívnej správe autorských práv a práv súvisiacich s autorským právom a o poskytovaní multiteritoriálnych licencií na práva na hudobné diela na online využívanie na vnútornom trhu

(Text s významom pre EHP)

EURÓPSKY PARLAMENT A RADA EURÓPSKEJ ÚNIE

so zreteľom na Zmluvu o fungovaní Európskej únie, a najmä na jej článok 50 ods. 1, článok 53 ods. 1 a článok 62,

so zreteľom na návrh Európskej komisie,

po postúpení návrhu legislatívneho aktu národným parlamen tom,

so zreteľom na stanovisko Európskeho hospodárskeho a sociál neho výboru (1),

konajúc v súlade s riadnym legislatívnym postupom (2),

keďže:

(1) Smernice Únie, ktoré boli prijaté v oblasti autorského práva a práv súvisiacich s autorským právom, už posky tujú vysokú úroveň ochrany pre nositeľov práv, a teda aj rámec, v ktorom sa môže uskutočňovať využívanie obsahu chráneného týmito právami. Uvedené smernice prispievajú k rozvoju a zachovaniu kreativity. Vnútorný trh, na ktorom nedochádza k narušeniu hospodárskej súťaže, ochrana inovácie a intelektuálnej tvorby takisto povzbudzuje investície do inovatívnych služieb a výrob kov.

(2) Šírenie obsahu, ktorý je chránený autorským právom a právom súvisiacim s autorským právom vrátane kníh, audiovizuálnej tvorby a hudobných nahrávok a s tým súvisiace služby, vyžaduje poskytovanie licencií na práva rôznych nositeľov autorských práv a práv súvisia cich s autorským právom, ako sú napríklad autori, výkonní umelci, producenti a vydavatelia. Nositeľ práv si bežne vyberá buď individuálnu, alebo kolektívnu správu svojich práv, pokiaľ členské štáty neustanovia inak, v súlade s právom Únie a medzinárodnými záväz kami Únie a jej členských štátov. Správa autorských práv a práv súvisiacich s autorským právom zahŕňa poskyto vanie licencií používateľom, kontrolu používateľov, monitorovanie využívania práv, presadzovanie auto rských práv a práv súvisiacich s autorským právom,

vyberanie finančných príjmov získaných na základe využívania práv a rozdeľovanie súm splatných nositeľom práv. Organizácie kolektívnej správy umožňujú, aby nosi teľom práv bola vyplácaná odmena za používanie diel, ktoré by sami nemohli kontrolovať či presadzovať, a to aj na iných než domácich trhoch.

(3) Podľa článku 167 Zmluvy o fungovaní Európskej únie (ZFEÚ) musí Únia pri vykonávaní svojich opatrení zohľadňovať kultúrnu rozmanitosť a prispievať k rozkvetu kultúr členských štátov, pričom musí rešpektovať ich národnú a regionálnu rozmanitosť a zároveň zdôraz ňovať spoločné kultúrne dedičstvo. Organizácie kolek tívnej správy zohrávajú a aj naďalej by mali zohrávať dôležitú úlohu ako podporovatelia rozmanitosti kultúr neho prejavu tým, že najmenšiemu a menej populár nemu repertoáru umožnia prístup na trh, a tým, že poskytnú sociálne, kultúrne a vzdelávacie služby v prospech nositeľov práv a verejnosti.

(4) Organizácie kolektívnej správy, ktoré vzniknú v Únii, by mali mať možnosť využívať slobody stanovené zmluvami pri zastupovaní nositeľov práv, ktorí majú bydlisko alebo sú usadení v iných členských štátoch, alebo pri poskyto vaní licencií používateľom, ktorí majú bydlisko alebo sú usadení v iných členských štátoch.

(5) Existujú značné rozdiely medzi vnútroštátnymi pravid lami upravujúcimi fungovanie organizácií kolektívnej správy, predovšetkým pokiaľ ide o ich transparentnosť a zodpovednosť voči svojim členom a nositeľom práv. V niekoľkých prípadoch to viedlo k ťažkostiam, najmä pre zahraničných nositeľov práv, keď chcú vykonávať ich práva, a k nedostatočnému finančnému spravovaniu vybraných príjmov. Problémy s fungovaním organizácií kolektívnej správy vedú k nedostatkom pri využívaní autorských práv a práv súvisiacich s autorským právom na vnútornom trhu na škodu členov organizácií kolek tívnej správy, nositeľov práv a používateľov.

SKL 84/72 Úradný vestník Európskej únie 20.3.2014

(1) Ú. v. EÚ C 44, 15.2.2013, s. 104. (2) Pozícia Európskeho parlamentu zo 4. februára 2014 (zatiaľ neuve

rejnená v úradnom vestníku) a rozhodnutie Rady z 20. februára 2014.

(6) Potreba zlepšiť fungovanie organizácií kolektívnej správy sa uviedla už v odporúčaní Komisie 2005/737/ES (1). Uvedené odporúčanie stanovuje viacero zásad, napríklad slobodu nositeľa práv pri výbere svojej organizácie kolek tívnej správy, rovnaké zaobchádzanie s kategóriami nosi teľov práv a spravodlivé rozdeľovanie autorských odmien. Organizácie kolektívnej správy sa v ňom vyzý vajú, aby používateľom poskytli pred vzájomnými roko vaniami dostatočné informácie o sadzbách a repertoári. Obsahuje tiež odporúčania týkajúce sa zodpovednosti, zastupovania nositeľov práv v rozhodovacích orgánoch organizácií kolektívnej správy a riešenia sporov. Odporú čanie sa však neuplatňovalo rovnomerne.

(7) Ochrana záujmov členov organizácií kolektívnej správy, nositeľov práv a tretích strán vyžaduje koordináciu práv nych predpisov členských štátov týkajúcich sa správy autorských práv a poskytovania multiteritoriálnych licencií na online práva na hudobné diela so zreteľom na zaistenie rovnakých záruk v celej Únii. Právnym základom tejto smernice by preto mal byť článok 50 ods. 1 ZFEÚ.

(8) Cieľom tejto smernice je zabezpečiť koordináciu vnútro štátnych pravidiel týkajúcich sa prístupu k činnosti orga nizácií kolektívnej správy v rámci správy autorských práv a práv súvisiacich s autorským právom, spôsobov ich riadenia, ako aj ich rámec dohľadu, a preto by jej právnym základom mal byť tiež článok 53 ods. 1 ZFEÚ. Navyše, keďže ide o odvetvie ponúkajúce služby v celej Únii, právnym základom tejto smernice by mal byť článok 62 ZFEÚ.

(9) Cieľom tejto smernice je ustanoviť požiadavky uplatni teľné na organizácie kolektívnej správy s cieľom zabez pečiť vysokú úroveň správy, finančného hospodárenia, transparentnosti a predkladania správ. Nemalo by to však členským štátom brániť v tom, aby zachovali alebo zaviedli v súvislosti s organizáciami kolektívnej správy so sídlom na ich území prísnejšie normy než tie, ktoré sú ustanovené v hlave II tejto smernice, za predpokladu, že takéto prísnejšie normy sú zlučiteľné s právom Únie.

(10) Nič v tejto smernici by nemalo brániť tomu, aby členský štát uplatňoval rovnaké alebo podobné ustanovenia na organizácie kolektívnej správy so sídlom mimo Únie, ktoré však vykonávajú činnosť v danom členskom štáte.

(11) Nič v tejto smernici by nemalo brániť tomu, aby organi zácie kolektívnej správy uzatvárali dohody o zastúpení s inými organizáciami kolektívnej správy – v súlade s pravidlami hospodárskej súťaže ustanovenými v člán koch 101 a 102 ZFEÚ – v oblasti správy práv s cieľom uľahčiť, zlepšiť a zjednodušiť postupy poskytovania licencií používateľom, a to aj na účely jednej fakturácie, na základe rovnakých, nediskriminačných a transparent ných podmienok a poskytovať multiteritoriálne licencie aj v iných oblastiach ako v tých, ktoré sú uvedené v hlave III tejto smernice.

(12) Aj keď sa táto smernica uplatňuje na všetky organizácie kolektívnej správy s výnimkou hlavy III, ktorá sa vzťahuje iba na organizácie kolektívnej správy, ktoré spravujú autorské práva na hudobné diela na online využívanie na multiteritoriálnom základe, nenarúša úpravy týkajúce sa spravovania práv v členských štátoch, ako sú napríklad individuálna správa, rozšírená pôsobnosť dohody medzi zastupujúcou organizáciou kolektívnej správy a používa teľom, t. j. rozšírené kolektívne licencie, povinná kolek tívna správa, právne predpoklady zastúpenia a prevod práv na organizácie kolektívnej správy.

(13) Táto smernica nemá vplyv na možnosť členských štátov stanoviť zákonom, iným právnym predpisom alebo iným osobitným mechanizmom na tento účel spravodlivú náhradu odmeny nositeľov práv za výnimky alebo obme dzenia, pokiaľ ide o právo na rozmnožovanie stanovené v smernici Európskeho parlamentu a Rady 2001/29/ES (2), a odmenu nositeľov práv za obmedzenia výhradného práva v súvislosti s verejným vypožičiavaním ustanoveného v smernici Európskeho parlamentu a Rady 2006/115/ES (3), uplatniteľné na ich území, ako aj podmienky týkajúce sa ich vyberania.

(14) Táto smernica nevyžaduje, aby organizácie kolektívnej správy prijali osobitnú právnu formu. V praxi tieto orga nizácie fungujú v rôznych právnych formách, ako sú združenia, družstvá alebo spoločnosti s ručením obme dzeným, ktoré riadia alebo vlastnia nositelia autorských práv a práv súvisiacich s autorským právom alebo subjekty zastupujúce týchto nositeľov práv. V niektorých výnimočných prípadoch však v dôsledku právnej formy organizácie kolektívnej správy nie je prítomný aspekt vlastníctva alebo riadenia. Je to tak napríklad v prípade nadácií, ktoré nemajú členov. Ustanovenia tejto smernice by sa však mali vzťahovať aj na tieto organizácie. Členské štáty by mali obdobne prijať vhodné opatrenia na zabrá nenie obchádzaniu povinností vyplývajúcich z tejto smer nice prostredníctvom voľby právnej formy. Malo by sa

SK20.3.2014 Úradný vestník Európskej únie L 84/73

(1) Odporúčanie Komisie 2005/737/ES z 18. mája 2005 o kolektívnej cezhraničnej správe autorských práv a s nimi súvisiacich práv na oprávnené online hudobné služby (Ú. v. EÚ L 276, 21.10.2005, s. 54).

(2) Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2001/29/ES z 22. mája 2001 o zosúladení niektorých aspektov autorských práv a s nimi súvisiacich práv v informačnej spoločnosti (Ú. v. ES L 167, 22.6.2001, s. 10).

(3) Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2006/115/ES z 12. decembra 2006 o nájomnom práve a výpožičnom práve a o určitých právach súvisiacich s autorskými právami v oblasti duševného vlastníctva (Ú. v. EÚ L 376, 27.12.2006, s. 28).

poznamenať, že subjektmi, ktoré zastupujú nositeľov práv a ktoré sú členmi organizácií kolektívnej správy, môžu byť iné organizácie kolektívnej správy, združenia nositeľov práv, odborové zväzy alebo iné organizácie.

(15) Nositeľom práv by malo byť umožnené poveriť správou svojich práv nezávislé subjekty správy. Takéto nezávislé subjekty správy sú komerčnými subjektmi, ktoré sa odli šujú od organizácií kolektívnej správy, a to okrem iného tým, že ich nositelia práv nevlastnia ani neriadia. V rozsahu, v akom takéto nezávislé subjekty správy vykonávajú rovnaké činnosti ako organizácie kolektívnej správy, by však mali byť povinné poskytovať určité infor mácie nositeľom práv, ktorých zastupujú, organizáciám kolektívnej správy, používateľom a verejnosti.

(16) Audiovizuálni producenti, producenti nahrávok a vysiela telia poskytujú licencie na svoje vlastné práva, v niekto rých prípadoch spolu s právami, ktoré na nich preniesli napríklad výkonní umelci na základe individuálne uzavre tých dohôd, a konajú vo vlastnom záujme. Vydavatelia kníh, hudobné vydavateľstvá alebo vydavatelia novín poskytujú licencie na práva, ktoré boli na nich prenesené na základe individuálne uzavretých dohôd, a konajú vo vlastnom záujme. Audiovizuálni producenti, producenti nahrávok, vysielatelia a vydavatelia by sa teda nemali pokladať za „nezávislé subjekty správy“. Okrem toho by sa manažéri a agenti autorov a výkonných umelcov, konajúci ako sprostredkovatelia a zastupujúci nositeľov práv v ich vzťahoch s organizáciami kolektívnej správy, nemali pokladať za „nezávislé subjekty správy“, keďže nespravujú práva v zmysle stanovovania sadzieb, posky tovania licencií alebo vyberania finančných prostriedkov od používateľov.

(17) Organizáciám kolektívnej správy by malo byť umožnené si zvoliť, aby niektoré z ich činností, napríklad fakturáciu používateľov alebo rozdeľovanie súm náležiacich jedno tlivým nositeľom práv, vykonávali dcérske spoločnosti či iné subjekty, ktoré tieto organizácie riadia. V takýchto prípadoch by ustanovenia tejto smernice, ktoré by sa uplatnili, ak by príslušnú činnosť vykonávala priamo organizácia kolektívnej správy, mali byť uplatniteľné na činnosti týchto dcérskych spoločností či iných subjektov.

(18) V záujme zaistenia plného využitia výhod vnútorného trhu nositeľmi autorských práv a práv súvisiacich s auto rským právom v prípade, že sa ich práva spravujú kolek tívne, a v záujme zaistenia, aby nebola neprimerane ovplyvnená ich sloboda vykonávať tieto práva, je potrebné, aby štatút organizácií kolektívnej správy obsa hoval primerané záruky. Okrem toho by organizácia kolektívnej správy nemala pri poskytovaní svojich služieb

spravovania priamo ani nepriamo diskriminovať nosi teľov práv na základe ich štátnej príslušnosti, miesta pobytu alebo sídla.

(19) Vzhľadom na slobody stanovené v ZFEÚ by kolektívna správa autorských práv a práv súvisiacich s autorským právom mala znamenať, že nositeľovi práv je umožnené slobodne si vybrať organizáciu kolektívnej správy, ktorá bude spravovať jeho práva, či už týmito právami sú práva týkajúce sa verejného prenosu, alebo práva na rozmno žovanie, alebo kategórie práv súvisiacich s formami využívania, napríklad vysielanie, divadelné predstavenie alebo rozmnožovanie na šírenie internetom, za pred pokladu, že organizácia kolektívnej správy, ktorú si nositeľ práv chce vybrať, takéto práva alebo kategórie práv už spravuje.

Práva, kategórie práv alebo druhy diel a iné predmety ochrany spravované organizáciou kolektívnej správy by sa mali určiť na valnom zhromaždení členov uvedenej organizácie, ak už neboli určené v jej štatúte alebo stano vené zákonom. Je dôležité, aby sa práva a kategórie práv určovali tak, že sa zachová rovnováha medzi slobodou nositeľov práv na nakladanie s ich dielami a inými pred metmi ochrany a schopnosťou organizácie účinne spra vovať práva, berúc do úvahy predovšetkým kategóriu práv spravovaných organizáciou a kreatívne odvetvie, v ktorom funguje. S ohľadom na túto rovnováhu by nositelia práv mali mať možnosť bez problémov odňať tieto práva alebo kategórie práv organizácii kolektívnej správy a spravovať tieto práva individuálne alebo zveriť všetky práva alebo ich časť inej organizácii kolektívnej správy alebo inému subjektu alebo na túto organizáciu či subjekt preniesť ich správu, bez ohľadu na štátnu príslušnosť k členskému štátu, pobyt alebo sídlo v člen skom štáte, či už organizácie kolektívnej správy, iného subjektu alebo nositeľa práv. Ak členský štát v súlade s právom Únie a medzinárodnými záväzkami Únie a jej členských štátov ustanoví povinnú kolektívnu správu práv, nositelia práv si budú môcť zvoliť iba iné organizácie kolektívnej správy.

Túto flexibilitu, pokiaľ ide o spravovanie rôznych druhov diel a iných predmetov ochrany, by nositeľom práv mali takisto ponúkať organizácie kolektívnej správy spravujúce rôzne druhy diel a iné predmety ochrany, napríklad lite rárne, hudobné či fotografické diela. V prípade neko merčných použití by členské štáty mali ustanoviť, že organizácie kolektívnej správy prijmú potrebné opatrenia

SKL 84/74 Úradný vestník Európskej únie 20.3.2014

s cieľom zabezpečiť, aby ich nositelia práv mohli vyko návať právo na poskytovanie licencií pre takéto použitia. Takéto opatrenia by mali okrem iného zahŕňať rozhod nutie organizácie kolektívnej správy o podmienkach spojených s vykonávaním tohto práva, ako aj poskyto vanie informácií o týchto podmienkach ich členom. Organizácie kolektívnej správy by mali informovať nosi teľov práv o ich možnostiach a umožniť im čo najjed noduchšie vykonávanie práv týkajúcich sa týchto možností. Nositeľov práv, ktorí už poverili organizáciu kolektívnej správy, možno informovať prostredníctvom internetovej stránky tejto organizácie. Požiadavka súhlasu nositeľov práv v poverení na spravovanie jednotlivých práv, kategórií práv alebo druhov diel a iných predmetov ochrany by nositeľom práv nemala brániť v tom, aby prijali navrhované následné zmeny tohto poverenia tichým súhlasom v súlade s podmienkami stanovenými vo vnútroštátnom práve. Táto smernica nebráni ani zmluvným dohodám, podľa ktorých má vypovedanie alebo odňatie poverenia nositeľmi práv bezprostredný vplyv na licencie udelené pred takýmto vypovedaním alebo odňatím poverenia, ani zmluvným dohodám, podľa ktorých by takéto licencie mali zostať počas urči tého obdobia po takomto vypovedaní alebo odňatí pove renia nedotknuté. Takéto dohody by však nemali vytvárať prekážku plnému uplatňovaniu tejto smernice. Touto smernicou by nemala byť dotknutá možnosť nositeľov práv spravovať si svoje práva individuálne vrátane neko merčného využívania.

(20) Členstvo v organizáciách kolektívnej správy by malo byť založené na objektívnych, transparentných a nediskrimi načných kritériách vrátane vydavateľov, ktorí sú na základe dohody o využívaní práv oprávnení na podiel na príjmoch z práv spravovaných organizáciami kolek tívnej správy a vyberať takéto príjmy od organizácií kolektívnej správy. Uvedené kritériá by nemali zaväzovať organizácie kolektívnej správy prijať členov, v prípade ktorých správa práv, kategórií práv alebo druhov diel či iných predmetov ochrany nepatrí do ich rozsahu činnosti. Záznamy vedené organizáciou kolektívnej správy by mali umožňovať určenie a vyhľadanie jej členov a nositeľov práv, ktorých práva táto organizácia zastupuje na základe poverení poskytnutých týmito nosi teľmi práv.

(21) S cieľom chrániť tých nositeľov práv, ktorých práva sú priamo zastupované organizáciou kolektívnej správy, ale ktorí nespĺňajú jej požiadavky na členstvo, je vhodné vyžadovať, aby sa určité ustanovenia tejto smernice týka júce sa členov vzťahovali aj na takýchto nositeľov práv. Členské štáty by takisto mali mať možnosť poskytnúť takýmto nositeľom práv právo zúčastňovať sa na rozhodovacom procese organizácie kolektívnej správy.

(22) Organizácie kolektívnej správy by mali konať v najlepšom kolektívnom záujme nositeľov práv, ktorých zastupujú. Preto je dôležité zabezpečiť systémy, ktoré umožnia členom organizácií kolektívnej správy vykonávať členské

práva formou účasti na rozhodovacom procese organizá cie. Niektoré organizácie kolektívnej správy majú rôzne kategórie členov, ktorí môžu zastupovať rôzne typy nosi teľov práv, napríklad producentov a výkonných umelcov. Zastúpenie týchto rôznych kategórií členov v rozhodo vacom procese by malo byť spravodlivé a vyvážené. Ak nebudú existovať žiadne ustanovenia o spôsobe uskutoč nenia valného zhromaždenia členov organizácií kolek tívnej správy, oslabila by sa účinnosť pravidiel týkajúcich sa valného zhromaždenia. Preto je potrebné zabezpečiť, aby sa valné zhromaždenie zvolávalo pravidelne aspoň raz za rok a aby prijímalo najdôležitejšie rozhodnutia v organizácii kolektívnej správy.

(23) Všetci členovia organizácií kolektívnej správy by mali mať právo zúčastniť sa a hlasovať na valnom zhromaž dení členov. Výkon týchto práv by mal podliehať len spravodlivým a primeraným obmedzeniam. Organizácie kolektívnej správy v niektorých výnimočných prípadoch majú pri zriaďovaní právnu formu nadácie, a teda nemajú členov. V týchto prípadoch by právomoci valného zhromaždenia členov mal vykonávať orgán poverený funkciou dohľadu. Ak sú členmi organizácií kolektívnej správy subjekty zastupujúce nositeľov práv ako svojich členov, čo môže nastať napríklad v prípade, keď je organizácia kolektívnej správy spoločnosťou s ručením obmedzeným a jej členmi sú združenia nosi teľov práv, členským štátom by malo byť umožnené stanoviť, že niektoré alebo všetky právomoci valného zhromaždenia členov má vykonávať zhromaždenie týchto nositeľov práv. Valné zhromaždenie členov by malo mať aspoň právomoc na určenie rámca činností správy, najmä čo sa týka využívania príjmov z práv orga nizáciou kolektívnej správy. Nemalo by to však mať vplyv na možnosť členských štátov ustanoviť prísnejšie pravidlá týkajúce sa napríklad investícií, fúzií alebo prijí mania úverov vrátane zákazu všetkých takýchto transak cií. Organizácie kolektívnej správy by mali podporovať aktívnu účasť svojich členov na valnom zhromaždení. Výkon hlasovacích práv by sa mal uľahčiť pre členov, ktorí sa zúčastňujú na valnom zhromaždení, ako aj pre členov, ktorí sa na ňom nezúčastňujú. Okrem možnosti vykonávania svojich práv elektronickými prostriedkami by členovia mali mať možnosť zúčastňovať sa a hlasovať na valnom zhromaždení členov prostredníctvom splno mocnenca. Hlasovanie prostredníctvom splnomocnenca by sa malo obmedziť v prípadoch konfliktu záujmov. Členské štáty by pritom mali stanoviť obmedzenia týka júce sa splnomocnencov iba vtedy, ak to nemá vplyv na primeranú a účinnú účasť členov na rozhodovacom procese. Vymenovanie splnomocnencov prispieva predo všetkým k primeranej a účinnej účasti členov na rozhodovacom procese a poskytuje nositeľom práv skutočnú možnosť zvoliť si organizáciu kolektívnej správy podľa svojho výberu bez ohľadu na to, v ktorom členskom štáte má daná organizácia sídlo.

SK20.3.2014 Úradný vestník Európskej únie L 84/75

(24) Členovia by mali mať právo podieľať sa na stálom moni torovaní riadenia organizácií kolektívnej správy. V tejto súvislosti by tieto organizácie mali mať funkciu dohľadu zodpovedajúcu ich organizačnej štruktúre a mali by umožniť členom zastúpenie v orgáne, ktorý túto funkciu vykonáva. V závislosti od organizačnej štruktúry organi zácie kolektívnej správy môže funkciu dohľadu vyko návať osobitný orgán, ako napríklad dozorná rada, alebo niektorí či všetci členovia správnej rady, ktorí neriadia činnosť hospodárenia organizácie kolektívnej správy. Požiadavka spravodlivého a vyváženého zastú penia členov by nemala organizáciám kolektívnej správy brániť v tom, aby vymenovali na výkon funkcie dohľadu tretie strany vrátane osôb s príslušnými odbornými znalosťami a nositeľov práv, ktorí nespĺňajú požiadavky členstva alebo ktorých organizácia nezastupuje priamo, ale prostredníctvom subjektu, ktorý je členom organi zácie kolektívnej správy.

(25) Riadenie organizácie kolektívnej správy musí byť z dôvodu riadneho hospodárenia nezávislé. Vedúci pracovníci, či už boli zvolení ako riaditelia, alebo ich organizácia najala či zamestnala na základe zmluvy, by mali pred prevzatím svojej funkcie a následne každo ročne oznamovať prípadné konflikty svojich záujmov so záujmami nositeľov práv, ktorých organizácia kolek tívnej správy zastupuje. Takéto ročné vyhlásenia by mali predkladať aj osoby vykonávajúce funkciu dohľadu. Členské štáty by mali mať možnosť požadovať, aby orga nizácie kolektívnej správy tieto vyhlásenia zverejňovali alebo ich predkladali orgánom verejnej správy.

(26) Organizácie kolektívnej správy vyberajú, spravujú a rozdeľujú príjmy z využívania práv, ktoré im zverili nositelia týchto práv. Tieto príjmy náležia predovšetkým nositeľom práv, ktorí môžu mať priamy právny vzťah k organizácii alebo môžu byť zastúpení subjektom, ktorý je členom organizácie kolektívnej správy, alebo na základe dohody o zastúpení. Preto je dôležité, aby organizácia kolektívnej správy postupovala pri vyberaní, spravovaní a prideľovaní týchto príjmov s maximálnou starostlivosťou. Presné rozdeľovanie príjmov je možné iba vtedy, keď organizácia kolektívnej správy vedie riadne záznamy o členstve, licenciách a využívaní diel a iných predmetov ochrany. Príslušné údaje potrebné na efek tívnu kolektívnu správu práv by mali poskytovať aj nosi telia práv a používatelia a mala by ich overovať organi zácia kolektívnej správy.

(27) Vybrané sumy splatné nositeľom práv by sa mali spra vovať na účtoch oddelene od vlastných aktív, ktorými môže organizácia disponovať. Investovanie týchto súm by sa malo bez toho, aby to malo vplyv na možnosť členských štátov stanoviť prísnejšie pravidlá o investíciách vrátane zákazu investovania príjmu z práv, vykonávať v súlade so všeobecnou politikou organizácie kolektívnej

správy týkajúcou sa investovania a riadenia rizík. Na zachovanie vysokej úrovne ochrany práv nositeľov práv a na zaistenie toho, aby sa každý príjem, ktorý sa môže získať z využívania takých práv, pripísal v ich prospech, by sa investície vykonané a držané organizáciou kolek tívnej správy mali riadiť v súlade s kritériami, ktoré by od organizácie vyžadovali, aby konala obozretne, a zároveň by organizácii umožňovali, aby rozhodovala o najbezpeč nejšej a najúčinnejšej investičnej politike. To by malo umožniť, aby organizácia kolektívnej správy zvolila rozdelenie aktív, ktoré presne vyhovuje povahe a dĺžke trvania vystavenia akýchkoľvek investícií príjmu z práv rizikám, a ktorým nenáležite neohrozí žiadne príjmy z práv dlžné nositeľom práv.

(28) Keďže nositelia práv majú nárok na odmenu za využí vanie svojich práv, je dôležité, aby poplatky za správu nepresahovali oprávnené náklady na správu práv a aby o všetkých zrážkach, iných než v súvislosti s poplatkami za správu, napríklad zrážkach na sociálne, kultúrne alebo vzdelávacie účely, rozhodovali členovia organizácie kolektívnej správy. Organizácie kolektívnej správy by mali byť transparentné so zreteľom na nositeľov práv, pokiaľ ide o pravidlá upravujúce takéto zrážky. Rovnaké požiadavky by sa mali uplatňovať na akékoľvek rozhod nutie použiť príjmy z práv na kolektívne rozdeľovanie, napríklad na štipendiá. Nositelia práv by nemali byť diskriminovaní z hľadiska prístupu k sociálnym, kultúrnym či vzdelávacím službám financovaným z taký chto zrážok. Táto smernica by nemala ovplyvniť zrážky podľa vnútroštátneho práva, napríklad zrážky na posky tovanie sociálnych služieb organizáciami kolektívnej správy pre nositeľov práv, pokiaľ ide o akýkoľvek aspekt, ktorý nie je touto smernicou regulovaný, za predpokladu, že takéto zrážky sú v súlade s právom Únie.

(29) Rozdeľovanie a úhrada súm náležiacich jednotlivým nosi teľom práv alebo v určitých prípadoch kategóriám nosi teľov práv by sa mali vykonávať včas a v súlade so všeobecnou politikou rozdeľovania dotknutej organizácie kolektívnej správy, a to aj vtedy, keď ich vykonáva iný subjekt zastupujúci nositeľov práv. Iba objektívne dôvody, ktoré organizácia kolektívnej správy nemôže ovplyvniť, môžu odôvodniť oneskorenie v rozdeľovaní a úhrade súm náležiacich nositeľom práv. Okolnosti, ako napríklad skutočnosť, že príjmy z práv boli investo vané s určitým dátumom splatnosti, by preto nemali byť oprávnenými dôvodmi takéhoto oneskorenia. Je vhodné ponechať na členské štáty, aby rozhodovali o pravidlách zabezpečujúcich včasné rozdeľovanie súm a účinné hľadanie a identifikáciu nositeľov práv v prípadoch, keď sa takéto objektívne dôvody vyskytnú. V záujme zaistenia primeraného a účinného rozdeľovania súm náležiacich nositeľom práv je bez toho, aby to malo vplyv na možnosť členských štátov ustanoviť prísnejšie pravidlá, potrebné požadovať od organizácií kolektívnej správy, aby na základe dobrej viery prijali primerané a dôsledné opatrenia na určenie a vyhľadanie príslušných nositeľov

SKL 84/76 Úradný vestník Európskej únie 20.3.2014

práv. Je takisto vhodné, aby členovia organizácie kolek tívnej správy v rozsahu, ktorý umožňuje vnútroštátne právo, rozhodovali o použití všetkých súm, ktoré nemožno rozdeliť v situáciách, keď nie je možné určiť ani vyhľadať nositeľov práv, ktorí majú na tieto sumy nárok.

(30) Organizáciám kolektívnej správy by malo byť umožnené spravovať práva a vyberať príjmy z ich využívania na základe dohôd o zastúpení s inými organizáciami. V záujme ochrany práv členov inej organizácie kolek tívnej správy by organizácia kolektívnej správy nemala rozlišovať medzi právami, ktoré spravuje na základe dohôd o zastúpení, a právami, ktoré spravuje priamo pre svojich nositeľov práv. Organizácia kolektívnej správy by nemala mať možnosť uplatňovať zrážky na príjmy z práv vybrané v mene inej organizácie kolektívnej správy, ktoré nie sú zrážkami súvisiace s poplatkami za správu, bez výslovného súhlasu tejto inej organizácie. Je takisto vhodné požadovať, aby organizácie kolektívnej správy rozdeľovali a vyplácali platby iným organizáciám na základe takýchto dohôd o zastúpení najneskôr vtedy, keď rozdeľujú a vyplácajú platby vlastným členom a nosi teľom práv, ktorí nie sú ich členmi a ktorých zastupujú. Okrem toho by prijímajúca organizácia mala bezodkladne rozdeliť sumy náležiace nositeľom práv, ktorých zastupuje.

(31) Spravodlivé a nediskriminačné komerčné podmienky poskytovania licencií majú mimoriadny význam s cieľom zaistiť, aby používatelia mohli získavať licencie na diela a iné predmety ochrany, v súvislosti s ktorými organi zácia kolektívnej správy zastupuje práva, a zaistiť prime ranú odmenu pre nositeľov práv. Organizácie kolektívnej správy a používatelia by preto mali rokovať o poskytovaní licencií v dobrej viere a uplatňovať sadzby, ktoré by mali byť určené na základe objektívnych a nediskriminačných kritérií. Je vhodné vyžadovať, aby licenčné poplatky či odmeny určené organizáciami kolektívnej správy boli primerané okrem iného vo vzťahu k ekonomickej hodnote využívania práv v konkrétnom kontexte. Orga nizácie kolektívnej správy by napokon mali bez zbytoč ného odkladu reagovať na žiadosti používateľov o licen cie.

(32) V digitálnom prostredí sa od organizácií kolektívnej správy pravidelne požaduje, aby poskytovali licencie na svoj repertoár pre úplne nové podoby využívania a obchodné modely. V takýchto prípadoch a v záujme podpory priaznivého prostredia pre rozvoj takýchto licencií by bez toho, aby to malo vplyv na uplatňovanie pravidiel hospodárskej súťaže, organizácie kolektívnej správy by mali mať potrebnú pružnosť na to, aby mohli čo najrýchlejšie poskytovať individualizované licencie na inovatívne online služby bez rizika, že by podmienky týchto licencií mohli byť použité ako vzor na určenie podmienok ďalších licencií.

(33) S cieľom zabezpečiť, aby organizácie kolektívnej správy mohli plniť povinnosti stanovené v tejto smernici, by používatelia mali týmto organizáciám poskytnúť príslušné informácie o využívaní práv, ktoré zastupujú organizácie kolektívnej správy. Táto povinnosť by sa nemala vzťahovať na fyzické osoby konajúce na účely, ktoré sú mimo rámca ich obchodu, podnikateľskej činnosti, remesla alebo povolania, a ktoré preto nepatria do vymedzenia používateľa ustanoveného v tejto smer nici. Informácie požadované organizáciami kolektívnej správy by okrem toho mali byť obmedzené na to, čo je primerané, potrebné a k dispozícii pre používateľov, aby tieto organizácie mohli vykonávať svoje funkcie, s ohľadom na osobitnú situáciu malých a stredných podnikov. Uvedená povinnosť by mohla byť zahrnutá do dohody medzi organizáciou kolektívnej správy a používateľom, pričom týmto zahrnutím nie sú dotknuté vnútroštátne zákonné práva na informácie. Lehoty týkajúce sa poskytovania informácií používateľmi by mali byť také, aby organizáciám kolektívnej správy umožňovali splniť termíny stanovené na rozdeľovanie súm náležiacich nositeľom práv. Touto smernicou by nemala byť dotknutá možnosť členských štátov vyža dovať od organizácií kolektívnej správy so sídlom na ich území vystavovanie spoločných faktúr.

(34) S cieľom prehĺbiť dôveru nositeľov práv, používateľov a ostatných organizácií kolektívnej správy k spravovaniu práv organizáciami kolektívnej správy by sa každá orga nizácia kolektívnej správy mala riadiť osobitnými požia davkami týkajúcimi sa transparentnosti. Každá organi zácia kolektívnej správy alebo jej člen, ktorý je subjektom zodpovedným za prideľovanie alebo úhradu súm náležia cich nositeľom práv, by preto mali aspoň raz ročne poskytovať určité informácie jednotlivým nositeľom práv, napríklad o sumách, ktoré im boli pridelené alebo vyplatené, ako aj o vykonaných zrážkach. Organizácie kolektívnej správy by takisto mali byť povinné posky tovať dostatočné informácie vrátane finančných infor mácií ostatným organizáciám kolektívnej správy, ktorých práva spravujú na základe dohôd o zastúpení.

(35) S cieľom zabezpečiť, aby nositelia práv, ostatné organi zácie kolektívnej správy a používatelia mali prístup k informáciám o rozsahu činnosti organizácie a dielach alebo iných predmetoch ochrany, ktoré zastupuje, by organizácia kolektívnej správy mala na základe riadne odôvodnenej žiadosti poskytovať informácie o týchto otázkach. Otázka, či a v akom rozsahu možno vyberať primerané poplatky za poskytovanie tejto služby, by sa mala ponechať na vnútroštátne právo. Každá organizácia kolektívnej správy by takisto mala zverejňovať informácie o svojej štruktúre a spôsobe vykonávania svojich

SK20.3.2014 Úradný vestník Európskej únie L 84/77

činností, a to predovšetkým o svojom štatúte a všeobecnej politike týkajúcej sa poplatkov za správu, zrážok a sadzieb.

(36) S cieľom zaistiť, aby nositelia práv mali možnosť moni torovať a porovnávať príslušný výkon organizácií kolek tívnej správy, by tieto organizácie mali zverejňovať výročné správy o transparentnosti, ktoré budú obsahovať porovnateľné finančné informácie po uskutočnenom audite špecifické pre ich činnosti. Organizácie kolektívnej správy by mali takisto zverejňovať osobitné výročné správy tvoriace súčasť výročnej správy o transparentnosti, o použití súm určených na sociálne, kultúrne a vzdelá vacie služby. Táto smernica by nemala organizácii kolek tívnej správy brániť v tom, aby zverejňovala informácie potrebné pre výročnú správu o transparentnosti v jednom dokumente, napríklad ako súčasť jej ročných finančných výkazov, alebo v osobitných správach.

(37) Poskytovatelia online služieb, ktoré využívajú hudobné diela, napríklad hudobných služieb umožňujúcich spotre biteľom sťahovať hudbu alebo ju počúvať v režime prenosu údajov, ako aj ďalších služieb umožňujúcich prístup k filmom či hrám, v ktorých je hudba dôležitým prvkom, musia najskôr získať práva na využívanie taký chto diel. Smernicou 2001/29/ES sa v rámci využívania hudobných diel online požaduje, aby sa získala licencia na všetky jednotlivé práva. V prípade autorov ide o výhradné právo rozmnožovania a výhradné právo verejného prenosu hudobných diel, ktoré zahŕňa právo sprístupňovania verejnosti. Uvedené práva môžu spra vovať jednotliví nositelia práv, napríklad autori alebo hudobné vydavateľstvá, alebo organizácie kolektívnej správy, ktoré poskytujú nositeľom práv služby kolek tívnej správy. Jednotlivé organizácie kolektívnej správy môžu spravovať autorské práva týkajúce sa rozmnožo vania a verejného prenosu. Navyše sa vyskytujú prípady, keď majú niekoľkí nositelia práv práva na rovnaké dielo a poveria rôzne organizácie, aby poskytovali licencie na príslušný podiel práv v rámci daného diela. Každý použí vateľ, ktorý chce poskytovať online služby ponúkajúce spotrebiteľom široký výber hudobných diel, musí zlúčiť práva na diela od rôznych nositeľov práv a organizácií kolektívnej správy.

(38) Internet síce nepozná hranice, ale online trh s hudobnými službami v Únii zostáva fragmentovaný a jednotný digi tálny trh sa zatiaľ nedosiahol v plnej miere. V mnohých prípadoch prehĺbila fragmentáciu európskeho digitálneho trhu s online hudobnými službami zložitosť a náročnosť kolektívnej správy práv v Európe. Táto situácia je v ostrom rozpore s rýchlo rastúcim dopytom na strane

spotrebiteľov po prístupe ku digitálnemu obsahu a k súvisiacim inovačným službám vrátane cezhraničných.

(39) Odporúčaním 2005/737/ES sa podporilo nové regulačné prostredie, ktoré bude lepšie vyhovovať správe auto rských práv a práv súvisiacich s autorským právom na úrovni Únie na účely poskytovania oprávnených online hudobných služieb. Uznalo sa v ňom, že v epoche využí vania hudobných diel online komerční používatelia potrebujú takú politiku poskytovania licencií, ktorá zodpovedá všadeprítomnosti online prostredia a ktorá je multiteritoriálna. Odporúčanie však nedokázalo podnietiť rozsiahle poskytovanie multiteritoriálnych licencií na online práva na hudobné diela ani uspokojiť osobitné potreby poskytovania multiteritoriálnych licen cií.

(40) V online hudobnom odvetví, v ktorom zostáva normou kolektívna správa autorských práv na územnom základe, je nevyhnutne potrebné vytvoriť také podmienky, ktoré prispejú k najúčinnejším postupom poskytovania licencií organizáciami kolektívnej správy v rozširujúcom sa cezhraničnom kontexte. Preto je vhodné vypracovať súbor pravidiel, ktorými sa ustanovia základné podmienky poskytovania multiteritoriálnych kolektívnych licencií organizáciami kolektívnej správy na autorské práva na hudobné diela na online využívanie vrátane textov. Rovnaké pravidlá by sa mali vzťahovať na takéto poskytovanie licencií na všetky hudobné diela vrátane hudobných diel začlenených do audiovizuálnych diel. Nemali by sa však vzťahovať na online služby, ktoré poskytujú prístup k hudobným dielam iba vo forme notového zápisu. Ustanovenia tejto smernice by mali zabezpečiť potrebnú minimálnu kvalitu cezhraničných služieb poskytovaných organizáciami kolektívnej správy, predovšetkým z hľadiska transparentnosti zastupovaného repertoáru a presnosti finančných tokov súvisiacich s využívaním práv. Mali by takisto stanoviť rámec na zjednodušenie dobrovoľného zlučovania hudobného repertoáru a práv, a znížiť tak počet licencií, ktoré použí vateľ potrebuje na prevádzkovanie multiteritoriálnej, multirepertoárovej služby. Uvedené ustanovenia by mali umožniť organizácii kolektívnej správy, ktorá sama nemôže alebo nechce splniť požiadavky, aby požiadala inú organizáciu o zastupovanie svojho repertoáru na multiteritoriálnom základe. Požiadaná organizácia by mala byť povinná prijať splnomocnenie žiadajúcej orga nizácie pod podmienkou, že už zlučuje repertoár a ponúka alebo poskytne multiteritoriálne licencie. Rozvoj zákonných online hudobných služieb v celej Únii by mal prispieť aj k boju proti porušovaniu auto rských práv na internete.

SKL 84/78 Úradný vestník Európskej únie 20.3.2014

(41) Dostupnosť presných a súhrnných informácií o hudob ných dielach, nositeľoch práv a právach, ktoré jednotlivé organizácie kolektívnej správy môžu zastupovať na danom území, má veľký význam pre účinné a trans parentné poskytovanie licencií, následné spracúvanie správ používateľov, ako aj pre súvisiacu fakturáciu posky tovateľov služieb a rozdeľovanie splatných súm. Z uvede ného dôvodu by organizácie kolektívnej správy poskytu júce multiteritoriálne licencie na hudobné diela mali byť schopné rýchlo a presne spracovať takéto podrobné údaje. To vyžaduje používanie databáz o vlastníctve práv, na ktoré sa poskytujú multiteritoriálne licencie, obsahujúcich údaje, ktoré umožňujú určenie diel, práv a nositeľov práv, ktorých je organizácia kolektívnej správy oprávnená zastupovať, a území, na ktoré sa toto poverenie vzťahuje. Akékoľvek zmeny týchto informácií by sa mali zohľadňovať bez zbytočného oneskorenia a databázy by sa mali neustále aktualizovať. Tieto data bázy by mali takisto pomôcť zosúladiť informácie o dielach s informáciami o zvukových záznamoch alebo iných záznamoch, do ktorých je dielo začlenené. Takisto je dôležité zabezpečiť, aby budúci používatelia a nositelia práv, ako aj organizácie kolektívnej správy mali prístup k informáciám, ktoré potrebujú na určenie repertoáru, ktorý tieto organizácie zastupujú. Organizácie kolektívnej správy by mali mať možnosť prijať opatrenia na ochranu presnosti a celistvosti údajov, kontrolu ich opätovného využívania alebo na ochranu komerčne citli vých informácií.

(42) Od organizácií kolektívnej správy poskytujúcich multite ritoriálne licencie na hudobné diela by sa malo požado vať, aby na účely zaistenia čo najväčšej presnosti údajov o hudobnom repertoári, ktoré spracúvajú, v prípade potreby nepretržite a bezodkladne aktualizovali svoje databázy. Mali by zaviesť jednoducho dostupné postupy, ktoré umožnia poskytovateľom online služieb, ako aj nositeľom práv a ďalším organizáciám kolektívnej správy, aby ich informovali o možných nepresnostiach v databá zach organizácií, pokiaľ ide o diela, ktoré vlastnia alebo spravujú vrátane práv (všetkých alebo ich časti) a území, v súvislosti s ktorými splnomocnili príslušnú organizáciu kolektívnej správy, aby konala, avšak bez toho, aby bola ohrozená pravdivosť a celistvosť údajov uchovávaných organizáciou kolektívnej správy. Keďže smernica Európ skeho parlamentu a Rady 95/46/ES (1) udeľuje každej osobe, ktorej sa údaje týkajú, právo na opravu, vyma zanie alebo zablokovanie nepresných alebo neúplných údajov, táto smernica by tiež mala zabezpečiť povinnosť bez zbytočného odkladu opraviť nepresné informácie týkajúce sa nositeľov práv alebo iných organizácií kolek tívnej správy v prípade multiteritoriálnych licencií. Orga nizácie kolektívnej správy by takisto mali byť schopné elektronicky spracovať registráciu diel a oprávnení spra vovať práva. Vzhľadom na význam informačnej automa tizácie pre rýchle a účinné spracovanie údajov by orga nizácie kolektívnej správy mali umožňovať nositeľom

práv používanie elektronických prostriedkov na štruktú rované oznamovanie uvedených informácií. Organizácie kolektívnej správy by mali v čo najširšej miere zaistiť, aby uvedené elektronické prostriedky zohľadnili príslušné dobrovoľné odvetvové normy alebo postupy vypraco vané na medzinárodnej úrovni alebo na úrovni Únie.

(43) Odvetvové normy pre využívanie hudby, oznámenia o predaji a fakturácia pomáhajú pri zlepšovaní efektív nosti výmeny údajov medzi organizáciami kolektívnej správy a používateľmi. Monitorovanie používania licencií by malo rešpektovať základné práva vrátane práva na rešpektovanie súkromného a rodinného života a práva na ochranu osobných údajov. S cieľom zabezpečiť, aby sa zefektívnenie prejavilo v rýchlejšom finančnom spra covaní a v konečnom dôsledku vo včasnejších platbách nositeľom práv, by sa od organizácií kolektívnej správy mala požadovať bezodkladná fakturácia poskytovateľov služieb a bezodkladné rozdeľovanie súm náležiacich nositeľom práv. V záujme účinnosti tejto požiadavky je nevyhnutné, aby používatelia poskytovali organizáciám kolektívnej správy presné a včasné správy o využívaní diel. Ak sú k dispozícii široko používané odvetvové normy, od organizácií kolektívnej správy by sa nemalo požadovať, aby prijímali správy používateľov v špeciál nych formátoch. Organizáciám kolektívnej správy by sa nemalo brániť v tom, aby využívali služby iných strán týkajúce sa poskytovania multiteritoriálnych licencií na online práva na hudobné diela. Spoločné využívanie alebo konsolidácia kapacít zázemia („back office“) by mali organizáciám pomôcť zlepšiť správcovské služby a racionalizovať investície do nástrojov na spravovanie údajov.

(44) Zlúčením rôzneho hudobného repertoáru pre poskyto vanie multiteritoriálnych licencií sa zjednodušuje postup poskytovania licencií, a sprístupňovaním celého reper toáru na trhu s poskytovaním multiteritoriálnych licencií sa prehlbuje kultúrna rozmanitosť a prispieva sa k znižo vaniu počtu transakcií, ktoré poskytovateľ online služieb potrebuje na to, aby ponúkal služby. Toto zlučovanie repertoáru by malo zjednodušiť rozvoj nových online služieb a viesť k zníženiu nákladov na transakcie, ktoré sa prenášajú na spotrebiteľov. Organizácie kolektívnej správy, ktoré nie sú ochotné alebo schopné poskytovať multiteritoriálne licencie priamo na svoj vlastný hudobný repertoár, by sa preto mali podnecovať, aby dobrovoľne splnomocnili iné organizácie kolektívnej správy spravo vaním svojho repertoáru na nediskriminačnom základe. Výhradnosť dohôd o multiteritoriálnych licenciách by obmedzila možnosti dostupné pre používateľov, ktorí sa snažia získať multiteritoriálne licencie, ako aj obme dzila možnosti výberu dostupné pre organizácie kolek tívnej správy, ktoré hľadajú administratívne služby pre

SK20.3.2014 Úradný vestník Európskej únie L 84/79

(1) Smernica Európskeho parlamentu a Rady 95/46/ES z 24. októbra 1995 o ochrane fyzických osôb pri spracovaní osobných údajov a voľnom pohybe týchto údajov (Ú. v. ES L 281, 23.11.1995, s. 31).

svoj repertoár na multiteritoriálnom základe. Všetky dohody o zastúpení medzi organizáciami kolektívnej správy týkajúce sa poskytovania multiteritoriálnych licencií by sa teda mali uzatvárať na nevýhradnom základe.

(45) Pre členov organizácií kolektívnej správy má mimoriadny význam transparentnosť podmienok, za ktorých organi zácie kolektívnej správy spravujú online práva. Organi zácie kolektívnej správy by teda mali svojim členom poskytnúť dostatočné informácie o hlavných podmien kach každej dohody splnomocňujúcej inú organizáciu kolektívnej správy, aby zastupovala online práva na hudobné diela týchto členov na účely poskytovania multiteritoriálnych licencií.

(46) Rovnako je dôležité požadovať od všetkých organizácií kolektívnej správy, ktoré ponúkajú alebo poskytujú multiteritoriálne licencie, aby súhlasili so zastupovaním repertoáru iných organizácií kolektívnej správy, ktoré sa rozhodli, že tento repertoár nebudú priamo zastupovať. S cieľom zaistiť, že táto požiadavka nebude neprimeraná a neprekročí rámec toho, čo je nevyhnutné, by sa od oslovenej organizácie kolektívnej správy malo požadovať prijatie zastúpenia len vtedy, keď je žiadosť obmedzená na právo online alebo na kategórie práv online, ktoré sama zastupuje. Navyše by sa táto požiadavka mala uplatňovať len na organizácie kolektívnej správy, ktoré zlučujú repertoár, a nemala by sa rozširovať na organi zácie kolektívnej správy poskytujúce multiteritoriálne licencie výlučne na vlastný repertoár. Nemala by sa týkať ani organizácií kolektívnej správy, ktoré zlučujú práva na rovnaké diela iba preto, aby mohli poskytnúť spoločnú licenciu na právo na rozmnožovanie a právo na verejný prenos takýchto diel. V záujme ochrany záujmov nositeľov práv splnomocňujúcej organizácie kolektívnej správy a s cieľom zabezpečiť, aby malé a menej známe repertoáre v členských štátoch mohli mať prístup na vnútorný trh za rovnakých podmienok, je dôležité, aby repertoár splnomocňujúcej organizácie kolektívnej správy bol spravovaný za rovnakých podmienok ako repertoár splnomocnenej organizácie kolektívnej správy a aby bol začlenený do ponúk, ktoré splnomocnená organizácia kolektívnej správy predkladá poskytovateľom online služieb. Poplatok za správu, ktorý splnomocnená organizácia kolektívnej správy vyberá, by mal tejto organizácii umožňovať náhradu jej potrebných a primeraných investícií. Žiadna dohoda, ktorou organizácia kolektívnej správy splnomocňuje inú organizáciu alebo organizácie poskytovaním multiterito riálnych licencií na svoj vlastný hudobný repertoár na použitie online, by jej nemala brániť v tom, aby naďalej poskytovala licencie obmedzené na územie členského štátu, v ktorom má sídlo, na svoj vlastný repertoár a na akýkoľvek iný repertoár, ktorý môže na základe poverenia zastupovať na uvedenom území.

(47) Keby nositelia práv nemohli vykonávať tieto práva v súvi slosti s multiteritoriálnymi licenciami v prípadoch, keď organizácia kolektívnej správy, ktorej poskytli svoje práva, neposkytla či neponúkla multiteritoriálne licencie a okrem toho nechcela splnomocniť touto činnosťou inú organizáciu kolektívnej správy, boli by výrazne ohrozené ciele a účinnosť pravidiel poskytovania multiteritoriál nych licencií organizáciami kolektívnej správy. Z uvede ného dôvodu by bolo dôležité, aby nositelia práv mohli za takýchto okolností vykonávať právo na poskytovanie multiteritoriálnych licencií požadované poskytovateľmi online služieb buď sami, alebo prostredníctvom inej strany či strán tým, že by svojej pôvodnej organizácii kolektívnej správy odňali svoje práva v takom rozsahu, v akom je to potrebné na poskytovanie multiteritoriál nych licencií na online využívanie, a ponechali svojej pôvodnej organizácii rovnaké práva na účely poskyto vania monoteritoriálnych licencií.

(48) Vysielacie organizácie sa pri vysielaní vlastných televíz nych a rozhlasových programov obsahujúcich hudobné diela všeobecne spoliehajú na licencie od miestnej orga nizácie kolektívnej správy. Táto licencia sa často obme dzuje na vysielacie činnosti. Licencia na online práva na hudobné diela by sa mala vyžadovať s cieľom umožniť prevádzkovateľom televízneho alebo rozhlasového vysie lania dostupnosť online. S cieľom zjednodušiť poskyto vanie licencií na online práva na hudobné diela na účely súbežného a neskoršieho online prenosu televízneho a rozhlasového vysielania je nevyhnutné udeliť výnimku z pravidiel, ktoré by sa inak uplatňovali na poskytovanie multiteritoriálnych licencií na online práva na hudobné diela. Takáto výnimka by mala byť obmedzená na to, čo je potrebné na umožnenie prístupu k televíznym alebo rozhlasovým programom online a k materiálu s jasným podriadeným vzťahom k pôvodnému vysielaniu produ kovanému na také účely, ako je doplnenie, upútavky alebo recenzie príslušného televízneho alebo rozhlaso vého programu. Táto výnimka by nemala porušovať hospodársku súťaž s inými službami, ktoré poskytujú spotrebiteľom online prístup k jednotlivým hudobným alebo audiovizuálnym dielam, ani viesť k reštriktívnym postupom, napríklad rozdeleniu trhu či spotrebiteľov, ktoré by boli v rozpore s článkami 101 alebo 102 ZFEÚ.

(49) Je nevyhnutné zabezpečiť účinné presadzovanie ustano vení vnútroštátneho práva prijatého na základe tejto smernice. Organizácie kolektívnej správy by mali svojim členom ponúknuť osobitné postupy vybavovania sťaž ností. Uvedené postupy by mali byť dostupné aj ostatným nositeľom práv, ktorých organizácia priamo zastupuje, ako aj iným organizáciám kolektívnej správy, v mene ktorých spravuje práva na základe dohody o

SKL 84/80 Úradný vestník Európskej únie 20.3.2014

zastupovaní. Ďalej by členské štáty mali mať možnosť ustanoviť, aby spory medzi organizáciami kolektívnej správy, ich členmi, nositeľmi práv alebo používateľmi týkajúce sa uplatňovania tejto smernice mohli podliehať rýchlemu, nezávislému a nestrannému postupu alterna tívneho riešenia sporov. Keby sa spory medzi organizá ciami kolektívnej správy a inými stranami neriešili rýchlo a účinne, mohlo by to predovšetkým oslabiť účinnosť pravidiel poskytovania multiteritoriálnych licencií na online práva na hudobné diela. V dôsledku toho je vhodné ustanoviť možnosť jednoducho dostupného, efektívneho a nestranného mimosúdneho konania, ako je mediácia alebo rozhodcovské konanie, na riešenie konfliktov medzi organizáciami kolektívnej správy poskytujúcimi multiteritoriálne licencie na jednej strane a poskytovateľmi online služieb, nositeľmi práv alebo inými organizáciami kolektívnej správy na druhej strane bez toho, aby tým bolo dotknuté právo na súdne kona nie. Táto smernica neustanovuje osobitnú formu, v ktorej by sa takéto alternatívne riešenie sporov malo uskutoč ňovať, ani neurčuje, aký orgán by ho mal vykonávať za predpokladu, že je zaručená jeho nezávislosť, nestrannosť a efektívnosť. Napokon je takisto vhodné vyžadovať, aby členské štáty mali k dispozícii nezávislé, nestranné a účinné postupy riešenia sporov prostredníctvom orgánov s odbornými znalosťami v oblasti práv dušev ného vlastníctva alebo prostredníctvom súdov vhodných na urovnanie obchodných sporov medzi organizáciami kolektívnej správy a používateľmi týkajúce sa existujúcich alebo navrhovaných licenčných podmienok či porušenia zmluvy.

(50) Členské štáty by mali stanoviť vhodné postupy umožňu júce monitorovať, či sa organizácie kolektívnej správy riadia touto smernicou. Nie je vhodné, aby táto smernica obmedzovala voľbu členských štátov, pokiaľ ide o príslušné orgány ani pokiaľ ide o ex ante alebo ex post povahu kontroly nad organizáciami kolektívnej správy, a zároveň by sa malo zabezpečiť, aby takéto orgány boli schopné účinne a včas riešiť všetky otázky, ktoré môžu pri uplatňovaní tejto smernice vzniknúť. Členské štáty by nemali byť povinné zriaďovať nové príslušné orgány. Okrem toho by členovia organizácie kolektívnej správy, nositelia práv, používatelia, organi zácie kolektívnej správy a iné zainteresované strany mali mať možnosť informovať príslušný orgán o činnos tiach alebo okolnostiach, ktoré sú podľa ich názoru porušením práva zo strany organizácií kolektívnej správy a prípadne používateľov. Členské štáty by mali zabezpe čiť, aby príslušné orgány mali právomoc ukladať sankcie alebo prijímať opatrenia v prípadoch, keď sa nedodržia vajú ustanovenia vnútroštátneho práva vykonávajúceho túto smernicu. Táto smernica neustanovuje osobitné druhy sankcií alebo opatrení za predpokladu, že sú účinné, primerané a odrádzajúce. Takéto sankcie alebo opatrenia môžu zahŕňať príkazy na odvolanie riaditeľov, ktorí sa dopustili nedbanlivosti, inšpekcie v priestoroch organizácie kolektívnej správy alebo v prípadoch, keď sa niektorej organizácii vydá oprávnenie na činnosť, odňatie takéhoto oprávnenia. Táto smernica by mala zostať

neutrálna, čo sa týka systémov predchádzajúceho schvá lenia a dohľadu v členských štátoch vrátane požiadavky na reprezentatívnosť organizácie kolektívnej správy, ak sú tieto systémy v súlade s právom Únie a nevytvárajú prekážku plnému uplatňovaniu tejto smernice.

(51) S cieľom zabezpečiť splnenie požiadaviek poskytovania multiteritoriálnych licencií by sa mali prijať osobitné ustanovenia o monitorovaní ich plnenia. Na tento účel by mali spolupracovať príslušné orgány členských štátov a Komisia. Členské štáty by si mali vzájomne pomáhať prostredníctvom výmeny informácií medzi svojimi príslušnými orgánmi s cieľom uľahčiť monitorovanie organizácií kolektívnej správy.

(52) Je dôležité, aby organizácie kolektívnej správy rešpekto vali právo na súkromný život a ochranu osobných údajov každého nositeľa práv, člena, používateľa a ostat ných osôb, ktorých osobné údaje spracúvajú. Smernica 95/46/ES upravuje spracúvanie osobných údajov vykoná vané v členských štátoch v kontexte uvedenej smernice a pod dohľadom príslušných orgánov členských štátov, predovšetkým verejných nezávislých orgánov určených členskými štátmi. Nositeľom práv by sa mali poskytnúť vhodné informácie o spracovaní ich údajov, príjemcoch týchto údajov, lehotách uchovávania takýchto údajov vo všetkých databázach, a o spôsobe, akým nositelia práv môžu vykonávať svoje práva na prístup, opravu či odstránenie ich osobných údajov, ktoré sa ich týkajú v súlade so smernicou 95/46/ES. Najmä s jedinečnými identifikátormi, ktoré umožňujú nepriamu identifikáciu osoby, je potrebné zaobchádzať ako s osobnými údajmi v zmysle uvedenej smernice.

(53) Ustanoveniami o opatreniach na presadzovanie by nemali byť dotknuté právomocí vnútroštátnych nezávi slých orgánov verejnej moci zriadených členskými štátmi podľa smernice 95/46/ES, ktoré monitorujú súlad s vnútroštátnymi ustanoveniami prijatými pri vykonávaní uvedenej smernice.

(54) Táto smernica rešpektuje základné práva a dodržiava zásady zakotvené v Charte základných práv Európskej únie (ďalej len „charta“). Ustanovenia tejto smernice týka júce sa riešenia sporov by nemali brániť stranám vo vykonávaní ich práva na prístup k súdu, ktoré zaručuje charta.

SK20.3.2014 Úradný vestník Európskej únie L 84/81

(55) Keďže ciele tejto smernice, a to zlepšiť možnosti členov vykonávať kontrolu činností organizácií kolektívnej správy, zaručiť dostatočnú transparentnosť organizácií kolektívnej správy a zlepšiť poskytovanie multiteritoriál nych licencií na autorské práva na hudobné diela na online využívanie, nie je možné uspokojivo dosiahnuť na úrovni samotných členských štátov, ale z dôvodu ich rozsahu a dôsledkov ich možno lepšie dosiahnuť na úrovni Únie, môže Únia prijať opatrenia v súlade so zásadou subsidiarity podľa článku 5 Zmluvy o Európskej únii. V súlade so zásadou proporcionality podľa uvede ného článku táto smernica neprekračuje rámec nevyh nutný na dosiahnutie týchto cieľov.

(56) Ustanovenia tejto smernice sa nedotýkajú uplatňovania pravidiel hospodárskej súťaže ani žiadnych iných prísluš ných právnych predpisov v iných oblastiach vrátane dôvernosti, obchodného tajomstva, súkromia, prístupu k dokumentom, zmluvného práva a medzinárodného súkromného práva, pokiaľ ide o konflikt právnych poriadkov a súdnu jurisdikciu, a ani slobody združovania pracovníkov a zamestnancov a ich práva organizovať sa.

(57) V súlade so spoločným politickým vyhlásením členských štátov a Komisie z 28. septembra 2011 k vysvetľujúcim dokumentom (1) sa členské štáty zaviazali, že v odôvod nených prípadoch pripoja k oznámeniu o transpozičných opatreniach jeden alebo viacero dokumentov vysvetľujúcich súvislosť medzi zložkami smernice a zodpovedajúcimi časťami vnútroštátnych transpozič ných nástrojov. Zákonodarca považuje prenos takýchto dokumentov v súvislosti s touto smernicou za odôvod nený.

(58) Európsky dozorný úradník pre ochranu údajov bol konzultovaný v súlade s článkom 28 ods. 2 nariadenia Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (2) a vydal stanovisko 9. októbra 2012,

PRIJALI TÚTO SMERNICU:

HLAVA I

VŠEOBECNÉ USTANOVENIA

Článok 1

Predmet úpravy

V tejto smernici sa stanovujú požiadavky potrebné na zabezpe čenie riadneho fungovania správy autorských práv a práv súvi siacich s autorským právom organizáciami kolektívnej správy. Ustanovujú sa ňou aj požiadavky na poskytovanie multiterito riálnych licencií organizáciami kolektívnej správy na autorské práva na hudobné diela na online využívanie.

Článok 2

Rozsah pôsobnosti

1. Hlavy I, II, IV a V okrem článku 34 ods. 2 a článku 38 sa vzťahujú na všetky organizácie kolektívnej správy so sídlom v Únii.

2. Hlava III a článok 34 ods. 2 a článok 38 sa vzťahujú na organizácie kolektívnej správy so sídlom v Únii, ktoré spravujú autorské práva na hudobné diela na online využívanie na multi teritoriálnom základe.

3. Príslušné ustanovenia tejto smernice sa vzťahujú na subjekty, ktoré priamo alebo nepriamo vlastní alebo kontroluje, či už úplne, alebo čiastočne, organizácia kolektívnej správy za predpokladu, že takéto subjekty vykonávajú činnosť, na ktorú by sa, ak by ju vykonávala organizácia kolektívnej správy, vzťa hovali ustanovenia tejto smernice.

4. Článok 16 ods. 1, článok 18, článok 20, článok 21 ods. 1 písm. a), b), c), e), f) a g) a články 36 a 42 sa uplatňujú na všetky nezávislé subjekty správy so sídlom v Únii.

Článok 3

Vymedzenie pojmov

Na účely tejto smernice sa uplatňujú tieto vymedzenia pojmov:

a) „organizácia kolektívnej správy“ je každá organizácia, ktorá je oprávnená na základe zákona, alebo postúpenia, licencie či inej zmluvnej dohody spravovať autorské práva alebo práva súvisiace s autorskými právami v mene viacerých nositeľov práv a v záujme spoločného prospechu týchto nositeľov práv ako svoj jediný alebo hlavný účel a ktorá spĺňa jedno alebo oboje z týchto kritérií:

i) je vo vlastníctve alebo pod kontrolou svojich členov;

ii) má štruktúru na neziskovom základe;

b) „nezávislý subjekt správy“ je každá organizácia, ktorá je oprávnená na základe zákona, alebo postúpenia, licencie či inej zmluvnej dohody spravovať autorské práva alebo práva súvisiace s autorskými právami v mene viacerých nositeľov práv a v záujme spoločného prospechu týchto nositeľov práv ako svoj jediný alebo hlavný účel a ktorá:

i) nie je vo vlastníctve ani pod kontrolou, či už priamo alebo nepriamo, úplne alebo čiastočne, nositeľov práv a

ii) má štruktúru na základe ziskovosti;

c) „nositeľ práv“ je každá osoba alebo subjekt, ktorý nie je organizáciou kolektívnej správy a ktorý je nositeľom auto rských práv alebo práv súvisiacich s autorským právom alebo ktorý je na základe dohody o využívaní práv alebo zo zákona oprávnený podieľať sa na príjmoch z týchto práv;

SKL 84/82 Úradný vestník Európskej únie 20.3.2014

(1) Ú. v. EÚ C 369, 17.12.2011, s. 14. (2) Nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001

z 18. decembra 2000 o ochrane jednotlivcov so zreteľom na spra covanie osobných údajov inštitúciami a orgánmi Spoločenstva a o voľnom pohybe takýchto údajov (Ú. v. ES L 8, 12.1.2001, s. 1).

d) „člen“ je nositeľ práv alebo subjekt zastupujúci nositeľov práv vrátane iných organizácií kolektívnej správy a združení nositeľov práv, ktoré spĺňajú podmienky členstva v organi zácii kolektívnej správy a táto organizácia ich povolila;

e) „štatút“ je memorandum a stanovy združenia, štatút, vnútorné pravidlá alebo zakladajúce listiny organizácie kolektívnej správy;

f) „valné zhromaždenie členov“ je orgán v rámci organizácie kolektívnej správy, na ktorom sa zúčastňujú členovia a vyko návajú svoje hlasovacie práva bez ohľadu na právnu formu organizácie;

g) „riaditeľ“ je:

i) každý člen správnej rady, pokiaľ vnútroštátne právo alebo štatút organizácie kolektívnej správy stanovujú monistický systém;

ii) každý člen správnej rady alebo dozornej rady, pokiaľ vnútroštátne právo alebo štatút organizácie kolektívnej správy stanovujú dualistický systém;

h) „príjem z práv“ znamená príjem, ktorý v mene nositeľov práv vyberie organizácia kolektívnej správy, či už na základe výhradného práva, práva na odmenu alebo práva na náhradu odmeny;

i) „poplatky za správu“ sú sumy, ktoré vyberá, zráža alebo započíta organizácia kolektívnej správy z finančného príjmu z práv alebo z akéhokoľvek výnosu plynúceho z investo vania príjmu z práv na pokrytie nákladov na svoju správu autorských práv alebo práv súvisiacich s autorským právom;

j) „dohoda o zastúpení“ je akákoľvek dohoda medzi organizá ciami kolektívnej správy, ktorou jedna organizácia kolek tívnej správy splnomocňuje inú organizáciu kolektívnej správy spravovaním práv, ktoré zastupuje, vrátane dohody uzavretej podľa článkov 29 a 30;

k) „používateľ“ je akákoľvek osoba alebo subjekt, ktorý vyko náva činnosti podliehajúce povereniu nositeľov práv, vypláca odmenu alebo náhradu odmeny nositeľom práv a nekoná z pozície spotrebiteľa;

l) „repertoár“ sú diela, ku ktorým práva spravuje organizácia kolektívnej správy;

m) „multiteritoriálna licencia“ je licencia, ktorá sa vzťahuje na územie viac než jedného členského štátu;

n) „online práva na hudobné diela“ sú akékoľvek práva autora na hudobné dielo stanovené v článkoch 2 a 3 smernice 2001/29/ES, ktoré sa vyžadujú na poskytovanie online služby.

HLAVA II

ORGANIZÁCIE KOLEKTÍVNEJ SPRÁVY

KAPITOLA 1

Zastupovanie nositeľov práv a členstvo a štruktúra organi zácií kolektívnej správy

Článok 4

Všeobecné zásady

Členské štáty zabezpečia, aby organizácie kolektívnej správy konali v najlepšom záujme nositeľov práv, ktorých práva zastu pujú, a aby im neukladali žiadne povinnosti, ktoré nie sú objek tívne nevyhnutné na ochranu ich práv a záujmov alebo na účinnú správu ich práv.

Článok 5

Práva nositeľov práv

1. Členské štáty zabezpečia, aby nositelia práv mali práva stanovené v odsekoch 2 až 8 a aby tieto práva boli uvedené v štatúte alebo v podmienkach členstva v organizácii kolektívnej správy.

2. Nositelia práv majú právo poveriť organizáciu kolektívnej správy podľa svojho výberu správou svojich práv, kategórií práv alebo druhov diel a iných predmetov ochrany podľa svojho výberu na územiach podľa svojho výberu, bez ohľadu na štátnu príslušnosť a členský štát pobytu alebo sídla, či už organizácie kolektívnej správy, alebo nositeľa práv. Pokiaľ organizácia kolektívnej správy objektívne neodôvodnila odmietnutie správy, je povinná spravovať takéto práva, kategórie práv alebo druhy diel a iných predmetov ochrany, za predpokladu, že ich správa patrí do rozsahu jej činnosti.

3. Nositelia práv majú právo poskytovať licencie na neko merčné využívanie akýchkoľvek práv, kategórií práv alebo druhov diel a iných predmetov ochrany, ktoré si môžu vybrať.

4. Nositelia práv majú právo vypovedať poverenie na spra vovanie práv, kategórií práv alebo druhov diel a iných pred metov ochrany, ktoré udelili organizácii kolektívnej správy, alebo odňať organizácii kolektívnej správy poverenie na správu určitých práv, kategórií práv alebo druhov diel a iných pred metov ochrany podľa svojho výberu, ako je stanovené v odseku 2, na územiach podľa svojho výberu na základe výpovede s primeranou výpovednou lehotou nie dlhšou ako šesť mesia cov. Organizácia kolektívnej správy môže rozhodnúť, že takéto vypovedanie alebo odňatie poverenia má nadobudnúť účinnosť až na konci finančného roku.

SK20.3.2014 Úradný vestník Európskej únie L 84/83

5. Ak sa majú nositeľovi práv vyplatiť určité sumy na základe aktov využívania, ktoré sa vyskytli pred tým, než nado budlo účinnosť vypovedanie poverenia alebo odňatie poverenia na správu určitých práv, alebo na základe licencie poskytnutej pred tým, než nadobudlo účinnosť takéto vypovedanie alebo odňatie poverenia, nositeľovi práv zostávajú jeho práva zacho vané podľa článkov 12, 13, 18, 20, 28 a 33.

6. Organizácia kolektívnej správy nesmie obmedzovať výkon práv stanovených v odsekoch 4 a 5 požiadavkou, ako podmienkou pre výkon uvedených práv, aby bola správa práv alebo kategórií práv či druhov diel a iných predmetov ochrany, na ktoré sa vzťahuje vypovedanie alebo odňatie poverenia, zverená inej organizácii kolektívnej správy.

7. V prípadoch, keď nositeľ práv poveruje organizáciu kolek tívnej správy správou svojich práv, vyjadrí osobitne pre každé právo alebo kategóriu práv alebo pre každý druh diel a iných predmetov ochrany súhlas, ktorým poverí jeho správou organi záciu kolektívnej správy. Každý takýto súhlas je zaznamenaný v podobe dokumentu.

8. Organizácia kolektívnej správy pred získaním súhlasu so svojou správou akéhokoľvek práva alebo kategórie práv či druhu diel a iných predmetov ochrany poskytne nositeľom práv informácie o ich právach podľa odsekov 1 až 7, ako aj o všetkých podmienkach spojených s právom stanoveným v odseku 3.

Organizácia kolektívnej správy poskytne nositeľom práv, ktorí ju už poverili, informácie o ich právach podľa odsekov 1 až 7, ako aj o všetkých podmienkach spojených s právom stano veným v odseku 3, do 10. októbra 2016.

Článok 6

Pravidlá členstva v organizáciách kolektívnej správy

1. Členské štáty zabezpečia, aby organizácie kolektívnej správy konali v súlade s pravidlami stanovenými v odsekoch 2 až 5.

2. Organizácia kolektívnej správy prijme nositeľov práv a subjekty zastupujúce nositeľov práv vrátane iných organizácií kolektívnej správy a združení nositeľov práv za členov, ak splnia požiadavky na členstvo založené na objektívnych, trans parentných a nediskriminačných kritériách. Tieto požiadavky na členstvo sú uvedené v štatúte alebo v podmienkach členstva organizácie kolektívnej správy a sú verejne prístupné. V prípa

doch, keď organizácia kolektívnej správy odmietne prijať žiadosť o členstvo, poskytne nositeľovi práv jasné vysvetlenie dôvodov svojho rozhodnutia.

3. Štatút organizácie kolektívnej správy stanoví primeraný a účinný mechanizmus účasti svojich členov na rozhodovacom procese organizácie. Zastúpenie jednotlivých kategórií členov v rozhodovacom procese musí byť spravodlivé a vyvážené.

4. Organizácia kolektívnej správy povolí svojim členom s ňou komunikovať pomocou elektronických prostriedkov, a to aj na účely výkonu ich práv.

5. Organizácia kolektívnej správy vedie záznamy o svojich členoch a pravidelne ich aktualizuje.

Článok 7

Práva nositeľov práv, ktorí nie sú členmi organizácie kolektívnej správy

1. Členské štáty zabezpečia, aby organizácie kolektívnej správy konali v súlade s pravidlami ustanovenými v článku 6 ods. 4, článku 20, článku 29 ods. 2 a článku 33, pokiaľ ide o nositeľov práv, ktorí majú priamy právny vzťah k týmto organizáciám na základe zákona, alebo postúpenia, licencie či inej zmluvnej dohody, ktorí však nie sú ich členmi.

2. Členské štáty môžu uplatňovať ďalšie ustanovenia tejto smernice na nositeľov práv uvedených v odseku 1.

Článok 8

Valné zhromaždenie členov organizácie kolektívnej správy

1. Členské štáty zabezpečia, aby sa valné zhromaždenie členov konalo v súlade s pravidlami stanovenými v odsekoch 2 až 10.

2. Valné zhromaždenie členov sa zvoláva najmenej raz ročne.

3. Valné zhromaždenie členov rozhoduje o všetkých zmenách štatútu a podmienok členstva v organizácii kolektívnej správy, ak tieto podmienky nie sú upravené v štatúte.

4. Valné zhromaždenie členov rozhoduje o vymenovaní alebo odvolaní riaditeľov, hodnotí ich celkovú výkonnosť a schvaľuje ich odmenu a ďalšie výhody, ako sú peňažné a nepe ňažné výhody, priznanie dôchodku a nárok na dôchodok, práva na iné odmeny a práva na odstupné.

SKL 84/84 Úradný vestník Európskej únie 20.3.2014

V organizácii kolektívnej správy s dualistickým systémom valné zhromaždenie členov nerozhoduje o vymenovaní alebo odvo laní členov správnej rady alebo schvaľovaní ich odmien a ďalších výhod, ak právomoc prijímať takéto rozhodnutia bola delego vaná na dozornú radu.

5. V súlade s ustanoveniami hlavy II kapitoly 2 valné zhro maždenie členov rozhoduje prinajmenšom o týchto otázkach:

a) všeobecná politika rozdeľovania súm náležiacich nositeľom práv;

b) všeobecná politika používania nerozdeliteľných súm;

c) všeobecná investičná politika v súvislosti s príjmom z práv a akýmkoľvek príjmom plynúcim z investovania príjmu z práv;

d) všeobecná politika v súvislosti so zrážkami z príjmu z práv a z akéhokoľvek príjmu plynúceho z investovania príjmu z práv;

e) používanie nerozdeliteľných súm;

f) politika riadenia rizík;

g) schvaľovanie každého nadobudnutia alebo predaja nehnu teľného majetku alebo zaťaženia tohto majetku hypote kárnym úverom;

h) schvaľovanie fúzií a aliancií, vytváranie dcérskych spoloč ností a získavanie iných subjektov alebo podielov či práv v iných subjektoch;

i) schvaľovanie návrhov na prijatie úverov, poskytnutie úverov alebo poskytnutie záruk za úvery.

6. Valné zhromaždenie členov môže prostredníctvom uzne senia alebo ustanovenia v štatúte delegovať právomoci uvedené v odseku 5 písm. f), g), h) a i) orgánu vykonávajúcemu funkciu dohľadu.

7. Na účely odseku 5 písm. a) až d) môžu členské štáty požadovať, aby valné zhromaždenie členov určilo podrobnejšie podmienky používania príjmu z práv a príjmu plynúceho z investovania príjmu z práv.

8. Valné zhromaždenie členov kontroluje činnosti organi zácie kolektívnej správy prinajmenšom rozhodovaním o vyme novaní a odvolaní audítora a schvaľovaním výročnej správy o transparentnosti uvedenej v článku 22.

Členské štáty môžu povoliť alternatívne systémy alebo spôsoby vymenovania a odvolania audítora, za predpokladu, že tieto systémy alebo spôsoby sú navrhnuté tak, aby zabezpečili nezá vislosť audítora od osôb, ktoré riadia hospodárenie organizácie kolektívnej správy.

9. Všetci členovia organizácie kolektívnej správy majú právo zúčastniť sa na valnom zhromaždení členov a právo na ňom hlasovať. Členské štáty však môžu povoliť obmedzenia práva členov organizácie kolektívnej správy zúčastniť sa na valnom zhromaždení členov a vykonávať na ňom hlasovacie právo, a to na základe jedného či oboch týchto kritérií:

a) dĺžka trvania členstva;

b) sumy vyplatené alebo náležiace členovi,

za predpokladu, že tieto kritériá sa stanovia a uplatňujú spra vodlivým a primeraným spôsobom.

Kritériá stanovené v písmenách a) a b) prvého pododseku sa zahrnú do štatútu alebo podmienok členstva organizácie kolek tívnej správy a sú verejne dostupné v súlade s článkami 19 a 21.

10. Každý člen organizácie kolektívnej správy má právo menovať akúkoľvek inú osobu alebo subjekt, aby sa ako splno mocnenec v jeho mene zúčastnila valného zhromaždenia členov a hlasovala na ňom, za predpokladu, že takéto vymenovanie nevedie ku konfliktu záujmov, ktorý by mohol nastať napríklad v prípade, keď splnomocňujúci člen a splnomocnenec patria do rôznych kategórií nositeľov práv v rámci organizácie kolektívnej správy.

Členské štáty však môžu ustanoviť obmedzenia týkajúce sa menovania splnomocnencov a výkonu hlasovacích práv členov, ktorých zastupujú, ak takéto obmedzenia nemajú vplyv na primeranú a účinnú účasť členov na rozhodovacom procese organizácie kolektívnej správy.

Každé splnomocnenie je platné na jedno valné zhromaždenie členov. Splnomocnenec má rovnaké práva na valnom zhromaž dení členov, na aké by bol oprávnený splnomocňujúci člen. Splnomocnenec hlasuje v súlade s pokynmi vydanými splno mocňujúcim členom.

11. Členské štáty môžu rozhodnúť, že právomoci valného zhromaždenia členov môže vykonávať zhromaždenie delegátov volených najmenej každé štyri roky členmi organizácie kolek tívnej správy, a to za predpokladu, že:

SK20.3.2014 Úradný vestník Európskej únie L 84/85

a) je zabezpečená primeraná a účinná účasť členov v rozhodo vacom procese organizácie kolektívnej správy a

b) zastúpenie jednotlivých kategórií členov v zhromaždení dele gátov je spravodlivé a vyvážené.

Pravidlá ustanovené v odsekoch 2 až 10 sa mutatis mutandis uplatňujú na zhromaždenie delegátov.

12. Členské štáty môžu rozhodnúť, že pokiaľ organizácia kolektívnej správy z dôvodu svojej právnej formy nemá valné zhromaždenie členov, právomoci uvedeného zhromaždenia má vykonávať orgán vykonávajúci funkciu dohľadu. Pravidlá stano vené v odsekoch 2 až 5, 7 a 8 sa mutatis mutandis uplatňujú na takýto orgán vykonávajúci funkciu dohľadu.

13. Členské štáty môžu rozhodnúť, že pokiaľ organizácia kolektívnej správy má ako svojich členov subjekty zastupujúce nositeľov práv, všetky alebo niektoré právomoci valného zhro maždenia členov má vykonávať zhromaždenie týchto nositeľov práv. Pravidlá stanovené v odsekoch 2 až 10 sa mutatis mutandis uplatňujú na zhromaždenie nositeľov práv.

Článok 9

Funkcia dohľadu

1. Členské štáty zabezpečia, aby každá organizácia kolek tívnej správy mala zavedenú funkciu dohľadu na sústavné moni torovanie činnosti a vykonávanie povinností osôb riadiacich hospodárenie organizácie.

2. Jednotlivé kategórie členov organizácie kolektívnej správy musia mať spravodlivé a vyvážené zastúpenie v orgáne, ktorý vykonáva funkciu dohľadu.

3. Každá osoba vykonávajúca funkciu dohľadu predloží valnému zhromaždeniu členov každoročné individuálne vyhlá senie o konfliktoch záujmu, ktoré obsahuje informácie uvedené v článku 10 ods. 2 druhom pododseku.

4. Orgán vykonávajúci funkciu dohľadu zasadá pravidelne a má prinajmenšom tieto právomoci:

a) vykonávať právomoci, ktoré naň delegovalo valné zhromaž denie členov, a to aj podľa článku 8 ods. 4 a 6;

b) monitorovať činnosti a vykonávanie úloh osôb uvedených v článku 10 vrátane vykonávania rozhodnutí valného zhro maždenia členov, a najmä všeobecných politík uvedených v článku 8 ods. 5 písm. a) až d).

5. Orgán vykonávajúci funkciu dohľadu informuje valné zhromaždenie členov najmenej raz ročne o vykonávaní svojich právomocí.

Článok 10

Povinnosti osôb, ktoré riadia hospodárenie organizácie kolektívnej správy

1. Členské štáty zabezpečia, aby každá organizácia kolek tívnej správy prijala všetky potrebné opatrenia na to, aby osoby, ktoré riadia jej hospodárenie, tak robili spoľahlivým, obozretným a náležitým spôsobom s využitím riadnych admini stratívnych a účtovných postupov a mechanizmov vnútornej kontroly.

2. Členské štáty zabezpečia, že organizácie kolektívnej správy zavedú a uplatnia postupy na predchádzanie konfliktom záujmov a v prípade, že týmto konfliktom nemožno zabrániť, postupy na zistenie, riadenie, monitorovanie a zverejnenie súčasných alebo potenciálnych konfliktov záujmov tak, aby sa zabránilo ich negatívnemu vplyvu na kolektívne záujmy nosi teľov práv, ktorých organizácia zastupuje.

Postupy uvedené v prvom pododseku zahŕňajú každoročné individuálne vyhlásenie každej z osôb uvedených v odseku 1 predkladané valnému zhromaždeniu členov a obsahujúce tieto informácie:

a) všetky záujmy v organizácii kolektívnej správy;

b) všetky odmeny, ktoré v predchádzajúcom finančnom roku dostali od organizácie kolektívnej správy, a to aj vo forme dôchodkových plánov, vecných dávok a ďalších druhov výhod;

c) všetky sumy, ktoré v predchádzajúcom finančnom roku dostali ako nositelia práv od organizácie kolektívnej správy;

d) vyhlásenie o akomkoľvek súčasnom alebo potenciálnom konflikte medzi akýmikoľvek osobnými záujmami a záuj mami organizácie kolektívnej správy alebo medzi akými koľvek záväzkami voči organizácii kolektívnej správy a akýmikoľvek povinnosťami voči ktorejkoľvek inej fyzickej alebo právnickej osobe.

KAPITOLA 2

Spravovanie príjmu z práv

Článok 11

Výber a použitie príjmu z práv

1. Členské štáty zabezpečia, aby organizácie kolektívnej správy konali v súlade s pravidlami stanovenými v odsekoch 2 až 5.

SKL 84/86 Úradný vestník Európskej únie 20.3.2014

2. Organizácia kolektívnej správy dôsledne vykonáva výber a spravovanie príjmu z práv.

3. Organizácia kolektívnej správy na svojich účtoch oddelene vedie:

a) príjem z práv a akýkoľvek príjem plynúci z investovania príjmu z práv, a

b) akékoľvek prípadné vlastné aktíva a príjem plynúci z takýchto aktív, z poplatkov za správu alebo z iných činností.

4. Organizácia kolektívnej správy nesmie použiť príjem z práv ani akýkoľvek výnos plynúci z investovania príjmu z práv na iné účely ako rozdelenie nositeľom práv, okrem prípadu, keď má povolené si zraziť alebo zaúčtovať svoje poplatky za správu v súlade s rozhodnutím prijatým podľa článku 8 ods. 5 písm. d) alebo použiť príjem z práv alebo akýkoľvek výnos plynúci z investovania príjmu z práv v súlade s rozhodnutím prijatým podľa článku 8 ods. 5.

5. V prípade, že organizácia kolektívnej správy investuje finančný príjem z práv alebo akýkoľvek príjem plynúci z inves tovania finančného príjmu z práv, musí tak urobiť v najlepšom záujme nositeľov práv, ktorých práva zastupuje, v súlade so všeobecnou investičnou politikou a politikou riadenia rizík uvedenou v článku 8 ods. 5 písm. c) a f) a s ohľadom na tieto pravidlá:

a) v prípade akéhokoľvek potenciálneho konfliktu záujmov organizácia kolektívnej správy zabezpečí, že investícia sa vykoná výhradne v záujme týchto nositeľov práv;

b) aktíva sa investujú, aby bola zaistená bezpečnosť, kvalita, likvidita a ziskovosť portfólia ako celku;

c) aktíva sa primerane diverzifikujú, aby sa predišlo nadmernej závislosti od určitého konkrétneho aktíva a hromadeniu rizík v portfóliu ako celku.

Článok 12

Zrážky

1. Členské štáty zabezpečia, aby v prípade, že nositeľ práv poverí organizáciu kolektívnej správy správou jeho práv, táto organizácia kolektívnej správy pred získaním súhlasu so správou jeho práv musí poskytnúť nositeľovi práv informácie o poplat koch za správu a iných zrážkach z príjmu z práv a z akého koľvek výnosu plynúceho z investovania príjmu z práv.

2. Zrážky musia byť primerané, súvisieť so službami, ktoré organizácia kolektívnej správy poskytla nositeľom práv, v nále žitom prípade aj so službami uvedenými v odseku 4, a byť stanovené na základe objektívnych kritérií.

3. Výška poplatkov za správu nepresiahne výšku oprávne ných a zdokumentovaných nákladov, ktoré organizácii kolek

tívnej správy vznikli pri spravovaní autorských práv a práv súvisiacich s autorským právom.

Členské štáty zabezpečia, aby sa požiadavky týkajúce sa použí vania a transparentnosti používania súm, ktoré sa zrážajú alebo zaúčtujú v súvislosti s poplatkami za správu, vzťahovali na akékoľvek iné zrážky vykonané s cieľom pokryť náklady na správu autorských práv a práv súvisiacich s autorským právom.

4. V prípadoch, keď organizácia kolektívnej správy poskytuje sociálne, kultúrne a vzdelávacie služby financované prostredníc tvom zrážok z príjmu z práv alebo z výnosu plynúceho z inves tovania príjmu z práv, takéto služby sa poskytujú na základe spravodlivých kritérií, najmä pokiaľ ide o prístup k týmto službám a ich rozsah.

Článok 13

Rozdeľovanie súm náležiacich nositeľom práv

1. Bez toho, aby bol dotknutý článok 15 ods. 3 a článok 28, členské štáty zabezpečia, aby každá organizácia kolektívnej správy pravidelne, dôsledne a presne rozdeľovala a vyplácala sumy náležiace nositeľom práv v súlade so všeobecnou poli tikou rozdeľovania uvedenou v článku 8 ods. 5 písm. a).

Členské štáty takisto zabezpečia, aby organizácie kolektívnej správy alebo ich členovia, ktorí sú subjektmi zastupujúcimi nositeľov práv, rozdeľovali a vyplácali tieto sumy nositeľom práv čo najskôr, najneskôr však do deviatich mesiacov od skon čenia finančného roka, v ktorom príjem z práv vybrali, pokiaľ organizácii kolektívnej správy alebo prípadne jej členom neza bránia v dodržaní tejto lehoty objektívne dôvody týkajúce sa predovšetkým oznámenia zo strany používateľov, určenia práv, nositeľov práv alebo zosúladenia informácií o dielach a iných predmetoch ochrany s nositeľmi práv.

2. Ak v lehote stanovenej v odseku 1 nie je možné sumy náležiace nositeľom práv rozdeliť, pretože príslušných nositeľov práv nemožno určiť ani vyhľadať, a výnimka z tejto lehoty sa neuplatňuje, tieto sumy sa spravujú oddelene na účtoch organi zácie kolektívnej správy.

3. Organizácia kolektívnej správy prijme v súlade s odsekom 1 všetky potrebné opatrenia na určenie a vyhľadanie nositeľov práv. Predovšetkým najneskôr tri mesiace po uplynutí lehoty stanovenej v odseku 1 organizácia kolektívnej správy poskytne informácie o dielach a iných predmetoch ochrany, v súvislosti s ktorými jeden alebo viacero nositeľov práv nebolo určených alebo nájdených:

a) nositeľom práv, ktorých zastupuje, alebo subjektom zastu pujúcim nositeľov práv, ak takéto subjekty sú členmi orga nizácie kolektívnej správy, a

SK20.3.2014 Úradný vestník Európskej únie L 84/87

b) všetkým organizáciám kolektívnej správy, s ktorými uzavrela dohody o zastúpení.

Informácie uvedené v prvom pododseku zahŕňajú, pokiaľ sú k dispozícii:

a) názov diela alebo iného predmetu ochrany;

b) meno nositeľa práv;

c) názov príslušného vydavateľa alebo producenta a

d) všetky ďalšie relevantné dostupné informácie, ktoré by mohli pomôcť pri určení nositeľa práv.

Organizácia kolektívnej správy takisto overí záznamy uvedené v článku 6 ods. 5 a ďalšie ľahko dostupné záznamy. Ak uvedené opatrenia neprinesú výsledky, organizácia kolektívnej správy tieto informácie poskytne verejnosti najneskôr jeden rok po uplynutí tohto trojmesačného obdobia.

4. Ak ani po troch rokoch od skončenia finančného roka, v ktorom bol príjem z práv vybraný, nie je možné sumy nále žiace nositeľom práv rozdeliť a ak organizácia kolektívnej správy podnikla všetky potrebné opatrenia na určenie a vyhľadanie nositeľov práv uvedené v odseku 3, tieto sumy sa považujú za nerozdeliteľné.

5. Valné zhromaždenie členov organizácie kolektívnej správy rozhodne o použití nerozdeliteľných súm v súlade s článkom 8 ods. 5 písm. b) bez toho, aby tým bolo dotknuté právo nosi teľov práv uplatňovať si nárok na tieto sumy v organizácii kolektívnej správy v súlade so zákonmi členských štátov o požia davkách súvisiacich s premlčaním nárokov.

6. Členské štáty môžu obmedziť alebo určiť povolené použitie nerozdeliteľných súm okrem iného zabezpečením toho, že takéto sumy sa budú používať oddeleným a nezávislým spôsobom na financovanie sociálnych, kultúrnych a vzdelávacích činností v prospech nositeľov práv.

KAPITOLA 3

Spravovanie práv v mene iných organizácií kolektívnej správy

Článok 14

Práva spravované na základe dohôd o zastúpení

Členské štáty zabezpečia, aby organizácia kolektívnej správy neznevýhodňovala žiadneho nositeľa práv, ktorého práva spra vuje na základe dohody o zastúpení, najmä v súvislosti s prísluš nými sadzbami, poplatkami za správu a podmienkami výberu príjmu z práv a rozdeľovania súm náležiacich nositeľom práv.

Článok 15

Zrážky a platby v dohodách o zastúpení

1. Členské štáty zabezpečia, aby organizácia kolektívnej správy neuplatňovala na príjem z práv, ktoré spravuje na základe dohody o zastúpení, ani na žiaden výnos plynúci z investovania takéhoto príjmu z práv žiadne iné zrážky než zrážky týkajúce sa poplatkov za správu, pokiaľ iná organizácia kolektívnej správy, ktorá je zmluvnou stranou tejto dohody o zastúpení, nevyjadrí výslovný súhlas s takýmito zrážkami.

2. Organizácia kolektívnej správy pravidelne, dôsledne a presne rozdeľuje a vypláca sumy náležiace iným organizáciám kolektívnej správy.

3. Organizácia kolektívnej správy vykoná takéto rozdeľovanie a vyplatenie inej organizácii kolektívnej správy čo najskôr, najneskôr však do deviatich mesiacov od skončenia finančného roka, v ktorom bol príjem z práv vybraný, pokiaľ organizácii kolektívnej správy nezabránia v dodržaní tejto lehoty objektívne dôvody týkajúce sa predovšetkým oznámenia zo strany používateľov, určenia práv, nositeľov práv alebo zosú ladenia informácií o dielach a iných predmetoch ochrany s nosi teľmi práv.

Iná organizácia kolektívnej správy alebo v prípade, že jej členmi sú subjekty zastupujúce nositeľov práv, títo členovia, rozdeľujú a vyplácajú sumy náležiace nositeľom práv čo najskôr, najneskôr však do šiestich mesiacov od prijatia týchto súm, pokiaľ organizácii kolektívnej správy alebo prípadne jej členom nezabránia v dodržaní tejto lehoty objektívne dôvody týkajúce sa predovšetkým oznámenia zo strany používateľov, určenia práv, nositeľov práv alebo zosúladenia informácií o dielach a iných predmetoch ochrany s nositeľmi práv.

KAPITOLA 4

Vzťahy s používateľmi

Článok 16

Poskytovanie licencií

1. Členské štáty zabezpečia, aby organizácie kolektívnej správy a používatelia viedli rokovania o poskytovaní licencií na práva v dobrej viere. Organizácie kolektívnej správy a použí vatelia sú povinní si navzájom poskytovať všetky potrebné informácie.

SKL 84/88 Úradný vestník Európskej únie 20.3.2014

2. Podmienky poskytovania licencií sú založené na objektív nych a nediskriminačných kritériách. Organizácie kolektívnej správy pri poskytovaní licencií na práva nie sú povinné použiť ako vzor pre iné druhy online služieb podmienky poskytovania licencií dohodnuté s používateľom, ak používateľ poskytuje nový druh online služby, ktorý je verejnosti v Únii prístupný počas obdobia kratšieho ako tri roky.

Nositelia práv majú právo na primeranú odmenu za využívanie ich práv. Sadzby za výhradné práva a práva na odmenu sú primerané okrem iného vo vzťahu k ekonomickej hodnote používania týchto práv v obchode, pričom sa zohľadňuje povaha a rozsah používania diel a iných predmetov ochrany, ako aj vo vzťahu k ekonomickej hodnote služieb, ktoré posky tuje organizácia kolektívnej správy. Organizácie kolektívnej správy informujú dotknutých používateľov o kritériách použi tých na stanovenie týchto sadzieb.

3. Organizácie kolektívnej správy bez zbytočného odkladu odpovedia na žiadosti používateľov a uvedú okrem iného infor mácie, ktoré organizácia kolektívnej správy potrebuje na vyho tovenie návrhu licencie.

Po prijatí všetkých príslušných informácií organizácia kolek tívnej správy bez zbytočného odkladu buď vyhotoví návrh licencie, alebo poskytne používateľovi odôvodnené stanovisko s vysvetlením, prečo nemá v úmysle udeliť licenciu na konkrétnu službu.

4. Organizácia kolektívnej správy povolí používateľom komunikáciu s ňou prostredníctvom elektronických prostried kov, v prípade potreby aj na účely podávania správ o používaní licencie.

Článok 17

Povinnosti používateľov

Členské štáty prijmú ustanovenia s cieľom zabezpečiť, aby používatelia poskytovali organizácii kolektívnej správy v dohod nutej alebo vopred stanovenej lehote a v dohodnutej alebo vopred stanovenej forme také relevantné dostupné informácie o využívaní práv, ktoré zastupuje organizácia kolektívnej správy, ktoré sú potrebné na výber príjmu z práv a na rozdelenie a vyplatenie súm náležiacich nositeľom práv. Pri rozhodovaní o forme poskytovania týchto informácií organizácie kolektívnej správy a používatelia podľa možností zohľadnia dobrovoľné odvetvové normy.

KAPITOLA 5

Transparentnosť a podávanie správ

Článok 18

Informácie poskytované nositeľom práv o spravovaní ich práv

1. Bez toho, aby bol dotknutý odsek 2 tohto článku a článok 19 a článok 28 ods. 2, členské štáty zabezpečia, aby organizácia

kolektívnej správy sprístupnila najmenej raz ročne každému nositeľovi práv, ktorému priznala príjem z práv alebo vyplatila finančné prostriedky v období, na ktoré sa informácie vzťahujú, aspoň tieto informácie:

a) všetky kontaktné údaje, ktoré nositeľ práv dovolil organizácii kolektívnej správy používať na jeho určenie a vyhľadanie;

b) príjem z práv, ktorý bol priznaný nositeľovi práv;

c) sumy, ktoré organizácia kolektívnej správy vyplatila nosi teľovi práv, podľa kategórie spravovaných práv a podľa druhu použitia;

d) obdobie, počas ktorého došlo k používaniu, za ktoré boli nositeľovi práv priznané a vyplatené sumy, pokiaľ objektívne dôvody súvisiace s vykazovaním zo strany používateľov nebránia organizácii kolektívnej správy poskytnúť tieto infor mácie;

e) zrážky, ktoré boli vykonané v súvislosti s poplatkami za správu;

f) zrážky vykonané na akýkoľvek iný účel než týkajúci sa poplatkov za správu vrátane tých, ktoré sa môžu vyžadovať na základe vnútroštátneho práva na poskytovanie akýchkoľvek sociálnych, kultúrnych alebo vzdelávacích služieb;

g) všetky príjmy z práv priznané nositeľovi práv, ktoré zostali v ktoromkoľvek období nevyplatené.

2. V prípade, že organizácia kolektívnej správy priznáva príjmy z práv a jej členovia sú subjekty zodpovedné za rozdeľovanie príjmov z práv nositeľom práv, organizácia kolek tívnej správy poskytne informácie uvedené v odseku 1 týmto subjektom, za predpokladu, že nemajú uvedené informácie k dispozícii. Členské štáty zabezpečia, aby subjekty poskytli aspoň informácie uvedené v odseku 1 najmenej raz za rok každému nositeľovi práv, ktorému priznali príjmy z práv alebo vyplatili finančné prostriedky v období, na ktoré sa infor mácie vzťahujú.

Článok 19

Informácie poskytované iným organizáciám kolektívnej správy o spravovaní práv na základe dohôd o zastúpení

Členské štáty zabezpečia, aby organizácia kolektívnej správy sprístupnila elektronickými prostriedkami najmenej raz ročne organizáciám kolektívnej správy, v mene ktorých spravuje práva na základe dohody o zastúpení, na obdobie, na ktoré sa informácie vzťahujú, aspoň tieto informácie:

SK20.3.2014 Úradný vestník Európskej únie L 84/89

a) priznané príjmy z práv, sumy vyplatené organizáciou kolek tívnej správy za práva, ktoré spravuje na základe dohody o zastúpení, podľa kategórie spravovaných práv a podľa druhu použitia, a všetky priznané príjmy z práv, ktoré neboli v ktoromkoľvek období vyplatené;

b) zrážky, ktoré boli vykonané v súvislosti s poplatkami za správu;

c) zrážky, ktoré boli vykonané na akýkoľvek iný účel než v súvislosti s poplatkami za správu, ako sa uvádza v článku 15;

d) informácie o všetkých udelených alebo zamietnutých licen ciách týkajúcich sa diel a iných predmetov ochrany, na ktoré sa vzťahuje dohoda o zastúpení;

e) uznesenia prijaté valným zhromaždením členov, pokiaľ sú tieto uznesenia relevantné pre správu práv na základe dohody o zastúpení.

Článok 20

Informácie poskytované na požiadanie nositeľom práv, iným organizáciám kolektívnej správy a používateľom

Bez toho, aby bol dotknutý článok 25, členské štáty zabezpečia, aby organizácia kolektívnej správy na základe riadne odôvod nenej žiadosti elektronickými prostriedkami a bez zbytočného odkladu sprístupnila každej organizácii kolektívnej správy, v mene ktorej spravuje práva na základe dohody o zastúpení, alebo každému nositeľovi práv, či každému používateľovi aspoň tieto informácie:

a) diela alebo iné predmety ochrany, ktoré zastupuje, práva, ktoré spravuje, či priamo alebo na základe dohôd o zastú pení, a príslušné územia, alebo

b) ak vzhľadom na rozsah činnosti organizácie kolektívnej správy nie je možné tieto diela alebo iné predmety ochrany určiť, druhy diel alebo iných predmetov ochrany, ktoré zastupuje, práva, ktoré spravuje, a územia, ktorých sa to týka.

Článok 21

Poskytovanie informácií verejnosti

1. Členské štáty zabezpečia, aby organizácia kolektívnej správy zverejnila aspoň tieto informácie:

a) svoj štatút;

b) svoje podmienky členstva a podmienky pre vypovedanie poverenia na správu práv, ak nie sú uvedené v štatúte;

c) štandardné licenčné zmluvy a štandardné príslušné sadzby vrátane zliav;

d) zoznam osôb uvedených v článku 10;

e) svoju všeobecnú politiku rozdeľovania súm náležiacich nosi teľom práv;

f) svoju všeobecnú politiku týkajúcu sa poplatkov za správu;

g) svoju všeobecnú politiku týkajúcu sa iných zrážok, než v súvislosti s poplatkami za správu, z príjmu z práv a z akéhokoľvek výnosu plynúceho z investovania príjmu z práv vrátane zrážok na účely sociálnych, kultúrnych a vzde lávacích služieb;

h) zoznam dohôd o zastúpení, ktoré uzavrela, a názvy organi zácií kolektívnej správy, s ktorými boli tieto dohody o zastú pení uzavreté;

i) všeobecnú politiku používania nerozdeliteľných súm;

j) postupy vybavovania sťažností a riešenia sporov, ktoré sú dostupné v súlade s článkami 33, 34 a 35.

2. Organizácia kolektívnej správy uverejňuje a aktualizuje na svojej verejne dostupnej internetovej stránke informácie uvedené v odseku 1.

Článok 22

Výročná správa o transparentnosti

1. Členské štáty zabezpečia, aby organizácia kolektívnej správy, bez ohľadu na svoju právnu formu podľa vnútroštát neho práva, vypracovala a zverejnila výročnú správu o trans parentnosti vrátane osobitnej správy uvedenej v odseku 3 za každý finančný rok najneskôr do ôsmich mesiacov od skon čenia daného finančného roka.

Organizácia kolektívnej správy uverejňuje na svojej internetovej stránke výročnú správu o transparentnosti, ktorá zostáva na tejto internetovej stránke prístupná verejnosti počas obdobia najmenej piatich rokov.

2. Výročná správa o transparentnosti obsahuje aspoň infor mácie uvedené v prílohe.

3. Osobitná správa sa zaoberá použitím prostriedkov zraze ných na účely sociálnych, kultúrnych a vzdelávacích služieb a obsahuje aspoň informácie stanovené v odseku 3 prílohy.

4. Účtovné informácie uvedené vo výročnej správe o trans parentnosti musia byť overené jednou alebo viacerými osobami oprávnenými podľa zákona na overenie účtovných závierok v súlade so smernicou Európskeho parlamentu a Rady 2006/43/ES (1).

SKL 84/90 Úradný vestník Európskej únie 20.3.2014

(1) Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2006/43/ES zo 17. mája 2006 o štatutárnom audite ročných účtovných závierok a konsolido vaných účtovných závierok, ktorou sa menia a dopĺňajú smernice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a ktorou sa zrušuje smernica Rady 84/253/EHS (Ú. v. EÚ L 157, 9.6.2006, s. 87).

Úplná správa o audite vrátane všetkých výhrad k nemu sa uvedie vo výročnej správe o transparentnosti.

Účtovné informácie na účely tohto odseku obsahujú finančné výkazy uvedené v bode 1 písm. a) prílohy a všetky finančné informácie uvedené v bode 1 písm. g) a h) a v bode 2 prílohy.

HLAVA III

POSKYTOVANIE MULTITERITORIÁLNYCH LICENCIÍ NA ONLINE PRÁVA NA HUDOBNÉ DIELA ORGANIZÁCIAMI

KOLEKTÍVNEJ SPRÁVY

Článok 23

Poskytovanie multiteritoriálnych licencií na vnútornom trhu

Členské štáty zabezpečia, aby organizácie kolektívnej správy so sídlom na ich území pri poskytovaní multiteritoriálnych licencií na online práva na hudobné diela spĺňali požiadavky uvedené v tejto hlave.

Článok 24

Spôsobilosť na spracovanie multiteritoriálnych licencií

1. Členské štáty zabezpečia, aby organizácia kolektívnej správy, ktorá poskytuje multiteritoriálne licencie na online práva na hudobné diela, mala dostatočnú spôsobilosť na efek tívne a transparentné elektronické spracovanie údajov potreb ných na správu takýchto licencií vrátane na určenie repertoáru a monitorovanie jeho používania, vystavovanie faktúr používa teľom, výber príjmov z práv a prideľovanie súm náležiacich nositeľom práv.

2. Na účely odseku 1 musí organizácia kolektívnej správy spĺňať prinajmenšom tieto podmienky:

a) byť schopná presne určiť hudobné diela, úplne alebo čias točne, ktoré je organizácia kolektívnej správy oprávnená zastupovať;

b) byť schopná presne určiť, úplne alebo čiastočne, pre každé hudobné dielo alebo jeho časť, ktoré je organizácia kolek tívnej správy oprávnená zastupovať, práva a príslušných nositeľov práv vo vzťahu ku každému príslušnému územiu;

c) používať jednoznačný identifikačný znak na určenie nosi teľov práv a hudobných diel, a zároveň v čo najväčšej možnej miere zohľadňovať dobrovoľné odvetvové normy a postupy, ktoré boli vypracované na medzinárodnej úrovni alebo na úrovni Únie;

d) používať vhodné prostriedky na včasné a účinné určenie a riešenie nezrovnalostí v údajoch, ktoré majú k dispozícii iné organizácie kolektívnej správy poskytujúce multiterito riálne licencie na online práva na hudobné diela.

Článok 25

Transparentnosť informácií o multiteritoriálnom repertoári

1. Členské štáty zabezpečia, aby organizácia kolektívnej správy, ktorá poskytuje multiteritoriálne licencie na online práva na hudobné diela, poskytovala poskytovateľom online služieb, nositeľom práv, ktorých práva zastupuje, a iným orga nizáciám kolektívnej správy na základe riadne odôvodnenej žiadosti elektronickými prostriedkami aktuálne informácie umožňujúce určenie online hudobného repertoáru, ktorý zastu puje. Tieto informácie zahŕňajú:

a) zastupované hudobné diela;

b) úplne alebo čiastočne zastupované práva a

c) pokryté územia.

2. Organizácia kolektívnej správy môže v prípade potreby prijať primerané opatrenia na ochranu presnosti a integrity údajov, na kontrolu ich opätovného používania a na ochranu informácií citlivých z obchodného hľadiska.

Článok 26

Presnosť informácií o multiteritoriálnom repertoári

1. Členské štáty zabezpečia, aby organizácia kolektívnej správy, ktorá poskytuje multiteritoriálne licencie na online práva na hudobné diela, mala zavedené postupy, ktoré umož ňujú nositeľom práv, iným organizáciám kolektívnej správy a poskytovateľom online služieb požadovať opravu údajov uvedených v zozname podmienok podľa článku 24 ods. 2 alebo informácií poskytovaných podľa článku 25, ak sa títo nositelia práv, organizácie kolektívnej správy a poskytovatelia online služieb na základe primeraného dôkazu domnievajú, že údaje alebo informácie sú vo vzťahu k ich online právam na hudobné diela nepresné. Ak sú tieto tvrdenia dostatočne opod statnené, organizácia kolektívnej správy bez zbytočného odkladu zabezpečí opravu údajov alebo informácií.

2. Organizácia kolektívnej správy poskytne nositeľom práv, ktorých hudobné diela sú zahrnuté do jej vlastného hudobného repertoáru, a nositeľom práv, ktorí jej zverili správu svojich online práv na hudobné diela v súlade s článkom 31, prostriedky na to, aby jej elektronickou formou predkladali informácie o svojich hudobných dielach, svojich právach na tieto diela a územiach, v súvislosti s ktorými nositelia práv túto organizáciu poverili. Organizácie kolektívnej správy a nosi telia práv pri tom v najväčšej možnej miere zohľadňujú dobro voľné odvetvové normy alebo postupy pre výmenu údajov, ktoré boli vypracované na medzinárodnej úrovni alebo na úrovni Únie, čo nositeľom práv umožňuje špecifikovať hudobné dielo, úplne alebo čiastočne, online práva, úplne alebo čiastočne, a územia, v súvislosti s ktorými organizáciu poverili.

SK20.3.2014 Úradný vestník Európskej únie L 84/91

3. V prípade, že organizácia kolektívnej správy splnomocní inú organizáciu kolektívnej správy poskytovaním multiteritoriál nych licencií na online práva na hudobné diela podľa článkov 29 a 30, splnomocnená organizácia kolektívnej správy uplat ňuje aj odsek 2 tohto článku v súvislosti s nositeľmi práv, ktorých hudobné diela sú zahrnuté do repertoáru splnomocňu júcej organizácie kolektívnej správy, pokiaľ sa organizácie kolek tívnej správy nedohodnú inak.

Článok 27

Presné a včasné podávanie informácií a fakturácia

1. Členské štáty zabezpečia, aby organizácia kolektívnej správy monitorovala používanie online práv na hudobné diela, ktoré zastupuje, úplne alebo čiastočne, poskytovateľmi online služieb, ktorým poskytla multiteritoriálnu licenciu na uvedené práva.

2. Organizácia kolektívnej správy umožní poskytovateľom online služieb podávať elektronickými prostriedkami informácie o skutočnom používaní online práv na hudobné diela a posky tovatelia online služieb presne informujú o skutočnom použí vaní týchto diel. Organizácia kolektívnej správy umožní používať aspoň jednu metódu podávania informácií zohľadňujúcu dobrovoľné odvetvové normy alebo postupy pre elektronickú výmenu takýchto údajov, ktoré boli vypracované na medzinárodnej úrovni alebo na úrovni Únie. Organizácia kolektívnej správy môže odmietnuť prijímanie informácií posky tovateľmi online služieb v chránenom formáte, ak organizácia umožňuje podávanie informácií s použitím odvetvovej normy pre elektronickú výmenu údajov.

3. Organizácia kolektívnej správy vystaví faktúru poskytova teľovi online služieb elektronickými prostriedkami. Organizácia kolektívnej správy umožní používať aspoň jeden formát zohľadňujúci dobrovoľné odvetvové normy alebo postupy, ktoré boli vypracované na medzinárodnej úrovni alebo na úrovni Únie. Faktúra musí identifikovať diela a práva, na ktoré bola poskytnutá licencia, úplne alebo čiastočne, na základe údajov uvedených v zozname podmienok podľa článku 24 ods. 2 a zodpovedajúce skutočné použitie, ak je to možné na základe informácií, ktoré poskytol poskytovateľ online služieb, a vo formáte, ktorý použil na poskytnutie týchto informácií. Poskytovateľ online služieb nesmie odmietnuť prijatie faktúry z dôvodu jej formátu, ak organizácia kolektívnej správy používa odvetvovú normu.

4. Organizácia kolektívnej správy vystaví faktúru poskytova teľovi online služieb presne a bezodkladne po oznámení skutoč ného použitia online práv na dané hudobné dielo, s výnimkou prípadu, keď to nie je možné z dôvodov, ktoré sa dajú pripísať poskytovateľovi online služieb.

5. Organizácia kolektívnej správy musí mať zavedené prime rané postupy, ktoré umožňujú poskytovateľovi online služieb spochybniť presnosť faktúry vrátane prípadu, keď poskytovateľ online služieb dostáva faktúry od jednej alebo viacerých orga nizácií kolektívnej správy za rovnaké online práva na rovnaké hudobné dielo.

Článok 28

Presné a včasné platby nositeľom práv

1. Bez toho, aby bol dotknutý odsek 3, členské štáty zabez pečia, aby organizácia kolektívnej správy, ktorá poskytuje multi teritoriálne licencie na online práva na hudobné diela, rozdeľovala sumy náležiace nositeľom práv plynúce z takýchto licencií presne a bezodkladne po oznámení skutočného použitia diela, s výnimkou prípadu, keď to nie je možné z dôvodov, ktoré sa dajú pripísať poskytovateľovi online služieb.

2. Bez toho, aby bol dotknutý odsek 3, organizácia kolek tívnej správy poskytne nositeľovi práv spolu s každou platbou, ktorú uskutočňuje podľa odseku 1, aspoň tieto informácie:

a) obdobie, počas ktorého došlo k používaniu, za ktoré nosi teľovi práv prináležia príslušné sumy, a územia, na ktorých došlo k používaniu;

b) sumy vybraté, zrážky vykonané a sumy rozdelené organizá ciou kolektívnej správy pre každé online právo na akékoľvek hudobné dielo, zastupovaním ktorého nositelia práv poverili organizáciu kolektívnej správy úplne alebo čiastočne;

c) sumy vybraté pre nositeľov práv, zrážky vykonané a sumy rozdelené organizáciou kolektívnej správy pre každého poskytovateľa online služieb.

3. Ak organizácia kolektívnej správy splnomocní inú organi záciu kolektívnej správy, aby poskytovala multiteritoriálne licencie na online práva na hudobné diela podľa článkov 29 a 30, splnomocnená organizácia kolektívnej správy presne a bezodkladne rozdeľuje sumy uvedené v odseku 1 a poskytuje informácie uvedené v odseku 2 splnomocňujúcej organizácii kolektívnej správy. Splnomocňujúca organizácia kolektívnej správy je zodpovedná za následné rozdeľovanie týchto súm nositeľom práv a za poskytovanie takýchto informácií nosi teľom práv, pokiaľ sa organizácie kolektívnej správy nedohodnú inak.

Článok 29

Dohody medzi organizáciami kolektívnej správy o poskytovaní multiteritoriálnych licencií

1. Členské štáty zabezpečia, aby žiadna dohoda o zastúpení medzi organizáciami kolektívnej správy, na základe ktorej orga nizácia kolektívnej správy splnomocní inú organizáciu kolek tívnej správy, aby poskytovala multiteritoriálne licencie na online práva na hudobné diela vo svojom vlastnom repertoári hudobných diel, nemala výhradný charakter. Splnomocnená organizácia kolektívnej správy spravuje tieto online práva na nediskriminačnom základe.

SKL 84/92 Úradný vestník Európskej únie 20.3.2014

2. Splnomocňujúca organizácia kolektívnej správy informuje svojich členov o hlavných podmienkach dohody vrátane jej doby trvania a o nákladoch na služby poskytované splnomoc nenou organizáciou kolektívnej správy.

3. Splnomocnená organizácia kolektívnej správy informuje splnomocňujúcu organizáciu kolektívnej správy o hlavných podmienkach, za ktorých sa licencie splnomocňujúcej organi zácie kolektívnej správy na online práva poskytujú, vrátane charakteru využívania, všetkých ustanovení, ktoré sa týkajú licenčného poplatku alebo ktoré ho ovplyvňujú, dĺžky trvania licencie, účtovných období a území, ktorých sa splnomocnenie týka.

Článok 30

Povinnosť zastupovania inej organizácie kolektívnej správy pri poskytovaní multiteritoriálnych licencií

1. Členské štáty zabezpečia, aby v prípade, keď organizácia kolektívnej správy, ktorá neposkytuje ani neponúka poskyto vanie multiteritoriálnych licencií na online práva na hudobné diela vo svojom vlastnom repertoári, požiada inú organizáciu kolektívnej správy o uzavretie dohody o zastupovaní na zastu povanie týchto práv, požiadaná organizácia kolektívnej správy je povinná takejto žiadosti vyhovieť, ak už poskytuje alebo ponúka poskytovanie multiteritoriálnych licencií na rovnakú kategóriu online práv na hudobné diela v repertoári jednej alebo viacerých iných organizácií kolektívnej správy.

2. Požiadaná organizácia kolektívnej správy odpovie žiada júcej organizácii kolektívnej správy písomne a bez zbytočného odkladu.

3. Bez toho, aby boli dotknuté odseky 5 a 6, požiadaná organizácia kolektívnej správy spravuje repertoár požadujúcej organizácie kolektívnej správy, ktorý zastupuje, za rovnakých podmienok, aké uplatňuje na správu svojho vlastného reper toáru.

4. Požiadaná organizácia kolektívnej správy zahrnie zastupo vaný repertoár požadujúcej organizácie kolektívnej správy do všetkých ponúk, ktoré predkladá poskytovateľom online služieb.

5. Poplatky za správu v súvislosti so službami, ktoré posky tuje požiadaná organizácia kolektívnej správy požadujúcej orga nizácii, nepresiahnu náklady primerane vzniknuté požiadanej organizácii kolektívnej správy.

6. Požadujúca organizácia kolektívnej správy umožní požia danej organizácii kolektívnej správy prístup k informáciám o svojom vlastnom repertoári hudobných diel, potrebným na poskytovanie multiteritoriálnych licencií na online práva na hudobné diela. Ak sú informácie nedostatočné, alebo sú sprí stupnené v podobe, ktorá neumožňuje požiadanej organizácii kolektívnej správy splniť požiadavky uvedené v tejto hlave, požiadaná organizácia kolektívnej správy má nárok na úhradu

nákladov primerane vzniknutých pri plnení týchto požiadaviek alebo na vylúčenie tých diel, o ktorých sú informácie nedosta točné alebo nepoužiteľné.

Článok 31

Prístup k poskytovaniu multiteritoriálnych licencií

Členské štáty zabezpečia, že ak organizácia kolektívnej správy neposkytuje ani neponúka poskytovanie multiteritoriálnych licencií na online práva na hudobné diela ani neumožňuje inej organizácii kolektívnej správy zastupovať tieto práva na takýto účel do 10. apríla 2017, nositelia práv, ktorí poverili túto organizáciu kolektívnej správy zastupovaním svojich online práv na hudobné diela, môžu tejto organizácii kolektívnej správy odňať online práva na hudobné diela na účely poskyto vania multiteritoriálnych licencií pre všetky územia bez toho, aby jej museli odňať online práva na hudobné diela na účely poskytovania monoteritoriálnych licencií, a teda môžu posky tovať multiteritoriálne licencie na svoje online práva na hudobné diela sami alebo prostredníctvom inej strany, ktorú tým poveria, alebo prostredníctvom organizácie kolektívnej správy, ktorá spĺňa ustanovenia tejto hlavy.

Článok 32

Výnimky týkajúce sa online hudobných práv požadovaných pre rozhlasové a televízne programy

Požiadavky stanovené v tejto hlave neplatia pre organizácie kolektívnej správy, ktoré poskytujú na základe dobrovoľného zlúčenia požadovaných práv v súlade s pravidlami hospodárskej súťaže podľa článkov 101 a 102 ZFEÚ multiteritoriálne licencie na online práva na hudobné diela požadované vysielateľom na oznámenie alebo sprístupnenie jeho rozhlasových alebo televíz nych programov súbežne s pôvodným vysielaním, alebo po jeho skončení, ako aj akékoľvek online materiály vrátane upúta viek vyrobené vysielateľom alebo pre vysielateľa, ktoré sú pridružené k pôvodnému vysielaniu jeho rozhlasového alebo televízneho programu.

HLAVA IV

OPATRENIA NA PRESADZOVANIE

Článok 33

Postupy podávania sťažností

1. Členské štáty zabezpečia, aby organizácie kolektívnej správy sprístupnili svojim členom a organizáciám kolektívnej správy, v mene ktorých spravujú práva na základe vzájomnej dohody o zastúpení, účinné a včasné postupy vybavovania sťaž ností, najmä v súvislosti s poverením správou práv a vypove daním alebo odňatím poverenia práv, podmienkami členstva, výberom súm náležiacich nositeľom práv, so zrážkami a s rozdeľovaním.

SK20.3.2014 Úradný vestník Európskej únie L 84/93

2. Organizácie kolektívnej správy musia písomne odpovedať na sťažnosti členov alebo organizácií kolektívnej správy, v mene ktorých spravujú práva na základe dohody o zastúpení. Ak organizácia kolektívnej správy sťažnosť zamietne, musí uviesť dôvody.

Článok 34

Postupy alternatívneho riešenia sporov

1. Členské štáty môžu ustanoviť, že spory medzi organizá ciami kolektívnej správy, členmi organizácií kolektívnej správy, nositeľmi práv alebo používateľmi, ktoré sa týkajú ustanovení vnútroštátneho práva prijatého podľa požiadaviek tejto smer nice, môžu podliehať rýchlemu, nezávislému a nestrannému postupu alternatívneho riešenia sporov.

2. Členské štáty zabezpečia na účely hlavy III, aby sa v rámci nezávislého a nestranného postupu alternatívneho riešenia sporov mohli predkladať nasledujúce spory týkajúce sa organi zácie kolektívnej správy so sídlom na ich území, ktorá poskytuje alebo ponúka poskytovanie multiteritoriálnych licencií na online práva na hudobné diela:

a) spory so súčasným alebo potenciálnym poskytovateľom online služieb o uplatňovaní článkov 16, 25, 26 a 27;

b) spory s jedným alebo viacerými nositeľmi práv o uplatňovaní článkov 25, 26, 27, 28, 29, 30 a 31;

c) spory s inou organizáciou kolektívnej správy o uplatňovaní článkov 25, 26, 27, 28, 29 a 30.

Článok 35

Riešenie sporov

1. Členské štáty zabezpečia, aby sa spory medzi organizá ciami kolektívnej správy a používateľmi, ktoré sa týkajú najmä existujúcich a navrhovaných licenčných podmienok alebo porušenia zmluvy, mohli predložiť súdu alebo podľa okolností inému nezávislému a nestrannému orgánu riešenia sporov, ak takýto orgán má odborné znalosti v oblasti práva duševného vlastníctva.

2. Článkami 33 a 34 a odsekom 1 tohto článku nie je dotknuté právo strán presadzovať a hájiť svoje práva súdnou cestou.

Článok 36

Súlad

1. Členské štáty zaistia, aby súlad organizácií kolektívnej správy, ktoré majú sídlo na ich území, s ustanoveniami vnútro štátneho práva prijatého podľa požiadaviek stanovených v tejto smernici, bol monitorovaný príslušnými orgánmi určenými na tento účel.

2. Členské štáty zabezpečia, aby boli zavedené postupy umožňujúce členom organizácie kolektívnej správy, nositeľom práv, používateľom, organizáciám kolektívnej správy a ďalším zainteresovaným stranám informovať príslušné orgány určené na tento účel o činnostiach alebo okolnostiach, ktoré sú podľa ich názoru porušením ustanovení vnútroštátneho práva prijatých na základe požiadaviek stanovených v tejto smernici.

3. Členské štáty zabezpečia, aby príslušné orgány určené na tento účel boli oprávnené v prípade porušenia ustanovení vnútroštátneho práva prijatého pri vykonávaní tejto smernice uložiť vhodné sankcie alebo prijať primerané opatrenia. Uvedené sankcie a opatrenia musia byť účinné, primerané a odrádzajúce.

Členské štáty oznámia Komisii príslušné orgány uvedené v tomto článku a v článkoch 37 a 38 do 10. apríla 2016. Komisia uverejní informácie získané v tejto súvislosti.

Článok 37

Výmena informácií medzi príslušnými orgánmi

1. S cieľom uľahčiť monitorovanie uplatňovania tejto smer nice každý členský štát zabezpečí, aby na žiadosť príslušného orgánu iného členského štátu určeného na tento účel o infor mácie týkajúce sa otázok súvisiacich s uplatňovaním tejto smer nice, najmä v súvislosti s činnosťami organizácií kolektívnej správy so sídlom na území dožiadaného členského štátu, bez zbytočného odkladu reagoval príslušný orgán určený na tento účel, za predpokladu, že žiadosť je riadne odôvodnená.

2. V prípade, že sa príslušný orgán domnieva, že organizácia kolektívnej správy so sídlom v inom členskom štáte, ktorá však pôsobí na jeho území, nedodržiava ustanovenia vnútroštátneho práva členského štátu, v ktorom má táto organizácia kolektívnej správy sídlo, prijaté na základe požiadaviek stanovených v tejto smernici, môže postúpiť všetky relevantné informácie prísluš nému orgánu členského štátu, v ktorom má organizácia kolek tívnej správy sídlo, a doplniť ich prípadne o žiadosť adresovanú tomuto orgánu, aby prijal vhodné opatrenie v rámci jeho právo moci. Dožiadaný príslušný orgán poskytne primeranú odpoveď v lehote troch mesiacov.

3. Príslušný orgán, ktorý takúto žiadosť predkladá, môže záležitosti uvedené v odseku 2 postúpiť aj skupine expertov stanovenej v súlade s článkom 41.

Článok 38

Spolupráca pri rozvoji multiteritoriálnych licencií

1. Komisia podporuje pravidelnú výmenu informácií medzi príslušnými orgánmi určenými na tento účel v členských štátoch a medzi týmito orgánmi a Komisiou o situácii a vývoji v oblasti poskytovania multiteritoriálnych licencií.

SKL 84/94 Úradný vestník Európskej únie 20.3.2014

2. Komisia vedie pravidelné konzultácie so zástupcami nosi teľov práv, organizácií kolektívnej správy, používateľov, spotre biteľov a iných zainteresovaných strán o ich skúsenostiach s uplatňovaním ustanovení hlavy III tejto smernice. Komisia poskytuje príslušným orgánom všetky relevantné informácie, ktoré vyplynú z týchto konzultácií, v rámci výmeny informácií stanovenej v odseku 1.

3. Členské štáty zabezpečia, aby do 10. októbra 2017 ich príslušné orgány predložili Komisii správu o situácii a vývoji v oblasti poskytovania multiteritoriálnych licencií na ich území. Správa musí obsahovať informácie predovšetkým o dostupnosti multiteritoriálnych licencií v dotknutom členskom štáte a plnení ustanovení vnútroštátneho práva prijatého pri vykonávaní hlavy III tejto smernice organizáciami kolektívnej správy spolu s hodnotením rozvoja multiteritoriálnych licencií na online práva na hudobné diela zo strany používateľov, spotrebiteľov, nositeľov práv a ďalších zainteresovaných strán.

4. Na základe správ získaných podľa odseku 3 a informácií získaných podľa odsekov 1 a 2 zhodnotí Komisia uplatňovanie hlavy III tejto smernice. V prípade potreby a kde to bude vhodné na základe prípadnej osobitnej správy zváži ďalšie kroky na riešenie akýchkoľvek zistených problémov. Toto hodnotenie sa týka predovšetkým týchto ukazovateľov:

a) počet organizácií kolektívnej správy, ktoré spĺňajú požia davky hlavy III;

b) uplatňovanie článkov 29 a 30 vrátane počtu dohôd o zastú pení uzavretých organizáciami kolektívnej správy podľa týchto článkov;

c) podiel repertoáru v členských štátoch, ktorý je k dispozícii na poskytnutie licencie na multiteritoriálnom základe.

HLAVA V

PREDLOŽENIE SPRÁVY A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA

Článok 39

Informovanie o organizáciách kolektívnej správy

Členské štáty do 10. apríla 2016 na základe informácií, ktoré majú k dispozícii, poskytnú Komisii zoznam organizácií kolek tívnej správy so sídlom na ich území.

Členské štáty bez zbytočného odkladu informujú Komisiu o všetkých zmenách tohto zoznamu.

Komisia tieto informácie zverejní a pravidelne aktualizuje.

Článok 40

Správa

Komisia do 10. apríla 2021 posúdi uplatňovanie tejto smernice a predloží Európskemu parlamentu a Rade správu o uplatňovaní tejto smernice. Uvedená správa zahŕňa posúdenie vplyvu tejto smernice na rozvoj cezhraničných služieb, kultúrnu rozmani tosť, vzťahy medzi organizáciami kolektívnej správy a používa teľmi a na fungovanie v rámci Únie organizácií kolektívnej správy so sídlom mimo Únie a prípadne na potrebu preskúma nia. Správu Komisie v prípade potreby doplní legislatívny návrh.

Článok 41

Skupina expertov

Týmto sa zriaďuje skupina expertov. Skladá sa zo zástupcov príslušných orgánov členských štátov. Skupine expertov pred sedá zástupca Komisie a zasadá buď z iniciatívy predsedu, alebo na žiadosť delegácie členského štátu. Úlohou skupiny je:

a) skúmať vplyv transpozície tejto smernice na fungovanie organizácií kolektívnej správy a nezávislých subjektov správy na vnútornom trhu a upozorňovať na všetky prípadné ťažkosti;

b) organizovať konzultácie o všetkých otázkach vyplývajúcich z uplatňovania tejto smernice;

c) uľahčovať výmenu informácií o relevantnom vývoji právnych predpisov a judikatúry, ako aj o príslušnom hospodárskom, sociálnom a technologickom rozvoji, najmä týkajúcom sa digitálneho trhu s dielami a inými predmetmi ochrany.

Článok 42

Ochrana osobných údajov

Spracúvanie osobných údajov uskutočňované v rámci tejto smernice podlieha smernici 95/46/ES.

Článok 43

Transpozícia

1. Členské štáty uvedú do účinnosti zákony, iné právne pred pisy a správne opatrenia potrebné na dosiahnutie súladu s touto smernicou do 10. apríla 2016. Komisii bezodkladne oznámia znenie týchto ustanovení.

Členské štáty uvedú priamo v prijatých ustanoveniach alebo pri ich úradnom uverejnení odkaz na túto smernicu. Podrobnosti o odkaze upravia členské štáty.

2. Členské štáty oznámia Komisii znenie základných ustano vení vnútroštátnych právnych predpisov, ktoré prijmú v oblasti pôsobnosti tejto smernice.

SK20.3.2014 Úradný vestník Európskej únie L 84/95

Článok 44

Nadobudnutie účinnosti

Táto smernica nadobúda účinnosť dvadsiatym dňom po jej uverejnení v Úradnom vestníku Európskej únie.

Článok 45

Adresáti

Táto smernica je určená členským štátom.

V Štrasburgu 26. februára 2014

Za Európsky parlament predseda

M. SCHULZ

Za Radu predseda

D. KOURKOULAS

SKL 84/96 Úradný vestník Európskej únie 20.3.2014

PRÍLOHA

1. Informácie, ktoré sa musia uviesť vo výročnej správe o transparentnosti uvedenej v článku 22 ods. 2:

a) finančné výkazy obsahujúce súvahu alebo výkaz o aktívach a pasívach, účet príjmov a výdavkov za finančný rok a výkaz o peňažnom toku;

b) správa o činnosti za finančný rok;

c) informácie o odmietnutí udeliť licenciu podľa článku 16 ods. 3;

d) opis právnej a riadiacej štruktúry organizácie kolektívnej správy;

e) informácie o všetkých subjektoch, ktoré priamo alebo nepriamo vlastní alebo kontroluje, úplne, alebo čiastočne, organizácia kolektívnej správy;

f) informácie o celkovej výške odmien vyplatených v predchádzajúcom roku osobám uvedeným v článku 9 ods. 3 a článku 10 a o iných výhodách, ktoré im boli poskytnuté;

g) finančné informácie uvedené v bode 2 tejto prílohy;

h) osobitná správa o použití všetkých súm získaných vo forme zrážok na účely sociálnych, kultúrnych a vzdelávacích služieb obsahujúca informácie uvedené v bode 3 tejto prílohy.

2. Finančné informácie, ktoré sa musia uviesť vo výročnej správe o transparentnosti:

a) finančné informácie o príjme z práv podľa kategórie spravovaných práv a druhu použitia (napríklad vysielanie, online, verejné vykonanie) vrátane informácií o výnose plynúcom z investovania príjmu z práv a o použití takéhoto výnosu (či sa rozdeľuje nositeľom práv alebo iným organizáciám kolektívnej správy alebo sa použije inak);

b) finančné informácie o nákladoch na správu práv a iné služby, ktoré organizácia kolektívnej správy poskytuje nositeľom práv, s podrobným opisom aspoň týchto položiek:

i) všetky prevádzkové a finančné náklady s rozdelením podľa kategórie spravovaných práv a v prípade, že náklady sú nepriame a nemožno ich priradiť do jednej alebo viacerých kategórií práv, s vysvetlením metódy použitej na pridelenie takýchto nepriamych nákladov;

ii) prevádzkové a finančné náklady s rozdelením podľa kategórie spravovaných práv a v prípade, že náklady sú nepriame a nemožno ich priradiť do jednej alebo viacerých kategórií práv, s vysvetlením metódy použitej na pridelenie takýchto nepriamych nákladov, týkajúce sa iba správy práv vrátane poplatkov za správu, ktoré sa zrážajú alebo zaúčtujú voči príjmu z práv alebo iným výnosom plynúcim z investovania príjmu z práv v súlade s článkom 11 ods. 4 a článkom 12 ods. 1, 2 a 3;

iii) prevádzkové a finančné náklady týkajúce sa iných služieb ako správa práv, avšak vrátane sociálnych, kultúrnych a vzdelávacích služieb;

iv) zdroje použité na krytie nákladov;

v) zrážky z príjmu z práv s rozdelením podľa kategórie spravovaných práv a druhu použitia a účel zrážky, ako sú náklady spojené so správou práv alebo so sociálnymi, kultúrnymi a vzdelávacími službami;

vi) percentuálny podiel, aký predstavujú náklady na správu práv a iné služby, ktoré organizácia kolektívnej správy poskytuje nositeľom práv, v porovnaní s príjmom z práv v príslušnom finančnom roku, podľa kategórie spravovaných práv, a v prípade, že náklady sú nepriame a nemožno ich priradiť do jednej alebo viacerých kategórií práv, s vysvetlením metódy použitej na pridelenie takýchto nepriamych nákladov;

c) finančné informácie o sumách náležiacich nositeľom práv s podrobným opisom aspoň týchto položiek:

i) celková suma pripísaná nositeľom práv s rozdelením podľa kategórie spravovaných práv a druhu použitia;

ii) celková suma vyplatená nositeľom práv s rozdelením podľa kategórie spravovaných práv a druhu použitia;

iii) frekvencia platieb s rozdelením podľa kategórie spravovaných práv a druhu použitia;

SK20.3.2014 Úradný vestník Európskej únie L 84/97

iv) celková suma vybratá, ale ešte nepripísaná nositeľom práv, s rozdelením podľa kategórie spravovaných práv a druhu použitia a s vyznačením finančného roka, v ktorom boli tieto sumy vybraté;

v) celková suma pripísaná, ale ešte nerozdelená nositeľom práv, s rozdelením podľa kategórie spravovaných práv a druhu použitia a s vyznačením finančného roka, v ktorom boli tieto sumy vybraté;

vi) ak organizácia kolektívnej správy nevykonala rozdelenie a platby v lehote stanovenej v článku 13 ods. 1, dôvody omeškania;

vii) celkový objem nerozdeliteľných súm spolu s vysvetlením použitia týchto súm;

d) informácie o vzťahoch s inými organizáciami kolektívnej správy s podrobným opisom aspoň týchto položiek:

i) sumy prijaté od iných organizácií kolektívnej správy a sumy vyplatené iným organizáciám kolektívnej správy s rozdelením podľa kategórie práv, podľa druhu použitia a podľa organizácie;

ii) poplatky za správu práv a iné zrážky z príjmov z práv náležiacich iným organizáciám kolektívnej správy s rozdelením podľa kategórie práv, podľa druhu použitia a podľa organizácie;

iii) poplatky za správu práv a iné zrážky zo súm vyplatených inými organizáciami kolektívnej správy s rozdelením podľa kategórie práv a podľa organizácie;

iv) sumy rozdelené priamo nositeľom práv, pochádzajúce od iných organizácií kolektívnej správy, s rozdelením podľa kategórie práv a podľa organizácie.

3. Informácie, ktoré sa musia uviesť v osobitnej správe uvedenej v článku 22 ods. 3:

a) sumy zrazené na účely sociálnych, kultúrnych a vzdelávacích služieb za finančný rok, s rozdelením podľa druhu účelu a pre každý druh účelu s rozdelením podľa kategórií spravovaných práv a podľa druhu použitia;

b) vysvetlenie použitia týchto súm s rozdelením podľa druhu účelu vrátane nákladov na správu súm zrazených na financovanie sociálnych, kultúrnych a vzdelávacích služieb a oddelených súm použitých na sociálne, kultúrne a vzdelávacie služby.

SKL 84/98 Úradný vestník Európskej únie 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Direktiva 2014/26/EU Evropskega parlamenta in Sveta z dne 26. februarja 2014 o kolektivnem upravljanju avtorske in sorodnih pravic ter izdajanju več ozemeljskih licenc za pravice za glasbena dela za spletno uporabo na notranjem trguBesedilo velja za EGP

DIREKTIVE

DIREKTIVA 2014/26/EU EVROPSKEGA PARLAMENTA IN SVETA

z dne 26. februarja 2014

o kolektivnem upravljanju avtorske in sorodnih pravic ter izdajanju več ozemeljskih licenc za pravice za glasbena dela za spletno uporabo na notranjem trgu

(Besedilo velja za EGP)

EVROPSKI PARLAMENT IN SVET EVROPSKE UNIJE STA –

ob upoštevanju Pogodbe o delovanju Evropske unije in zlasti členov 50(1), 53(1) in 62 Pogodbe,

ob upoštevanju predloga Evropske komisije,

po posredovanju osnutka zakonodajnega akta nacionalnim parlamentom,

ob upoštevanju mnenja Evropskega ekonomsko-socialnega odbora (1),

v skladu z rednim zakonodajnim postopkom (2),

ob upoštevanju naslednjega:

(1) Direktive Unije, ki so bile sprejete na področju avtorske in sorodnih pravic, že zagotavljajo visoko stopnjo varstva imetnikov pravic in s tem okvir, v katerem lahko pride do izkoriščanja vsebine, varovane s temi pravicami. Nave dene direktive prispevajo k razvoju in ohranjanju ustvar jalnosti. Na notranjem trgu, na katerem ni izkrivljanja konkurence, varstvo inovacij in intelektualnega ustvar janja spodbuja tudi naložbe v inovativne storitve in izdelke.

(2) Za razširjanje vsebine, varovane z avtorsko in sorodnimi pravicami, ki vključuje knjige, avdiovizualne produkcije in glasbene posnetke ter povezane storitve, je potrebno licenciranje pravic s strani različnih imetnikov avtorske in sorodnih pravic, kot so avtorji, izvajalci, producenti in založniki. Običajno lahko imetnik pravic izbira med indi vidualnim ali kolektivnim upravljanjem svojih pravic, razen če države članice določijo drugače, v skladu s pravom Unije ter mednarodnimi obveznostmi Unije in njenih držav članic. Upravljanje avtorske in sorodnih pravic vključuje izdajanje licenc uporabnikom, revizijo uporabnikov, spremljanje uporabe pravic, uveljavljanje avtorske in sorodnih pravic, pobiranje prihodkov iz pravic na podlagi izkoriščanja pravic ter razdelitev imet

nikom pravic dolgovanih zneskov. Organizacije za kole ktivno upravljanje pravic imetnikom pravic omogočajo, da prejmejo nadomestilo za uporabo, ki ga sami ne bi mogli nadzirati ali uveljavljati, in sicer tudi na tujih trgih.

(3) Na podlagi člena 167 Pogodbe o delovanju Evropske unije (PDEU) mora Unija pri svojih ukrepih upoštevati kulturno raznolikost ter prispevati k razcvetu kultur držav članic, pri čemer upošteva njihovo nacionalno in regionalno raznolikost ter hkrati postavlja v ospredje skupno kulturno dediščino. Organizacije za kolektivno upravljanje pravic imajo in bi morale še naprej imeti pomembno vlogo pri spodbujanju raznolikosti kultur nega izražanja, tako da najmanjšim in manj priljubljenim repertoarjem omogočajo dostop na trg, in da zagotavljajo socialne, kulturne in izobraževalne storitve v korist imet nikov pravic in javnosti.

(4) Kadar imajo organizacije za kolektivno upravljanje pravic sedež v Uniji, bi morale uživati pravice, ki jih zagotavljajo Pogodbe, ko zastopajo imetnike pravic s stalnim prebi vališčem ali sedežem v drugih državah članicah ali izda jajo licence uporabnikom s stalnim prebivališčem ali sedežem v drugih državah članicah.

(5) Nacionalna pravila, ki urejajo delovanje organizacij za kolektivno upravljanje pravic, se med seboj bistveno razlikujejo, zlasti kar zadeva njihovo preglednost in odgovornost do članov in imetnikov pravic. To je pripe ljalo do številnih težav zlasti tujih imetnikov pravic, kadar ti želijo uveljavljati svoje pravice, in do slabega finančnega upravljanja pobranih prihodkov. Izkoriščanje avtorske in sorodnih pravic na notranjem trgu je neučin kovito v škodo članov organizacij za kolektivno upra vljanje pravic, imetnikov pravic in uporabnikov tudi zaradi težav pri delovanju organizacij za kolektivno upra vljanje pravic.

SLL 84/72 Uradni list Evropske unije 20.3.2014

(1) UL C 44, 15.2.2013, str. 104. (2) Stališče Evropskega parlamenta z dne 4. februarja 2014 (še ni obja

vljeno v Uradnem listu) in odločitev Sveta z dne 20. februarja 2014.

(6) Potreba po izboljšanju delovanja organizacij za kole ktivno upravljanje pravic je bila ugotovljena že v Pripo ročilu Komisije 2005/737/ES (1). V navedenem priporo čilu je določenih več načel, kot so svoboda imetnikov pravic pri izbiri organizacije za kolektivno upravljanje pravic, enaka obravnava kategorij imetnikov pravic in pravična razdelitev licenčnin. Poleg tega so bile organiza cije za kolektivno upravljanje pravic pozvane, naj uporabnikom pred začetkom pogajanj zagotovijo zado stne informacije o tarifah in repertoarju. Vključena so tudi priporočila o odgovornosti, zastopanosti imetnikov pravic v organih odločanja kolektivnih organizacij za upravljanje pravic in reševanju sporov. Vendar se pripo ročila ni povsod enako upoštevalo.

(7) Da se zagotovijo enakovredni varovalni ukrepi po vsej Uniji, bi morale biti zaradi varstva interesov članov orga nizacij za kolektivno upravljanje pravic, imetnikov pravic in tretjih oseb zakonodaje držav članic v zvezi z upra vljanjem avtorske pravice in izdajanjem večozemeljskih licenc za spletne pravice za glasbena dela usklajene. Zato bi morala ta direktiva imeti za pravno osnovo člen 50(1) PDEU.

(8) Namen te direktive je zagotoviti usklajevanje nacionalnih pravil v zvezi z dostopom do dejavnosti upravljanja avtorske in sorodnih pravic, ki jih opravljajo organizacije za kolektivno upravljanje pravic, načini njihovega vodenja ter okvirom nadzora nad njimi, in zato bi morala ta direktiva imeti za pravno osnovo tudi člen 53(1) PDEU. Ker gre za sektor, ki zagotavlja storitve po vsej Uniji, bi morala ta direktiva imeti za pravno osnovo člen 62 PDEU.

(9) Namen te direktive je določiti zahteve za organizacije za kolektivno upravljanje pravic, da se zagotovi visoko raven upravljanja, finančnega poslovodenja, preglednosti in poročanja. To pa ne bi smelo preprečiti državam člani cam, da za organizacije za kolektivno upravljanje pravic s sedežem na njihovem ozemlju ohranijo ali uvedejo strožje standarde od tistih, določenih v naslovu II te direktive, če so ti strožji standardi skladni s pravom Unije.

(10) Nič v tej direktivi ne bi smelo preprečiti državi članici, da bi enake ali podobne določbe uporabljala za organizacije za kolektivno upravljanje pravic s sedežem zunaj Unije, ki pa poslujejo v tej državi članici.

(11) Nič v tej direktivi ne bi smelo preprečiti organizacijam za kolektivno upravljanje pravic, da v skladu s pravili o konkurenci, določenimi v členih 101 in 102 PDEU, skle pajo sporazume o zastopanju z drugimi organizacijami za kolektivno upravljanje pravic na področju upravljanja pravic, da bi olajšale, izboljšale in poenostavile postopke za izdajanje licenc uporabnikom, tudi za izdajanje enotnih računov, pod enakimi, nediskriminatornimi in preglednimi pogoji ter ponudile večozemeljske licence tudi na področjih, ki niso navedena v naslovu III te dire ktive.

(12) Ta direktiva se uporablja za vse organizacije za kole ktivno upravljanje pravic, razen naslova III, ki se upora blja le za tiste organizacije za kolektivno upravljanje pravic, ki upravljajo pravice avtorjev za glasbena dela za spletno uporabo na večozemeljski osnovi, vendar ne bi smela posegati v določbe držav članic v zvezi z upra vljanjem pravic, kot je individualno upravljanje, razširjeni učinki sporazuma med reprezentativno organizacijo za kolektivno upravljanje pravic in uporabnikom, to je razširjene kolektivne licence, obvezno kolektivno upra vljanje pravic in pravne domneve za zastopanje ali prenos pravic na organizacije za kolektivno upravljanje pravic.

(13) Ta direktiva ne vpliva na možnost držav članic, da z zakonom, predpisom ali drugim specifičnim zadevnim mehanizmom določijo pravično nadomestilo imetnikom pravic za izjeme ali omejitve pravice do reproduciranja iz Direktive 2001/29/ES Evropskega parlamenta in Sveta (2) in plačilo imetnikom pravic za odstopanja od izključne pravice glede javnega posojanja iz Direktive 2006/115/ES Evropskega parlamenta in Sveta (3), ki se uporablja na njihovem ozemlju, ter pogoje za njihovo zbiranje.

(14) Ta direktiva od organizacij za kolektivno upravljanje pravic ne zahteva, da privzamejo specifično pravno obliko. Te organizacije v praksi poslujejo v različnih pravnih oblikah, kot so združenja, kooperative ali družbe z omejeno odgovornostjo, ki jih imajo pod nadzorom ali v lasti imetniki avtorske in sorodnih pravic ali subjekti, ki zastopajo takšne imetnike pravic. V nekaterih izjemnih primerih pa zaradi pravne oblike organizacije za kole ktivno upravljanje pravic element lastništva ali nadzora ni prisoten. Takšne so recimo fundacije, ki nimajo član stva. Vseeno bi se morale določbe te direktive uporabljati tudi za te organizacije. Podobno bi države članice morale sprejeti ustrezne ukrepe, s katerimi bi se preprečilo izogi banje obveznostim iz te direktive z izbiro druge pravne oblike. Priznati bi bilo treba, da so lahko subjekti, ki

SL20.3.2014 Uradni list Evropske unije L 84/73

(1) Priporočilo Komisije 2005/737/ES z dne 18. maja 2005 o kole ktivnem čezmejnem upravljanju avtorskih in sorodnih pravic za zakonite spletne glasbene storitve (UL L 276, 21.10.2005, str. 54).

(2) Direktiva 2001/29/ES Evropskega parlamenta in Sveta z dne 22. maja 2001 o usklajevanju določenih vidikov avtorske in sorodnih pravic v informacijski družbi (UL L 167, 22.6.2001, str. 10).

(3) Direktive 2006/115/ES Evropskega parlamenta in Sveta z dne 12. decembra 2006 o pravici dajanja v najem in pravici posojanja ter o določenih pravicah, sorodnih avtorski pravici, na področju intelektualne lastnine (UL L 376, 27.12.2006, str. 28).

zastopajo imetnike pravic, in ki so člani organizacij za kolektivno upravljanje pravic, tudi druge organizacije za kolektivno upravljanje pravic, združenja imetnikov pravic, zveze ali druge organizacije.

(15) Imetnikom pravic bi moralo biti na voljo, da upravljanje svojih pravic zaupajo neodvisnim subjektom za upravlja nje. Taki neodvisni subjekti za upravljanje so poslovni subjekti, ki se razlikujejo od organizacij za kolektivno upravljanje pravic, med drugim zato, ker jih imetniki pravic nimajo pod nadzorom ali v lasti. V kolikor pa taki neodvisni subjekti za upravljanje izvajajo enake dejavnosti kot organizacije za kolektivno upravljanje pravic, bi morali biti obvezani k dajanju določenih poda tkov imetnikom pravic, ki jih zastopajo, organizacijam za kolektivno upravljanje pravic, uporabnikom in javnosti.

(16) Avdiovizualni producenti, glasbeni producenti in izdaja telji televizijskih programov podeljujejo licence za lastne pravice, v nekaterih primerih hkrati s pravicami, ki so jim jih podelili na primer izvajalci na podlagi individualno izpogajanih sporazumov, in skrbijo za lastne interese. Knjižni, glasbeni in časopisni založniki podeljujejo licence za pravice, ki so jim bile podeljene na podlagi indivi dualno izpogajanih sporazumov, in skrbijo za lastne inte rese. Zato avdiovizualnih producentov, glasbenih produ centov, izdajateljev televizijskih programov in založnikov ne bi smeli obravnavati kot „neodvisne subjekte za upra vljanje“. Tudi menedžerjev in agentov avtorjev in izvajal cev, ki delujejo kot posredniki in zastopajo imetnike pravic v njihovih odnosih z organizacijami za kolektivno upravljanje pravic, ne bi smeli obravnavati kot „neodvisne subjekte za upravljanje“, saj ne upravljajo pravic v smislu določanja tarif, izdajanja licenc ali pobiranja denarja od uporabnikov.

(17) Organizacijam za kolektivno upravljanje pravic bi moralo biti na voljo, da za opravljanje določenih dejavnosti, kot sta izdajanje računov uporabnikom ali razdelitev pripa dajočih zneskov imetnikom pravic, določijo podružnice ali druge subjekte pod njihovim nadzorom. V takih primerih bi morale določbe te direktive, ki bi se upora bljale, če bi določeno dejavnost izvajala organizacija za kolektivno upravljanje pravic sama, veljati za dejavnosti podružnic ali drugih subjektov.

(18) Za zagotovitev, da lahko imetniki avtorske in sorodnih pravic v celoti izkoristijo vse prednosti notranjega trga, kadar se njihove pravice upravljajo kolektivno, in da se prepreči neupravičeno poseganje v njihovo svobodo do uveljavljanja pravic, je treba v statute organizacij za kole ktivno upravljanje pravic vključiti ustrezne varovalne ukrepe. Poleg tega organizacije za kolektivno upravljanje pravic pri zagotavljanju svojih storitev upravljanja ne bi smele neposredno ali posredno diskriminirati imetnikov pravic na podlagi njihovega državljanstva, prebivališča ali sedeža.

(19) Ob upoštevanju svobod, ustanovljenih s PDEU, bi kole ktivno upravljanje avtorske in sorodnih pravic moralo obsegati možnost, da imetnik pravice svobodno izbere organizacijo za kolektivno upravljanje pravic, ki bo upra vljala njegove pravice, bodisi je ta pravica priobčitev javnosti bodisi pravica reproduciranja, ali pa kategorije pravic, povezane z obliko izkoriščanja, kot so radiodi fuzno oddajanje, filmsko predvajanje ali razmnoževanje za spletno distribucijo, vendar pod pogojem, da organi zacija za kolektivno upravljanje pravic, ki jo želi izbrati imetnik pravice, že upravlja takšne pravice ali kategorije pravic.

Pravice, kategorije pravic ali vrste del in druge vsebine, ki jih upravlja organizacija za kolektivno upravljanje pravic, bi morala določiti skupščina članov te organizacije, če te pravice niso določene že v njenem statutu ali predpisane v pravu. Pomembno je, da so pravice in kategorije pravic določene na način, ki ohranja ravnovesje med svobodo imetnikov pravic, da razpolagajo s svojimi deli in drugimi vsebinami, ter sposobnostjo organizacije, da pravice upravlja učinkovito, ob upoštevanju zlasti vrste pravic, ki jih upravlja, in ustvarjalnega sektorja, v katerem deluje. Imetnikom pravic bi moralo biti ob ustreznem upošte vanju tega ravnovesja omogočeno, da enostavno umak nejo takšne pravice ali kategorije pravic iz organizacije za kolektivno upravljanje pravic in te pravice upravljati indi vidualno ter za vse pravice ali kategorije pravic ali njihov del pooblastijo drugo organizacijo za kolektivno upra vljanje pravic ali subjekt ali upravljanje nanj prenesejo, ne glede na državo članico državljanstva, prebivališča oziroma sedeža ali organizacije za kolektivno upravljanje pravic, drugega subjekta ali imetnika pravic. Kadar država članica v skladu s pravom Unije in mednarodnimi obvez nostmi Unije in njenih držav članic določi obvezno kole ktivno upravljanje pravic, je izbira imetnikov pravic omejena na druge organizacije za kolektivno upravljanje pravic.

Zato bi morale organizacije za kolektivno upravljanje pravic, ki upravljajo različne vrste del ali vsebine, kot so literarna, glasbena ali fotografska dela, imetnikom pravic tudi omogočiti to prilagodljivost v zvezi z upra vljanjem različnih vrst del ali druge vsebine. Kar zadeva nekomercialno uporabo, bi morale države članice dolo čiti, da organizacije za kolektivno upravljanje pravic sprejmejo potrebne korake, da lahko njihovi imetniki pravic uveljavljajo pravico do podeljevanja licenc za takšno uporabo. Taki koraki bi morali med drugim vklju čevati sklep organizacije za kolektivno upravljanje pravic o pogojih za uveljavljanje te pravice ter zagotavljanje informacij njihovim članom o teh pogojih. Organizacije za kolektivno upravljanje pravic bi morale imetnike

SLL 84/74 Uradni list Evropske unije 20.3.2014

pravic obvestiti o tej možnosti izbire in jim omogočiti, da pravice, povezane s to izbiro, čim bolj enostavno uveljavljajo. Imetniki pravic, ki so že pooblastili organi zacijo za kolektivno uveljavljanje pravic, se lahko obve stijo prek spletišča organizacije. Zahteva v pooblastilu, da imetniki pravic soglašajo z upravljanjem vsake pravice, kategorije pravic ali vrste del in druge vsebine, imet nikom pravic ne bi smela preprečevati, da predlagane naknadne spremembe tega pooblastila sprejmejo s tihim soglasjem v skladu z zahtevami, določenimi v nacio nalnem pravu. Ta direktiva ne izključuje niti pogodbenih določb, v skladu s katerimi ima prekinitev ali umik imet nikov pravic takojšen učinek na licence, podeljene pred takšno prekinitvijo ali umikom, niti pogodbenih določb, v skladu s katerimi takšne licence ostanejo nespreme njene za določeno obdobje po takšni prekinitvi ali umiku, samih po sebi. Takšne določbe pa ne bi smele ovirati uporabe te direktive v celoti. Ta direktiva ne bi smela posegati v možnosti imetnikov pravic, da svoje pravice upravljajo individualno, tudi v primeru nekomer cialne uporabe.

(20) Članstvo v organizacijah za kolektivno upravljanje pravic bi moralo temeljiti na objektivnih, preglednih in nedi skriminatornih merilih, tudi v zvezi z založniki, ki so na podlagi sporazuma o izkoriščanju pravic upravičeni do deleža prihodkov iz pravic, ki jih upravljajo organiza cije za kolektivno upravljanje pravic, in do izterjave teh prihodkov od organizacije za kolektivno upravljanje pravic. Ta merila ne bi smela obvezati organizacij za kolektivno upravljanje pravic k sprejemanju članov, če upravljanje njihovih pravic, kategorij pravic ali vrst del ali druge vsebine ne spada med njihove dejavnosti. Evidence, ki jih vodi organizacija za kolektivno upra vljanje pravic, bi morala omogočiti, da se identificira in locira člane in imetnike pravic, katerih pravice organiza cija zastopa na podlagi pooblastil teh imetnikov pravic.

(21) Da bi varovali tiste imetnike pravic, katerih pravice nepo sredno zastopa organizacija za kolektivno upravljanje pravic, vendar ne izpolnjujejo zahtev za članstvo, je primerno zahtevati, da se nekatere določbe te direktive, ki se uporabljajo za člane, uporabljajo tudi za takšne imetnike pravic. Države članice bi morale imeti možnost, da takšnim imetnikom pravic dodelijo tudi pravico do sodelovanja pri sprejemanju odločitev organizacije za kolektivno upravljanje pravic.

(22) Organizacije za kolektivno upravljanje pravic bi morale delovati v najboljšem kolektivnem interesu imetnikov

pravic, ki jih zastopajo. Zato je pomembno, da se zago tovijo sistemi, ki članom organizacije za kolektivno upra vljanje pravic omogočajo uveljavljanje pravic na podlagi njihovega članstva, in sicer prek sodelovanja pri postopku odločanja organizacije. Nekatere organizacije za kole ktivno upravljanje pravic imajo različne članske katego rije, ki lahko predstavljajo različne vrste imetnikov pravic, kot so producenti in izvajalci. Zastopanost teh različnih kategorij članov v postopku sprejemanja odločitev bi morala biti poštena in uravnotežena. Pravila o skupščini članov organizacij za kolektivno upravljanje pravic bi bila manj učinkovita, če ne bi bilo določb o tem, kako bi morala skupščina potekati. Zato je treba zagotoviti, da se skupščina sklicuje redno in vsaj enkrat letno ter da najpo membnejše odločitve organizacije za kolektivno upra vljanje pravic sprejema skupščina.

(23) Vsem članom organizacij za kolektivno upravljanje pravic bi bilo treba omogočiti sodelovanje in glasovanje na skupščini članov. Uveljavljanje teh pravic bi moralo biti predmet samo poštenih in sorazmernih omejitev. V neka terih izjemnih primerih so organizacije za kolektivno upravljanje pravic pravno ustanovljene v obliki fundacije in zato nimajo članov. V takšnih primerih pooblastilo skupščine članov izvaja organ, ki mu je zaupana nadzorna funkcija. Kadar imajo organizacije za kole ktivno upravljanje pravic subjekte, ki predstavljajo imet nike pravic kot njihove člane, kar se lahko zgodi, kadar je organizacija za kolektivno upravljanje pravic družba z omejeno odgovornostjo, njeni člani pa so združenja imetnikov pravic, bi se lahko države članice odločile, da nekatere ali vse pristojnosti skupščine članov izvaja skupščina teh imetnikov pravic. Skupščina članov bi morala imeti vsaj pooblastilo za opredelitev dejavnosti upravljanja, zlasti glede tega, kako organizacija za kole ktivno upravljanje pravic uporablja prihodke iz naslova pravic. To pa ne bi smelo vplivati na možnost držav članic, da določijo strožja pravila za npr. naložbe, zdru žitve ali najem posojil, vključno s prepovedjo katere koli od teh transakcij. Organizacije za kolektivno upravljanje pravic bi morale spodbujati aktivno sodelovanje svojih članov na skupščini. Treba bi bilo olajšati uveljavljanje glasovalnih pravic tako za člane, ki se udeležijo skup ščine, kot tudi za člane, ki se je ne. Članom bi moralo biti omogočeno, da poleg uveljavljanja svojih pravic z elektronskimi sredstvi na skupščini članov sodelujejo in glasujejo prek pooblaščenca. V primerih navzkrižja inte resov bi bilo treba glasovanje prek pooblaščenca omejiti, obenem pa bi morale države članice določiti omejitve glede pooblaščencev le, če to ne vpliva na primerno in uspešno sodelovanje članov pri sprejemanju odločitev. Imenovanje pooblaščencev zlasti prispeva k primernemu in uspešnemu sodelovanju članov pri sprejemanju odlo čitev in imetnikom pravic omogoča dejansko izbiro orga nizacije za kolektivno upravljanje pravic ne glede na to, v kateri državi članici ima organizacija sedež.

SL20.3.2014 Uradni list Evropske unije L 84/75

(24) Članom bi bilo treba omogočiti sodelovanje pri stalnem spremljanju upravljanja organizacij za kolektivno upra vljanje pravic. V ta namen bi morale te organizacije imeti nadzorno funkcijo, ki ustreza njihovi organizacijski strukturi, in bi morale članom omogočiti zastopanost v organu, ki opravlja to funkcijo. Nadzorno funkcijo lahko glede na organizacijsko strukturo organizacije za kole ktivno upravljanje pravic izvaja ločen organ, kot je nadzorni svet, ali pa nekateri ali vsi direktorji v upravnem odboru, ki ne upravljajo poslovanja organizacije za kole ktivno upravljanje pravic. Zahteva po pošteni in uravno teženi zastopanosti članov ne bi smela preprečevati orga nizacijam za kolektivno upravljanje pravic, da izvolijo tretje osebe za opravljanje nadzorne funkcije, vključno z osebami s primernim strokovnim znanjem in imetniki pravic, ki ne izpolnjujejo zahtev za članstvo ali v orga nizaciji niso zastopani neposredno, temveč preko subjekta, ki je član organizacije za kolektivno upravljanje pravic.

(25) Za zagotovitev preudarnega upravljanja mora biti vodstvo organizacije za kolektivno upravljanje pravic neodvisno. Vodilni delavci, ki so bodisi izvoljeni kot direktorji bodisi najeti oziroma zaposleni v organizaciji na podlagi pogodbe, bi morali pred zaposlitvijo in kasneje vsako leto prijaviti morebitna navzkrižja njihovih interesov in interesov imetnikov pravic, ki jih predstavlja organizacija za kolektivno upravljanje pravic. Takšne letne izjave bi morale pripraviti tudi osebe, ki izvajajo nadzorno funkcijo. Države članice bi morale imeti možnost, da od organizacije za kolektivno upravljanje pravic zahtevajo, da te izjave dajo na voljo javnosti ali jih posredujejo javnim organom.

(26) Organizacije za kolektivno upravljanje pravic zbirajo, upravljajo in razdeljujejo prihodek iz naslova izkoriščanja pravic, za katere so jih pooblastili imetniki pravic. Do tega prihodka so končno upravičeni imetniki pravic, ki imajo lahko neposredno pravno razmerje z organizacijo ali ki jih lahko zastopa subjekt, ki je član organizacije za kolektivno upravljanje pravic ali ki so zastopani prek sporazuma o zastopstvu. Zato je pomembno, da organi zacija za kolektivno upravljanje pravic zelo skrbno pobira, upravlja in razdeljuje ta prihodek. Točna razpo reditev je mogoča le, kadar organizacije za kolektivno upravljanje pravic vodijo ustrezne evidence o članstvu, licencah in uporabi del ter druge vsebine. Ustrezne podatke, ki so potrebni za učinkovito kolektivno upra vljanje pravic, bi morali zagotoviti tudi imetniki pravic in uporabniki, preverjale pa bi jih organizacije za kolektivno upravljanje pravic.

(27) Pobrane zneske, do katerih so upravičeni imetniki pravic, bi bilo treba na računih hraniti ločeno od vseh lastnih sredstev, ki jih ima morebiti organizacija. Brez vpliva na možnost držav članic, da določijo strožja pravila za naložbe, vključno s prepovedjo usmerjanja prihodkov iz pravic v naložbe, bi bilo treba naložbe prihodkov iz

pravic izvesti v skladu s splošno naložbeno politiko in politiko obvladovanja tveganj organizacije za kolektivno upravljanje pravic. Za ohranitev visoke ravni varstva pravic imetnikov pravic in zagotovitev, da se vsi prihodki, ki lahko izhajajo iz izkoriščanja takih pravic, zagotovijo v njihovo korist, bi bilo treba naložbe orga nizacije za kolektivno upravljanje pravic upravljati v skladu z merili, ki jo zavezujejo k preudarnemu ravnanju in hkrati omogočajo njeno odločanje o najvarnejši in najučinkovitejši naložbeni politiki. To bi moralo omogo čiti, da organizacija za kolektivno upravljanje pravic izbere razporeditev sredstev, ki ustreza natančni obliki in trajanju kakršne koli izpostavljenosti tveganju katerih koli naloženih prihodkov iz pravic in ne posega neupra vičeno v katere koli prihodke iz pravic, do katerih so upravičeni imetniki pravic.

(28) Ker so imetniki pravic upravičeni do nadomestila za izkoriščanje njihovih pravic, provizije za upravljanje ne smejo preseči utemeljenih provizij za upravljanje pravic, o vsakem odbitku, razen provizij za upravljanje, na primer odbitek za socialne, kulturne ali izobraževalne namene, pa bi morali odločati člani organizacije za kole ktivno upravljanje pravic. Organizacije za kolektivno upravljanje pravic bi morale v odnosu do imetnikov pravic delovati pregledno glede na pravila, ki urejajo take odbitke. Enake zahteve bi morale veljati za vsako odločitev, da se bodo prihodki iz pravic uporabili za kolektivno razdeljevanje, kot so štipendije. Imetniki pravic bi morali imeti nediskriminatorni dostop do vseh socialnih, kulturnih ali izobraževalnih storitev, ki se financirajo s takimi odbitki. Ta direktiva ne bi smela vplivati na odbitke v skladu z nacionalnim pravom, kot so odbitki za nudenje socialnih storitev imetnikom pravic s strani organizacij za kolektivno upravljanje pravic, glede kakršnih koli vidikov, ki jih ta direktiva ne ureja, če so ti odbitki v skladu s pravom Unije.

(29) Razdeljevanje in plačilo zneskov, do katerih so upravičeni posamezni imetniki pravic oziroma posamezne kategorije imetnikov pravic, bi bilo treba izvesti hitro in v skladu s splošno politiko o razdelitvi sredstev zadevne organiza cije za kolektivno upravljanje pravic, tudi če to izvaja drug subjekt, ki zastopa imetnike pravic. Samo objektivni razlogi, na katere organizacija za kolektivno upravljanje pravic nima vpliva, lahko upravičijo zamudo pri razde ljevanju in plačilu zneskov, do katerih so upravičeni imetniki pravic. Zato okoliščine, kot je naložba prihodkov iz pravic brez možnosti predčasnega dviga sredstev ne bi smeli biti upravičeni razlogi za takšno zamudo. Primerno je državam članicam prepustiti odlo čitve o pravilih za pravočasno razdeljevanje in učinkovito iskanje ter identifikacijo imetnikov pravic, če obstajajo takšni objektivni razlogi. Poleg tega je treba od organi zacij za kolektivno upravljanje pravic za zagotovitev ustrezne in učinkovite razdelitve zneskov, do katerih so upravičeni imetniki pravic, brez poseganja v možnost držav članic, da določijo strožja pravila, zahtevati, da sprejmejo skrbne in razumne ukrepe v dobri veri, s kate rimi se identificirajo in locirajo ustrezni imetniki pravic.

SLL 84/76 Uradni list Evropske unije 20.3.2014

Primerno je tudi, da bi člani organizacije za kolektivno upravljanje pravic, kolikor je to mogoče, v skladu z nacionalnim pravom, odločili o uporabi kakršnih koli zneskov, ki jih ni mogoče razdeliti v primerih, ko imet nikov pravic, ki so upravičeni do teh zneskov, ni mogoče identificirati ali locirati.

(30) Organizacije za kolektivno upravljanje pravic bi lahko upravljale pravice in pobirale prihodke iz naslova njiho vega izkoriščanja na podlagi sporazumov o zastopanju z drugimi organizacijami. Organizacija za kolektivno upra vljanje pravic zaradi varstva pravic članov drugih kole ktivnih organizacij za upravljanje pravic ne bi smela razlikovati med pravicami, ki jih upravlja na podlagi sporazumov o zastopanju, in pravicami, ki jih upravlja neposredno v imenu svojih imetnikov pravic. Prav tako se organizaciji za kolektivno upravljanje pravic ne bi smeli dovoliti odbitki od prihodkov iz pravic pobranih v imenu druge organizacije za kolektivno upravljanje pravic, razen provizij za upravljanje, brez izrecnega soglasja te druge organizacije. Primerno je od organizacij za kolektivno upravljanje pravic tudi zahtevati, da izva jajo razdeljevanje in plačilo zneskov drugim organiza cijam na podlagi takšnih sporazumov o zastopanju isto časno z razdeljevanjem in plačilom zneskov svojim lastnim članom in imetnikom pravic nečlanom, ki jih zastopajo. Poleg tega bi bilo treba zahtevati od organiza cije prejemnice, da tudi sama nemudoma razdeli zneske, do katerih so upravičeni imetniki pravic, ki jih zastopa.

(31) Pošteni in nediskriminatorni poslovni pogoji licenciranja so zlasti pomembni za zagotovitev, da lahko uporabniki pridobijo licence za dela in druge vsebine, ki jih upravlja organizacija za kolektivno upravljanje pravic, ter da imet niki pravic prejmejo ustrezno nadomestilo. Organizacije za kolektivno upravljanje pravic in uporabniki bi zato morali pogajanja v zvezi z licenciranjem voditi v dobri veri in uporabljati tarife, ki bi morale biti določene na podlagi objektivnih in nediskriminatornih meril. Primerno je zahtevati, da je višina licenčnin ali nadome stil, ki jih določijo organizacije za kolektivno upravljanje pravic, razumna, med drugim glede na ekonomsko vred nost uporabe pravic v danih okoliščinah. Končno bi morale organizacije za kolektivno upravljanje pravic brez nepotrebnega odlašanja odgovoriti na zahteve uporabnikov za pridobitev licenc.

(32) V digitalnem okolju morajo organizacije za kolektivno upravljanje pravic svoj repertoar redno licencirati za popolnoma nove oblike izkoriščanja in poslovne modele. V takšnih primerih in za zagotovitev okolja, ki omogoča razvoj takšnih licenc, brez poseganja v uporabo pravil konkurenčnega prava, bi bila potrebna prilagodljivost organizacij za kolektivno upravljanje pravic, da lahko

čim hitreje zagotovijo individualizirane licence za inova tivne spletne storitve brez tveganja, da bi pogoji za te licence lahko pomenili precedens za določanje pogojev za druge licence.

(33) Da bi zagotovili, da lahko organizacije za kolektivno upravljanje pravic izpolnijo obveznosti iz te direktive, bi morali uporabniki tem organizacijam dati na voljo ustrezne podatke o uporabi pravic, ki jih zastopajo orga nizacije za kolektivno upravljanje pravic. Ta obveznost ne bi smela veljati za fizične osebe, ki delujejo zunaj okvira svoje trgovske, poslovne, obrtne ali poklicne dejavnosti, za katere potemtakem ne velja opredelitev uporabnika, kot je določena v tej direktivi. Poleg tega bi bilo treba informacije, ki jih potrebujejo organizacije za kolektivno upravljanje pravic, omejiti na razumne, potrebne in dosegljive uporabnikom, da bi takim organi zacijam omogočili opravljanje njihovih nalog, upošte vajoč posebni položaj malih in srednjih podjetij. To obveznost bi lahko vključili v sporazum med organiza cijo za kolektivno upravljanje pravic in uporabnikom; taka vključitev ne izključuje pravic do informacij, ki so določene z nacionalnim pravom. Za zagotavljanje infor macij s strani uporabnikov bi morali veljati roki, ki orga nizacijam za kolektivno upravljanje pravic omogočajo upoštevanje rokov za razdeljevanje zneskov, do katerih so upravičeni imetniki pravic. Ta direktiva ne bi smela posegati v možnost držav članic, da zahtevajo, da orga nizacije za kolektivno upravljanje pravic s sedežem na svojem ozemlju izdajajo skupne račune.

(34) Za okrepitev zaupanja imetnikov pravic, uporabnikov in drugih organizacij za kolektivno upravljanje pravic v storitve upravljanja pravic, ki jih zagotavljajo organizacije za kolektivno upravljanje pravic, bi morala vsaka organi zacija za kolektivno upravljanje pravic izpolnjevati posebne zahteve glede preglednosti. Vsaka organizacija za kolektivno upravljanje pravic ali njen član, ki je subjekt, odgovoren za razdeljevanje ali plačilo zneskov, do katerih so upravičeni imetniki pravic, bi zato moral posameznim imetnikom pravic vsaj enkrat letno zagoto viti določene informacije, kot na primer zneske, ki se jim razdelijo ali plačajo, in odbitke. Prav zato bi bilo treba od organizacij za kolektivno upravljanje pravic zahtevati, da drugim organizacijam za kolektivno upravljanje pravic, katerih pravice upravljajo na podlagi sporazumov o zastopanju, zagotovijo zadostne informacije, vključno s finančnimi informacijami.

(35) Za zagotovitev, da imajo imetniki pravic, druge organi zacije za kolektivno upravljanje pravic in uporabniki dostop do informacij o obsegu dejavnosti organizacije in o delih ali drugi vsebini, ki jo zastopa, bi morala organizacija za kolektivno upravljanje pravic v odgovor na ustrezno utemeljeno zahtevo zagotoviti tudi tovrstne informacije. Odločanje o tem, če in v kakšni meri se lahko za izvajanje te storitve zaračuna razumno provi zijo, bi bilo treba prepustiti nacionalnemu pravu. Vsaka organizacija za kolektivno upravljanje pravic bi morala tudi objaviti podatke o svoji strukturi in načinu izvajanja

SL20.3.2014 Uradni list Evropske unije L 84/77

svojih dejavnosti, vključno predvsem s svojimi statuti in splošno politiko glede provizij za upravljanje, odbitkov in tarif.

(36) Za zagotovitev, da lahko imetniki pravic spremljajo in primerjajo zadevno delovanje organizacij za kolektivno upravljanje pravic, bi morale take organizacije objavljati letno poročilo o preglednosti, ki vsebuje primerljive revi dirane finančne informacije o njihovih dejavnostih. Orga nizacije za kolektivno upravljanje pravic bi morale kot del letnega poročila o preglednosti objaviti tudi posebno letno poročilo o uporabi zneskov, namenjenih za socialne, kulturne in izobraževalne storitve. Ta direktiva ne bi smela preprečiti organizaciji za kolektivno upra vljanje pravic, da objavi informacije, ki jih zahteva letno poročilo o preglednosti, v enem samem doku mentu, recimo kot del svojih letnih računovodskih izka zov, ali v ločenih poročilih.

(37) Ponudniki spletnih storitev, pri katerih se uporabljajo glasbena dela, kot so glasbene storitve, ki potrošnikom omogočajo prenos ali pretočno predvajanje glasbe, in tudi druge storitve, ki zagotavljajo dostop do filmov ali iger, pri katerih je glasba pomemben element, morajo najprej pridobiti pravico do uporabe takih del. V skladu z Direktivo 2001/29/ES se za vsako pravico pri spletnem izkoriščanju glasbenih del zahteva pridobitev licence. Kar zadeva avtorje, so te pravice izključna pravica do repro duciranja in izključna pravica do priobčitve glasbenih del javnosti, ki vključuje pravico do dajanja na voljo javnosti. Te pravice lahko upravljajo posamezni imetniki pravic, kot so avtorji ali glasbeni založniki, ali organizacije za kolektivno upravljanje pravic, ki imetnikom pravic zago tavljajo storitve kolektivnega upravljanja. Različne orga nizacije za kolektivno upravljanje pravic lahko upravljajo pravici avtorjev do reproduciranja in do priobčitve javno sti. Poleg tega ima lahko v nekaterih primerih pravice za isto delo več imetnikov pravic, ki lahko za izdajanje licenc za svoj delež pravic za zadevno delo pooblastijo različne organizacije. Vsak uporabnik, ki želi zagotavljati spletno storitev, pri kateri potrošnikom ponuja širok izbor glasbenih del, bi moral združiti pravice za dela različnih imetnikov pravic in organizacij za kolektivno upravljanje pravic.

(38) Čeprav internet ne pozna meja, je spletni trg za glasbene storitve v Uniji še vedno razdrobljen, digitalni enotni trg pa še ni popolnoma vzpostavljen. Zapletenost in zahtev nost, povezani s kolektivnim upravljanjem pravic v Evropi, sta v več primerih povzročili razdrobljenost evropskega digitalnega trga za spletne glasbene storitve.

To stanje je v popolnem nasprotju s hitro naraščajočim povpraševanjem s strani potrošnikov po dostopu do digi talne vsebine in povezanih inovativnih storitvah, vključno preko nacionalnih meja.

(39) V Priporočilu 2005/737/ES se je spodbujalo novo regu lativno okolje, ki bolj ustreza upravljanju avtorske in sorodnih pravic na ravni Unije za zagotavljanje zakonitih spletnih glasbenih storitev. Priznalo se je, da v času splet nega izkoriščanja glasbenih del komercialni uporabniki potrebujejo politiko izdajanja licenc, ki ustreza splošni razširjenosti spletnega okolja in se uporablja za več ozemelj. Vendar priporočilo ni zadostovalo za spodbu ditev razširjenega večozemeljskega licenciranja za spletne pravice za glasbena dela ali za obravnavo posebnih potreb večozemeljskega licenciranja.

(40) V spletnem glasbenem sektorju, v katerem kolektivno upravljanje pravic avtorjev na ozemeljski ravni ostaja norma, je bistveno, da se v vse bolj čezmejnem okviru ustvarijo pogoji za najučinkovitejše prakse licenciranja organizacij za kolektivno upravljanje pravic. Zato je ustrezno, da se zagotovi vrsta pravil, ki določajo osnovne pogoje za zagotavljanje večozemeljskega licenciranja za pravice avtorjev za glasbena dela za spletno uporabo, ključno z besedili pesmi, s strani organizacij za kole ktivno upravljanje pravic. Enaka pravila bi morala veljati za takšno licenciranje vseh glasbenih del, vključno z glas benimi deli, vključenimi v avdiovizualna dela. Vendar spletne storitve, ki omogočajo le dostop do glasbenih del v obliki grafične izdaje glasbenega dela, ne bi smele biti zajete. Določbe te direktive bi morale zagotoviti potrebno minimalno kakovost čezmejnih storitev, ki jih opravljajo organizacije za kolektivno upravljanje pravic, zlasti kar zadeva preglednost zastopanega repertoarja in natančnost finančnih tokov, povezanih z uporabo pravic. Oblikovati bi morale tudi okvir za lažje prostovoljno združevanje glasbenega repertoarja in pravic, s tem pa zmanjšanje števila licenc, ki jih uporabnik potrebuje za izvajanje večozemeljske storitve, ki vključujejo več reper toarjev. Te določbe bi morale organizaciji za kolektivno upravljanje pravic omogočiti, da drugo organizacijo zaprosi za zastopanje njenega repertoarja na večoze meljski osnovi, če sama ne more ali ne želi izpolniti zahtev. Zaprošena organizacija bi morala imeti obvez nost, da sprejme pooblastilo organizacije prosilke, pod pogojem, da že združuje repertoarje in ponuja ali izdaja večozemeljske licence. Razvoj zakonitih spletnih glas benih storitev v Uniji bi moral prispevati tudi k boju proti spletnim kršitvam avtorske pravice.

SLL 84/78 Uradni list Evropske unije 20.3.2014

(41) Razpoložljivost točnih in celovitih informacij o glasbenih delih, imetnikih pravic in pravicah, za zastopanje katerih je posamezna organizacija za kolektivno upravljanje pravic pooblaščena na zadevnem ozemlju, je zlasti pomembna za učinkovit in pregleden postopek licencira nja, nadaljnjo obdelavo poročil o uporabnikih in s tem povezanega izdajanja računov ponudnikom storitev ter razporeditev zneskov upravičencem. Zato bi morale biti organizacije za kolektivno upravljanje pravic, ki izdajajo večozemeljske licence za glasbena dela, sposobne takšne podrobne podatke obdelati hitro in natančno. To zahteva uporabo zbirk podatkov o lastništvu pravic, licenciranih na večozemeljski osnovi, ki vsebuje podatke, ki omogo čajo identifikacijo del, pravic, imetnikov pravic, za zasto panje katerih je pooblaščena organizacija za kolektivno upravljanje pravic, in ozemelj, ki jih zajema pooblastilo. Vse spremembe teh informacij bi bilo treba upoštevati brez nepotrebnega odlašanja, zbirke podatkov pa bi bilo treba nenehno posodabljati. Te zbirke podatkov bi morale prispevati tudi k povezovanju informacij o delih z informacijami o fonogramih ali morebitnih drugih posnetkih, v katerih je bilo delo uporabljeno. Pomembno je tudi, da se potencialnim uporabnikom in imetnikom pravic ter organizacijam za kolektivno upravljanje pravic zagotovi dostop do informacij, ki jih potrebujejo za iden tifikacijo repertoarja, ki ga te organizacije zastopajo. Organizacije za kolektivno upravljanje pravic bi lahko sprejele ukrepe za zaščito verodostojnosti in celovitosti podatkov, nadzor nad njihovo ponovno uporabo ali varstvo poslovno občutljivih informacij.

(42) Za zagotovitev čim večje točnosti podatkov o glasbenem repertoarju, ki jih obdelujejo, bi bilo treba od organizacij za kolektivno upravljanje pravic, ki izdajajo večoze meljske licence za glasbena dela, zahtevati, da svoje zbirke podatkov po potrebi stalno in brez odlašanja posodabljajo. Vzpostaviti bi morale enostavno dostopne postopke, da bi jih lahko ponudniki spletnih storitev ter imetniki pravic in druge organizacije za kolektivno upra vljanje pravic obveščali o morebitnih netočnostih, ki bi jih zbirke podatkov organizacij lahko vsebovale v zvezi z deli v njihovi lasti ali pod njihovim nadzorom, vključno s pravicami – delno ali v celoti – in ozemlji, za katere so pooblastili zadevno organizacijo za kolektivno upra vljanje pravic, vendar brez ogrožanja verodostojnosti in celovitosti podatkov, s katerimi razpolaga organizacija za kolektivno upravljanje pravic. Ker Direktiva 95/46/ES Evropskega parlamenta in Sveta (1) vsakemu posamez niku, na katerega se osebni podatki nanašajo, zagotavlja pravico do popravkov, izbrisa ali blokiranja netočnih ali nepopolnih podatkov, bi morala tudi ta direktiva zago toviti, da se brez nepotrebnega odlašanja popravijo netočne informacije o imetnikih pravic ali drugih orga nizacijah za kolektivno upravljanje pravic v primeru večozemeljskih licenc. Prav tako bi morale imeti organi zacije za kolektivno upravljanje pravic možnosti, da elek tronsko obdelajo registracijo del in pooblastila za upra vljanje pravic. Ker je avtomatizacija informacij

pomembna za hitro in učinkovito obdelavo podatkov, bi morale organizacije za kolektivno upravljanje pravic omogočiti uporabo elektronskih sredstev za strukturirano sporočanje teh informacij s strani imetnikov pravic. Organizacije za kolektivno upravljanje pravic bi morale v največji možni meri zagotoviti, da takšna elektronska sredstva upoštevajo ustrezne prostovoljne industrijske standarde ali prakse, razvite na mednarodni ravni ali ravni Unije.

(43) Industrijski standardi za uporabo na glasbenem področju, poročanje o prodaji in izdajanje računov so bistveni za učinkovitejšo izmenjavo podatkov med organizacijami za kolektivno upravljanje pravic in uporabniki. Pri sprem ljanju uporabe licenc bi bilo treba spoštovati temeljne pravice, vključno s pravico do spoštovanja zasebnega in družinskega življenja ter pravico do varstva osebnih podatkov. Za zagotovitev, da se s to večjo učinkovitostjo dosežeta hitrejše finančno obravnavanje in s tem hitrejša zagotovitev plačil imetnikom pravic, organizacije za kole ktivno upravljanje pravic ne bi smele odlašati pri izda janju računov ponudnikom storitev in razdeljevanju zneskov, do katerih so upravičeni imetniki pravic. Da bi bila ta zahteva učinkovita, morajo uporabniki organi zacijam za kolektivno upravljanje pravic zagotoviti točna in pravočasna poročila o uporabi del. Od organizacij za kolektivno upravljanje pravic se ne bi smelo zahtevati, da sprejemajo poročila uporabnikov v lastniških formatih, kadar so na voljo industrijski standardi v splošni uporabi. Organizacijam za kolektivno upravljanje pravic ne bi smeli preprečiti oddajanja storitev v zvezi z izdajanjem večozemeljskih licenc za spletne pravice za glasbena dela, v zunanje izvajanje. Souporaba ali združevanje zmoglji vosti zalednega poslovanja bi moralo organizacijam za kolektivno upravljanje pravic pomagati izboljšati storitve upravljanja in racionalizirati naložbe v orodja za upra vljanje podatkov.

(44) Z združevanjem različnih glasbenih repertoarjev za namene večozemeljskega licenciranja se pospešuje postopek licenciranja, pri čemer se z zagotavljanjem dostopa do vseh repertoarjev trgu za večozemeljsko licenciranje krepi kulturna raznolikost in prispeva k zmanjšanju števila transakcij, ki jih mora izvesti spletni ponudnik storitev, da lahko ponudi storitve. To združe vanje repertoarjev bi moralo pospešiti razvoj novih sple tnih storitev in tudi omogočiti zmanjšanje stroškov tran sakcij, ki se prenesejo na potrošnike. Zato bi bilo treba organizacije za kolektivno upravljanje pravic, ki večoze meljskih licenc za svoj glasbeni repertoar ne želijo ali ne morejo izdajati neposredno, spodbujati, naj za upravljanje svojega repertoarja na nediskriminatorni osnovi prosto voljno pooblastijo druge organizacije za kolektivno upra vljanje pravic. Izključnost sporazumov o večozemeljskih licencah bi omejevala izbiro uporabnikom, ki želijo

SL20.3.2014 Uradni list Evropske unije L 84/79

(1) Direktiva 95/46/ES Evropskega parlamenta in Sveta z dne 24. oktobra 1995 o varstvu posameznikov pri obdelavi osebnih podatkov in o prostem pretoku takih podatkov (UL L 281, 23.11.1995, str. 31).

pridobiti večozemeljske licence, in tudi izbiro organiza cijam za kolektivno upravljanje pravic, ki želijo upora bljati storitve upravljanja svojega repertoarja na več ozemljih. Zato bi bilo treba vse sporazume o zastopanju med organizacijami za kolektivno upravljanje pravic za zagotavljanje večozemeljskega licenciranja skleniti na neizključni podlagi.

(45) Za člane organizacij za kolektivno upravljanje pravic je zlasti pomembna preglednost pogojev, pod katerimi organizacije za kolektivno upravljanje pravic upravljajo spletne pravice. Organizacije za kolektivno upravljanje pravic bi zato morale svojim članom zagotoviti zadostne informacije o glavnih pogojih vsakršnega sporazuma, s katerim katero koli drugo organizacijo za kolektivno upravljanje pravic pooblaščajo za zastopanje spletnih glasbenih pravic teh članov za namene večozemeljskega licenciranja.

(46) Prav tako je pomembno, da se od vseh drugih organizacij za kolektivno upravljanje pravic, ki ponujajo ali izdajajo večozemeljske licence, zahteva, da sprejmejo zastopanje repertoarja katere koli druge organizacije za kolektivno upravljanje pravic, ki sama neposredno tega ne izvaja. Za zagotovitev, da ta zahteva ni nesorazmerna in da ne presega tistega, kar je potrebno, bi morala zahteva, da zaprošena organizacija za kolektivno upravljanje pravic sprejme zastopanje, veljati le, če je prošnja omejena na spletno pravico ali kategorije spletnih pravic, ki jih sama zastopa. Poleg tega bi morala ta zahteva veljati le za organizacije za kolektivno upravljanje pravic, ki združu jejo repertoar, in ne bi smela biti razširjena na organiza cije za kolektivno upravljanje pravic, ki večozemeljske licence zagotavljajo le za svoj repertoar. Prav tako ne bi smela veljati za organizacije za kolektivno upravljanje pravic, ki le združujejo pravice za ista dela, da lahko glede takšnih del licence izdajajo skupno za pravico do reproduciranja in pravico do priobčitve javnosti. Za varstvo interesov imetnikov pravic organizacije za kole ktivno upravljanje pravic, ki je pooblastiteljica, in za zagotovitev, da lahko manjši in manj znani repertoarji v državah članicah dostopajo na notranji trg pod enako pravnimi pogoji, je pomembno, da se repertoar organi zacije za kolektivno upravljanje pravic, ki je pooblastite ljica, upravlja pod enakimi pogoji kot repertoar pooblaš čene organizacije za kolektivno upravljanje pravic in da je vključen v ponudbe, ki jih pooblaščena organizacija za kolektivno upravljanje pravic naslovi na ponudnike sple tnih storitev. Provizija za upravljanje, ki jo zaračuna pooblaščena organizacija za kolektivno upravljanje pravic, bi morala tej organizaciji omogočiti povrnitev sredstev za potrebne in razumne naložbe. Noben spora zum, s katerim organizacija za kolektivno upravljanje pravic drugo organizacijo ali organizacije pooblašča za izdajanje večozemeljskih licenc za lasten glasbeni reper toar za spletno uporabo, prvi organizaciji za kolektivno upravljanje pravic ne bi smel preprečevati, da še naprej izdaja licence, ki so omejene na ozemlje države članice, v kateri ima navedena organizacija sedež, za lasten reper toar in kateri koli drug repertoar, za zastopanje katerega je pooblaščena na tem ozemlju.

(47) Cilji in učinkovitost pravil o izdajanju večozemeljskih licenc s strani organizacij za kolektivno upravljanje pravic

bi bili pomembno ogroženi, če imetniki pravic ne bi mogli uveljavljati takšnih pravic glede večozemeljskih licenc, kadar organizacija za kolektivno upravljanje pravic, ki so jo pooblastili za svoje pravice, ni izdajala ali ponujala večozemeljskih licenc ali ni želela za to pooblastiti druge organizacije za kolektivno upravljanje pravic. Zato bi bilo v takšnih okoliščinah pomembno, da lahko imetniki pravic uveljavljajo pravico, da sami ali prek druge stranke ali strank izdajajo večozemeljske licence, za katere zaprošajo ponudniki spletnih storitev, tako da iz prvotne organizacije za kolektivno upravljanje pravic umaknejo svoje pravice v meri, ki je potrebna za večozemeljsko licenciranje za spletno uporabo, vendar te iste pravice ohranijo v prvotni organizaciji za kolektivno upravljanje pravic za namene enoozemeljskega licencira nja.

(48) RTV organizacije licenco za lastna oddajanja televizijskih in radijskih programov, ki vključujejo glasbena dela, običajno pridobijo pri lokalni organizaciji za kolektivno upravljanje pravic. Ta licenca je pogosto omejena na dejavnosti razširjanja televizijskih in radijskih programov. Licenca za spletne pravice za glasbena dela bi bila potrebna za omogočanje dostopa do takšnih televizijskih in radijskih programov prek spleta. Za lažje izdajanje licenc za spletne pravice za glasbena dela za namene istočasnega prenosa in prenosa z zamikom zadevnih tele vizijskih in radijskih programov na spletu je treba dolo čiti odstopanje od pravil, ki bi sicer veljala za večoze meljsko licenciranje spletnih pravic za glasbena dela. Takšno odstopanje bi bilo treba omejiti na tisto, kar je potrebno, da se omogoči dostop do televizijskih ali radij skih programov prek spleta, in na material, ki je jasno in podrejeno povezan s prvotnim oddajanjem, produci ranim za namene, kot je dopolnjevanje, predogled ali pregled zadevnega televizijskega ali radijskega programa. To odstopanje ne bi smelo povzročiti izkrivljanja konku rence z drugimi storitvami, ki potrošnikom zagotavljajo dostop do posameznih glasbenih ali avdiovizualnih del prek spleta, ali omejevalnih ravnanj, kot je razdelitev trga ali potrošnikov, kar bi bilo v nasprotju s členom 101 ali 102 PDEU.

(49) Zagotoviti je treba učinkovito izvrševanje določb nacio nalnega prava, sprejetih na podlagi te direktive. Organi zacije za kolektivno upravljanje pravic bi morale svojim članom zagotoviti posebne postopke za obravnavanje pritožb. Ti postopki bi morali biti na voljo tudi drugim imetnikom pravic, ki jih organizacija za kolektivno upra vljanje pravic neposredno zastopa, in drugim organiza cijam za kolektivno upravljanje pravic, v imenu katerih organizacija za kolektivno upravljanje pravic upravlja pravice na podlagi sporazuma o zastopanju. Poleg tega bi lahko države članice določile, da se spori med organi zacijami za kolektivno upravljanje pravic, njihovimi člani, imetniki pravic ali uporabniki, ki izhajajo iz uporabe te direktive, obravnavajo v hitrem, neodvisnem in nepri stranskem postopku za alternativno reševanje sporov. Zlasti učinkovitost pravil o izdajanju večozemeljskih licenc za spletne pravice za glasbena dela bi lahko bila manjša, če sporov med organizacijami za kolektivno upravljanje pravic in drugimi strankami ne bi reševali hitro in učinkovito. Zato je ustrezno, da se brez pose ganja v pravico do sprožitve postopka pred sodiščem

SLL 84/80 Uradni list Evropske unije 20.3.2014

zagotovi možnost enostavno dostopnega, učinkovitega in nepristranskega izvensodnega postopka za reševanje sporov, kot sta mediacija ali arbitraža, med organizaci jami za kolektivno upravljanje pravic, ki izdajajo večoze meljske licence, na eni strani in ponudniki spletnih glas benih storitev, imetniki pravic ali drugimi organizacijami za kolektivno upravljanje pravic na drugi strani. Ta dire ktiva ne določa podrobnosti o tem, kako organizirati takšno alternativno reševanje sporov, niti ne določa, kateri organ naj bi to izvajal, če je zagotovljena neodvis nost, nepristranskost in učinkovitost tega organa. Ustrezno je tudi zagotoviti, da imajo države članice neod visne, nepristranske in učinkovite postopke za reševanje sporov, ki jih izvajajo organi z izkušnjami in znanjem s področja prava o intelektualni lastnini ali sodišča, ki so primerna za reševanje gospodarskih sporov med organi zacijami za kolektivno upravljanje pravic in uporabniki glede obstoječih ali predlaganih pogojev licenciranja ter ali glede kršitev pogodb.

(50) Države članice bi morale vzpostaviti ustrezne postopke, s katerimi bo mogoče spremljati skladnost organizacij za kolektivno upravljanje pravic s to direktivo. Za to dire ktivo ni primerno omejevati izbiro držav članic glede pristojnih organov niti glede predhodnega ali naknadnega nadzora organizacij za kolektivno upravljanje pravic, vendar bi bilo treba zagotoviti, da so taki organi sposobni učinkovito in pravočasno obravnavati vse pomisleke, ki lahko nastanejo pri izvajanju te direktive. Državam članicam ne bi smela biti naložena obveznost ustanovitve novih pristojnih organov. Poleg tega bi moralo biti možno, da člani organizacij za kolektivno upravljanje pravic, imetniki pravic, uporabniki, kolektivne organizacije za upravljanje pravic in druge zainteresirane strani pristojne organe obvestijo o dejavnostih ali razme rah, ki po njihovem mnenju pomenijo kršitev zakona s strani organizacij za kolektivno upravljanje pravic ter tudi uporabnikov. Države članice bi morale zagotoviti, da lahko pristojni organi uvedejo sankcije in ukrepe v primeru neizpolnjevanja določb nacionalne zakonodaje za izvajanje te direktive. Ta direktiva ne določa podrob nosti o vrstah sankcij ali ukrepov, če so učinkoviti, soraz merni in odvračilni. Takšne sankcije ali ukrepi lahko vključujejo ukaz za razrešitev direktorjev, ki so ravnali malomarno, inšpekcijski pregled prostorov organizacije za kolektivno upravljanje pravic ali umik dovoljenja za delovanje organizacije v primerih, kjer je bilo izdano takšno dovoljenje. Ta direktiva bi morala ostati nevtralna glede ureditev sistemov predhodnega izdajanja dovoljenj in nadzora nad njimi, ki obstajajo v državah članicah, vključno z zahtevo po reprezentativnosti organizacije za kolektivno upravljanje pravic, če so ti sistemi skladni s pravom Unije in če ne ovirajo uporabe te direktive v celoti.

(51) Za zagotovitev izpolnjevanja zahtev za večozemeljsko licenciranje bi bilo treba sprejeti posebne določbe o spremljanju njihovega izvajanja. Zato bi morali pristojni organi držav članic in Komisija med seboj sodelovati. Države članice bi si morale zajemno pomagati z izme njavo informacij med pristojnimi organi zavoljo lažjega nadzora organizacij za kolektivno upravljanje pravic.

(52) Pomembno je, da organizacije za kolektivno upravljanje pravic spoštujejo pravico do zasebnega in družinskega življenja ter pravico do varstva osebnih podatkov vsakega imetnika pravic, člana, uporabnika in drugega posamez nika, katerega osebne podatke obdelujejo. Direktiva 95/46/ES ureja obdelavo osebnih podatkov, ki se izvaja v državah članicah v okviru navedene direktive in pod nadzorom pristojnih organov držav članic, zlasti javnih neodvisnih organov, ki jih imenujejo države članice. Imetnikom pravic bi bilo treba zagotoviti ustrezne infor macije o obdelavi njihovih podatkov, prejemnikih teh podatkov, časovnih omejitvah glede hrambe takšnih podatkov v kateri koli zbirki podatkov ter načinu uvelja vljanja pravic imetnikov pravic do dostopa, popravka ali izbrisa podatkov v skladu s Direktivo 95/46/ES. Zlasti bi bilo treba kot osebni podatek v smislu navedene direktive obravnavati edinstvene identifikatorje, s katerimi je osebo mogoče posredno identificirati.

(53) Določbe o izvršilnih ukrepih ne bi smele posegati v pristojnosti nacionalnih neodvisnih javnih organov, ki jih ustanovijo države članice v skladu s Direktivo 95/46/ES za spremljanje spoštovanja nacionalnih pred pisov, sprejetih za izvajanje navedene direktive.

(54) Ta direktiva spoštuje temeljne pravice in upošteva načela iz Listine Evropske unije o temeljnih pravicah (v nadalj njem besedilu: Listina). Določbe v tej direktivi glede reše vanja sporov strankam ne bi smele odvzeti pravice do sprožitve postopka pred sodiščem, ki jo zagotavlja Listina.

SL20.3.2014 Uradni list Evropske unije L 84/81

(55) Ker ciljev te direktive, in sicer izboljšanja možnosti članov organizacij za kolektivno upravljanje pravic za izvajanje nadzora nad dejavnostmi teh organizacij, zago tovitve zadostne preglednosti s strani organizacij za kole ktivno upravljanje pravic in izboljšanje večozemeljskega licenciranja za pravice avtorjev za spletno uporabo glas benih del, države članice ne morejo zadovoljivo doseči, temveč se zaradi obsega in učinkov lažje dosežejo na ravni Unije, lahko Unija sprejme ukrepe v skladu z načelom subsidiarnosti iz člena 5 Pogodbe o Evropski uniji. V skladu z načelom sorazmernosti iz navedenega člena ta direktiva ne presega tistega, kar je potrebno za doseganje navedenih ciljev.

(56) Določbe te direktive ne posegajo v uporabo konkuren čnih pravil ali katerega koli drugega ustreznega prava na drugih področjih, vključno z zaupnostjo, poslovnimi skrivnostmi, zasebnostjo, dostopom do dokumentov, pogodbenim pravom ter mednarodnim zasebnim pravom v zvezi s kolizijo zakonov in spori o pristojnosti sodišč, svobodo združevanja delavcev in delodajalcev ter njihovo pravico, da se organizirajo.

(57) Države članice so se v skladu s skupno politično dekla racijo držav članic in Komisije z dne 28. septembra 2011 o obrazložitvenih dokumentih (1) zavezale, da bodo v utemeljenih primerih k obvestilu o svojih ukrepih za prenos priložile enega ali več dokumentov, ki bodo pojasnjevali razmerje med sestavnimi deli direktive in ustreznimi deli nacionalnih instrumentov za prenos. V zvezi s to direktivo zakonodajalec meni, da je posredo vanje takih dokumentov upravičeno.

(58) Opravljeno je bilo posvetovanje z Evropskim nadzor nikom za varstvo podatkov v skladu s členom 28(2) Uredbe (ES) št. 45/2001 Evropskega parlamenta in Sveta (2), ki je svoje mnenje podal 9. oktobra 2012 –

SPREJELA NASLEDNJO DIREKTIVO:

NASLOV I

SPLOŠNE DOLOČBE

Člen 1

Predmet urejanja

Ta direktiva določa zahteve, potrebne za zagotovitev pravilnega izvajanja upravljanja avtorske in sorodnih pravic s strani orga nizacij za kolektivno upravljanje pravic. Poleg tega določa zahteve za večozemeljsko licenciranje s strani organizacij za kolektivno upravljanje pravic za pravice avtorjev za glasbena dela za spletno uporabo.

Člen 2

Področje uporabe

1. Naslovi I, II, IV in V, razen členov 34(2) in 38, se upora bljajo za vse organizacije za kolektivno upravljanje pravic s sedežem v Uniji.

2. Naslov III ter člena 34(2) in 38 se uporabljajo za tiste organizacije za kolektivno upravljanje pravic s sedežem v Uniji, ki upravljajo pravice avtorjev glasbenih del za spletno uporabo na večozemeljski osnovi.

3. Ustrezne določbe te direktive se uporabljajo za subjekte, ki so v celoti ali delno v neposredni ali posredni lasti ali pod nadzorom organizacije za kolektivno upravljanje pravic, pod pogojem, da taki subjekti opravljajo dejavnost, za katero bi, če bi jo izvajala organizacija za kolektivno upravljanje pravic, veljale določbe te direktive.

4. Člen 16(1), člena 18 in 20, točke (a), (b), (c), (e), (f) in (g) člena 21(1) ter člena 36 in 42 se uporabljajo za vse neodvisne subjekte za upravljanje s sedežem v Uniji.

Člen 3

Opredelitev pojmov

V tej direktivi se uporabljajo naslednje opredelitve pojmov:

(a) „organizacija za kolektivno upravljanje pravic“ pomeni vsako organizacijo, ki je z zakonom ali z dodelitvijo, licenco ali katerim koli drugim pogodbenim dogovorom pooblaščena za upravljanje avtorske ali sorodnih pravic v imenu več kot enega imetnika pravic in v skupno korist teh imetnikov pravic, pri čemer je to njen edini ali glavni namen, in ki izpolnjuje eno ali obe naslednji merili:

(i) je v lasti ali pod nadzorom svojih članov;

(ii) je organizirana na nepridobitni osnovi;

(b) „neodvisni subjekt za upravljanje“ pomeni vsako organiza cijo, ki je z zakonom ali z dodelitvijo, licenco ali katerim koli drugim pogodbenim dogovorom pooblaščena za upra vljanje avtorske ali sorodnih pravic v imenu več kot enega imetnika pravic in v skupno korist teh imetnikov pravic, pri čemer je to njen edini ali glavni namen, in ki:

(i) ni v celoti ali deloma v neposredni ali posredni lasti ali pod nadzorom imetnikov pravic in

(ii) je organizirana na pridobitni osnovi;

(c) „imetnik pravic“ pomeni vsako osebo ali subjekt, razen organizacije za kolektivno upravljanje pravic, ki je imetnik avtorske ali sorodnih pravic ali ki je na podlagi sporazuma o izkoriščanju pravic ali zakona upravičena do deleža prihodka iz pravic;

SLL 84/82 Uradni list Evropske unije 20.3.2014

(1) UL C 369, 17.12.2011, str. 14. (2) Uredba (ES) št. 45/2001 Evropskega parlamenta in Sveta z dne

18. decembra 2000 o varstvu posameznikov pri obdelavi osebnih podatkov v institucijah in organih Skupnosti in o prostem pretoku takih podatkov (UL L 8, 12.1.2001, str. 1).

(d) „član“ pomeni imetnika pravic ali subjekt, ki zastopa imet nike pravic, vključno z drugimi organizacijami za kole ktivno upravljanje pravic in združenji imetnikov pravic, ki izpolnjujejo zahteve organizacije za kolektivno upravljanje pravic glede članstva in so včlanjeni v tako organizacijo;

(e) „statut“ pomeni akt o ustanovitvi, statut, pravila ali doku mentov o ustanovitvi organizacije za kolektivno upravljanje pravic;

(f) „skupščina članov“ pomeni organ organizacije za kole ktivno upravljanje pravic, v katerem člani sodelujejo in uveljavljajo svoje glasovalne pravice, ne glede na pravno obliko organizacije;

(g) „direktor“ pomeni:

(i) kadar nacionalno pravo ali statut organizacije za kole ktivno upravljanje pravic določata enotirni sistem upra vljanja, vsakega člana upravnega odbora;

(ii) kadar nacionalno pravo ali statut organizacije za kole ktivno upravljanje pravic določata dvotirni sistem upra vljanja, vsakega člana uprave ali nadzornega sveta;

(h) „prihodek iz pravic“ pomeni prihodek, ki ga prejme orga nizacija za kolektivno upravljanje pravic v imenu imetnikov pravic, v zvezi z izključno pravico, pravico do plačila ali pravico do nadomestila;

(i) „provizije za upravljanje“ pomenijo znesek, ki ga organiza cija za kolektivno upravljanje pravic zaračuna, odbije ali kompenzira od prihodka iz pravic ali kakršnega koli prihodka iz naložb prihodka iz pravic za kritje stroškov upravljanja avtorske ali sorodnih pravic;

(j) „sporazum o zastopanju“ pomeni vsak sporazum med organizacijami za kolektivno upravljanje pravic, v skladu s katerim ena organizacija za kolektivno upravljanje pravic drugo pooblasti za upravljanje pravic, ki jih zastopa, vključno s sporazumom, sklenjenim v skladu s členoma 29 in 30;

(k) „uporabnik“ pomeni vsako osebo ali subjekt, ki opravlja dejanja, za katera je treba pridobiti pooblastilo imetnikov pravic oziroma v zvezi s katerimi je treba zagotoviti plačilo ali nadomestilo imetnikom pravic, ter ne deluje v vlogi potrošnika;

(l) „repertoar“ pomeni dela, na katerih pravice upravlja orga nizacija za kolektivno upravljanje pravic;

(m) „večozemeljska licenca“ pomeni licenco, ki zajema ozemlje več kot ene države članice;

(n) „spletne pravice za glasbena dela“ pomenijo katere koli pravice avtorjev za glasbena dela iz členov 2 in 3 Direktive 2001/29/ES, ki so potrebne za zagotavljanje spletnih stori tev;

NASLOV II

ORGANIZACIJE ZA KOLEKTIVNO UPRAVLJANJE PRAVIC

POGLAVJE 1

Zastopanje imetnikov pravic ter članstvo in organizacija organizacij za kolektivno upravljanje pravic

Člen 4

Splošna načela

Države članice zagotovijo, da organizacije za kolektivno upra vljanje pravic delujejo v najboljšem interesu imetnikov pravic, katerih pravice zastopajo in da jim ne nalagajo nobenih obvez nosti, ki niso objektivno potrebne za varstvo njihovih pravic in interesov ali za dejansko upravljanje njihovih pravic.

Člen 5

Pravice imetnikov pravic

1. Države članice zagotovijo, da imajo imetniki pravic pravice, kot so določene v odstavkih 2 do 8, in da so te pravice določene v statutu ali pogojih članstva organizacije za kole ktivno upravljanje pravic.

2. Imetniki pravic imajo pravico, da organizacijo za kole ktivno upravljanje pravic po lastni izbiri pooblastijo za upra vljanje pravic, kategorij pravic ali vrst del in druge vsebine po lastni izbiri ter za ozemlja po lastni izbiri, ne glede na državo članico državljanstva, prebivališča ali sedeža organizacije za kolektivno upravljanje pravic ali imetnika pravic. Če organizacija za kolektivno upravljanje pravic nima objektivnih utemeljenih razlogov za zavrnitev upravljanja, je obvezana k upravljanju takšnih pravic, kategorij pravic ali vrst del in druge vsebine, če upravljanje takšnih pravic spada med njene dejavnosti.

3. Imetniki pravic imajo pravico dodeliti licence za tako nekomercialno rabo katerih koli pravic, kategorij pravic ali vrst del in druge vsebine, kot jo sami izberejo.

4. Imetniki pravic imajo pravico, da prekinejo pooblastilo za upravljanje pravic, kategorij pravic ali vrst del in druge vsebine, ki so ga podelili organizaciji za kolektivno upravljanje pravic ali da iz organizacije za kolektivno upravljanje pravic umaknejo katere koli pravice, kategorije pravic ali vrste del in druge vsebine po lastni izbiri, kot so določene v skladu z odstavkom 2, za ozemlja po njihovi izbiri, pri čemer organizacijo obvestijo v razumnem roku, ki ne presega šest mesecev. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic se lahko odloči, da bo ta preki nitev ali umik začel veljati šele na koncu poslovnega leta.

SL20.3.2014 Uradni list Evropske unije L 84/83

5. Če je imetnik pravic upravičen do zneskov za dejanja izkoriščanja, ki so se zgodila pred začetkom veljavnosti preki nitve pooblastila ali umika pravic, ali na podlagi licence, pode ljene pred začetkom veljavnosti te prekinitve ali umika, imetnik pravic obdrži svoje pravice v skladu s členi 12, 13, 18, 20, 28 in 33.

6. Organizacije za kolektivno upravljanje pravic ne omejujejo uveljavljanja pravic iz odstavkov 4 in 5 z zahtevo, da se kot pogoj za izvrševanje teh pravic upravljanja pravic ali kategorij pravic ali vrst del in druge vsebine, ki so predmet prekinitve ali umika, pooblasti druga organizacija za kolektivno upravljanje pravic.

7. V primerih, da imetnik pravic pooblasti organizacijo za kolektivno upravljanje pravic, da upravlja z njegovimi pravi cami, da soglasje za vsako posamezno pravico, kategorijo pravic ali vrsto del in drugo vsebino, za upravljanje katere pooblasti organizacijo za kolektivno upravljanje pravic. Vsako takšno soglasje se predloži v pisni obliki.

8. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic imetnike pravic obvesti o njihovih pravicah v skladu z odstavki 1 do 7 ter o vseh pogojih, vezanih na pravico, določeno v odstavku 3, preden pridobi njihovo soglasje za upravljanje kakršne koli pravice, kategorije pravic ali vrste del in druge vsebine.

Organizacija za kolektivno upravljanje pravic do 10. oktobra 2016 obvesti tiste imetnike pravic, ki sojo že pooblastili, o njihovih pravicah v skladu z odstavki 1 do 7 ter o vseh pogojih, vezanih na pravico, določeno v odstavku 3.

Člen 6

Pravila članstva v organizacijah za kolektivno upravljanje pravic

1. Države članice zagotovijo, da organizacije za kolektivno upravljanje pravic izpolnjujejo pravila, določena v odstavkih 2 do 5.

2. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic sprejme imetnike pravic in subjekte, ki jih zastopajo, vključno z drugimi organizacijami za kolektivno upravljanje pravic in združenji imetnikov pravic, za člane, če ti izpolnjujejo zahteve glede član stva, ki temeljijo na objektivnih, preglednih in nediskrimina tornih merilih. Ta merila za članstvo so navedena v statutu ali pogojih članstva organizacije za kolektivno upravljanje pravic in so javno dostopna. V primeru, da organizacija za kolektivno

upravljanje pravic zavrne prošnjo za članstvo, imetniku pravice poda jasno obrazložitev o svoji odločitvi.

3. Statut organizacije za kolektivno upravljanje pravic pred videva primerne in učinkovite mehanizme za sodelovanje članov organizacije pri njenem postopku sprejemanja odločitev. Zastopanost različnih kategorij članov v postopku sprejemanja odločitev je poštena in uravnotežena.

4. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic svojim članom omogoči, da z njo komunicirajo v elektronski obliki, vključno za namene izvajanja pravic članov.

5. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic vodi evidenco svojih članov in to evidenco redno posodablja.

Člen 7

Pravice imetnikov pravic, ki niso člani organizacije za kolektivno upravljanje pravic

1. Države članice zagotovijo, da organizacije za kolektivno upravljanje pravic izpolnjujejo pravila, določena v členih 6(4), 20, 29(2) in 33, glede imetnikov pravic, ki imajo z njimi nepo sredno pravno razmerje na podlagi zakona ali dodelitve, licence ali katerega koli drugega pogodbenega dogovora, vendar niso njihovi člani.

2. Države članice lahko določijo, da za imetnike pravic iz odstavka 1 veljajo druge določbe te direktive.

Člen 8

Skupščina članov organizacije za kolektivno upravljanje pravic

1. Države članice zagotovijo, da je skupščina članov organi zirana v skladu s pravili, določenimi v odstavkih 2 do 10.

2. Skupščina članov se skliče vsaj enkrat letno.

3. Skupščina članov odobri vse spremembe statuta in pogojev članstva organizacije za kolektivno upravljanje pravic, kadar teh pogojev ne ureja statut.

4. Skupščina članov odloča glede imenovanja ali razrešitve direktorjev, spremlja njihovo splošno uspešnost ter odobri njihovo plačilo in druge ugodnosti, kot so denarne in nedenarne ugodnosti, priznanje pokojnine in pokojninskih pravic, pravice do drugih priznanj in pravice do odpravnine.

SLL 84/84 Uradni list Evropske unije 20.3.2014

V organizaciji za kolektivno upravljanje pravic z dvotirnim sistemom upravljanja skupščina članov ne sprejema odločitev glede imenovanja ali razrešitve članov uprave niti ne odobri njihovih plač oziroma drugih ugodnosti, kadar se pristojnost za sprejemanje takih odločitev prenese na nadzorni svet.

5. Skupščina članov v skladu z določbami iz poglavja 2 naslova II sprejema odločitve o vsaj naslednjih vprašanjih:

(a) splošni politiki o razdelitvi zneskov, do katerih so upravi čeni imetniki pravic;

(b) splošni politiki uporabe nerazdeljivih zneskov;

(d) splošni politiki o odbitkih od prihodka iz pravic in vseh prihodkov iz naložb prihodka iz pravic;

(e) uporabi nerazdeljivih zneskov;

(f) politiki obvladovanja tveganj;

(g) odobritvi katerih koli pridobitev, prodaje ali hipotek na nepremičnine;

(h) odobritvi združitev in povezav, ustanovitvi podružnic, pridobitvi drugih subjektov, deležev ali pravic v drugih subjektih;

(i) odobritvi najemanja posojil, dodeljevanja posojil ali zagota vljanja zavarovanja za posojila.

6. Skupščina članov lahko pristojnosti, naštete v točkah (f), (g), (h) in (i) odstavka 5 s sklepom ali določbo v statutu prenese na organ, ki opravlja nadzorno funkcijo.

7. Za namene točk (a) do (d) odstavka 5 lahko države članice od skupščine članov zahtevajo, da določijo podrobnejše pogoje za uporabo prihodka iz pravic in prihodkov iz naložb prihodka iz pravic.

8. Skupščina članov nadzira dejavnosti organizacije za kole ktivno upravljanje pravic vsaj tako, da odloča o imenovanju in odstavitvi revizorja ter odobri letno poročilo o preglednosti iz člena 22.

Države članice lahko dovolijo alternativne sisteme ali načine imenovanja in odstavitve revizorja, če so ti sistemi ali načini

oblikovani tako, da zagotavljajo neodvisnost revizorja od oseb, ki upravljajo posle organizacije za kolektivno upravljanje pravic.

9. Vsi člani organizacije za kolektivno upravljanje pravic imajo pravico do sodelovanja in pravico do glasovanja na skup ščini članov. Vendar lahko države članice dovolijo omejitev pravice članov organizacije za kolektivno upravljanje pravic do sodelovanja in uveljavljanja glasovalnih pravic na skupščini članov, ki temelji na enem ali na obeh naslednjih merilih:

(a) trajanje članstva;

(b) prejeti zneski ali zneski, do katerih so upravičeni člani;

pod pogojem, da so ta merila določena in uveljavljena na pošten in sorazmeren način.

Merila, določena v točkah (a) in (b) prvega pododstavka, se navedejo v statutu ali pogojih članstva organizacije za kole ktivno upravljanje pravic in so javno dostopna v skladu s členi 19 in 21.

10. Vsak član organizacije za kolektivno upravljanje pravic ima pravico, da katero koli drugo osebo ali subjekt pooblasti, da v njegovem imenu sodeluje in glasuje na skupščini članov, če takšno pooblastilo ne povzroči navzkrižja interesov, kot na primer kadar član pooblasti drugega člana, ki ne pripada isti kategoriji imetnikov pravic v okviru organizacije za kolektivno upravljanje pravic.

Vendar lahko države članice določijo omejitve glede imenovanja pooblaščencev in uveljavljanja glasovalnih pravic članov, ki jih predstavljajo, če takšne omejitve ne vplivajo na primerno in uspešno sodelovanje članov pri sprejemanju odločitev v organi zaciji za kolektivno upravljanje pravic.

Vsako pooblastilo velja za eno samo skupščino članov. Pooblaš čenec ima na skupščini članov enake pravice, kot bi jih imel član, ki ga je pooblastil. Pooblaščenec glasuje v skladu z navo dili, ki jih izda član, ki ga je pooblastil.

11. Države članice se lahko odločijo, da pristojnosti skup ščine članov lahko izvaja skupščina delegatov, ki jo vsaj vsaka štiri leta izvolijo člani organizacije za kolektivno upravljanje pravic, pod pogojem, da:

SL20.3.2014 Uradni list Evropske unije L 84/85

(a) se zagotovi primerna in uspešna udeležba članov pri spre jemanju odločitev v organizaciji za kolektivno upravljanje pravic, ter

(b) je zastopanost različnih kategorij članov v skupščini dele gatov poštena in uravnotežena.

Pravila, določena v odstavkih 2 do 10, se smiselno uporabljajo za skupščino delegatov.

12. Države članice se lahko odločijo, da v primeru, ko orga nizacija za kolektivno upravljanje pravic zaradi svoje pravne oblike nima skupščine članov, pristojnosti te skupščine izvaja organ, ki opravlja nadzorno funkcijo. Pravila, določena v odstavkih 2 do 5, 7 in 8, se smiselno uporabljajo za takšen organ, ki opravlja nadzorno funkcijo.

13. Kadar ima organizacija za kolektivno upravljanje pravic člane, ki so subjekti, ki zastopajo imetnike pravic, lahko države članice odločijo, da lahko vse ali nekatere pristojnosti skupščine članov izvaja skupščina teh imetnikov pravic. Pravila, določena v odstavkih 2 do 10, se smiselno uporabljajo za skupščino imetnikov pravic.

Člen 9

Nadzorna funkcija

1. Države članice zagotovijo, da ima vsaka organizacija za kolektivno upravljanje pravic nadzorno funkcijo za stalno spremljanje dejavnosti in izvajanje nalog s strani oseb, ki upra vljajo poslovanje te organizacije.

2. Različne kategorije članov organizacije za kolektivno upra vljanje pravic so v organu, ki opravlja nadzorno funkcijo, zasto pane pravično in uravnoteženo.

3. Vsaka oseba, ki opravlja nadzorno funkcijo, vsako leto skupščini članov poda individualno izjavo o navzkrižju intere sov, ki vsebuje informacije iz drugega pododstavka člena 10(2).

4. Organ, ki opravlja nadzorno funkcijo, se redno sestaja in je pristojen vsaj za:

(a) izvajanje pristojnosti, ki jih je nanj prenesla skupščina članov, tudi v skladu s členom 8(4) in (6);

(b) spremljanje dejavnosti in opravljanja nalog oseb iz člena 10, vključno z izvajanjem odločitev skupščine članov in še posebej splošnih politik, navedenih v točkah (a) do (d) člena 8(5).

5. Organ, ki opravlja nadzorno funkcijo, skupščini članov vsaj enkrat letno poroča o izvrševanju svojih pooblastil.

Člen 10

Obveznosti oseb, ki upravljajo posle organizacije za kolektivno upravljanje pravic

1. Države članice zagotovijo, da vsaka organizacija za kole ktivno upravljanje pravic sprejme vse ukrepe, potrebne da osebe, ki upravljajo njene posle, to počnejo skrbno, preudarno in primerno, pri čemer se uporabljajo zanesljivi upravni in računovodski postopki ter mehanizmi notranjega nadzora.

2. Države članice zagotovijo, da organizacije za kolektivno upravljanje pravic oblikujejo in izvajajo postopke tako, da se izognejo nasprotju interesov, kadar pa se jim ni mogoče izogniti, da oblikujejo in izvajajo postopke za opredelitev, upra vljanje, spremljanje in razkritje dejanskih ali morebitnih nasprotij interesov na tak način, da se prepreči njihov negativni učinek na kolektivne interese imetnikov pravic, ki jih organiza cija zastopa.

Postopki iz prvega pododstavka vključujejo letno individualno izjavo vsake od oseb iz odstavka 1 skupščini članov, ki vsebuje informacije o:

(a) vseh interesih v organizaciji za kolektivno upravljanje pravic;

(b) vsakem plačilu, ki so ga v preteklem finančnem letu prejeli od organizacije za kolektivno upravljanje pravic, vključno v obliki pokojninskih skladov, ugodnosti v naravi in drugimi vrstami prednosti;

(c) vseh zneskih, ki so jih v preteklem finančnem letu kot imetniki pravic prejeli od organizacije za kolektivno upra vljanje pravic;

(d) izjavi glede katerega koli dejanskega ali morebitnega nasprotja med njihovimi kakršnimi koli osebnimi interesi in interesi organizacije za kolektivno upravljanje pravic ali med njihovimi kakršnimi koli obveznostmi do organizacije za kolektivno upravljanje pravic in dolžnostmi do katere koli druge pravne ali fizične osebe.

POGLAVJE 2

Upravljanje prihodkov iz pravic

Člen 11

Zbiranje in uporaba prihodkov iz pravic

1. Države članice zagotovijo, da organizacije za kolektivno upravljanje pravic izpolnjujejo pravila, določena v odstavkih 2 do 5.

SLL 84/86 Uradni list Evropske unije 20.3.2014

2. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic skrbno zbira in upravlja prihodke iz pravic.

3. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic v svojih računih ločeno vodi:

(a) prihodke iz pravic in kakršne koli prihodke iz naložb prihodkov iz pravic, ter

(b) morebitna lastna sredstva in prihodke od takih sredstev od provizij za upravljanje ali od drugih dejavnosti.

4. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic prihodkov iz pravic ali kakršnega koli prihodka iz naložb prihodkov iz pravic ni dovoljeno uporabiti za druge namene kakor za razdelitev imetnikom pravic, razen kadar je dovoljeno, da jih odbije ali kompenzira provizije za njihovo upravljanje v skladu z odločit vijo, sprejeto v skladu s točko (d) člena 8(5), ali uporabi prihodke iz pravic ali prihodke iz naložb prihodkov iz pravic v skladu z odločitvijo, sprejeto v skladu s členom 8(5).

5. Kadar organizacija za kolektivno upravljanje pravic prihodke iz pravic ali kakršen koli prihodek iz naložb prihodkov iz pravic uporabi za naložbe, to stori v najboljšem interesu imetnikov pravic, katerih pravice zastopa, pri tem pa upošteva splošno naložbeno politiko in politiko obvladovanja tveganja iz točk (c) in (f) člena 8(5) in naslednja pravila:

(a) kadar obstaja kakršno koli morebitno nasprotje interesov, organizacija za kolektivno upravljanje pravic zagotovi, da je naložba opravljena zgolj v interesu teh imetnikov pravic;

(b) sredstva se vložijo tako, da se zagotovijo varnost, kakovost, likvidnost in donosnost portfelja kot celote;

(c) sredstva so ustrezno raznolika, da se preprečita preveliko zanašanje na kakršno koli določeno sredstvo in kopičenje tveganj v portfelju kot celoti.

Člen 12

Odbitki

1. Države članice zagotovijo, da kadar imetnik pravic orga nizaciji za kolektivno upravljanje pravic dovoli, da upravlja njegove pravice, mora organizacija za kolektivno upravljanje pravic imetniku pravic zagotoviti informacije o provizijah za upravljanje in drugih odbitkih od prihodkov iz pravic in od kakršnega koli prihodka iz naložb prihodkov iz pravic, preden pridobi njegovo soglasje za upravljanje njegovih pravic.

2. Odbitki so razumni glede na storitve, ki jih organizacija za kolektivno upravljanje pravic zagotavlja imetnikom pravic – po potrebi vključno s storitvami iz odstavka 4 – in določeni na podlagi objektivnih meril.

3. Provizije za upravljanje ne presegajo upravičenih in doku mentiranih stroškov, ki jih je imela organizacija za kolektivno upravljanje pravic z upravljanjem avtorske in sorodnih pravic.

Države članice zagotovijo, da zahteve, ki veljajo za uporabo in preglednost uporabe zneskov, ki so bili odbiti ali kompenzirani za provizije za upravljanje, veljajo tudi za vse druge odbitke zaradi stroškov upravljanja avtorske ali sorodnih pravic.

4. Kadar organizacija za kolektivno upravljanje pravic zago tavlja socialne, kulturne ali izobraževalne storitve, ki se financi rajo z odbitki od prihodkov iz pravic, ali iz kakršnega koli prihodka iz naložb prihodkov iz pravic, take storitve zagotavlja na podlagi poštenih meril, zlasti v zvezi z dostopom do in obsegom teh storitev.

Člen 13

Razdelitev zneskov, do katerih so upravičeni imetniki pravic

1. Brez poseganja v člen 15(3) in člen 28 države članice zagotovijo, da vsaka organizacija za kolektivno upravljanje pravic redno, skrbno in natančno razdeljuje in plačuje zneske, do katerih so upravičeni imetniki pravic v skladu s splošno politiko o razdeljevanju iz točke (a) člena 8(5).

Države članice zagotovijo tudi, da organizacije za kolektivno upravljanje pravic ali njihovi člani, ki so subjekti, ki zastopajo imetnike pravic, razdelitev in plačila teh zneskov izvedejo čim prej, najpozneje pa devet mesecev po koncu poslovnega leta, v katerem so bili prihodki pobrani, razen če obstajajo objektivni razlogi, povezani zlasti s poročanjem uporabnikov, identifikacijo pravic, imetniki pravic ali usklajevanjem informacij o delih in drugi vsebini z imetniki pravic, ki preprečujejo, da bi organiza cije za kolektivno upravljanje pravic ali, kadar je ustrezno, njihovi člani, ta rok spoštovali.

2. Kadar zneskov, do katerih so upravičeni imetniki pravic, ni mogoče razdeliti v roku iz odstavka 1, ker ustreznih imet nikov pravic ni možno identificirati ali locirati in se izjema od tega roka ne uporabi, se ti zneski hranijo ločeno na računih organizacije za kolektivno upravljanje pravic.

3. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic sprejme vse potrebne ukrepe v skladu z odstavkom 1 za identificiranje in lociranje imetnikov pravic. Organizacija za kolektivno upra vljanje pravic da na razpolago, najpozneje tri mesece po poteku roka iz odstavka 1, informacije o delih in drugi vsebini, za katere enega ali več imetnikov pravic ni bilo mogoče identifici rati ali locirati:

(a) imetnikom pravic, ki jih zastopa, subjektom, ki zastopajo imetnike pravic, kadar so ti subjekti člani organizacij za kolektivno upravljanje pravic, in

SL20.3.2014 Uradni list Evropske unije L 84/87

(b) vsem organizacijam za kolektivno upravljanje pravic, s kate rimi je sklenila sporazum o zastopanju.

Informacije iz prvega pododstavka vključujejo, kadar je na voljo, naslednje:

(a) naslov dela ali druge vsebine;

(b) ime imetnika pravic;

(d) katero koli drugo informacijo, ki je na voljo in ki bi lahko prispeva k identifikaciji imetnika pravic.

Organizacija za kolektivno upravljanje pravic preveri tudi evidenco iz člena 6(5) in druge evidence, ki so na voljo. Če zgoraj navedeni ukrepi ne dajo rezultatov, organizacija za kole ktivno upravljanje pravic to informacijo da na voljo javnosti najpozneje eno leto po izteku trimesečnega obdobja.

4. Kadar zneskov, do katerih so upravičeni imetniki pravic, ni mogoče razdeliti, se po treh letih od konca poslovnega leta, v katerem so bili pobrani prihodki iz pravic, in pod pogojem, da je organizacija za kolektivno upravljanje pravic sprejela vse potrebne ukrepe za identifikacijo in lociranje imetnikov pravic iz odstavka 3, šteje, da so ti zneski nerazdeljivi.

5. Skupščina članov organizacije za kolektivno upravljanje pravic odloči o tem, kako se bodo porabili nerazdeljivi zneski, v skladu s točko (b) člena 8(5), brez poseganja v pravico imet nikov pravice, da te zneske zahtevajo od organizacije za kole ktivno upravljanje pravic v skladu s predpisi držav članic o zastaranju zahtevkov.

6. Države članice lahko omejijo ali določijo dovoljeno uporabo nerazdeljivih zneskov med drugim tako, da zagotovijo, da se takšni zneski uporabijo ločeno in neodvisno za financi ranje socialnih, kulturnih in izobraževalnih dejavnosti, ki bi bile v korist imetnikov pravic.

POGLAVJE 3

Upravljanje pravic v imenu drugih organizacij za kolektivno upravljanje pravic

Člen 14

Pravice, ki se upravljajo na podlagi sporazumov o zastopanju

Države članice zagotovijo, da organizacija za kolektivno upra vljanje pravic ne postavlja v slabši položaj nobenih imetnikov pravic, katerih pravice upravlja v okviru sporazuma o zastopa nju, zlasti v zvezi z veljavnimi tarifami, provizijami za upra

vljanje ter pogoji za pobiranje prihodkov iz pravic in razdelitev zneskov, do katerih so upravičeni imetniki pravic.

Člen 15

Odbitki in plačila v sporazumih o zastopanju

1. Države članice zagotovijo, da organizacija za kolektivno upravljanje pravic razen provizij za upravljanje ne uporablja nobenih odbitkov za prihodke iz pravic, ki izhajajo iz pravic, ki jih upravlja na podlagi sporazuma o zastopanju, in za kakršne koli prihodke, ki izhajajo iz naložb prihodkov iz teh pravic, razen če druga organizacija za kolektivno upravljanje pravic, ki je stranka sporazuma o zastopanju, izrecno ne pristane na takšne odbitke.

2. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic redno, skrbno, in natančno razdeljuje in plačuje zneske, do katerih so upravičene druge organizacije za kolektivno upravljanje pravic.

3. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic to razdelitev in plačila drugim organizacijam za kolektivno upravljanje pravic izvede čim hitreje in najpozneje devet mesecev po koncu poslovnega leta, v katerem so bili prihodki iz pravic pobrani, razen če obstajajo objektivni razlogi, povezani zlasti s poroča njem uporabnikov, identifikacijo pravic, imetniki pravic ali usklajevanjem informacij o delih in drugi vsebini z imetniki pravic, ki preprečujejo, da bi organizacije za kolektivno upra vljanje pravic ta rok spoštovale.

Druga organizacija za kolektivno upravljanje pravic ali, kadar ima člane, ki so subjekti, ki zastopajo imetnike pravic, ti člani, to razdelitev in plačila imetnikom pravic izvedejo čim prej, najpozneje pa šest mesecev po prejemu teh zneskov, razen če obstajajo objektivni razlogi, povezani zlasti s poročanjem uporabnikov, identifikacijo pravic, imetniki pravic ali usklajeva njem informacij o delih in drugi vsebini z imetniki pravic, ki preprečujejo, da bi organizacije za kolektivno upravljanje pravic ali, kadar je ustrezno, njihovi člani, ta rok spoštovali.

POGLAVJE 4

Odnosi z uporabniki

Člen 16

Licenciranje

1. Države članice zagotovijo, da organizacije za kolektivno upravljanje pravic in uporabniki vodijo pogajanja v zvezi z licenciranjem pravic v dobri veri. Organizacije za kolektivno upravljanje in uporabniki si med seboj zagotovijo vse potrebne informacije.

SLL 84/88 Uradni list Evropske unije 20.3.2014

2. Pogoji za izdajanje licenc temeljijo na objektivnih in nedi skriminatornih merilih. Organizacijam za kolektivno upravljanje pravic ni treba uporabiti licenčnih pogojev, dogovorjenih z uporabnikom, kot precedens za druge spletne storitve, kadar uporabnik zagotavlja novo vrsto spletnih storitev, ki so javnosti v Uniji na voljo manj kot tri leta.

Imetniki pravic za uporabo njihovih pravic prejmejo ustrezno plačilo. Tarife za izključne pravice in pravice do plačila so zmerne med drugim glede na ekonomsko vrednost uporabe pravic, s katerimi se trguje, ob upoštevanju narave in obsega uporabe dela in druge vsebine ter v zvezi z ekonomsko vred nostjo storitev, ki jih zagotavlja organizacija za kolektivno upra vljanje pravic. Organizacije za kolektivno upravljanje pravic zadevne uporabnike seznanijo z merili, uporabljenimi za dolo čitev teh tarif.

3. Organizacije za kolektivno upravljanje pravic brez nepo trebnega odlašanja odgovorijo na zahteve uporabnikov in med drugim navedejo informacije, ki jih organizacija za kolektivno upravljanje pravic potrebuje, da ponudi licenco.

Po prejemu vseh potrebnih informacij organizacija za kole ktivno upravljanje pravic nemudoma bodisi ponudi licenco ali uporabniku da utemeljeno izjavo o tem, zakaj ne namerava izdati licence za določeno storitev.

4. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic uporab nikom omogoči, da z njo komunicirajo v elektronski obliki, vključno, kadar je ustrezno, za namene poročanja o uporabi licence.

Člen 17

Obveznosti uporabnikov

Države članice sprejmejo določbe, s katerimi zagotovijo, da uporabniki v dogovorjenem ali vnaprej določenem času in dogovorjeni ali vnaprej določeni obliki organizacijam za kole ktivno upravljanje pravic zagotovijo take informacije o uporabi pravic, ki jih zastopa organizacija za kolektivno upravljanje pravic, kot so potrebne za pobiranje prihodkov iz pravic in za razdeljevanje in plačilo zneskov, do katerih so upravičeni imetniki pravic. Pri odločanju o obliki zagotavljanja takih infor macij organizacije za kolektivno upravljanje pravic in uporab niki karseda upoštevajo prostovoljna merila panoge.

POGLAVJE 5

Preglednost in poročanje

Člen 18

Obveščanje imetnikov pravic o upravljanju njihovih pravic

1. Brez poseganja v odstavek 2 tega člen ter člen 19 in člen 28(2) države članice zagotovijo, da organizacija za kolektivno

upravljanje pravic vsakemu imetniku pravic, ki mu je dodelila prihodke iz pravic ali nakazala plačilo, najmanj enkrat na leto v obdobju, na katero se nanašajo informacije, da na voljo vsaj naslednje informacije:

(a) vse kontaktne podatke, za katere je imetnik pravic pooblastil organizacijo za kolektivno upravljanje pravic, da jih uporabi za identificiranje in lociranje imetnika pravice;

(b) prihodke iz pravic, dodeljene imetniku pravic;

(c) zneske, ki jih je imetniku pravic plačala organizacija za kolektivno upravljanje pravic na kategorijo upravljanih pravic in vrsto uporabe;

(d) obdobje, v katerem so se uporabljale pravice, zaradi česar so bili imetniku pravic dodeljeni in plačani zneski, razen če objektivni razlogi, povezani s poročanjem uporabnikov, preprečujejo, da bi organizacije za kolektivno upravljanje pravic zagotovile te informacije;

(e) odbitke v zvezi s provizijami za upravljanje;

(f) odbitke za vse namene, razen v zvezi s provizijami za upra vljanje, vključno s tistimi, ki se zahtevajo po nacionalnem pravu za zagotavljanje katerih koli socialnih, kulturnih ali izobraževalnih storitev;

(g) vse prihodke iz pravic, dodeljenih imetniku pravic in ki za katero koli obdobje niso bili poravnani.

2. Kadar organizacija za kolektivno upravljanje pravic dode ljuje prihodke iz pravic in so njeni člani subjekti, odgovorni za razdelitev prihodkov iz pravic imetnikom pravic, organizacija za kolektivno upravljanje pravic informacije, navedene v odstavku 1, zagotovi tem subjektom, če teh informacij nimajo. Države članice zagotovijo, da subjekti vsakemu imetniku pravic, ki so mu dodelili prihodke iz pravic ali opravili plačilo v obdobju, na katerega se nanašajo informacije, navedene v odstavku 1, najmanj enkrat na leto zagotovijo vsaj te informacije.

Člen 19

Obveščanje drugih organizacij za kolektivno upravljanje pravic o upravljanju pravic na podlagi sporazumov o

zastopanju

Države članice zagotovijo, da organizacija za kolektivno upra vljanje pravic organizacijam za kolektivno upravljanje pravic, v imenu katere upravlja pravice na podlagi sporazuma o zastopa nju, najmanj enkrat na leto in v elektronski obliki, za obdobje, na katerega se informacije nanašajo, da na voljo vsaj naslednje informacije:

SL20.3.2014 Uradni list Evropske unije L 84/89

(a) dodeljene prihodke iz pravic, zneske, ki jih je plačala orga nizacija za kolektivno upravljanje pravic na kategorijo upra vljanih pravic in vrsto uporabe, za pravice, ki jih upravlja na podlagi sporazuma o zastopanju, in vse dodeljene prihodke iz pravic, ki za katero koli obdobje niso bili poravnani;

(b) odbitke v zvezi s provizijami za upravljanje;

(d) informacije o izdanih licencah ali licencah, katerih izdaja je bila zavrnjena, v zvezi z deli in drugimi vsebinami, ki ga zajema sporazum o zastopanju;

(e) sklepe, ki jih je sprejela skupščina članov, če so ti sklepi pomembni za upravljanje pravic po sporazumu o zastopa nju.

Člen 20

Obveščanje imetnikov pravic, drugih organizacij za kolektivno upravljanje pravic in uporabnikov na zahtevo

Brez poseganja v člen 25 države članice zagotovijo, da organi zacija za kolektivno upravljanje pravic v odgovor na ustrezno utemeljeno zahtevo da na razpolago, brez nepotrebnega odla šanja in z elektronskimi sredstvi, kateri koli organizaciji za kolektivno upravljanje pravic, v imenu katere upravlja pravice na podlagi sporazuma o zastopanju, ali kateremu koli imetniku pravic ali uporabniku, vsaj naslednje informacije:

(a) dela in druge vsebine, ki jih zastopa, pravice, s katerimi upravlja neposredno ali na podlagi sporazumov o zastopa nju, ter ozemlja, ki jih pokriva, ali

(b) kadar zaradi obsega dejavnosti organizacije za kolektivno upravljanje pravic takšnih del ali druge vsebine ni mogoče opredeliti, vrste del ali druge vsebine, ki jih zastopa, pravice, ki jih upravlja, in ozemlja, ki jih pokriva.

Člen 21

Razkritje informacij javnosti

1. Države članice zagotovijo, da organizacija za kolektivno upravljanje pravic objavi vsaj naslednje informacije:

(a) svoj statut;

(b) svoje pogoje članstva in pogoje glede prekinitve pooblastila za upravljanje pravic, če ti niso vključeni v statut;

(d) seznam oseb iz člena 10;

(e) svojo splošno politiko razdelitve zneskov, do katerih so upravičeni imetniki pravic;

(f) svojo splošno politiko provizij za upravljanje;

(g) svojo splošno politiko odbitkov, razen v zvezi s provizijami za upravljanje, od prihodkov iz pravic in o dohodku, ki izhaja iz naložb prihodkov iz pravic, vključno z odbitki za namene socialnih, kulturnih in izobraževalnih storitev;

(h) seznam sporazumov o zastopanju, ki jih je sklenila, in imena organizacij za kolektivno upravljanje pravic, s kate rimi je sklenila te sporazume o zastopanju;

(i) splošno politiko uporabe nerazdeljivih zneskov;

(j) razpoložljive postopke za obravnavanje pritožb in reševanje sporov v skladu s členi 33, 34 in 35.

2. Organizacije za kolektivno upravljanje pravic na svoji spletni strani objavijo in posodabljajo informacije iz odstavka 1. Te informacijo so na tej spletni strani stalno na voljo javno sti.

Člen 22

Letno poročilo o preglednosti

1. Države članice zagotovijo, da organizacija za kolektivno upravljanje pravic, ne glede na njeno pravno obliko po nacio nalnem pravu, za vsako poslovno leto najpozneje v osmih mesecih od konca tega poslovnega leta pripravi in objavi letno poročilo o preglednosti, vključno s posebnim poročilom iz odstavka 3.

Organizacija za kolektivno upravljanje pravic na svoji spletni strani objavi letno poročilo o preglednosti, ki je na tej spletni strani na voljo javnosti vsaj pet let.

2. Letno poročilo o preglednosti vsebuje vsaj informacije iz Priloge.

3. Posebno poročilo obravnava uporabo zneskov, odbitih za namene socialnih, kulturnih in izobraževalnih storitev, in vsebuje vsaj informacije iz točke 3 Priloge.

4. Računovodske informacije, vključene v letnem poročilu o preglednosti revidira ena ali več oseb, ki so zakonsko pooblaš čene za revidiranje izkazov v skladu z Direktivo 2006/43/ES Evropskega parlamenta in Sveta (1).

SLL 84/90 Uradni list Evropske unije 20.3.2014

(1) Direktiva 2006/43/ES Evropskega parlamenta in Sveta z dne 17. maja 2006 o obveznih revizijah za letne in konsolidirane raču novodske izkaze, spremembi direktiv Sveta 78/660/EGS in 83/349/EGS ter razveljavitvi Direktive Sveta 84/253/EGS (UL L 157, 9.6.2006, str. 87).

Revizorsko poročilo, vključno z morebitnimi kvalifikacijami, se v celoti objavi v letnem poročilu o preglednosti.

Za namene tega odstavka računovodske informacije zajemajo finančna poročila iz točke 1(a) Priloge in vse morebitne finančne informacije iz točk (g) in (h) točke 1 ter točke 2 Priloge.

NASLOV III

IZDAJANJE VEČOZEMELJSKIH LICENC ZA SPLETNE PRAVICE ZA GLASBENA DELA S STRANI ORGANIZACIJ ZA KOLE

KTIVNO UPRAVLJANJE PRAVIC

Člen 23

Izdajanje večozemeljskih licenc na notranjem trgu

Države članice zagotovijo, da organizacije za kolektivno upra vljanje pravic, ki imajo sedež na njihovem ozemlju, pri izdajanju večozemeljskih licenc za spletne pravice za glasbena dela izpol njujejo zahteve iz tega naslova.

Člen 24

Zmogljivost za obdelavo večozemeljskih licenc

1. Države članice zagotovijo, da ima organizacija za kole ktivno upravljanje pravic, ki izdaja večozemeljske licence za spletne pravice za glasbena dela, zadostno zmogljivost za učin kovito in pregledno elektronsko obdelavo podatkov, potrebnih za upravljanje s temi licencami, vključno za namene opredelitve repertoarja in spremljanja njegove uporabe, zaračunavanje uporabnikom, pobiranje prihodkov iz pravic in razporejanje zneskov, do katerih so upravičeni imetniki pravic.

2. Za namene odstavka 1 organizacija za kolektivno upra vljanje pravic izpolnjuje vsaj naslednje pogoje:

(a) sposobna je natančno identificirati v celoti ali delno glas bena dela, za katerih zastopanje je pooblaščena organizacija za kolektivno upravljanje pravic;

(b) sposobna je natančno identificirati v celoti ali delno za vsako ustrezno ozemlje pravice in njihove imetnike, za vsako glasbeno delo ali njegov del, za katerega zastopanje je pooblaščena organizacija za kolektivno upravljanje pravic;

(c) uporablja enotne identifikatorje za identificiranje imetnikov pravic in glasbenih del, pri čemer upošteva, kolikor je to mogoče, prostovoljne industrijske standarde in prakse, obli kovane na mednarodni ravni ali ravni Unije;

(d) uporablja ustrezna sredstva za pravočasno in učinkovito identifikacijo ter reševanje neskladja v podatkih drugih orga nizacij za kolektivno upravljanje pravic, ki izdajajo večoze meljske licence za spletne pravice za glasbena dela.

Člen 25

Preglednost informacij o večozemeljskih repertoarjih

1. Države članice zagotovijo, da organizacija za kolektivno upravljanje pravic, ki izdaja večozemeljske licence za spletne pravice za glasbena dela, ponudnikom spletnih glasbenih stori tev, imetnikom pravic, katerih pravice zastopa, in drugim orga nizacijam za kolektivno upravljanje pravic v odgovor na ustrezno utemeljeno zahtevo zagotovi posodobljene informacije v elektronski obliki, ki omogočajo identifikacijo spletnega glas benega repertoarja, ki ga zastopa. To vključuje:

(a) glasbena dela, katere zastopa;

(b) pravice, katere zastopa v celot ali delno, in

2. Organizacije za kolektivno upravljanje pravic lahko po potrebi sprejmejo razumne ukrepe za zaščito točnosti in celo vitosti podatkov, nadzor nad njihovo ponovno uporabo in varovanje poslovno občutljivih informacij.

Člen 26

Točnost informacij o večozemeljskih repertoarjih

1. Države članice zagotovijo, da organizacija za kolektivno upravljanje pravic, ki izdaja večozemeljske licence za spletne pravice za glasbena dela, ima na voljo postopke, na podlagi katerih lahko imetniki pravic, druge organizacije za kolektivno upravljanje pravic in ponudniki spletnih storitev zahtevajo popravek podatkov iz seznama pogojev na podlagi člena 24(2) ali informacij na podlagi člena 25, kadar takšni imetniki pravic, organizacije za kolektivno upravljanje pravic in ponud niki spletnih storitev na podlagi utemeljenih dokazov menijo, da so podatki ali informacije v zvezi z njihovimi spletnimi pravi cami za glasbena dela netočni. Če so zahteve zadovoljivo utemeljene, organizacija za kolektivno upravljanje pravic zago tovi, da se podatki ali informacije nemudoma popravijo.

2. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic imetnikom pravic, katerih glasbena dela so vključena v njen glasbeni reper toar, in imetnikom pravic, ki so ji upravljanje svojih spletnih pravic na glasbenih delih zaupali v skladu s členom 31, omogoči, da ji informacije o njihovih glasbenih delih, pravicah v navedenih delih in ozemljih, glede katerih imetniki pravic pooblastijo organizacijo, posredujejo v elektronski obliki. Pri tem organizacija za kolektivno upravljanje pravic in imetniki pravic upoštevajo, kolikor je to mogoče, prostovoljne indu strijske standarde ali prakse v zvezi z izmenjavo podatkov, oblikovane na mednarodni ravni ali ravni Unije, pri čemer se imetnikom pravic omogoči, da v celoti ali delno podrobno opredelijo glasbeno delo, spletne pravice in ozemlja, glede katerih pooblastijo organizacijo.

SL20.3.2014 Uradni list Evropske unije L 84/91

3. Kadar organizacija za kolektivno upravljanje pravic pooblasti drugo organizacijo za kolektivno upravljanje pravic za izdajanje večozemeljskih licenc za spletne pravice za glasbena dela v skladu s členoma 29 in 30, pooblaščena organizacija za kolektivno upravljanje pravic prav tako uporabi odstavek 2 tega člena v zvezi z imetniki pravic, katerih glasbena dela so vklju čena v repertoar organizacije za kolektivno upravljanje pravic, ki je izdala pooblastilo, razen v primeru, ko se organizaciji za kolektivno upravljanje pravic dogovorita drugače.

Člen 27

Natančno in pravočasno poročanje ter zaračunavanje

1. Države članice zagotovijo, da organizacija za kolektivno upravljanje pravic spremlja uporabo spletnih pravic za glasbena dela, ki jih v celoti ali delno zastopa, s strani ponudnikov spletnih storitev, ki jim je izdala večozemeljsko licenco za nave dene pravice.

2. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic ponudnikom spletnih storitev omogoči, da poročila o dejanski uporabi sple tnih pravic za glasbena dela predložijo v elektronski obliki, ponudniki spletnih storitev pa o dejanski uporabi teh del natančno poročajo. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic omogoči uporabo vsaj ene metode poročanja, pri kateri se upoštevajo prostovoljni industrijski standardi ali prakse, obli kovane na mednarodni ravni ali ravni Unije, za elektronsko izmenjavo teh podatkov. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic lahko zavrne poročilo ponudnika spletnih storitev v lastniškem formatu, če organizacija omogoča poročanje, pri katerem se uporabi industrijski standard za elektronsko izme njavo podatkov.

3. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic ponudniku spletnih storitev izda račun v elektronski obliki. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic omogoči uporabo vsaj enega formata, pri katerem se upoštevajo prostovoljni industrijski standardi ali prakse, oblikovane na mednarodni ravni ali ravni Unije. Na računu so opredeljena dela in pravice, ki so v celoti ali delno licencirani na podlagi podatkov iz seznama pogojev na podlagi člena 24(2), ter ustrezne dejanske uporabe, kolikor je to mogoče, na podlagi informacij, ki jih predloži ponudnik sple tnih storitev, in formata, ki se je uporabil za predložitev teh informacij. Ponudnik spletnih storitev računa ne more zavrniti zaradi njegove oblike, če organizacija za kolektivno upravljanje pravic uporablja industrijski standard.

4. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic po prejemu poročila o dejanski uporabi spletnih pravic za glasbena dela ponudniku spletnih storitev nemudoma izda točen račun, razen kadar to ni možno zaradi razlogov na strani ponudnika spletnih storitev.

5. V organizaciji za kolektivno upravljanje pravic so na voljo ustrezni postopki, ki ponudniku spletnih storitev omogočajo, da izpodbija točnost računa, tudi kadar ponudnik spletnih storitev prejme račune od ene ali več organizacij za kolektivno upra vljanje pravic za iste spletne pravice za isto glasbeno delo.

Člen 28

Točno in pravočasno plačilo imetnikom pravic

1. Brez poseganja v odstavek 3 države članice zagotovijo, da organizacija za kolektivno upravljanje pravic, ki izdaja večoze meljske licence za spletne pravice za glasbena dela, po prejemu poročila o dejanski uporabi dela nemudoma razdeli zneske, do katerih so upravičeni imetniki pravic in ki izhajajo iz zadevnih licenc, razen kadar to ni možno zaradi razlogov na strani ponudnika spletnih storitev.

2. Brez poseganja v odstavek 3 organizacija za kolektivno upravljanje pravic imetnikom pravic z vsakim plačilom, ki ga opravi po odstavku 1, zagotovi vsaj naslednje informacije:

(a) obdobje, v katerem so se uporabljale pravice, zaradi česar so imetniki pravic upravičeni do plačila, in ozemlja, na katerih so se uporabljale;

(b) zneske, ki jih je organizacija za kolektivno upravljanje pravic pobrala in razdelila, ter odbitke, ki jih je izvedla, za vsako spletno pravico za vsako glasbeno delo, za katere so imet niki pravic delno ali v celoti pooblastili organizacijo za kolektivno upravljanje pravic, da jih zastopa;

(c) zneske, ki jih je organizacija za kolektivno upravljanje pravic pobrala za imetnike pravic, odbitke, ki jih je izvedla, in zneske, ki jih je razdelila, v zvezi z vsakim ponudnikom spletnih storitev.

3. Kadar organizacija za kolektivno upravljanje pravic pooblasti drugo kolektivno organizacijo za upravljanje pravic za izdajanje večozemeljskih licenc za spletne pravice za glasbena dela v skladu s členom 29 in 30, pooblaščena organizacija za kolektivno upravljanje pravic natančno in brez nepotrebnega odlašanja razdeli zneske iz odstavka 1 in predloži informacije iz odstavka 2 organizaciji za kolektivno upravljanje pravic, ki je izdala pooblastilo. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic, ki je izdala pooblastilo, je odgovorna za nadaljnjo razdelitev teh zneskov in za posredovanje teh informacij imetnikom pravic, razen če se organizaciji za kolektivno upravljanje pravic dogo vorita drugače.

Člen 29

Sporazumi med organizacijami za kolektivno upravljanje pravic o izdajanju večozemeljskih licenc

1. Države članice zagotovijo, da je kateri koli sporazum o zastopanju, ki ga skleneta organizaciji za kolektivno upravljanje pravic in s katerim ena organizacija za kolektivno upravljanje pravic drugo pooblasti za izdajanje večozemeljskih licenc za spletne pravice za glasbena dela iz lastnega glasbenega reper toarja, neizključen. Pooblaščena organizacija za kolektivno upra vljanje pravic te spletne pravice upravlja nediskriminatorno.

SLL 84/92 Uradni list Evropske unije 20.3.2014

2. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic, ki je izdala pooblastilo, obvesti svoje člane o glavnih pogojih sporazuma, vključno z njegovim trajanjem in stroški storitev, ki jih opravlja pooblaščena organizacija za kolektivno upravljanje pravic.

3. Pooblaščena organizacija za kolektivno upravljanje pravic obvesti organizacijo za kolektivno upravljanje pravic, ki je izdala pooblastilo, o glavnih pogojih, pod katerimi se izdajo licence za njene spletne pravice, vključno z naravo izkoriščanja, vsemi določbami, ki se nanašajo ali vplivajo na licenčnine, trajanjem licence, obračunskimi obdobji in zajetimi ozemlji.

Člen 30

Obveznost zastopanja druge organizacije za kolektivno upravljanje pravic pri izdajanju večozemeljskih licenc

1. Države članice zagotovijo, da kadar organizacija za kole ktivno upravljanje pravic, ki ne izdaja ali ponuja izdaje večoze meljskih licenc za spletne pravice za glasbena dela iz lastnega glasbenega repertoarja, drugo organizacijo za kolektivno upra vljanje pravic zaprosi, da z njo sklene sporazum o zastopanju teh pravic, mora zaprošena organizacija za kolektivno upra vljanje pravic tak predlog sprejeti, če sama že izdaja ali ponuja izdajo večozemeljskih licenc za enako kategorijo spletnih pravic za glasbena dela iz repertoarja ene ali več drugih organizacij za kolektivno upravljanje pravic.

2. Zaprošena organizacija za kolektivno upravljanje pravic organizaciji za kolektivno upravljanje pravic, ki je zaprosila za sporazum odgovori pisno in brez nepotrebnega odlašanja.

3. Brez poseganja v odstavka 5 in 6 zaprošena organizacija za kolektivno upravljanje pravic upravlja zastopani repertoar organizacije za kolektivno upravljanje pravic, ki je zaprosila za sporazum, pod istimi pogoji, kot jih uporablja za upravljanje lastnega repertoarja.

4. Zaprošena organizacija za kolektivno upravljanje pravic vključi zastopani repertoar organizacije za kolektivno upra vljanje pravic, ki je zaprosila za sporazum, v vse ponudbe, ki jih naslovi na ponudnike spletnih storitev.

5. Provizija za upravljanje za storitev, ki jo opravlja zapro šena organizacija za kolektivno upravljanje pravic za organiza cijo, ki je zaprosila za sporazum, ne presega razumnih stroškov, ki jih je imela zaprošena organizacija za kolektivno upravljanje pravic.

6. Organizacija za kolektivno upravljanje pravic, ki je zapro sila za sporazum, zaprošeni organizaciji za kolektivno upra vljanje pravic da na voljo informacije v zvezi z lastnim glas benim repertoarjem, ki so potrebne za zagotovitev večozemelj skih licenc za spletne pravice za glasbena dela. Kadar so infor macije nezadostne ali predložene v obliki, ki zaprošeni organi zaciji za kolektivno upravljanje pravic ne omogoča izpolnje vanja zahtev iz tega naslova, lahko zaprošena organizacija za kolektivno upravljanje pravic zaračuna razumne stroške, ki

nastanejo pri izpolnjevanju teh zahtev, ali izključi dela, za katera so bile predložene nezadostne informacije ali informacije, ki jih ni mogoče uporabiti.

Člen 31

Dostop do izdajanja večozemeljskih licenc

Če organizacija za kolektivno upravljanje pravic do 10. aprila 2017 ne izdaja ali ponuja izdaje večozemeljskih licenc za spletne pravice za glasbena dela ali drugi organizaciji za kole ktivno upravljanje pravic ne dovoli zastopanja teh pravic za tak namen, države članice zagotovijo, da lahko imetniki pravic, ki so to organizacijo za kolektivno upravljanje pravic pooblastili za zastopanje njihovih spletnih pravic za glasbena dela, iz te orga nizacije za kolektivno upravljanje pravic umaknejo spletne pravice za glasbena dela za namene izdaje večozemeljskih licenc v zvezi z vsemi ozemlji, ne da bi zaradi tega morali umakniti spletne pravice za glasbena dela za namene izdaje enoo zemeljske licence, da bi tako sami izdali večozemeljske licence za svoje spletne pravice za glasbena dela ali da bi to storili prek drugega subjekta, ki bi ga sami pooblastili, ali prek organizacije za kolektivno upravljanje pravic, ki izpolnjuje določbe iz tega naslova.

Člen 32

Odstopanja na področju spletnih glasbenih pravic za radijske in televizijske programe

Zahteve iz tega naslova se ne uporabljajo za organizacije za kolektivno upravljanje pravic, ko na podlagi prostovoljnega združevanja zahtevanih pravic in v skladu s pravili o konkurenci iz členov 101 in 102 PDEU izdajo večozemeljsko licenco za spletne pravice za glasbena dela, za katero zaprosi izdajatelj programa, da lahko svoje radijske ali televizijske programe sporoči in da na voljo javnosti istočasno s prvotnim oddaja njem, pred njim ali po njem, in tudi kakršen koli spletni mate rial, vključno s predogledi, ki ga ustvari izdajatelj programa ali se ustvari zanj in je pomožen prvotnemu oddajanju radijskega ali televizijskega programa.

NASLOV IV

IZVRŠILNI UKREPI

Člen 33

Pritožbeni postopki

1. Države članice zagotovijo, da organizacije za kolektivno upravljanje pravic svojim članom in organizacijam za kole ktivno upravljanje pravic, v imenu katerih upravljajo pravice na podlagi sporazuma o zastopanju, zagotovijo dostop do učin kovitih in pravočasnih postopkov za obravnavanje pritožb in reševanje sporov, zlasti v zvezi s pooblastilom za upravljanje pravic ter prekinitvijo ali umikom pravic, pogoji članstva, pobi ranjem zneskov, do katerih so upravičeni imetniki pravic, odbitki in razdelitvijo.

SL20.3.2014 Uradni list Evropske unije L 84/93

2. Organizacije za kolektivno upravljanje pravic na pritožbe članov ali organizacij za kolektivno upravljanje pravic, v imenu katerih upravljajo pravice na podlagi sporazuma o zastopanju, odgovorijo v pisni obliki. Kadar organizacija za kolektivno upra vljanje pravic pritožbo zavrne, za to navede razloge.

Člen 34

Postopki za alternativno reševanje sporov

1. Države članice lahko določijo, da se za spore med orga nizacijami za kolektivno upravljanje pravic, člani organizacij za kolektivno upravljanje pravic, imetniki pravic ali uporabniki v zvezi z določbami nacionalnega prava, sprejetimi na podlagi zahtev iz te direktive, uporabi hiter, neodvisen in nepristranski postopek za alternativno reševanje sporov.

2. Države članice za namene naslova III zagotovijo, da se lahko za naslednje spore v zvezi z organizacijo za kolektivno upravljanje pravic, s sedežem na njihovem ozemlju, ki izdaja ali ponuja izdajanje večozemeljskih licenc za spletne pravice za glasbena dela, uporabi neodvisen in nepristranski postopek za alternativno reševanje sporov:

(a) spore z dejanskim ali morebitnim ponudnikom spletnih storitev o uporabi členov 16, 25, 26 in 27;

(b) spore z enim ali več imetniki pravic o uporabi členov 25, 26, 27, 28, 29, 30 in 31;

Člen 35

Reševanje sporov

1. Države članice zagotovijo, da se spori med organizacijami za kolektivno upravljanje pravic in uporabniki, zlasti o obsto ječih ter predlaganih pogojih za izdajo licenc ter kršitvi pogodbe lahko predložijo sodišču ter, kadar je primerno, drugemu neod visnemu in nepristranskemu organu za reševanje sporov, kadar ima ta organ izkušnje in znanja s področja prava intelektualne lastnine.

2. Člena 33 in 34 ter odstavek 1 tega člena ne posegajo v pravico strank, da uveljavljajo in branijo svoje pravice z vložit vijo tožbe pred sodiščem.

Člen 36

Skladnost

1. Države članice zagotovijo, da skladnost organizacij za kolektivno upravljanje pravic, ki imajo sedež na njihovem ozemlju, z določbami nacionalnega prava, sprejetimi na podlagi zahtev iz te direktive, spremljajo organi, imenovanimi v ta namen.

2. Države članice zagotovijo, da so članom organizacij za kolektivno upravljanje pravic, imetnikom pravic, uporabnikom, organizacijam za kolektivno upravljanje pravic in drugim zain teresiranim stranem na voljo postopki, s katerimi se pristojni organi obvestijo o dejavnostih ali razmerah, ki po njihovem mnenju pomenijo kršitev določb nacionalnega prava, sprejetih na podlagi zahtev, določenih v tej direktivi.

3. Države članice zagotovijo, da pristojni organi, imenovani v ta namen, lahko odredijo ustrezne sankcije in sprejmejo ustrezne ukrepe v primeru neusklajenosti z nacionalnimi določ bami, sprejetimi za izvajanje te direktive. Te sankcije in ukrepi so učinkoviti, sorazmerni in odvračilni.

Države članice Komisijo o pristojnih organih iz tega člena ter členov 37 in 38 obvestijo do 10. aprila 2016. Komisija infor macije, prejete v zvezi s tem, objavi.

Člen 37

Izmenjava informacij med pristojnimi organi

1. Za olajšanje spremljanja uporabe te direktive, vsaka država članica zagotovi, da na zahtevo po informacijah, ki jo prejme od pristojnega organa druge države članice, imenovanega v ta namen, o zadevah, pomembnih za uporabo te direktive, zlasti v zvezi z dejavnostmi organizacij za kolektivno upravljanje pravic, ustanovljenih na ozemlju zaprošene države članice, pristojni organ, imenovanim v ta namen, odgovori brez nepo trebnega odlašanja, pod pogojem, da je taka zahteva ustrezno utemeljena.

2. Kadar pristojni organ meni, da organizacija za kolektivno upravljanje pravic, ki je ustanovljena v drugi državi članici, vendar ki deluje znotraj njegovega ozemlja, ni usklajena z določbami nacionalnega prava države članice, v kateri je ta organizacija za kolektivno upravljanje pravic ustanovljena, ki so bile sprejete na podlagi zahtev iz te direktive, lahko vse ustrezne informacije posreduje pristojnemu organu države članice, v kateri je organizacija za kolektivno upravljanje pravic ustanovljena, in lahko, kadar je ustrezno, od tega organa zahteva, da sprejme ustrezne ukrepe, ki so v njegovi pristojnosti. Zaprošeni pristojni organ poda obrazložen odgovor v treh mesecih.

3. Pristojni organ, ki poda tako zahtevo, lahko zadeve iz odstavka 2 posreduje tudi skupini strokovnjakov, ustanovljeni v skladu s členom 41.

Člen 38

Sodelovanje za razvoj večozemeljskega licenciranja

1. Komisija spodbuja redno izmenjavo informacij med pristojnimi organi držav članic, imenovanimi v ta namen, ter med temi organi in Komisijo o razmerah in razvoju v zvezi z večozemeljskim licenciranjem.

SLL 84/94 Uradni list Evropske unije 20.3.2014

2. Komisija se s predstavniki imetnikov pravic, organizaci jami za kolektivno upravljanje pravic, uporabniki, potrošniki in drugimi zainteresiranimi stranmi redno posvetuje o njihovih izkušnjah z uporabo določb iz naslova III te direktive. Komisija pristojnim organom zagotovi vse ustrezne informacije, ki izha jajo iz teh posvetovanj, v okviru izmenjave informacij, dolo čenih v odstavku 1.

3. Države članice zagotovijo, da njihovi pristojni organi do 10. oktobra 2017 predložijo Komisiji poročilo o razmerah in razvoju v zvezi z večozemeljskim licenciranjem na njihovem ozemlju. Poročilo vključuje zlasti informacije o razpoložljivosti večozemeljskih licenc v zadevni državi članici, o skladnosti organizacij za kolektivno upravljanje pravic z določbami nacio nalnega prava, sprejetimi za izvajanje naslova III te direktive, skupaj z oceno razvoja izdajanja večozemeljskih licenc spletnih pravic za glasbena dela s strani uporabnikov, potrošnikov, imet nikov pravic in drugih zainteresiranih strani.

4. Na podlagi poročil, prejetih na podlagi odstavka 3, in informacij, zbranih na podlagi odstavkov 1 in 2, Komisija oceni uporabo naslova III te direktive. Če je potrebno in kadar je ustrezno na podlagi posebnega poročila, preuči nadaljnje ukrepe za odpravo vseh opredeljenih težav. Ta ocena vključuje zlasti:

(a) število organizacij za kolektivno upravljanje pravic, ki izpol njujejo zahteve iz naslova III;

(b) uporabo členov 29 in 30, vključno s številom sporazumov o zastopanju, ki jih organizacije za kolektivno upravljanje pravic sklenejo na podlagi navedenih členov;

NASLOV V

POROČANJE IN KONČNE DOLOČBE

Člen 39

Uradno obveščanje o organizacijah za kolektivno upravljanje pravic

Države članice na podlagi informacij, ki so jim na voljo, Komi siji do 10. aprila 2016 predložijo seznam organizacij za kole ktivno upravljanje pravic, ustanovljenih na njihovem ozemlju.

Države članice Komisijo brez nepotrebnega odlašanja obvestijo o vsaki spremembi tega seznama.

Komisija te informacije objavi in jih posodablja.

Člen 40

Poročilo

Komisija do 10. aprila 2021 oceni uporabo te direktive ter Evropskemu parlamentu in Svetu predloži poročilo o uporabi te direktive. To poročilo vključuje oceno o vplivu te direktive na razvoj čezmejnih storitev, na kulturno raznolikost, na odnose med organizacijami za kolektivno upravljanje pravic in uporab niki ter na delovanje organizacij za kolektivno upravljanje pravic, ustanovljenih zunaj Unije, v Uniji, ter o morebitni potrebi po pregledu. Poročilu Komisije se po potrebi priloži zakonodajni predlog.

Člen 41

Skupina strokovnjakov

Ustanovi se skupina strokovnjakov. Sestavljajo jo predstavniki pristojnih organov držav članic. Skupini strokovnjakov pred seduje predstavnik Komisije, sestane pa se na pobudo predsedu jočega oziroma na zahtevo delegacije države članice. Skupina ima naslednje naloge:

(a) preučiti učinek prenosa te direktive na delovanje organizacij za kolektivno upravljanje pravic in neodvisnih subjektov za upravljanje na notranjem trgu in opozoriti na morebitne težave;

(b) organizirati posvete o vseh vprašanjih, ki izhajajo iz uporabe te direktive;

(c) olajšati izmenjavo informacij o pomembnem razvoju zako nodaje in sodne prakse, pa tudi o pomembnem gospodar skem, socialnem, kulturnem in tehnološkem razvoju, zlasti digitalnega trga del in druge vsebine.

Člen 42

Varstvo osebnih podatkov

Za obdelavo osebnih podatkov, ki se opravlja v okviru te dire ktive, se uporablja Direktiva 95/46/ES.

Člen 43

Prenos

1. Države članice sprejmejo zakone in druge predpise, potrebne za uskladitev s to direktivo, do 10. aprila 2016. O tem nemudoma obvestijo Komisijo.

Države članice se v sprejetih določbah sklicujejo na to direktivo ali pa sklic nanjo navedejo ob njihovi uradni objavi. Način sklicevanje nanje določijo države članice same.

2. Države članice Komisiji sporočijo besedilo temeljnih določb nacionalne zakonodaje, sprejetih na področju, ki ga ureja ta direktiva.

SL20.3.2014 Uradni list Evropske unije L 84/95

Člen 44

Začetek veljavnosti

Ta direktiva začne veljati dvajseti dan po objavi v Uradnem listu Evropske unije.

Člen 45

Naslovniki

Ta direktiva je naslovljena na države članice.

V Strasbourgu, 26. februarja 2014

Za Evropski parlament Predsednik

M. SCHULZ

Za Svet Predsednik

D. KOURKOULAS

SLL 84/96 Uradni list Evropske unije 20.3.2014

PRILOGA

1. Informacije iz člena 22(2), ki morajo biti vključene v letno poročilo o preglednosti, so:

(a) finančna poročila, ki vključujejo bilanco stanja ali izkaz sredstev in obveznosti, izkaz prihodkov in izdatkov za zadevno poslovno leto ter izkaz finančnega izida;

(b) poročilo o dejavnostih v poslovnem letu;

(d) opis pravne strukture in strukture upravljanja organizacije za kolektivno upravljanje pravic;

(e) informacije o vseh subjektih, ki so neposredno ali posredno v lasti ali jih neposredno ali posredno, v celoti ali delno nadzorujejo organizacije za kolektivno upravljanje pravic;

(f) informacije o skupnem znesku nadomestila, ki je bil v predhodnem letu izplačan osebam iz členov 9(3) in 10, in o drugih ugodnostih, ki so jim bile odobrene;

(g) finančne informacije iz točke 2 te priloge;

(h) posebno poročilo o uporabi kakršnih koli zneskov, odbitih za namene socialnih, kulturnih in izobraževalnih storitev, ki vsebuje informacije iz točke 3 te priloge.

2. Finančne informacije, ki morajo biti vključene v letno poročilo o preglednosti, so:

(a) finančne informacije o prihodkih iz pravic na kategorijo upravljanih pravic in vrsto uporabe (npr. oddajanje, spletno, javno izvajanje), vključno z informacijami o prihodkih iz naložb prihodka iz pravic in o uporabi tega prihodka (ali je razdeljen imetnikom pravic, drugim organizacijam za kolektivno upravljanje pravic ali uporabljen drugače);

(b) finančne informacije o stroških upravljanja pravic in drugih storitev, ki jih organizacija za kolektivno upravljanje zagotavlja imetnikom pravic, skupaj z izčrpnim opisom vsaj naslednjih elementov:

(i) vseh operativnih in finančnih stroškov, razčlenjenih glede na kategorijo upravljanih pravic, in kadar so stroški posredni in se jih ne more pripisati eni ali več kategorijam pravic obrazložitve metode, uporabljene za razporeditev takih posrednih stroškov;

(ii) operativnih in finančnih stroškov, razčlenjenih glede na kategorijo upravljanih pravic in kadar so stroški posredni in se jih ne more pripisati eni ali več kategorijam pravic obrazložitve metode, uporabljene za razporeditev takih posrednih stroškov, ki se nanašajo le na upravljanje pravic, vključno s provizijami za upravljanje, ki se jih odbije ali kompenzira od prihodka iz pravic ali kakršnega koli prihodka iz naložb prihodka iz pravic v skladu s členom 11(4) in členom 12(1), (2) in (3);

(iii) operativnih in finančnih stroškov, ki ne zajemajo storitev za upravljanje pravic, vendar vključno s socialnimi, kulturnimi in izobraževalnimi storitvami;

(iv) sredstev, ki se uporabljajo za kritje stroškov;

(v) odbitkov od prihodkov iz pravic, razčlenjenih glede na kategorijo upravljanih pravic in vrsto uporabe ter namen odbitka, kot so stroški v zvezi z upravljanjem pravic ali socialnimi, kulturnimi ali izobraževalnimi storitvami;

(vi) odstotkov, ki jih stroški pravic upravljanja in drugih storitev, ki jih organizacija za kolektivno upravljanje zagotavlja imetnikom pravic, predstavljajo v primerjavi s prihodki iz pravic v zadevnem poslovnem letu na kategorijo upravljanih pravic, in kjer so stroški posredni in se jih ne more pripisati eni ali več kategorijam pravic, obrazložitev metode, uporabljene za dodelitev takih posrednih stroškov;

(c) finančne informacije o zneskih, do katerih so upravičeni imetniki pravic, skupaj z izčrpnim opisom vsaj naslednjih elementov:

(i) skupnega zneska, dodeljenega imetnikom pravic ter razčlenjenega glede na kategorijo upravljanih pravic in vrsto uporabe;

(ii) skupnega zneska, plačanega imetnikom pravic ter razčlenjenega glede na kategorijo upravljanih pravic in vrsto uporabe;

(iii) pogostosti plačil z razčlenitvijo glede na kategorijo upravljanih pravic in vrsto uporabe;

SL20.3.2014 Uradni list Evropske unije L 84/97

(iv) skupnega prejetega zneska, ki pa še ni bil dodeljen imetnikom pravic ter je razčlenjen glede na kategorijo upravljanih pravic in vrsto uporabe, pri čemer se navede poslovno leto, v katerem so bili ti zneski pobrani;

(v) skupnega dodeljenega zneska, ki pa še ni bil razdeljen imetnikom pravic ter je razčlenjen glede na kategorijo upravljanih pravic in vrsto uporabe, pri čemer se navede poslovno leto, v katerem so bili ti zneski pobrani;

(vi) razlogov za zamudo, kadar organizacija za kolektivno upravljanje ni izvedla razdelitve in plačil v roku iz člena 13(1);

(vii) vseh nerazdeljenih zneskov ter obrazložitev uporabe teh zneskov;

(d) informacije o odnosih z drugimi organizacijami za kolektivno upravljanje pravic, skupaj z opisom vsaj naslednjih elementov:

(i) zneskov, prejetih od drugih organizacij za kolektivno upravljanje pravic, in zneskov, plačanim drugim orga nizacijam za kolektivno upravljanje pravic, razčlenjenih glede na kategorijo pravic, vrsto uporabe in organi zacijo;

(ii) provizij za upravljanje in drugih odbitkov od prihodka iz pravic, ki ga prejmejo druge organizacije za kolektivno upravljanje pravic, razčlenjenih glede na kategorijo pravic, vrsto uporabe in organizacijo;

(iii) provizij za upravljanje in drugih odbitkov v zvezi z zneski, ki so jih plačale druge organizacije za kolektivno upravljanje pravic in so razčlenjeni glede na kategorijo pravic in organizacijo;

(iv) zneskov, razdeljenih neposredno imetnikom pravic, ki izhajajo iz drugih organizacij za kolektivno upravljanje pravic, ter razčlenjenega glede na kategorijo pravic in organizacijo.

3. Informacije, ki jih je treba zagotoviti v posebnem poročilu iz člena 22(3), so:

(a) zneski, ki so bili v poslovnem letu odbiti za namene socialnih, kulturnih in izobraževalnih storitev, razčlenjeni glede na vrsto namena in za vsak namen glede na kategorijo upravljanih pravic in vrsto uporabe;

(b) razlaga uporabe teh zneskov, razčlenjenih glede na vrsto namena, vključno s stroški za upravljanje zneskov, odbitih za financiranje socialnih, kulturnih in izobraževalnih storitev, in ločenimi zneski, uporabljenimi za socialne, kulturne in izobraževalne storitve.

SLL 84/98 Uradni list Evropske unije 20.3.2014

下载PDF open_in_new

Europaparlamentets och rådets direktiv 2014/26/EU av den 26 februari 2014 om kollektiv förvaltning av upphovsrätt och närstående rättigheter och gränsöverskridande licensiering av rättigheter till musikaliska verk för användning på nätet på den inre marknadenText av betydelse för EES

DIREKTIV

EUROPAPARLAMENTETS OCH RÅDETS DIREKTIV 2014/26/EU

av den 26 februari 2014

om kollektiv förvaltning av upphovsrätt och närstående rättigheter och gränsöverskridande licensiering av rättigheter till musikaliska verk för användning på nätet på den inre marknaden

(Text av betydelse för EES)

EUROPAPARLAMENTET OCH EUROPEISKA UNIONENS RÅD HAR ANTAGIT DETTA DIREKTIV

med beaktande av fördraget om Europeiska unionens funktions sätt, särskilt artiklarna 50.1, 53.1 och 62,

med beaktande av Europeiska kommissionens förslag,

efter översändande av utkastet till lagstiftningsakt till de natio nella parlamenten,

med beaktande av Europeiska ekonomiska och sociala kommit téns yttrande (1),

i enlighet med det ordinarie lagstiftningsförfarandet (2), och

av följande skäl:

(1) Unionens direktiv som har antagits inom området för upphovsrätt och närstående rättigheter ger redan rättig hetshavarna en hög skyddsnivå och därmed ett ramverk inom vilket innehåll som skyddas av dessa rättigheter kan utnyttjas. Dessa direktiv bidrar till att utveckla och bibe hålla kreativiteten. På en inre marknad utan snedvridning av konkurrensen uppmuntrar skyddet för innovation och intellektuellt skapande även till investeringar i innovativa tjänster och produkter.

(2) Spridning av innehåll som skyddas av upphovsrätt och närstående rättigheter, däribland böcker, audiovisuella produkter och inspelad musik samt anknutna tjänster, förutsätter licensiering av rättigheter som tillhör olika innehavare av upphovsrätt och närstående rättigheter, såsom författare, utövande konstnärer, producenter och förläggare. En rättighetshavare kan normalt välja mellan individuell eller kollektiv förvaltning av sina rättigheter, såvida medlemsstaterna inte föreskriver något annat, i

enlighet med unionsrätten och unionens och medlems staternas internationella åtaganden. Förvaltning av upp hovsrätt och närstående rättigheter inbegriper utfärdande av licenser till användare, revision av användare, gransk ning av hur rättigheterna används, säkerställande av upp hovsrätt och närstående rättigheter, inkassering av intäk ter från nyttjande av rättigheter och fördelning av utes tående belopp till rättighetshavare. Kollektiva förvalt ningsorganisationer gör det möjligt för rättighetshavare att få ersättning för nyttjanden för vilka de själva inte skulle vara i stånd att kontrollera eller säkerställa, inbegri pet nyttjanden som sker på utländska marknader.

(3) Enligt artikel 167 i fördraget om Europeiska unionens funktionssätt (EUF-fördraget) ska unionen beakta den kulturella mångfalden i sina åtgärder och bidra till kul turens utveckling i medlemsstaterna, med respekt för de ras nationella och regionala mångfald samtidigt som unionen ska framhäva det gemensamma kulturarvet. De kollektiva förvaltningsorganisationerna spelar och bör fortsatt spela en viktig roll som främjare av mångfalden av kulturyttringar, såväl genom att göra det möjligt för de minsta och mindre populära repertoarerna att få till träde till marknaden som genom att tillhandahålla socia la, kulturella och utbildningsrelaterade tjänster till förmån för sina rättighetshavare och allmänheten.

(4) När kollektiva förvaltningsorganisationer etablerat sig inom unionen bör de kunna åtnjuta friheterna enligt fördragen när de representerar rättighetshavare som är bosatta eller etablerade i andra medlemsstater eller när de utfärdar licenser till användare som är bosatta eller etablerade i andra medlemsstater.

(5) Det finns betydande skillnader mellan de nationella regler som styr hur de kollektiva förvaltningsorganisationerna bedriver sin verksamhet, särskilt i fråga om deras öppen het och möjligheten för medlemmar och rättighetshavare att utkräva ansvar. Detta har i ett antal fall lett till svå righeter, särskilt för utländska rättighetshavare när de söker utöva sina rättigheter, och till bristfällig ekonomisk förvaltning av inkasserade medel. Problem med hur de kollektiva förvaltningsorganisationerna bedriver sin verk samhet leder till ett ineffektivt utnyttjande av upphovsrätt och närstående rättigheter på den inre marknaden, till nackdel för organisationernas medlemmar, rättighets havare och användare.

SVL 84/72 Europeiska unionens officiella tidning 20.3.2014

(1) EUT C 44, 15.2.2013, s. 104. (2) Europaparlamentets ståndpunkt av den 4 februari 2014 (ännu ej

offentliggjord i EUT) och rådets beslut av den 20 februari 2014.

(6) Behovet av att förbättra hur de kollektiva förvaltnings organisationerna bedriver sin verksamhet konstaterades redan i kommissionens rekommendation 2005/737/EG (1). I rekommendationen anges ett antal principer, såsom rättighetshavarnas frihet att välja kollek tiv förvaltningsorganisation, likabehandling av skilda ka tegorier av rättighetshavare och skälig fördelning av ro yaltyer. I rekommendationen uppmanas också de kollek tiva förvaltningsorganisationerna att inför förhandlingar med användare ge dessa tillräcklig information om tarif fer och repertoar. Den innehåller även rekommendatio ner om möjlighet att utkräva ansvar, om rättighetshavar nas representation i de kollektiva förvaltningsorganisatio nernas beslutsfattande organ och om tvistlösning. Efter levnaden av rekommendationen har emellertid varit ojämn.

(7) För att skydda de intressen som tillkommer medlemmar i kollektiva förvaltningsorganisationer, rättighetshavare och tredje parter fordras att medlemsstaternas lagstiftningar relaterade till förvaltning av upphovsrätt och gränsöver skridande licensiering av näträttigheter till musikaliska verk samordnas i syfte att få likvärdiga skyddsåtgärder i hela unionen. Direktivet bör därför basera sig på arti kel 50.1 i EUF-fördraget.

(8) Syftet med detta direktiv är att uppnå samordning av de nationella bestämmelserna om hur kollektiva förvalt ningsorganisationer får inleda sin verksamhet för att för valta upphovsrätt och närstående rättigheter, om styrel seformerna för dessa organisationer och om ramen för kontroll av deras verksamhet, och det bör därför också baseras på artikel 53.1 i EUF-fördraget. Eftersom det gäl ler en sektor som tillhandahåller tjänster i hela unionen bör direktivet även basera sig på artikel 62 i EUF-för draget.

(9) Syftet med detta direktiv är att fastställa krav som är till lämpliga på kollektiva förvaltningsorganisationer för att säkerställa stränga normer när det gäller styrelseformer, ekonomisk förvaltning, öppenhet och rapportering. Detta bör dock inte hindra medlemsstaterna från att, i fråga om kollektiva förvaltningsorganisationer som är etablerade på deras territorier, upprätthålla eller införa strängare nor mer än dem som fastställs i avdelning II i detta direktiv, under förutsättning att dessa strängare normer är för enliga med unionsrätten.

(10) Inget i detta direktiv bör hindra en medlemsstat från att tillämpa samma eller liknande bestämmelser på kollektiva förvaltningsorganisationer som är etablerade utanför unionen men som verkar i medlemsstaten i fråga.

(11) Inget i detta direktiv bör hindra kollektiva förvaltnings organisationer från att ingå representationsavtal med an dra kollektiva förvaltningsorganisationer – i enlighet med de konkurrensregler som fastställs genom artiklarna 101 och 102 i EUF-fördraget – avseende rättighetsförvaltning för att på jämlika, icke-diskriminerande och transparenta villkor underlätta, förbättra och förenkla förfarandena för utfärdande av licens till användarna, inklusive för syftet att uppnå gemensam fakturering, och erbjuda gränsöver skridande licenser även inom andra områden än de som avses i avdelning III i detta direktiv.

(12) Samtidigt som detta direktiv är tillämpligt på alla kollek tiva förvaltningsorganisationer, med undantag för avdel ning III som är tillämpligt endast på kollektiva förvalt ningsorganisationer som förvaltar upphovsrättigheter till musikaliska verk för gränsöverskridande användning på nätet, påverkar det inte medlemsstaternas ordningar för förvaltning av rättigheter såsom individuell förvaltning, den utsträckta verkan av ett avtal mellan en representativ kollektiv förvaltningsorganisation och en användare, dvs. kollektiva avtalslicenser med utsträckt verkan, obligato risk kollektiv förvaltning, rättsliga presumtioner om re presentation eller överlåtelse av rättigheter till kollektiva förvaltningsorganisationer.

(13) Detta direktiv påverkar inte medlemsstaternas möjlighet att genom lagstiftning, reglering eller andra liknande spe cifika mekanismer som är tillämpliga inom deras territo rier fastställa den skäliga ersättningen till rättighetshavare för undantag från eller inskränkning i den rätt till mång faldigande som anges i Europaparlamentets och rådets direktiv 2001/29/EG (2) och ersättningen till rättighets havare för undantag från den ensamrätt vad gäller offent lig utlåning som anges i Europaparlamentets och rådets direktiv 2006/115/EG (3), och inte heller deras möjlighet att fastställa villkoren för inkassering.

(14) Detta direktiv kräver inte att kollektiva förvaltningsorga nisationer antar en specifik juridisk form. I praktiken verkar dessa organisationer i olika juridiska former såsom föreningar, kooperativ och aktiebolag som kontrolleras eller ägs antingen av innehavare av upphovsrätt och närs tående rättigheter eller av enheter som representerar så dana rättighetshavare. I vissa undantagsfall saknas emel lertid ägande eller kontroll på grund av den juridiska formen hos en kollektiv förvaltningsorganisation. Detta gäller till exempel stiftelser, som inte har medlemmar. Icke desto mindre bör bestämmelserna i detta direktiv tillämpas även på sådana organisationer. Samtidigt bör

SV20.3.2014 Europeiska unionens officiella tidning L 84/73

(1) Kommissionens rekommendation 2005/737/EG av den 18 maj 2005 om kollektiv gränsöverskridande förvaltning av upphovsrätt och närstående rättigheter i samband med lagliga musiktjänster på nätet (EUT L 276, 21.10.2005, s. 54).

(2) Europaparlamentets och rådets direktiv 2001/29/EG av den 22 maj 2001 om harmonisering av vissa aspekter av upphovsrätt och närs tående rättigheter i informationssamhället (EGT L 167, 22.6.2001, s. 10).

(3) Europaparlamentets och rådets direktiv 2006/115/EG av den 12 de cember 2006 om uthyrnings- och utlåningsrättigheter avseende upp hovsrättsligt skyddade verk och om upphovsrätten närstående rättig heter (EUT L 376, 27.12.2006, s. 28).

medlemsstaterna vidta lämpliga åtgärder för att förhindra att skyldigheterna enligt detta direktiv kringgås genom val av juridisk form. Det bör noteras att enheter som representerar rättighetshavare, och som är medlemmar i kollektiva förvaltningsorganisationer, kan vara andra kol lektiva förvaltningsorganisationer, rättighetshavarsam manslutningar, fackföreningar eller andra organisationer.

(15) Rättighetshavare bör kunna anförtro förvaltningen av sina rättigheter åt oberoende förvaltningsenheter. Sådana oberoende förvaltningsenheter är kommersiella enheter som skiljer sig från kollektiva förvaltningsorganisationer bland annat genom att de inte ägs eller kontrolleras av rättighetshavare. I den mån sådana oberoende förvalt ningsenheter utför samma uppgifter som kollektiva för valtningsorganisationer bör de dock vara skyldiga att lämna viss information till de rättighetshavare som de representerar, till kollektiva förvaltningsorganisationer, till användare och till allmänheten.

(16) Producenter på det audiovisuella området, skivproducen ter och sändarföretag licensierar sina egna rättigheter, i vissa fall jämte rättigheter som exempelvis utövande konstnärer överlåtit till dem på basis av individuella avtal, och handlar i eget intresse. Bok-, musik- och tidnings förläggare licensierar rättigheter som överlåtits till dem på grundval av enskilda avtal, och handlar i eget intresse. Därför bör producenter på det audiovisuella området, skivproducenter, sändarföretag och förläggare inte betrak tas som oberoende förvaltningsenheter. Vidare bör författares och utövande konstnärers managers och agenter som fungerar som mellanhänder och representerar rättighets havare i förhållande till kollektiva förvaltningsorganisatio ner inte betraktas som oberoende förvaltningsenheter, efter som de inte förvaltar rättigheter i den bemärkelsen att de fastställer tariffer, utfärdar licenser eller inkasserar pengar från användare.

(17) Kollektiva förvaltningsorganisationer bör kunna välja att låta dotterorganisationer eller andra enheter som de kontrollerar utföra vissa delar av deras verksamhet, till exempel fakturering av användare eller fördelning av utestående belopp till rättighetshavare. I sådana fall bör de bestämmelser i detta direktiv som skulle vara tillämp liga om den berörda verksamheten utfördes direkt av en kollektiv förvaltningsorganisation vara tillämpliga på den verksamhet som dotterorganisationerna eller de andra enheterna utför.

(18) För att se till att innehavare av upphovsrätt och närs tående rättigheter kan dra full nytta av den inre mark naden när deras rättigheter förvaltas kollektivt och att deras frihet att utöva dessa rättigheter inte otillbörligen

påverkas, är det nödvändigt att kräva att lämpliga skydds åtgärder införlivas i de kollektiva förvaltningsorganisatio nernas stadga. Dessutom får en kollektiv förvaltnings organisation, när den tillhandahåller sina förvaltnings tjänster, varken direkt eller indirekt diskriminera rättig hetshavare på grundval av nationalitet, hemvist eller eta bleringsort.

(19) Med beaktande av friheterna att tillhandahålla och ut nyttja tjänster med avseende på kollektiv förvaltning av upphovsrätt och närstående rättigheter som fastställs i EUF-fördraget bör det krävas att en rättighetshavare fritt kan välja en kollektiv förvaltningsorganisation för förvalt ning av sina rättigheter, oavsett om det rör sig om rät tigheter för överföring till allmänheten eller mångfaldi ganderättigheter, eller kategorier av rättigheter med an knytning till sådana former av utnyttjande som utsänd ningar, teaterföreställningar eller mångfaldigande för överföring på nätet, förutsatt att den kollektiva förvalt ningsorganisationen som rättighetshavaren väljer redan tidigare förvaltar sådana rättigheter eller kategorier av rättigheter.

Rättigheterna, kategorierna av rättigheter eller typerna av verk och andra alster som förvaltas av den kollektiva förvaltningsorganisationen bör fastställas vid organisatio nens medlemsstämma såvida de inte redan fastställts i dess stadga eller föreskrivs i lagstiftning. Det är viktigt att rättigheterna och kategorierna av rättigheter fastställs på ett sätt som gör att en balans upprätthålls mellan rättighetshavarnas frihet att förfoga över sina verk och andra alster och organisationens förmåga att på ett ef fektivt sätt förvalta rättigheterna, med beaktande av den kategori av rättigheter som förvaltas av organisationen och den kreativa sektor inom vilken organisationen ver kar. Med vederbörligt beaktande av denna balans bör rättighetshavare lätt kunna återta sådana rättigheter eller kategorier av rättigheter från en kollektiv förvaltnings organisation och förvalta dessa rättigheter individuellt el ler anförtro eller överlåta förvaltningen av alla eller delar av dem till en annan kollektiv förvaltningsorganisation eller en annan enhet, oberoende av organisationens, den andra enhetens eller rättighetshavarens nationalitet, hemvist eller etableringsort. Om en medlemsstat, i enlig het med unionsrätten och unionens och medlemsstater nas internationella åtaganden, föreskriver obligatorisk kollektiv förvaltning av rättigheter begränsas rättighetshavarnas val till andra kollektiva förvaltnings organisationer.

Kollektiva förvaltningsorganisationer som förvaltar olika typer av verk och andra alster, såsom litterära, musika liska eller fotografiska verk, bör också ge rättighets havarna samma flexibilitet när det gäller olika typer av verk och andra alster. När det gäller icke-kommersiell användning bör medlemsstaterna föreskriva att kollektiva förvaltningsorganisationer vidtar de åtgärder som krävs för att se till att deras rättighetshavare kan utöva rätten

SVL 84/74 Europeiska unionens officiella tidning 20.3.2014

att utfärda licenser för sådana användningar. Sådana åt gärder bör bland annat inbegripa ett beslut av den kol lektiva förvaltningsorganisationen om villkoren för ut övandet av denna rätt samt tillhandahållande av infor mation till medlemmarna om dessa villkor. De kollektiva förvaltningsorganisationerna bör underrätta rättighets havarna om dessa möjligheter och se till att de kan utöva rättigheterna med anknytning till dessa möjligheter på ett så enkelt sätt som möjligt. Rättighetshavare som redan gett en kollektiv förvaltningsorganisation tillstånd kan underrättas via organisationens webbplats. Ett krav i till ståndet på rättighetshavares medgivande för förvaltningen av varje rättighet, kategori av rättigheter eller typer av verk eller andra alster bör inte hindra rättighetshavarna att godta föreslagna senare ändringar av tillståndet ge nom tyst medgivande i enlighet med de villkor som fast ställs i nationell rätt. Varken avtalsvillkor enligt vilka avslutande eller återtagande från rättighetshavarnas sida får en omedelbar verkan på licenser som utfärdats före ett sådant avslutande eller återtagande, eller avtalsvillkor enligt vilka sådana licenser inte påverkas under en viss period efter ett sådant avslutande eller återtagande ute sluts som sådana av detta direktiv. Sådana villkor bör emellertid inte hindra en fullständig tillämpning av detta direktiv. Detta direktiv bör inte stå i vägen för rättighets havarnas möjlighet att själva förvalta sina rättigheter, in klusive för icke-kommersiell användning.

(20) Medlemskapet i en kollektiv förvaltningsorganisation bör basera sig på objektiva, transparenta och icke-diskrimine rande kriterier, även för förläggare som med stöd av ett avtal om utnyttjande av rättigheter har rätt till en andel av intäkterna från de rättigheter som förvaltas av den kollektiva förvaltningsorganisationen och att inkassera sådana intäkter från denna organisation. Dessa kriterier bör inte ålägga kollektiva förvaltningsorganisationer nå gon skyldighet att godta medlemmar om förvaltningen av deras rättigheter, kategorier av rättigheter eller typer av verk eller andra alster ligger utanför organisationernas verksamhetsområde. De register som hålls av en kollektiv förvaltningsorganisation bör göra det möjligt att identi fiera och lokalisera dess medlemmar och rättighetshavare vilkas rättigheter organisationen representerar på grund val av tillstånd som dessa rättighetshavare gett.

(21) För att skydda de rättighetshavare vilkas rättigheter repre senteras direkt av den kollektiva förvaltningsorganisatio nen men som inte uppfyller medlemskraven är det lämp ligt att kräva att vissa bestämmelser i direktivet som rör medlemmar även tillämpas på sådana rättighetshavare. Medlemsstaterna bör även kunna ge sådana rättighets havare rätten att delta i beslutsfattandet i den kollektiva förvaltningsorganisationen.

(22) Kollektiva förvaltningsorganisationer bör agera i de repre senterade rättighetshavarnas bästa kollektiva intresse. Det är därför viktigt att det finns system som ger medlem marna i en kollektiv förvaltningsorganisation möjlighet att utöva sina rättigheter genom att delta i organisatio nens beslutsfattande. En del kollektiva förvaltningsorga nisationer har olika kategorier av medlemmar, som kan representera olika typer av rättighetshavare, såsom pro ducenter och utövande konstnärer. Dessa olika kategorier av medlemmar bör vara rättvist och balanserat represen terade vid beslutsfattandet. Reglerna för medlemsstäm man i en kollektiv förvaltningsorganisation kan försvagas om det inte finns bestämmelser om hur stämman ska genomföras. Det är därför nödvändigt att säkerställa att stämman sammankallas regelbundet, minst en gång per år, och att de viktigaste besluten i den kollektiva förvalt ningsorganisationen fattas vid stämman.

(23) Alla medlemmar i kollektiva förvaltningsorganisationer bör kunna delta i medlemsstämman med rösträtt. Even tuella begränsningar av dessa rättigheter bör vara skäliga och proportionella. I vissa undantagsfall är kollektiva för valtningsorganisationer etablerade som en stiftelse och har således inte några medlemmar. I sådana fall bör be fogenheterna för medlemsstämman utövas av det organ som har tilldelats en övervakningsfunktion. Om kollek tiva förvaltningsorganisationer bland sina medlemmar har enheter som representerar rättighetshavare, vilket kan vara fallet om en kollektiv förvaltningsorganisation är ett aktiebolag vars medlemmar är föreningar av rättig hetshavare, bör medlemsstaterna kunna föreskriva att samtliga eller delar av befogenheterna för medlemsstäm man ska utövas av en församlad grupp av dessa rättig hetshavare. Medlemsstämman bör åtminstone ha befo genhet att fastställa ramen för förvaltningens verksamhet, särskilt vad gäller hur kollektiva förvaltningsorganisatio ner använder rättighetsintäkter. Detta bör dock inte på verka medlemsstaternas möjlighet att föreskriva strängare regler om exempelvis investeringar, sammanslagningar eller upptagande av lån, inklusive ett förbud mot sådana transaktioner. Kollektiva förvaltningsorganisationer bör uppmuntra sina medlemmar att delta aktivt i stämman. Utövande av rösträtt bör underlättas för medlemmar som närvarar vid stämman och även för dem som inte gör det. Utöver möjligheten att utöva sina medlemsrättigheter på elektronisk väg bör medlemmarna tillåtas delta och rösta vid stämman genom fullmakt. Möjligheten att rösta genom fullmakt bör begränsas i fall av intressekonflikt. Samtidigt bör medlemsstaterna föreskriva begränsningar vad gäller röstning genom fullmakt endast om det inte hindrar medlemmarna från att delta i beslutsfattandet på ett lämpligt och effektivt sätt. I synnerhet utnämnande av fullmaktshavare bidrar till att medlemmarna kan delta i beslutsfattandet på ett lämpligt och effektivt sätt och ger rättighetshavarna en verklig möjlighet att fritt välja en kollektiv förvaltningsorganisation oberoende av vilken medlemsstat organisationen är etablerad i.

SV20.3.2014 Europeiska unionens officiella tidning L 84/75

(24) Medlemmarna bör kunna delta i den kontinuerliga över vakningen av de kollektiva förvaltningsorganisationernas ledning. För detta bör dessa organisationer ha en över vakningsfunktion som är anpassad till den organisato riska strukturen och som ger medlemmarna möjlighet att vara representerade i det organ som utövar denna funktion. Beroende på hur den organisatoriska strukturen ser ut för en kollektiv förvaltningsorganisation kan över vakningsfunktionen utövas av ett separat organ, t.ex. ett övervakningsorgan, eller av vissa av eller alla de direktö rer i styrelsen som inte ansvarar för den dagliga led ningen av organisationen. Kravet på en rättvis och balan serad medlemsrepresentation bör inte hindra den kollek tiva förvaltningsorganisationen från att utnämna tredje parter till utövandet av övervakningsfunktionen, inbegri pet personer med relevanta yrkesmässiga sakkunskaper och rättighetshavare som inte uppfyller medlemskapskra ven eller som inte är representerade direkt av organisa tionen, utan av en enhet som är medlem i den kollektiva förvaltningsorganisationen.

(25) Med tanke på sund förvaltning måste ledningen för en kollektiv förvaltningsorganisation vara oberoende. Chefer bör, oavsett om de väljs som direktörer eller anlitas eller anställs av organisationen genom avtal, vara skyldiga att, innan de tillträder och därefter årligen, lämna en redogö relse över eventuella konflikter mellan sina intressen och de intressen som tillkommer rättighetshavare som är re presenterade av den kollektiva förvaltningsorganisationen. Sådana årliga redogörelser bör lämnas även av personer som utövar övervakningsfunktionen. Medlemsstaterna bör kunna begära att kollektiva förvaltningsorganisatio ner offentliggör sådana redogörelser eller lämnar dem till myndigheter.

(26) De kollektiva förvaltningsorganisationerna inkasserar, för valtar och fördelar intäkter från rättigheter som rättig hetshavarna har anförtrott dem. Dessa intäkter tillhör i slutändan rättighetshavarna, som kan ha ett direkt rätts ligt förhållande till organisationen eller vara represente rade genom en enhet som är medlem i den kollektiva förvaltningsorganisationen eller genom ett representa tionsavtal. Det är därför viktigt att en kollektiv förvalt ningsorganisation utövar yttersta omsorg vid inkassering, förvaltning och fördelning av dessa intäkter. Korrekt för delning är möjlig endast om den kollektiva förvaltnings organisationen håller välfungerande register över med lemskap, licenser och utnyttjande av verk och andra als ter. Relevanta uppgifter som krävs för en effektiv kollek tiv förvaltning av rättigheter bör också tillhandahållas av rättighetshavare och användare och granskas av den kol lektiva förvaltningsorganisationen.

(27) De belopp som har inkasserats för rättighetshavarnas räkning bör i räkenskaperna redovisas separat från orga nisationens eventuella egna tillgångar. Utan att det på verkar medlemsstaternas möjlighet att föreskriva sträng are regler om investeringar, inklusive ett förbud mot

investering av rättighetsintäkter, om sådana belopp inve steras, bör detta utföras i enlighet med den kollektiva förvaltningsorganisationens allmänna principer för inve steringar och riskhantering. För att upprätthålla en hög nivå när det gäller skyddet av rättighetshavarnas rättighe ter och för att säkerställa att alla intäkter som härrör från utnyttjandet av sådana rättigheter fördelas till rättighets havarna, bör de investeringar som görs och hålls av en kollektiv förvaltningsorganisation förvaltas i enlighet med kriterier som förpliktar organisationen att agera aktsamt, samtidigt som den ges möjlighet att fatta beslut om den säkraste och effektivaste investeringspolitiken. Detta bör ge den kollektiva förvaltningsorganisationen möjlighet att välja en fördelning av tillgångar som är bäst lämpad med avseende på de investerade intäkternas riskexponering och som inte i onödan äventyrar de rättighetsintäkter som rättighetshavarna är berättigade till.

(28) Eftersom rättighetshavarna är berättigade till ersättning när deras rättigheter utnyttjas, är det viktigt att förvalt ningsavgifterna inte överskrider rimliga kostnader för för valtning av rättigheterna och att alla avdrag utom förvalt ningsavgifter, till exempel avdrag för sociala, kulturella eller utbildningsrelaterade ändamål, fastställs av medlem marna i den kollektiva förvaltningsorganisationen. Kol lektiva förvaltningsorganisationer bör ge rättighets havarna insyn i de regler som gäller för sådana avdrag. Samma krav bör tillämpas på alla beslut om användning av rättighetsintäkterna för kollektiv fördelning, exempel vis i form av stipendier. Rättighetshavarna bör utan åt skillnad ha tillgång till alla sociala, kulturella eller utbild ningsrelaterade tjänster som finansieras genom sådana avdrag. Detta direktiv bör inte påverka avdrag enligt na tionell rätt i fråga om aspekter som inte regleras genom detta direktiv, såsom avdrag för kollektiva förvaltnings organisationers tillhandahållande av sociala tjänster till rättighetshavare, förutsatt att avdragen i fråga är förenliga med unionsrätten.

(29) Fördelningen och betalningen av utestående belopp till enskilda rättighetshavare eller, i förekommande fall, kate gorier av rättighetshavare bör utföras skyndsamt och i enlighet med den berörda kollektiva förvaltningsorgani sationens allmänna fördelningsprinciper, även i situatio ner där detta görs via en annan enhet som representerar rättighetshavarna. Endast objektiva skäl som ligger utan för en kollektiv förvaltningsorganisations kontroll kan motivera dröjsmål i fördelningen och betalningen av utestående belopp till rättighetshavare. Omständigheter som att rättighetsintäkterna investerats och har en för fallodag bör därför inte betraktas som ett giltigt skäl för sådana förseningar. Det är lämpligt att låta medlemssta terna besluta om regler som säkerställer en skyndsam fördelning och en effektiv sökning efter, och identifiering av, rättighetshavare i situationer där sådana objektiva skäl föreligger. För att se till att rättighetshavarnas utestående belopp fördelas på ett lämpligt och effektivt sätt, och utan att det påverkar medlemsstaternas möjlighet att fö reskriva strängare regler, är det nödvändigt att kräva att kollektiva förvaltningsorganisationer i ärligt uppsåt vidtar

SVL 84/76 Europeiska unionens officiella tidning 20.3.2014

rimliga och omsorgsfulla åtgärder för att identifiera och lokalisera de relevanta rättighetshavarna. Det är också lämpligt att medlemmarna i en kollektiv förvaltnings organisation, i den mån nationell lagstiftning medger detta, bör fatta beslut om användning av eventuella be lopp som inte kan fördelas i situationer där rättighets havare som är berättigade till dessa belopp inte kan iden tifieras eller lokaliseras.

(30) Kollektiva förvaltningsorganisationer bör kunna förvalta rättigheter och inkassera intäkter från utnyttjandet av dem inom ramen för representationsavtal med andra or ganisationer. För att skydda rättigheter som tillhör med lemmar i den andra kollektiva förvaltningsorganisationen bör en kollektiv förvaltningsorganisation inte göra någon åtskillnad mellan rättigheter som den förvaltar genom representationsavtal och rättigheter som den förvaltar di rekt för sina rättighetshavare. Den kollektiva förvaltnings organisationen bör inte heller få göra avdrag i förhållande till rättighetsintäkter som inkasserats för en annan kol lektiv förvaltningsorganisations räkning – med undantag för avdrag för förvaltningsavgifter – utan den andra or ganisationens uttryckliga medgivande. Det är också lämp ligt att kräva att kollektiva förvaltningsorganisationer inte fördelar och betalar till andra organisationer på grundval av sådana representationsavtal senare än de fördelar och betalar till sina egna medlemmar och till rättighetshavare som inte är medlemmar men som de representerar. Vi dare bör den mottagande organisationen i sin tur vara skyldig att utan dröjsmål fördela de utestående beloppen till de rättighetsinnehavare som den representerar.

(31) Skäliga och icke-diskriminerande kommersiella licensvill kor är särskilt viktiga för att säkerställa att användarna kan erhålla licenser för verk och andra alster beträffande vilka en kollektiv förvaltningsorganisation representerar rättigheter och för att säkerställa lämplig ersättning till rättighetshavarna. De kollektiva förvaltningsorganisatio nerna och användarna bör därför förhandla om licenser i ärligt uppsåt och tillämpa tariffer som bör fastställas enligt objektiva och icke-diskriminerande kriterier. Det är lämpligt att kräva att den licensavgift eller ersättning som fastställs av kollektiva förvaltningsorganisationer är rimlig i förhållande till bland annat det ekonomiska han delsvärdet för användningen av rättigheterna i ett visst sammanhang. Slutligen bör de kollektiva förvaltnings organisationerna utan onödiga dröjsmål besvara licens förfrågningar från användare.

(32) I den digitala miljön står kollektiva förvaltningsorganisa tioner ofta inför kravet att licensiera sin repertoar för helt nya former av utnyttjande och affärsmodeller. I sådana fall, och för att främja en miljö som gynnar att sådana

licenser utvecklas, bör kollektiva förvaltningsorganisatio ner, utan att det påverkar tillämpningen av konkurren slagstiftningens regler, ha den flexibilitet som krävs för att så snabbt som möjligt erbjuda individualiserade licen ser för innovativa nättjänster, utan att villkoren för dessa licenser behöver vara vägledande när villkor fastställs för andra typer av licenser.

(33) För att kollektiva förvaltningsorganisationer ska kunna fullgöra sina skyldigheter enligt detta direktiv bör använ darna ge organisationerna relevanta uppgifter om an vändningen av de rättigheter som de kollektiva förvalt ningsorganisationerna representerar. Denna skyldighet gäller inte för fysiska personer som agerar för ändamål som inte ingår i deras handels-, företags-, hantverks- eller yrkesverksamhet och som därför inte omfattas av defini tionen av användare enligt detta direktiv. Vidare bör de erfordrade uppgifterna till de kollektiva förvaltningsorga nisationerna begränsas till vad som är rimligt, nödvändigt och som är tillgängliga för användarna för att sådana organisationer ska kunna utföra sina verksamheter, med hänsyn tagen till den specifika situationen som gäller för små och medelstora företag. Denna skyldighet kan inklu deras i ett avtal mellan en kollektiv förvaltningsorganisa tion och en användare; detta utesluter inte nationella lagstadgade rättigheter till information. Tidsfristerna för användarnas tillhandahållande av uppgifter bör vara så dana att de gör det möjligt för de kollektiva förvaltnings organisationerna att respektera de fastställda tidsfristerna för fördelning av utestående belopp till rättighetshavarna. Detta direktiv bör inte påverka medlemsstaternas möjlig het att kräva att de kollektiva förvaltningsorganisationer som är etablerade på deras territorier utfärdar gemen samma fakturor.

(34) För att öka tilltron hos rättighetshavare, användare och andra kollektiva förvaltningsorganisationer till den för valtning av rättigheter som kollektiva förvaltningsorgani sationer erbjuder, bör varje kollektiv förvaltningsorgani sation uppfylla särskilda insynskrav. Varje kollektiv för valtningsorganisation, eller en medlem av en sådan som samtidigt är en enhet med ansvar för tillskrivning eller betalning av utestående belopp till rättighetshavare, bör därför vara skyldig att lämna viss information till en skilda rättighetshavare minst en gång per år, till exempel om de belopp som tillskrivs eller betalas till dem och om avdrag. Kollektiva förvaltningsorganisationer bör också vara skyldiga att tillhandahålla tillräcklig information, in begripet ekonomisk information, till de andra kollektiva förvaltningsorganisationer vars rättigheter de förvaltar ge nom representationsavtal.

(35) För att se till att rättighetshavare, andra kollektiva förvalt ningsorganisationer och användare har tillgång till infor mation om organisationens verksamhetsområde och de verk eller andra alster som den representerar bör en

SV20.3.2014 Europeiska unionens officiella tidning L 84/77

kollektiv förvaltningsorganisation lämna information om dessa aspekter efter en vederbörligt motiverad begäran. Det bör vara upp till nationell rätt att avgöra frågan om och i vilken mån rimliga avgifter kan debiteras för till handahållande av denna tjänst. Varje kollektiv förvalt ningsorganisation bör även offentliggöra information om sin struktur och om hur den bedriver sin verksamhet, och då inte minst information om sin stadga och all männa policy beträffande förvaltningsavgifter, avdrag och tariffer.

(36) För att se till att rättighetshavarna kan övervaka och jämföra hur deras kollektiva förvaltningsorganisationer fungerar bör dessa organisationer offentliggöra en årlig insynsrapport som innehåller jämförbar reviderad finan siell information som särskilt gäller deras verksamhet. De kollektiva förvaltningsorganisationerna bör också, som en del av den årliga insynsrapporten, offentliggöra en årlig specialrapport om användningen av de belopp som av delats för sociala, kulturella och utbildningsrelaterade tjänster. Detta direktiv bör inte hindra en kollektiv för valtningsorganisation från att offentliggöra den infor mation som krävs i den årliga insynsrapporten i ett och samma dokument, till exempel som en del av orga nisationens årsredovisning, eller i separata rapporter.

(37) Leverantörer av nättjänster som använder musikaliska verk, t.ex. musiktjänster där konsumenter kan ladda ner musik eller lyssna på streamad musik eller andra tjänster som erbjuder filmer eller spel där musik är ett viktigt inslag, måste först skaffa rättigheterna att använda sådana verk. Enligt direktiv 2001/29/EG krävs licens för var och en av rättigheterna för användning av musikaliska verk på nätet. När det gäller upphovsmän är dessa rättigheter ensamrätten till mångfaldigande och ensamrätten till överföring av musikaliska verk till allmänheten, i vilken ingår rättigheten att tillhandahålla verken på begäran. Dessa rättigheter kan förvaltas av enskilda rättighetshava re, t.ex. upphovsmän eller musikförläggare, eller av kol lektiva förvaltningsorganisationer som erbjuder kollektiva förvaltningstjänster till rättighetshavare. Olika kollektiva förvaltningsorganisationer kan förvalta upphovsmäns rät tigheter till mångfaldigande respektive överföring till all mänheten. Det finns också fall där flera rättighetshavare har rättigheter till samma verk och kan ha gett olika organisationer tillstånd att licensiera sina andelar av rät tigheterna till verket. Användare som vill erbjuda kon sumenterna en tjänst på nätet med ett brett urval musi kaliska verk behöver aggregera rättigheter till verk från olika rättighetshavare och kollektiva förvaltningsorganisa tioner.

(38) Trots att internet är gränslöst är nätmarknaden för mu siktjänster i unionen fortfarande fragmenterad, och en digital inre marknad har ännu inte uppnåtts helt och hållet. Komplexiteten och svårigheterna förknippade

med kollektiv förvaltning av rättigheter i Europa har i vissa fall förvärrat fragmenteringen av den europeiska digitala marknaden för musiktjänster på nätet. Denna situation står i stark kontrast till konsumenternas snabbt ökande efterfrågan på tillgång till digitalt innehåll och tillhörande innovativa tjänster, även över nationella gränser.

(39) I sin rekommendation 2005/737/EG uttrycker kommis sionen sitt stöd för en ny rättslig ram som är bättre anpassad för unionsomfattande förvaltning av upphovs rätt och närstående rättigheter när det gäller att tillhan dahålla lagliga musiktjänster på nätet. Enligt rekommen dationen behöver de kommersiella användarna, i en tid där musikaliska verk utnyttjas på nätet, en policy för licensiering som är anpassad till den gränslösa internet miljön, med licenser som omfattar flera länder. Rekom mendationen har emellertid inte varit tillräcklig för att uppmuntra till omfattande gränsöverskridande licensie ring av näträttigheter för musikaliska verk eller för att möta de särskilda krav som gäller för gränsöverskridande licensiering.

(40) När det gäller musik på nätet är kollektiv förvaltning av upphovsrättigheter på territoriell basis fortfarande nor men, och därför är det ytterst viktigt att skapa betingelser där kollektiva förvaltningsorganisationer kan fungera så effektivt som möjligt i en allt mer gränsöverskridande miljö. Det är därför lämpligt att tillhandahålla en upp sättning regler som fastställer de grundläggande villkoren för de kollektiva förvaltningsorganisationernas gränsöver skridande kollektiva licensiering av upphovsrättigheter till musikaliska verk för användning på nätet, inklusive tex ter. Samma regler bör tillämpas på sådan licensiering av alla musikaliska verk, inbegripet musikaliska verk som ingår i audiovisuella verk. Nättjänster som enbart tillhan dahåller tillgång till musikaliska verk i form av notblad bör dock inte omfattas. Bestämmelserna i detta direktiv bör säkerställa minimikvaliteten i de kollektiva förvalt ningsorganisationernas gränsöverskridande tjänster, sär skilt i fråga om insyn i den repertoar de representerar och möjligheten att kontrollera att de finansiella flöden som gäller användningen av rättigheter är korrekta. Det bör också finnas ett ramverk som främjar frivillig aggre gering av musikrepertoarer och rättigheter, vilket minskar antalet licenser som en användare behöver för att driva en gränsöverskridande tjänst som omfattar flera repertoa rer. Bestämmelserna bör göra det möjligt för en kollektiv förvaltningsorganisation att begära att en annan organi sation representerar dess repertoar i gränsöverskridande situationer om den inte på egen hand kan eller vill upp fylla kraven. Det bör finnas en skyldighet för den till frågade organisationen, förutsatt att den redan aggregerar repertoarer och erbjuder eller utfärdar gränsöverskridande licenser, att godta den begärande organisationens till stånd. Framväxten av unionsomfattande lagliga tjänster för musik på nätet bör också bidra till kampen mot intrång i upphovsrätt på nätet.

SVL 84/78 Europeiska unionens officiella tidning 20.3.2014

(41) Tillgången till korrekt och lättförståelig information om musikaliska verk, rättighetshavare och rättigheter som varje kollektiv förvaltningsorganisation har tillstånd att representera inom ett givet territorium är en faktor av stor vikt för ett effektivt och öppet licensieringsförfaran de, den efterföljande hanteringen av användarrapporter, fakturering av tjänsteleverantörer och fördelning av utes tående belopp. Därför bör kollektiva förvaltningsorgani sationer som utfärdar gränsöverskridande licenser för musikaliska verk ha resurser att hantera dessa detaljerade uppgifter snabbt och korrekt. För detta krävs databaser om innehav av rättigheter som licensieras för flera terri torier, vilka gör det möjligt att identifiera verk, rättigheter och rättighetshavare som en kollektiv förvaltningsorgani sation har tillstånd att representera samt de territorier som tillståndet omfattar. Ändringar i denna information bör beaktas utan onödiga dröjsmål, och databaserna bör uppdateras kontinuerligt. Dessa databaser bör också hjälpa till att matcha information om verk med infor mation om fonogram eller andra upptagningar som ver ket ingår i. Det är också viktigt att säkerställa att framtida användare och rättighetshavare samt kollektiva förvalt ningsorganisationer har tillgång till den information som behövs för att identifiera den repertoar som dessa organisationer representerar. Kollektiva förvaltningsorga nisationer bör kunna vidta åtgärder för att säkerställa att uppgifterna är riktiga och deras integritet, samt kontrol lera hur uppgifterna återanvänds och för att skydda kom mersiellt känslig information.

(42) För att säkerställa att uppgifterna om den musikrepertoar som kollektiva förvaltningsorganisationer hanterar är så korrekta som möjligt, bör de organisationer som utfärdar gränsöverskridande licenser för musikaliska verk vara skyldiga att, vid behov, uppdatera sina databaser kontinu erligt och utan dröjsmål. De bör inrätta lättillgängliga förfaranden så att leverantörer av nättjänster samt rättig hetshavare och andra kollektiva förvaltningsorganisatio ner kan underrätta dem om felaktigheter som organisa tionernas databaser kan innehålla i fråga om verk som de äger eller kontrollerar, inklusive hela eller delvisa rättig heter och de territorier för vilka de har gett den berörda kollektiva förvaltningsorganisationen tillstånd att agera, dock utan att äventyra riktigheten och integriteten i de uppgifter som den kollektiva förvaltningsorganisationen tillhandahåller. Eftersom Europaparlamentets och rådets direktiv 95/46/EG (1), enligt vilken varje registrerad har rätt att få felaktiga eller ofullständiga uppgifter rättade, utplånade eller blockerade, bör det även säkerställas ge nom det här direktivet att felaktig information rörande rättighetshavare eller andra kollektiva förvaltningsorgani sationer när det gäller gränsöverskridande licenser ska korrigeras utan onödigt dröjsmål. De kollektiva förvalt ningsorganisationerna bör också ha kapacitet till elektro nisk hantering för registrering av verk och tillstånd att förvalta rättigheter. Med tanke på hur viktigt det är med

automatisk informationsbehandling för snabb och effek tiv hantering av uppgifter, bör de kollektiva förvaltnings organisationerna se till att rättighetshavarna kan lämna information genom elektroniska system på ett strukture rat sätt. De kollektiva förvaltningsorganisationer bör så långt som möjligt se till att deras elektroniska system följer relevanta frivilliga branschnormer eller förfaranden som har utvecklats på internationell nivå eller unions nivå.

(43) Användning av branschnormer för musikanvändning, försäljningsrapportering och fakturering är avgörande för att effektivisera utbyte av uppgifter mellan kollektiva förvaltningsorganisationer och användare. Övervakningen av hur licenser används bör ske med respekt för grund läggande rättigheter, däribland rätten till respekt för pri vat- och familjeliv och rätten till skydd av personuppgif ter. För att säkerställa att dessa effektivitetsvinster ger snabbare hantering av ekonomiska uppgifter och i slu tändan snabbare betalningar till rättighetshavarna, bör de kollektiva förvaltningsorganisationerna vara skyldiga att utan dröjsmål fakturera tjänsteleverantörerna och fördela utestående belopp till rättighetshavarna. För att detta krav ska fungera effektivt är det nödvändigt att användarna ger de kollektiva förvaltningsorganisationerna korrekta och regelbundna rapporter om hur verken används. De kollektiva förvaltningsorganisationerna bör inte vara skyl diga att godta rapporter från användarna i godtyckligt format när det finns allmänt gällande branschnormer. De kollektiva förvaltningsorganisationerna bör inte hind ras att lägga ut tjänster för utfärdande av gränsöverskri dande licenser för näträttigheter till musikaliska verk på entreprenad. Delade eller konsoliderade back office-resur ser kan hjälpa organisationerna att förbättra förvaltnings tjänsterna och rationalisera investeringarna i databehand lingsverktyg.

(44) Aggregering av olika musikrepertoarer för gränsöverskri dande licensiering underlättar licensieringsförfarandet och, genom att göra alla repertoarer tillgängliga på mark naden för gränsöverskridande licensiering, förbättrar den kulturella mångfalden och minskar antalet transaktioner som en leverantör av tjänster på nätet behöver göra för att kunna erbjuda sina tjänster. En sådan aggregering av repertoarer bör göra det enklare att ta fram nya nättjäns ter och bör också leda till sänkta transaktionskostnader vilket i slutändan gynnar konsumenterna. Därför bör de kollektiva förvaltningsorganisationerna som inte vill eller kan utfärda gränsöverskridande licenser direkt för sin egen musikrepertoar uppmuntras att frivilligt ge andra kollektiva förvaltningsorganisationer tillstånd att förvalta repertoaren på ett icke-diskriminerande sätt. Exklusivitet i avtal om gränsöverskridande licenser begränsar dessutom utbudet för användare som vill ha gränsöverskridande licenser och begränsar även utbudet för kollektiva förvalt ningsorganisationer som efterfrågar förvaltningstjänster

SV20.3.2014 Europeiska unionens officiella tidning L 84/79

(1) Europaparlamentets och rådets direktiv 95/46/EG av den 24 oktober 1995 om skydd för enskilda personer med avseende på behandling av personuppgifter och om det fria flödet av sådana uppgifter (EGT L 281, 23.11.1995, s. 31).

för sin repertoar i gränsöverskridande situationer. Därför bör alla representationsavtal mellan kollektiva förvalt ningsorganisationer som tillhandahåller gränsöverskri dande licenser ingås utan krav på exklusivitet.

(45) En särskilt viktig faktor för medlemmarna i kollektiva förvaltningsorganisationer är insynen i de villkor som gäller när kollektiva förvaltningsorganisationer förvaltar näträttigheter. De kollektiva förvaltningsorganisationerna bör därför ge sina medlemmar tillräcklig information om de huvudsakliga villkoren i de avtal som ger en annan kollektiv förvaltningsorganisation tillstånd att represen tera dessa medlemmars näträttigheter till musik i fråga om gränsöverskridande licensiering.

(46) Det är också viktigt att kräva att kollektiva förvaltnings organisationer som erbjuder eller utfärdar gränsöverskri dande licenser samtycker till att representera den reper toar som förvaltas av en annan kollektiv förvaltnings organisation som inte vill göra detta direkt. För att säker ställa att detta krav inte är oproportionellt och inte går längre än vad som är nödvändigt bör den tillfrågade kollektiva förvaltningsorganisationen vara skyldig att godta representationen endast om begäran är begränsad till sådana näträttigheter eller kategorier av näträttigheter som den tillfrågade organisationen själv representerar. Kravet bör dessutom endast gälla kollektiva förvaltnings organisationer som aggregerar repertoarer och bör inte utökas till kollektiva förvaltningsorganisationer som en dast tillhandahåller gränsöverskridande licenser för sin egen repertoar. Inte heller bör kravet gälla kollektiva för valtningsorganisationer som enbart aggregerar rättigheter till samma verk för att kunna göra gemensam licensiering av rätten till mångfaldigande och rätten till överföring till allmänheten beträffande dessa verk. För att skydda intres sena för rättighetshavarna hos den kollektiva förvalt ningsorganisation som beviljar tillståndet och se till att små och mindre välkända repertoarer i medlemsstaterna kan få tillträde till den inre marknaden på lika villkor är det viktigt att repertoaren hos den kollektiva förvaltnings organisation som beviljar tillståndet förvaltas på samma villkor som repertoaren hos den kollektiva förvaltnings organisation för vilken tillståndet beviljas, och att den ingår i erbjudanden som den senare organisationen till handahåller leverantörer av nättjänster. Den förvaltnings avgift som debiteras av den kollektiva förvaltningsorga nisation för vilken tillståndet beviljats bör göra det möj ligt för organisationen att få igen de nödvändiga och skäliga investeringar som den gjort. Avtal genom vilka en kollektiv förvaltningsorganisation ger en eller flera andra organisationer tillstånd att utfärda gränsöverskri dande licenser för sin egen musikrepertoar för använd ning på nätet bör inte hindra den förstnämnda kollektiva förvaltningsorganisationen från att fortsätta utfärda licen ser begränsade till den medlemsstats territorium där or ganisationen är etablerad, för sin egen repertoar och all annan repertoar som den har tillstånd att representera inom territoriet i fråga.

(47) Syftet med och effektiviteten hos bestämmelserna rö rande gränsöverskridande licensiering som utförs av de kollektiva förvaltningsorganisationerna undermineras

kraftigt om rättighetshavarna inte kan utöva sådana rät tigheter i fråga om att utfärda gränsöverskridande licenser i fall där den kollektiva förvaltningsorganisation till vil ken de har anförtrott sina rättigheter inte skulle utfärda eller erbjuda gränsöverskridande licenser och dessutom inte skulle vilja ge en annan kollektiv förvaltningsorgani sation tillstånd att göra detta. Det skulle därför vara vik tigt att rättighetshavarna under sådana omständigheter kan utöva rättigheten att själva eller genom en eller flera andra parter utfärda de gränsöverskridande licenser som leverantörerna av nättjänster vill ha, genom att återta rättigheterna från sin ursprungliga kollektiva förvaltnings organisation i den utsträckning som krävs för gränsöver skridande licensiering för användning på nätet och låta samma rättigheter vara kvar hos den ursprungliga orga nisationen med avseende på icke gränsöverskridande li censiering.

(48) Sändarföretagen har i allmänhet en licens från en lokal kollektiv förvaltningsorganisation för sina egna utsänd ningar av radio- och teveprogram som innehåller musi kaliska verk. En sådan licens är ofta begränsad till utsänd ningar. För att göra sådana utsändningar tillgängliga också på nätet krävs en licens för näträttigheter till mu sikaliska verk. För att underlätta licensiering av näträttig heter till musikaliska verk när det gäller samtidig och fördröjd sändning på nätet av teve- och radiosändningar är det nödvändigt att uppställa ett undantag från de reg ler som annars gäller för gränsöverskridande licensiering av näträttigheter till musikaliska verk. Ett sådant undan tag bör begränsas till vad som är nödvändigt för att få tillgång till teve- eller radioprogram på nätet och till material som har ett klart och underordnat förhållande till originalsändningen och som produceras t.ex. för kom plettering, förhandsvisning eller recension av teve- eller radioprogrammet i fråga. Undantaget bör inte fungera så att konkurrensen snedvrids jämfört med andra tjänster som ger konsumenterna tillgång till enskilda musikaliska eller audiovisuella verk på nätet och inte heller leda till begränsande förfaranden såsom uppdelning av mark nader eller kunder, vilket skulle strida mot artikel 101 eller 102 i EUF-fördraget.

(49) Det är nödvändigt att säkerställa att bestämmelserna i den nationella lagstiftning som antas enligt detta direktiv verkställs effektivt. De kollektiva förvaltningsorganisatio nerna bör erbjuda sina medlemmar särskilda förfaranden för hantering av klagomål. Dessa förfaranden bör också vara tillgängliga för andra rättighetshavare som en kol lektiv förvaltningsorganisation representerar direkt och för andra kollektiva förvaltningsorganisationer för vilkas räkning den förvaltar rättigheter genom ett representa tionsavtal. Vidare bör medlemsstaterna ha rätt att före skriva att tvister mellan kollektiva förvaltningsorganisa tioner, deras medlemmar, rättighetshavare eller användare vad gäller tillämpningen av detta direktiv kan bli föremål för ett snabbt, oberoende och opartiskt förfarande för alternativ tvistlösning. I synnerhet kan bestämmelserna om gränsöverskridande licensiering av näträttigheter för musikaliska verk försvagas om tvister mellan kollektiva förvaltningsorganisationer och andra parter inte får en snabb och effektiv lösning. Därför är det lämpligt att, utan att det påverkar rättigheten att vända sig till dom stol, föreskriva en möjlighet till ett lättillgängligt, effektivt och opartiskt förfarande utanför domstol, till exempel

SVL 84/80 Europeiska unionens officiella tidning 20.3.2014

medling eller skiljedom, för att lösa konflikter mellan å ena sidan kollektiva förvaltningsorganisationer som utfär dar gränsöverskridande licenser och å andra sidan leve rantörer av nättjänster, rättighetshavare och andra kollek tiva förvaltningsorganisationer. I detta direktiv föreskrivs inte någon specifik typ av alternativ tvistlösning, och det fastställs inte heller vilket organ som bör ansvara för denna tvistlösning, under förutsättning att det finns ga rantier för att organet i fråga är oberoende, opartiskt och effektivt. Slutligen är det också lämpligt att kräva att medlemsstaterna har oberoende, opartiska och effektiva tvistlösningsförfaranden som inbegriper antingen organ med expertis på det immaterialrättsliga området eller domstolar och som är ändamålsenliga för att lösa kom mersiella tvister mellan kollektiva förvaltningsorganisatio ner och användare i fråga om gällande eller föreslagna licensieringsvillkor eller om avtalsbrott.

(50) Medlemsstaterna bör inrätta lämpliga förfaranden som gör det möjligt att övervaka om kollektiva förvaltnings organisationer efterlever detta direktiv. Samtidigt som det inte är lämpligt att detta direktiv begränsar medlemssta ternas val vare sig av behöriga myndigheter eller om kontrollen över de kollektiva förvaltningsorganisatio nerna sker på förhand eller i efterhand, bör det säker ställas att sådana myndigheter är kapabla att effektivt och skyndsamt hantera problem som skulle kunna uppstå vid tillämpningen av detta direktiv. Medlemsstaterna bör inte vara skyldiga att inrätta nya behöriga myndigheter. Vi dare bör det finnas möjlighet för medlemmarna i en kollektiv förvaltningsorganisation, rättighetshavare, an vändare, kollektiva förvaltningsorganisationer och andra berörda parter att underrätta en behörig myndighet om verksamheter eller omständigheter som enligt deras upp fattning innebär att kollektiva förvaltningsorganisationer och, i förekommande fall, användare gör sig skyldiga till lagöverträdelser. Medlemsstaterna bör se till att de behö riga myndigheterna har befogenhet att ålägga sanktioner eller vidta åtgärder om bestämmelser i nationell rätt som genomför detta direktiv överträds. Detta direktiv föreskri ver inte några specifika typer av sanktioner eller åtgärder så länge de är effektiva, proportionella och avskräckande. Sådana sanktioner eller åtgärder kan inbegripa föreläg gande om att avskeda direktörer som agerat försumligt, inspektioner i de lokaler som en kollektiv förvaltnings organisation förfogar över eller, om en kollektiv förvalt ningsorganisation fått tillstånd att verka, åtgärder som innebär att organisationen fråntas tillståndet. Detta direk tiv bör vara neutralt i fråga om tillstånds- och kontroll system i medlemsstaterna, inklusive representativitetskrav för kollektiva förvaltningsorganisationer, förutsatt att de är förenliga med unionsrätten och inte utgör något hin der för att detta direktiv tillämpas fullt ut.

(51) För att säkerställa att kraven rörande gränsöverskridande licensiering efterlevs bör det finnas särskilda bestämmel ser om övervakning av hur de genomförs. Medlemssta ternas behöriga myndigheter och kommissionen bör för

detta syfte samarbeta med varandra. Medlemsstaterna bör bistå varandra genom att utbyta information mellan sina behöriga myndigheter för att underlätta övervakningen av de kollektiva förvaltningsorganisationerna.

(52) Det är viktigt att de kollektiva förvaltningsorganisatio nerna respekterar rätten till privatliv och skyddet av per sonuppgifter för alla rättighetshavare, medlemmar, an vändare och andra personer vars uppgifter de hanterar. Direktiv 95/46/EG reglerar den behandling av person uppgifter som sker inom ramen för det direktivet i med lemsstaterna och under tillsyn av medlemsstaternas be höriga myndigheter, särskilt de offentliga oberoende myndigheter som medlemsstaterna har utsett. Rättighets havarna bör få nödvändig information om hur deras uppgifter hanteras, vem som är mottagare till uppgifter na, tidsgränser för hur länge sådana uppgifter hålls i databaser och hur rättighetshavarna kan utöva sin rätt att få tillgång till, korrigera eller radera uppgifter som rör deras person enligt direktiv 95/46/EG. Särskilt gäller att unika identifierare som gör det möjligt att indirekt identifiera en person bör hanteras som personuppgifter i den mening som avses i det direktivet.

(53) Bestämmelserna om verkställighetsåtgärder bör inte på verka oberoende offentliga nationella myndigheters behö righeter som de fastställts av medlemsstaterna enligt di rektiv 95/46/EG för övervakning av att de nationella bestämmelser som antagits för att genomföra det direk tivet efterlevs.

(54) Detta direktiv står i överensstämmelse med de grundläg gande rättigheter och principer som erkänns särskilt i Europeiska unionens stadga om de grundläggande rättig heterna. De bestämmelser i detta direktiv som rör tvist lösning bör inte hindra parterna från att utöva sin rätt att vända sig till domstol enligt det som garanteras i stadgan.

SV20.3.2014 Europeiska unionens officiella tidning L 84/81

(55) Eftersom målen för detta direktiv, nämligen att förbättra medlemmarnas möjligheter att utöva kontroll över verk samheten i de kollektiva förvaltningsorganisationerna, ga rantera tillräcklig insyn i dem och förbättra den gräns överskridande licensieringen av upphovsrättigheter till musikaliska verk för användning på nätet, inte i tillräcklig utsträckning kan uppnås av medlemsstaterna utan snara re, på grund av deras omfattning och verkningar, kan uppnås bättre på unionsnivå, kan unionen anta åtgärder i enlighet med subsidiaritetsprincipen i artikel 5 i fördra get om Europeiska unionen. I enlighet med proportiona litetsprincipen i samma artikel, går detta direktiv inte utöver vad som är nödvändigt för att uppnå dessa mål.

(56) Bestämmelserna i detta direktiv påverkar inte tillämp ningen av konkurrensregler och annan relevant lagstift ning inom andra områden såsom sekretess, affärshemlig heter, integritet, tillgång till handlingar, avtalsrätt och internationell privaträtt rörande lagkonflikter och dom stolars behörighet, samt arbetstagares och arbetsgivares föreningsfrihet och deras organisationsrätt.

(57) I enlighet med den gemensamma politiska förklaringen av den 28 september 2011 från medlemsstaterna och kommissionen om förklarande dokument (1), har med lemsstaterna åtagit sig att, i de fall detta är berättigat, låta anmälan av införlivandeåtgärder åtföljas av ett eller flera dokument som förklarar förhållandet mellan de olika delarna i direktivet och motsvarande delar i de nationella instrumenten för införlivande. Med avseende på detta direktiv anser lagstiftaren att översändandet av sådana dokument är berättigat.

(58) Europeiska datatillsynsmannen har hörts i enlighet med artikel 28.2 i Europaparlamentets och rådets förordning (EG) nr 45/2001 (2) och avgav ett yttrande den 9 oktober 2012.

HÄRIGENOM FÖRESKRIVS FÖLJANDE.

AVDELNING I

ALLMÄNNA BESTÄMMELSER

Artikel 1

Syfte

I detta direktiv fastställs de krav som är nödvändiga för att säkerställa att kollektiva förvaltningsorganisationer förvaltar upphovsrätt och närstående rättigheter på ett välfungerande sätt. Likaså fastställs krav för de kollektiva förvaltningsorganisatio nernas gränsöverskridande licensiering av upphovsrättigheter till musikaliska verk för användning på nätet.

Artikel 2

Tillämpningsområde

1. Avdelningarna I, II, IV och V med undantag för artiklarna 34.2 och 38 är tillämpliga på alla kollektiva förvaltningsorga nisationer som är etablerade inom unionen.

2. Avdelning III och artiklarna 34.2 och 38 är tillämpliga på kollektiva förvaltningsorganisationer som är etablerade inom unionen och förvaltar upphovsrättigheter till musikaliska verk för gränsöverskridande användning på nätet.

3. De relevanta bestämmelserna i detta direktiv är tillämpliga på enheter som direkt eller indirekt, helt eller delvis ägs eller kontrolleras av en kollektiv förvaltningsorganisation, förutsatt att sådana enheter bedriver en verksamhet som, om den skulle bedrivas av den kollektiva förvaltningsorganisationen, skulle omfattas av bestämmelserna i detta direktiv.

4. Artiklarna 16.1, 18, 20, 21.1 a, b, c, e, f och g, 36 och 42 är tillämpliga på alla oberoende förvaltningsenheter som är eta blerade inom unionen.

Artikel 3

Definitioner

I detta direktiv gäller följande definitioner:

a) kollektiv förvaltningsorganisation: en organisation som har till stånd enligt lag eller genom överlåtelse, licens eller annat avtal att som sitt enda eller huvudsakliga syfte förvalta upp hovsrätter eller närstående rättigheter för mer än en rättig hetshavare till gemensamt gagn för dessa rättighetshavare, och som uppfyller minst ett av följande kriterier:

i) organisationen ägs eller kontrolleras av sina medlemmar,

ii) organisationen är organiserad på ideell basis.

b) oberoende förvaltningsenhet: en organisation som enligt lag eller genom överlåtelse, licens eller annat avtal har tillstånd att som sitt enda eller huvudsakliga syfte förvalta upphovs rätter eller närstående rättigheter för mer än en rättighets havare till gemensamt gagn för dessa rättighetshavare, och som

i) inte, vare sig direkt eller indirekt, helt eller delvis, ägs eller kontrolleras av rättighetshavare, och som

ii) organiseras på vinstbasis.

c) rättighetshavare: en person eller enhet, som inte är en kol lektiv förvaltningsorganisation, som innehar upphovsrätt el ler närstående rättighet eller som, inom ramen för ett avtal om utnyttjande av rättigheter eller enligt lag, har rätt till en del av rättighetsintäkterna.

SVL 84/82 Europeiska unionens officiella tidning 20.3.2014

(1) EUT C 369, 17.12.2011, s. 14. (2) Europaparlamentets och rådets förordning (EG) nr 45/2001 av den

18 december 2000 om skydd för enskilda då gemenskapsinstitutio nerna och gemenskapsorganen behandlar personuppgifter och om den fria rörligheten för sådana uppgifter (EGT L 8, 12.1.2001, s. 1).

d) medlem: en rättighetshavare eller en enhet som representerar rättighetshavare, inbegripet andra kollektiva förvaltnings organisationer och rättighetshavarsammanslutningar, som uppfyller kraven för medlemskap i den kollektiva förvalt ningsorganisationen och som organisationen har beviljat tillträde.

e) stadga: stiftelseurkund och bolagsordning, stadga, regler eller konstituerande handlingar för en kollektiv förvaltningsorga nisation.

f) medlemsstämma: det organ i den kollektiva förvaltningsorga nisationen där medlemmarna deltar och utövar sin rösträtt, oberoende av organisationens juridiska form.

g) direktör:

i) en ledamot av styrelsen i de fall där nationell rätt eller stadgan för den kollektiva förvaltningsorganisationen föreskriver en enda styrelse,

ii) en ledamot av styrelsen eller övervakningsorganet i de fall där nationell rätt eller stadgan för den kollektiva förvaltningsorganisationen föreskriver en dualistisk sty relse.

h) rättighetsintäkter: inkomster som en kollektiv förvaltnings organisation har inkasserat för rättighetshavarnas räkning, oavsett om de härrör från en ensamrätt, en rätt till ersätt ning eller en rätt till kompensation.

i) förvaltningsavgifter: de belopp som en kollektiv förvaltnings organisation debiterar, drar av eller kompenserar för från rättighetsintäkter eller från inkomst som härrör från inve stering av sådana intäkter för att täcka kostnaderna för förvaltning av upphovsrätt eller närstående rättigheter.

j) representationsavtal: avtal mellan kollektiva förvaltningsorga nisationer genom vilket en kollektiv förvaltningsorganisa tion ger en annan kollektiv förvaltningsorganisation till stånd att förvalta de rättigheter den representerar, inbegripet avtal som sluts enligt artiklarna 29 och 30.

k) användare: en person eller enhet som driver verksamhet som kräver tillstånd från rättighetshavare, ersättning till rättig hetshavare eller betalning av kompensation till rättighets havare och som inte agerar i egenskap av konsument.

l) repertoar: de rättigheter till verk som en kollektiv förvalt ningsorganisation förvaltar.

m) gränsöverskridande licens: en licens som täcker fler än en medlemsstats territorium.

n) näträttigheter till musikaliska verk: rättigheter som en upp hovsman har till ett musikaliskt verk enligt artiklarna 2 och 3 i direktiv 2001/29/EG och som krävs för att kunna tillhandahålla en nättjänst.

AVDELNING II

KOLLEKTIVA FÖRVALTNINGSORGANISATIONER

KAPITEL 1

Kollektiva förvaltningsorganisationer: representation av rät tighetshavare samt medlemskap och organisation

Artikel 4

Allmänna principer

Medlemsstaterna ska se till att kollektiva förvaltningsorganisa tioner agerar i bästa intresse för de rättighetshavare vars rättig heter de representerar och att de inte ålägger dem skyldigheter som inte objektivt sett är nödvändiga för skyddet av rättighets havarnas rättigheter och intressen eller för en effektiv förvalt ning av deras rättigheter.

Artikel 5

Rättighetshavarnas rättigheter

1. Medlemsstaterna ska se till att rättighetshavarna har de rättigheter som fastställs i punkterna 2–8 och att dessa rättig heter anges i stadgan eller medlemskapsvillkoren för den kol lektiva förvaltningsorganisationen.

2. Rättighetshavarna ska få ge valfri kollektiv förvaltnings organisation tillstånd att förvalta valfria rättigheter, kategorier av rättigheter eller typer av verk och andra alster, för valfria territorier oberoende av organisationens eller rättighetshavarens nationalitet, hemvist eller etableringsmedlemsstat. Såvida inte den kollektiva förvaltningsorganisationen har objektivt grundade skäl att avslå en begäran om förvaltning ska den vara skyldig att förvalta sådana rättigheter, kategorier av rättigheter eller typer av verk och andra alster, förutsatt att förvaltningen av dem ingår i organisationens verksamhetsområde.

3. Rättighetshavarna ska ha rätt att bevilja licenser för icke- kommersiell användning av rättigheter, kategorier av rättigheter, typer av verk och andra alster efter eget val.

4. Rättighetshavarna ska ha rätt att ta tillbaka tillståndet att förvalta rättigheter, kategorier av rättigheter eller typer av verk och andra alster som de har beviljat en kollektiv förvaltnings organisation eller att från en sådan organisation ta tillbaka nå gon av de rättigheter, kategorier av rättigheter, typer av verk och andra alster efter eget val i enlighet med punkt 2 och för de territorier de väljer, med rimligt varsel som inte överskrider sex månader. Den kollektiva förvaltningsorganisationen får besluta att ett sådant avslutande eller fråntagande ska träda i kraft först i slutet av räkenskapsåret.

SV20.3.2014 Europeiska unionens officiella tidning L 84/83

5. Om det finns utestående belopp till en rättighetshavare för utnyttjande som inträffat innan tillbakatagandet av tillståndet eller fråntagandet av rättigheter trädde i kraft eller under en licens som beviljats innan ett sådant tillbakatagande av rättig heter trädde i kraft, ska rättighetshavaren ha kvar sina rättighe ter enligt artiklarna 12, 13, 18, 20, 28 och 33.

6. En kollektiv förvaltningsorganisation får inte begränsa ut övandet av rättigheter enligt punkterna 4 och 5 genom att, som ett villkor för att utöva dessa rättigheter, kräva att förvaltningen av rättigheter eller kategorier av rättigheter eller typer av verk eller andra alster som tagits tillbaka anförtros en annan kollektiv förvaltningsorganisation.

7. I situationer där en rättighetshavare ger en kollektiv för valtningsorganisation tillstånd att förvalta dennes rättigheter ska rättighetshavaren ge sitt uttryckliga medgivande specifikt för varje rättighet eller kategori av rättigheter eller typ av verk eller andra alster som rättighetshavaren beviljar organisationen till stånd att förvalta. Varje sådant medgivande ska finnas doku menterat.

8. En kollektiv förvaltningsorganisation ska underrätta rättig hetshavarna om deras rättigheter enligt punkterna 1–7 och om villkoren för den rättighet som föreskrivs i punkt 3, innan den erhåller deras tillstånd att förvalta rättigheter eller kategorier av rättigheter eller typer av verk eller andra alster.

En kollektiv förvaltningsorganisation ska underrätta de rättig hetshavare som redan har gett organisationen tillstånd, om de ras rättigheter enligt punkterna 1–7 och om villkoren för den rättighet som föreskrivs i punkt 3 senast den 10 oktober 2016.

Artikel 6

Regler för medlemskap i kollektiva förvaltningsorganisationer

1. Medlemsstaterna ska se till att kollektiva förvaltningsorga nisationer efterlever de regler som anges i punkterna 2–5.

2. En kollektiv förvaltningsorganisation ska godta rättighets havare och enheter som representerar rättighetshavare, inbegri pet andra kollektiva förvaltningsorganisationer och sammanslut ningar av rättighetshavare, som medlemmar om de uppfyller kraven för medlemskap, vilka ska baseras på objektiva, trans parenta och icke-diskriminerande kriterier. Dessa krav för med lemskap ska anges i stadgan eller medlemskapsvillkoren för den

kollektiva förvaltningsorganisationen och de ska vara allmänt tillgängliga. I situationer där en kollektiv förvaltningsorganisa tion vägrar godkänna en begäran om medlemskap ska den ge rättighetshavaren en tydlig motivering av skälen till sitt beslut.

3. Stadgan för en kollektiv förvaltningsorganisation ska om fatta lämpliga och effektiva mekanismer för medlemmarnas del tagande i organisationens beslutsfattande. De olika kategorierna av medlemmar ska vara skäligen och balanserat representerade i beslutsfattandet.

4. En kollektiv förvaltningsorganisation ska ge sina medlem mar möjlighet att kommunicera den på elektronisk väg, även när det gäller att utöva medlemsrättigheter.

5. En kollektiv förvaltningsorganisation ska föra medlems register och regelbundet uppdatera dessa register.

Artikel 7

Rättigheter för rättighetshavare som inte är medlemmar i den kollektiva förvaltningsorganisationen

1. Medlemsstaterna ska se till att de kollektiva förvaltnings organisationerna följer bestämmelserna i artiklarna 6.4, 20, 29.2 och 33 vad gäller rättighetshavare som enligt lag eller genom överlåtelse, licens eller annat avtal har ett direkt rättsligt förhål lande till organisationerna men som inte är deras medlemmar.

2. Medlemsstaterna får tillämpa andra bestämmelser i detta direktiv på de rättighetshavare som avses i punkt 1.

Artikel 8

Medlemsstämma i en kollektiv förvaltningsorganisation

1. Medlemsstaterna ska se till att medlemsstämman organi seras i enlighet med punkterna 2–10.

2. Medlemsstämman ska sammankallas minst en gång per år.

3. Medlemsstämman ska besluta om alla ändringar i stadgan och medlemskapsvillkoren för den kollektiva förvaltningsorga nisationen i de fall där dessa villkor inte regleras av stadgan.

4. Medlemsstämman ska besluta om utnämning eller avske dande av direktörer, utvärdera deras allmänna prestationer och godkänna deras ersättning och andra förmåner såsom monetära och icke-monetära förmåner, pensionsförmåner och pensions rättigheter, rätt till andra förmåner och rätt till avgångsvederlag.

SVL 84/84 Europeiska unionens officiella tidning 20.3.2014

I en kollektiv förvaltningsorganisation som har ett system med dualistisk styrelse får medlemsstämman inte besluta om utnäm ning eller avskedande av styrelseledamöter eller godkänna deras ersättningar och andra förmåner i de fall där befogenheten att fatta sådana beslut har delegerats till övervakningsorganet.

5. Enligt det som anges i kapitel 2 i avdelning II ska med lemsstämman åtminstone besluta om följande:

a) De allmänna principerna för fördelningen av utestående be lopp till rättighetshavare.

b) De allmänna principerna för användningen av belopp som inte kan fördelas.

c) Den allmänna investeringsstrategin när det gäller rättighet sintäkter och eventuella inkomster som härrör från investe rade rättighetsintäkter.

d) De allmänna principerna för avdrag från rättighetsintäkter och från eventuella inkomster som härrör från investerade rättighetsintäkter.

e) Användningen av belopp som inte kan fördelas.

f) Riskhanteringsstrategi.

g) Godkännande av eventuella förvärv, försäljningar eller in teckningar av fast egendom.

h) Godkännande av sammanslagningar och allianser, inrättande av dotterenheter, förvärv av andra enheter eller aktier eller rättigheter i andra enheter.

i) Godkännande av upptagande av lån, utlåning eller ställande av säkerheter för lån.

6. Medlemsstämman får genom ett stämmobeslut eller en bestämmelse i stadgan delegera befogenheterna i punkt 5 f, g, h och i till det organ som utövar övervakningsfunktionen.

7. I enlighet med punkt 5 a–d får medlemsstaterna kräva att medlemsstämman ska fastställa mer ingående villkor för an vändningen av rättighetsintäkterna och de inkomster som här rör från investerade rättighetsintäkter.

8. Medlemsstämman ska kontrollera verksamheten i den kol lektiva förvaltningsorganisationen genom att åtminstone besluta om utnämning och entledigande av revisor och godkännande av den årliga insynsrapport som avses i artikel 22.

Medlemsstaterna får tillåta alternativa system eller förfaranden för utnämning och entledigande av revisor, förutsatt att dessa

system eller förfaranden har utformats för att säkerställa revi sorns oberoende från de personer som leder verksamheten i den kollektiva förvaltningsorganisationen.

9. Alla medlemmar i en kollektiv förvaltningsorganisation ska ha rätt att delta i och ha rätt att rösta vid medlemsstämman. Medlemsstaterna får dock tillåta begränsningar av den rätt som medlemmarna i den kollektiva förvaltningsorganisationen har att delta och utöva rösträtt vid medlemsstämman, på grundval av ett av eller båda följande kriterier:

a) Medlemskapets varaktighet.

b) Belopp som har mottagits av eller är utestående till en med lem.

Förutsättningen är att dessa kriterier fastställs och tillämpas på ett skäligt och proportionellt sätt.

De kriterier som fastställs i leden a och b i första stycket ska anges i stadgan eller medlemskapsvillkoren för den kollektiva förvaltningsorganisationen, och de ska vara allmänt tillgängliga i enlighet med artiklarna 19 och 21.

10. Varje medlem i en kollektiv förvaltningsorganisation ska ha rätt att utnämna valfri person eller enhet som fullmakts havare för att delta och rösta vid medlemsstämman på den medlemmens vägnar, förutsatt att en sådan utnämning inte resulterar i en intressekonflikt som kan uppstå exempelvis om den utnämnande medlemmen och fullmaktshavaren tillhör olika kategorier av rättighetshavare inom den kollektiva förvaltnings organisationen.

Medlemsstaterna får emellertid föreskriva begränsningar beträf fande utnämnandet av fullmaktshavare och deras utövande av rösträtt tillhörande de medlemmar som de representerar, om sådana begränsningar inte utgör ett hinder för medlemmarnas möjlighet att på ett lämpligt och effektivt sätt delta i besluts fattandet i den kollektiva förvaltningsorganisationen.

Varje fullmakt ska gälla för en enda medlemsstämma. Fullmakts havaren ska åtnjuta samma rättigheter vid medlemsstämman som den medlem som har utnämnt honom eller henne skulle ha haft. Fullmaktshavaren ska rösta i enlighet med instruktio nerna från den medlem som har utnämnt honom eller henne.

11. Medlemsstaterna får besluta att de befogenheter som till hör medlemsstämman får utövas av en delegatförsamling som minst vart fjärde år väljs av medlemmarna i den kollektiva förvaltningsorganisationen, förutsatt att

SV20.3.2014 Europeiska unionens officiella tidning L 84/85

a) det säkerställs att medlemmarna på ett lämpligt och effektivt sätt deltar i beslutsfattandet i den kollektiva förvaltningsorga nisationen, och att

b) de olika kategorierna av medlemmar är skäligen och balan serat representerade i delegatförsamlingen.

De regler som anges i punkterna 2–10 ska i tillämpliga delar gälla delegatförsamlingen

12. Om en kollektiv förvaltningsorganisation på grund av sin juridiska form inte har en medlemsstämma, får medlemsstaterna besluta att de befogenheter som tillhör den stämman ska utövas av samma organ som ansvarar för övervakningsfunktionen. De bestämmelser som anges i punkterna 2–5 och 7 och 8 ska i tillämpliga delar gälla övervakningsorganet.

13. Om en kollektiv förvaltningsorganisation har medlem mar som är enheter som representerar rättighetshavare får med lemsstaterna besluta att samtliga eller delar av de befogenheter som tillhör medlemsstämman ska utövas av en församlad grupp av dessa rättighetshavare. De regler som anges i punkterna 2–10 ska i tillämpliga delar gälla den församlade gruppen av rättig hetshavare.

Artikel 9

Övervakningsfunktion

1. Medlemsstaterna ska se till att varje kollektiv förvaltnings organisation har en övervakningsfunktion som kontinuerligt övervakar hur personer som leder organisationens verksamhet fungerar och hur de uppfyller sina plikter.

2. Inom det organ som har denna övervakningsfunktion ska det finnas en skälig och balanserad representation av de olika medlemskategorierna i den kollektiva förvaltningsorganisatio nen.

3. Varje person som utövar övervakningsfunktionen ska till medlemsstämman lämna en årlig individuell redogörelse om intressekonflikter, innehållande den information som avses i artikel 10.2 andra stycket.

4. Det organ som utövar övervakningsfunktionen ska sam manträda regelbundet och ha minst följande befogenheter:

a) Utöva de befogenheter som medlemsstämman har delegerat till organet, bland annat i enlighet med artikel 8.4 och 8.6.

b) Övervaka de personer som avses i artikel 10 vad gäller verk samhet och skyldigheter, inklusive verkställandet av besluten från medlemsstämman och framför allt de allmänna princi per som anges i artikel 8.5 a–d.

5. Övervakningsorganet ska minst en gång per år rapportera om utövandet av sina befogenheter till medlemsstämman.

Artikel 10

Skyldigheter för personer som leder verksamheten i den kollektiva förvaltningsorganisationen

1. Medlemsstaterna ska se till att varje kollektiv förvaltnings organisation vidtar alla nödvändiga åtgärder för att de personer som leder dess verksamhet gör det på ett sunt, ansvarsfullt och lämpligt sätt, med sunda förvaltnings- och redovisningsmetoder och mekanismer för intern kontroll.

2. Medlemsstaterna ska se till att de kollektiva förvaltnings organisationerna inför och tillämpar förfaranden för att undvika intressekonflikter, och – om sådana intressekonflikter inte kan undvikas – för att identifiera, hantera, övervaka och tillkännage faktiskt förekommande eller potentiella intressekonflikter på ett sådant sätt att dessa inte skadar de gemensamma intressena för de rättighetshavare som organisationen representerar.

De förfaranden som avses i första stycket ska inbegripa en årlig individuell redogörelse från var och en av de personer som avses i punkt 1 till medlemsstämman, innehållande följande information:

a) Eventuella intressen i den kollektiva förvaltningsorganisatio nen.

b) Alla ersättningar som erhållits från den kollektiva förvalt ningsorganisationen under föregående räkenskapsår, inbegri pet i form av pensionssystem, naturaförmåner och andra typer av förmåner.

c) Alla belopp som erhållits under föregående räkenskapsår i egenskap av rättighetshavare från den kollektiva förvaltnings organisationen.

d) En redogörelse för faktiskt förekommande eller potentiella konflikter mellan personliga intressen och den kollektiva förvaltningsorganisationens intressen eller mellan skyldighe ter gentemot den kollektiva förvaltningsorganisationen och skyldigheter gentemot andra fysiska eller juridiska personer.

KAPITEL 2

Förvaltningen av rättighetsintäkter

Artikel 11

Inkassering och användning av rättighetsintäkter

1. Medlemsstaterna ska se till att kollektiva förvaltningsorga nisationer efterlever de regler som anges i punkterna 2–5.

SVL 84/86 Europeiska unionens officiella tidning 20.3.2014

2. En kollektiv förvaltningsorganisation ska iaktta omsorg vid inkassering och förvaltning av rättighetsintäkter.

3. En kollektiv förvaltningsorganisation ska i sina räkenska per separera

a) rättighetsintäkter och inkomster från investeringar av rättig hetsintäkter, och

b) alla eventuella egna tillgångar och inkomster från sådana tillgångar, från förvaltningsavgifter eller från annan verksam het.

4. En kollektiv förvaltningsorganisation ska inte få använda rättighetsintäkter eller inkomster som härrör från investeringar av rättighetsintäkter för andra ändamål än fördelning till rättig hetshavarna, utom när den har rätt att göra avdrag eller kom pensera för förvaltningsavgifter i överensstämmelse med ett be slut som fattats i enlighet med artikel 8.5 d eller att använda rättighetsintäkterna eller inkomster som härrör från investe ringar av rättighetsintäkter i överensstämmelse med ett beslut som fattats i enlighet med artikel 8.5.

5. I fall där en kollektiv förvaltningsorganisation investerar rättighetsintäkterna eller inkomster som härrör från investe ringar av rättighetsintäkter, ska organisationen göra detta i bästa intresse för de rättighetshavare vars rättigheter den represente rar, i enlighet med de allmänna investerings- och riskhanterings principer som avses i artikel 8.5 c och f och med beaktande av följande regler:

a) Om det finns potentiella intressekonflikter ska den kollektiva förvaltningsorganisationen se till att investeringens enda syfte är dessa rättighetshavares intressen.

b) Tillgångarna ska investeras i syfte att trygga säkerhet, kvalitet, likviditet och vinst för portfolion som helhet.

c) Tillgångarna ska diversifieras tillräckligt för att undvika för stor betoning på någon viss tillgång och ackumulering av risker i portfolion som helhet.

Artikel 12

Avdrag

1. Medlemsstaterna ska se till att, i situationer där en rättig hetshavare ger tillstånd till en kollektiv förvaltningsorganisation att förvalta vederbörandes rättigheter, ska organisationen, innan den erhåller rättighetshavarens medgivande till sådan förvalt ning, ge rättighetshavaren information om förvaltningsavgifter och andra avdrag som tillämpas på rättighetsintäkter och på eventuella inkomster som härrör från investeringar av rättighet sintäkter.

2. Avdragen ska vara rimliga i förhållande till de tjänster som den kollektiva förvaltningsorganisationen tillhandahåller rättig hetshavarna, i förekommande fall även till de tjänster som avses i punkt 4, och de ska fastställas enligt objektiva kriterier.

3. Förvaltningsavgifterna får inte överskrida de motiverade och dokumenterade kostnader som den kollektiva förvaltnings organisationen har för att förvalta upphovsrätt och närstående rättigheter.

Medlemsstaterna ska se till att de krav som ställs vad gäller användningen och insynen i användningen av de belopp som dras av eller som det kompenseras för avseende förvaltnings avgifter tillämpas på alla andra avdrag som görs för att täcka kostnaderna för förvaltningen av upphovsrätt och närstående rättigheter.

4. I fall där en kollektiv förvaltningsorganisation erbjuder sociala, kulturella eller utbildningsrelaterade tjänster som finan sieras genom avdrag från rättighetsintäkter eller från inkomster som härrör från investeringar av rättighetsintäkter, ska dessa tjänster erbjudas på grundval av rättvisa kriterier, särskilt när det gäller tillgången till och omfattningen av dessa tjänster.

Artikel 13

Fördelning av utestående belopp till rättighetshavare

1. Utan att det påverkar tillämpningen av artiklarna 15.3 och 28 ska medlemsstaterna se till att varje kollektiv förvaltnings organisation regelbundet, omsorgsfullt och korrekt fördelar och betalar utestående belopp till rättighetshavarna, i enlighet med de allmänna fördelningsprinciper som avses i artikel 8.5 a.

Medlemsstaterna ska också se till att en kollektiv förvaltnings organisation – eller dess medlemmar som är enheter som re presenterar rättighetshavare – fördelar och betalar dessa belopp till rättighetshavarna snarast möjligt och senast nio månader från slutet av det räkenskapsår under vilket rättighetsintäkten inkasserades, utom om det finns objektiva skäl, särskilt rörande rapportering från användarna, identifiering av rättigheter, rättig hetshavare eller matchning av information om verk och andra alster med rättighetshavare, som hindrar organisationen eller i tillämpliga fall dess medlemmar från att respektera denna tids frist.

2. Om utestående belopp inte kan fördelas till rättighets havare inom den tidsfrist som anges i punkt 1 på grund av att de berörda rättighetshavarna inte kan identifieras eller loka liseras och om undantaget från den tidsfristen inte är tillämpligt, ska beloppen redovisas separat i den kollektiva förvaltningsorga nisationens räkenskaper.

3. Den kollektiva förvaltningsorganisationen ska i överens stämmelse med punkt 1 vidta alla nödvändiga åtgärder för att identifiera och lokalisera rättighetshavarna. I synnerhet ska den kollektiva förvaltningsorganisationen, senast tre månader efter det att den tidsfrist som anges i punkt 1 löpt ut, göra infor mation om verk och andra alster för vilka en eller flera rättig hetshavare inte har identifierats eller lokaliserats tillgänglig för:

a) de rättighetshavare som den representerar eller de enheter som är dess medlemmar och som representerar rättighets havare, ifall dessa enheter är medlemmar av den kollektiva förvaltningsorganisationen, och

SV20.3.2014 Europeiska unionens officiella tidning L 84/87

b) alla kollektiva förvaltningsorganisationer med vilka den har ingått representationsavtal.

Den information som avses i första stycket ska, förutsatt att den är tillgänglig, inbegripa följande:

a) verkets eller alstrets titel,

b) rättighetshavarens namn,

c) den berörda förläggarens eller producentens namn, och

d) all annan tillgänglig relevant information som skulle kunna bidra till att identifiera rättighetshavaren.

Den kollektiva förvaltningsorganisationen ska också granska de register som avses i artikel 6.5 och andra lätt tillgängliga regis ter. Om ovannämnda åtgärder inte leder till resultat ska den kollektiva förvaltningsorganisationen göra denna information tillgänglig för allmänheten senast ett år efter tremånadersperio dens utgång.

4. Om utestående belopp inte kan fördelas till rättighets havare och det har gått tre år från slutet av det räkenskapsår då rättighetsintäkterna i fråga inkasserades, och förutsatt att den kollektiva förvaltningsorganisationen har vidtagit alla nödvän diga åtgärder för att identifiera och lokalisera rättighetshavarna i enlighet med punkt 3, ska dessa belopp anses utgöra belopp som inte kan fördelas.

5. Medlemsstämman i den kollektiva förvaltningsorganisatio nen ska i enlighet med artikel 8.5 b besluta hur belopp som inte kan fördelas ska användas, utan att detta påverkar rättighets havarnas rätt att hos den kollektiva förvaltningsorganisationen göra anspråk på sådana belopp i enlighet med nationell rätt om preskriptionstider.

6. Medlemsstaterna får begränsa eller fastställa hur belopp som inte kan fördelas får användas, bland annat genom att se till att sådana belopp används på ett särskilt och oberoende sätt för att finansiera social, kulturell och utbildande verksamhet till gagn för rättighetshavare.

KAPITEL 3

Förvaltning av rättigheter för andra kollektiva förvaltnings organisationers räkning

Artikel 14

Rättigheter som förvaltas genom representationsavtal

Medlemsstaterna ska se till att en kollektiv förvaltningsorgani sation inte diskriminerar någon rättighetshavare vars rättigheter den förvaltar genom representationsavtal, särskilt när det gäller

tillämpliga tariffer, förvaltningsavgifter och villkoren för inkas sering av rättighetsintäkter och fördelning av utestående belopp till rättighetshavarna.

Artikel 15

Avdrag och betalningar när det finns ett representationsavtal

1. Medlemsstaterna ska se till att en kollektiv förvaltnings organisation inte tillämpar avdrag, förutom med avseende på förvaltningsavgifter, på intäkter från rättigheter som den förval tar genom representationsavtal eller på inkomster som härrör från investeringar av den rättighetsintäkten, såvida inte den an dra kollektiva förvaltningsorganisation som är part i represen tationsavtalet uttryckligen ger sitt medgivande till sådana avdrag.

2. Den kollektiva förvaltningsorganisationen ska regelbundet, omsorgsfullt och korrekt fördela och betala utestående belopp till andra kollektiva förvaltningsorganisationer.

3. Den kollektiva förvaltningsorganisationen ska verkställa fördelningen och betalningen till den andra kollektiva förvalt ningsorganisationen snarast möjligt och inte senare än nio må nader från slutet av det räkenskapsår under vilket rättighetsin täkten inkasserades, såvida det inte finns objektiva skäl, särskilt rörande rapportering från användarna, identifiering av rättighe ter, rättighetshavare eller matchning av information om verk och andra alster med rättighetshavare, som hindrar organisatio nen från att respektera denna tidsfrist.

Den andra kollektiva förvaltningsorganisationen, eller i tillämp liga fall dess medlemmar som är enheter som representerar rättighetshavare, ska fördela och betala ut dessa utestående be lopp till rättighetshavarna snarast möjligt och senast sex må nader från det att beloppen mottagits, såvida det inte finns objektiva skäl, särskilt rörande rapportering från användarna, identifiering av rättigheter, rättighetshavare eller matchning av information om verk och andra alster med rättighetshavare, som hindrar organisationen eller i tillämpliga fall dess medlem mar från att respektera denna tidsfrist.

KAPITEL 4

Förhållandet till användare

Artikel 16

Licensiering

1. Medlemsstaterna ska se till att de kollektiva förvaltnings organisationerna och användarna förhandlar om licensieringen av rättigheter i ärligt uppsåt. Kollektiva förvaltningsorganisatio ner och användare ska förse varandra med all nödvändig infor mation.

SVL 84/88 Europeiska unionens officiella tidning 20.3.2014

2. Licensieringsvillkoren ska baseras på objektiva och icke- diskriminerande kriterier. När kollektiva förvaltningsorganisatio ner utfärdar licenser ska de inte vara skyldiga att använda licens villkor som avtalats med en användare som vägledande för andra typer av nättjänster, när användaren tillhandahåller en ny typ av nättjänst som varit tillgänglig för allmänheten i unio nen i mindre än tre år.

Rättighetshavare ska få skälig ersättning för användningen av rättigheterna. Tarifferna för ensamrätter och rättigheter till er sättning ska vara rimliga i förhållande till bland annat det eko nomiska handelsvärdet för användningen av rättigheterna, med beaktande av arten och användningsområdet för verk och andra alster, samt i förhållande till det ekonomiska värdet för de tjänster som den kollektiva förvaltningsorganisationen tillhanda håller. Kollektiva förvaltningsorganisationer ska informera den berörda användaren om de kriterier som använts för faststäl landet av tarifferna.

3. Kollektiva förvaltningsorganisationer ska utan onödigt dröjsmål besvara förfrågningar från användare och bland annat uppge vilken information som krävs för att organisationen ska kunna erbjuda en licens.

Efter att ha erhållit all relevant information ska den kollektiva förvaltningsorganisationen utan onödigt dröjsmål antingen er bjuda en licens eller ge användaren en motiverad förklaring till varför den inte avser att utfärda en licens för en viss tjänst.

4. En kollektiv förvaltningsorganisation ska se till att använ darna kan kommunicera med den på elektronisk väg, bland annat för att rapportera om licensanvändningen i de fall detta är lämpligt.

Artikel 17

Användarnas skyldigheter

Medlemsstaterna ska anta bestämmelser för att se till att använ darna, enligt överenskomna eller i förväg fastställda tidsangivel ser och i ett överenskommet eller i förväg fastställt format, förser en kollektiv förvaltningsorganisation med sådan relevant information om användningen av de rättigheter som organisa tionen representerar som krävs för inkassering av rättighetsin täkterna och för fördelning och betalning av utestående belopp till rättighetshavare. De kollektiva förvaltningsorganisationerna och användarna ska, när de beslutar hur informationen ska lämnas, i så stor utsträckning som möjligt ta hänsyn till frivilliga branschnormer.

KAPITEL 5

Insyn och rapportering

Artikel 18

Information till rättighetshavarna om förvaltningen av deras rättigheter

1. Utan att det påverkar tillämpningen av punkt 2 i den här artikeln och artiklarna 19 och 28.2 ska medlemsstaterna se till

att de kollektiva förvaltningsorganisationerna minst en gång om året gör minst följande information tillgänglig för alla rättighets havare till vilka organisationerna tillskrev rättighetsintäkter eller gjorde utbetalningar under den period som informationen avser:

a) Alla kontaktuppgifter som rättighetshavaren har gett den kollektiva förvaltningsorganisationen tillstånd att använda för att identifiera och lokalisera rättighetshavaren.

b) Rättighetsintäkter som har tillskrivits rättighetshavaren.

c) Belopp som betalats av den kollektiva förvaltningsorganisa tionen till rättighetshavaren per kategori av förvaltade rättig heter och typ av användning.

d) Den användningsperiod för vilken beloppen tillskrevs och betalades till rättighetshavaren, om inte objektiva skäl rö rande rapportering från användaren hindrar den kollektiva förvaltningsorganisationen från att tillhandahålla den infor mationen.

e) Avdrag som gjorts för förvaltningsavgifter.

f) Avdrag som gjorts för annat än förvaltningsavgifter, även sådana som enligt nationell rätt kan krävas för sociala, kul turella eller utbildningsrelaterade tjänster.

g) Eventuella rättighetsintäkter som tillskrivs rättighetshavaren men som inte har betalats för en viss period.

2. Om en kollektiv förvaltningsorganisation tillskriver rättig hetsintäkter och har medlemmar som är enheter som ansvarar för fördelningen av rättighetsintäkter till rättighetshavare, ska organisationen förse dessa enheter med den information som anges i punkt 1, under förutsättning att de inte redan har den informationen. Medlemsstaterna ska se till att enheterna minst en gång per år gör åtminstone den information som anges i punkt 1 tillgänglig för varje rättighetshavare till vilken de till skrivit rättighetsintäkter eller gjort utbetalningar för den period som informationen avser.

Artikel 19

Information till andra kollektiva förvaltningsorganisationer om förvaltningen av rättigheter som omfattas av

representationsavtal

Medlemsstaterna ska se till att varje kollektiv förvaltningsorga nisation minst en gång per år och på elektronisk väg gör åtmin stone följande information tillgänglig för kollektiva förvaltnings organisationer för vars räkning den förvaltar rättigheter genom ett representationsavtal för den period som informationen avser:

SV20.3.2014 Europeiska unionens officiella tidning L 84/89

a) De rättighetsintäkter som tillskrivits, de belopp som betalats av den kollektiva förvaltningsorganisationen per kategori av rättigheter som förvaltas och per typ av användning för de rättigheter den förvaltar genom representationsavtalet, samt alla rättighetsintäkter som tillskrivits men inte har betalats för en viss period.

b) Avdrag som gjorts för förvaltningsavgifter.

c) Avdrag som gjorts annat än för förvaltningsavgifter i enlighet med artikel 15.

d) Information om licenser som beviljats eller vägrats rörande verk och andra alster som omfattas av representationsavtalet.

e) Beslut som fattats vid medlemsstämman, om dessa beslut är relevanta för förvaltningen av rättigheter genom representa tionsavtalet.

Artikel 20

Information som på begäran ges till rättighetshavare, andra kollektiva förvaltningsorganisationer och användare

Utan att det påverkar tillämpningen av artikel 25 ska medlems staterna se till att en kollektiv förvaltningsorganisation efter en vederbörligt motiverad begäran, utan onödigt dröjsmål gör åt minstone följande information tillgänglig på elektronisk väg för varje kollektiv förvaltningsorganisation för vars räkning de re presenterar rättigheter genom representationsavtal eller för varje rättighetshavare eller användare:

a) De verk eller andra alster som organisationen representerar, de rättigheter som den representerar, antingen direkt eller genom representationsavtal, och de territorier som omfattas, alternativt,

b) om dessa verk eller alster inte kan anges på grund av omfatt ningen av verksamheten hos den kollektiva förvaltningsorga nisationen, de typer av verk eller andra alster som organisa tionen representerar, de rättigheter som den förvaltar och de territorier som omfattas.

Artikel 21

Information till allmänheten

1. Medlemsstaterna ska se till att en kollektiv förvaltnings organisation offentliggör åtminstone följande information:

a) Organisationens stadga.

b) Organisationens villkor för medlemskap och villkor för att avsluta ett tillstånd att förvalta rättigheter, om dessa villkor inte ingår i stadgan.

c) Standardlicensieringsavtal och tillämpliga standardtariffer, in klusive avdrag.

d) Förteckning över de personer som avses i artikel 10.

e) Organisationens allmänna principer för fördelning av utes tående belopp till rättighetshavare.

f) Organisationens allmänna principer om förvaltningsavgifter.

g) Organisationens allmänna principer om avdrag, annat än för förvaltningsavgifter från rättighetsintäkter och från inkomster som härrör från investeringar av rättighetsintäkter, inbegripet avdrag för sociala, kulturella och utbildningsrelaterade tjäns ter.

h) En förteckning över de representationsavtal som organisatio nen ingått, och namnen på de kollektiva förvaltningsorgani sationer med vilka den har ingått dessa representationsavtal.

i) De allmänna principerna för användningen av belopp som inte kan fördelas.

j) De tillgängliga förfarandena för klagomålshantering och tvistlösning enligt artiklarna 33, 34 och 35.

2. Den kollektiva förvaltningsorganisationen ska på sin of fentliga webbplats offentliggöra och hålla uppdaterad den infor mation som avses i punkt 1.

Artikel 22

Årlig insynsrapport

1. Medlemsstaterna ska se till att de kollektiva förvaltnings organisationerna, oavsett deras juridiska form enligt nationell rätt, sammanställer och offentliggör en årlig insynsrapport, in begripet den specialrapport som avses i punkt 3, för varje rä kenskapsår senast åtta månader från det räkenskapsårets slut.

Den kollektiva förvaltningsorganisationen ska offentliggöra den årliga insynsrapporten på sin webbplats och ska hålla den till gänglig för allmänheten i minst fem år.

2. Den årliga insynsrapporten ska innehålla minst de upp gifter som fastställs i bilagan.

3. En specialrapport ska avse användningen av de belopp som dragits av för sociala, kulturella och utbildningsrelaterade tjänster och ska minst innehålla de uppgifter som fastställs i punkt 3 i bilagan.

4. Räkenskapsuppgifterna i den årliga insynsrapporten ska granskas av en eller flera personer med lagstadgad behörighet att utföra revision i enlighet med Europaparlamentets och rådets direktiv 2006/43/EG (1).

SVL 84/90 Europeiska unionens officiella tidning 20.3.2014

(1) Europaparlamentets och rådets direktiv 2006/43/EG av den 17 maj 2006 om lagstadgad revision av årsbokslut och sammanställd redo visning och om ändring av rådets direktiv 78/660/EEG och 83/349/EEG samt om upphävande av rådets direktiv 84/253/EEG (EUT L 157, 9.6.2006, s. 87).

Revisionsberättelsen, inbegripet eventuella förbehåll till denna, ska återges i sin helhet i den årliga insynsrapporten.

Vid tillämpning av denna punkt ska räkenskapsuppgifterna be stå av de räkenskaper som avses i punkt 1 a i bilagan och finansiell information som avses i punkt 1 g och h samt punkt 2 i bilagan.

AVDELNING III

DE KOLLEKTIVA FÖRVALTNINGSORGANISATIONERNAS GRÄNSÖVERSKRIDANDE LICENSIERING AV NÄTRÄTTIGHE

TER TILL MUSIKALISKA VERK

Artikel 23

Gränsöverskridande licensiering på den inre marknaden

Medlemsstaterna ska se till att de kollektiva förvaltningsorgani sationer som är etablerade på deras territorium uppfyller kraven i denna avdelning när de utfärdar gränsöverskridande licenser för näträttigheter till musikaliska verk.

Artikel 24

Resurser för att hantera gränsöverskridande licenser

1. Medlemsstaterna ska se till att en kollektiv förvaltnings organisation som utfärdar gränsöverskridande licenser för nä trättigheter till musikaliska verk har tillräckliga resurser för en effektiv och transparent elektronisk hantering av de uppgifter som behövs för förvaltningen av dessa licenser, inklusive med avseende på identifiering av repertoaren och övervakning av hur den används, fakturering av användare, inkassering av rättighet sintäkter och fördelning av utestående belopp till rättighetshava re.

2. Vid tillämpning av punkt 1 ska en kollektiv förvaltnings organisation uppfylla åtminstone följande villkor:

a) Den ska ha kapacitet att exakt kunna identifiera de musika liska verk, helt eller delvis, som organisationen har tillstånd att representera.

b) Den ska ha kapacitet att exakt kunna identifiera, helt eller delvis, och för varje berört territorium, de rättigheter och deras rättighetshavare som tillståndet gäller, för varje musi kaliskt verk eller del av det som den kollektiva förvaltnings organisationen har tillstånd att representera.

c) Den ska använda unika identifierare för rättighetshavare och musikaliska verk, så långt som möjligt med beaktande av frivilliga branschnormer och branschförfaranden som tagits fram på internationell nivå eller unionsnivå.

d) Den ska på lämpligt sätt snabbt och effektivt identifiera och åtgärda inkonsekvenser i uppgifter som hålls hos andra kol lektiva förvaltningsorganisationer som utfärdar gränsöver skridande licenser för näträttigheter till musikaliska verk.

Artikel 25

Insyn i uppgifter rörande gränsöverskridande repertoar

1. Medlemsstaterna ska se till att en kollektiv förvaltnings organisation som utfärdar gränsöverskridande licenser för nä trättigheter till musikaliska verk på elektronisk väg och på en vederbörligt motiverad begäran förser leverantörer av nättjäns ter, rättighetshavare vars rättigheter den representerar och andra kollektiva förvaltningsorganisationer med aktuell information som medger identifiering av den nätmusikrepertoar som den representerar. Informationen ska omfatta

a) de musikaliska verk som representeras,

b) de rättigheter som representeras helt eller delvis, och

c) de territorier som omfattas.

2. Den kollektiva förvaltningsorganisationen får vidta rimliga åtgärder för att vid behov skydda uppgifternas korrekthet och integritet, kontrollera deras återanvändning och skydda kom mersiellt känslig information.

Artikel 26

Korrektheten hos uppgifter rörande gränsöverskridande repertoar

1. Medlemsstaterna ska se till att en kollektiv förvaltnings organisation som utfärdar gränsöverskridande licenser för nä trättigheter till musikaliska verk har inrättat förfaranden som ger rättighetshavare, andra kollektiva förvaltningsorganisationer och leverantörer av nättjänster möjlighet att begära en korrige ring av de uppgifter som avses i förteckningen över villkor enligt artikel 24.2 eller de uppgifter som tillhandahålls enligt artikel 25, om dessa rättighetshavare, kollektiva förvaltnings organisationer och leverantörer av nättjänster på grundval av rimliga belägg anser att det finns fel i uppgifterna eller infor mationen rörande deras näträttigheter till musikaliska verk. Om invändningarna är tillräckligt underbyggda ska den kollektiva förvaltningsorganisationen se till att uppgifterna eller infor mationen korrigeras utan onödigt dröjsmål.

2. Den kollektiva förvaltningsorganisationen ska ge rättig hetshavare vars musikaliska verk ingår i organisationens musik repertoar och rättighetshavare av vilka organisationen har fått tillstånd att förvalta deras näträttigheter till musikaliska verk i enlighet med artikel 31 möjlighet att i elektronisk form lämna information om sina musikaliska verk, sina rättigheter till dessa verk och de territorier för vilka rättighetshavarna ger organisa tionen sitt tillstånd. Därvid ska den kollektiva förvaltningsorga nisationen och rättighetshavarna så långt som möjligt beakta internationella eller i unionen utvecklade frivilliga branschnor mer eller branschförfaranden rörande utväxling av uppgifter så att rättighetshavarna kan specificera de musikaliska verk, helt eller delvis, näträttigheterna, helt eller delvis, och de territorier för vilka de ger sitt tillstånd till organisationen.

SV20.3.2014 Europeiska unionens officiella tidning L 84/91

3. Om en kollektiv förvaltningsorganisation ger en annan kollektiv förvaltningsorganisation tillstånd att bevilja gränsöver skridande licenser för näträttigheter till musikaliska verk enligt artiklarna 29 och 30, ska den organisation som fått tillstånd också tillämpa punkt 2 i den här artikeln vad gäller rättighets havare vars musikaliska verk ingår i repertoaren hos den kol lektiva förvaltningsorganisation som beviljar tillståndet, såvida inte organisationerna avtalat något annat.

Artikel 27

Korrekt och snabb rapportering och fakturering

1. Medlemsstaterna ska se till att en kollektiv förvaltnings organisation övervakar hur de näträttigheter till musikaliska verk som den representerar, helt eller delvis, används av leve rantörerna av nättjänster till vilka organisationen har utfärdat en gränsöverskridande licens för dessa rättigheter.

2. Den kollektiva förvaltningsorganisationen ska ge leveran törerna av nättjänster möjlighet att på elektronisk väg rappor tera den faktiska användningen av näträttigheter till musikaliska verk, och leverantörer av nättjänster ska på ett korrekt sätt rapportera om den faktiska användningen av sådana verk. Den kollektiva förvaltningsorganisationen ska ge möjlighet att använda minst en rapporteringsmetod som följer frivilliga bran schnormer eller branschförfaranden som har tagits fram på in ternationell nivå eller unionsnivå för elektronisk utväxling av sådana uppgifter. Den kollektiva förvaltningsorganisationen får vägra att godta rapporter från leverantörer av nättjänster i god tyckligt format, om organisationen har erbjudit möjlighet att göra rapporteringen med användning av en branschnorm för elektronisk utväxling av uppgifter.

3. Den kollektiva förvaltningsorganisationen ska fakturera le verantören av nättjänster på elektronisk väg. Den kollektiva förvaltningsorganisationen ska ge möjlighet att använda åtmin stone ett format som följer frivilliga branschnormer eller bran schförfaranden som har tagits fram på internationell nivå eller unionsnivå. Fakturan ska innehålla uppgifter om de verk och rättigheter som har licensierats, helt eller delvis, på grundval av de uppgifter som avses i villkorsförteckningen enligt artikel 24.2, och motsvarande faktiska användningar, i den utsträckning detta är möjligt på grundval av den information som leveran tören av nättjänster lämnat och det format som använts för att lämna denna information. Leverantören av nättjänster får inte vägra att godta fakturan på grund av fakturans format om den kollektiva förvaltningsorganisationen följer branschnormen.

4. Den kollektiva förvaltningsorganisationen ska fakturera le verantören av nättjänster korrekt och utan dröjsmål efter det att den faktiska användningen av näträttigheterna till det berörda musikaliska verket har rapporterats, utom om detta inte är möjligt av skäl som kan tillskrivas leverantören av nättjänster.

5. Den kollektiva förvaltningsorganisationen ska ge leveran tören av nättjänster tillgång till lämpliga förfaranden för att ifrågasätta fakturans korrekthet, inbegripet när leverantören av nättjänster erhåller fakturor från en eller flera kollektiva förvalt ningsorganisationer för samma näträttigheter till samma musi kaliska verk.

Artikel 28

Korrekt och snabb betalning till rättighetshavarna

1. Utan att det påverkar tillämpningen av punkt 3 ska med lemsstaterna se till att en kollektiv förvaltningsorganisation som utfärdar gränsöverskridande licenser för näträttigheter till musi kaliska verk fördelar utestående belopp från sådana licenser till rättighetshavarna korrekt och utan dröjsmål efter det att den faktiska användningen av verket har rapporterats, utom om detta inte är möjligt av skäl som kan tillskrivas leverantören av nättjänster.

2. Utan att det påverkar tillämpningen av punkt 3 ska den kollektiva förvaltningsorganisationen tillsammans med varje ut betalning som den gör i enlighet med punkt 1 lämna åtmin stone följande information till rättighetshavarna:

a) Perioden för den användning som ligger till grund för utes tående belopp till rättighetshavarna och de territorier där användningen ägt rum.

b) Inkasserade belopp, gjorda avdrag och belopp som den kol lektiva förvaltningsorganisationen har fördelat för varje nä trättighet till ett musikaliskt verk som rättighetshavarna har gett tillstånd till organisationen att, helt eller delvis, repre sentera.

c) De belopp som har inkasserats för rättighetshavarna, de av drag som gjorts och de belopp som den kollektiva förvalt ningsorganisationen har fördelat uppdelat efter respektive leverantör av nättjänster.

3. Om en kollektiv förvaltningsorganisation ger en annan kollektiv förvaltningsorganisation tillstånd att utfärda gränsöver skridande licenser för näträttigheter till musikaliska verk enligt artiklarna 29 och 30, ska den organisation som fått tillstånd korrekt och utan dröjsmål fördela de belopp som avses i punkt 1 och tillhandahålla den information som avses i punkt 2 till den organisation som beviljar tillståndet. Den kollektiva förvalt ningsorganisation som beviljar tillståndet ska ha ansvaret för vidarefördelning av sådana belopp och tillhandahållande av så dan information till rättighetshavarna, om annat inte avtalats organisationerna emellan.

Artikel 29

Avtal mellan kollektiva förvaltningsorganisationer om gränsöverskridande licensiering

1. Medlemsstaterna ska se till att varje representationsavtal mellan kollektiva förvaltningsorganisationer genom vilka en kol lektiv förvaltningsorganisation ger en annan kollektiv förvalt ningsorganisation tillstånd att utfärda gränsöverskridande licen ser för näträttigheter till musikaliska verk i sin egen musikre pertoar inte är av exklusiv karaktär. Den organisation som fått tillstånd ska förvalta dessa näträttigheter på icke-diskriminerande basis.

SVL 84/92 Europeiska unionens officiella tidning 20.3.2014

2. Den kollektiva förvaltningsorganisation som beviljar till ståndet ska underrätta sina medlemmar om avtalets huvudsak liga villkor, bland annat dess löptid och kostnaderna för de tjänster som den kollektiva förvaltningsorganisation som fått tillstånd uppställer.

3. Den kollektiva förvaltningsorganisation som har fått till stånd ska underrätta den kollektiva förvaltningsorganisation som beviljat tillståndet om de huvudsakliga villkor som gäller för licensieringen av den sistnämnda organisationens näträttig heter, inbegripet typen av utnyttjande, alla bestämmelser som hör samman med eller påverkar licensavgiften, licensens löptid, redovisningsperioderna och de territorier som omfattas.

Artikel 30

Skyldighet att representera en annan kollektiv förvaltningsorganisation för gränsöverskridande

licensiering

1. Medlemsstaterna ska se till att när en kollektiv förvalt ningsorganisation, som inte utfärdar eller erbjuder sig att utfärda gränsöverskridande licenser för näträttigheter till musikaliska verk i sin egen repertoar, begär att en annan kollektiv förvalt ningsorganisation tecknar ett representationsavtal för att repre sentera dessa rättigheter, ska den tillfrågade organisationen godta en sådan begäran om den redan utfärdar eller erbjuder sig att utfärda gränsöverskridande licenser för samma kategori av näträttigheter till musikaliska verk i en eller flera andra kol lektiva förvaltningsorganisationers repertoar.

2. Den tillfrågade kollektiva förvaltningsorganisationen ska besvara den begärande kollektiva förvaltningsorganisationen skriftligen och utan onödigt dröjsmål.

3. Utan att det påverkar tillämpningen av punkterna 5 och 6 ska den tillfrågade kollektiva förvaltningsorganisationen förvalta den repertoar som organisationen representerar för den begä rande organisationen på samma villkor som den tillämpar på förvaltningen av sin egen repertoar.

4. Den tillfrågade kollektiva förvaltningsorganisationen ska i alla sina erbjudanden till leverantörer av nättjänster inbegripa den repertoar som den representerar för den begärande organi sationen.

5. Förvaltningsavgiften för den tjänst som den tillfrågade kollektiva förvaltningsorganisationen tillhandahåller den begä rande organisationen ska inte överskrida de skäliga kostnader som uppstår för den tillfrågade kollektiva förvaltningsorganisa tionen.

6. Den begärande kollektiva förvaltningsorganisationen ska ge den tillfrågade kollektiva förvaltningsorganisationen tillgång till den information om sin egen musikrepertoar som krävs för

att tillhandahålla gränsöverskridande licenser för näträttigheter till musikaliska verk. Om informationen är otillräcklig eller till handahålls på ett sätt som gör att den tillfrågade organisationen inte kan uppfylla kraven enligt denna avdelning, ska den till frågade organisationen ha rätt att debitera för de skäliga kost nader som uppstår för att uppfylla dessa krav eller att utesluta de verk för vilka informationen är otillräcklig eller oanvändbar.

Artikel 31

Tillträde till gränsöverskridande licensiering

Medlemsstaterna ska se till att om en kollektiv förvaltningsorga nisation inte utfärdar eller erbjuder sig att utfärda gränsöver skridande licenser för näträttigheter till musikaliska verk eller inte låter en annan kollektiv förvaltningsorganisation represen tera dessa rättigheter för det ändamålet senast den 10 april 2017, kan rättighetshavare som har beviljat den organisationen tillstånd att representera deras näträttigheter till musikaliska verk dra in den organisationens näträttigheter till musikaliska verk med avseende på gränsöverskridande licensiering på samtliga territorier, utan att behöva dra in näträttigheterna till musika liska verk med avseende på icke gränsöverskridande licensiering, och bevilja gränsöverskridande licenser för näträttigheter till musikaliska verk själva eller genom någon annan part som de befullmäktigar eller genom en kollektiv förvaltningsorganisation som uppfyller bestämmelserna i denna avdelning.

Artikel 32

Undantag för musiknäträttigheter som krävs för radio- och teveprogram

Kraven enligt denna avdelning ska inte gälla när kollektiva för valtningsorganisationer, på basis av frivillig aggregering av de nödvändiga rättigheterna, och i enlighet med konkurrens reglerna i artiklarna 101 och 102 i EUF-fördraget, utfärdar en gränsöverskridande licens för näträttigheter till såväl musikaliska verk som ett sändarföretag måste ha för att få överföra till eller tillgängliggöra för allmänheten sina radio- eller teveprogram samtidigt med den ursprungliga sändningen eller senare, som allt material på nätet, inklusive förhandsvisningar, som produce ras av eller för sändningsföretaget och som utgör komplement till den ursprungliga utsändningen av dess radio- eller tevepro gram.

AVDELNING IV

EFTERLEVNADSÅTGÄRDER

Artikel 33

Förfarande för klagomål

1. Medlemsstaterna ska se till att kollektiva förvaltningsorga nisationer ger sina medlemmar och de kollektiva förvaltnings organisationer för vars räkning de förvaltar rättigheter genom ett representationsavtal tillgång till effektiva och snabba för faranden för hantering av klagomål, särskilt rörande tillstånd att förvalta rättigheter och avslutande eller återtagande av rät tigheter, villkor för medlemskap, inkassering av utestående be lopp till rättighetshavare, avdrag och fördelning.

SV20.3.2014 Europeiska unionens officiella tidning L 84/93

2. De kollektiva förvaltningsorganisationer ska svara skriftli gen på klagomål från medlemmar eller från de kollektiva för valtningsorganisationer för vars räkning de förvaltar rättigheter genom ett representationsavtal. Om en kollektiv förvaltnings organisation avvisar ett klagomål ska den motivera detta.

Artikel 34

Förfaranden för alternativ tvistlösning

1. Medlemsstaterna får föreskriva att tvister mellan kollektiva förvaltningsorganisationer, medlemmar i kollektiva förvaltnings organisationer, rättighetshavare eller användare rörande bestäm melser i nationell rätt som antagits enligt kraven i detta direktiv kan bli föremål för ett snabbt, oberoende och opartiskt för farande för alternativ tvistlösning.

2. Medlemsstaterna ska med avseende på tillämpningen av avdelning III se till att följande tvister som berör en kollektiv förvaltningsorganisation som är etablerad på deras territorium och utfärdar eller erbjuder sig att utfärda gränsöverskridande licenser för näträttigheter till musikaliska verk kan bli föremål för ett oberoende och opartiskt förfarande för alternativ tvistlös ning:

a) Tvister med en faktisk eller potentiell leverantör av nättjäns ter om tillämpning av artiklarna 16, 25, 26 och 27.

b) Tvister med en eller flera rättighetshavare om tillämpning av artiklarna 25, 26, 27, 28, 29, 30 och 31.

c) Tvister med en annan kollektiv förvaltningsorganisation om tillämpning av artiklarna 25, 26, 27, 28, 29 och 30.

Artikel 35

Tvistlösning

1. Medlemsstaterna ska se till att tvister mellan kollektiva förvaltningsorganisationer och användare rörande i synnerhet gällande och föreslagna licensieringsvillkor eller avtalsbrott kan hänskjutas till domstol eller, om lämpligt, till ett annat obero ende och opartiskt tvistlösningsorgan med expertis på det im materialrättsliga området.

2. Artiklarna 33 och 34 och punkt 1 i den här artikeln ska inte påverka parternas möjlighet att hävda och försvara sina rättigheter genom att väcka talan vid domstol.

Artikel 36

Efterlevnad

1. Medlemsstaterna ska se till att de bestämmelser i nationell rätt som antagits enligt de krav som anges i detta direktiv efter levs av de kollektiva förvaltningsorganisationer som är etable rade inom deras territorium, vilket ska övervakas av de behöriga myndigheter som har utsetts för detta ändamål.

2. Medlemsstaterna ska se till att det finns förfaranden för att medlemmarna i en kollektiv förvaltningsorganisation, rättighets havarna, användarna, kollektiva förvaltningsorganisationer och

andra berörda parter ska kunna underrätta de behöriga myndig heter som utsetts för detta ändamål om verksamhet eller om ständigheter som de anser utgör en överträdelse av bestämmel serna i nationell rätt som antagits enligt kraven i detta direktiv.

3. Medlemsstaterna ska se till att de behöriga myndigheter som utsetts för detta ändamål har befogenhet att ålägga lämp liga sanktioner eller vidta lämpliga åtgärder i fall där bestäm melserna i nationell rätt som antagits för att genomföra detta direktiv inte har efterlevts. Dessa sanktioner och åtgärder ska vara effektiva, proportionella och avskräckande.

Medlemsstaterna ska senast den 10 april 2016 underrätta kom missionen om de behöriga myndigheter som avses i den här artikeln och i artiklarna 37 och 38. Kommissionen ska offent liggöra den information som den erhållit i detta avseende.

Artikel 37

Informationsutbyte mellan behöriga myndigheter

1. För att underlätta övervakningen av detta direktivs till lämpning ska varje medlemsstat se till att om en behörig myn dighet får en begäran från en myndighet i en annan medlems stat, specifikt utsedd för detta ändamål, om information rörande tillämpningen av detta direktiv, särskilt rörande verksamheten hos kollektiva förvaltningsorganisationer som är etablerade på den anmodade medlemsstatens territorium, ska denna begäran besvaras utan onödigt dröjsmål av den behöriga myndighet som utsetts för detta ändamål, under förutsättning att begäran är vederbörligt motiverad.

2. Om en behörig myndighet anser att en kollektiv förvalt ningsorganisation som är etablerad i en annan medlemsstat men bedriver verksamhet inom dess territorium eventuellt inte följer bestämmelserna i den nationella rätt som antagits av den med lemsstat där organisationen är etablerad och som antagits i enlighet med kraven i detta direktiv, får den berörda myndig heten översända all relevant information till den behöriga myn digheten i den medlemsstat där organisationen är etablerad, när så är lämpligt tillsammans med en begäran om att den myn digheten ska vidta lämpliga åtgärder inom sitt behörighetsområ de. Den anmodade myndigheten ska lämna ett motiverat svar inom tre månader.

3. Den behöriga myndighet som gör en sådan begäran får också hänvisa de frågor som avses i punkt 2 till den expert grupp som inrättats i enlighet med artikel 41.

Artikel 38

Samarbete för utvecklandet av gränsöverskridande licensiering

1. Kommissionen ska främja ett regelbundet informations utbyte mellan medlemsstaternas behöriga myndigheter som ut setts för detta ändamål och dessa myndigheter och kommissio nen när det gäller situationen för gränsöverskridande licensie ring och hur den utvecklas.

SVL 84/94 Europeiska unionens officiella tidning 20.3.2014

2. Kommissionen ska regelbundet genomföra samråd med företrädare för rättighetshavare, kollektiva förvaltningsorganisa tioner, användare, konsumenter och andra intresserade parter om deras erfarenheter rörande tillämpningen av bestämmelserna i avdelning III i detta direktiv. Kommissionen ska inom ramen för det informationsutbyte som föreskrivs i punkt 1 förse de behöriga myndigheterna med all relevant information som framkommer vid sådana samråd.

3. Medlemsstaterna ska se till att deras behöriga myndigheter senast den 10 oktober 2017 förser kommissionen med en rapport om läget för och utvecklingen av gränsöverskridande licensiering inom deras territorium. Rapporten ska särskilt in nehålla information om tillgången till gränsöverskridande licen ser i den berörda medlemsstaten, de kollektiva förvaltningsorga nisationernas efterlevnad av de bestämmelser i den nationell rätt som antagits för att genomföra avdelning III i detta direktiv samt en utvärdering av utvecklingen för den gränsöverskridande licensieringen av näträttigheter till musikaliska verk som gjorts av användare, konsumenter, rättighetshavare och andra berörda parter.

4. På grundval av de rapporter som erhållits enligt punkt 3 och den information som samlats in enligt punkterna 1 och 2, ska kommissionen bedöma tillämpningen av avdelning III i detta direktiv. Om nödvändigt, och när så är lämpligt på grund val av en särskild rapport, ska kommissionen överväga ytterli gare steg för att åtgärda eventuella identifierade problem. Denna bedömning ska särskilt omfatta följande:

a) Antalet kollektiva förvaltningsorganisationer som uppfyller kraven enligt avdelning III.

b) Tillämpningen av artiklarna 29 och 30, inbegripet antalet representationsavtal som ingåtts av kollektiva förvaltnings organisationer enligt dessa artiklar.

c) Den andel av repertoaren i medlemsstaterna som är tillgäng lig för gränsöverskridande licensiering.

AVDELNING V

RAPPORTERING OCH SLUTBESTÄMMELSER

Artikel 39

Anmälan av kollektiva förvaltningsorganisationer

Senast den 10 april 2016 ska medlemsstaterna, på grundval av den information som de förfogar över, förse kommissionen med en förteckning över kollektiva förvaltningsorganisationer som är etablerade på deras territorier.

Medlemsstaterna ska utan onödigt dröjsmål anmäla eventuella ändringar av denna förteckning till kommissionen.

Kommissionen ska offentliggöra denna information och hålla den uppdaterad.

Artikel 40

Rapport

Senast den 10 april 2021 ska kommissionen bedöma tillämp ningen av detta direktiv och lämna en rapport till Europaparla mentet och rådet om tillämpningen av detta direktiv. Den rap porten ska inbegripa en bedömning av hur detta direktiv har

påverkat de gränsöverskridande tjänsternas utveckling, den kul turella mångfalden, relationerna mellan de kollektiva förvalt ningsorganisationerna och användarna, situationen med avse ende på hur de kollektiva förvaltningsorganisationer som är etablerade utanför unionen verkar inom unionen samt, om så krävs, behovet av en översyn. Kommissionens rapport ska vid behov åtföljas av ett lagstiftningsförslag.

Artikel 41

Expertgrupp

Härmed inrättas en expertgrupp. Den ska bestå av företrädare för de behöriga myndigheterna i medlemsstaterna. Expertgrup pens ordförande ska vara en företrädare för kommissionen och den ska sammanträda antingen på ordförandens initiativ eller på begäran av en delegation från en medlemsstat. Gruppen ska ha följande uppgifter:

a) Undersöka hur införlivandet av detta direktiv påverkat situa tionen med avseende på hur kollektiva förvaltningsorganisa tioner och oberoende förvaltningsenheter verkar på den inre marknaden samt belysa eventuella svårigheter.

b) Anordna samråd om alla frågor som uppstår i samband med tillämpningen av detta direktiv.

c) Underlätta informationsutbyte om relevant utveckling i lags tiftning och rättspraxis samt relevant ekonomisk, social, kul turell och teknisk utveckling särskilt på den digitala mark naden vad gäller verk och andra alster.

Artikel 42

Skydd av personuppgifter

Den behandling av personuppgifter som utförs inom ramen för detta direktiv ska omfattas av tillämpningen av direktiv 95/46/EG.

Artikel 43

Införlivande

1. Medlemsstaterna ska sätta i kraft de bestämmelser i lagar och andra författningar som är nödvändiga för att följa detta direktiv senast den 10 april 2016. De ska genast underrätta kommissionen om detta.

När en medlemsstat antar dessa bestämmelser ska de innehålla en hänvisning till detta direktiv eller åtföljas av en sådan hänvis ning när de offentliggörs. Närmare föreskrifter om hur hänvis ningen ska göras ska varje medlemsstat själv utfärda.

2. Medlemsstaterna ska till kommissionen överlämna texten till de centrala bestämmelser i nationell lagstiftning som de antar inom det område som omfattas av detta direktiv.

SV20.3.2014 Europeiska unionens officiella tidning L 84/95

Artikel 44

Ikraftträdande

Detta direktiv ska träda i kraft den tjugonde dagen efter det att det har offentliggjorts i Europeiska unionens officiella tidning.

Artikel 45

Adressater

Detta direktiv riktar sig till medlemsstaterna.

Utfärdat i Strasbourg den 26 februari 2014.

På Europaparlamentets vägnar M. SCHULZ

Ordförande

På rådets vägnar D. KOURKOULAS

Ordförande

SVL 84/96 Europeiska unionens officiella tidning 20.3.2014

BILAGA

1. Information som ska ingå i den årliga insynsrapporten enligt artikel 22.2:

a) Räkenskaper omfattande en balansräkning eller redovisning av tillgångar och skulder, en specificerad resultaträkning för räkenskapsåret och en kassaflödesrapport.

b) En rapport om verksamheten under räkenskapsåret.

c) Uppgifter om avslag på begäranden om utfärdande av en licens enligt artikel 16.3.

d) En beskrivning av den kollektiva förvaltningsorganisationens rättsliga struktur och ledningsstruktur.

e) Uppgifter om enheter som den kollektiva förvaltningsorganisationen direkt eller indirekt äger eller kontrollerar helt eller delvis.

f) Uppgifter om totalbeloppet för ersättningar som under föregående år betalts till de personer som avses i artiklarna 9.3 och 10, och andra fördelar som de har beviljats.

g) De ekonomiska uppgifter som avses i punkt 2 i denna bilaga.

h) En specialrapport om användningen av belopp som dragits av för sociala, kulturella och utbildningsrelaterade tjänster som ska innehålla de uppgifter som avses i punkt 3 i denna bilaga.

2. Ekonomisk information som ska ingå i den årliga insynsrapporten:

a) Ekonomiska uppgifter om rättighetsintäkter, per kategori av förvaltade rättigheter och per typ av användning (t.ex. utsändning, nätet, offentligt framförande), inklusive uppgifter om inkomster som härrör från investering av rättig hetsintäkter samt användning av sådana inkomster (oavsett om de fördelas till rättighetshavare eller andra kollektiva förvaltningsorganisationer eller används på annat sätt).

b) Ekonomiska uppgifter om kostnaden för förvaltning av rättigheter och andra tjänster som den kollektiva förvalt ningsorganisationen tillhandahåller rättighetshavare, med omfattande beskrivning av minst följande:

i) Alla operativa och finansiella kostnader, med uppdelning per kategori av rättigheter som förvaltas och, om kostnaderna är indirekta och inte kan tillskrivas en eller flera kategorier av rättigheter, förklaring om den metod som används för att tilldela sådana indirekta kostnader.

ii) Operativa och finansiella kostnader, med uppdelning per kategori av rättigheter som förvaltas och, om kost naderna är indirekta och inte kan tillskrivas en eller flera kategorier av rättigheter, förklaring om den metod som används för att fördela sådana indirekta kostnader, endast för förvaltning av rättigheter, inklusive förvalt ningsavgifter som dragits av från eller kompenserats med rättighetsintäkter eller inkomster som härrör från investering av rättighetsintäkter i enlighet med artiklarna 11.4 och 12.1, 12.2 och 12.3.

iii) Operativa och finansiella kostnader rörande andra tjänster än förvaltning av rättigheter, dock inklusive sociala, kulturella och utbildningsrelaterade tjänster.

iv) Resurser som använts för att täcka kostnader.

v) Avdrag som gjorts från rättighetsintäkter, med uppdelning per kategori av rättigheter som förvaltas och per typ av användning och avdragets syfte, såsom kostnader som hör samman med förvaltning av rättigheter eller sociala, kulturella eller utbildningsrelaterade tjänster.

vi) De procentandelar som kostnaderna för förvaltningen av rättigheter och andra tjänster som den kollektiva förvaltningsorganisationen tillhandahåller rättighetshavarna representerar jämfört med rättighetsintäkter under det relevanta räkenskapsåret, per kategori av rättigheter som förvaltas, och, om kostnaderna är indirekta och inte kan tillskrivas en eller flera kategorier av rättigheter, förklaring om den metod som används för att fördela sådana indirekta kostnader.

c) Ekonomisk information om utestående belopp till rättighetshavare med omfattande beskrivning av minst följande:

i) Totalt belopp som tillskrivs rättighetshavarna med uppdelning per kategori av förvaltade rättigheter och typen av användning.

ii) Totalt belopp som betalats till rättighetshavarna med uppdelning per kategori av förvaltade rättigheter och typ av användning.

iii) Betalningsfrekvens, med uppdelning per förvaltade rättigheter och typ av användning.

SV20.3.2014 Europeiska unionens officiella tidning L 84/97

iv) Totalt belopp som inkasserats men ännu inte tillskrivits rättighetshavarna med uppdelning per kategori av förvaltade rättigheter och typ av användning samt uppgift om vilket räkenskapsår inkasseringen gäller.

v) Totalt belopp som tillskrivits men ännu inte fördelats till rättighetshavarna med uppdelning per kategori av förvaltade rättigheter och typ av användning samt uppgift om vilket räkenskapsår inkasseringen gäller.

vi) Om en kollektiv förvaltningsorganisation inte har gjort fördelning och utbetalning inom tidsfristen enligt artikel 13.1, orsakerna till dröjsmålet.

vii) Totalt belopp som inte kan fördelas tillsammans med en förklaring om hur dessa belopp har använts.

d) Information om förhållandet till andra kollektiva förvaltningsorganisationer med beskrivning av minst följande:

i) Belopp som mottagits från andra kollektiva förvaltningsorganisationer och belopp som betalats till andra kollektiva förvaltningsorganisationer, med uppdelning per kategori av rättigheter, typ av användning och organisation.

ii) Förvaltningsavgifter och andra avdrag från rättighetsintäkter som är utestående till andra kollektiva förvaltnings organisationer, med uppdelning per kategori av rättigheter, typ av användning och organisation.

iii) Förvaltningsavgifter och andra avdrag från belopp som betalats av andra kollektiva förvaltningsorganisationer, med uppdelning per kategori av rättigheter och organisation.

iv) Belopp som fördelats direkt till rättighetshavare och som härrör från andra kollektiva förvaltningsorganisationer, med uppdelning per kategori av rättigheter och organisation.

3. Information som ska ingå i den specialrapport som avses i artikel 22.3:

a) Belopp som dragits av för sociala, kulturella och utbildningsrelaterade tjänster under räkenskapsåret, med upp delning per typ av ändamål och för varje typ av ändamål med uppdelning per kategori av förvaltade rättigheter och typ av användning.

b) Förklaring av hur dessa belopp har använts, med uppdelning per typ av ändamål, inklusive kostnaderna för förvaltningen av de belopp som dragits av för att finansiera sociala, kulturella och utbildningsrelaterade tjänster och de separata belopp som använts för sociala, kulturella och utbildningsrelaterade tjänster.

SVL 84/98 Europeiska unionens officiella tidning 20.3.2014

2014年2月26日欧洲议会和理事会关于版权及相关权的集体管理和内部市场在线使用音乐作品权利的跨国许可2014/26/EU指令，欧洲联盟

可用资料

2014年2月26日欧洲议会和理事会关于版权及相关权的集体管理和内部市场在线使用音乐作品权利的跨国许可2014/26/EU指令， 欧洲联盟

可用资料

2014年2月26日欧洲议会和理事会关于版权及相关权的集体管理和内部市场在线使用音乐作品权利的跨国许可2014/26/EU指令，欧洲联盟